Vulgarismus

Vulgarismus (také vulgarita nebo sprosté slovo) je slovo, které vyjadřuje negativní a silně emotivní postoj k věci či člověku, vůči nimž je směrováno. Používání sprostých slov v psaném i mluveném projevu je většinou společnosti považováno za nevhodné. Vulgarity se používají jako nadávka nebo jako prostředek k uvolnění vnitřního napětí (klení), popřípadě i pro jejich používání při významových konotacích v textu.

V českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají tabuizovaných témat, kterými jsou sexuální chování a vylučování moči nebo stolice.

Obecně

V některých kulturách jsou vulgarismy tabuizovány tak, že použití na veřejnosti může být trestné. V některých zemích jsou filmová, televizní a rozhlasová díla za určitých okolností cenzurována, aby vulgarismy neobsahovala.

Někteří lidé namísto sprostých slov používají slova, která sama o sobě nejsou vulgarismem, ale začínají na stejné písmeno či slabiku jako jejich vulgární protějšky (houby, do prkénka, do pytle, kurník, apod. ). +more Tím obcházejí veřejnou cenzuru nebo uspokojují vlastní zábrany. Takové slovo pak může žít vlastním životem.

Sprostá slova někdy pocházejí z cizího jazyka, se kterým se dané obyvatelstvo často stýká (např. české kunda pochází zřejmě z latinského cunnus a do češtiny se dostalo přes středohornoněmecké kunt).

Jedním z dalších zdrojů sprostých slov je změna významu. Například slovo šukat znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru (je tak použito třeba v knize Babička od Boženy Němcové, v Haškově Švejkovi psaném kolem roku 1920 nebo v +more_L. _Věk'>F. L. Věkovi od Aloise Jiráska), zatímco dnes je užíváno výhradně jako vulgární výraz pro pohlavní styk. Podobný význam slova je zachován v polštině, která se od češtiny oddělila („szukać“ znamená „hledat“), i ve vzdálenější ukrajinštině („шукати“). Podobný vývoj prodělalo dávno před tím slovo mrdat, které původně označovalo jen rychlý pohyb. Tento význam zůstal slovu ve slovenštině („mrdnúť plecom“ = pohodit ramenem) či srbštině (srbský jazykolam „na vrch brda mrda vrba“ = na vrchu hory se hýbe vrba - míněno „ve větru“).

Zajímavosti

V roce 2010 obdržel Ig Nobelovu cenu za mír výzkum potvrzující tlumení bolesti nadávkami.

Odkazy

Reference

Literatura

Šmírbuch jazyka českého, slovník nekonvenční češtiny, 1945-1985, Patrik Ouředník, - Vyd. 1. +more - Paříž: Edice K, 1988 - 426 s. - Vyd. 2. - Praha: Ivo Železný, 1992 (+ předml. M. Hybler) - 456 s. - Vyd. 3. , rozšířeno 1945-1989 - Praha: Paseka, 2005 - 504 s. * Kryptadia : příspěvky ke studiu pohlavního života našeho lidu, K. J. Obrátil; s doslovem a životopisem K. J. Obrátila od Franze Schindlera. - Vyd. 3. , Novodobé 2. - Praha: Paseka, 2000. - 3 sv. ; Obsahem 3. dílu je slovník české vulgární slovní zásoby * Velký slovník sprostých slov, Karel Jaroslav Obrátil. - V opr. podobě vyd. 1. - Praha: Lege artis, 1999. - 314 s. * Etymologický slovník jazyka českého, Václav Machek. - Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. - Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997. - 866 s. * Český etymologický slovník, Jiří Rejzek. - Vyd. 1. - Voznice: Leda, 2001. - 752 s.

Související články

Slang * Argot * Čeština 2.0

Externí odkazy

[url=http://www. nllg. +moreeu/spip. php. article8]P. Ouředník: Šmírbuch jazyka českého, ukázka[/url] * [url=http://www. hradec. org/gustav/nadavky. html]Gustovní klasifikace nadávek[/url] aneb Malé České Invektárium.

Kategorie:Sémantika Kategorie:Stylistika Kategorie:Slova a výrazy Kategorie:Vulgarismy