Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa

Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa je soubor úkonů a opatření prováděných před a po poražení zvířete na jatkách s hlavním cílem ochrany veřejného zdraví a wellfare zvířat. Prohlídku vykonává pouze osoba zákonem tomu způsobilá - veterinární lékař, veterinární technik. Legislativně je veterinární prohlídka zvířat a masa ukotvena v několika nařízeních Evropské komise (Regulation (EC) No 852/2004, Regulation (EC) No 853/2004, Regulation (EC) No 854/2004) a dále specifikována v příslušných vyhláškách.

Části veterinární prohlídky

Veterinární prohlídka před poražením

Prohlídka před poražením zahrnuje kontrolu označení zvířat a dokumentace (identita, původ, dovozce atd. ), kontrolu podmínek přepravy zvířat dovezených na jatka. +more Dále se posuzuje zdravotní stav zvířat a ověřuje přítomnost zoonóz, zjišťuje se použití farmak a ověřuje se zda nedošlo k porušení zásad pohody zvířat.

Veterinární prohlídka po poražení

Prohlídka po poražení se může dělit na běžnou a prohloubenou. Při běžné prohlídce se posuzují jatečná těla a orgány postmortem s cílem rozhodnout o poživatelnosti a další manipulaci s masem. +more Prohloubená se dělá jen u velkých jatečných zvířat (skot, malí přežvýkavci, lichokopytníci, prasata) pokud nebylo možno rozhodnout o poživatelnosti na základě běžné prohlídky (např. podezření na výskyt traumatu či nemoci). Nedílnou součástí prohlídky je poté posuzování poživatelnosti, někdy spojené s odběrem vzorků pro laboratorní vyšetření.

Prohlídka po poražení v praxi

Základem posouzení poživatelnosti masa a orgánů jatečného zvířete je pousezení zrakem či palpací. Pro každý druh je stanoven postup, které orgány se musí prohlédnout. +more Smyslem prohlídky zrakem je vyhodnotit případné okem pozorovatelné patomorfologické změny jako jsou např. zvětšené uzliny, krváceniny, tuberkly (v případě tuberkulózy), zánětlivá ložiska a abscesy, přítomnost parazitů atd. Pro tyto potřeby se nařezávají mízní uzliny v hlavové a hrudní části všech velkých jatečných zvířat. Svaly se nařezávají z důvodu vyšetření na přítomnost boubelí tasemnic (Taenia saginata u skotu, Taenia solium u prasat) nebo tuberklů. Konkrétně se dělá řez do jazyka, žvýkacích svalů, srdce a bránice. U prasat se od nařezávání uzlin upustilo z důvodů kontaminace kadáveru bakteriemi (Salmonella, Yersinia). U všech přežvýkavců, prasat a koní se prohlíží povrch jater a dělají se minimálně 2 řezy do jaterního parenchymu (vyšetření na přítomnost motolic, larev škrkavek, boubelí tasemnic či abscesy). Vzorky pro laboratorní mikrobiologické vyšetření se odebírají pouze v indikovaných případech. U prasat, koní a vybraných volně žijících zvířat (prase divoké) se mohou odebírat vzorky svaloviny pro vyšetření na larvy svalovce. Sliznice ani obsah trávicího systému se nevyšetřuje.

Reference

Literatura

[url=http://cit.vfu.cz/ivbp/inovovana-vyuka/predmet/prohlidka-jatecnych-zvirat-a-masa/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1]Prohlídka jatečných zvířat a masa - elektronická skripta VFU[/url] *

Kategorie:Maso