Uvulární nazála
Author
Albert FloresUvulární nazála je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 120, ekvivalentním symbolem v SAMPA je N\.
Charakteristika
Způsob artikulace: ražená souhláska (ploziva). Vytváří se pomocí uzávěry (okluze), která brání proudění vzduchu a je na posléze uvolněna, čímž vzniká zvukový dojem - od toho též označení závěrová souhláska (okluziva). +more * Místo artikulace: uvulára. Uzávěra se vytváří mezi zadní částí jazyka a uvulou (čípkem). * Znělost: Znělá souhláska - při artikulaci hlasivky vibrují. * Nosová souhláska (nazála) - vzduch prochází při artikulaci před uvolněním uzávěry nosní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky (po uvolnění uzávěry). * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.
Tato hláska patří mezi sonory, tj. má kromě šumové a i tónovou charakteristiku. +more V některých jazycích může plnit funkci slabičného jádra - slabikotvorné .
V češtině
V češtině se uvulární nazála nevyskytuje.
V jiných jazycích
Uvulární nazála se vyskytuje v gruzínštině, inuitštině (psaná rn), japonštině (jako n na konci slova), grónštině (píše se rng), mezi evropskými jazyky pouze ve španělštině (jako n před j, např. enjuto).