Array ( [0] => 15488175 [id] => 15488175 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čížkovice [uri] => Čížkovice [3] => Cizkovice od zapadu.jpg [img] => Cizkovice od zapadu.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=obci na Lovosicku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Čížkovice [3] => | status = obec [4] => | NUTS3 = CZ042 [5] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [6] => | okres = Litoměřice [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Lovosice]] [8] => | pověřená obec = [[Lovosice]] [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 411 12 [11] => | počet ZSJ = 2 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 2 [14] => | adresa = Obecní úřad Čížkovice
Jiráskova č. p. 143
411 12 Čížkovice [15] => | web = http://www.cizkovice.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = oucizkovice@seznam.cz [18] => | starostka = Mgr.Andrea Skružná [19] => | starosta aktuální k = 2024 [20] => | mapa = Cizkovice_LT_CZ.png [21] => }} [22] => '''Čížkovice''' ({{Vjazyce2|de|''Tschischkowitz''}}) jsou [[obec|obcí]] v [[okres Litoměřice|okrese Litoměřice]], asi 5 km jihozápadně od [[Lovosice|Lovosic]] na jižním okraji [[České středohoří|Českého středohoří]] a severním konci [[Polabí]]. Žije v nich {{Počet obyvatel}} obyvatel a mají asi 280 domů na [[katastrální výměra|katastrální výměře]] 706 ha. [23] => [24] => V obci je škola se sportovní halou a posilovnou, školka, fotbalové hřiště FK Viktoria Čížkovice, několik obchodů, dvě hospody, knihovna, pošta, domov důchodců, dům s pečovatelskou službou postavený na samé hranici památkově chráněného původně zámeckého [[park]]u, založeného v [[18. století]], benzínová stanice, myčka osobních vozidel, pneuservis a specializovaný servis pro kamiony a cisterny, kadeřnický a kosmetický salón, kulturní sál s jevištěm, kulturní altán se sociálním zázemím pro pořádání hudebně kulturních akcí pod širým nebem, hasičská zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů Čížkovice, několik dětských hřišť pro nejmenší. Sídlí zde také diagnostický ústav. Celá obec je plynofikovaná, má vodovod a kanalizaci. Obec se dělí na dvě části, vlastní Čížkovice a [[Želechovice (Čížkovice)|Želechovice]], což je ves asi 1 km jihovýchodně od Čížkovic. V [[Katastrální území|katastrálním území]] obce se nachází cementárna a její [[lom]]y, ve kterých se těží [[Mezozoikum|druhohorní]] [[vápenec|vápence]]. Vesnicí protéká potok [[Modla (potok)|Modla]]. [25] => [26] => Znak udělil Čížkovicím předseda [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|PS PČR]] [[18. listopad]]u [[1998]]. Ve stříbrno-modře děleném štítu je nahoře červený [[heroldský kříž]] a dole položené červeno-zlatě šachované orlí křídlo. Červený kříž ve stříbrném poli nacházíme na štítu a korouhvi [[Svatý Jiří|sv. Jiří]] ve znaku kláštera benediktinek na Pražském hradě. Šachované křídlo bylo převzato z erbu [[Kaplířové ze Sulevic|Kaplířů ze Sulevic]]. [27] => [28] => == Historie == [29] => Oblast Čížkovic byla zcela jistě osídlena již v [[5. století př. n. l.]], protože nedaleko obce bylo odkryto bohaté [[Laténská kultura|starolaténské]] [[pohřebiště]]. Našly se dřevěné nádoby a unikátní [[bronz]]ové kování datované právě do doby před 2 500 lety. [30] => [31] => [[Soubor:Cizkovice obecni urad 01.jpg|náhled|vlevo|Obecní úřad v Čížkovicích]] [32] => [33] => [[První písemná zmínka]] o Čížkovicích je známa z roku [[1276]], kdy obec byla rozdělena na dvě části. Menší část patřila [[vladyka|vladykovi]] Čáslavovi. Větší pak byla majetkem [[Klášter svatého Jiří (Praha)|kláštera svatého Jiří]] v Praze, jenž držel i blízké Třebenice. Ve větší části Čížkovice stálo několik menších [[statek|statků]]. Jejich majitelé schvalovali faráře místního [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Čížkovice)|kostela svatého Jakuba]]. [34] => [35] => Z roku 1363 pochází i zmínka o želechovickém statku, který vlastnil Vít z rodu Suleviců. V 15. století byly Želechovice rozděleny na dvě části, jedna patřila k [[Sulejovice|Sulejovicím]] a druhá ke [[Košťálov (hrad, okres Litoměřice)|Košťálovu]]. Košťálovu později připadl i zbytek vsi. [36] => [37] => Roku 1389 se prameny zmiňují o čížkovické horní [[tvrz]]i. Tuto část získali Kaplířové ze Sulevic poté, co ji během [[Husitské války|husitských válek]] zastavil [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císař]] [[Zikmund Lucemburský]]. Císař Zikmund zastavil roku 1436 větší část vsi Janu Kaplíři ze Sulevice na Košťálově, který již držel z dřívějšího období menší část vsi, kde byla i horní tvrz. Vesnice tak byla spojena a když v roce 1486 došlo k dělení majetku košťálovských Kaplířů mezi syny Buška Kaplíře ze Sulevic, dostal celé Čížkovice i s několika okolními vesnicemi Jan Kaplíř ze Sulevic. Roku 1529 byly opět Čížkovice rozděleny mezi jeho dva syny Albrechta a Felixe. Albrecht obdržel starou, horní tvrz a Felix se rozhodl pro stavbu nové tvrzi v dolní části vesnice, na území tzv. Na Lavičkách. Po roce 1529 pak byla postavena i dolní [[Renesance|renesanční]] tvrz a později založen [[pivovar]]. Felix se po Albrechtově smrti roku 1554 stal jediným držitelem vsi a obec byla opět spojena. Obec patřila Kaplířům až do roku 1623. Ztratili ji díky [[konfiskace|konfiskacím]] kvůli účasti [[Adam Kaplíř ze Sulevic|Adama Kaplíře ze Sulevic]] na stavovském povstání a [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. [38] => [39] => V roce [[1615]] postavil v Želechovicích jejich majitel Felix Častovec Kaplíř [[tvrz]], kterou prodal [[Kinští|Vchynským]]. I těm, podobně jako Kaplířům, byl majetek roku [[1634]] zkonfiskován. V té době již byla tvrz zbouraná. Želechovice pak až do roku 1850 patřily do [[Teplice|teplického]] panství [[Clary-Aldringenové|Aldringenů]]. [40] => [41] => Během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] byla obec silně zasažena epidemií [[cholera|cholery]], která zdecimovala obyvatelstvo a na krátký čas zůstaly Čížkovice bez osídlení. Roku 1623 koupil statek Čížkovice císařský rada [[Volf Ilburk z Vřesovic]], který jej postoupil [[Marie Magdalena Trčková z Lípy|Marii Magdaleně]] rozené [[Lobkovicové|z Lobkovic]], manželce [[Jan Rudolf Trčka z Lípy|Jana Rudolfa Trčky z Lípy]]. Po její smrti roku 1633 odkázal Jan Rudolf Trčka Čížkovice nejvyššímu purkrabímu českému [[Adam z Valdštejna|Adamu z Valdštejna]]. V roce 1638 koupila Čížkovice spolu se statky [[Boreč (Velemín)|Borčí]] a Košťálovem do dědičného vlastnictví za 83 578 zlatých rýnských Anežka rozená z Eberštejna, vdova po plukovníku Jiřím Waldemarovi z Varrensbachu, znovu provdaná za plukovníka Wernera z Palantu. Při [[Švédsko|švédském]] vpádu roku 1639 byly celé Čížkovice vypáleny a zpustošeny. [42] => [43] => [[Soubor:Kostel sv jakuba cizkovice 01.jpg|náhled|upright|Kostel sv. Jakuba v Čížkovicích]] [44] => [45] => Roku 1655 po smrti své matky Anežky z Palantu zdědil obec hrabě Gustav Adolf z Varensbachu, který nechal dolní zpustlou tvrz přestavět na [[baroko|barokní]] trojkřídlý, jednopatrový [[Zámek (stavba)|zámek]]. K přestavbě došlo patrně v letech 1658 až 1665. Šlo o první samostatné dílo [[Giulio Broggio|Giulia Broggia]], který se zde roku 1658 i oženil a zůstal zde bydlet. Přestavěný zámek byla trojkřídlá jednopatrová barokní stavba s mírně vystupujícím [[rizalit]]em, v němž je hlavní portál v pilastrové [[edikula|edikule]] s rozeklanou římsou. V přízemí se zachovaly ještě původní valené barokní [[klenba|klenby]] s [[Výseč (architektura)|výsečemi]]. Bývalý hlavní sál a další místnosti mají jednak raně barokní štukovou výzdobu stropu a jednak výzdobu pocházející z [[19. století]]. V zámku se zachovaly i zbytky tvrze – východní armované nároží příjezdové a severní strany. Guilio Broggio zahájil také přestavbu [[kostel]]a, ale do barokní podoby se zvonicí ji dokončil až jeho syn [[Octavio Broggio|Ottavio]], který se v Čížkovicích narodil.{{Citace elektronického periodika |titul=Čížkovice obec průmyslová |url=http://web.meulovo.cz/dnesek/2003/0303_06.html |datum přístupu=2008-10-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150217234658/http://web.meulovo.cz/dnesek/2003/0303_06.html |datum archivace=2015-02-17 |nedostupné=ano }} V čížkovickém kostele svatého Jakuba je k vidění obraz zobrazující šlechtické donátory, hraběte z Varensbachu s manželkou – v ruce držící model nového budoucího kostela. Pohled na kostel a náves se zámkem je zobrazen na Mánesově obraze z poloviny 19. století ve své původní podobě před poslední přestavbou z padesátých let 19. století. Děti druhé manželky Gustava Adolfa z Varrensbachu pak Čížkovice prodaly roku 1692 zpátky klášteru sv. Jiří a tak se obec vrátila svému nejstaršímu majiteli. Zámek se stal letním sídlem [[abatyše|abatyší]] a byl proto nově upraven. Byl obehnán vysokou zdí, na níž byly umístěny rokokové vázy a byl při něm založen [[park]]. [46] => [47] => [[Soubor:Čížkovice and Želechovice in 1760s.png|náhled|vlevo|Čížkovice a Želechovice v 60. letech 18. století]] [48] => [49] => Během druhé poloviny [[18. století]] za tzv. [[Válka o bavorské dědictví|bramborové války]] v letech 1778 až 1779 o dědictví bavorské bylo v Čížkovicích hlavní ležení [[Prusko|pruských]] vojsk. Štáb pruské části armády pod velením prince [[Jindřich Pruský (1726–1802)|Jindřicha Pruského]] sídlil v budově fary v sousedství kostela. [50] => [51] => Když byl klášter za vlády císaře [[Josef II.|Josefa II.]] roku 1782 [[sekularizace|sekularizován]], obec připadla [[Náboženská matice|náboženskému fondu]]. V roce 1819 ji pak ve veřejné dražbě koupil za 20 600 [[Rakousko-uherský zlatý|zlatých]] Josef Glaserfeld, který nechal zámek opět výrazně přestavět v empírovém stylu. Tento majitel daroval rovněž [[židé|židovské]] komunitě pozemek k založení [[Židovský hřbitov v Čížkovicích|židovského hřbitova]] v obci. [52] => [53] => [[Soubor:Čížkovice and Želechovice in 1840s.png|náhled|vlevo|Čížkovice a Želechovice ve 40. letech 19. století]] [54] => [55] => 3. června 1838 se na čížkovickém zámku narodil [[Moritz Thausing]], německy píšící spisovatel. Thausing studoval na univerzitě v Praze, Vídni a Mnichově obory dějiny a germánská filologie. Roku 1873 se stal profesorem teorie umění na vídeňské univerzitě. Thausing spáchal sebevraždu 14. srpna 1884 v Litoměřicích. [56] => [57] => [[Soubor:Čížkovice and Želechovice in about 1890.png|náhled|vlevo|Čížkovice a Želechovice okolo roku 1890]] [58] => [59] => První [[železnice|železniční]] trať procházející Čížkovicemi [[Lovosice]]–[[Libochovice]] byla otevřena 22. října 1882. Dnes je součástí [[Železniční trať Lovosice–Postoloprty|trati 114]]. Trať z Čížkovic do [[Obrnice|Obrnic]] pak byla zprovozněna 19. prosince 1898. Dnes je součástí [[Železniční trať Čížkovice–Obrnice|trati 113]]. [60] => [61] => [[Soubor:Čížkovice cementárna.jpg|náhled|Čížkovická cementárna]] [62] => [63] => Roku 1893 byla v Čížkovicích založena [[vápenka]] a o pět let později i cementárna] Majitel cementárny si později nechal na severním konci vsi postavit velkou vilu se zahradou. Z vily se otevírá pohled na obec, horu [[Říp]] a zříceninu [[Hazmburk]]. Dnes v ní sídlí diagnostický ústav starající se o mentálně postižené. [64] => [65] => Těsně před [[Druhá světová válka|druhou světovou válkou]] byl roku 1937 zavřen místní [[pivovar]] - k velké lítosti znalců, kteří čížkovické pivo považovali za velice chutné a kvalitní. Pivovar vařil mj. pivo Březňák nebo Kapucínské pivo a vydával své vlastní pivní etikety a tácky. [66] => [67] => Mnichovská dohoda sama a následné nové vytyčení hranic mezi Německem a druhou československou republikou se života obce velmi dotkla. Čížkovice zůstaly v [[Sudety|Sudetech]], které připadly [[nacismus|nacistickému]] [[Německo|Německu]], přičemž okolní obce [[Úpohlavy]] a [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]], kam vedly obě železnice, zůstaly Československu, po 15. březnu 1939 v [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]. Po válce byla z Čížkovic [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuta]] naprostá většina německého obyvatelstva. Uvolněná místa zaujali nově příchozí z celého tehdejšího [[Československo|Československa]]. Imigrace byla podporovaná i během následujících desetiletí, protože zde bylo potřeba dostatek pracovních sil do cementárny a vápenky. [68] => [69] => Po konfiskacích v roce 1945, kdy byla mimo jiné [[znárodnění|znárodněna]] i místní cementárna, byli do čížkovického zámku dočasně umístěni zotavující se [[politický vězeň|političtí vězni]] propuštění z [[Terezín|terezínské věznice]]. Později byl zámek přeměněn na [[Domov pro seniory|domov důchodců]], který zde působí dodnes. Žije v něm dnes přes 50 starých lidí. V přilehlém povrchovém vápencovém lomu pracovali v roce 1946 němečtí spoluobčané internovaní z okolních obcí. Nucené práce byly součástí odsunu německého obyvatelstva z českého vnějšího pohraničí. [70] => [71] => V roce 1975 byla zavřena původní cementárna a vápenka a na místě bývalého lomu byl otevřen nový závod. V roce 1992 přišla do cementárny jako nový vlastník [[Francie|francouzská]] společnost [[Lafarge]]. Vápenka byla zrušena a zbytek závodu byl zmodernizován. [72] => [73] => [[Soubor:Čížkovice škola.jpg|náhled|vlevo|Čížkovická škola]] [74] => [75] => Modernizací prošla rovněž základní škola, která poskytuje vzdělání dětem z Čížkovic a Želechovic, vzděláváni jsou rovněž klienti diagnostického ústavu. [76] => [77] => Významnou památkou v Čížkovicích je vedle zámku a kostela sv. Jakuba [[Židovský hřbitov v Čížkovicích|židovský hřbitov]]. Židovský hřbitov v Čížkovicích leží 500 m severně od vsi na kraji pole v místní části zvané „Na Svobodě“ (na místě, kde kdysi stával tzv. cihelní výčep, „Ziegelschenke“). Svoji rozlohou (539 m²) patří k nejmenším židovským hřbitovům v České republice. Byl založen údajně roku [[1800]] (pozemek měl Židům darovat majitel panství v Čížkovicích pokřtěný Žid Glaser z České Lípy). Pohřbívali se tu Židé z okolí Třebenic, Milešova (kde byla židovská obec s modlitebnou) a Terezína (včetně vojáků z terezínské posádky). Na hřbitově se nachází cca 50 náhrobků, téměř všechny jsou v torzálním stavu. Nejstarší náhrobky pocházejí z I. poloviny 19. století, nápisy na náhrobcích v němčině a hebrejštině. Na podzim roku [[2003]] byl hřbitov zbaven náletových dřevin a křovin. [78] => [79] => == Obyvatelstvo == [80] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [81] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Čížkovice{{Citace monografie | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 760 | strany = 384, 385 | isbn = 80-250-1310-3 }}{{Citace monografie | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 295 | isbn = 978-80-250-2394-5 }} [82] => |- [83] => ! [84] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [85] => |- style="white-space:nowrap" [86] => ! align="left" | Obyvatelé [87] => | 554 || 663 || 659 || 886 || 1 031 || 986 || 1 120 || 904 || 923 || 1 050 || 1 260 || 1 238 || 1 233 || 1 277 [88] => |- style="white-space:nowrap" [89] => ! align="left" | Domy [90] => | 94 || 101 || 106 || 129 || 151 || 161 || 227 || 244 || 218 || 224 || 215 || 234 || 259 || 279 [91] => |} [92] => [93] => == Osobnosti == [94] => * [[Octavio Broggio]] – architekt, stavitel [95] => [96] => == Doprava == [97] => [[Soubor:Cizkovice nadrazi 01.jpg|náhled|Vlakové nádraží v Čížkovicích]]Obec má poměrně dobré spojení s Lovosicemi i ostatními obcemi v okolí. Leží na [[silnice I/15|silnici I/15]] mezi Lovosicemi a [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenicemi]], která ji spojuje se sousedními vesnicemi [[Sulejovice]] a [[Jenčice]]. Na jihu a jihovýchodě je [[silnice]]mi spojena s obcemi [[Úpohlavy]] a [[Siřejovice]]. Na obou silnicích je v obci po jedné [[autobusová zastávka|autobusové zastávce]]. I díky své poloze 2 km od sjezdu [[dálnice D8]] jsou Čížkovice velmi dobře napojeny na [[Dálnice v Česku|českou dálniční síť]]. [98] => [99] => Ke vsi také patří [[železnice|železniční]] [[Železniční stanice|nádraží]], které slouží jako dopravní křižovatka na tratích [[Železniční trať Čížkovice–Obrnice|113]] [[Lovosice]]–[[Obrnice]] a [[Železniční trať Lovosice–Postoloprty|114]] [[Lovosice]]–[[Louny]]. [100] => [101] => Mezi 9. prosincem 2007 a 14. prosincem 2019 byl zastaven pravidelný provoz vlaků na trati 113 do Obrnic z důvodu prodělečnosti. [102] => [103] => == Pamětihodnosti == [104] => * [[Kostel svatého Jakuba apoštola (Čížkovice)|Kostel svatého Jakuba]] [105] => * V sousedství kostela stojí [[Čížkovice (zámek)|čížkovický zámek]] upravený na domov důchodců. Postaven byl v [[Barokní architektura|barokním slohu]] v letech 1658–1665 na místě starší [[Renesanční architektura|renesanční]] tvrze. Dochovaná podoba pochází z přestavby v první polovině devatenáctého století a pozdějších úprav. [106] => * Socha svatého Jana Nepomuckého [107] => * Socha odpočívajícího Krista (Ecce homo) [108] => [109] => == Reference == [110] => [111] => {{Citace monografie [112] => | příjmení = Anděl [113] => | jméno = Rudolf [114] => | odkaz na autora = Rudolf Anděl [115] => | spoluautoři = kolektiv. [116] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [117] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [118] => | místo = Praha [119] => | rok = 1984 [120] => | počet stran = 664 [121] => | svazek = III [122] => | strany = 83 [123] => }} [124] => [125] => [126] => == Externí odkazy == [127] => * {{Commonscat}} [128] => * {{Oficiální web}} [129] => * {{RÚIAN}} [130] => [131] => {{Geografické okolí [132] => |Střed = Čížkovice [133] => |Sever = [134] => |Severovýchod = [[Sulejovice]] [135] => |Východ = [[Siřejovice]] [136] => |Jihovýchod = [137] => |Jih = [[Úpohlavy]] [138] => |Jihozápad = [139] => |Západ = [[Jenčice]] [140] => |Severozápad = [141] => }} [142] => [143] => {{Části české obce}} [144] => {{Okres Litoměřice}} [145] => {{Autoritní data}} [146] => [147] => {{Portály|Česko|Geografie}} [148] => [149] => [[Kategorie:Čížkovice| ]] [150] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Litoměřice]] [151] => [[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]] [152] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [153] => [[Kategorie:Košťálovské panství]] [154] => [[Kategorie:Polabí]] [155] => [[Kategorie:Integro - Západ Českého středohoří - Poohří]] [156] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady]] [] => )
good wiki

Čížkovice

Čížkovice jsou obcí v okrese Litoměřice, asi 5 km jihozápadně od Lovosic na jižním okraji Českého středohoří a severním konci Polabí. Žije v nich obyvatel a mají asi 280 domů na katastrální výměře 706 ha.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lovosice','Úpohlavy','Sulejovice','18. století','Jenčice','Kostel svatého Jakuba apoštola (Čížkovice)','Octavio Broggio','Železniční trať Lovosice-Postoloprty','Židovský hřbitov v Čížkovicích','Třebenice (okres Litoměřice)','park','Siřejovice'

Jenčice

Lovosice

Park

Siřejovice

Sulejovice

Úpohlavy

Úpohlavy je obec v okrese Hradec Králové v Královéhradeckém kraji.