Array ( [0] => 15481518 [id] => 15481518 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Lovosice [uri] => Lovosice [3] => Lovosice, Lovoš, pohled na město Lovosice.JPG [img] => Lovosice, Lovoš, pohled na město Lovosice.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Lovosice [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ042 [4] => | kraj = [[Ústecký kraj]] [5] => | okres = Litoměřice [6] => | obec s rozšířenou působností = Lovosice [7] => | pověřená obec = Lovosice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 410 02 [10] => | počet ZSJ = 16 [11] => | počet částí obce = 1 [12] => | počet katastrálních území = 2 [13] => | adresa = Městský úřad Lovosice
Školní 2
410 30 Lovosice [14] => | web = http://www.meulovo.cz [15] => | úřední web = http://www.meulovo.cz [16] => | e-mail = meulovo@meulovo.cz [17] => | starosta = Ing. Vojtěch Krejčí ([[PRO Lovosice]]) [18] => | starosta aktuální k = 2023 [19] => | mapa = Lovosice LT CZ.png [20] => }} [21] => '''Lovosice''' ({{Vjazyce2|de|''Lobositz''}}) jsou [[město]] v severních [[Čechy|Čechách]]. Leží na levém břehu řeky [[Labe]] na severním konci [[Polabská nížina|Polabské nížiny]] a na jižním úpatí [[České středohoří|Českého středohoří]]. Lovosice patří do [[Okres Litoměřice|okresu Litoměřice]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], až do šedesátých let 20. století byly okresním městem. Dnes jsou [[Obec s rozšířenou působností|městem s rozšířenou působností]]. Město má velmi dlouhou [[průmysl]]ovou tradici, zejména v [[chemický průmysl|chemickém]] a [[potravinářský průmysl|potravinářském průmyslu]]. Během posledních let ve městě začaly působit nové zahraniční firmy z oblasti [[elektrotechnický průmysl|elektrotechnického]] a [[strojírenský průmysl|strojírenského průmyslu]]. Na území města žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Geografie == [24] => Nejbližší horou je [[Lovoš]], který tvoří přirozenou dominantu v panoramatu města. Z vrcholku Lovoše lze přehlédnout celé město a široké i blízké okolí s vrchy Českého středohoří v čele s největrnější horou Česka [[Milešovka|Milešovkou]]. Dalším významným vrchem v okolí je „Máchova hora“ [[Radobýl]], nacházející se na protějším břehu řeky u města [[Litoměřice]]. Ty jsou odtud vzdáleny asi 5 km směrem na východ na opačném břehu Labe, [[Ústí nad Labem]] se nachází asi 22 km směrem severním, [[Praha]] je odtud vzdálena necelých 50 km směrem na jihojihovýchod. Celá zdejší oblast, zejména protější břeh Labe, je odedávna vinorodou oblastí, nacházejí se zde vinařské obce [[Žalhostice]], [[Malé Žernoseky|Malé]] a [[Velké Žernoseky]]. [25] => [26] => Lovosice se nachází nedaleko místa, které je odedávna známé jako ''[[Porta Bohemica]]''. Blízko Lovosic je [[Opárenské údolí]] s mimořádně zachovalou přírodou a s romantickou zříceninou hradu [[Opárno]], tímto údolím protéká [[Milešovský potok]] s průzračně čistou vodou. Město je díky své poloze podél břehu Labe protáhlé resp. dlouhé a úzké. Tento jejich tvar dal vzniknout známému českému úsloví „''dlouhý jak Lovosice''“. Bylo to způsobeno i logickým propojením s dnešními obcemi Lhotka nad Labem a Malé Žernoseky s celkovou délkou 5,3 km. [27] => [28] => == Dějiny == [29] => [30] => === Pravěk === [31] => [[Soubor:Lovosice, dům s věží.JPG|vlevo|náhled|Bývalá secesní radnice]] [32] => Oblast kolem Lovosic byla obydlena už od [[6. tisíciletí př. n. l.]] a [[archeologie|archeologické]] nálezy z několika [[neolit]]ických sídlišť z dob [[kultura s lineární keramikou|kultur s lineární]] a [[kultura s vypíchanou keramikou|vypíchanou keramikou]] ukazují, že byly od té doby osídleny nepřetržitě. [33] => [34] => Mezi zdejšími nálezy z doby [[eneolit]]u ([[3800 př. n. l.]]–[[2000 př. n. l.]]) je zastoupeno mnoho různých kultur: [[kultura nálevkovitých pohárů]], [[kultura kulovitých amfor]], [[řivnáčská kultura]], [[kultura se šňůrovou keramikou]] a [[kultura zvoncovitých pohárů]], což dokládá, že Lovosice byly významným dopravním uzlem. [35] => [36] => Ani v [[doba bronzová|době bronzové]] ([[2000 př. n. l.]]–[[750 př. n. l.]]) se situace nezměnila, a v Lovosicích se tak nalezly stopy všech kultur českého pravěku: [[únětická kultura|únětické]], [[mohylová kultura|mohylové]], [[knovízská kultura|knovízské]] a [[lužická kultura|lužické]]. Zvláště z doby únětické kultury pochází bohaté nálezy, dokládající, že Lovosice byly v té době středem větší oblasti a důležitým obchodním bodem. Nalezeno bylo například 40 [[bronz]]ových hřiven. Stejně bohaté nálezy pochází i z období kultury knovízské. Ty dokazují, že Lovosice stály na kulturní hranici, protože na druhém břehu Labe sídlila kultura lužická. [37] => [38] => Ve starší době železné za dob [[bylanská kultura|bylanské kultury]] bylo tohle místo i nadále významným centrem. Z této doby se zde nalezly bohaté knížecí [[hrob]]y. V mladší době železné, za dob [[laténská kultura|laténské kultury]] se v této oblasti objevují [[Keltové]], kteří ji hustě osídlili. Na přelomu [[3. století př. n. l.|3.]] a [[2. století př. n. l.]] se na území dnešního města zřejmě nacházelo několik osad, které se posléze spojily. Nové centrum vzniklo u původního ústí [[Modla (potok)|Modly]] do Labe. Archeologický výzkum ukázal, že centrum se uspořádáním blížilo keltským [[oppidum|oppidům]]. [39] => [40] => V [[1. století př. n. l.]] Lovosice osídlil germánský kmen [[Markomané|Markomanů]]. Ačkoli Lovosice už nebyly takovým centrem jako za Keltů, přesto bylo zdejší osídlení husté. Z této doby zde nalezena keramika a šperky z Podunají, a tedy z [[Starověký Řím|Římské říše]]. [41] => [42] => I z doby archeologicky chudého období [[stěhování národů]] ([[5. století|5.]] a první polovina [[6. století]]) se nalezly hroby. První známkou příchodu [[Slované|Slovanů]] jsou nevzhledné [[hrnec|hrnce]] takzvaného pražského typu, opět z míst původního keltského sídliště. [43] => [44] => === Středověk === [45] => Po příchodu Slovanů zde bylo velké opevněné tržiště s [[obchod]]ním [[přístav]]em. Lovosice jsou proto také jedním z míst, o nichž se diskutovalo, zda zde nestál [[Canburg]], hledané raně středověké hradiště, které se nepovedlo dobýt vojsku [[Karel Veliký|Karla Velikého]]. Bohatství zdejšího sídliště pramenilo z obchodu s [[Obilniny|obilím]], které se zde směňovalo za [[Halit|sůl]] ze [[Sasko|Saska]]. Nalezena byla i zrnka [[fíkovník|fíků]] a [[Réva vinná|vinné révy]]. Jde o nejstarší nálezy tohoto druhu v Čechách. [46] => [47] => Úpadek sídla v [[10. století|10.]] a [[11. století]] byl způsoben rozmachem blízkých [[Litoměřice|Litoměřic]], podporovaných [[Přemyslovci]]. Centrum vsi se v této době posouvá z původního místa u ústí Modly asi o 1 km jihovýchodně do prostoru [[Kostel svatého Václava (Lovosice)|kostela svatého Václava]] a původní centrum je na dlouho opuštěno. [48] => [49] => První zmínka o Lovosicích pochází z [[12. duben|12. dubna]] [[1143]], kdy kníže [[Vladislav II.]] daroval upadající Lovosice [[Strahovský klášter|Strahovskému klášteru]]. Ze zápisů z [[13. století]] víme, že patřily [[Lichtemburkové|Lichtemburkům]]. Pak je držel či spravoval jistý Drážek z Lovosic ([[1237]]). [[Jindřich ze Žitavy]] je roku [[1248]] dědičně pronajal litoměřickému měšťanu Hartvikovi. Z listiny vyplývá, že zde žili i bezzemci, kteří platili daně v soli. Lovosice tedy měly městský charakter. V srpnu roku [[1251]] prodal [[Smil z Lichtenburka]] polovinu vsi míšeňskému [[Cisterciácký řád|cisterciáckému]] [[Klášter Altzella|klášteru Altzella]] za 900 hřiven stříbra. V roce [[1272]] byl témuž klášteru odprodán zbytek Lovosic za dalších 500 hřiven. Jejich vysoká cena opět ukazuje na to, že Lovosice nebyly pouhou vsí. [50] => [51] => Roku [[1415]] řádu panství zabral král [[Václav IV.]] a zastavil je Vlaškovi z Kladna. Roku [[1507]] byl majitelem Albrecht z [[Kolovrati|Kolovrat]] a roku [[1511]] [[Šlejnicové]]. Pravděpodobně Jiří Šlejnic dal na místě bývalé tvrze postavit mezi lety [[1545]] až [[1574]] [[Lovosice (zámek)|renesanční zámek]]. Roku [[1574]] tehdy zcela české Lovosice získal [[Jan mladší z Valdštejna|Jan z Valdštejna]] († 1576), který je chtěl ihned nechat povýšit na město, ale neuspěl. Při požáru roku [[1583]] zde shořelo 13 dvorů a chalup a pět krámů. Povýšení dosáhl až jeho syn [[Adam z Valdštejna|Adam]], který využil svého postavení na císařském dvoře. [[22. červen|22. června]] [[1600]] podal žádost a ta byla vyřízena již [[4. červenec|4. července]]. Město mělo asi sto domů a 500 až 700 obyvatel. Podobně velká byla jiná města v okolí ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]] a [[Třebenice (okres Litoměřice)|Třebenice]]). [52] => [53] => === Novověk === [54] => [[Soubor:Lovosice, ulice.JPG|vlevo|náhled|Pohled ulicí 8. května ke [[kostel svatého Václava (Lovosice)|kostelu sv. Václava]]]] [55] => Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se původně české město začalo poněmčovat. Roku [[1745]] byl dokončen kostel [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Důležitým rokem v dějinách Lovosic byl rok [[1756]], kdy byla u Lovosic svedena [[bitva u Lovosic|první bitva sedmileté války]] mezi [[Prusko|Pruskem]] a [[Habsburská monarchie|Rakouskem]]. Bitvu připomíná [[kaple|kaplička]] v sousedství hřbitova. O deset let později navštívil bojiště [[Josef II.]], na jehož počest byl v Lovosicích postaven pomník. [56] => {{viz též|Bitva u Lovosic}} [57] => [58] => Roku [[1783]] získal lovosické panství kníže [[Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu]]. [[Schwarzenbergové]] drželi místní [[statek|velkostatek]] až do roku [[1940]], kdy byl veškerý majetek JUDr. [[Adolf Schwarzenberg (1890)|Adolfa Schwarzenberga]] zabaven nacistickou okupační správou. V lednu a únoru roku [[1809]] celé město včetně zámku shořelo, ale bylo záhy zásluhou Jana Schwarzenberga obnoveno. Zámek byl barokně přestavěn a začal sloužit jako archiv a kanceláře. V letech [[1817]]–[[1821]] byla vystavěna nová silnice z [[Terezín]]a do [[Teplice|Teplic]]. Roku [[1844]] zde začal pracovat [[parní stroj|parní]] [[mlýn]]. Roku [[1845]] Lovosice postihla velká [[povodeň]], při níž bylo 12 domů zcela zbořeno a 58 silně poškozeno. Od roku [[1849]] sídlil v Lovosicích [[okresní soud]]. V roce [[1850]] byla do Lovosic z Prahy přivedena [[železnice]] a město se také stalo svobodným. O rok později začal vlak jezdit i do [[Drážďany|Drážďan]]. Roku [[1854]] zde [[Augustin Tschinkel]] založil továrnu na [[cikorka|cikorku]]. Schwarzenbergové založili [[cukrovar]] a [[pivovar]]. V roce 1904 byla nedaleko nádraží otevřena pobočka Mlékárny bratří Pfundů, kde se vyrábělo kondenzované mléko a mléčný prášek. [59] => [60] => S rozvojem průmyslu a dopravy došlo i k nárůstu počtu obyvatel. V roce 1850 zde žilo 1396 lidí, o třicet let později již 4223. V roce [[1910]] zde pak bydlelo 5076 osob. Opět se začal zvětšovat poměr českého obyvatelstva, z původních 12 % v roce [[1880]] až na 33 % v roce [[1930]]. Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] byly Lovosice spojeny železnicí s [[Louny]], [[Most (město)|Mostem]], [[Teplice]]mi a [[Česká Lípa|Českou Lípou]]. V roce [[1900]] zde vyrostla první [[chemický průmysl|chemická továrna]], která vyráběla mazadla a další chemické látky. [61] => [62] => Po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] Lovosice připadly do [[Sudety|Sudet]] a byly připojeny k Hitlerově [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]]. Zůstalo v nich žít celkem 4400 osob, z nichž pouhých 600 bylo Čechů. Do města se začali stěhovat [[Němci]] z východní Evropy. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1939]] zde žilo 5151 lidí a o čtyři roky později 6245, což bylo více než před válkou. [63] => [64] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] proběhlo [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení německého obyvatelstva]] a do města se vrátili uprchnuvší Češi a stejně jako ve zbytku Sudet se do Lovosic přistěhovali noví lidé z Československa a východní Evropy. Výstavbou překladiště uhlí na Labi (pro elektrárny – hlavně [[Elektrárna Chvaletice|Chvaletice]]) zanikla obec [[Prosmyky]], jejíž katastrální území připadlo Lovosicím. Město se rychle rozvíjelo a stalo se průmyslovým a dopravní centrem. V roce [[1950]] žilo v Lovosicích 5233 lidí, v roce [[1984]] již 11 270. V roce [[1999]] měly Lovosice 9521 obyvatel, k 1. lednu [[2012]] zde žilo 8984 obyvatel. [65] => [66] => == Obyvatelstvo == [67] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [68] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů místní části Lovosice [69] => |- [70] => ! [71] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [72] => |- style="white-space:nowrap" [73] => ! align="left" | Obyvatelé [74] => | 3 141 || 4 273 || 4 269 || 4 583 || 5 076 || 5 088 || 5 929 || 5 233 || 7 678 || 9 349 || 10 443 || 9 706 || 9 310 || 8 614 [75] => |- style="white-space:nowrap" [76] => ! align="left" | Domy [77] => | 270 || 350 || 372 || 398 || 416 || 441 || 680 || 808 || 767 || 589 || 756 || 814 || 841 || 913 [78] => |} [79] => [80] => == Významné osobnosti == [81] => * Gustav Ludwig Schröpler (*12. dubna 1830 -- 24. září 1901 v Ingolstatdtu) -- umělecký malíř Ingolstadtu [82] => * [[Karel Cihlář|JUDr. Karl Ritter von Czyhlarz]] (*17. srpna 1833 – 22. července 1914 Vídeň) – prof. práva v Praze (děkan i rektor) a Vídni; r. 1878 propůjčen Franz-Josefem I. rytířský titul [83] => * Dr. [[Alfons Dopsch]] (*14. června 1868 – 1. září 1953) – profesor a od 1920 rektor vídeňské univerzity [84] => * [[Artuš Rektorys]] (*20. ledna 1877 – ?) – ředitel Pražské úvěrové banky (mecenáš Leoše Janáčka) [85] => * Antonín Barák (*2. dubna 1917 – 15. srpna 1999) – pedagog a malíř Českého středohoří, čestný občan města [86] => * [[Antonín Kratochvíl (fotograf)|Antonín Kratochvíl]] (*1947 Lovosice) – význačný fotograf nyní žijící v USA; čestný občan města [87] => * Jiří Novosad (*18. dubna 1949 Ústí nad Labem – 29. září 2006 Lovosice) – akademický malíř [88] => * [[Martin Pouva]] (*5. prosince 1963 Litoměřice) – český moderátor a novinář [89] => [90] => == Židovská komunita == [91] => [[Soubor:Jewish cemetery in Lovosice, 2012-07 08.JPG|náhled|Novorománská židovská obřadní síň na [[Židovský hřbitov v Lovosicích|židovském hřbitově]] prošla přestavbou a dnes slouží potřebám komunálního hřbitova.]] [92] => Počátek židovského osídlení Lovosic se datuje k počátku 17. století a v témže století také vzniklo židovské [[ghetto]] (severozápadně od zámku) a stará synagoga. Tu v roce 1762 nahradila novější [[synagoga]] ve východní části ghetta v dnešní Přívozní ulici. Počátkem 19. století tvořilo ghetto 17 domů. Svého vrcholu dosáhlo židovské obyvatelstvo na přelomu 19. a 20. století, kdy zde v roce 1900 žilo 286 židů. Jejich počet pomalu klesal (v roce 1930 celkem 201) a existence místní židovské obce ukončila druhá světová válka. Během té byla zbořena stará synagoga, zatímco nová byla zbořena až po válce. V Lovosicích existovaly postupně dva židovské hřbitovy. Starý židovský hřbitov z 16. století se nacházel mezi ulicemi Vodní a Dlouhá a v roce 1956 byl zcela zničen a na jeho místě bylo postaveno panelové sídliště. [[Židovský hřbitov v Lovosicích|Nový židovský hřbitov]] z let 1871 až 1872 je součástí komunálního hřbitova v Teplické ulici. Byl poškozen během války a v 80. letech zmenšen, v důsledku čehož se dochovalo pouze pět náhrobků. Součástí je [[novorománský sloh|novorománská]] obřadní síň. [93] => [94] => == Pamětihodnosti == [95] => * [[Kostel svatého Václava (Lovosice)|Kostel svatého Václava]] [96] => * [[Lovosice (zámek)|Lovosický zámek]] na Václavském náměstí [97] => * Pomník – památník, připomínající návštěvu císaře [[Josef II.|Josefa II.]] v roce 1766 [98] => * [[Mírový kostel (Lovosice)|Kostel Církve československé husitské na křižovatce ulic Krátká a K. Maličkého]] [99] => * Kaple svatého Františka v Prosmykách [100] => * [[Kaplička Panny Marie Einsiedelnské]] na paměť bitvy u Lovosic r. 1756 [101] => [102] => == Doprava == [103] => Díky své strategické poloze jsou Lovosice významným [[dopravní uzel|dopravním uzlem]]. Kromě nákladního říčního [[přístav]]u na Labi má město i spojení s Prahou a Německem po [[dálnice D8|dálnici D8]]. Městem také prochází významný [[železniční koridor]] [[Železniční trať Praha–Děčín|Praha–Děčín]], na kterém se nachází [[Lovosice (nádraží)|stanice Lovosice]]. V Lovosicích se také sbíhá několik vedlejších železničních tratí směrem od [[Česká Lípa|České Lípy]] ([[Železniční trať Lovosice – Česká Lípa|Trať 087]]), [[Teplice|Teplic]] ([[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách|Trať 097]]), [[Louny|Loun]] ([[Železniční trať Lovosice–Postoloprty|Trať 114]]) a [[Most (město)|Mostu]] ([[Železniční trať Čížkovice–Obrnice|Trať 113]]). Z tohoto důvodu jsou také významnou rychlíkovou železniční stanicí a nachází se tu, mimo jiné, velký [[kontejnerový terminál]] a [[seřazovací nádraží]]. [104] => [105] => == Partnerská města == [106] => * {{Flagicon|GER}} [[Coswig]], Německo [107] => [108] => == Reference == [109] => [110] => {{citace periodika [111] => | periodikum = Lovosický dnešek [112] => | číslo = 04/2001 [113] => | url = http://web.meulovo.cz/dnesek/0104_04.html [114] => | titul = Sčítání obyvatel 2001 [115] => | datum přístupu = 2012-11-08 [116] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304105153/http://web.meulovo.cz/dnesek/0104_04.html [117] => | datum archivace = 2016-03-04 [118] => | nedostupné = ano [119] => }} {{Wayback|url=http://web.meulovo.cz/dnesek/0104_04.html |date=20160304105153 }} [120] => {{Citace elektronické monografie [121] => | datum přístupu = 2012-11-05 [122] => | url = http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx [123] => }} [124] => {{Citace elektronické monografie [125] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [126] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [127] => | datum vydání = 2015-12-21 [128] => | datum přístupu = 2020-03-08 [129] => | vydavatel = Český statistický úřad [130] => | kapitola = Litoměřice [131] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150423.pdf [132] => | formát = PDF online [133] => }} [134] => {{Citace monografie [135] => | příjmení = Rozkošná [136] => | jméno = Blanka [137] => | příjmení2 = Jakubec [138] => | jméno2 = Pavel [139] => | titul = Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech [140] => | vydavatel = Era [141] => | místo = Brno [142] => | rok = 2004 [143] => | isbn = 80-86517-64-0 [144] => | strany = 233–234 [145] => | počet stran = 480 [146] => }} [147] => [148] => [149] => == Související články == [150] => * [[Městská autobusová doprava v Lovosicích]] [151] => [152] => == Externí odkazy == [153] => * {{Commonscat}} [154] => * {{Oficiální web}} [155] => * {{RÚIAN}} [156] => [157] => {{Okres Litoměřice}} [158] => {{Autoritní data}} [159] => {{Portály|Česko|Geografie}} [160] => [161] => [[Kategorie:Lovosice| ]] [162] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [163] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [164] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [165] => [[Kategorie:Obce v okrese Litoměřice]] [166] => [[Kategorie:Sídla v Dolnooharské tabuli]] [167] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro nakládání s odpady]] [168] => [[Kategorie:Svazek obcí Euroregion Labe]] [169] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [170] => [[Kategorie:Litoměřická vinařská podoblast]] [171] => [[Kategorie:Města v okrese Litoměřice]] [172] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Labe]] [173] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [] => )
good wiki

Lovosice

Lovosice jsou město v severních Čechách. Leží na levém břehu řeky Labe na severním konci Polabské nížiny a na jižním úpatí Českého středohoří.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Teplice','Louny','Čechy','Most (město)','Česká Lípa','Litoměřice','chemický průmysl','Josef II.','přístav','Lovosice (zámek)','2000 př. n. l.','1574'

1574

Čechy

Litoměřice

Louny

Přístav

Teplice