Array ( [0] => 15482119 [id] => 15482119 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ústava [uri] => Ústava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ústava je základní právní dokument, který stanovuje základní principy a pravidla pro fungování státu. Česká ústava byla přijata v roce 1992 a nahradila ústavu z roku 1960, která platila za doby komunistického režimu. Ústava stanovuje základní principy demokracie, právního státu a lidských práv. Stanoví také strukturu a fungování orgánů státní moci, jako je prezident, parlament, vláda a soudní systém. Ústava také zajišťuje decentralizaci moci, stanovuje vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, a také garantuje právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování. Je považována za základní právní normu České republiky a její dodržování je zaručováno Ústavním soudem. [oai] => Ústava je základní právní dokument, který stanovuje základní principy a pravidla pro fungování státu. Česká ústava byla přijata v roce 1992 a nahradila ústavu z roku 1960, která platila za doby komunistického režimu. Ústava stanovuje základní principy demokracie, právního státu a lidských práv. Stanoví také strukturu a fungování orgánů státní moci, jako je prezident, parlament, vláda a soudní systém. Ústava také zajišťuje decentralizaci moci, stanovuje vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, a také garantuje právo na svobodu projevu, shromažďování a sdružování. Je považována za základní právní normu České republiky a její dodržování je zaručováno Ústavním soudem. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Ústava České republiky]]}} [1] => {{různé významy}} [2] => [3] => '''Ústava''' státu je základní zákon (nebo jejich soubor u ústavy polylegální) státu a nejvyšší [[právní norma]] jeho [[právní řád|právního řádu]]. Ústava je právním výrazem existence [[stát]]u a vytváří pravidla výkonu [[státní moc]]i a zaručuje [[Občanství|občanům]] [[Lidská práva|základní lidská práva]].{{Citace monografie [4] => | příjmení = Filip [5] => | jméno = Jan [6] => | odkaz na autora = Jan Filip (právník) [7] => | titul = Ústavní právo České republiky 1 [8] => | vydavatel = Masarykova univerzita [9] => | místo = Brno [10] => | rok = 2003 [11] => | isbn = 80-210-3254-5 [12] => | kapitola = 2 [13] => | strany = 94 a násl [14] => | jazyk = česky [15] => }} [[Zákon]]y a podzákonné [[právní předpis]]y musejí být podle pravidla ''[[kolizní pravidla#Lex superior derogat inferiori|Lex superior derogat inferiori]]'' v souladu s Ústavou a [[ústavní zákon|ústavními zákony]], které dohromady tvoří '''ústavní řád'''{{Citace monografie [16] => | příjmení = Pavlíček [17] => | jméno = Václav [18] => | odkaz na autora = [19] => | titul = Ústavní právo a státověda 1 [20] => | vydavatel = Linde [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 2007 [23] => | isbn = 80-7201-141-3 [24] => | kapitola = 2 [25] => | strany = 21 [26] => | jazyk = česky [27] => }}[http://www.humanrights.eu/stavn_podek_cs.html Ústavní řád na European Informational Website]{{Nedostupný zdroj}} (v [[Česko|České republice]] ''[[ústavní pořádek České republiky]]'').Richard W. Fetter, [http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/jak-se-tvori-zakon-cili-maly-legislativni-pruvodce-1-cast/214047 Jak se tvoří zákon čili Malý legislativní průvodce - 1. část], ceskenoviny.cz, 11. října 2006Ústav státu a práva: [https://web.archive.org/web/20120305112541/http://www.ustavprava.cz/files/studie_a_komentare/sk_2004/cl_10a_Ustavy.pdf K otázce souladu mezinárodní smlouvy podle čl. 10a Ústavy ČR s ústavním pořádkem České republiky], str. 28Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury: [http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/original/50379/42766/40557 Ústavní pořádek, ústavní inženýrství a parlamentní procedury] Na dodržování ústavního řádu dohlíží a případné rozpory prostých zákonů s ním řeší v [[právní stát|právních státech]] obvykle [[ústavní soud]]y (výjimkou jsou [[Anglosaské právo|státy anglosaského právního okruhu]], kde tato pravomoc připadá obecným soudům). Ústavní řád může být též chápán jako subsystém práva tvořený nejdůležitějšími [[právní předpis|právními předpisy]] určitého [[právní řád|právního řádu]].{{Fakt/dne|20101218154958}} [28] => [29] => Nejdelší psanou ústavou nezávislého státu je ústava [[Indie]], která má v anglickojazyčné verzi se 104 dodatky celkem 146 385 slov. Zemí s druhou nejdelší ústavou je [[Nigérie]] (66 263 slov).[http://scocablog.com/californias-constitution-is-not-the-longest/ California’s Constitution is Not the Longest (česky: Kalifornská ústava není nejdelší); CALIFORNIA CONSTITUTION CENTER] Naopak nejkratší psanou ústavu má [[Monako|Monacké knížectví]] (3 814 slov).[https://comparativeconstitutionsproject.org/ccp-rankings/ Constitution Rankings (česky: Srovnání ústav); comparativeconstitutionsproject.org]{{en}} Zcela nejdelší ústavu s více než 376 000 slovy má americký stát [[Alabama]] (průměrná délka státní ústavy v [[spojené státy americké|USA]] je 39 000 slov). Alabamská ústava z roku 1901, měla k začátku roku 2021 celkem 948 dodatků, které tvoří přes 90 % jejího textu (nejnovější dodatek byl přijat v roce 2020, jde také zároveň o nejvíce měněnou ústavu). Důvodem pro takto rozsáhlý text je silně centralistická povaha státu, kdy jsou téměř všechny pravomoci okresní a místní správy a samosprávy řešeny ad hoc přímo v ústavě (např. platy okresních úředníků).[https://parcalabama.org/the-nations-longest-constitution-just-got-longer/ The Nation's Longest Constitution Just Got Longer (česky: Nejdelší ústava v zemi se zvětšila); parcalabama.org]{{en}} [30] => [31] => Za nejstarší psanou stále platnou ústavu je považována [[ústava Spojených států amerických]], která byla přijata 17. září 1787.{{Citace elektronické monografie [32] => | titul = National Constitution Center [33] => | url = http://www.ushistory.org/tour/constitution-center.htm [34] => | datum přístupu = 2011-8-3 [35] => | vydavatel = Independence Hall Association [36] => | jazyk = anglicky [37] => }} Někdy bývá za nejstarší stále platnou ústavu označována i tzv. ústava [[San Marino|Republiky San Marino]]. Dokument „{{Cizojazyčně|it|Leges Statutae Sancti Marini}}“, přijatý roku 1600, však není ústavou v pravém smyslu slova. San Marino nemá žádnou oficiální ústavu.{{Citace monografie [38] => | příjmení = Duursma [39] => | jméno = Jorri C. [40] => | titul = Fragmentation and the International Relations of Micro-States: Self-determination and Statehood [41] => | vydavatel = Cambridge University Press [42] => | místo = Cambridge, New York [43] => | rok = 1996 [44] => | isbn = 0-521-56360-7 [45] => | strany = 211 [46] => | jazyk = anglicky [47] => }} Průměrná doba platnosti ústavy je přibližně 20 let.{{Citation|last=Elkins|first=Zachary|title=The Endurance of National Constitutions|url=http://dx.doi.org/10.1017/cbo9780511817595.004|work=|pages=|place=Cambridge|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0-511-81759-5|access-date=|last2=Ginsburg|first2=Tom|last3=Melton|first3=James}} [48] => [49] => == Obsah ústavy == [50] => Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části.{{Fakt/dne|20101219185433}} První se týká zejména rozdělení a výkonu [[státní moc]]i ve státě a druhá stanoví postavení člověka vůči [[stát]]u (což jsou zejména ústavou daná práva a povinnosti). Ústava by tak měla většinou určovat: [51] => * státní režim (demokratický, autoritativní, totalitní), [52] => * formu vlády ([[parlament]]ní, [[prezident]]ská, poloprezidentská, absolutní), [53] => * státní zřízení ([[jednotný stát]], [[konfederace]], [[federace]]), [54] => * dělbu státní moci (jednotná, nebo [[moc zákonodárná|zákonodárná]], [[moc výkonná|výkonná]] a [[moc soudní|soudní]]) a její výkon, [55] => * [[Občanství|státní občanství]], [[státní území]], [[hlavní město]], [[státní symbol]]y, [56] => * katalog základních (lidských, občanských, hospodářských, sociálních a kulturních) práv. [57] => [58] => === Malá ústava === [59] => Malou ústavou se podle [[Michal Kubát|Michala Kubáta]] rozumí zákon omezující se pouze na vytyčení základních principů fungování jednotlivých mocenských [[instituce|institucí]] a vymezení vztahu mezi nimi.{{Citace monografie [60] => | příjmení = Kubát [61] => | jméno = Michal [62] => | odkaz na autora = Michal Kubát [63] => | titul = Demokracie v Polsku [64] => | vydavatel = Slon [65] => | místo = Praha [66] => | rok = 2005 [67] => | isbn = 80-86429-46-6 [68] => | kapitola = [69] => | strany = 39 [70] => | jazyk = česky [71] => }} [72] => Příkladem může být [[Švédsko|švédský]] ''Regeringsformen'' z roku 1634 nebo [[Spojené království|anglický]] ''Instrument of Government'' z roku 1653.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Filip [74] => | jméno = Jan [75] => | odkaz na autora = Jan Filip (právník) [76] => | titul = Ústavní právo České republiky 1 [77] => | vydavatel = Masarykova univerzita [78] => | místo = Brno [79] => | rok = 2003 [80] => | isbn = 80-210-3254-5 [81] => | kapitola = 2 [82] => | strany = 80 [83] => | jazyk = česky [84] => }} [85] => [86] => == Druhy ústav == [87] => Prof. [[Jan Filip (právník)|Jan Filip]] z [[Právnická fakulta Masarykovy univerzity|Právnické fakulty MU]] rozlišuje mj. tyto typy ústav: {{Citace monografie [88] => | příjmení = Filip [89] => | jméno = Jan [90] => | odkaz na autora = Jan Filip (právník) [91] => | titul = Ústavní právo České republiky 1 [92] => | vydavatel = Masarykova univerzita [93] => | místo = Brno [94] => | rok = 2003 [95] => | isbn = 80-210-3254-5 [96] => | kapitola = 2 [97] => | strany = 82–94 [98] => | jazyk = česky [99] => }} [100] => [101] => === Podle formy === [102] => * ''psaná'' – tvořená jedním zákonem (monolegální) nebo více zákony (polylegální), především ústavy zemí kontinentální [[Evropa|Evropy]] a [[ústava Spojených států amerických]]. V [[Česko|České republice]] je ústava polylegální, neboť je brána jako celý [[ústavní pořádek České republiky|ústavní pořádek]],{{Citace monografie [103] => | příjmení = Šimíček [104] => | jméno = Vojtěch [105] => | odkaz na autora = Vojtěch Šimíček [106] => | titul = Článek 95 Ústavy ČR jako prostor pro přímou aplikaci ústavních norem. in Dělba soudní moci v České republice [107] => | vydavatel = Masarykova univerzita a Mezinárodní politologický časopis [108] => | místo = Brno [109] => | rok = 2004 [110] => | počet stran = [111] => | kapitola = [112] => | strany = 172 [113] => | isbn = 80-210-3318-5 [114] => | jazyk = česky [115] => }} vlastní Ústavou je ale jen ústavní zákon č. 1/1993 Sb., [[Ústava České republiky]].{{Citace monografie [116] => | příjmení = Filip [117] => | jméno = Jan [118] => | odkaz na autora = Jan Filip (právník) [119] => | titul = Ústavní právo České republiky 1 [120] => | vydavatel = Masarykova univerzita [121] => | místo = Brno [122] => | rok = 2003 [123] => | isbn = 80-210-3254-5 [124] => | kapitola = 2 [125] => | strany = 91 [126] => | jazyk = česky [127] => }} [http://www.concourt.cz/clanek/2353 Ústavní pořádek České republiky podle Ústavního soudu ČR] [128] => * ''nepsaná'' – vytvářená jinými formami [[právo|práva]] (historické dokumenty, ústavní zvyklosti, precedenty), například ústavní systémy [[Spojené království|Spojeného království]], [[Nový Zéland|Nového Zélandu]], [[San Marino|San Marina]] a [[základní zákony Izraele|Izraele]]. [129] => [130] => === Podle původu === [131] => * ''původní'' – víceméně každá ústava [132] => * ''přenesená'' – jestliže je její platnost přenesena na nové území, např. [[Německo|německá]] ústava ([[Grundgesetz]]) po roce [[1990]] na území bývalé [[Německá demokratická republika|NDR]] [133] => [134] => === Podle způsobu přijetí === [135] => * ''oktrojovaná'' – jakákoliv ústava vydaná z rozhodnutí panovníka bez souhlasu zastupitelského orgánu. V českých dějinách se tak tradičně označuje [[Pillersdorfova ústava]] (dubnová oktrojovaná ústava, 1848) a [[Stadionova ústava]] (březnová oktrojovaná ústava, 1849) [136] => * ''revoluční'' – vyhlášená revolučně (za tu se dá považovat např. [[Prozatímní ústava]] z roku [[1918]]) [137] => * ''dohodnutá'' – je výsledkem dohody či kompromisu převážné části společnosti, proto je stabilnější než třeba ústava revoluční [138] => [139] => === Podle jejího dodržování === [140] => * ''reálná'' – ústava je skutečně dodržována, jde o základní znak [[právní stát|právního státu]] [141] => * ''fiktivní'' – formálně existující, ovšem nedodržovaná (např. [[Ústava Československé republiky]]) [142] => [143] => === Podle způsobu změny === [144] => * ''flexibilní'' – ústavu lze měnit prostým zákonem (Lex posterior derogat priori –⁠ pozdější účinný právní předpis ruší dřívější právní předpis) např. [[základní zákony Izraele]] [145] => * ''rigidní'' – změna ústavy je obtížnější než u jiných právních norem. Nejčastěji je pro odsouhlasení její změny potřeba větší množství hlasů členů zákonodárného sboru, než pro přijetí běžného [[zákon]]a. Další používaná omezení jsou (včetně kombinace více možností): [146] => ** ustanovení omezující změny ústavy například jen jednou za pevně daný počet let [147] => ** po změně ústavy dojde k rozpuštění zákonodárného sboru, vypsání nových voleb a změna je platná teprve tehdy, když ji nový zákonodárný sbor schválí. [148] => ** změna ústavy musí být schválena v [[referendum|referendu]] [149] => ** např. ve federacích je obvyklé, že změnu musí schválit většina subjektů federace [150] => ** [[ústavní konvent|ústavodárné shromáždění]]. [151] => [152] => == Odkazy == [153] => [154] => === Reference === [155] => [156] => [157] => === Související články === [158] => * [[Ústavní právo]], [[Ústavní zákon]] [159] => * [[Konstitucionalismus]] [160] => * [[Ústavní pořádek České republiky]] [161] => * [[Ústavní konvent]] [162] => * [[Ústavní soud]] [163] => [164] => === Externí odkazy === [165] => * {{Commonscat}} [166] => * {{Otto|heslo=Ústava}} [167] => * {{Wikislovník|heslo=ústava}} [168] => * {{Wikicitáty|téma=Ústava}} [169] => [170] => {{Autoritní data}} [171] => {{Portály|Právo}} [172] => [173] => [[Kategorie:Ústavy| ]] [174] => [[Kategorie:Ústavní právo]] [] => )
good wiki

Ústava

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'právní předpis','San Marino','právní řád','základní zákony Izraele','stát','právní stát','Ústava České republiky','ústavní pořádek České republiky','Občanství','Česko','státní moc','Spojené království'

Česko

Občanství

Stát