Uctívání kamenů
Author
Albert FloresUctívání kamenů je náboženský a kulturní fenomén, který se vyskytuje v mnoha částech světa. Jedná se o formu spirituality, při které lidé uctívají nebo svěřují své přání kamenným útvarům, například skalám, balvanům nebo jiným přírodním útvarům. Tento způsob uctívání je spojen s vírou v duchovní přítomnost nebo sílu obsaženou v kamenech. Kameny jsou vnímány jako nositelé magické energie nebo ochránci před zlými silami. Uctívání kamenů je často doprovázeno rituály, modlitbami nebo dalšími obřady. Tento fenomén má dlouhou historii a je spojen se starověkými náboženstvími, jako je například šamanismus, pohanství nebo animismus. V současné době se však uctívání kamenů stále vyskytuje i v moderních náboženstvích a spirituálních hnutích. V České republice je zvyk uctívat kameny často spojen s turismem, především na místech s významnými geologickými útvary nebo skalními formacemi.
Emese Uctívání kamenů patří mezi kulty, které jsou doloženy již od starověku, zejména od Féničanů a Řeků. Předmětem kultu ale mohly být i starší pravěké megality, u kterých není jejich smysl doložen. Do moderní doby se uctívání kamenů zachovalo v šintoismu, kde může být nositelem kami i kámen.
Za jiný významný přetrvávající příklad může být považován Černý kámen, který považují za posvátný muslimové. Uctíván byl ale již před vznikem islámu, jenž ve skutečnosti modloslužbu zakazuje a pro většinu muslimů tedy neznamená úcta ke kameni jeho zbožštění a odklon od jednobožství.
Předpokládá se, že řada kamenných božstev vznikla jako meteority.
Starověk
Pro kamenné božstvo se ve starověku ustálil starořecký výraz - baitylos, který byl přepisován v latině . Původem tohoto názvu je společné aramejské a hebrejské označení Bét-el, které znamená „Dům Boží“. +more Další možné označení je abádir.
V starověkém Řecku byl zvláště významným baitylem omfalos přechovávaný v Delfách. Mělo se jednat o kámen, který podstrčila Rheia k pozření Kronovi a tím zachránila Dia, a zároveň o označení středu světa.