Cesko.wiki Vrána černá
Author
Albert FloresVrána černá je velký pták, který je považován za symbol smutku a zároveň byl v minulosti spojován s mnoha pověrami a pověstmi. Černá barva jeho peří je velmi charakteristická a na rozdíl od jiných druhů vran má vždy klínovitý ocas. Vrány černé žijí výhradně v Evropě a Asii, a to ve všech typech lesů, od tundrových až po horské. Obvykle se živí hmyzem, různými plody, obilím, mrtvolami nebo zbytky potravy, které naleznou na skládkách. Vrána černá je také velmi chytré zvíře a je pozorováno, že dokáže používat nástroje. V lidové kultuře se vrána černá často objevuje jako symbol smrti a strachu, což je patrné například v mnoha pohádkách a pověstech. Vrána černá je také často zmiňována v literatuře a umění. Celkově je tento pták fascinujícím tvorem s bohatou historií a mnoha symbolickými významy.
Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem ptáka z čeledi krkavcovitých (Corvidae). Hnízdící ptáci jsou teritoriální, po zbytek roku se však často zdržují v hejnech až o 100 jedincích, kteří společně i hřadují.
.jpg)
Taxonomie
Vrána černá Vrána černá byla společně s vránou šedou (Corvus cornix) dlouho považována za poddruh vrány obecné a označována proto pod názvem vrána obecná černá (Corvus corone corone). +more Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 (Parkin et al. ) však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měly být považovány za dva oddělené druhy. Tento názor je však stále částí ornitologů považován za kontroverzní, protože nemá podporu v molekulárních studiích. Ty ukázaly, že zcela odlišné jsou východoasijské populace vran (Corvus corone orientalis), mezi evropskými poddruhy však neodhalily žádné výrazné genetické rozdíly. Minimálně je jasné, že dochází k významné výměně genetických informací mezi vránou šedou a vránou černou. Na druhou stranu existence a udržování úzké hybridní zóny ukazují na rozdíly v ekologii a etologii obou druhů, stejně jako na existenci pohlavního výběru, upřednostňujícího partnera z určité populace. Situace vyžaduje další důkladný průzkum.
Popis
Délka těla: 45-50 cm * Rozpětí křídel: 90-100 cm * Hmotnost: 600-700 g. Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. +more Obě pohlaví jsou zbarvena stejně , mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel.
Může být relativně snadno zaměněna s mladými jedinci havrana polního (Corvus frugilegus), kteří mají strmější čelo. V letu ji lze pak od ostatních krkavcovitých odlišit díky téměř rovnému konci ocasu, který je u havrana polního jasně zakulacený a u krkavce velkého (Corvus corax) klínovitý.
Hlas
Hlas vrány černé Ozývá se drsným a hlasitým „krá“, často v řadě za sebou. +more Příležitostně přednáší tichý žvatlavý zpěv plný imitací. V lidské péči se může naučit několik slov.
Rozšíření
Tvoří dva poddruhy; první - Corvus corone corone - se vyskytuje v západní polovině Evropy, a druhá - Corvus corone orientalis - ve východní Asii v rozmezí od řeky Jenisej až po Japonsko. Ve východní polovině Evropy ji zastupuje blízce příbuzná vrána šedá - hranice mezi rozšířením obou druhů prochází také Českou republikou, kde ji tvoří řeky Labe a Vltava. +more Na takovýchto místech může docházet také k jejich křížení. Jako biotop preferuje otevřenou krajinu s lesy, většinou blízko vod, místy proniká také do měst. Je stálá až potulná. Evropská populace druhu je odhadována na 5,5-12 milionů hnízdících párů. V České republice hnízdí od nížin po 1300 m n. m. v počtu 3-6 tisíc párů.
Hnízdění
+more2010. 11. 173. 1. jpg|náhled'>Corvus corone corone Pohlavně dospívá až ve věku 3 let. Je monogamní, páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdo z větví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve vidlicích větví stromů, na sloupech nebo na skalách. Během března až dubna klade 3-6 zelenavých, hnědě skvrnitých, 39,7 × 28,1 mm velkých vajec, na kterých sedí 18-21 dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 28-35 dnech. Zatím nejvyšší zaznamenaný věk u volně žijícího jedince činí 19 let a 2 měsíce.
Potrava
Je všežravá, její potrava je však převážně živočišná. Požírá hmyz, žížaly a jiné červy, malé savce až do velikosti zaječího mláděte, ryby, měkkýše, mršiny, odpadky, semena a plody; plení též hnízda jiných ptáků. +more K potravě s tvrdou skořápkou, jakou má např. ořech, se občas snaží dostat tak, že ji z výšky pouští na tvrdý povrch.