Array ( [0] => 15524965 [id] => 15524965 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Špilberk [uri] => Špilberk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hradu v Brně}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Hrad Špilberk [3] => | typ = hrad [4] => | využití = Městský hrad – pevnost, později věznice, nyní muzeum [5] => | poloha = Špilberk 210/1 [6] => | obec = [[Brno]] [7] => | země = Česko [8] => | investor = [[Přemysl Otakar II.]] [9] => | další majitelé = [10] => | současný majitel = město [[Brno]] [11] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]], [[Barokní architektura|barokní]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = 13.–15. století [14] => | přestavba = 17.–18. století [15] => | zánik = [16] => | web = [http://www.spilberk.cz/ www.spilberk.cz] [17] => }} [18] => '''Špilberk''' ([[Němčina|německy]] ''Spielberg'', v [[hantec]]u ''Špilas'') je [[hrad]] a [[Pevnost (stavba)|pevnost]] tvořící dominantu města [[Brno|Brna]]. Nachází se na vrcholu [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|stejnojmenného kopce]], který leží v městské části [[Brno-střed]], na západě katastrálního území [[Město Brno]]. [19] => [20] => Hrad byl založen ve druhé polovině [[13. století]] moravským markrabětem (a později i českým králem) [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z předního královského hradu na [[Morava|Moravě]], vystavěného v [[gotika|gotickém]] slohu, se ve druhé polovině 17. století stala mohutná [[baroko|barokní]] pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Její [[kasematy]] byly na konci 18. století upraveny na obávanou [[věznice|věznici]]. V roce 1962 byl hrad společně s okolním parkem prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. V současnosti patří k objektům [[Muzeum města Brna|Muzea města Brna]], které zde sídlí. [21] => [22] => == Historie == [23] => Hrad byl založen v polovině [[13. století]] na skalnatém vrchu nad historickým centrem města Brna. Jeho zřizovatel, moravský markrabě a český král [[Přemysl Otakar II.]], jej koncipoval jako oporu panovnické moci a důstojné sídlo vládců Moravy. Nejstarší písemné záznamy o hradu pocházejí z let [[1277]]–[[1279]]. Název získal z původního pojmenování kopce. [24] => [25] => === Rezidenční hrad === [26] => [[Soubor:Jošt (Moravský) Lucemburský.jpg|upright=0.7|náhled|[[Seznam panovníků Svaté říše římské|Římsko-německý král]] [[Jošt Moravský]] (idealizované zpodobnění)]] [27] => Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o [[Karel IV.|Karlu IV.]]; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka, moravská markraběnka (později královna), [[Blanka z Valois]]. [28] => [29] => Trvalým sídlem moravských markrabat se Špilberk stal v polovině [[14. století]] za vlády markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]], který vládl v letech [[1350]]–[[1375]]. Jan Jindřich byl mladším bratrem císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Druhým a zároveň posledním vládcem, který na hradě sídlil, byl [[Jošt Moravský]]. Jošt byl synem Jana Jindřicha a na Moravě vládl jako moravský markrabě v letech [[1375]]–[[1411]]. Roku 1410 byl zvolen [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německým králem]] a Špilberk se tak na krátkou dobu stal sídlem vládce celé [[Římsko-německá říše|Římsko-německé říše]]. Ovšem tři měsíce po svém zvolení nový král na hradě zemřel, dnes je tento mimořádně úspěšný středověký politik pochován v kryptě [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|kostela svatého Tomáše]] na [[Moravské náměstí (Brno)|Moravském náměstí]]. Jošt vládl také v [[Braniborsko|Braniborsku]] z titulu [[Seznam braniborských panovníků|braniborského kurfiřta]] a v [[Lucemburské vévodství|Lucemburském vévodství]] z titulu [[Seznam lucemburských panovníků|lucemburského vévody]]. [30] => [31] => Toto období autonomní vlády moravské linie Lucemburků, které trvalo šest desetiletí (1350–1411), tvoří nejvýznamnější kapitolu nejen v dějinách brněnského hradu. Jošt byl ale posledním z této linie moravských markrabat a hrad Špilberk tak natrvalo ztratil svoji funkci rezidenčního hradu. Za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a jeho zetě Albrechta Rakouského se dostal do popředí význam Špilberku jako vojenské pevnosti. [32] => [33] => === Pevnost === [34] => Na Špilberku sídlil [[Viktorín z Poděbrad]] ve funkci zemského hejtmana (syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]), uváděný i jako „hejtman na Špilberce“. V roce [[1469]] však [[Matyáš Korvín]] obsadil Špilberk a následně získal i vládu na Moravě. Dodejme, že hrad byl předtím obléhán městem Brnem, které se postavilo na stranu Matyáše Korvína. [35] => [36] => Od konce [[15. století]] nastával celkový úpadek a postupné chátrání hradu. Byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. Moravští stavové proto v roce [[1560]] Špilberk i s celým panstvím koupili a vzápětí vlastní hrad prodali městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých 60 let – po [[Bitva na Bílé hoře|bělohorské porážce]] stavovského povstání v roce [[1620]] byl císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem II.]] městu zkonfiskován. Nejspíše z toho důvodu později hrad se svým okolím tvořil samostatné katastrální území [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]]. [37] => [38] => Významný okamžik hradu nastal během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] spolu s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím přímým ohrožením Brna v letech [[1643]]–[[1645]]. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. V roce 1645 pak Brno se Špilberkem pod velením plukovníka [[Raduit de Souches|Raduita de Souches]] odolalo [[Obléhání Brna (1645)|tříměsíčnímu dobývání]] mnohonásobnou švédskou přesilou. Hrad byl pak postupně – do poloviny [[18. století]] – přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější [[Baroko|barokní]] pevnost na Moravě, tvořící jako [[citadela]] s městem jednu pevnostní soustavu. [39] => [40] => V březnu [[1742]], v průběhu [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]], Brno i Špilberk [[Obléhání Brna (1742)|odolaly sasko-pruským vojskům]] pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II]]. Brno si tím zachovalo status jádra odporu na obsazené Moravě a přispělo tak k udržení monarchie. Je to poslední případ, kdy hrál Špilberk významnou roli ve válečném konfliktu. [41] => [42] => === Vězení === [43] => [[Soubor:Špilberk Žalář národů.jpg|náhled|vlevo|Špilberk: ''Kasematy'']] [44] => Součástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny [[17. století]] do počátku 80. let [[18. století]] zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů [[Trenck|Franz Trenck]], který na Špilberku zemřel v roce [[1749]]. [45] => [46] => Roku [[1783]] rozhodl císař [[Josef II.]] o přeměně na civilní věznici pro nejtěžší zločince (lehčí provinění si vězni odpykávali v [[Brněnská káznice|káznici]] na Cejlu). Kromě starší vězeňské budovy bylo přebudováno horní patro severních [[kasematy|kasemat]] (Josefínský trakt). Po dokončení sem byli přesunuti první vězni v červnu [[1784]]. V prosinci [[1784]] byl pak proveden další císařův příkaz, aby do nejhorších kasemat v dolním patře byli vsazeni zločinci odsouzení na doživotí. Proto zde bylo postupně vytvořeno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných trámů i prken, k nimž byli vězňové trvale přikováni. Ve druhé polovině roku [[1785]] bylo na vězení upraveno i horní patro jižních kasemat, které však začal využívat až Josefův nástupce [[Leopold II.]] (Leopoldův trakt). Leopold však v květnu [[1790]] zrušil celé vězení doživotně odsouzených v dolních kasematech včetně trestu přikování a zavedl i další zmírnění pro všechny odsouzence. Horní patro kasemat nadále sloužilo jako vězení až do počátku 30. let [[19. století]]. [47] => [[Soubor:Spilberk - casemate (2).jpg|náhled|Vstup do kasemat]] [48] => Od konce [[18. století]] se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i „političtí“ vězni, např. francouzský revolucionář [[Jean-Baptiste Drouet]], uherský jakobín a spisovatel [[Ferenc Kazinczy]], později italský vlastenec a básník [[Silvio Pellico]], který svou knihou ''Mé vězení'' proslavil špilberské vězení po celé Evropě. [49] => [50] => Francouzská armáda císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] při svém odchodu z okupovaného Brna roku [[1809]] zničila některé důležité části opevnění. [51] => [52] => Od [[10. červen|10. června]] [[1841]] do [[29. květen|29. května]] [[1855]] byl na Špilberku uvězněn mimo jiné vězeň č. 1042, vlastním jménem [[Václav Babinský]]. V roce [[1855]] pak císař [[František Josef I.]] špilberskou věznici zrušil a její prostory byly změněny na vojenská [[kasárna]], kterými zůstaly dalších sto let. [53] => [54] => Za první světové války zde kromě vojáků byli vězněni i civilní odpůrci rakouského režimu. V prvním roce nacistické okupace Československa zde bylo vězněno několik tisíc českých vlastenců, z nichž několik také zemřelo. Německá armáda provedla v letech [[1939]]–[[1941]] na Špilberku rozsáhlé úpravy a vytvořila kasárny v romanticko-historizujícím duchu tehdejší velkoněmecké ideologie. [55] => [56] => === Muzeum === [57] => V roce [[1959]] opustila Špilberk [[posádka]] československé armády a definitivně tak skončila jeho vojenská funkce. Následujícího roku se hrad stal sídlem Muzea města Brna. V současnosti je turistickým lákadlem a zejména v letních měsících se zde konají různé kulturní akce, hudební a divadelní festivaly. Jsou odtud také odpalovány ohňostroje během soutěžní přehlídky [[Ignis Brunensis]]. [58] => [59] => == Stavební vývoj == [60] => [[Soubor:Půdorys Špilberku.svg|náhled|Půdorys Špilberku]] [61] => S proměnami funkcí Špilberku souvisel i jeho stavební vývoj. Z původního gotického hradu 13.–15. století se dochovalo poměrně málo, pouze v jeho východním křídle. Výrazně „gotickou“ podobu celého východního křídla však určila diskutabilní rekonstrukce z let [[1995]]–[[2000]] podle projektu Zdeňka Chudárka. [62] => [63] => [[Pierre Philippe Bechade de Rochepin|P. Rochepin]] [64] => Barokní pevnostní přestavbu s podílem předních vojenských inženýrů N. Peroniho, L. Rocheta a [[Pierre Philippe Bechade de Rochepin|P. Rochepina]] i brněnského stavitele [[Mořic Grimm|M. Grimma]], v současnosti připomíná především vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z roku 1742, a dále přízemní kasárenské a další objekty přistavěné po obvodu vnější zdi středověkého hradu v polovině 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna (hl. asi 112 m) v západní části nádvoří a přilehlá cisterna. [65] => [66] => Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve 30. letech 19. století. Úpravy prováděné německou armádou hrad už spíše jen architektonicky sjednotily a projevily se více v interiérech a historizujících detailech. [67] => [68] => == Kulturní akce == [69] => Špilberk je jedním z míst, která každoročně hostí divadelní festival [[Letní shakespearovské slavnosti]]. Festival zde probíhá během července a začátku srpna na hlavním nádvoří hradu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.shakespearebrno.cz/ |datum přístupu=2014-02-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140104083643/http://shakespearebrno.cz/ |datum archivace=2014-01-04 |nedostupné=ano }} [70] => [71] => Od roku 2000 se každoročně v srpnu na hlavním nádvoří hradu koná [[Mezinárodní hudební festival Špilberk]], založený [[Filharmonie Brno|Filharmonií Brno]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.filharmonie-brno.cz/historie-festivalu-p24.html |datum přístupu=2013-05-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120705083729/http://www.filharmonie-brno.cz/historie-festivalu-p24.html |datum archivace=2012-07-05 }} [72] => [73] => == Galerie == [74] => [75] => Soubor:IMG 2975 JL Raduit De Souches.JPG|Busta [[Louis Raduit de Souches|Jean Louis Raduit de Souches]] [76] => Soubor:Burg Spielberg bei Brno mit Garten1.JPG|Jeden ze vstupů do hradu z okolního parku [77] => Soubor:Brno CZ Carbonari Memorial.jpg|Pomník italským karbonářům na úpatí hradu [78] => Soubor:Arbour near Špilberk.JPG|Vyhlídkový altán hradu [79] => Soubor:Brno Spilberk 2 beentree.jpg|Vchod na první nádvoří [80] => Soubor:Cannon on the Špilberk.JPG|Dělo na Špilberku [81] => Soubor:Špilberk - vnitřní nádvoří.jpg|Vnitřní nádvoří hradu [82] => Soubor:Spilberk Castle from plane.jpg|Letecký pohled na hrad [83] => Soubor:Mesto Brno - altan s modelem Spilberku.jpg|Altán s modelem hradu [84] => Soubor:Špilberk (02).jpg|Hrad Špilberk [85] => Soubor:Brno View from Spilberk 135.JPG|Pohled na část města z hradu [86] => Soubor:Špilberk - Observation tower 1.JPG|Vrchol vyhlídkové věže [87] => Soubor:Park Špilberk XII.jpg|[[Park Špilberk]] [88] => Soubor:Spilberk wiki.jpg|Špilberk - pohled z výšky [89] => Soubor:Brno Spilas 1.jpg|Hradby s vyhlídkou [90] => Soubor:Brno Spilas 0.jpg|Celkový pohled od jihu [91] => [92] => {{Panorama|obrázek=Špilberk 2010.jpg|šířka=1000|popisek=Pohled na hrad Špilberk z vnitřního opevnění}} [93] => [94] => == Reference == [95] => [96] => [97] => == Literatura == [98] => * {{Citace monografie [99] => | příjmení = Vaněk [100] => | jméno = Jiří [101] => | titul = Hrad Špilberk [102] => | vydavatel = Fotep [103] => | místo = Brno [104] => | rok = 2001 [105] => | isbn = 80-902921-2-7 [106] => | jazyk = cs [107] => }} [108] => * {{Citace kvalifikační práce [109] => | příjmení = BARANOVÁ [110] => | jméno = Martina [111] => | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta [112] => | titul = Založení, historie a současnost městského parku Špilberk [113] => | url = http://theses.cz/id/f8o3yb/ [114] => | typ práce = Bakalářská práce [115] => | vedoucí = Ing. Pavlína Škardová [116] => | rok = 2014 [117] => | počet stran = [118] => | strany = [119] => | citace = 2015-10-04 [120] => | poznámka = [121] => | jazyk = [122] => }} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Baumannová [125] => | jméno = Dagmar [126] => | titul = Podoby hradu Špilberk [127] => | vydavatel = Muzeum města Brna [128] => | místo = Brno [129] => | rok = 2008 [130] => | isbn = 978-80-86549-42-2 [131] => | jazyk = cs [132] => }} [133] => * {{Citace kvalifikační práce [134] => | příjmení = Bergerová [135] => | jméno = Kateřina [136] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [137] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [138] => | titul = Středověká keramika z jižního parkánu hradu Špilberk [139] => | url = http://is.muni.cz/th/394460/ff_b/ [140] => | typ práce = Bakalářská práce [141] => | vedoucí = Irena Loskotová [142] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|160571}} [143] => | místo = Brno, [144] => | rok = 2015 [145] => | počet stran = [146] => | strany = [147] => | citace = 2015-10-04 [148] => | poznámka = [149] => | jazyk = [150] => }} [151] => * {{Citace kvalifikační práce [152] => | příjmení = Kadlčková [153] => | jméno = Lucie [154] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [155] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [156] => | titul = Každodennost špilberské věznice za dob italských karbonářů a polských revolucionářů [157] => | url = http://is.muni.cz/th/361642/ff_m/ [158] => | typ práce = Diplomová práce [159] => | vedoucí = Jiří Hanuš [160] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|17132}} [161] => | místo = Brno [162] => | rok = 2014 [163] => | počet stran = [164] => | strany = [165] => | citace = 2015-05-13 [166] => | poznámka = [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => * {{Citace kvalifikační práce [170] => | příjmení = Krejsa [171] => | jméno = Michal [172] => | instituce = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta [173] => | odkaz na instituci = Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [174] => | titul = Polští vězni na Špilberku [175] => | url = http://is.muni.cz/th/209494/pedf_b/ [176] => | typ práce = Bakalářská práce [177] => | vedoucí = František Čapka [178] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|176}} [179] => | místo = Brno [180] => | rok = 2011 [181] => | počet stran = [182] => | strany = [183] => | citace = 2015-05-13 [184] => | poznámka = [185] => | jazyk = [186] => }} [187] => * {{Citace kvalifikační práce [188] => | příjmení = Mátlová [189] => | jméno = Simona [190] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [191] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [192] => | titul = Špilberk v období druhé světové války [193] => | url = http://is.muni.cz/th/376093/ff_b/ [194] => | typ práce = Bakalářská práce [195] => | vedoucí = Vladimír Černý [196] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|16005}} [197] => | místo = Brno [198] => | rok = 2013 [199] => | počet stran = [200] => | strany = [201] => | citace = 2015-05-13 [202] => | poznámka = [203] => | jazyk = [204] => }} [205] => * {{Citace monografie [206] => | příjmení = Vaněk [207] => | jméno = Jiří [208] => | titul = Kasematy Špilberk : Barokní pevnostní stavba a vězení : Expozice Muzea města Brna 1992 [209] => | vydavatel = Muzeum města Brna [210] => | místo = Brno [211] => | rok = 1992 [212] => | jazyk = cs [213] => }} [214] => * {{Citace monografie [215] => | příjmení = Koláček [216] => | jméno = Luboš Y. [217] => | titul = Osudy hradu Špilberku, jeho pánů a vězňů [218] => | vydavatel = Akcent [219] => | místo = Třebíč [220] => | rok = 2005 [221] => | isbn = 80-7268-319-5 [222] => | jazyk = cs [223] => }} [224] => [225] => == Související články == [226] => * [[Lanová dráha na Špilberk]] [227] => * [[Seznam národních kulturních památek České republiky]] [228] => [229] => == Externí odkazy == [230] => * {{Commonscat}} [231] => * [http://www.spilberk.cz/ Oficiální stránky] [232] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Hrad Špilberk – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000320402/obsah/120633-hrad-spilberk | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2006-04-02 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [233] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Špilberk – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/213562221500018/obsah/288745-spilberk | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2013-11-03 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [234] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Barokní lékárna ve Špilberku – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/210411000320502/obsah/112980-barokni-lekarna-ve-spilberku | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2010-05-02 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [235] => * [https://www.stream.cz/tajemne-podzemi/nejhlubsi-hradni-studny-v-cesku-vydaly-co-se-do-nich-snazili-lide-v-minulosti-pohrbit-64053456 Tajemství hradních studní] na Stream.cz, 22. 4. 2020 [236] => [237] => {{Autoritní data}} [238] => {{Portály|Brno|Architektura a stavebnictví}} [239] => [240] => [[Kategorie:Brno-město]] [241] => [[Kategorie:Hrady v Brně]] [242] => [[Kategorie:Pevnosti v Jihomoravském kraji]] [243] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v Brně]] [244] => [[Kategorie:Muzea v Brně]] [245] => [[Kategorie:Hrady v Bobravské vrchovině]] [246] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [247] => [[Kategorie:Historické věznice v Česku]] [248] => [[Kategorie:Citadely]] [] => )
good wiki

Špilberk

Špilberk (německy Spielberg, v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce, který leží v městské části Brno-střed, na západě katastrálního území Město Brno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','Přemysl Otakar II.','Brno','1855','1375','1784','13. století','Karel IV.','Pierre Philippe Bechade de Rochepin','kasematy','hantec','Obléhání Brna (1645)'

1375

1784

1855

Brno

Hantec

Kasematy