Array ( [0] => 15484067 [id] => 15484067 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => ČKD [uri] => ČKD [3] => Ceskomoravska-Kolben-Danek 1927.jpg [img] => Ceskomoravska-Kolben-Danek 1927.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=strojírenském podniku}} [1] => {{Infobox - firma [2] => | jméno = ČKD [3] => | logo = Brno, hlavní nádraží, lokomotiva 433.001 (02).jpg [4] => | obrázek = [5] => | typ = [[akciová společnost]] [6] => | datum založení = [[1871]] [7] => | zakladatel = [[Emil Kolben]], [[Čeněk Daněk]] [8] => | krach = [[1998]] [9] => | zeměpisná šířka = 50.0716667 [10] => | zeměpisná délka = 14.4019444 [11] => | sídlo město = [[Praha]] [12] => | sídlo stát = {{Vlajka a název|Česká republika}} [13] => | klíčoví lidé = [14] => | oblast činnosti = strojírenský [15] => | produkty = [[Parní lokomotiva|parní]] a [[dieselová lokomotiva|dieselové lokomotivy]], [[tramvaj]]e [16] => | služby = [17] => | aktiva = [18] => | obrat = [19] => | výsledek hospodaření = [20] => | počet zaměstnanců = [21] => | mateřská společnost = [22] => | majitel = [23] => | web = [24] => | poznámky = [25] => }} [26] => [[Soubor:Tramsx.jpg|náhled|Tramvaje značky Tatra, vyráběné v ČKD]] [27] => '''ČKD''' (původně zkratka z '''Českomoravská-Kolben-Daněk''', po znárodnění podniku se zkratka nerozepisovala) byl jeden z významných [[Strojírenství|strojírenských]] [[Československo|československých]] podniků vzniklých v druhé polovině 19. století. Dnes se značkou ČKD v názvu působí v [[Česko|Česku]] několik menších společností. [28] => [29] => == Historie == [30] => [31] => === Vznik ČKD === [32] => [[Soubor:13.Parní 4343186 detail Označení výrobce.JPG|náhled|Výrobní štítek lokomotivy 434.2186 s označením výrobce Akc. spol. strojírny, dříve BREITFELD DANĚK i spol. č.95, Slaný]] [33] => V roce 1854 založil [[Čeněk Daněk]] v [[Karlín]]ě společnost ''Daněk a spol.'' Ta se roku 1872 sloučila se společností ''Breitfeld & Evans'' a vznikla tak ''Akciová společnost strojírny, dříve Breitfeld, Daněk i spol.'' Do jejího výrobního programu patřilo hlavně vybavení [[důl|dolů]] a [[potravinářský průmysl|potravinářského průmyslu]]. [34] => [35] => V roce 1871 byla založena akciová společnost ''První Českomoravská továrna na stroje v Praze'' a na ploše přes 10 ha postavila svůj závod v [[Libeň|Libni]] u Prahy. Mezi její velké realizace patřila i [[Petřínská rozhledna]] či [[Průmyslový palác]] na [[Holešovické výstaviště|Pražském výstavišti]]. Na přelomu století zahájila výrobu [[kolejové vozidlo|kolejových vozidel]],https://www.bejvavalo.cz/clanek/stedra-odmena-za-sestrojeni-prvni-ceske-parni-lokomotivy/ - Štědrá odměna za sestrojení první české parní lokomotivy v roce 1907 pak spolu se společností [[Ringhofferovy závody|Ringhoffer]] založila výrobce automobilů [[Praga]]. [36] => [37] => Roku 1896 založil ve [[Vysočany|Vysočanech]] inženýr [[Emil Kolben]] společnost ''Kolben a spol.'' O dva roky později fúzovala se společností ''Pražská a.s.'' a vznikla tak ''Elektrotechnická a.s.'' Od roku 1901 vyráběla kompletní vybavení pro [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]]. [38] => [39] => Roku 1921 se ''První Českomoravská továrna na stroje v Praze'' sloučila s ''Elektrotechnickou a.s.'' a vznikla tak ''Českomoravská – Kolben''. Ta se v roce 1927 spojila s ''Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol.'' a vznikla ''Českomoravská–Kolben–Daněk'' (ČKD), největší [[strojírna]] v tehdejším [[Československo|Československu]]. V čele podniku stál [[Emil Kolben]], a to až do roku 1939, dne 6. června 1943 byl zatčen [[nacismus|nacisty]]. [40] => [41] => === Druhá světová válka === [42] => {{Podrobně|Českomoravské strojírny}} [43] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla společnost přejmenována na ''Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG'' (BMM), resp. česky ''Českomoravské strojírny, akciová společnost'', a vyráběla hlavně zbraně pro [[Wehrmacht]], například [[tank]] [[LT vz. 38|PzKpfw 38(t)]] či [[stíhač tanků]] [[Hetzer]]. Při americkém náletu 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen. [44] => [45] => === 1945–1989 === [46] => [[Soubor:38.Zamračená 749 264 - 8 výrobní štítek ČKD ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. 7638 z nástupiště - Hlavní nádraží - Čerčany.JPG|náhled|Výrobní štítek ČKD „ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. 7638 ROK VÝROBY 1970“ na boku lokomotivy 749.264]] [47] => Po válce byl podnik obnoven a rychle [[znárodnění|znárodněn]]. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice. Od ustavení tzv. oborového podniku v první polovině 60. let až do transformace v květnu 2007 nesl název '''ČKD Praha''' s různými přívlastky vyjadřujícími právní formu – postupně oborový podnik, koncernový podnik, státní podnik (kombinát), akciová společnost (odlišovat od [[ČKD Blansko]], které není od roku 1950 jeho součástí). V roce 1963 se součástí podniku stala [[vagónka Tatra Smíchov]] (do roku 1945 Ringhoffer-Tatra) jako závod ČKD Tatra. [48] => [49] => [[Soubor:6.Zamračená 749 121 - 0 - 3-4 profil zprava z úrovně kolejiště na konci peronů Hlavní nádraží 23. 8. 2014.JPG|náhled|Lokomotiva 749.121 na pražském Hlavním nádraží, vyrobená v ČKD]] [50] => Podnik vyráběl, mimo jiné, elektrické stroje, [[polovodič]]ové [[usměrňovač]]e, velké průmyslové [[kompresor]]y, [[Jeřáb (stroj)|jeřáby]], [[autojeřáb]]y a další zdvihadla a mnoho jiných strojírenských výrobků. Mezi nejdůležitější a nejznámější provozy koncernu ČKD vždy patřila výroba parních, později [[Dieselová lokomotiva|motorových lokomotiv]] v [[Libeň|Libni]] a výroba [[tramvaj]]í v závodě ČKD Tatra na [[Smíchov]]ě, hlavně pro členy [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Podnik se postupně stal největším výrobcem tramvají na světě a zaměstnával až 50 000 lidí. V roce 1963 byla zahájena sériová výroba tramvají [[Tatra T3]], s přibližně 14 000 vyrobenými kusy se jedná o nejpočetněji vyráběný tramvajový vůz na světě. V letech 1963–1994 vyrobila lokomotivka v Libni 7459 lokomotiv [[Lokomotiva ČME3|ČME3 (ЧМЭ3)]] V letech 1970 a 1971 byly na Smíchově vyrobeny dvě dvouvozové jednotky [[Tatra R1]] pro pražské metro. Přes velký objem výroby podnik podceňoval investice do modernizace a výzkumu, což vedlo k postupnému zastarávání provozů. [51] => [52] => === ČKD Praha po roce 1989 === [53] => S ekonomickým kolapsem zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]] ztratila ČKD Praha svá největší odbytiště. Nedařilo se jí najít nová ve vyspělých státech, svou pozici si udržela jen v některých [[rozvojový stát|rozvojových zemích]]. V roce 1994 při [[privatizace|privatizaci]] získala kontrolní balík akcií společnost Inpro a ČKD Praha se transformovala na [[holding]]. Nové vedení nebylo úspěšné a v roce [[1998]] stál holding na pokraji bankrotu. To velice komplikovalo situaci při výrobě velkých veřejných zakázek, jako byly [[Elektrická jednotka 680|rychlovlaky]] pro [[České dráhy]] či [[Souprava metra M1|metra]] pro Prahu. [54] => [55] => Některé společnosti holdingu zkrachovaly úplně, ostatní byly vráceny státu skrze [[IPB]], u které měl holding mnoho dluhů, a která tehdy ještě byla ve vlastnictví státu. Stát některé společnosti prodal zahraničním investorům, například výrobu kolejových vozidel získal německý [[Siemens AG|Siemens]]. Zbytek holdingu i s [[ochranná známka|ochrannou známkou]] získala v roce [[2004]] společnost 11 FITE, která již dříve odkoupila konkurzní podstatu některých bývalých společností holdingu. [56] => [57] => == Objekty ČKD == [58] => {{Neověřeno část}} [59] => [[Soubor:Znak ČKD na kovových vratech ve Slaném.jpg|náhled|Znak společnosti u vstupu do bývalého areálu ČKD [[Slaný]]]] [60] => [[Soubor:Křižíkova & Thámova 20220803 163706.jpg|thumb|Památník zaměstnanců ČKD, padlých během bojů na konci druhé světové války (Praha-[[Karlín]])]] [61] => Vlastní srdce společnosti: ČKD Trakce a.s. sídlilo na Kolbenově ulici č.p. 609/40. Objekt je památkově chráněný{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Nemovité památky – jiná správní stavba – administrativní budova | url = http://monumnet.npu.cz/pamfond/list.php?IdReg=249055688&oKodOk=1100&Uz=B&PrirUbytOd=03.05.1958&PrirUbytDo=05.02.2015&Limit=25 | vydavatel = Národní památkový ústav|místo = | datum vydání = cit. 2015-02-05}} a dnes prochází rozsáhlou rekonstrukcí, kterou zajišťuje developer areálu, a to společnost Codeco a.s. [62] => [63] => V areálu původní Kolbenky je cca 50 budov. [64] => [65] => Společnost ČKD Trakce a.s., posléze přejmenovaná na původní jméno Kolbenka a.s., byla po krachu výroby v období [[1998]]–[[1999]] prodána holdingem ČKD skupině vlastníků, kteří rozsáhlý areál po krachu výroby pronajímali k různým aktivitám. Významné bylo například natáčení [[film]]ů a hudebních klipů ve zdejších velkých halách. [66] => [67] => Areál pak začal být postupně opravován. Proběhlo zateplování budov, odhlučnění hal, oprava střech atp. [68] => [69] => V roce [[2005]] došlo k další vlastnické změně, a to prodeji skupině 11 FITE (mezitím už vlastnila zbytky holdingu ČKD), zastoupené developerem areálu – společností Codeco a.s. [70] => [71] => Některé budovy začaly být rekonstruovány. Např. památkově chráněná budova č. 13, dříve výstavní budova, která byla předchozími vlastníky ponechána svému osudu a postupně chátrala. V prosinci [[2006]] v ní otevřela svůj [[supermarket]] společnost [[Delvita]] a celá stavba byla nakonec přemalována v pastelových barvách právě Delvity, které však ale neodpovídají [[průmysl]]ovému charakteru budovy. [72] => [73] => V areálu Kolbenky zůstala značná ekologická zátěž. Zvláště pod halami č. 700, 1, 50 a dalšími. [74] => [75] => Současné plány developera areálu (Codeco a.s.) jsou přeměnit průmyslový areál Kolbenky na obchody, byty, nákupní zóny atd. To by měla usnadnit hlavně lukrativnost těchto pozemků, vzhledem k jejich umístění nedaleko [[Kolbenova (stanice metra)|stanice metra Kolbenova]]. Tento proces zasáhne i vedlejší areál ČKD DIZ a.s., ale zde je ve hře závazek vlastníka vůči státu nějakou dobu udržet výrobu i počet zaměstnanců. Po tomto datu dojde i na tento areál. [76] => [77] => == Odkazy == [78] => === Reference === [79] => [80] => [81] => === Související články === [82] => * [[ČKD Asset]] [83] => * [[ČKD Blansko]] [84] => * [[Předávací nádraží Praha-východ]] [85] => * [[Seznam lokomotiv ČKD]] [86] => * [[Tramvaje Tatra]] [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => * [https://www.ckd.cz Oficiální stránky ČKD Group] [91] => * {{Citace elektronického periodika [92] => | příjmení = Vykoukal [93] => | jméno = Petr [94] => | titul = ČKD: pýcha a pád největšího výrobce tramvají na světě [95] => | url = https://www.penize.cz/svetova-ekonomika/18136-ckd-pycha-a-pad-nejvetsiho-vyrobce-tramvaji-na-svete [96] => | periodikum = Peníze.cz [97] => | datum vydání = 2006-05-26 [98] => | datum aktualizace = [99] => | datum přístupu = 2018-4-25 [100] => }} [101] => [102] => {{Československé automobilky}} [103] => {{Autoritní data}} [104] => [105] => [[Kategorie:ČKD| ]] [106] => [[Kategorie:České strojírenské firmy]] [107] => [[Kategorie:Výrobci lokomotiv]] [108] => [[Kategorie:Zaniklé české automobilky]] [109] => [[Kategorie:Firmy založené roku 1927]] [110] => [[Kategorie:Firmy zaniklé roku 1998]] [111] => [[Kategorie:Průmyslové stavby v Praze]] [112] => [[Kategorie:Průmyslové stavby v Praze 8]] [113] => [[Kategorie:Průmyslové stavby v Praze 9]] [114] => [[Kategorie:Firmy v Praze]] [115] => [[Kategorie:Firmy v Insolvenčním rejstříku]] [] => )
good wiki

ČKD

Tramvaje značky Tatra, vyráběné v ČKD ČKD (původně zkratka z Českomoravská-Kolben-Daněk, po znárodnění podniku se zkratka nerozepisovala) byl jeden z významných strojírenských československých podniků vzniklých v druhé polovině 19. století.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Emil Kolben','1998','Československo','Čeněk Daněk','Rada vzájemné hospodářské pomoci','ČKD Blansko','Libeň','tramvaj','důl','Praha','Kategorie:Firmy v Insolvenčním rejstříku','Předávací nádraží Praha-východ'

1998

Československo

Důl

Libeň

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Tramvaj