Array ( [0] => 14694771 [id] => 14694771 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Černoboh [uri] => Černoboh [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Day and Night (Belobog and Chernobog) -- Maxim Sukharev.jpg|náhled|upright=1.0|''Den a noc'' ([[Bělbog]] a Černobog) od Maxima Sukhareva, autorovo moderní ztvárnění slovanského dualismu]] [1] => [2] => '''Černoboh''', též '''Černobog''' (''Zcerneboch'', ''Cernebog'', ''Crnobog'', ''Zernebuch''), bylo božstvo [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]] zmiňované ve [[12. století]] [[Helmold z Bosau|Helmoldem z Bosau]]. Ten o něm píše: [3] => {{Citát|Slované mají také [jednu] zvláštní pověru: při hostinách a pitkách nechávají kolovat misku, nad níž pronášejí slova – a nemůžu říci, že slova posvěcení, nýbrž znesvěceníV latinském originále ''consecracio'' a ''execracio'', častá slovní hříčka ve středověké literatuře týkají se pohanství. – ve jménu bohů dobrých i zlých, protože vyznávají že všechen zdar a štěstí řídí dobrý bůh, zlý bůh pak všechno neštěstí. Proto také zlého boha svým jazykem nazývají „ďábel“ či „Černoboh“, to jest černý bůh.V originále ''Diabol'', ''Zcerneboch''.{{Citace monografie [4] => | příjmení = Helmold z Bosau [5] => | odkaz na autora = Helmold z Bosau [6] => | titul = Kronika Slovanů [7] => | vydavatel = Argo [8] => | místo = Praha [9] => | rok = 2012 [10] => | strany = 105 [11] => | isbn = 978-80-257-0786-9 [12] => }}}} [13] => [14] => == Interpretace == [15] => Černoboh nejspíše nebyl konkrétním kmenovým božstvem, ale [[Personifikace|personifikovaná]] představa negativního aspektu osudu jedince.{{Citace monografie [16] => | příjmení = Pitro [17] => | jméno = Martin [18] => | titul = Bohové dávných Slovanů [19] => | vydavatel = ISV [20] => | místo = Praha [21] => | rok = 2002 [22] => | strany = 139 [23] => | isbn = 80-85866-91-9 [24] => | příjmení2=Vokáč [25] => | jméno2=Petr [26] => }} Jeho protikladem mohlo být hypotetické božstvo [[Bělbog|Bělboh]] (Bělbog). Víra v existenci Černoboha mohla vzniknout pod vlivem [[křesťanství]] a jeho opozice [[Ďábel|ďábla]] a [[Bůh|Boha]]. [[Naďa Profantová]] uvádí i místní jména spojená s Černobohem, jistou horu ve [[Slezsko|Slezsku]] a [[Istrie (země)|istrijský]] hrad Cernohradus zmiňovaný již v roce [[1102]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Profantová [28] => | jméno = Naďa [29] => | odkaz na autora = Naďa Profantová [30] => | příjmení2 = Profant [31] => | jméno2 = Martin [32] => | odkaz na autora2 = Martin profant [33] => | titul = Encyklopedie slovanských bohů a mýtů [34] => | vydavatel = Libri [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 2004 [37] => | strany = 58 [38] => | isbn = 80-7277-219-8 [39] => }} Jméno [[Lužice|lužické]] hory [[Czorneboh]] je až pozdějšího původu.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Bobková [41] => | jméno = Lenka [42] => | odkaz na autora = Lenka Bobková [43] => | titul = Horní a Dolní Lužice [44] => | vydavatel = Libri [45] => | rok = 2008 [46] => | strany = 21 [47] => | isbn = 978-80-7277-382-4 [48] => }} [49] => [50] => S Černobohem může být totožný bůh [[Černohlav|Tiarnaglofi]] (Černohlav) zmiňovaným v [[Knýtlinga saga|Knýtlinga sáze]]. Jeho socha se měla nacházet v Jasmundu na [[Rujána|Rujáně]]. Mnoho autorů pokládá jména Černoboh a Černohlav za totožná vzhledem k jejich podobnosti, avšak nemusí tomu tak být. Jméno či přezdívka Černohlav mohla vzniknout na základě prosté skutečnosti, a to tou, že jeho socha mohla mít černou hlavu. Nic bližšího o tomto bohu není známo, pouze jen to, že měl zcela jistě válečnou funkci, obdobně jako všichni známí bohové [[Polabští Slované|Polabských Slovanů]], tedy nic, co by ho nějakým způsobem přibližovalo k Černobohovi. [51] => [52] => == Obětiště ve Skalsku == [53] => 13. července [[1852]] sedlák Josef Kabeš na svém statku ve [[Skalsko|Skalsku]], poblíž [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], kopal nový vchod do sklepa. Během kopání narazil na neznámou podzemní místnost. O nálezu se dozvěděl právě ve Skalsku pobývající amatérský [[Archeologie|archeolog]] [[Václav Krolmus]] a na místě nalezl kámen, na kterém četl v runovém písmu slovo Raksi. To spojil s indickým [[Rákšasa|rakšásou]] a slovanským [[Rarog|raráškem]]. Nalezl i další nápis, ale ten se mu nepodařilo rozluštit. Domnělou svatyni připsal polabskému božstvu Černobohovi a roku [[1857]] v [[Praha|Praze]] vydal brožurku ''Poslední božiště Černoboha s runami na Skalsku, v kraji Boleslavském, v Čechách''. Nakonec rozluštil i další nápisy a vyložil je jako další zasvěcení, například i [[Blízký východ|blízkovýchodnímu]] [[Baal|Baalovi]]. [54] => [55] => Už v době vydání knihy existovaly pochybnosti o správném výkladu nálezu, ale za Krolmusova života, vzhledem k jeho stáří a zásluhám, se žádná kritika neobjevila.{{Citace monografie [56] => | příjmení = Sklenář [57] => | jméno = Karel [58] => | titul = Archeologie a pohanský věk [59] => | vydavatel = Academia [60] => | místo = Praha [61] => | rok = 2000 [62] => | strany = 122 [63] => | isbn = 80-200-0638-9 [64] => }} Roku [[1865]] vydal o božišti v [[Památky archeologické|Památkách archeologických]] článek [[František Xaver Josef Beneš]], kde zpochybnil existenci run na kamenech a funkci sklepa jako božiště. Připustil však že mohlo jít o pohanské pohřebiště. Ve skutečnosti se jedná o sklep z [[16. století]], případně nanejvýše středověký.{{Citace monografie [65] => | příjmení = Sklenář [66] => | jméno = Karel [67] => | titul = Archeologie a pohanský věk [68] => | vydavatel = Academia [69] => | místo = Praha [70] => | rok = 2000 [71] => | strany = 123 [72] => | isbn = 80-200-0638-9 [73] => }} [74] => [75] => == Odkazy == [76] => === Poznámky === [77] => [78] => [79] => === Reference === [80] => [81] => [82] => === Externí odkazy === [83] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Černoboh}} [84] => [85] => {{Slovanská mytologie}} [86] => [87] => [[Kategorie:Slovanští bohové]] [] => )
good wiki

Černoboh

Den a noc (Bělbog a Černobog) od Maxima Sukhareva, autorovo moderní ztvárnění slovanského dualismu Černoboh, též Černobog (Zcerneboch, Cernebog, Crnobog, Zernebuch), bylo božstvo Polabských Slovanů zmiňované ve 12. století Helmoldem z Bosau.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polabští Slované','Soubor:Day and Night (Belobog and Chernobog) -- Maxim Sukharev.jpg','16. století','Památky archeologické','Baal','Praha','Rarog','Václav Krolmus','Mladá Boleslav','1852','Bůh','Černohlav'

1852

Baal

Bůh

Bůh je koncept představující vyšší bytost nebo nadpřirozenou entitu, kterou mnoho kultur a náboženství považuje za stvořitele a vládce světa.

Černohlav

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Rarog