Cesko.wiki Východoslovenská nížina
Author
Albert FloresVýchodoslovenská nížina je slovenská nížina, geomorfologická oblast subprovincie Velká dunajská kotlina. Leží v jižní části východního Slovenska. Dělí se na Východoslovenskou pahorkatinu a Východoslovenskou rovinu.
Na jihu přesahuje do Maďarska pod názvem Tiszamenti síkság (Tiská nížina), na východě pokračuje na ukrajinském území jako Закарпатська низовина, Zakarpats'ka nyzovyna (Zakarpatská nížina). Zasahuje i na území Rumunska jako Câmpia Someşului (Somešská nížina). +more Na západě ji ohraničuje pohoří Slanské vrchy a na severu sousedí s Beskydským předhořím a Vihorlatskými vrchy.
Charakteristika
Východoslovenská nížina a nejníže položené místo (místo s nejnižší nadmořskou výškou) na Slovensku Východoslovenská nížina je rozsáhlá rovinatá oblast, ve které se nadmořská výška pohybuje okolo 150 - 200 metrů nad mořem. +more Jen ojediněle se nad touto rovinou tyčí vyšší kopce - např. Tarbucka (277 m) a Velký vrch (272 m). Výjimkou je vrchol nedaleko státní hranice s Maďarskem - Rozhľadňa, který měří 469 m. Jen o něco málo jižněji, u obce Streda nad Bodrogom, se nachází nejníže položené místo Východoslovenské nížiny a současně i celého Slovenska, které leží v nadmořské výšce pouze 94 m n. m.
Východoslovenská nížina má díky své nadmořské výšce a z ní vyplývajícímu podnebí ideální podmínky pro zemědělství, ovocnářství a vinohradnictví. Velmi známá je tokajská vinohradnická oblast, která má bohatou historickou tradici a produkuje vynikající vína nejvyšší kvality. +more Převážnou část území pokrývají úrodné lány, ovocné sady a zahrady. V povodí řek se rozkládají lužní lesy, z listnatých stromů zde převládají duby.
Východoslovenská nížina je protkána množstvím řek. K nejvýznamnějším patří Ondava, Topľa, Laborec a Latorica, které se nedaleko státní hranice s Maďarskem slévají do řeky Bodrog. +more Podnebně se Východoslovenská nížina řadí mezi teplé oblasti. V zimních měsících se teploty pohybují mezi -2 až -4 °C, v letních měsících dosahují průměrně 17 až 20 °C. Počet dní se sněhovou pokrývkou činí 50 až 70, počet letních dní se pohybuje okolo 50 až 70.
Chráněná území
Východoslovenská nížina nepatří mezi chráněné krajinné oblasti, ale navzdory tomu je, v hlavně v její nejjižnější části, celá řada chráněných přírodních lokalit. Patří k nim přírodní rezervace Kašvár, Latorický luh, Tajba, Veľké jazero, Zemplínska jelšina anebo Zatínsky luh. +more Na jednom z mrtvých ramen řeky Bodrog byla zřízena přírodní rezervace Boľské rašeliniště. Jde o rašeliniště se vzácnými stromy a křovinami. Močály jsou oblíbenými hnízdišti vzácných vodních ptáků, vyskytují se zde také chráněné druhy žab. Pro vědecké účely slouží i několik chráněných areálů a přírodních památek. O něco severněji leží velmi známá národní přírodní rezervace Senné rybníky. Byla vybudována v roce 1955 a rozšířena v roce 1974. Jde o rozlehlou umělou vodní plochu nacházející se na migrační cestě tahů stěhovavých ptáků. Pro mnohé z nich je jen místem odpočinku na jejich dlouhé cestě, někteří ptáci zde však mají svá hnízdiště. Je také shromaždištěm divokých hus a kachen. Tato přírodní rezervace patří mezi mezinárodně evidované ornitologické lokality. Na dolním toku řek Latorica a Laborec byla vyhlášená nová chráněná krajinná oblast Latorica. Zahrnuje soustavu mrtvých ramen těchto řek s přilehlými lužními lesy a loukami, které poskytují útočiště teplomilným obojživelníkům a plazům. K těm vůbec nejvzácnějším patří želva bahenní.