Array ( [0] => 15494137 [id] => 15494137 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Úsov [uri] => Úsov [3] => Úsov.jpg [img] => Úsov.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Úsov [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] [4] => | okres = Šumperk [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Mohelnice]] [6] => | pověřená obec = [[Mohelnice]] [7] => | země = [[Morava]] [8] => | PSČ = 789 73 [9] => | počet ZSJ = 3 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 3 [12] => | adresa = náměstí Míru 86
789 73 Úsov [13] => | web = http://www.usov.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = mu_usov@iol.cz [16] => | starosta = Mgr. Benedikt Lavrinčík [17] => | starosta aktuální k = 2023 [18] => | NUTS3 = CZ071 [19] => }} [20] => '''Úsov''' ([[Středomoravská nářeční skupina|hanácky]] ''Hósov'', {{Vjazyce2|de|''Mährisch Aussee''}}) je malé [[město]] na pomezí střední a severozápadní [[Morava|Moravy]] v [[podhůří]] [[Hrubý Jeseník|Hrubého Jeseníku]] na potoce [[Doubravka (přítok Rohelnice)|Doubravka]], 5 km severovýchodně od [[Mohelnice]] a 7 km severozápadně od [[Uničov]]a. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Na návrší na východním konci města se nachází z zdálky dobře viditelný [[Úsov (zámek)|zámek]], který je chráněnou [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]]. [21] => [22] => == Úsovsko == [23] => Oblast Úsovska ve 13. a 14. století tvořil rozsáhlý komplex lesů – [[Doubrava (lesní typ)|doubrava]] v [[nížina|nížině]] řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], která nad Úsovem přechází v tzv. Bruselský les. V prvním výčtu vesnic úsovského [[panství]] se u roku 1344 však ještě neobjevuje ani jedna k úsovskému hradu náležejících vsí, to až v roce 1371. Je samozřejmé, že v původním osídlení šlo vždy jen o několik málo usedlostí soustředěných kolem místních potoků. [24] => [25] => == Název == [26] => Jméno vsi bylo odvozeno od osobního jména ''Ús'' (vous). Původní význam jména tedy byl „Vousův majetek“. Německé jméno vzniklo z českého (původně ''Ausau'', zakončení přikloněno k ''See'' (jezero)).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 647, 648. Židovské názvy města zní v hebrejštině ''אויסא'' (Ojsa), v [[jidiš]] ''אויסע'', přepisováno též jako ''Asjva''.{{Citace monografie| příjmení = Hosák| jméno = Ladislav| odkaz na autora = Ladislav Hosák| titul = Historický místopis země Moravskoslezské| vydavatel = Academia| místo = Praha| rok = 2004| počet stran = 1144| strany = 593| isbn = 80-200-1225-7}} [27] => [28] => == Historie == [29] => [30] => === Hrad a panství === [31] => Starý dřevěný královský hrad Úsov získal za svou věrnost králi [[Václav I.|Václavu I. Přemyslovci]] (1205–1253), při úspěšném odražení [[Tataři|Tatarů]] v roce [[1241]], [[olomouc]]ký [[purkrabí]] Zdík (či [[Švábenští ze Švábenic|Idík, Jiljí ze Švábenic]]), o kterém je zpráva z roku 1260. Olomoucký [[purkrabí]] byl posazen do pozice kolonizátora celé oblasti. Prapředkem rodu ze Švábenic byl Idík, který si postavil hrad na [[Vyškov]]sku, podle kterého si dal i [[Dynastie|rodové jméno]]. Působil na královském hradě Úsově a pro panovníka jako kolonizátor úsovského újezdu na Moravě a celého [[Turnov]]ska v Čechách. [32] => [33] => Původně [[gotika|gotický]] hrad, postavený ve stylu francouzského [[kastel]]u, patří mezi nejstarší na Moravě. Podle [[archeologie|archeologických]] nálezů je nejpravděpodobnější, že hrad vznikl již ve 13. století. První písemná zpráva o existenci Úsova pochází z roku 1260, kdy hrad držel v zástavě bývalý olomoucký purkrabí Jiljí ze Švábenic. V roce 1269 se uvádí jeho syn Hrabič ze Švábenic (1254–1286). Po nastoupení krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] (1233–1278) na trůn, musel v roce 1276 stávající majitel panství Hrabiš hrad vydat a Úsov se stal opět zeměpanským majetkem a na hradě byl ustaven královský lovčí, z nichž první jménem Vlček. Zadlužený král [[Jan Lucemburský]] (1296–1346) hrad roku 1330 zastavil bratrům Jaroslavu a Albrechtu ze [[Šternberk]]a, jako náhradu za utrpěnou škodu při vojenském tažení proti Slezsku. Jejich rodina v Úsově sídlila po dvacet let. Královským majetkem byl hrad až do roku 1408, kromě let 1335–1350. Pod hradem bylo založeno [[městys|městečko]], jak napovídá obecní [[pečeť]] z roku 1343 s nápisem „[[oppidum]]“. [34] => [35] => V závěti z roku 1371 odkázal [[markrabě]] [[Jan Jindřich|Jan Jindřich Lucemburský]] (1322–1375) hrad a městečko Úsov s „Dúbravou“ (les na [[Pomoraví]] mezi Úsovem a [[Litovel|Litovlí]]) s 29 vesnicemi svým synům [[Jošt Moravský|Joštovi Moravskému]] (1351–1411) a Prokopovi Lucemburku (1354/5–1405). O majetek vznikl mezi bratry ozbrojený spor. Úsov, Litovel a [[Uničov]] drželi Prokopovi hejtmani, kteří dělali výpady na okolní území v držení markraběte Jošta a na území [[olomouc]]ké [[kapitula|kapituly]], za což byli v roce 1399 vyobcováni z církve. Mír nastal až po smrti Prokopově v roce 1405. Markrabě Jošt v roce 1408 zastavil Úsov pánům Otovi a Albrechtovi z Kurovic. Král [[Václav IV.|Václav IV. Lucemburk]] (1361–1419) v roce 1416 potvrdil zástavu úsovského panství Janu Vlašimovi. Za pánů z Vlašimi došlo roku 1487 ke [[gotika|gotické]] přestavbě a rozšíření hradu, postaveny byly především dvě věže: „Hladomorna“ a „Vlašimka“. Úsovské panství se stalo jedním z nejbohatších na Moravě a ani česko-uherské války tomu nezabránily. [36] => [37] => Po vymření rodu po meči Jiřím z Vlašimi v roce 1513 dostal zastavený hrad Úsov s větší částí příslušenství darem od krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava II. Jagellonského]] (1456–1516) za prokázané služby do úplného vlastnictví největší [[Komorník (úřad)|komoří]] a pozdější [[zemský hejtman|hejtman]] Ladislav z [[Boskovice|Boskovic]] (1485–1520). Páni z Boskovic, kteří jako [[Luteránství|luteráni]] obsadili [[fara|fary]] luterskými kněžími, přáli i [[Jednota bratrská|Českým bratrům]]. Úřední řečí na jejich panství byla čeština. Po smrti Ladislava v roce 1520 zdědil panství, k němuž náleželo ještě panství boskovické, [[Letovice|letovické]], [[Moravská Třebová|moravskotřebovské]], [[Trnava|trnavské]], [[Zábřeh|zábřežské]] a [[Ruda|rudské]], téměř souvislý pás země od Boskovic až skoro k pramenům [[Morava (řeka)|řeky Moravy]], jeho syn Kryštof, který své sídlo z Moravské Třebové přemístil na Úsov, který rozšířil o [[renesance|renesanční]] objekty. Nákladný život Kryštofa z Boskovic byl však příčinou jeho častých finančních nesnází, z nichž si pomáhal prodejem části svých panství. Nedostatek peněz ho přiměl věnovat zvýšenou pozornost i úsovskému panství. V tehdejší době se předpokládala v podhůří [[Jesenická oblast|Jeseníků]] bohatá naleziště drahých kovů. Výsledky těžby však nesplnily očekávání. [38] => [39] => V roce 1547 postoupil Kryštof úsovské panství a město Litovel synovi svého bratrance Janu Jindřichu (Jetřich †1583) [[Černá Hora|Černohorskému]] z Boskovic, který převzal panství po smrti svého bratrance Jana Jetřicha a který byl typickým představitelem [[Šlechta|šlechtice]] té doby. Roku 1562 byl zemským [[podkomoří]]m, přítel umění a písemnictví, znalec zemských práv a dobrý hospodář. V roce 1564 dal pořídit [[urbář]] panství. V roce 1564 byl nejvyšším soudcem. Byl ale také [[feudál]], který bezohledně zvyšoval útisk poddaného lidu. O jeho významném postavení mezi moravskými pány svědčí i řada vysokých úřadů, které postupně zastával. Roku 1567 byl nejvyšším komorníkem a v roce 1571 zastupoval krále jako komisař na brněnském sněmu. Albrecht [[Černá Hora|Černohorský]] zemřel bezdětný a dědicem ustanovil svého nevlastního bratra Jana Šemberu (†1597) z Boskovic, který byl posledním mužským potomkem rodu. Jan Šembera sídlil na [[Bučovice|Bučovicích]], ale stejně jako předcházející majitelé úsovského panství rád pobýval na Úsově i v blízkém loveckém hrádku [[Nové Zámky]], který páni z Boskovic postavili pro účastníky lovu v Doubravě. Jako většina české šlechty byli i páni z Boskovic [[Protestantismus|evangelíci]] a někteří podporovali i české bratry. [40] => [41] => Jan Šembera měl dvě dcery, které se krátce před otcovou smrtí provdaly. Anna Alžběta Šemberová se provdala za Karla (1569–1627) a Kateřina Šemberová z [[Boskovice|Boskovic]] za Maxmiliána (1572–1643) z [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnu]]. Oběma sňatky byl položen základ velkému bohatství Lichtenštejnského rodu. Od roku 1597, kdy páni z Boskovic vymřeli po meči, náležel Úsov Lichtenštejnům nepřetržitě až do roku 1945. Byl sídlem správy panství, ale nikdy za vlády Lichtenštejnů se nestal sídlem knížete; nejvyšším správním úředníkem byl zámecký hejtman. Úsov byl jen sídlem správy panství, ke kterému patřilo 34 vesnic, města [[Litovel]] a Úsov a také Nové Zámky, které vybudovali páni z Boskovic jako lovčí hrádek v lese Doubravě. [42] => [[Soubor:Beschreibende Darstellung 05 Station Müglitz.jpg|náhled|Pohled na Úsov z nádraží v [[Mohelnice|Mohelnici]] v roce 1845.]] [43] => [[Karel I. z Lichtenštejna]] zahájil na úsovském panství [[protireformace|protireformaci]]. Pokatoličtění však pokračovalo velmi pomalu a jeho postup brzdila především [[třicetiletá válka]], která těžce postihovala tuto oblast. Vojska obou válčících stran zpustošila kraj do té míry, že [[Moravský zemský sněm|zemský sněm]], který v roce 1643 rozvrhl novou peněžní a obilní berni, označil úsovské panství jako „dokonce zkažené“. Poslední těžkou ránu zasadilo Úsovu v roce 1643 švédské vojsko, které pod vedením generála [[Lennart Torstenson|Torstensona]] (1603–1651) obsadilo podstatnou část severní Moravy. Hrad a městečko [[Švédové]] vypálili. Hrad byl provizorně opraven a v letech 1688–1699 byl v jeho areálu vybudován [[Baroko|barokní]] palác. [44] => [45] => V roce 1627 zemřel Karel I. z Lichtenštejna a jeho velký majetek, který se rozrostl především konfiskací statků účastníků [[České stavovské povstání|stavovského povstání]], zdědil syn Karel Eusebius (1611–1684). Po smrti Karla Eusebia zdědil majetek jeho syn Jan Adam Ondřej (1657–1732), který na základě zvýšených požadavků na šlechtické sídlo dal výrazným způsobem změnit dosavadní architektonický stav hradu. V roce 1678 se začalo úřadovat německy. [46] => [47] => == Pamětihodnosti == [48] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Úsově}} [49] => * [[Úsov (zámek)|Úsov]], [[středověk]]ý hrad z 13. století přestavěný na zámek, v němž se nyní nachází Lovecko-lesnické muzeum v Úsově. [50] => * [[Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví|CHKO Litovelské Pomoraví]], začíná asi 1,5 km jižně od města [51] => * [[Kostel svatého Jiljí (Úsov)|Kostel svatého Jiljí]] [52] => * Kaple svatého Rocha na návsi proti zámku [53] => * [[Židovský hřbitov v Úsově|Židovský hřbitov]] se [[Synagoga v Úsově|synagogou]] [54] => [55] => == Rodáci == [56] => * MUDr. [[Arpád Schwarz]], významný lékař a dentista [57] => * [[Vlastimil Artur Polák]], básník a spisovatel [58] => * [[Berthold Wolf]], přednosta Židovské obce Olomouc, otec Otty Wolfa [59] => * [[Alois Zabloudil]], malíř a člen protinacistického odboje [60] => [61] => == Části města == [62] => * '''Úsov''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Úsov-město'' a ''Úsov-Židovská obec'') [63] => * [[Bezděkov u Úsova]] (k. ú. ''Bezděkov u Úsova'') [64] => [65] => == Galerie == [66] => [67] => Soubor:Usov zamek 1.jpg|Zámek Úsov [68] => Soubor:Úsov. Synagoga.JPG|Synagoga [69] => Soubor:UsovKostel.jpg|Kostel svatého Jiljí [70] => Soubor:ŽH Úsov 06.jpg|alt=Staré náhrobní kameny na zarostlém židovském hřbitově v Úsově|Židovský hřbitov [71] => Soubor:Úsov, pomník II. sv. válka.jpg|Památník obětěm 2. světové války (po rekonstrukci) [72] => Soubor:Usov John of Nepomuk Statue 2017 P02.jpg|Socha Jana Nepomuckého na Zámecké ulici [73] => Soubor:Sluneční hodiny v Úsově na náměstí Míru (Q72738308) 02.jpg|Sluneční hodiny na náměstí Míru [74] => Soubor:Pomník padlým v Úsově (Q72739919).jpg|Pomník obětem 1. světové války (před hřbitovem) [75] => [76] => [77] => == Odkazy == [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => === Související články === [83] => * [[Úsovské panství]] [84] => * [[Římskokatolická farnost Úsov]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{commonscat|Úsov}} [88] => * {{RÚIAN}} [89] => * [http://www.usov.cz/ Oficiální stránky města] [90] => [91] => {{Části české obce}} [92] => {{Okres Šumperk}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => [95] => {{Portály|Morava}} [96] => [[Kategorie:Úsov| ]] [97] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [98] => [[Kategorie:Obce v okrese Šumperk]] [99] => [[Kategorie:Města v okrese Šumperk]] [100] => [[Kategorie:Sídla v Hanušovické vrchovině]] [101] => [[Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Mohelnicka]] [] => )
good wiki

Úsov

Úsov (hanácky Hósov) je malé město na pomezí střední a severozápadní Moravy v podhůří Hrubého Jeseníku na potoce Doubravka, 5 km severovýchodně od Mohelnice a 7 km severozápadně od Uničova. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mohelnice','Černá Hora','gotika','Morava (řeka)','Uničov','Litovel','purkrabí','Boskovice','Úsov (zámek)','Morava','olomouc','Soubor:Beschreibende Darstellung 05 Station Müglitz.jpg'

Boskovice

Gotika

Gotika je umělecký a stavební sloh, který se objevil na přelomu 12.

Litovel

Mohelnice

Morava

Olomouc

Purkrabí

Uničov