Array ( [0] => 15550926 [id] => 15550926 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Úhošť [uri] => Úhošť [3] => Úhošť2.jpg [img] => Úhošť2.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Úhošť je vrch s nádherným výhledem nacházející se v České republice, konkrétně v chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tato lokalita je známá svou malebnou přírodou a pestrou biodiverzitou. Úhošť dosahuje výšky 514 metrů nad mořem a je součástí pískovcových útvarů, které dominuje krajině. Vrchol Úhoště je oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přicházejí vychutnat si široké panoramatické výhledy na okolní krajinu a malebné vesnice. Přírodní prostředí jeskyní a skalních měst poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku a různé outdoorové aktivity. Historie Úhoště je fascinující. Na vrcholu se nacházejí zbytky středověkého hradu, jehož zbytky dnes slouží jako připomínka bohaté historie regionu. Tato památka, i když už v troskách, láká návštěvníky k zamyšlení nad starými časy a příběhy, které místo prošlo. Okolní krajina, s různorodými ekosystémy a bohatou faunou i flórou, dává návštěvníkům možnost prozkoumat krásy přírody a ocenit důležitost její ochrany. Úhošť, jakožto místo kombinující přírodní krásy s historickým významem, představuje výborný příklad toho, jak lze harmonicky spojit poznání a rekreaci. Tato destinace je ideálním místem pro všechny, kteří chtějí uniknout z městského shonu a načerpat novou energii v objetí přírody. Víra v krásu a hodnotu našeho světa, která se nabízí právě zde, je zdrojem optimismu a inspirace pro všechny návštěvníky. [oai_cs_optimisticky] => Úhošť je vrch s nádherným výhledem nacházející se v České republice, konkrétně v chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tato lokalita je známá svou malebnou přírodou a pestrou biodiverzitou. Úhošť dosahuje výšky 514 metrů nad mořem a je součástí pískovcových útvarů, které dominuje krajině. Vrchol Úhoště je oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přicházejí vychutnat si široké panoramatické výhledy na okolní krajinu a malebné vesnice. Přírodní prostředí jeskyní a skalních měst poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku a různé outdoorové aktivity. Historie Úhoště je fascinující. Na vrcholu se nacházejí zbytky středověkého hradu, jehož zbytky dnes slouží jako připomínka bohaté historie regionu. Tato památka, i když už v troskách, láká návštěvníky k zamyšlení nad starými časy a příběhy, které místo prošlo. Okolní krajina, s různorodými ekosystémy a bohatou faunou i flórou, dává návštěvníkům možnost prozkoumat krásy přírody a ocenit důležitost její ochrany. Úhošť, jakožto místo kombinující přírodní krásy s historickým významem, představuje výborný příklad toho, jak lze harmonicky spojit poznání a rekreaci. Tato destinace je ideálním místem pro všechny, kteří chtějí uniknout z městského shonu a načerpat novou energii v objetí přírody. Víra v krásu a hodnotu našeho světa, která se nabízí právě zde, je zdrojem optimismu a inspirace pro všechny návštěvníky. ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=vrchu a národní přírodní rezervaci Úhošť|druhý=zaniklé osadě|stránka=Úhošť (Kadaň)}} [1] => {{Infobox - hora [2] => | název = Úhošť [3] => | vrchol = 592{{Citace elektronické monografie [4] => | titul = Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [5] => | url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-822147.3989169815,-1001044.254174501,-821775.351672887,-1000866.731631956 [6] => | vydavatel = Zeměměřický úřad [7] => | datum přístupu = 2024-04-22 [8] => }} [9] => | prominence = 169 m ↓ 700 m V od [[Brodce (Kadaň)|Brodců]] [10] => | izolace = 1,4 km → [[Nad Lesnou]] [11] => | seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]]
[[Seznam vrcholů v Doupovských horách|Hory Doupovských hor]] [12] => | stát = {{Vlajka a název|Česko}} [13] => | pohoří = [[Doupovské hory]] / . / [[Jehličenská hornatina]] / [[Martinovská hornatina]] [14] => | loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1 |lat=50.3588892|long=13.2383394 |label=Úhošť|mark=Fire.svg |float=center|caption=}} [15] => | hornina = [[čedič]] [16] => | povodí = [[Ohře]] [17] => | poznámka = [18] => }} [19] => {{Infobox - chráněné území [20] => | stát = Česko [21] => | typ = NPR [22] => | název = Úhošť [23] => | kategorie IUCN = IV [24] => | obrázek = Výhled z Úhoště.jpeg [25] => | popisek = Výhled z Úhoště na východ [26] => | datum vyhlášení = [[4. říjen|4. října]] [[1974]] [27] => | vyhlásil = Ministerstvo kultury ČSR [28] => | kód = 606 [29] => | umístění = [[Kadaň]] (k. ú. [[Pokutice]], [[Úhošť (Kadaň)|Úhošť]], [[Úhošťany]], [[Zásada u Kadaně]]) [30] => | nadmořská výška = 320–592 [31] => | zeměpisná šířka = vypnuto [32] => | pojem nižšího celku = Okres [33] => | název nižšího celku = Chomutov [34] => }} [35] => '''Úhošť''' je vrch v [[Doupovské hory|Doupovských horách]] chráněný jako [[Národní přírodní rezervace v Česku|národní přírodní rezervace]]. Nachází se v jižní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]] tři kilometry jihozápadně od [[Kadaň|Kadaně]]. Hora vznikla [[Třetihory|třetihorní]] sopečnou činností a tvoří ji horniny [[čedič]]ového typu s [[Brekcie|brekciovými]] kontakty. Předmětem ochrany přírody je vlastní těleso [[Stolová hora|stolové hory]] se souborem přirozených skalních, křovinných, lesních, travinných a vodních [[ekosystém]]ů. [36] => [37] => V chráněném území se vyskytuje mnoho zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi nejvíce ohrožené patří [[kavyl Smirnovův]], [[vstavač mužský]], [[hrachor pačočkový]] nebo [[hořinka východní]]. Z [[Bezobratlí|bezobratlých]] živočichů se zde vyskytuje kriticky ohrožený motýl [[okáč metlicový]] a z [[Obratlovci|obratlovců]] například [[užovka stromová]], [[sokol stěhovavý]] nebo [[výr velký]]. [38] => [39] => Vrcholová plošina Úhoště byla osídlena od [[Neolit na území Česka|neolitu]] do poloviny dvacátého století, kdy zanikla vesnice [[Úhošť (Kadaň)|Úhošť]]. Existenci [[Úhošť (hradiště)|hradiště na Úhošti]] se nepodařilo spolehlivě prokázat. [40] => [41] => == Historie == [42] => [[August Sedláček]] v roce 1882 publikoval článek, v němž na základě jazykové podobnosti na Úhošť situoval [[Bitva u Wogastisburgu|Wogastisburg]]. Od té doby je jedním z často zmiňovaných míst, kde se v roce 631 nebo 632 mohla odehrát bitva mezi [[Sámova říše|Sámovým kmenovým svazem]] a [[Franská říše|Franskou říší]]. Podobného názoru jako Sedláček byli později např. [[Václav Novotný (historik)|Václav Novotný]] (1912), [[Lubor Niederle]] (1919), Rudolf Käubler (1937) či [[Gerard Labuda]] (1949).{{Doplňte zdroj}} Vrcholová plošina byla osídlena od [[Neolit na území Česka|neolitu]], ale existence [[pravěk]]ého ani [[Raný středověk|raně středověkého]] [[Úhošť (hradiště)|hradiště na Úhošti]] nebyla potvrzena. Z období sedmého až desátého století nebyly nalezeny žádné artefakty, které by spojení lokality s Wogastisburkem potvrdily. [43] => [44] => [[Soubor:Úhošť 2017-04-09 3.jpg|náhled|vlevo|Zřícenina jednoho z domů v místech zaniklé vesnice]] [45] => [46] => Od středověku na vrcholové plošině stála vesnice [[Úhošť (Kadaň)|Úhošť]] zmiňovaná poprvé roku 1401. Žilo v ní okolo 30–50 obyvatel, kteří se živili pěstováním obilí a chovem dobytka. Po roce 1950 vesnice zanikla postupným vysídlením. Se zánikem vesnice ustalo zemědělské využívání území. Pouze po krátkou dobu se dřívější zemědělské plochy využívaly k letní pastvě skotu, kvůli které bylo vybudováno letní ustájení dobytka a do míst jižně od vesnice se svážel hnůj. Pastviny nebyly zabezpečeny a dobytek narušoval i stepní svahy. Ukončení zemědělské činnosti vedlo také k postupnému zarůstání pastvin a luk, které se proměňují ve středoevropský opadavý les, jenž nahrazuje původní cenná xerofilní stanoviště s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. [47] => [48] => [[Soubor:NPR Úhošť 2017-04-09 Mez.jpg|náhled|Stará mez na vrcholové plošině]] [49] => [50] => Chráněné území poprvé vyhlásilo [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvo kultury ČSR]] dne 4. října 1974 v kategorii [[státní přírodní rezervace]]. Nově bylo přehlášeno [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|ministerstvem životního prostředí]] s účinností od 1. února 2016. Přitom došlo k rozšíření chráněného území o vrcholovou plošinu (do té doby bylo součástí rezervace jen úbočí) a bývalé vojenské cvičiště Naše radost, které se nacházelo mezi vrchem, [[Pokutice]]mi a [[Kadaňská Jeseň|Kadaňskou Jesení]]. Na západě se rezervace rozšířila do pravostranné části údolí [[Donínský potok|Donínského potoka]]. Menší oblasti byly připojeny i na severním a jižním úpatí. [51] => [52] => Správcem chráněného území je [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] – regionální pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. [53] => [54] => == Přírodní poměry == [55] => Chráněné území měří 344,9124 hektaru a nachází se v nadmořské výšce 320–592 metrů v [[Katastrální území|katastrálních územích]] Pastviny, Pokutice, [[Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)|Suchý Důl u Klášterce nad Ohří]], Úhošť, [[Úhošťany]] a [[Zásada u Kadaně]]. [56] => [57] => === Geologie === [58] => Úhošť představuje pozůstatek samostatného vulkanického tělesa.Plán péče (2016), s. 21. Jeho [[Geologie|geologickou]] stavbu tvoří silná vrstva [[Oligocén|oligocenních]] [[tuf]]ů v podloží, na kterých leží 120 metrů mocná vrstva devíti [[Láva|lávových]] příkrovů.Doupovské hory (2016), s. 99. Střídání vrstev láv a tufů bývalo do devadesátých letDoupovské hory (2016), s. 24. považováno za doklad [[Stratovulkán|stratovulkanického]] charakteru Doupovských hor.Doupovské hory (2016), s. 58. Většina tzv. tufových poloh je nověji považována za [[Brekcie|brekciové]] povrchy lávových proudů.Doupovské hory (2016), s. 58. Jednotlivé lávové proudy jsou tvořené čedičovými horninami [[nefelinit]]em, [[tefrit]]em, [[pikrobazalt]]em a bazaltem. [59] => [60] => Zdrojem lávových proudů byl nejspíše rezervoár se dvěma [[Magmatický krb|magmatickými krby]], které sdílely stejnou přívodní dráhu, kterou magma pronikalo k povrchu. Nejstarší proudy jsou staré přibližně 29 milionů let a tvoří je [[tefrit]] nebo [[bazanit]]. Překrývají je bazalty, nad nimiž se nachází polohy lávy pikrobazaltového složení staré asi 27 milionů let. Vrcholové vrstvy jsou nejmladší (asi 22 [[Annus|Ma]]) a tvoří je bazaltové lávy. [61] => [62] => Podložní tufy obsahují polohy vápenců a [[seladonit]], který se jako tzv. kadaňská hlinka těžil v drobných [[Šachta|šachtách]] v okolí Úhošťan a ve větším hlubinném dole u Brodců. Polohy seladonitu měly mocnost až jeden metr a získaný materiál se používal jako hnojivo a k výrobě zelené barvy určené pro fasády budov, tapet, dřevěných hraček ale i k nátěrům lodí. Těžba skončila v padesátých letech dvacátého století.Doupovské hory (2016), s. 92–93. [63] => [64] => === Geomorfologie === [65] => [[Soubor:NPR Úhošť 2016-08-18.jpg|náhled|Okraj vrcholové plošiny na západě]] [66] => [67] => Úhošť je v [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologickém členění]] částí [[Geomorfologický celek|celku]] [[Doupovské hory]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Jehličenská hornatina]] a [[Geomorfologický podokrsek|podokrsku]] Martinovská hornatina. Vrch s [[Nadmořská výška|nadmořskou výškou]] 592 metrů má charakter [[Stolová hora|stolové hory]] s vrcholovou plošinou mírně ukloněnou směrem k severovýchodu. V jižní části se nachází vrcholový [[Hřbet (geomorfologie)|hřbet]], který vznikl [[Denudace|denudací]] tefritového lávového proudu. Na základě skluzových ploch odhalených vrtem poblíž [[Brodce|Brodců]] se předpokládá, že tvar a pozice horninového bloku hory je výsledkem gravitačního posouvání způsobeného zahlubováním údolí [[Ohře]] a odplavováním usazenin [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]]. Západní a severní úpatí kopce bylo v minulosti postiženo rotačními a kernými sesuvy různého stáří, jejichž celková rozloha je přibližně 4–5 km². [68] => [69] => Na skalních výchozech je místy patrná [[sloupcová odlučnost]] horniny. Části svahů bez skalních výchozů jsou pokryté [[Čtvrtohory|čtvrtohorními]] kamenito-hlinitými sedimenty. Na severní a západní straně se objevují sutě a na západě a severozápadě také [[spraš]]e a sprašové hlíny.Plán péče (2016), s. 22. [70] => [71] => === Pedologie === [72] => [[Půda|Půdy]] jsou na Úhošti mělké a skeletovité. Vyvinula se zde řada [[Půdní typ|půdních typů]], z nichž převládají různé druhy [[kambizem]]í (60,5 %). Vyskytují se zde také [[litozem]]ě (13 %), [[ranker]]y (17 %) a [[hnědozem]] (9,5 %). Jejich hloubka se mění podle polohy v terénu. Na vrcholech a hřbetech jsou půdy mělké a jejich mocnost roste v úžlabinách a na úpatí svahů. Z půdních druhů převládají přechodné varianty hlinitých půd.Plán péče (2016), s. 22–23. [73] => [74] => === Vodstvo === [75] => Lokalita se nachází na pravé straně údolí [[Ohře]]. Kopec obtékají Donínský potok ze západu a [[Úhošťanský potok]] z východu. Vodu ze severních svahů odvádí do Ohře drobné vodní toky. Na vrcholové plošině se nachází dvě vodní plochy s vlastními prameny a celkovou rozlohou 0,13 hektaru.Plán péče (2016), s. 24. [76] => [77] => === Podnebí === [78] => V rámci [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittovy klasifikace podnebí]] Úhošť náleží do mírně teplé oblasti MT7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet [[Letní den|letních dnů]] je 30–40, [[Mrazový den|mrazových dnů]] 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce. Kopec se nachází ve [[Srážkový stín|srážkovém stínu]] [[Krušné hory|Krušných hor]]. [79] => [80] => === Flóra === [81] => [[Soubor:Úhošť 03.jpg|náhled|Pastvina na vrcholové plošině]] [82] => [83] => V oblasti Úhoště se vyskytuje zhruba 560 [[cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. K nejcennějším rostlinným formacím patří stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi. V těchto formacích se nachází mnoho zvláště chráněných rostlin – [[tařice skalní]] ''(Aurinia saxatilis),'' [[bělozářka liliovitá]] ''(Anthericum liliago),'' [[hvozdík sivý]] ''(Dianthus gratianopolitanus),'' [[pětiprstka žežulník]] ''(Gymnadenia conopsea),'' [[koniklec luční|koniklec luční český]] ''(Pulsatilla pratensis subsp. bohemica),'' několik druhů [[kavyl]]ů ''(Stipa sp.).'' Vzácný je [[kavyl olysalý]] ''(Stipa smirnovii).'' V listnatých lesích a křovinách roste [[kruštík širolistý pravý]] ''(Epipactis helleborine),'' [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] ''(Lilium martagon),'' [[plamének přímý]] ''(Clematis recta),'' a [[Medovník meduňkolistý|medovník velkokvětý]] ''(Melittis melissophyllum).'' [84] => [85] => === Fauna === [86] => Úhošť je velmi významná zoologická lokalita. Hnízdí zde [[výr velký]] ''(Bubo bubo),'' vyskytuje se [[ještěrka obecná]] ''(Lacerta agilis),'' [[ještěrka živorodá]] ''(Zootoca vivipara),'' [[slepýš křehký]] ''(Anguis fragilis),'' [[užovka hladká]] ''(Coronella austriaca),'' [[užovka obojková]] ''(Natrix natrix'') a [[zmije obecná]] ''(Vipera berus).'' Můžeme zde nalézt i významné bezobratlé živočichy: [[oblovka drobná]] ''(Cochlicopa lubricella'') a [[drobnička]] ''(Pupilla triplicata).'' [87] => [88] => Během entomologického výzkumu zaměřeného na fytofágní a saprolytické brouky uskutečněného v letech 2018–2019 bylo na Úhošti nalezeno 46 druhů z čeledi [[Mandelinkovití|mandelinkovitých]] ''(Chrysomelidae).'' Z nich jsou v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky ''[[Entomoscelis adonidis]], [[Chrysolina analis]]'' a ''[[Timarcha goettingensis goettingensis]]'' zařazeny mezi kriticky ohrožené a ''[[Cassida panzeri]], [[Cryptocephalus schaefferi schaefferi]]'' a ''[[Cryptocephalus vittatus]]'' mezi ohrožené druhy. K vzácně se vyskytujícím druhům v Česku patří také ''[[Cassida prasina]].'' [89] => [90] => == Ochrana přírody == [91] => [[Soubor:Mapa Úhošť.png|náhled|Turistická mapa Úhoště]] [92] => Národní přírodní rezervace Úhošť se překrývá s [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] Doupovské hory a se stejnojmennou [[Ptačí oblasti v Česku|ptačí oblastí]]. V západní části roste v údolí Donínského potoka [[Lípa malolistá|lípa srdčitá]] chráněná od roku 1997 pod názvem Meziříčská lípa jako [[Památný strom v Česku|památný strom]]. Lípa je přibližně 25 metrů vysoká a její obvod kmene měří asi 350 centimetrů. [93] => [94] => Předmětem ochrany, kvůli kterému byla vyhlášena národní přírodní rezervace, je samotná stolová horaPlán péče (2016), s. 17. a na ni vázaný soubor ekosystémů, k nimž patří: [95] => [96] => * skalní vegetace s kostřavou sivou (5 %), [97] => * úzkolisté suché trávníky (5 %), [98] => * širokolisté teplomilné trávníky s význačným zastoupením [[Vstavačovité|vstavačovitých]] a jalovce (5–8 %), [99] => * acidofilní suché trávníky (8–10 %), [100] => * suché bylinné lemy (do 5 %), [101] => * nízké xerofilní křoviny (3 %), [102] => * hercynské [[Dubohabřina|dubohabřiny]] (10 %), [103] => * [[Suťový les|suťové lesy]] (do 5 %), [104] => * [[Květnatá bučina|květnaté bučiny]] (do 5 %), [105] => * středoevropské bazifilní teplomilné doubravy (3 %).Plán péče (2016), s. 15–16. [106] => [107] => Území rezervace patří k nejzachovalejším lokalitám tohoto typu.Plán péče (2016), s. 34. Mezi hlavní druhy jejího ohrožení patří zejména zarůstání bezlesých ploch, které postihuje především dříve uměle odlesněné pastviny, ale i primární bezlesé plochy s charakterem [[step]]i nebo skalnaté stepi. Negativně působí také rozrývání půdního pokryvu [[Prase divoké|černou zvěří]] a nelegální jízdy terénních motocyklů a čtyřkolek.Plán péče (2016), s. 35. [108] => [109] => Cílem ochrany přírody v rezervaci je podpora přirozených procesů v lesních porostech, odstranění nepůvodních dřevin, uchování stepních společenstev a mokřadních druhů, odstranění antropogenních jevů a zachování geologických profilů.Plán péče (2016), s. 19. [110] => [111] => == Přístup == [112] => [[Soubor:Kadaňská Jeseň 2016-08-18.jpg|náhled|[[Žatecká pánev]] s Kadaňskou Jesení a [[Elektrárna Tušimice II|tušimickou elektrárnou]] z východního okraje vrcholové plošiny]] [113] => [114] => Na vrcholovou plošinu Úhoště vedou cesty z Brodců, Pokutic, Kadaňské Jeseně a Úhošťan. Podél cesty z Pokutic je červeně značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]], která pokračuje okolo západního okraje plošiny, sestoupí jižním úbočím směrem k Brodcům a dále údolím Donínského potoka do Zásady u Kadaně. Celková délka červeně značené trasy v rezervaci je 5,57 kilometru s převýšením 273 metrů.Plán péče (2016), s. 33. Souběžně s trasou je vedena také [[naučná stezka]] Úhošť, ze které odbočuje značená odbočka do Úhošťan. Celková délka naučné stezky je asi 7,5 kilometru.Plán péče (2016), s. 57. Východním úbočím vede také modře značená turistická trasa z Kadaňské Jeseně do Úhošťan. [115] => [116] => == Odkazy == [117] => [118] => === Reference === [119] => [120] => {{Citace elektronické monografie [121] => | titul = Plán péče o národní přírodní rezervaci Úhošť na období 2016–2021 [122] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/archiv/plany_pece/ug_file.php?upload_modul=table&_set_sess_cache_limit_=1&FILE_ID=7640&cacheid=1598787713532 [123] => | datum vydání = 2016-05-28 [124] => | datum přístupu = 2020-08-30 [125] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [126] => | formát = PDF online [127] => | strany = 32 [128] => | poznámka = Dále jen Plán péče (2016) [129] => }} [130] => {{Citace monografie [131] => | příjmení = Balatka [132] => | jméno = Břetislav [133] => | odkaz na autora = Břetislav Balatka [134] => | příjmení2 = Kalvoda [135] => | jméno2 = Jan [136] => | odkaz na autora2 = Jan Kalvoda (geograf) [137] => | titul = Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia [138] => | vydavatel = Kartografie [139] => | místo = Praha [140] => | rok = 2006 [141] => | počet stran = 80 [142] => | isbn = 80-7011-913-6 [143] => | jazyk = česky, anglicky [144] => | kapitola = [145] => | strany = [146] => }} [147] => {{Citace monografie [148] => | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin [149] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [150] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [151] => | místo = Brno [152] => | rok = 2006 [153] => | vydání = 2 [154] => | počet stran = 582 [155] => | isbn = 80-86064-99-9 [156] => | typ kapitoly = heslo [157] => | kapitola = Úhošť [158] => | strany = 468 [159] => }} [160] => {{Citace elektronické monografie [161] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=606 [162] => | titul = NPR Úhošť [163] => | vydavatel = AOPK ČR [164] => | datum přístupu = 2020-08-30 [165] => }} [166] => {{Citace periodika [167] => | příjmení = Smrž [168] => | jméno = Zdeněk [169] => | titul = Archeologický výzkum na vrchu Úhošť u Kadaně [170] => | periodikum = Památky, příroda, život [171] => | rok = 1983 [172] => | ročník = 15 [173] => | číslo = 4 [174] => | strany = 97–104 [175] => }} [176] => {{Citace periodika [177] => | příjmení = Fišer [178] => | jméno = Radek [179] => | titul = Národní přírodní rezervace Úhošť je větší [180] => | periodikum = Památky, příroda, život [181] => | rok = 2018 [182] => | ročník = 50 [183] => | strany = 16, 19 [184] => | issn = 0231-5076 [185] => | url = https://www.muzeumchomutov.cz/e_download.php?file=data/editor/120cs_1.pdf&original=PPZ_2018_50_web.pdf [186] => }} [187] => {{Citace elektronické monografie [188] => | příjmení = Hradecký [189] => | jméno = Petr [190] => | titul = Úhošť [191] => | url = http://lokality.geology.cz/10 [192] => | datum vydání = 1994-11-07 [193] => | datum aktualizace = 2008-11-19 [194] => | datum přístupu = 2020-08-30 [195] => | vydavatel = Česká geologická služba [196] => }} [197] => {{Citace periodika [198] => | příjmení = Krásenský [199] => | jméno = Pavel [200] => | titul = Příspěvek k poznání mandelinek (Coleoptera: Chrysomelidae) NPR Úhošť u Kadaně [201] => | periodikum = Památky, příroda, život [202] => | rok = 2020 [203] => | ročník = 52 [204] => | strany = 39 [205] => | url = https://www.muzeumchomutov.cz/e_download.php?file=data/editor/120cs_3.pdf&original=PPZ_2020_52_web.pdf [206] => | datum přístupu = 2022-09-28 [207] => | issn = 0231-5076 [208] => | isbn = 978-80-87898-25-3 [209] => }} [210] => {{Citace periodika [211] => | příjmení = Vondráková [212] => | jméno = Alena [213] => | příjmení2 = Vávra [214] => | jméno2 = Aleš [215] => | příjmení3 = Voženílek [216] => | jméno3 = Vít [217] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [218] => | periodikum = Journal of Maps [219] => | datum vydání = 2013-05-13 [220] => | datum přístupu = 2020-07-22 [221] => | číslo = 3 [222] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [223] => | formát = PDF online [224] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [225] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [226] => | strany = 427 [227] => | jazyk = anglicky [228] => }} [229] => {{Citace elektronické monografie [230] => | korporace = Seznam.cz [231] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [232] => | titul = Turistická mapa [233] => | url = https://mapy.cz/s/bagojufuse [234] => | datum přístupu = 2020-08-30 [235] => | vydavatel = Mapy.cz [236] => }} [237] => {{Citace monografie [238] => | příjmení = Binterová [239] => | jméno = Zdena [240] => | titul = Úhošťany [241] => | vydavatel = Město Kadaň [242] => | místo = Kadaň [243] => | rok = 1998 [244] => | počet stran = 40 [245] => | kapitola = Úhošť [246] => | strany = 27–28 [247] => }} [248] => {{Citace elektronické monografie [249] => | titul = Meziříčská lípa [250] => | url = https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=8852 [251] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [252] => | datum přístupu = 2020-08-30 [253] => }} [254] => [255] => [256] => === Související články === [257] => * [[Seznam chráněných území v okrese Chomutov]] [258] => * [[Seznam památných stromů v okrese Chomutov]] [259] => [260] => === Externí odkazy === [261] => * {{Commonscat}} [262] => [263] => {{Chráněná území v okrese Chomutov}} [264] => {{Autoritní data}} [265] => {{Portály|Česko|Geografie|Příroda}} [266] => [267] => [[Kategorie:Národní přírodní rezervace v Ústeckém kraji]] [268] => [[Kategorie:Chráněná území v Doupovských horách]] [269] => [[Kategorie:Chráněná území v okrese Chomutov]] [270] => [[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1974]] [271] => [[Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji]] [272] => [[Kategorie:Hory a kopce v Doupovských horách]] [273] => [[Kategorie:Hory a kopce v okrese Chomutov]] [274] => [[Kategorie:Kadaň]] [] => )
good wiki

Úhošť

Úhošť je vrch v Doupovských horách chráněný jako národní přírodní rezervace. Nachází se v jižní části Ústeckého kraje tři kilometry jihozápadně od Kadaně.

More about us

About

Tato lokalita je známá svou malebnou přírodou a pestrou biodiverzitou. Úhošť dosahuje výšky 514 metrů nad mořem a je součástí pískovcových útvarů, které dominuje krajině. Vrchol Úhoště je oblíbeným místem pro turisty, kteří sem přicházejí vychutnat si široké panoramatické výhledy na okolní krajinu a malebné vesnice. Přírodní prostředí jeskyní a skalních měst poskytuje ideální podmínky pro pěší turistiku a různé outdoorové aktivity. Historie Úhoště je fascinující. Na vrcholu se nacházejí zbytky středověkého hradu, jehož zbytky dnes slouží jako připomínka bohaté historie regionu. Tato památka, i když už v troskách, láká návštěvníky k zamyšlení nad starými časy a příběhy, které místo prošlo. Okolní krajina, s různorodými ekosystémy a bohatou faunou i flórou, dává návštěvníkům možnost prozkoumat krásy přírody a ocenit důležitost její ochrany. Úhošť, jakožto místo kombinující přírodní krásy s historickým významem, představuje výborný příklad toho, jak lze harmonicky spojit poznání a rekreaci. Tato destinace je ideálním místem pro všechny, kteří chtějí uniknout z městského shonu a načerpat novou energii v objetí přírody. Víra v krásu a hodnotu našeho světa, která se nabízí právě zde, je zdrojem optimismu a inspirace pro všechny návštěvníky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Doupovské hory','Úhošť (Kadaň)','Ohře','čedič','Stolová hora','Kadaň','výr velký','Zásada u Kadaně','Neolit na území Česka','Brekcie','Úhošť (hradiště)','Pokutice'

Brekcie

Čedič

Kadaň

Ohře

Pokutice