Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu

Technology

12 hours ago

Author

Hlasovací lístek ve Všesvazovém referendu o zachování SSSR Všesvazové referendum o zachování Sovětského svazu (rusky Всесоюзный референдум о сохранении Союза Советских Социалистических республик, Vsěsojuznyj referendum o sochraněniji Sojuza Sovětskich Socialističeskich respublik) bylo referendum, které proběhlo 17. března 1991 na většině území Sovětského svazu a ve kterém byla voličům předložena k zodpovězení tato otázka:

Považujete za nutné zachování Svazu sovětských socialistických republik jako obnovené federace rovnoprávných suverénních republik, ve které budou v plné míře zaručena práva a svobody člověka jakékoli národnosti?

Průběh

Bylo to jediné svobodné a přímé hlasování v dějinách Sovětského svazu, byť poznamenané poměrně rozsáhlým bojkotem. Referendum oficiálně bojkotovalo šest z celkem 15 svazových republik: Arménie, Gruzie (nikoli však Abcházie a Jižní Osetie), Moldávie (nikoli však Podněstří a Gagauzsko) a pobaltské státy (ale nikoliv úplně jejich veřejnost, zejména národnostní menšiny; na Litvě a v Estonsku se tak účastnilo 18,8 %, resp. +more 19,4 % voličstva, v Lotyšsku dokonce více než pětina: 22,9%, přičemž drtivou většinou 95-98,9 % ve všech třech případech voliči odpověděli kladně). V pobaltských republikách proběhla krátce před všesvazovým referendem vlastní konkurující referenda, ve kterých se většina hlasujících vyslovila pro odtržení těchto republik od Sovětského svazu.

V jednotlivých svazových republikách byly výsledky hlasování tyto:

Svazová republika	Účast v hlasování (v procentech)	Hlasující „ano“ (v procentech)
RSFSR	75,4	71,3
Ukrajinská SSR	83,5	70,2
Běloruská SSR	83,3	82,7
Uzbecká SSR	95,4	93,7
Kazašská SSR	88,2	94,1
Ázerbájdžánská SSR	75,1	93,3
Kyrgyzská SSR	92,9	96,4
Tádžická SSR	94,4	96,2
Turkmenská SSR	97,7	97,9

Referenda se zúčastnilo 79,5 % oprávněných voličů, z nichž 76,43 % odpovědělo na položenou otázku kladně. Největší podporu mělo zachování Sovětského svazu v zemědělských oblastech a sovětské Střední Asii, nejmenší v největších městech - Moskvě, Leningradu a Kyjevě.

Následný vývoj

Na zachování Svazu však ani takovýto výsledek svobodného hlasování neměl už vliv; demokratizující a zároveň i nacionalistická a separatistická hnutí v jednotlivých republikách byla již příliš silná. V neposlední řadě ani samotná RSFSR, zdaleka největší sovětská republika, neměla zájem „živit ostatní“ a udržet soustátí za každou cenu. +more Tečku za faktickou existencí Svazu učinil neúspěšný srpnový puč, po němž už vše zřetelně směřovalo k rozpadu: následně do 1. prosince 12 z 15 svazových republik již vyhlásilo samostatnost, takže se nakonec prezidenti Ruska, Běloruska a Ukrajiny Bělověžskou dohodou (8. prosince 1991) shodli na rozpuštění Sovětského svazu, k čemuž také ve dnech 25. a 26. prosince t. r. došlo.