Array ( [0] => 15489223 [id] => 15489223 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Čedič [uri] => Čedič [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hornina [1] => | název = Čedič [2] => | obrázek = Olivine basalt.jpg [3] => | popisek = Pórovitá bazaltová láva [4] => | zařazení = [[magmatická hornina]] [5] => | složení = [[plagioklas]], [[pyroxeny]], [[olivín]] [6] => | akcesorie = [7] => | textura = masivní, mandlovcová, fluidální [8] => | barva = tmavě šedá, černá [9] => | hustota = 2,95 až 3,15{{cite web|url=http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?t=9|title=On-line geologická encyklopedie - Tabulka 9. Pevnost v tlaku a hustota hlavních skupin hornin|publisher=geology.cz|date=23. 2. 2016}} [10] => }} [11] => [[Soubor:BasaltUSGOV.jpg|náhled|Čedič]] [12] => [13] => '''Čedič''' neboli '''bazalt''' (starší, [[Paleozoikum|paleozoické]] bazalty se nesprávně nazývají '''diabas'''Kamenický, J., Hovorka, D., 1980, O návrhu subkomisie IUGS pre systematiku eruptív na klasifikáciu a nomenklatúru vulkanických a niektorých ďalších skupín hornín. Mineralia Slovaca, 12, 1, s. 75-88 nebo '''melafyr'''Hovorka, D., 1990: ''Sopky.'' [[VEDA|Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied]], [[Bratislava]], 147 s.) je velice četná tmavá [[Extruzivní hornina|výlevná]] [[Magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s charakteristickou [[porfyr]]ickou nebo [[sopečné sklo|sklovitou]] [[Struktura (geologie)|strukturou]], někdy s [[vyrostlice]]mi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných [[krystal]]ů. Obvykle má šedou či černou barvu, [[eroze|zvětralý]] čedič má barvu spíše šedou. [14] => [15] => Termín čedič (bazalt) se používá k označení jemně zrnitých [[extruzivní hornina|extruzivních]], případně mělce uložených [[intruzivní hornina|intruzivních hornin]], hrubě zrnité hlubinné horniny daného složení se označují názvy [[dolerit]] a [[gabro]]. Termín bazalt, předtím používaný už ve [[starověké Řecko|starém]] [[Řecko|Řecku]] a [[starověký Egypt|Egyptě]], zavedl v současném pojetí v roce 1546 [[Georgius Agricola]].{{Citace elektronické monografie|url=http://www.geologie.estranky.cz/stranka/pnh |titul=Přehled názvů hornin|vydavatel=geologie.estranky.cz|datum vydání=23. 2. 2016}} Starověké použití termínu je připisováno římskému přírodovědci [[Plinius starší|Pliniovi staršímu]].Le Maitre (Editor), 2002, Igneous rocks A Classification and Glossary of Terms Recommendations of the International Union of Geological Sciences Subcommission on the Systematics of Igneous Rocks. Cambridge University Press, Cambridge, s. 61 [16] => [17] => Pro čedič je charakteristická jemnozrnná stavba vzniklá rychlým utuhnutím lávy na povrchu planety. Ve své stavbě obsahuje často velké krystaly minerálů či [[vesikule]], drobné bublinky vyplněné plynem či druhotnou mineralizací, a nebo se vyskytuje ve formě strusky. [[Odlučnost (geologie)|Odlučnost]] čediče je obvykle sloupcovitá. Při chladnutí [[magma]]tu a pozdějším [[zvětrávání]] se tvoří pěti, šesti či sedmiúhelníkové bloky. [[Textura (geologie)|Textura]] bývá proudovitá nebo všesměrná. Dle oficiální definice vycházející z pozice čediče v [[diagram QAPF|diagramu QAPF]] je tato hornina jemnozrnná vyvřelá hornina, která má méně než 20 objemových procent [[křemen]]e a méně než 10 % [[foidy|foidů]] a minimálně 65 % [[živce|živců]] ve formě [[plagioklas]]u. [18] => [19] => [[Soubor:Sheepeater Cliff, Yellowstone, June 21, 2010.jpg|náhled|Hexagonální odlučnost čediče v oblasti [[Sheepeater Cliff]], [[Yellowstonský národní park]], USA]] [20] => Na Zemi vzniká většina čedičových magmat dekompresním tavením [[zemský plášť|pláště]]. Mimo Země jsou čediče známé taktéž z [[Měsíc]]e, [[Mars (planeta)|Marsu]], [[Venuše (planeta)|Venuše]] a dokonce i z asteroidu [[Vesta (planetka)|Vesta]]. Předpokládá se, že zdrojovými horninami pro částečné tavení jsou jak [[peridotit]]y tak i [[pyroxenit]]y.Sobolev et al., 2007 Čediče tvoří ve velké míře [[oceánská kůra|oceánskou kůru]], která vzniká na [[středooceánský hřbet|středooceánských hřbetech]] výstupem (upwelling) plášťového materiálu z hlavní části. [21] => [22] => == Etymologie == [23] => Čedič, lidově „čadič“, původně nářeční výraz pro očazený černý kámen. Teprve v národním obrození přijat jako termín pro bazalt.Rejzek J. Český etymologický slovník, Leda, Brno 2001, {{ISBN|80-85927-85-3}} [24] => [25] => == Složení == [26] => [[Soubor:QAPFandesita.gif|náhled|Bazalt v [[diagram QAPF|diagramu QAPF]]]] [27] => Nejvýznamnější složkou bazaltů jsou zásadité (sodno-vápenaté) živce – [[plagioklas]]y ([[labradorit]], [[anortit]] až [[bytownit]]) a [[pyroxeny]] (rombické i monoklinické, [[augit]], [[titanaugit]]).Krist, E., Krivý, M., 1985: ''Petrológia.'' Alfa, Bratislava, 464 s. Ve značném množství může být přítomen i [[ilmenit]] a [[magnetit]], pro některé typy bazaltů jsou typické vyšší obsahy minerálů [[Olivín|skupiny olivínu]]. V meziprostorech mezi minerály je vulkanické sklo, nebo druhá generace stejných minerálů v drobnozrnném vývoji. [28] => [29] => == Formy == [30] => [[Soubor:Nur05018-Pillow lavas off Hawaii.jpg|náhled|[[Polštářová láva]] podmořské erupce]] [31] => V závislosti na místě a typu [[Sopečná erupce|erupce]], ale i na vlastnostech magmatu, tvoří bazaltové [[láva|lávy]] různé formy: [32] => * lávové proudy s různou strukturou – '''pahoehoe''', nebo '''Aa''' lávy (v závislosti na [[viskozita|viskozitě]]) [33] => * vzácně tvoří i různé [[vulkanoklast]]y a tufy [34] => * podmořskými erupcemi vznikají [[Polštářová láva|polštářové]] ({{vjazyce2|en|''pillow''}}) lávy. [35] => [36] => == Typy bazaltových láv == [37] => [[Soubor:Redlavahawaii.JPG|náhled|Tuhnoucí bazaltová láva z [[Havaj]]e]] [38] => * [[Tholeit]]ické bazalty – jsou nejrozšířenějším typem. Do této kategorie spadají všechny bazalty oceánského dna (tzv. ''mid ocean ridge basalt'' – MORB), velkých vulkanických ostrovů i kontinentálních bazaltů. Charakteristický je nízký obsah [[sodík]]u a průměrný obsah [[křemík]]u. Mineralogicky je tento typ charakterizován obsahem pyroxenů ([[augit]]), [[plagioklas]]u a [[magnetit]]u. Jako [[akcesorické minerály|akcesorie]] se vyskytuje oxid křemičitý ([[křemen]], příp. [[tridymit]]) a [[olivín]]. [39] => * Olivinické tholeity jsou dost podobné, jen mají zvýšený obsah olivínu. [40] => * Vysoce hlinité bazalty – mají zvýšený obsah Al2O3 až 17 % a nižší obsah TiO2. [41] => * [[Alkalické bazalty]] – jsou produktem vulkanismu divergentních deskových okrajů. Mají vyšší obsah [[foidy|foidů]] a [[flogopit]]u. [42] => [43] => == Vlastnosti a složení == [44] => Teplota bazaltového [[magma]]tu je okolo 1 100 až 1 250 °C. Díky tomu, jakož i díky nízkému obsahu rozpuštěných plynů je magma značně pohyblivé (vytváří až 20 km dlouhé lávové proudy), erupce bývají zpravidla klidné, bez větších explozí. Bazalty jsou pevnější než [[granitoid]]y, přibližně o třetinu ([[pevnost v tlaku]] za sucha 180 až 380 MPa). Jejich hustota se pohybuje od 2,95 do 3,15 g/cm³. [45] => [46] => === Geochemie === [47] => Bazalty mají v porovnaní s jinými běžnými horninami malý obsah oxidu křemičitého (SiO2) – od 48 do 52 hm. %. Zbytek je tvořen převážně oxidem hořečnatým (MgO – 5 až 12 hm. %), oxidem vápenatým (CaO – okolo 10 hm. %), oxidy železa ([[oxid železnatý|FeO]] a Fe2O3 – 5 až 14 hm. %) a oxidem hlinitým ([[Oxid hlinitý|Al2O3]] – více než 14 hm. %). Oproti [[Felsit|světlejším]] horninám mají menší obsah CaO, Na2O, K2O. Asi 2–6 hmotnostních % tvoří alkálie, 0,5–2,0 % [[Oxid titaničitý|TiO2]]. [48] => [49] => Alkalické bazalty mají obsah Al2O3 od 17 do 19 %; boninity mají obsah MgO do 15 %. Na [[foid]]y bohaté [[mafity|mafické]] horniny až alkalické bazalty mohou mít obsah Na2O a K2O i 12 % a více. [50] => [51] => [[Soubor:Mineraly.sk - cadic.jpg|náhled|[[Třetihory|Terciérní]] bazalt z okolí [[Žiar nad Hronom|Žiaru nad Hronom]]]] [52] => Protože jsou MORB bazalty považovány za jeden z klíčových faktorů chápání [[desková tektonika|deskové tektoniky]], jejich chemické složení bylo poměrně podrobně prozkoumáno. Složení MORB bazaltů je sice odlišitelné od bazaltů vznikajících v jiných prostředích, ale netvoří homogenní skupinu. Jejich složení se mění na základě jejich umístění v [[Středooceánský hřbet|středooceánském hřbetu]] a je závislé i na jednotlivých lokalitách a oceánských bazénech. MORB bazalty a jejich intruzivní ekvivalenty, [[gabro|gabra]] jsou typickými horninami středooceánských hřbetů. Jsou též označovány jako tholeitické bazalty a mají poměrně nízký obsah alkálií a nekompatibilních stopových prvků. MORB bazalty také mají poměrně vyrovnanou křivku obsahu [[3. skupina|kovů vzácných zemin]] (REE), normalizovanou na plášťové [[chondrit]]ické hodnoty. Naproti tomu, alkalické bazalty mají normalizované hodnoty obohaceny o lehké prvky REE a mají celkově vyšší obsah REE a dalších nekompatibilních prvků. [53] => [54] => == Výskyt == [55] => === Svět === [56] => [[Soubor:Pohled z Lovoše, čedičový lom na Kubačce a stavba D8.JPG|náhled|Čedičový lom na [[Kubačka|Kubačce]] v Českém středohoří]] [57] => [[Soubor:Basalt-tschechien.jpg|náhled|Charakteristická sloupcovitá odlučnost bazaltu na lokalitě [[Panská skála]]]] [58] => Místa výskytu bazaltových magmat jsou různá, nejčastěji jde o [[rift]]ová údolí (nacházející se v [[Středooceánský hřbet|středooceánských hřbetech]], nebo na kontinentech), [[Horká skvrna|horké skvrny]], ale bazaltový vulkanismus se vyskytuje i v konvergentních okrajích střetávajících se [[tektonická deska|tektonických desek]], zvláště pokud jsou obě desky tvořeny oceánskou [[zemská kůra|kůrou]]. [59] => [60] => Čedič je nejhojnější [[magma]]tická hornina zemského povrchu, tvoří prakticky celé oceánské dno a z velké části [[zemská kůra|zemskou kůru]]. Na pevnině jsou známy obrovské výlevy bazaltů z [[trias]]u: [[Dekánská plošina]], případně [[sibiřské trapy]] – obrovské plošiny tvořené bazalty, vzniklé v průběhu jen několika tisíc let (v [[Geologický čas|geologickém]] měřítku jde o velmi krátkou dobu), což představuje enormní vulkanickou aktivitu. Dalším příkladem plošinových kontinentálních bazaltů je oblast řeky [[Columbia (řeka)|Columbia]]. Podobná vulkanická aktivita byla zaznamenána na začátku [[jura|jury]] kolem nově vznikajícího [[Atlantský oceán|Atlantiku]].Kontak, J.D., 2008, ''On the edge of CAMP: Geology and volcanology of the Jurassic North Mountain Basalt, Nova Scotia.'' Lithos, 101, s. 74–101 Další velká akumulace bazaltů, která je vulkanicky aktivní i v současnosti, se nachází na [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovech]] a také na [[Island]]u. [61] => [62] => Bazaltové horniny jsou známy i z [[Měsíc]]e. Různé typy bazaltů jsou také hlavní horninou tvořící [[povrch Venuše|povrchové útvary na Venuši]]. [63] => [64] => === Česká republika === [65] => Bazalty se vyskytují v [[České středohoří|Českém středohoří]], např. kopce [[Tlustec]], [[Radobýl]] nebo hora [[Říp]]. [66] => [[Doupovské hory]] jsou tvořeny pouze z čediče (48 druhů). Známé lokality po celé republice jsou chráněny jako přírodní památky, jako například [[Panská skála]] u obce [[Kamenický Šenov]], [[čedičová žíla Boč]], [[čedičové varhany u Hlinek]] nebo [[Rotava (přírodní památka)|Rotava]]. [67] => [68] => == Využití == [69] => Čedič se už po tisíciletí používá jako stavební kámen, na [[štěrk]] a [[kamenivo]], součást [[beton]]ů i směsí při stavbě silnic. Novodobé využití našel ve 20. století s rozvojem [[petrurgie]]. Taví se při teplotách kolem 1300 °C. Slévárny čediče produkují např. dlažby, žlaby nebo třeba otěruvzdorná potrubí, která se nejčastěji používají pro pneumatickou nebo hydraulickou dopravu abrazivních materiálů. Dlažby se používají i pro odolné průmyslové podlahy. Žlaby, cihly a trouby jsou pro své vlastnosti používány i pro kanalizace. [70] => [71] => Čedičová tavenina se dá také rozvláknit, čímž vznikají vysoce pevná a ohebná vlákna, která předčí svými fyzikálními, mechanickými a chemickými vlastnostmi vlákna [[sklo|skleněná]] i [[azbest]]ová. Tkaniny z [[Čedičová vlákna|čedičových vláken]] se dají použít ve stavebnictví, v leteckém průmyslu, k výrobě tepelných, zvukových a chemických [[izolační materiál|izolací]], [[Kompozitní výztuž|kompozitních výztuží]] atd. Tato vlákna jsou zpracovávána při výrobě vysokopevnostních, tepelně odolných Hi-Tech šňůr a sítí. [72] => [73] => V České republice je čedič zpracováván tavením ve [[Stará Voda (okres Cheb)|Staré Vodě]] u [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]]. [74] => [75] => [76] => Image:Basalt breccia.jpg |Čedičová [[brekcie]]
[[La Palma]], [[Kanárské ostrovy]] (12 cm) [77] => Image:Olivine basalt2.jpg |Olivinický čedič
[[La Palma]], [[Kanárské ostrovy]] [78] => Image:Panska skala.jpg|[[Panská skála]] u Kamenického Šenova [79] => Image:Giants-causeway-in-ireland.jpg |Giant's Causeway v Severním Irsku [80] => [81] => [82] => == Reference == [83] => [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Commonscat}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=čedič}} [88] => [89] => {{Magmatické horniny}} [90] => [91] => {{Autoritní data}} [92] => [93] => [[Kategorie:Bazické magmatické horniny]] [94] => [[Kategorie:Extruzivní horniny]] [] => )
good wiki

Čedič

Čedič Čedič neboli bazalt (starší, paleozoické bazalty se nesprávně nazývají diabas nebo melafyr) je velice četná tmavá výlevná vyvřelá hornina s charakteristickou porfyrickou nebo sklovitou strukturou, někdy s vyrostlicemi jednotlivých minerálů. Vyskytuje se však i ve formě škváry, bez viditelných krystalů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'plagioklas','magma','La Palma','olivín','magnetit','foidy','Panská skála','zemská kůra','augit','pyroxeny','gabro','Měsíc'

Augit

Foidy

Gabro

Magma

Magnetit

Magnetit je přírodní minerál ze skupiny oxidů, konkrétně železných oxidů.

Měsíc

Olivín

Plagioklas

Pyroxeny