Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15480408 [id] => 15480408 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čas [uri] => Čas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - fyzikální veličina [1] => | název = Čas [2] => | značka = t [3] => | jednotka = [[sekunda]] [4] => | značka jednotky = s [5] => | obrázek = [6] => | velikost obrázku = [7] => | popisek = [8] => | dělení dle složek = klas.: [[skalár]]ní [9] => | soustava SI = základní [10] => | vzorec = [11] => | rozměrový symbol = T [12] => }} [13] => {{Různé významy|tento=fyzikální veličině}} [14] => '''Čas''' (značka ''t'') je jednou ze základních [[fyzikální veličina|fyzikálních veličin]] [[Soustava SI|soustavy SI]], která se měří v [[Sekunda|sekundách]] (s) pomocí [[Hodiny|hodin]]. Čas označuje '''dobu''', která uplyne mezi dvěma okamžiky. V jiném chápání je čas pojímán jako [[čtvrtý rozměr]] 3D [[Prostor (fyzika)|prostoru]], v [[Teorie relativity|teorii relativity]] součást [[časoprostor]]u. [15] => [16] => Pojem „čas“ může také označovat '''časový údaj''', určitý okamžik na [[Časová osa|časové ose]], která má počátek ve zvoleném nulovém referenčním bodě. Událost trvající dobu ''t'' začala v čase ''t''{{sub|1}} a skončila v čase ''t''{{sub|2}} = ''t''{{sub|1}} + ''t'', kde hodnoty ''t''{{sub|1}} a ''t''{{sub|2}} označují dobu, která v okamžiku začátku a konce události uplynula od referenčního okamžiku ''t''{{sub|0}} = 0 s. V běžné praxi například čas „jedna hodina“ může označovat nejen dobu trvání události, ale také okamžik, kdy hodinová ručička ukazuje „1“, tedy 1 h po [[půlnoc]]i nebo 1 h po [[Poledne|poledni]] – podle toho, co je tím referenčním okamžikem. [17] => [18] => Pro lidský život má zásadní význam střídání [[Den|dne]] a [[noc]]i vlivem [[rotace Země]]. Proto se základem časového systému stal [[sluneční čas]], který lze měřit [[Sluneční hodiny|slunečními hodinami]]. Z něj byly odvozeny jednotky času a z praktických důvodů jsou mu přizpůsobovány časové systémy jako je [[koordinovaný světový čas]] a [[Časové pásmo|časová pásma]]. Delší období [[Kalendářní měsíc|měsíc]] a [[rok]] vycházejí z dalších [[Astronomické cykly|astronomických cyklů]], dle typu [[kalendář]]e z doby [[Tropický rok|oběhu Země kolem Slunce]] a [[Měsíční fáze|Měsíce kolem Země]]. [19] => [20] => == Definice == [21] => [[Soubor:Prague - Astronomical Clock Detail 1.JPG|náhled|upright=1.3|Ciferník [[pražský orloj|pražského orloje]]]] [22] => Čas se dá také definovat jako [[Eukleidovský prostor|neprostorové]] [[linearita|lineární]] [[kontinuum]], v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je podstatnou složkou struktury [[vesmír]]u. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit. [[Čas (filozofie)|Pokusy o pochopení času]] byly po dlouhou dobu především doménou [[filozofie|filozofů]], později i [[přírodní věda|přírodovědců]]. Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. [[šipka času]], která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání [[vesmír]]u. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využil [[Aristotelés]] k definici: [23] => {{Citát|Čas je napočítaný pohyb ve vztahu k před a po.|AristotelésAristotelés, ''Fysika'' 219b.}} [24] => [25] => == Měření času a doby == [26] => [[Soubor:Wooden hourglass 3.jpg|náhled|upright=0.7|Sypání písku v [[přesýpací hodiny|přesýpacích hodinách]] se někdy užívá k odměřování uplynulého času]] [27] => {{viz též|Měření času}} [28] => Stejně jako všechna jiná [[měření]] je stanovování času založeno na srovnávání s jednotkou, v případě času s dobou opakovaného děje. Podmínkou měření je stanovení částí, jednotek jevů, rozdělení času na vhodné stupně, původně nutně podle přírodních jevů. [29] => [30] => O [[měření času]] a doby se lidé pokoušejí již tisíciletí počítáním (pravidelných) pohybů, a to tradičně na více úrovních, zejména pak: [31] => * pro delší intervaly – ode dne [[datování]]. Systém uspořádání těchto jevů se nazývá [[kalendář]] a jevy a jednotky bývají nazývány jako kalendářní. [32] => * pro kratší intervaly – počítáním rychlejších pravidelných jevů na jevech menšího měřítka na [[hodiny|hodinách]] – slunečních, objemových (vodních, přesýpacích) a kyvadlových. Tyto kratší jevy a jejich měření, tedy čas v užším významu, nemají zvláštní název. [33] => Obě tyto úrovně předvádí např. pražský staroměstský orloj s horním ciferníkem hodinovým a dolním kalendářovým, kde se delší jednotky času odvozují rovněž z pohybu kyvadla a ne z astronomických jevů. [34] => [35] => K určování doby mohou být použity kromě hodin i různé nepřímé metody vhodné s ohledem na charakteristický děj, jehož dobu je potřeba určit, což umožňuje překonat i samotné schopnosti [[#Hodiny|aktuálně nejpřesnějších hodin]]. Detekcemi interakcí [[foton]]u s frekvencí v [[rentgenové záření|rentgenové části spektra]], prolétajícího molekulou [[vodík]]u, s [[elektron]]y jejího obalu tak byl v r. 2020 určen vůbec nejkratší kdy naměřený časový úsek v historii, 247 zeptosekund, tj. 247 × 10⁻²¹ [[sekunda|sekundy]].{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení1 = Mihulka [37] => | jméno1 = Stanislav [38] => | titul = 247 zeptosekund: Nejkratší naměřený časový úsek v historii [39] => | periodikum = OSEL.cz [40] => | vydavatel = Osel,s.r.o. [41] => | datum_vydání = 18. říjen 2020 [42] => | url = https://www.osel.cz/11415-247-zeptosekund-nejkratsi-namereny-casovy-usek-v-historii.html [43] => | issn = 1214-6307 [44] => }}{{Citace elektronického periodika [45] => | příjmení1 = Grundmann [46] => | jméno1 = Sven [47] => | příjmení2 = Trabert [48] => | jméno2 = Daniel [49] => | příjmení3 = Fehre [50] => | jméno3 = Kilian [51] => | příjmení4 = Strenger [52] => | jméno4 = Nico [53] => | příjmení5 = Pier [54] => | jméno5 = Andreas [55] => | příjmení6 = Kaiser [56] => | jméno6 = Leon [57] => | příjmení7 = Kircher [58] => | jméno7 = Max [59] => | příjmení8 = Weller [60] => | jméno8 = Miriam [61] => | příjmení9 = Eckart [62] => | jméno9 = Sebastian [63] => | příjmení10 = Schmidt [64] => | jméno10 = Lothar [65] => | příjmení11 = Trinter [66] => | jméno11 = Florian [67] => | příjmení12 = Jahnke [68] => | jméno12 = Till [69] => | příjmení13 = Schöffler [70] => | jméno13 = Markus S. [71] => | příjmení14 = Dörner [72] => | jméno14 = Reinhard [73] => | titul = Zeptosecond birth time delay in molecular photoionization [74] => | periodikum = Science [75] => | vydavatel = American Association for the Advancement of Science [76] => | ročník = 370 [77] => | typ ročníku = svazek [78] => | číslo = 6514 [79] => | datum_vydání = 16. říjen 2020 [80] => | strany = 339–341 [81] => | url = https://science.sciencemag.org/content/370/6514/339 [82] => | url2 = https://www.researchgate.net/publication/344684390_Zeptosecond_birth_time_delay_in_molecular_photoionization [83] => | issn = 1095-9203 [84] => | doi = 10.1126/science.abb9318 [85] => | pmid = 33060359 [86] => | jazyk = anglicky [87] => }} [88] => [89] => Měřením času a doby se zabývají hlavně vědci (jeden z hlavních úkolů [[fyzika|fyziky]] a [[astronomie]]) a technici. [90] => [91] => == Datování a kalendář == [92] => {{Podrobně|Kalendář}} [93] => Základ dělení času vznikl sledováním ročních období a roků, vývoje měsíce, dnů a částí dnů (noc, světlý den, rozbřesk (východ slunce, svítání), ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, západ slunce (stmívání, soumrak), večer) sledováním astronomických jevů, zejména zdánlivého oběhu [[slunce]] a změny tvaru osvětlené viditelné části [[Měsíc (satelit)|Měsíce]]. Už z doby kamenné ([[neolit]]u) jsou známy stavby, které sloužily ke stanovení [[slunovrat]]u a [[rovnodennost]]i (např. [[Stonehenge]]). O pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezený [[disk z Nebry]]. Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např. [[Sirius|Siria]]) se užíval ke stanovení správného okamžiku pro polní práce. [94] => [95] => Jednotky doby [[kvantita|kvantifikují]] [[trvání]] dějů a [[interval (matematika)|intervalů]] mezi událostmi proto vycházely z dějů vyvolaných [[pravidelnost|pravidelnými]] pohyby. Nejvýznamnějším takovým dějem je jistě stmívání a svítání, střídání světlého dne a noci a roční střídání částí roku. Dlouho sloužily jako standardy pohyb [[Slunce]] po obloze, fáze [[Měsíc]]e a kmit [[kyvadlo|kyvadla]]. Z nich se vyvinuly a postupně ustálily jednotky nakonec nyní již bez přímé vazby na astronomické jevy a naopak se občas upravují tak, aby se zmenšil rozdíl od astronomických jevů. [96] => [97] => == Hodiny == [98] => {{Podrobně|Hodiny}} [99] => První mechanické hodiny se podle nejistých zpráv objevily snad ve [[12. století]], spolehlivé zprávy jsou však až z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] z anglických a francouzských klášterů. Mechanické hodiny se skládají ze tří částí: 1) oscilátoru, 2) zdroje energie a 3) počítacího a indikačního zařízení. První hodiny užívaly jako oscilátor poměrně nepřesný [[lihýř]], jako zdroj energie závaží a měly i bicí zařízení. Od 14. století se vyráběly přenosné a kapesní hodiny s pružinou, byly však málo přesné. Při pokusech s volným pádem měřil snad [[Galileo Galilei]] dobu počítáním srdečního tepu a krátce před smrtí zkonstruoval velmi důmyslné hodiny s využitím [[kyvadlo|kyvadla]] jako oscilátoru (prvku určujícího rychlost chodu hodin). [100] => [101] => Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku [[1657]] holandský fyzik [[Christiaan Huygens]], který také o něco později vybavil lihýř pružinou, čímž vznikl [[nepokoj]], přesnější oscilátor, který se hodil i do přenosných a velmi malých hodinek. Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18. století se podařilo změřit nerovnoměrnosti v pohybu Země. Tím byl zdánlivý pohyb Slunce jako časový normál nahrazen mechanickými oscilátory a hodinami. [102] => [103] => Ve [[20. století]] se začaly používat i jiné pohony a oscilátory. Nejrozšířenější jsou dnes hodiny s elektrickým pohonem a [[piezoelektrický jev|piezoelektrickým]] oscilátorem, např. [[křemen]]ným (quartz crystal). Ten má vysokou přesnost, nízké výrobní náklady a snadno se propojuje s [[elektronika|elektronickými]] obvody. Pro nejpřesnější měření času (doby trvání) i jako standard pro sekundu se užívají [[atomové hodiny]], využívajících frekvence [[mikrovlny|mikrovlnného]] záření při stavovém přechodu v [[atom]]u [[Cesium|cesia]]. Nejpřesnější světový čas se určuje statistickým průměrem několika set césiových hodin po celém světě. [104] => [105] => Nepřesnost (lépe nerovnoměrnost čili variace chodu) hodin, která činila u prvních lihýřových hodin asi 100 s/den (0,1%), se u nejlepších kyvadlových hodin snížila na sekundu za rok, u křemenných hodin na sekundu za tisíc let a u césiových hodin na sekundu za 158 milionů let (2×10⁻¹⁶).Accuracy of the NPL caesium fountain clock further improved. ''PhysOrg'', 19. únor 2014. [http://phys.org/news/2014-02-accuracy-npl-caesium-fountain-clock.html Dostupné online] (anglicky) [106] => [107] => Jako ještě slibnější se jeví nové typy tzv. optických atomových hodin, tedy hodin založených na kvantových přechodech s energiemi odpovídajícími frekvencím spektrálního pásma [[světlo|viditelného]] či [[ultrafialové záření|ultrafialového]] záření, u kterých proběhne za 1 sekundu o zhruba 4 až 6 řádů více oscilací a potenciálně tak umožňují řádově vyšší přesnosti než nejpřesnější hodiny cesiové. Mohou to být optické atomové hodiny založené na přechodu v iontu [[ytterbium|ytterbia]] ¹⁷¹Yb⁺The tick-tock of the optical clock. ''PhysOrg'', 29. březen 2012. [http://www.physorg.com/news/2012-03-tick-tock-optical-clock.html Dostupné online] (anglicky), [[stroncium|stroncia]] ⁸⁸Sr⁺{{Citace elektronického periodika [108] => | příjmení1 = Campbell [109] => | jméno1 = Gretchen K [110] => | příjmení2 = Ludlow [111] => | jméno2 = Andrew D [112] => | příjmení3 = Blatt [113] => | jméno3 = Sebastian [114] => | příjmení4 = Thomsen [115] => | jméno4 = Jan W [116] => | příjmení5 = Martin [117] => | jméno5 = Michael J [118] => | příjmení6 = de Miranda [119] => | jméno6 = Marcio H G [120] => | příjmení7 = Zelevinsky [121] => | jméno7 = Tanya [122] => | příjmení8 = Boyd [123] => | jméno8 = Martin M [124] => | příjmení9 = Ye [125] => | jméno9 = Jun [126] => | příjmení10 = Diddams [127] => | jméno10 = Scott A [128] => | příjmení11 = Heavner [129] => | jméno11 = Thomas P [130] => | příjmení12 = Parker [131] => | jméno12 = Thomas E [132] => | příjmení13 = Jefferts [133] => | jméno13 = Steven R [134] => | odkaz_na_autora1 = Gretchen Campbell [135] => | titul = The absolute frequency of the ⁸⁷Sr optical clock transition [136] => | periodikum = Metrologia [137] => | ročník = 45 [138] => | číslo = 5 [139] => | datum_vydání = 2008-10 [140] => | strany = 539–548 [141] => | url = https://iopscience.iop.org/article/10.1088/0026-1394/45/5/008 [142] => | jazyk = anglicky [143] => | doi = 10.1088/0026-1394/45/5/008 [144] => }}{{Citace elektronického periodika [145] => | příjmení = Madej [146] => | jméno = Alan A. [147] => | spoluautoři = Pierre Dubé, Zichao Zhou, John E. Bernard, Marina Gertsvolf [148] => | titul = ⁸⁸Sr⁺ 445-THz Single-Ion Reference at the 10⁻¹⁷ Level via Control and Cancellation of Systematic Uncertainties and Its Measurement against the SI Second [149] => | periodikum = Phys. Rev. Lett. [150] => | rok vydání = 2012 [151] => | ročník = 109 [152] => | číslo = 203002 [153] => | url = http://physics.aps.org/featured-article-pdf/10.1103/PhysRevLett.109.203002 [154] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.109.203002 [155] => | jazyk = anglicky [156] => }}{{Citace elektronického periodika [157] => | příjmení = Riehle [158] => | jméno = Fritz [159] => | titul = Viewpoint: Optical Atomic Clocks Could Redefine Unit of Time (popularizační článek k předchozí referenci) [160] => | periodikum = Physics [161] => | den vydání = 12 [162] => | měsíc vydání = listopad [163] => | rok vydání = 2012 [164] => | ročník = 5 [165] => | číslo = 126 [166] => | url = http://physics.aps.org/articles/pdf/10.1103/Physics.5.126 [167] => | doi = 10.1103/Physics.5.126 [168] => | jazyk = anglicky [169] => }}, [[vápník]]u ⁴⁰Ca⁺, [[rtuť|rtuti]] ¹⁹⁹Hg⁺ či [[hliník]]u ²⁷Al⁺.CCTF Strategy Document, květen 2016. [http://www.bipm.org/utils/en/pdf/CCTF-strategy-document.pdf Dostupné online (PDF)] (anglicky){{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = Huntemann [171] => | jméno = Nils [172] => | titul = Trapped Ions Stopped Cold [173] => | periodikum = Physics [174] => | vydavatel = American Physical Society [175] => | rok vydání = 2017 [176] => | měsíc vydání = leden [177] => | den vydání = 30 [178] => | ročník = 10 [179] => | typ ročníku = svazek [180] => | číslo = 9 [181] => | datum přístupu = 2017-02-07 [182] => | strany = 1–3 [183] => | url = http://physics.aps.org/articles/v10/9 [184] => | dostupnost2 = PDF [185] => | url2 = http://physics.aps.org/articles/pdf/10.1103/Physics.10.9 [186] => | jazyk = anglicky [187] => }} [188] => [189] => Jinou slibnou metodou je využití přechodů v neutrálních atomech v optické mřížce, tedy zachycených v potenciálu [[Mechanické vlnění#stojaté vlnění|stojaté]] [[elektromagnetické vlny]] ze dvou protichůdných [[laser]]ových paprsků. Limitující fundamentální (neodstranitelná) kvantová nepřesnost tak může být zredukována zprůměrováním a zvýšena tak stabilita a přesnost.{{Citace elektronického periodika [190] => | příjmení = Jirsa [191] => | jméno = Jakub [192] => | titul = Ultrastabilní optické hodiny [193] => | periodikum = Aldebaran bulletin [194] => | rok vydání = 2017 [195] => | měsíc vydání = únor [196] => | den vydání = 3 [197] => | ročník = 15 (2017) [198] => | číslo = 5 [199] => | datum přístupu = 2017-02-08 [200] => | url = http://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_05_nis.php [201] => | issn = 1214-1674 [202] => }}WOGAN, Tim. New atomic clock sets the record for stability. PhysicsWorld.com, 27. srpen 2013. [http://physicsworld.com/cws/article/news/2013/aug/27/new-atomic-clock-sets-the-record-for-stability Dostupné online] (anglicky) Mohou to být hodiny využívající přechodu v atomech stroncia ⁸⁷Sr, ytterbia ¹⁷¹Yb či rtuti ¹⁹⁹Hg.{{Citace elektronického periodika [203] => | příjmení = Middelmann [204] => | jméno = Thomas [205] => | příjmení2 = Falke [206] => | jméno2 = Stephan [207] => | příjmení3 = Lisdat [208] => | jméno3 = Christian [209] => | spoluautoři = STERR, Uwe. [210] => | titul = High Accuracy Correction of Blackbody Radiation Shift in an Optical Lattice Clock [211] => | periodikum = Physical Review Letters [212] => | rok vydání = 2012 [213] => | měsíc vydání = prosinec [214] => | den vydání = 27 [215] => | ročník = 109 [216] => | typ ročníku = svazek [217] => | číslo = 26, 263004 [218] => | strany = [219] => | url = http://prl.aps.org/abstract/PRL/v109/i26/e263004 [220] => | dostupnost2 = PDF [221] => | url2 = http://arxiv.org/pdf/1208.2848v2 [222] => | issn = 1079-7114 [223] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.109.263004 [224] => | jazyk = anglicky [225] => }}Optical strontium clock to become much more accurate (popularizační článek k předchozí referenci). ''Phys.Org'', 9. leden 2013. [http://phys.org/news/2013-01-optical-strontium-clock-accurate.html Dostupné online] (anglicky){{Citace elektronického periodika [226] => | příjmení = Hinkley [227] => | jméno = N. [228] => | spoluautoři = SHERMAN, J. A.; PHILLIPS, N. B.; SCHIOPPO, M.; LEMKE, N. D.; BELOY, K.; PIZZOCARO, M.; OATES, C. W.; LUDLOW, A. D.; [229] => | titul = An Atomic Clock with 10⁻¹⁸ Instability [230] => | periodikum = Science Express [231] => | odkaz na periodikum = Science [232] => | rok vydání = 2013 [233] => | měsíc vydání = srpen [234] => | den vydání = 22 [235] => | ročník = [236] => | typ ročníku = svazek [237] => | číslo = [238] => | strany = [239] => | poznámky = online před tiskem [240] => | url = http://www.sciencemag.org/content/early/2013/08/21/science.1240420 [241] => | dostupnost2 = [242] => | url2 = [243] => | issn = 1095-9203 [244] => | doi = 10.1126/science.1240420 [245] => | jazyk = anglicky [246] => }}NIST ytterbium atomic clocks set record for stability. ''PhysOrg'', 22. srpen 2013. [http://phys.org/news/2013-08-nist-ytterbium-atomic-clocks-stability.html Dostupné online] (anglicky)[http://www.physorg.com/news/2011-08-atomic-clock-world-long-term-accuracy.html The atomic clock with the world's best long-term accuracy is revealed after evaluation], ''PhysOrg'', 26. srpen 2011 (anglicky){{Citace elektronického periodika [247] => | příjmení = Bloom [248] => | jméno = B. J. [249] => | příjmení2 = Nicholson [250] => | jméno2 = T. L. [251] => | příjmení3 = Williams [252] => | jméno3 = J. R. [253] => | spoluautoři = CAMPBELL, S. L.; BISHOF, M.; ZHANG, X.; ZHANG, W.; BROMLEY, S. L.; YE, J. [254] => | titul = An Optical Lattice Clock with Accuracy and Stability at the 10⁻¹⁸ Level [255] => | periodikum = Nature [256] => | odkaz na periodikum = Nature [257] => | rok vydání = 2014 [258] => | měsíc vydání = leden [259] => | den vydání = 22 [260] => | ročník = [261] => | typ ročníku = svazek [262] => | číslo = [263] => | strany = [264] => | poznámky = online před tiskem [265] => | url = http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature12941.html [266] => | dostupnost2 = PDF [267] => | url2 = http://arxiv.org/pdf/1309.1137v2 [268] => | issn = 1476-4687 [269] => | doi = 10.1038/nature12941 [270] => | jazyk = anglicky [271] => }} Rekordní relativní přesnost hodin tohoto typu, dosažená v r. 2018, je 2,5×10⁻¹⁹, tedy 1 sekunda za cca 120 miliard let.{{Citace elektronického periodika [272] => | příjmení = Marti [273] => | jméno = G. Edward [274] => | příjmení2 = Hutson [275] => | jméno2 = Ross B. [276] => | příjmení3 = Goban [277] => | jméno3 = Akihisa [278] => | příjmení4 = Campbell [279] => | jméno4 = Sara L. [280] => | příjmení5 = Poli [281] => | jméno5 = Nicola [282] => | příjmení6 = Ye [283] => | jméno6 = Jun [284] => | titul = Imaging Optical Frequencies with 100 μHz Precision and 1.1 μm Resolution [285] => | periodikum = Physical Review Letters [286] => | vydavatel = American Physical Society [287] => | rok vydání = 2018 [288] => | měsíc vydání = březen [289] => | den vydání = 3 [290] => | ročník = 120 [291] => | typ ročníku = svazek [292] => | číslo = 10: 103201 [293] => | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.120.103201 [294] => | dostupnost2 = PDF [295] => | url2 = https://physics.aps.org/featured-article-pdf/10.1103/PhysRevLett.120.103201 [296] => | issn = 1079-7114 [297] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.120.103201 [298] => | jazyk = anglicky [299] => }}{{Citace elektronického periodika [300] => | příjmení = Vengalattore [301] => | jméno = Mukund [302] => | titul = A Boost in Precision for Optical Atomic Clocks [303] => | periodikum = Physics [304] => | vydavatel = American Physical Society [305] => | rok vydání = 2018 [306] => | měsíc vydání = březen [307] => | den vydání = 5 [308] => | ročník = 11: 22 [309] => | typ ročníku = svazek [310] => | kapitola = Viewpoint [311] => | url = https://physics.aps.org/articles/v11/22 [312] => | dostupnost2 = PDF [313] => | jazyk = anglicky [314] => }} [315] => [316] => Od r. 2011 je znám princip tzv. jaderných hodin, založených na přechodu mezi energetickými stavy jádra [[ion]]tu [[thorium|thoria]], který by umožňoval dosažení nepřesnosti pouhé 1 s za 200 miliard let (1,6×10⁻¹⁹).Campbell C. J., Radnaev A. G., Kuzmich A., Dzuba V. A., Flambaum V. V., Derevianko A.: [http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1110/1110.2490v1.pdf A Single-Ion Nuclear Clock for Metrology at the 19th Decimal Place]. ''ArXiv'':1110.2490v1, 11. října 2011 (anglicky)Bob Yirka: [http://www.physorg.com/news/2011-11-team-nuclear-clock-accurate-atomic.html Research team shows nuclear clock could be 60 times more accurate than atomic clock]. ''PhysOrg'', 9. listopadu 2011 (anglicky) – popularizační článek k předchozí referenciBob Beale: [http://www.physorg.com/news/2012-03-nuclear-clock-universe.html Proposed nuclear clock may keep time with the Universe]. ''PhysOrg'', 8. března 2012 (anglicky) [317] => [318] => Během staletí od vynálezu hodin se tedy přesnost zlepšila o 16 desetinných řádů a nadále se zlepšuje. Měření doby a kmitočtu patří dnes k nejpřesnějším měřením vůbec. [319] => [320] => == Čas a doba jako veličiny == [321] => '''Čas''' je společné označení pro několik fyzikálních pojmů - objektů a veličin, zejména pro: [322] => * okamžikČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-08: bod na časové ose. V tomto smyslu ("čas daného okamžiku") je veličinou [[fyzikální veličina#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní|protenzivní]], jejíž okamžitá hodnota (datum, časový údaj – viz níže) se stanovuje jako doba trvání (viz níže) od dohodnutého počátečního okamžiku k tomuto okamžiku. V prostoru odpovídá poloze; [323] => * [[datum]], časový údajČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-12: značka přiřazená okamžiku pomocí uvedené časové stupnice; v prostoru odpovídá souřadnicím polohy v daném souřadném systému; [324] => * doba trvání (pro spojité časové stupnice)ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-13: rozsah časového intervaluČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-10, tedy části časové osy mezi dvěma okamžiky. Je to veličina [[fyzikální veličina#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní|extenzivní]]. V prostoru odpovídá vzdálenosti. [325] => [326] => Čas, ''doba'' jsou [[fyzikální veličina#Základní veličiny a základní jednotky|základní veličinou]] všech běžně používaných [[fyzikální veličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|soustav veličin]], tedy i [[soustava SI|soustavy SI]]. V klasické fyzice je čas absolutní, tedy doba je invariantní při [[Galileovy transformace|Galileově transformaci]] a jde o skalár. V relativitě je čas relativní a je třeba odlišit [[vlastní čas]] (vlastní doba je invariantem [[Lorentzova transformace|Lorentzovy transformace]]) a lokální, [[souřadnicový čas]] (transformuje se jako 4. složka čtyřvektoru). [327] => [328] => '''Doporučená značka veličiny (doby):''' ''t'' ([[angličtina|angl.]] ''time'', [[latina|lat.]] ''tempus'') [329] => :Běžně se ve fyzikální literatuře takto značí i čas daného okamžiku (zpravidla s identifikačním indexem), pak se pro označení doby trvání používá značka Δ''t'' nebo zápis pomocí rozdílu (tedy např. ''t'' − ''t''₀). [330] => [331] => '''Doporučený zápis data a časového údaje''' pro vědecké a technické účely je např. 2014-08-14T09:25:10,33 pro 14. srpen 2014, v 9 h, 25 min a 10,33 sekundyČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl, "extended format" [332] => [333] => V běžných písemnostech se v ČR za správný považuje i vzestupný zápis pouhého data (14. 8. 2014 nebo 14.08.2014) a zápis časového údaje zaokrouhleného na minuty s rozdělující tečkou a bez nuly u jednomístných hodin (9.25),Tento způsob může být ale matoucí, protože neznačí desetinnou tečku, která se používá hlavně v anglofonních zemích. přípustný je i zápis s dvojtečkou (9:25 či 09:25), způsob zápisu by však měl být v rámci dokumentu jednotný.ČSN 01 6910 (2014)[http://www.ujc.cas.cz/csn016910/#otazka_20 Otázky a odpovědi k ČSN 01 6910 (2014)]. Ústav pro jazyk český, 2014 [334] => [335] => ==={{Kotva|Jednotka|Jednotky}}Jednotky času === [336] => {| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; font-size:85%; clear:right;" [337] => |+ Běžné jednotky času [338] => |- [339] => ! Jednotka !! zn. !! velikost [340] => |- [341] => | Atto[[sekunda]] || as || 10⁻¹⁸ s [342] => |- [343] => | Femto[[sekunda]] || fs || 10⁻¹⁵ s [344] => |- [345] => | Piko[[sekunda]] || ps || 10⁻¹² s [346] => |- [347] => | Nano[[sekunda]] || ns || 10⁻⁹ s [348] => |- [349] => | [[Mikrosekunda]] || μs || 10⁻⁶ s [350] => |- [351] => | [[Milisekunda]] || ms || 10⁻³ s [352] => |- [353] => | '''[[Sekunda]]''' || s || '''zákl. jednotka [[Soustava SI|SI]]''' [354] => |- [355] => | [[Minuta]] || min || 60 sekund [356] => |- [357] => | [[Hodina]] || h || 60 minut, 3600 s [358] => |- [359] => | [[Den]] || d || 24 hodin, 86 400 s [360] => |- [361] => | [[Týden]] || || 7 dní [362] => |- [363] => | [[Kalendářní měsíc|Měsíc]] || || 28 až 31 dní [364] => |- [365] => | [[Rok]] || || 12 měsíců [366] => |- [367] => | Rok || || 52 týdnů + 1–2 dny [368] => |- [369] => | Běžný rok || || 365 dní [370] => |- [371] => | [[Přestupný rok]] || || 366 dní [372] => |- [373] => | [[Tropický rok]] || || ⌀ 365,24219 dní [374] => |- [375] => | [[Dekáda|Desetiletí]] || || 10 let [376] => |- [377] => | [[Generace]] || || 25 až 30 let [378] => |- [379] => | [[Století]] || || 100 let [380] => |- [381] => | [[Tisíciletí]] || || 1000 let [382] => |} [383] => [384] => '''Základní jednotkou''' času (doby) je v [[Soustava SI|soustavě SI]] '''[[sekunda]]''' (mezinárodní značka '''s'''), která je definována jako doba trvání 9 192 631 770 [[perioda (fyzika)|period]] [[elektromagnetické záření|záření]], které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami hyperjemné struktury základního stavu [[atom]]u [[cesium|cesia]] 133. Tato definice předpokládá cesiový atom v klidu při teplotě [[absolutní nula|absolutní nuly]].[http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter2/2-1/second.html Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3] (anglicky){{#tag:ref|Definice je založena na cesiovém standardu. Protože jsou vyvíjeny [[#Hodiny|hodiny s řádově lepší stabilitou a přesností]], uvažuje se již dnes o budoucí [[Nové definice SI#Uvažovaná budoucí redefinice sekundy|redefinici sekundy]], ke které by mohlo dojít v roce 2026.CCTF Strategy Document, květen 2016. [http://www.bipm.org/utils/en/pdf/CCTF-strategy-document.pdf Dostupné online (PDF)] (anglicky){{Citace elektronického periodika [385] => | příjmení = Riehle [386] => | jméno = Fritz [387] => | příjmení2 = Gill [388] => | jméno2 = Patrick [389] => | příjmení3 = Arias [390] => | jméno3 = Felicitas [391] => | příjmení4 = Robertsson [392] => | jméno4 = Lennart [393] => | titul = The CIPM list of recommended frequency standard values: guidelines and procedures [394] => | periodikum = Metrologia [395] => | vydavatel = IOP Publishing [396] => | rok vydání = 2018 [397] => | měsíc vydání = únor [398] => | den vydání = 14 [399] => | ročník = 55 [400] => | typ ročníku = svazek [401] => | číslo = 2 [402] => | kapitola = 5. Towards a new definition of the SI second [403] => | strany = 196–197 [404] => | url = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302 [405] => | dostupnost2 = PDF [406] => | url2 = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302/pdf [407] => | issn = 1681-7575 [408] => | doi = 10.1088/1681-7575/aaa302 [409] => | jazyk = anglicky [410] => }}|group="pozn."}} Jedná se tedy o [[vlastní čas]]. [411] => [412] => V běžném hovorovém jazyce se pro označení této jednotky používá výraz ''vteřina''. Ve [[fyzika|fyzice]] a [[technika|technických oborech]] to však není vhodné kvůli nejednoznačnosti a neexistenci standardizované značkynamísto ní se tak v tisku obvykle používá zkratka ''vt.''; nedoporučuje to ani odborná norma.Někdy uváděné zdůvodnění, že [[vteřina]] je jednotkou [[rovinný úhel|úhlu]] je pochybná – minuta je bez obtíží názvem jednotek času i úhlu a název „sekunda“ se užívá i mezinárodně pro obě veličiny. [413] => [414] => [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM) dovoluje používat v SI souběžně se základní jednotkou sekunda a jejími dekadickými násobky a díly, s názvy odvozenými standardními předponami (zejména milisekundou (značka ''ms''), mikrosekundou (''µs''), nanosekundou (''ns'') a pikosekundou (''ps'') ) také následující jednotky:ČSN ISO 80000-1:2001, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., odst. 6.5.6 Jiné jednotky, tab. 5 Jednotky užívané spolu s SI [415] => * '''[[minuta]]''', značka '''min''', 1 min = 60 s [416] => * '''[[hodina]]''', značka '''h''', 1 h = 60 min = 3600 s [417] => * '''[[den]]''', značka '''d''', 1 d = 24 h = 86 400 s. [418] => [419] => Větší mimosoustavové jednotky než den se používají např. v [[kalendář]]i. Nejsou však již definovány jednoznačně: [420] => * '''kalendářní den''', vzhledem k přechodu na [[letní čas]] se jeho velikost může lišit o ± 1 hodinu, vzhledem ke korekci [[Koordinovaný světový čas|koordinovaného světového času (UTC)]] na reálnou rotaci Země o ± 1 [[Přestupná sekunda|přestupnou sekundu]] [421] => * '''[[týden]]''' je 7 kalendářních dní [422] => * '''[[Kalendářní měsíc|měsíc]]''' je 28 až 31 kalendářních dní, [423] => * '''[[rok|(kalendářní) rok]]''' (značka '''a'''ČSN ISO 80000-3:2007, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., Příloha C, pol. 3-7.C.a nebo též '''r''' nebo '''y''', '''yr''' z anglického ''year'') je 365 dní (366 dní, je-li rok přestupný). [424] => [425] => Jednotky [[den]] a [[rok]] jsou odvozeny z astronomických časových charakteristik otáčení [[Země]] kolem své osy a jejího oběhu kolem [[Slunce]], astronomové proto od kalendářního dne a roku důsledně rozlišují přesně definované pojmy [[Sluneční čas#Pravý sluneční čas|pravý sluneční den]], [[Sluneční čas#Střední sluneční čas|střední sluneční den]], [[Hvězdný čas|hvězdný den]], [[tropický rok]] a [[siderický rok]]. [426] => [427] => I některé přírodní vědy, zabývající se dlouhými časovými obdobími ([[astrofyzika]], [[kosmologie]], [[geologie]]), však potřebují větší jednotky, ale exaktně definované. Používají proto jednotku definovanou jako přesný násobek sekundy: [428] => * '''rok''' ('''''[[annum|annus]]''''', často i ve tvaru '''''annum'''''), značka '''a''', v různých verzích{{Citace elektronického periodika [429] => | příjmení = Biever [430] => | jméno = Celeste [431] => | titul = Push to define year sparks time war [432] => | periodikum = NewScientist [433] => | rok vydání = 2011 [434] => | měsíc vydání = duben [435] => | den vydání = 2007 [436] => | kapitola = Daily News [437] => | url = https://www.newscientist.com/article/dn20423-push-to-define-year-sparks-time-war/ [438] => | jazyk = anglicky [439] => }} (vzhledem k použití pro velmi velké doby charakterizovaných jevů, jejichž nepřesnost určení je řádově vyšší než rozdíl daný odlišnou definicí, nejsou zpravidla tyto rozdíly podstatné): [440] => ** 1 a = 31 556 926 [[sekunda|s]], definice doporučovaná mezinárodní normou ISO 80000-3:2006 i její českou mutací ČSN ISO 80000-3:2007ČSN ISO 80000-3:2007, Příloha C, pol. 3-7.C.a; nebo [441] => ** 1 a = 31 556 925,445 s (trvání ''[[tropický rok|tropického roku]]'' v r. 2000), definice společně doporučovaná [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii]] (IUPAC) a [[Mezinárodní unie geologických věd|Mezinárodní unií geologických věd]] pro užívání v chemii a geologii{{Citace elektronického periodika [442] => | příjmení = Holden [443] => | jméno = Norman E. [444] => | příjmení2 = Bonardi [445] => | jméno2 = Mauro L. [446] => | příjmení3 = De Bièvre [447] => | jméno3 = Paul [448] => | příjmení4 = Renne [449] => | jméno4 = Paul R. [450] => | příjmení5 = Villa [451] => | jméno5 = Igor M. [452] => | titul = IUPAC-IUGS common definition and convention on the use of the year as a derived unit of time (IUPAC Recommendations 2011) [453] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [454] => | vydavatel = Walter de Gruyter GmbH [455] => | rok vydání = 2011 [456] => | měsíc vydání = duben [457] => | den vydání = 8 [458] => | ročník = 83 [459] => | typ ročníku = svazek [460] => | číslo = 5 [461] => | strany = 1159–1162 [462] => | url = https://www.degruyter.com/view/j/pac.2011.83.issue-5/pac-rec-09-01-22/pac-rec-09-01-22.xml [463] => | issn = 0033-4545 [464] => | doi = 10.1351/PAC-REC-09-01-22 [465] => | jazyk = anglicky [466] => }}; nebo [467] => ** 1 a = 31 600 000 s, zaokrouhlená hodnota tradičně používaná zpravidla v geologii, též v jaderné fyzice pro pomalu se rozpadající atomy.{{Citace sborníku [468] => | příjmení = Holden [469] => | jméno = N. E. [470] => | titul = Table of isotopes [471] => | sborník = CRC Handbook of Chemistry and Physics [472] => | vydavatel = CRC Press [473] => | místo = Boca Raton [474] => | rok vydání = 2001 [475] => | kapitola = 11 [476] => | typ kapitoly = sekce [477] => | strany = 50–197 [478] => | jazyk = anglicky [479] => }}{{Citace elektronického periodika |titul=EarthTime: On using the correct units for geological time |url=http://www.earth-time.org/renne_and_villa.pdf |datum přístupu=2010-11-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110913101420/http://www.earth-time.org/renne_and_villa.pdf |datum archivace=2011-09-13 |nedostupné=ano }} [480] => ** '''(střední) [[juliánský rok]]''', značka '''a_j''' nebo též pouze '''a'''{{Citace elektronického periodika |titul=The Unified Code for Units of Measure, ver. 1.8.2, 2009, §31 (anglicky) |url=http://aurora.regenstrief.org/%7Eucum/ucum.html#para-31 |datum přístupu=2010-11-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100613135639/http://aurora.regenstrief.org/~ucum/ucum.html#para-31 |datum archivace=2010-06-13 |nedostupné=ano }}, 1 a_j = 365,25 dne = 31 557 600 s (v astronomii a astrofyzice - dle [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]]) [481] => :a z jejich násobků nejčastěji [482] => :* 1 Ma = 10⁶ a [483] => :* 1 Ga = 10⁹ a. [484] => [485] => Naopak mimosoustavovou jednotkou menší než sekunda je [486] => * '''[[Planckův čas]]''' (jakožto jednotka ve smyslu doby trvání, i když se "doba" v názvu neužívá; v kosmologii používaný i pro čas okamžiku po [[velký třesk|velkém třesku]]), obvykle značený ''t''_P, a jeho obdoby v jiných [[přirozená soustava jednotek|soustavách přirozených jednotek]]. Takto stanovené jednotky závisejí na znalosti hodnot univerzálních fyzikálních konstant a jejich velikost je stanovena experimentálně. Planckův čas se užívá v teoretické fyzice a kosmologii, pro malou přesnost není však v metrologii použitelný. Podle současné adjustace konstant je hodnota této jednotky:Dle CODATA - adjustace z r. 2018, viz [http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?plkt Planck time]. Standardní odchylka vyznačená závorkou se týká posledních dvou platných číslic. [487] => :''t''_P = 5,391 247(60)×10⁻⁴⁴ s. [488] => Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIMP) uvádí jako přirozené jednotky času mnohem přesněji stanovené (a proto pro metrologické účely vhodnější) konstanty (ve vztazích

\hbar

je [[redukovaná Planckova konstanta]],

m_\mathrm{e}

[[hmotnost]] [[elektron]]u,

c

[[rychlost světla]] ve vakuu a

\alpha

[[konstanta jemné struktury]]):[http://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table7.html Tabulka mimosoustavových jednotek s experimentálně určovanou hodnotou v příručce SI] [489] => * '''"přirozená jednotka času"'''

\tfrac{\hbar}{m_\mathrm{e}c^2}

s aktuální hodnotou 1,288 088 668 19(39)×10⁻²¹ sDle CODATA - adjustace z r. 2018, viz [http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?nut natural unit of time]. Standardní odchylka vyznačená závorkou se týká posledních dvou platných číslic. [490] => * '''"atomová jednotka času"'''

\tfrac{\hbar}{\alpha^2 m_\mathrm{e}c^2}

s aktuální hodnotou 2,418 884 326 5857(47)×10⁻¹⁷ sDle CODATA - adjustace z r. 2018, viz [http://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Value?aut atomic unit of time]. Standardní odchylka vyznačená závorkou se týká posledních dvou platných číslic. (jednotka času [[přirozená soustava jednotek#Hartreeova („Bohrova“) soustava atomových jednotek|Hartreeovy („Bohrovy“) soustavy atomových jednotek]]). [491] => [492] => '''(Swatch) beat''' (česky překládaná jako ''takt'', případně ''zavináč''), 1 beat = 1/1000 dne je příklad mimosoustavové jednotky používané konkrétním výrobcem hodinek pro udávání tzv. [[Swatch Internet Time|internetového času]], nikoli pro dobu trvání děje. [493] => [494] => === Příbuzné veličiny === [495] => Fyzikální charakter doby má několik dalších fyzikálních veličin. [496] => Nejpoužívanější jsou: [497] => [498] => * '''[[perioda (fyzika)|perioda]]''', doporučená značka ''T'', udávající nejkratší časový interval opakování periodického děje, [499] => * '''[[poločas přeměny]]''', doporučená značka ''T_½'', a [500] => * '''[[střední doba života]]''', doporučená značka ''τ'', obě používané v jaderné fyzice jako charakteristiky nestabilních atomů a částic. [501] => [502] => === Zápis času === [503] => Zápis času stanovují českéČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl i mezinárodníISO 8601:2004, extended form normy. Hodiny a minuty se standardně („extended form“) oddělují dvojtečkou (např. 12:35) – většinou ve vědeckých a technických oborech (jako jsou například počítače), protože v jiných státech, kde se jako [[desetinná značka]] používá tečka (v Československu se do 30. let 20. století také používala desetinná tečka),{{Citace elektronické monografie [504] => | titul = Početnice pro čtvrtou třídu obecných škol pětitřídních až osmitřídních [505] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:38eb22b4-be6e-4f24-8f6a-69734af91575?page=uuid:53693e20-46c1-11ea-ab2e-005056825209 [506] => | datum_vydání = 1921 [507] => | datum_přístupu = 2023-12-28 [508] => }}{{Citace monografie [509] => | titul = Logaritmické pravítko popis a návod k jeho použití [510] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:86b4c7c0-6f89-11ec-8ca2-005056827e52?page=uuid:e50e0e98-2d33-4062-a371-d77ead4e6b51 [511] => | rok = 1938 [512] => }} by mohlo dojít k nejednoznačnostem. Pouze [[pravidla českého pravopisu]] v ČSN 01 6910 (ale i slovenského v STN 01 6910){{Citace elektronické monografie [513] => | titul = Pomlčka, spojovník, dátum a čas – ako ich správne písať? [514] => | url = https://www.lexika.sk/blog/pomlcka-spojovnik-datum-a-cas-ako-ich-spravne-pisat/ [515] => | datum_přístupu = 2023-08-28 [516] => }} uvádějí (v jistých případech) jako oddělovač tečku (např. 12.35),http://prirucka.ujc.cas.cz/en/?id=820 - Časové údaje to se však používá spíše v literatuře a typografii (československá norma ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem z roku 1954 nahradila normu ČSN 1409:1949 Psaní na stroji). Tyto normy totiž sloužily i k rychlému psaní na psacím stroji,{{Citace elektronické monografie [517] => | titul = Je ČSN 01 6910 určena výhradně pro úpravu obchodní a úřední korespondence? [518] => | url = https://ujc.avcr.cz/expertni-cinnost/csn016910/faq.html [519] => | datum_přístupu = 2023-12-28 [520] => }} kde se tečka psala rychleji než dvojtečka. [521] => [522] => V mezinárodním zápisu času i s datem v kompletním, rozšířeném formátu se dle normy [[ISO 8601]] rok, měsíc a den (v tomto pořadí) navzájem oddělují spojovníkem, od hodiny písmenem T, např. 1982-02-28T12:00:00 v poledne 28. února 1982 (v základním formátu se spojovníky a dvojtečky vynechávají).ISO/TC 154: Processes, data elements and documents in commerce, industry and administration. 2000. Oddíl 5.4.1 Complete representation, s. 18-19. [http://lists.ebxml.org/archives/ebxml-core/200104/pdf00005.pdf Dostupné online] (anglicky) [523] => [524] => == Geologický čas == [525] => Velmi obtížným konceptem pro lidskou představivost je [[geologický čas]] (také "hluboký čas", angl. deep time), který zahrnuje řádově stovky tisíc až jednotky miliard let. Právě v těchto časových jednotkách zkoumají vývoj planety [[Země]] a života na ní [[geolog]]ové a [[paleontolog]]ové. Tento čas si můžeme přiblížit pouze vhodnými matematickými modely a přirovnáními.{{Citace elektronického periodika [526] => | příjmení = SOCHA [527] => | jméno = Vladimír [528] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [529] => | titul = Geologický čas pod pravítkem [530] => | periodikum = OSEL.cz [531] => | rok vydání = 2015 [532] => | měsíc vydání = září [533] => | den vydání = 7 [534] => | url = https://www.osel.cz/8411-geologicky-cas-pod-pravitkem.html [535] => }} {{cs}} [536] => [537] => == Poznámky == [538] => [539] => [540] => == Reference == [541] => [542] => [543] => == Literatura == [544] => * M. Brennan, ''Kameny času''. Praha 1997 [545] => * M. Hajn, ''Základy jemné mechaniky a hodinářství''. Praha 1953 [546] => * S. Hawking, ''Stručná historie času''. Praha [547] => * S. Michal, ''Hodiny''. Praha 1980 [548] => * J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. Praha 2004 [549] => * N. Máčová, ''Čas''. 1. vyd. Nová forma 2012 [550] => [551] => == Související články == [552] => * [[Hodiny]] [553] => * [[Universal Time]] (UT - ''univerzální čas'') [554] => * [[Time management]] [555] => * [[Geologický čas]] [556] => * [[Rok]], [[měsíc]], [[den]] [557] => * [[Kalendář]], [[Letopočet]] [558] => * [[Čas (filozofie)]] [559] => * [[ISO 8601]] [560] => [561] => == Externí odkazy == [562] => * {{Commonscat|Time}} [563] => * {{Otto|heslo=Čas}} [564] => * {{Wikislovník|heslo=čas}} [565] => * {{Wikicitáty|téma=Čas}} [566] => * {{cs}} [http://home.zcu.cz/~poupa/cas.html Vše o času] [567] => * {{de}} [http://www.uhrzeit.org/atomuhr.html Aktuální středoevropský čas (atomové hodiny)] {{Wayback|url=http://www.uhrzeit.org/atomuhr.html |date=20060613005858 }} [568] => * {{cs}} [http://www.aktualnicas.cz/ Aktuální středoevropský čas] [569] => [570] => === O měření času === [571] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20151016211032/http://tycho.usno.navy.mil/systime.html Různé systémy měření času] [572] => * {{en}} [http://physics.nist.gov/cuu/Units/outside.html Jednotky mimo SI] [573] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20120611083237/http://tycho.usno.navy.mil/leapsec.html Přestupná sekunda] [574] => [575] => === Přesný čas a časové zóny === [576] => * {{en}} [http://www.timeanddate.com/worldclock/ The World Clock - Time Zones] [577] => * {{en}} [http://www1.bipm.org/en/scientific/tai/time_server.html UTC/TAI Timeserver] [578] => * {{en}} [http://24timezones.com Interactive Map of World Time] [579] => * {{en}} [http://wwp.greenwichmeantime.com/ GMT and all other timezones…] [580] => * {{en}} [http://www.timeticker.com/ TimeTicker and the time tickers…] [581] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20180522031726/https://www.time.gov/ Official US time] [582] => * {{en}} [http://www.timehubzone.com/time/zones Time Zones ] with UTC Offset and Abbreviation [583] => [584] => === Fyzika === [585] => * {{en}} [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/world.html A walk through Time] {{Wayback|url=http://physics.nist.gov/GenInt/Time/world.html |date=19970729054246 }} [586] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070305001035/http://pages.britishlibrary.net/lobster/tmx/ Time Travel and Multi-Dimensionality] [587] => * {{en}} [http://arxiv.org/abs/physics/0310055 Time and classical and quantum mechanics: Indeterminacy vs. discontinuity] [588] => * {{en}} [http://www.sankey.ws/time.html Time as a universal consequence of quanta] [589] => * {{en}} [http://www.thekeyboard.org.uk/What%20is%20Time.htm Theories With Problems: What Is Time?] [590] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070901172405/http://www.sugartreeridge.com/Docs/Exploring_the_Nature_of_Time.php Exploring the Nature of Time] [591] => * {{en}} [http://www.ted.com/talks/sean_carroll_on_the_arrow_of_time.html Sean Carroll on the arrow of time (Part 1)] {{Wayback|url=http://www.ted.com/talks/sean_carroll_on_the_arrow_of_time.html |date=20140218035634 }}, ''The origin of the universe and the arrow of time'', Sean Carroll, video z přednášky, CHAST 2009, Templeton, Faculty of science, University of Sydney, listopad 2009, TED.com [592] => [593] => === Chronologické společnosti na internetu === [594] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20070208125221/http://www.ahsoc.demon.co.uk/ Stránka Antiquarian Horological Society GB] [595] => * {{en}} {{fr}} {{de}} [http://www.chronometrophilia.ch/ Stránka Chronometrophilia CH] [596] => * {{de}} [http://www.dg-chrono.de Stránka Deutsche Gesellschaft für Chronometrie D] [597] => * {{fr}} [http://www.afaha.com Stránka Association Francaise des Amateurs d'Horlogerie Ancienne F] [598] => {{Autoritní data}} [599] => [600] => [[Kategorie:Čas| ]] [601] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [] => )

good wiki

Čas

Čas (značka t) je jednou ze základních fyzikálních veličin soustavy SI, která se měří v sekundách (s) pomocí hodin. Čas označuje dobu, která uplyne mezi dvěma okamžiky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Čas

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Den

Elektron

Fyzika

Hodiny

Kalendář

Rok

Sekunda

Slunce

Service

About us

Technology

Locations