Třešeň křovitá

Výskyt

Druh s ponticko-panonským areálem rozšíření (charakterizovaný teplým, suchým létem a studenou zimou) má v současnosti centrum výskytu na severu Balkánského poloostrova. Odkud zasahuje hlavně do střední Evropy a východním směrem do oblastí Střední Asie. +more Izolovaně se vyskytuje na Kavkaze a v Malé Asii. Nejsevernějším místem růstu třešně křovité je 57° severní zeměpisné šířky v Rusku. Je to teplomilný a světlomilný druh rostoucí od nížin po pahorkatiny na křovinatých i skalnatých svazích, suchých mezích a lesních okrajích, ve stepích a lesostepích. Upřednostňuje suché, vápencové kamenité i hlinité půdy s čedičovým, opukovým nebo sprašovým podkladem s pH v rozmezí 5,0 až 8,5.

Ještě na samém konci glaciálu panovaly na našem území nepříznivé podmínky pro růst stromů a ve střední Evropě byl převážně stepní nebo lesostepní porost. Dostatečně prosluněná krajina bez konkurenčních dřevin byla pro třešeň křovitou vhodná a ta se zde, po doputování z jihoruských rovin, rozmnožila. +more Po definitivním konci doby ledové se klimatické podmínky ve středu Evropy postupně změnily a došlo k podstatnému rozšíření lesa. Stepní rostliny jeho tlaku neodolaly a byly vytlačeny na okraje, do nepříznivých kamenitých prostředí nebo na území, kde člověk lesy vykácel.

V České republice je keř vázán převážně na oblasti českého a moravského termofytika, odkud ojediněle zasahuje do teplejších částí mezofytika. Roste ve středních a severozápadních oblastech Čech i na jižní a střední Moravě, pozoruhodná je izolovaná lokalita u Českého Krumlova. +more Je diagnostickou rostlinou nevysokých xerotermních křovin v bylinných společenstvech svazu Prunion fruticosae.

Popis

Třešeň křovitá je opadavý keř, jehož větve dorůstají obvykle do výše 30 až 100, výjimečně i 150 cm. Pod povrchem půdy vypouští četné podzemní výhony, takže na vhodných lokalitách vytváří maloplošné (asi do 30 m²) husté porosty (polykormony), které jsou geneticky jedinou rostlinou. +more Tenké, většinou vzpřímeně vyrůstající větve jsou světlé až tmavě hnědé, lesklé letorosty zprvu roztroušeně chlupaté a později holé jsou světle hnědé. Vejčité, zašpičatělé pupeny barvy světle hnědé až červeně šedé jsou lysé a mají lepkavé šupiny. Na brachyblastech vyrůstají tuhé listy s řapíky dlouhými 5 až 15 mm a se záhy opadávajícími palisty. Listové čepele jsou eliptické až obvejčité, u báze klínovitě zúžené, na konci tupě špičaté a po obvodu drobně pilovité. Na líci jsou lesklé, lysé a tmavě zelené, na rubu matné, lysé nebo s řídkými chlupy a světleji zbarvené, bývají zpravidla dlouhé 2 až 3,5 cm a široké 1 až 2,5 cm.

Listy, hlavně na dlouhých větvích a větvích kořenových výběžků jsou co se týče velikosti a tvaru značně proměnlivé, poměrně uniformní jsou na brachyblastech. Přesto jsou spolehlivým rozlišovacím znamením před možnou záměnou se semenáčkem třešně ptačí nebo višně. +more Poznávacím znamením třešně křovité je skutečnost, že její listové řapíky jsou bez žlázek a listy na květonosných větvičkách jsou většinou výrazně drobnější než na dlouhých větvích. Třešeň ptačí a višeň mají na řapících po dvou tmavě červených bradavčitých žlázkách a všechny listy mají zhusta stejně veliké.

Čistě bílé nebo bílorůžové květy, průměrně veliké 1,5 cm, s dlouhými stopkami vyrůstají na brachyblastech jednotlivě nebo po 2 až 5 a vytvářejí zdánlivé okolíky, na bázi květenství je jeden nebo několik listenů. Jsou pětičetné a rozkvétají zpravidla těsně před nebo současně s rašícími listy. +more Kališní lístky trojúhelníkovitě vejčitého tvaru bývají nazpět ohnuté a jsou okolo 3 mm dlouhé. Korunní lístky jsou obvejčité, na vrcholu mělce vykrojené a obvykle dlouhé 5 až 7 mm. Češule květů jsou zvonkovité. Počet chromozomů (2n) = 32. Rozkvétají brzy zjara v dubnu a květnu, opylovány jsou létajícím hmyzem.

Plody dozrávající v červenci až srpnu jsou lesklé peckovice tmavě červené barvy. Mají kulovitý až vejčitý tvar a bývají 7 až 10 mm velké. +more Dužnatý a šťavnatý mezokarp peckovic je nakysle sladký, chuťově podobný višni. Plod má stopku nejméně dvakrát delší, než je sám, a hladkou pecku 5 až 8 mm velikou, na bázi zaoblenou a na vrcholu zašpičatělou. Pecky slouží ke generativnímu rozmnožování.

Rostliny se používá jako genového zdroje při šlechtění nových odrůd třešní nebo se používá pro živé ploty.

Ohrožení

Jednou z veličin ohrožujících třešeň křovinnou je velký počet kříženců s jinými druhy, kteří ji brzy mohou počtem převýšit. Na svých stanovištích je dále přerůstána agresivnějšími druhy rodu, např. +more trnkou obecnou nebo višní tureckou (mahalebkou), což napomáhá k jejímu rychlému ústupu. Někdy je zase z neznalosti likvidována jako podřadná křovina zastiňující jiné drobnější rostlinné druhy. Je proto "Černým a Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky" z roku 2000 zařazen do kategorie C2 - silně ohrožený druh.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Prunus+fruticosa]Výskyt třešně křovité v ČR[/url]

Kategorie:Růžovité Kategorie:Ovocné keře Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy Kategorie:Flóra Kavkazu Kategorie:Flóra Střední Asie Kategorie:Slivoň