Array ( [0] => 15499448 [id] => 15499448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Řehlovice [uri] => Řehlovice [3] => Dubice UL CZ 0109.jpg [img] => Dubice UL CZ 0109.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Řehlovice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | NUTS3 = CZ042 [5] => | okres = Ústí nad Labem [6] => | obec s rozšířenou působností = [[Ústí nad Labem]] [7] => | pověřená obec = [[Ústí nad Labem]] [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | počet katastrálních území = 6 [10] => | PSČ = 400 02, 403 13 [11] => | počet ZSJ = 10 [12] => | počet částí obce = 8 [13] => | adresa = Obecní úřad Řehlovice Řehlovice 1
403 13 Řehlovice [14] => | starostka = Ing.Bc.Jana Princová, DiS. [15] => | starosta aktuální k = 2024 [16] => | e-mail = rehlovice@volny.cz [17] => | mapa = Rehlovice UL CZ.png [18] => }} [19] => '''Řehlovice''' ({{Vjazyce2|de|''Groß Tschochau''}}) jsou [[Obec (Česko)|obec]] v [[okres Ústí nad Labem|okrese Ústí nad Labem]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] [[Česko|České republiky]]. Nachází se asi osm kilometrů jihovýchodně od centra krajského města [[Ústí nad Labem]]. Žije v nich {{Počet obyvatel}} obyvatel. [20] => [21] => == Historie == [22] => Při výstavbě [[dálnice D8]] bylo doloženo [[pravěk]]é osídlení okolí vesnice. Při záchranném [[Archeologický výzkum|archeologickém výzkumu]] byly nalezeny [[Sídliště (archeologie)|sídlištní]] objekty z období [[Lužická kultura|lužické]], [[Štítarská kultura|štítarské]] a [[Laténská kultura|laténské kultury]], jedna zásobní jáma z [[Doba hradištní|doby hradištní]] a jediný [[Neolit na území Česka|neolitický]] či [[Eneolit na území Česka|eneolitický]] hrob.{{Citace sborníku [23] => | příjmení = Franková [24] => | jméno = Daniela [25] => | titul = Řehlovice, okr. Ústí nad Labem [26] => | sborník = Archeologické výzkumy v severozápadních Čechách v letech 2009–2010 [27] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [28] => | místo = Most [29] => | rok vydání = 2012 [30] => | isbn = 978-80-86531-11-3 [31] => | strany = [32] => }} [33] => [34] => [[První písemná zmínka]] o vesnici pochází z roku [[1328]]. Do poloviny dvacátého století v obci převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Po druhé světové válce došlo k masovému [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení]] [[Sudetští Němci|většiny původních obyvatel]]. [35] => [36] => == Přírodní poměry == [37] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [38] => Podloží Řehlovic tvoří většinou [[Terciér|třetihorní]] vulkanické horniny ([[čedič]]e, [[znělec|znělce]], [[tuf]]y). V okolí Habří se ostrůvkovitě vyskytují třetihorní horniny (písky, jíly). Malý cíp východně od Stadic skrývá [[Mezozoikum|druhohorní]] horniny ([[pískovec|pískovce]], [[jílovec|jílovce]]). [39] => [40] => Z [[geomorfologie|geomorfologického]] hlediska jsou Řehlovice součástí [[Krušnohorská subprovincie|Krušnohorské subprovincie]], kde většina jejich území náleží do celku [[České středohoří]], podcelků [[Milešovské středohoří|Milešovské]] a [[Verneřické středohoří]], v jejichž rámci spadají pod geomorfologické okrsky [[Litoměřické středohoří|Litoměřické]], respektive [[Teplické středohoří]]. Malá část území se řadí pod celek [[Mostecká pánev]], podcelek [[Chomutovsko-teplická pánev]], v jejímž rámci spadá pod geomorfologický okrsek [[Chabařovická pánev]].{{Citace monografie [41] => | příjmení = Demek [42] => | jméno = Jaromír [43] => | odkaz na autora = Jaromír Demek [44] => | spoluautoři = a kol. [45] => | titul = Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny [46] => | vydavatel = Academia [47] => | místo = Brno [48] => | rok = 1987 [49] => | isbn = [50] => | počet stran = 584 [51] => | strany = 71 [52] => }} [53] => [54] => Podle [[Taxonomický klasifikační systém půd Česka|taxonomického klasifikačního systému půd]] (TKSP) se na většině území obce vyskytují kambizemě modální. Při západní hranice Radejčína a pod silnicí I/63, dálnicí D8 a železnicí je černice fluvická. Severně od Habří a na většině katastrálního území Lochočice je antropozem haldová.{{Citace elektronické monografie [55] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [56] => | titul = Klasifikace půdních typů podle TKSP [57] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=df2b0dd5f0ea050c6d8aa8d9ed31bab0 [58] => | datum přístupu = 2014-1-18 [59] => }} [60] => [61] => === Podnebí a vodstvo === [62] => Podle [[Evžen Quitt|Quittovy]] klimatické klasifikace náleží celé území Řehlovic do teplé klimatické oblasti T2.{{Citace monografie [63] => | příjmení = Quitt [64] => | jméno = Evžen [65] => | odkaz na autora = Evžen Quitt [66] => | titul = Klimatické oblasti Československa [67] => | vydavatel = Geografický ústav ČSAV [68] => | místo = Brno [69] => | rok = 1977 [70] => | strany = [71] => | počet stran = 73 [72] => }} Pro tu jsou charakteristická dlouhá, teplá a suchá léta, a mírně teplá jara a podzimy. Zimy jsou krátké, mírně teplé a suché, přičemž sněhová pokrývka má během nich pouze velmi krátké trvání. Platí pro ni průměrné lednové teploty –2 až –3 °C a průměrné červencové teploty 18 až 19 °C. Ve vegetačním období se úhrn srážek pohybuje mezi 350 a 400 mm, v zimním pak mezi 200 a 300 mm.{{Citace monografie [73] => | příjmení = Oršulák [74] => | jméno = Tomáš [75] => | příjmení2 = Anděl [76] => | jméno2 = Jiří [77] => | příjmení3 = Balej [78] => | jméno3 = Martin a kolektiv [79] => | titul = Komplexní geografický výzkum krajiny III. na mapách a fotografiích severozápadních Čech [80] => | vydavatel = Kartografie Praha [81] => | místo = Ústí nad Labem [82] => | rok = 2009 [83] => | isbn = 978-80-7393-064-6 [84] => | strany = 68 [85] => | počet stran = 136 [86] => }} [87] => [88] => Oblast Řehlovic spadá [[hydrologie|hydrologicky]] do povodí řeky [[Labe]], konkrétně náleží do [[dílčí povodí|dílčího povodí]] Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe. Zasahuje sem povodí tří [[vodní útvar|vodních útvarů]], kterými jsou „Bílina od toku Bouřlivec po Ždírnický potok“ (většina území obce), „Zalužanský potok od pramene po ústí do toku Ždírnický potok“ (menší část území na severu) a „Labe od toku Ohře po tok Bílina“ (jižní část, zhruba polovina Radejčína). Hlavním tokem území je řeka [[Bílina (řeka)|Bílina]], levostranný přítok Labe, která je s ohledem na jakost vod k roku 2012 hodnocena jako silně znečištěná.{{Citace monografie [89] => | autor = Kolektiv autorů [90] => | titul = Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky 2012 [91] => | vydavatel = Ministerstvo zemědělství [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2013 [94] => | isbn = 978-80-7434-052-9 [95] => | strany = 13 [96] => | počet stran = 132 [97] => | url = http://eagri.cz/public/web/file/271059/Modra_zprava_final.pdf [98] => }} Mezi zdejší drobné vodní toky patří [[Řehlovický potok]], [[Radejčínský potok]], [[Žichlický potok]], [[Stadický potok]], [[Moravanský potok]] či [[Dubina (přítok Labe)|Dubina]]. [99] => [100] => === Flora a fauna === [101] => Dle [[Biogeografické členění Česka|biogeografického členění ČR]] náleží Řehlovice do [[hercynská podprovincie|hercynské podprovincie]], v níž se nachází na pomezí [[Milešovský bioregion|Milešovského]] a [[Mostecký bioregion|Mosteckého bioregionu]] (většina obce spadá do prvního zmíněného). Z [[Botanika|botanického hlediska]] leží území ve [[Fytogeografie|fytogeografické]] oblasti [[termofytikum]] a jejího okresu Labské středohoří (4b).{{Citace elektronické monografie [102] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [103] => | titul = Potenciální přirozená vegetace [104] => | url = http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=c8be3b13da8efa2cba71600c54f5e269 [105] => | datum přístupu = 2014-02-02 [106] => }} [107] => [108] => === Ochrana životního prostředí === [109] => Na území Řehlovic zasahuje několik zvláště chráněných území. Obcí prochází hranice [[chráněná krajinná oblast České středohoří|chráněné krajinné oblasti České středohoří]]. Ta byla vyhlášena 19. března 1976 výnosem ministerstva kultury ČSR na ploše 1063 km2 k „ochraně typického pohoří, tvořeného třetihorními vyvřelinami s řadou významných [[ekosystém]]ů a velkou [[Biologická diverzita|druhovou rozmanitostí]].“{{Citace monografie [110] => | příjmení = Anděl [111] => | jméno = Jiří a kolektiv [112] => | rok = 1999 [113] => | titul = Geografie města Ústí nad Labem: příroda, obyvatelstvo, hospodářství a kultura [114] => | vydavatel = Acta Universitatis Purkynianae [115] => | místo = Ústí nad Labem [116] => | isbn = 80-7044-256-5 [117] => | strany = 34–37 [118] => }} Severozápadně od centra Řehlovic se na katastrálním území [[Lochočice]] nachází [[Rač (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Rač]]. Vyhlášena byla roku 1953 na 15,41 hektarech a předmětem ochrany jsou „teplomilná společenstva a ukázka [[Sukcese (ekologie)|sukcese]] na bývalých obdělávaných pozemcích“.{{Citace elektronické monografie [119] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] [120] => | titul = PR Rač [121] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=353 [122] => | datum přístupu = 2014-1-26 [123] => }} Západní hranice Řehlovic z východu ohraničuje přírodní rezervaci [[Malhostický rybník]], která se však již nachází na území obce [[Rtyně nad Bílinou]]. Byla vyhlášena v roce 2002 na 23,57 hektarech a jde o ojedinělou [[ornitologie|ornitologickou]] lokalitu.{{Citace elektronické monografie [124] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] [125] => | titul = PR Malhostický rybník [126] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2151 [127] => | datum přístupu = 2014-1-26 [128] => }} Ve [[Stadice|Stadicích]], které jsou součástí Řehlovic, stojí u Královského pramene [[Památný strom v Česku|památný strom]] [[lípa velkolistá]] (''Tilia platyphyllos''), chráněný od roku 1994.{{Citace elektronické monografie [129] => | vydavatel = [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]] [130] => | titul = Lípa u Královského pramene [131] => | url = http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=8543 [132] => | datum přístupu = 2014-1-26 [133] => }} [134] => [135] => == Obyvatelstvo == [136] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 453 obyvatel (z toho 233 mužů), z nichž bylo 133 Čechoslováků, 315 Němců, čtyři příslušníci jiné národnosti a jeden cizinec. Kromě osmi evangelíků, jednoho žida a šesti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.{{Citace monografie [137] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [138] => | svazek = I. Čechy [139] => | vydavatel = Státní úřad statistický [140] => | místo = Praha [141] => | rok = 1924 [142] => | počet stran = 596 [143] => | vydání = 2 [144] => | strany = 200 [145] => }} Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 512 obyvatel: 151 Čechoslováků, 358 Němců a tři cizince. Kromě římskokatolické většiny zde bylo osm evangelíků a 25 lidí bez vyznání.{{Citace monografie [146] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [147] => | svazek = I. Země česká [148] => | vydavatel = Státní úřad statistický [149] => | místo = Praha [150] => | rok = 1934 [151] => | počet stran = 614 [152] => | strany = 389 [153] => }} [154] => [155] => Počátkem roku 2013 žilo v obci celkem 1355 obyvatel, z toho 685 mužů a 670 žen, jejichž průměrný věk činil 40 let.{{Citace monografie [156] => | vydavatel = [[Český statistický úřad]] [157] => | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 [158] => | místo = Praha [159] => | rok = 2013 [160] => | počet stran = 104 [161] => | kapitola = Okres Ústí nad Labem [162] => | strany = 55 [163] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/engt/50002DF52B/$File/13011303.pdf [164] => }} Podle sčítání [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku|sčítání lidu, domů a bytů]] z roku 2011, kdy v obci žilo 1270 lidí, tvořili největší věkovou skupinu (18,5 %) obyvatelé ve věku od 30 do 39 let. Děti do 14 let věku představovaly 16,4 % obyvatel, zatímco senioři nad 70 let úhrnem 7,2 %. Z celkem 1062 občanů obce starších 15 let je vzdělanostně nejpočetnější skupinou (41,7 %) nejvyšší ukončené vzdělání úplné střední bez maturity. Počet vysokoškoláků dosahoval 5,7 % a bez vzdělání bylo naopak 3,2 % obyvatel. [165] => [166] => Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 577 ekonomicky aktivních občanů (45,4 %). Dohromady 89 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 73,3 % patřilo mezi zaměstnance, 4,9 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 46,1 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl. [167] => [168] => Během sčítání lidu se 68,6 % obyvatel obce přihlásilo k [[Češi|české]] národnosti. Zbývající zastoupené národnosti byly [[Slováci|slovenská]] (0,8 %), [[Němci|německá]] (0,2 %), [[Poláci|polská]] a [[Ukrajinci|ukrajinská]] (shodně 0,08 %). Celých 30 % obyvatel obce však svou národnost neuvedlo.{{Citace elektronické monografie [169] => | titul = Řehlovice – obec/město (okr. Ústí nad Labem) [170] => | url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=0&th=&v=&void=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIVRMU8bMRj9uHIBUkAhldi6AGVB8gESFYgB0jQoaa6AElqxHU7OSq66s43tu54yRGKBoWvZGRj5E6i_AEamqnvFyIodooQJLNnW8_f8vefnq_9gSwEzP3CCUayCEJWxbH_F3B67u_4ze3TzBqwdyIYM-zu4qZiowIRqCyLbLPRTvrUNZkz-HNdrTk-7K2C-2UGNgEkkQ7-BEobaJORESPRNsITQik-ogv7IA6QCpnvyIaYtVKJx9LzIFVjFmrY493LXz1hhfFtGh_eLGxZkXJiMvHCf-SLoEEoU5Fyj4ZgnOm4g1aYLE5FHq8wvagTvnsrGglOhirSI0IzxyONYaLsKFtxmxzH6jtF3Eub09Z2hvr6RjTxZZj5lCivIP2taVyKgLc0Y04wDkqpj6ELWhanIi4exKPjwik6PtplyPvi1Xmx9z_l_F5cPJ2frFoxUwE5wGBMdb27I242jBhGnV-fv3_7--8syAeugsUl5ZYPzrnFlKbD3qrVSfQBH9z6VikNUrRW-DFB2t1Av7R8UvheK0hxleG-b0m2XdNvM2sf11eUVztNHXvkdH2sCAAA. [171] => | datum vydání = 2011-03-26 [172] => | datum přístupu = 2014-01-26 [173] => | vydavatel = [[Český statistický úřad]] [174] => }} [175] => [176] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [177] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů{{Citace elektronické monografie [178] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [179] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [180] => | datum vydání = 2015-12-21 [181] => | datum přístupu = 2020-03-08 [182] => | vydavatel = Český statistický úřad [183] => | kapitola = Okres Ústí nad Labem [184] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150427.pdf [185] => | formát = PDF online [186] => }} [187] => |- [188] => ! [189] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [190] => |- style="white-space:nowrap" [191] => ! align="left" | Obyvatelé [192] => | 289 || 405 || 381 || 420 || 444 || 453 || 512 || 381 || 368 || 422 || 512 || 413 || 399 || 402 [193] => |- style="white-space:nowrap" [194] => ! align="left" | Domy [195] => | 39 || 43 || 50 || 54 || 66 || 66 || 86 || 100 || 123 || 85 || 96 || 89 || 92 || 102 [196] => |- style="white-space:nowrap" [197] => |} [198] => [199] => === Náboženský život === [200] => Obec je sídlem [[Římskokatolická farnost Řehlovice|římskokatolické farnosti]], která spadá pod [[ústecký vikariát]] [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]].{{Citace monografie | příjmení = Macek | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Macek | titul = Katalog litoměřické diecéze AD 1997 | url = | vydavatel = Biskupství litoměřické | místo = Litoměřice | rok = 1997 | počet stran = 430 | kapitola = Přehled jednotlivých farností diecéze | strany = 35–36 | isbn = | jazyk =}}{{Citace elektronické monografie [201] => | titul = Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [202] => | url = http://www.soalitomerice.cz/slovnik/slovnik.php?lang=cz [203] => | datum přístupu = 2014-01-12 [204] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Litoměřicích [205] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110223233059/http://www.soalitomerice.cz/slovnik/slovnik.php?lang=cz [206] => | datum archivace = 2011-02-23 [207] => | nedostupné = ano [208] => }} Na území farnosti se nachází farní [[Kostel Nejsvětější Trojice (Řehlovice)|kostel Nejsvětější Trojice]] v Řehlovicích, kde se každou neděli konají pravidelné bohoslužby.{{Citace elektronické monografie [209] => | titul = Katalog biskupství litoměřického, Kostel Nejsvětější Trojice, Řehlovice [210] => | url = http://katalog.dltm.cz/web/katalog_detail.php?sablona_soubor=detail/chramy_detail.xml¶metry%5Bchramy%5D%5Bid%5D=56 [211] => | datum přístupu = 2013-02-28 [212] => | vydavatel = [[Diecéze litoměřická|Biskupství litoměřické]] [213] => | místo = [[Litoměřice]] [214] => }} Dále je její součástí filiální [[Kostel svatého Václava (Brozánky)|kostel svatého Václava]] v [[Brozánky (Řehlovice)|Brozánkách]], kaple Nejsvětější Trojice v [[Habří (Řehlovice)|Habří]], kaple Nejsvětější Trojice v [[Žichlice (Modlany)|Žichlicích]] a kaple Narození sv. Jana Křtitele v Řehlovicích, kde se však pravidelné bohoslužby nekonají. [215] => [216] => Při censu prováděném v roce 2011 se 7,2 % obyvatel Řehlovic označilo za věřící, z toho 3,3 % se hlásilo k církvi či náboženské obci. Nejvíce obyvatel (1,9 %) se označilo za následovníky [[Římskokatolická církev|římskokatolické církve]], 0,5 % byla zastoupena [[Církev československá husitská]] a okrajově též [[Českobratrská církev evangelická]]. Plných 39,8 % uvedlo, že je bez náboženské víry, a 53,1 % lidí odmítlo na otázku své náboženské víry odpovědět. [217] => [218] => == Části obce == [219] => Souvislé území obce Řehlovice tvoří [[Část obce|evidenční části]]: Řehlovice ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Řehlovice'' a ''[[Lochočice]]''), [[Brozánky (Řehlovice)|Brozánky]], [[Hliňany]], [[Stadice]], [[Habří (Řehlovice)|Habří]]. Katastrální území Lochočice s územím zaniklých vesnic Lochočice a Rabenov a zříceninou poutní kaple na vrchu Jedovina tvoří exklávu evidenční části Řehlovice, která je od vlastních Řehlovic oddělena pásem ostatních částí. [220] => [221] => Exklávu obce tvoří části [[Radejčín]], [[Dubice (Řehlovice)|Dubice]] (k. ú. ''Dubice nad Labem'') a [[Moravany (Řehlovice)|Moravany]] (k. ú. ''Moravany u Dubic''). Exklávu od hlavní části obce odděleuje obec [[Habrovany (okres Ústí nad Labem)|Habrovany]], která se od Řehlovic oddělila roku 1991, a vesnice [[Suchá (Stebno)|Suchá]] (část obce [[Stebno]], do roku 1880 osada obce Habrovany). [222] => [223] => == Doprava == [224] => Hlavní silniční komunikací procházejícím územím Řehlovic je silnice I/63, která u Stadic přechází v [[dálnice D8|dálnici D8]]. V této lokalitě by se na dálnici měl napojit její budovaný úsek z [[Lovosice|Lovosic]] do Řehlovic. Mezi další komunikace patří [[silnice II/258]] z [[Duchcov]]a do [[Trmice|Trmic]]. Územím vede také [[Dvoukolejná trať|dvoukolejná]] elektrifikovaná [[železniční trať Ústí nad Labem – Úpořiny – Bílina]]. V rámci Řehlovic na ní osobní vlaky staví v zastávkách Stadice, Řehlovice a Brozánky. [225] => [226] => == Pamětihodnosti == [227] => * [[Kostel Nejsvětější Trojice (Řehlovice)|Kostel Nejsvětější Trojice]] stojí na náměstí v obci. Písemně je doložený k roku 1352, znovu vystavěný roku 1741, západní průčelní věž z roku 1383 měla jehlancovou špici, která byla roku 1892 nahrazena novobarokní bání. Na věži visí větší [[zvon]] od mistra [[Tomáš z Litoměřic|Tomáše z Litoměřic]] z roku 1535 a menší zvon od [[Heroldové|Františka Herolda]] z roku 1856. Oba zvony jsou zavěšeny v patře nad hodinami, jejichž strojem jsou pravidelně každou hodinu (velký) či čtvrthodinu (malý) rozeznívány, ač oba zvony mají též svá původní srdce. Jsou zavěšeny na dřevěné konstrukci, na níž je černou barvou napsáno datum 1926. Lucerna věže je prázdná. Kostel je jednolodní, se dvěma barokními oltáři sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory, kazatelna a křtitelnice jsou rovněž barokní.{{Citace monografie [228] => | editoři = [[Emanuel Poche]] [229] => | titul = Umělecké památky Čech [230] => | vydavatel = Academia [231] => | místo = Praha [232] => | rok = 1980 [233] => | svazek = III. P/Š [234] => | počet stran = 540 [235] => | typ kapitoly = heslo [236] => | strany = [237] => }} Na počátku 18. století zde byl farářem teolog a spisovatel [[Jan Tomáš Vojtěch Berghauer]]. Kostel je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].{{MonumNet|název=Kostel Nejsvětější Trojice|ID=156353|datum=2014-02-02}} U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která je rovněž kulturní památkou.{{MonumNet|název=Socha sv. Jana Nepomuckého|ID=155581|datum=2014-02-02}} [238] => [239] => == Odkazy == [240] => === Reference === [241] => [242] => [243] => === Externí odkazy === [244] => * {{Commonscat}} [245] => * {{Oficiální web}} [246] => * {{RÚIAN}} [247] => [248] => {{Části české obce}} [249] => {{Okres Ústí nad Labem}} [250] => {{Autoritní data}} [251] => {{Portály|Česko|Geografie}} [252] => [253] => [[Kategorie:Řehlovice| ]] [254] => [[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Labem]] [255] => [[Kategorie:Sídla v Českém středohoří]] [256] => [[Kategorie:České středohoří – Dolní Poohří]] [257] => [[Kategorie:Mikroregion MILADA]] [258] => [[Kategorie:Severočeské sdružení obcí]] [259] => [[Kategorie:Sídla na řece Bílině]] [260] => [[Kategorie:Sídla v CHKO České středohoří]] [] => )
good wiki

Řehlovice

Řehlovice jsou obec v okrese Ústí nad Labem v Ústeckém kraji České republiky. Nachází se asi osm kilometrů jihovýchodně od centra krajského města Ústí nad Labem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ústí nad Labem','Ústecký kraj','Brozánky (Řehlovice)','Habří (Řehlovice)','Stadice','dálnice D8','Lochočice','Kostel Nejsvětější Trojice (Řehlovice)','pískovec','Verneřické středohoří','Radejčínský potok','tuf'

Lochočice

Pískovec

Stadice

Tuf