Array ( [0] => 15540089 [id] => 15540089 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ředkvička [uri] => Ředkvička [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ředkev setá letní [2] => | obrázek = Radish.jpg [3] => | popisek = Svazek ředkviček [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné|rostliny krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné|vyšší dvouděložné rostliny]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[brukvotvaré]] (''Brassicales '') [10] => | čeleď = [[brukvovité]] (''Brassicaceae'') [11] => | rod = [[ředkev]] (''Raphanus'') [12] => | druh = [[ředkev setá]] (''R. sativus'') [13] => | trinomické jméno = Raphanus sativus var. sativus [14] => }} [15] => '''Ředkvička''' je [[kořenová zelenina]] botanicky klasifikovaná jako varieta '''[[ředkev setá]] letní''' (''[[ředkev setá|Raphanus sativus]]'' var. ''sativus''). [[Kořen]] je kulovitý nebo válcovitý, různě zbarvený. Barva se pohybuje od [[Bílá|bílé]] až k [[Červená|červeným]] nebo fialově zabarveným. Existují i odrůdy červenobílé nebo žluté kulaté a bílé protáhlé. [[Dužina (rostliny)|Dužnina]] bílá, u červených ředkviček někdy s nádechem do růžova, u starších kusů se skelným nádechem. [[Chuť]] ředkvičky je pálivá, někdy vodová – závisí obecně na zálivce a [[počasí]] během vegetace. Prodává se na [[Tržiště|tržištích]] na jaře a na podzim ve svazečcích, někdy též loupaná. Ředkvička pěstovaná volně na venkovním [[záhon]]u při dlouhých letních dnech vyhání do květu a [[bulva]] je pak malá a pálivá. [16] => [17] => Ředkvička má nízkou kalorickou hodnotu (40 [[Joule|kJ]] na 50 [[gram]]ů). [18] => Pěstuje se v [[mírný podnebný pás|mírném pásu]]. [19] => [20] => Jedlé jsou i [[list]]y ředkviček. [21] => [22] => Ředkvičkám se nejlépe daří na slunném místě v písčitohlinité, mírně kyselé až neutrální (pH 6,5 až 7,0) půdě. Díky různým [[Kultivar|odrůdám]] jsou dostupné celoročně. [23] => [24] => [[Soubor:Red and white variety of redish.jpg|náhled|Červená kulatá a bílá protáhlá ředkvička.]] [25] => [26] => == Ředkvičká bílá – Rampouch == [27] => Poloraná odrůda bílé ředkvičky, vhodná především pro drobné pěstitele. Má středně velký, světle zelený až šedý list. Bulvička je dlouhá, vřetenovitě válcovitá, přechod do kořínku je pozvolný. Vyčnívá asi čtvrtinu délky nad povrch půdy. Povrch bulvičky je bílý, hladký, v nadzemní části nazelenalý. [28] => [29] => == Historie == [30] => Ředkvička pochází z [[Asie]]. Jako [[kulturní rostlina]] se však hojně vyskytovala i ve [[Středomoří]]. Vedle [[česnek]]u a [[cibule kuchyňská|cibule]] ji dobře znali a používali již [[Starověký Egypt|staří Egypťané]] v době staveb [[Egyptské pyramidy|pyramid]]. V českém prostředí se objevila poměrně pozdě, až ve druhé polovině [[18. století]]. [31] => [32] => [[Soubor:Radijs voos (Raphanus sativus subsp. sativus).jpg|náhled|Podélný řez bulvou ředkvičky.]] [33] => [34] => == Pěstování == [35] => [[Soubor:Colored radishes.jpg|náhled|Různě barevné kultivary ředkviček vypěstované ze směsi semen.]] [36] => Pěstování ředkviček není nijak zvlášť náročné. Velmi brzy po výsevu [[klíčení semene|klíčí]] a během 14 dnů se mohou začít sklízet. [[Půda]] musí být pochopitelně dobře propracovaná, s dostatečnou zásobou živin. Zkušenější zahrádkáři vědí, že ředkvička je plodina krátkého dne, to znamená, že jakostní bulvičky se vytvářejí jen na [[Jaro|jaře]] a na [[podzim]], kdy je den kratší, kdežto v [[Léto|létě]] – při dlouhém dni – vytváří rostlina květní stonky a [[Semeno|semena]]. Proto se v létě nepěstuje. Aby ředkvičky byly chutné a šťavnaté, musí rychle vyrůst, to znamená, že se musí hodně zalévat. Při kolísající vlhkosti začnou totiž dřevnatět. [37] => [38] => == Konzumace == [39] => Ředkvičky se dají jíst syrové, loupané, neloupané, mohou se trošku posolit, čímž se uvolní jejich palčivá chuť (palčivá [[chuť]] je intenzivnější, jsou-li kořeny nebo bulvičky napadeny škůdci), která je způsobena hořčičným [[olej]]em. Nejlepší ředkvička je čerstvá, tj. právě utržená. Její nevýhodou je, že se nedá dlouho skladovat, rychle totiž vadne. Ředkvičky lze použít do mnoha [[salát (pokrm)|salátů]], [[Pomazánka|pomazánek]], [[Polévka|polévek]] nebo jako přílohu k masu atd. Zelené lístky chutnají také dobře, ze starších listů lze připravit špenát. [40] => [41] => Květy ředkviček je možné použít jako přísadu do salátů.{{Citace elektronického periodika [42] => | příjmení = Poledníková [43] => | jméno = Monika [44] => | titul = Nechte přerůst ředkvičky, vzniklé lusky chutnají líp [45] => | periodikum = Vitalia.cz [46] => | odkaz na periodikum = [47] => | datum vydání = 13. 6. 2019 [48] => | url = https://www.vitalia.cz/clanky/nechte-prerust-redkvicky-vznikle-lusky-chutnaji-lip/ [49] => | issn = 1802-8012 [50] => }} Konzumovat je možné také ředkvičkové plody (struky), které se vyznačují mírně ostrou ředkvičkovou chutí. [51] => [52] => == Průměrný obsah látek a minerálů == [53] => Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v červených ředkvičkách. McCance a Widdowson's:''The Composition of Foods'', 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, {{ISBN|978-0-85404-428-3}} [54] => [55] => {| class="wikitable" style="text-align:center" [56] => ! Složka [57] => ! Jednotka [58] => ! Průměrný obsah [59] => ! Prvek (mg/100 g) [60] => ! Průměrný obsah [61] => ! Složka (mg/100g) [62] => ! Průměrný obsah [63] => |- [64] => |[[voda]]||g/100 g||95,4||[[sodík|Na]]||11||[[vitamín C]]||17 [65] => |- [66] => |[[bílkovina|bílkoviny]]||g/100 g||0,7||[[draslík|K]]||180||[[vitamín D]]||0 [67] => |- [68] => |[[tuky]]||g/100 g||0,2||[[vápník|Ca]]||24||[[vitamín E]]||0 [69] => |- [70] => |[[Sacharidy|cukry]]||g/100 g||1,9||[[hořčík|Mg]]||4||[[vitamín B6]]||0,07 [71] => |- [72] => |[[škrob]]||g/100 g||stopy||[[fosfor|P]]||50||[[vitamín B12]]||0 [73] => |- [74] => |[[vláknina]]||g/100 g||0,9||[[železo|Fe]]||0,8||[[karoteny|karoten]]||stopy [75] => |- [76] => |[[mastná kyselina|mastné kyseliny]]||g/100 g||0,2||[[měď|Cu]]||0,05||[[thiamin]]||0,03 [77] => |- [78] => |[[cholesterol]]||g/100 g|| 0||[[zinek|Zn]]||0,4||[[riboflavin]]||stopy [79] => |- [80] => |energie||kJ/100 g||49||[[mangan|Mn]]||0,1||[[niacin]]||0,4 [81] => |} [82] => [83] => == Ředkvička kořením == [84] => Kvůli své příjemné vůni a palčivé chuti je zařazována mezi koření.{{Citace monografie [85] => | příjmení = Kybal [86] => | příjmení2 = Kaplická [87] => | jméno = Jan [88] => | jméno2 = Jiřina [89] => | titul = Naše a cizí koření [90] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 1988 [93] => | kapitola = Ředkvička [94] => | strany = 176 [95] => }} [96] => [97] => == Odkazy == [98] => [99] => === Reference === [100] => [101] => [102] => === Externí odkazy === [103] => * {{Commonscat}} [104] => * {{Wikislovník|heslo=ředkvička}} [105] => * [http://www.novinky.cz/zena/zdravi/200593-redkvicky-jako-pochoutka-i-staroveky-trest-za-neveru.html Článek o ředkvičkách] [106] => * [http://www.bylinky.eu/redkvicky-nas-ochranuji-pred-bakteriemi-a-plisnemi.html Web Bylinky] [107] => [108] => {{Zelenina}} [109] => [110] => {{Taxonbar|from=Q1057750}} [111] => {{Portály|Gastronomie|Rostliny|Zahrada a zahradnictví}} [112] => [113] => [[Kategorie:Kořenová zelenina]] [114] => [[Kategorie:Ředkev]] [115] => [[Kategorie:Koření]] [] => )
good wiki

Ředkvička

Ředkvička je kořenová zelenina botanicky klasifikovaná jako varieta ředkev setá letní (Raphanus sativus var. sativus).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ředkev setá','mastná kyselina','bulva','gram','klíčení semene','Jaro','Soubor:Radijs voos (Raphanus sativus subsp. sativus).jpg','voda','Tržiště','železo','záhon','cibule kuchyňská'

Bulva

Jaro

Jaro je jedním ze čtyř ročních období, které následuje po zimě a předchází létu.

Tržiště

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Záhon

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.