Array ( [0] => 15524965 [id] => 15524965 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Špilberk [uri] => Špilberk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hradu v Brně}} [1] => {{Infobox - budova [2] => | název = Hrad Špilberk [3] => | typ = hrad [4] => | využití = Městský hrad – pevnost, později věznice, nyní muzeum [5] => | poloha = Špilberk 210/1 [6] => | obec = [[Brno]] [7] => | země = Česko [8] => | investor = [[Přemysl Otakar II.]] [9] => | další majitelé = [10] => | současný majitel = město [[Brno]] [11] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]], [[Barokní architektura|barokní]] [12] => | architekt = [13] => | výstavba = 13.–15. století [14] => | přestavba = 17.–18. století [15] => | zánik = [16] => | web = [http://www.spilberk.cz/ www.spilberk.cz] [17] => }} [18] => '''Špilberk''' ([[Němčina|německy]] ''Spielberg'', v [[hantec]]u ''Špilas'') je [[hrad]] a [[Pevnost (stavba)|pevnost]] tvořící dominantu města [[Brno|Brna]]. Nachází se na vrcholu [[Špilberk (Bobravská vrchovina)|stejnojmenného kopce]], který leží v městské části [[Brno-střed]], na západě katastrálního území [[Město Brno]]. [19] => [20] => Hrad byl založen ve druhé polovině [[13. století]] moravským markrabětem (a později i českým králem) [[Přemysl Otakar II.|Přemyslem Otakarem II.]] a během staletí procházel mnoha výraznými proměnami. Z předního královského hradu na [[Morava|Moravě]], vystavěného v [[gotika|gotickém]] slohu, se ve druhé polovině 17. století stala mohutná [[baroko|barokní]] pevnost, která byla několikrát bez úspěchu obléhána. Její [[kasematy]] byly na konci 18. století upraveny na obávanou [[věznice|věznici]]. V roce 1962 byl hrad společně s okolním parkem prohlášen [[Národní kulturní památka (Česko)|národní kulturní památkou]]. V současnosti patří k objektům [[Muzeum města Brna|Muzea města Brna]], které zde sídlí. [21] => [22] => == Historie == [23] => Hrad byl založen v polovině [[13. století]] na skalnatém vrchu nad historickým centrem města Brna. Jeho zřizovatel, moravský markrabě a český král [[Přemysl Otakar II.]], jej koncipoval jako oporu panovnické moci a důstojné sídlo vládců Moravy. Nejstarší písemné záznamy o hradu pocházejí z let [[1277]]–[[1279]]. Název získal z původního pojmenování kopce. [24] => [25] => === Rezidenční hrad === [26] => [[Soubor:Jošt (Moravský) Lucemburský.jpg|upright=0.7|náhled|[[Seznam panovníků Svaté říše římské|Římsko-německý král]] [[Jošt Moravský]] (idealizované zpodobnění)]] [27] => Ačkoli byl Špilberk původně koncipován jako přední královský hrad na Moravě a pevná opora panovnické moci, čeští panovníci jej navštěvovali spíše jen příležitostně, což platilo i o [[Karel IV.|Karlu IV.]]; v roce 1337 na hradě pobývala Karlova první manželka, moravská markraběnka (později královna), [[Blanka z Valois]]. [28] => [29] => Trvalým sídlem moravských markrabat se Špilberk stal v polovině [[14. století]] za vlády markraběte [[Jan Jindřich|Jana Jindřicha]], který vládl v letech [[1350]]–[[1375]]. Jan Jindřich byl mladším bratrem císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] Druhým a zároveň posledním vládcem, který na hradě sídlil, byl [[Jošt Moravský]]. Jošt byl synem Jana Jindřicha a na Moravě vládl jako moravský markrabě v letech [[1375]]–[[1411]]. Roku 1410 byl zvolen [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římsko-německým králem]] a Špilberk se tak na krátkou dobu stal sídlem vládce celé [[Římsko-německá říše|Římsko-německé říše]]. Ovšem tři měsíce po svém zvolení nový král na hradě zemřel, dnes je tento mimořádně úspěšný středověký politik pochován v kryptě [[Kostel Zvěstování Panny Marie a svatého Tomáše apoštola|kostela svatého Tomáše]] na [[Moravské náměstí (Brno)|Moravském náměstí]]. Jošt vládl také v [[Braniborsko|Braniborsku]] z titulu [[Seznam braniborských panovníků|braniborského kurfiřta]] a v [[Lucemburské vévodství|Lucemburském vévodství]] z titulu [[Seznam lucemburských panovníků|lucemburského vévody]]. [30] => [31] => Toto období autonomní vlády moravské linie Lucemburků, které trvalo šest desetiletí (1350–1411), tvoří nejvýznamnější kapitolu nejen v dějinách brněnského hradu. Jošt byl ale posledním z této linie moravských markrabat a hrad Špilberk tak natrvalo ztratil svoji funkci rezidenčního hradu. Za vlády [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]] a jeho zetě Albrechta Rakouského se dostal do popředí význam Špilberku jako vojenské pevnosti. [32] => [33] => === Pevnost === [34] => Na Špilberku sídlil [[Viktorín z Poděbrad]] ve funkci zemského hejtmana (syn krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]), uváděný i jako „hejtman na Špilberce“. V roce [[1469]] však [[Matyáš Korvín]] obsadil Špilberk a následně získal i vládu na Moravě. Dodejme, že hrad byl předtím obléhán městem Brnem, které se postavilo na stranu Matyáše Korvína. [35] => [36] => Od konce [[15. století]] nastával celkový úpadek a postupné chátrání hradu. Byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. Moravští stavové proto v roce [[1560]] Špilberk i s celým panstvím koupili a vzápětí vlastní hrad prodali městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých 60 let – po [[Bitva na Bílé hoře|bělohorské porážce]] stavovského povstání v roce [[1620]] byl císařem [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinandem II.]] městu zkonfiskován. Nejspíše z toho důvodu později hrad se svým okolím tvořil samostatné katastrální území [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]]. [37] => [38] => Významný okamžik hradu nastal během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] spolu s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím přímým ohrožením Brna v letech [[1643]]–[[1645]]. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. V roce 1645 pak Brno se Špilberkem pod velením plukovníka [[Raduit de Souches|Raduita de Souches]] odolalo [[Obléhání Brna (1645)|tříměsíčnímu dobývání]] mnohonásobnou švédskou přesilou. Hrad byl pak postupně – do poloviny [[18. století]] – přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější [[Baroko|barokní]] pevnost na Moravě, tvořící jako [[citadela]] s městem jednu pevnostní soustavu. [39] => [40] => V březnu [[1742]], v průběhu [[Války o rakouské dědictví|válek o rakouské dědictví]], Brno i Špilberk [[Obléhání Brna (1742)|odolaly sasko-pruským vojskům]] pruského krále [[Fridrich II. Veliký|Fridricha II]]. Brno si tím zachovalo status jádra odporu na obsazené Moravě a přispělo tak k udržení monarchie. Je to poslední případ, kdy hrál Špilberk významnou roli ve válečném konfliktu. [41] => [42] => === Vězení === [43] => [[Soubor:Špilberk Žalář národů.jpg|náhled|vlevo|Špilberk: ''Kasematy'']] [44] => Součástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny [[17. století]] do počátku 80. let [[18. století]] zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů [[Trenck|Franz Trenck]], který na Špilberku zemřel v roce [[1749]]. [45] => [46] => Roku [[1783]] rozhodl císař [[Josef II.]] o přeměně na civilní věznici pro nejtěžší zločince (lehčí provinění si vězni odpykávali v [[Brněnská káznice|káznici]] na Cejlu). Kromě starší vězeňské budovy bylo přebudováno horní patro severních [[kasematy|kasemat]] (Josefínský trakt). Po dokončení sem byli přesunuti první vězni v červnu [[1784]]. V prosinci [[1784]] byl pak proveden další císařův příkaz, aby do nejhorších kasemat v dolním patře byli vsazeni zločinci odsouzení na doživotí. Proto zde bylo postupně vytvořeno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných trámů i prken, k nimž byli vězňové trvale přikováni. Ve druhé polovině roku [[1785]] bylo na vězení upraveno i horní patro jižních kasemat, které však začal využívat až Josefův nástupce [[Leopold II.]] (Leopoldův trakt). Leopold však v květnu [[1790]] zrušil celé vězení doživotně odsouzených v dolních kasematech včetně trestu přikování a zavedl i další zmírnění pro všechny odsouzence. Horní patro kasemat nadále sloužilo jako vězení až do počátku 30. let [[19. století]]. [47] => [[Soubor:Spilberk - casemate (2).jpg|náhled|Vstup do kasemat]] [48] => Od konce [[18. století]] se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i „političtí“ vězni, např. francouzský revolucionář [[Jean-Baptiste Drouet]], uherský jakobín a spisovatel [[Ferenc Kazinczy]], později italský vlastenec a básník [[Silvio Pellico]], který svou knihou ''Mé vězení'' proslavil špilberské vězení po celé Evropě. [49] => [50] => Francouzská armáda císaře [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] při svém odchodu z okupovaného Brna roku [[1809]] zničila některé důležité části opevnění. [51] => [52] => Od [[10. červen|10. června]] [[1841]] do [[29. květen|29. května]] [[1855]] byl na Špilberku uvězněn mimo jiné vězeň č. 1042, vlastním jménem [[Václav Babinský]]. V roce [[1855]] pak císař [[František Josef I.]] špilberskou věznici zrušil a její prostory byly změněny na vojenská [[kasárna]], kterými zůstaly dalších sto let. [53] => [54] => Za první světové války zde kromě vojáků byli vězněni i civilní odpůrci rakouského režimu. V prvním roce nacistické okupace Československa zde bylo vězněno několik tisíc českých vlastenců, z nichž několik také zemřelo. Německá armáda provedla v letech [[1939]]–[[1941]] na Špilberku rozsáhlé úpravy a vytvořila kasárny v romanticko-historizujícím duchu tehdejší velkoněmecké ideologie. [55] => [56] => === Muzeum === [57] => V roce [[1959]] opustila Špilberk [[posádka]] československé armády a definitivně tak skončila jeho vojenská funkce. Následujícího roku se hrad stal sídlem Muzea města Brna. V současnosti je turistickým lákadlem a zejména v letních měsících se zde konají různé kulturní akce, hudební a divadelní festivaly. Jsou odtud také odpalovány ohňostroje během soutěžní přehlídky [[Ignis Brunensis]]. [58] => [59] => == Stavební vývoj == [60] => [[Soubor:Půdorys Špilberku.svg|náhled|Půdorys Špilberku]] [61] => S proměnami funkcí Špilberku souvisel i jeho stavební vývoj. Z původního gotického hradu 13.–15. století se dochovalo poměrně málo, pouze v jeho východním křídle. Výrazně „gotickou“ podobu celého východního křídla však určila diskutabilní rekonstrukce z let [[1995]]–[[2000]] podle projektu Zdeňka Chudárka. [62] => [63] => [[Pierre Philippe Bechade de Rochepin|P. Rochepin]] [64] => Barokní pevnostní přestavbu s podílem předních vojenských inženýrů N. Peroniho, L. Rocheta a [[Pierre Philippe Bechade de Rochepin|P. Rochepina]] i brněnského stavitele [[Mořic Grimm|M. Grimma]], v současnosti připomíná především vnitřní fortifikační systém – hradby s bastiony, zděné příkopy s vestavěnými kasematy z roku 1742, a dále přízemní kasárenské a další objekty přistavěné po obvodu vnější zdi středověkého hradu v polovině 18. století. Součástí pevnostního systému byly i studna (hl. asi 112 m) v západní části nádvoří a přilehlá cisterna. [65] => [66] => Většina dnešních budov – jižní, západní a severní křídlo i střední trakt, rozdělující dřívější velké nádvoří na dvě části – vznikla až rozsáhlou přestavbou pevnosti na věznici ve 30. letech 19. století. Úpravy prováděné německou armádou hrad už spíše jen architektonicky sjednotily a projevily se více v interiérech a historizujících detailech. [67] => [68] => == Kulturní akce == [69] => Špilberk je jedním z míst, která každoročně hostí divadelní festival [[Letní shakespearovské slavnosti]]. Festival zde probíhá během července a začátku srpna na hlavním nádvoří hradu.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.shakespearebrno.cz/ |datum přístupu=2014-02-27 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140104083643/http://shakespearebrno.cz/ |datum archivace=2014-01-04 |nedostupné=ano }} [70] => [71] => Od roku 2000 se každoročně v srpnu na hlavním nádvoří hradu koná [[Mezinárodní hudební festival Špilberk]], založený [[Filharmonie Brno|Filharmonií Brno]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.filharmonie-brno.cz/historie-festivalu-p24.html |datum přístupu=2013-05-09 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120705083729/http://www.filharmonie-brno.cz/historie-festivalu-p24.html |datum archivace=2012-07-05 }} [72] => [73] => == Galerie == [74] => [75] => Soubor:IMG 2975 JL Raduit De Souches.JPG|Busta [[Louis Raduit de Souches|Jean Louis Raduit de Souches]] [76] => Soubor:Burg Spielberg bei Brno mit Garten1.JPG|Jeden ze vstupů do hradu z okolního parku [77] => Soubor:Brno CZ Carbonari Memorial.jpg|Pomník italským karbonářům na úpatí hradu [78] => Soubor:Arbour near Špilberk.JPG|Vyhlídkový altán hradu [79] => Soubor:Brno Spilberk 2 beentree.jpg|Vchod na první nádvoří [80] => Soubor:Cannon on the Špilberk.JPG|Dělo na Špilberku [81] => Soubor:Špilberk - vnitřní nádvoří.jpg|Vnitřní nádvoří hradu [82] => Soubor:Spilberk Castle from plane.jpg|Letecký pohled na hrad [83] => Soubor:Mesto Brno - altan s modelem Spilberku.jpg|Altán s modelem hradu [84] => Soubor:Špilberk (02).jpg|Hrad Špilberk [85] => Soubor:Brno View from Spilberk 135.JPG|Pohled na část města z hradu [86] => Soubor:Špilberk - Observation tower 1.JPG|Vrchol vyhlídkové věže [87] => Soubor:Park Špilberk XII.jpg|[[Park Špilberk]] [88] => Soubor:Spilberk wiki.jpg|Špilberk - pohled z výšky [89] => Soubor:Brno Spilas 1.jpg|Hradby s vyhlídkou [90] => Soubor:Brno Spilas 0.jpg|Celkový pohled od jihu [91] => [92] => {{Panorama|obrázek=Špilberk 2010.jpg|šířka=1000|popisek=Pohled na hrad Špilberk z vnitřního opevnění}} [93] => [94] => == Reference == [95] => [96] => [97] => == Literatura == [98] => * {{Citace monografie [99] => | příjmení = Vaněk [100] => | jméno = Jiří [101] => | titul = Hrad Špilberk [102] => | vydavatel = Fotep [103] => | místo = Brno [104] => | rok = 2001 [105] => | isbn = 80-902921-2-7 [106] => | jazyk = cs [107] => }} [108] => * {{Citace kvalifikační práce [109] => | příjmení = BARANOVÁ [110] => | jméno = Martina [111] => | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta [112] => | titul = Založení, historie a současnost městského parku Špilberk [113] => | url = http://theses.cz/id/f8o3yb/ [114] => | typ práce = Bakalářská práce [115] => | vedoucí = Ing. Pavlína Škardová [116] => | rok = 2014 [117] => | počet stran = [118] => | strany = [119] => | citace = 2015-10-04 [120] => | poznámka = [121] => | jazyk = [122] => }} [123] => * {{Citace monografie [124] => | příjmení = Baumannová [125] => | jméno = Dagmar [126] => | titul = Podoby hradu Špilberk [127] => | vydavatel = Muzeum města Brna [128] => | místo = Brno [129] => | rok = 2008 [130] => | isbn = 978-80-86549-42-2 [131] => | jazyk = cs [132] => }} [133] => * {{Citace kvalifikační práce [134] => | příjmení = Bergerová [135] => | jméno = Kateřina [136] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [137] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [138] => | titul = Středověká keramika z jižního parkánu hradu Špilberk [139] => | url = http://is.muni.cz/th/394460/ff_b/ [140] => | typ práce = Bakalářská práce [141] => | vedoucí = Irena Loskotová [142] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|160571}} [143] => | místo = Brno, [144] => | rok = 2015 [145] => | počet stran = [146] => | strany = [147] => | citace = 2015-10-04 [148] => | poznámka = [149] => | jazyk = [150] => }} [151] => * {{Citace kvalifikační práce [152] => | příjmení = Kadlčková [153] => | jméno = Lucie [154] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [155] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [156] => | titul = Každodennost špilberské věznice za dob italských karbonářů a polských revolucionářů [157] => | url = http://is.muni.cz/th/361642/ff_m/ [158] => | typ práce = Diplomová práce [159] => | vedoucí = Jiří Hanuš [160] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|17132}} [161] => | místo = Brno [162] => | rok = 2014 [163] => | počet stran = [164] => | strany = [165] => | citace = 2015-05-13 [166] => | poznámka = [167] => | jazyk = [168] => }} [169] => * {{Citace kvalifikační práce [170] => | příjmení = Krejsa [171] => | jméno = Michal [172] => | instituce = Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta [173] => | odkaz na instituci = Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity [174] => | titul = Polští vězni na Špilberku [175] => | url = http://is.muni.cz/th/209494/pedf_b/ [176] => | typ práce = Bakalářská práce [177] => | vedoucí = František Čapka [178] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|176}} [179] => | místo = Brno [180] => | rok = 2011 [181] => | počet stran = [182] => | strany = [183] => | citace = 2015-05-13 [184] => | poznámka = [185] => | jazyk = [186] => }} [187] => * {{Citace kvalifikační práce [188] => | příjmení = Mátlová [189] => | jméno = Simona [190] => | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta [191] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity [192] => | titul = Špilberk v období druhé světové války [193] => | url = http://is.muni.cz/th/376093/ff_b/ [194] => | typ práce = Bakalářská práce [195] => | vedoucí = Vladimír Černý [196] => | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|16005}} [197] => | místo = Brno [198] => | rok = 2013 [199] => | počet stran = [200] => | strany = [201] => | citace = 2015-05-13 [202] => | poznámka = [203] => | jazyk = [204] => }} [205] => * {{Citace monografie [206] => | příjmení = Vaněk [207] => | jméno = Jiří [208] => | titul = Kasematy Špilberk : Barokní pevnostní stavba a vězení : Expozice Muzea města Brna 1992 [209] => | vydavatel = Muzeum města Brna [210] => | místo = Brno [211] => | rok = 1992 [212] => | jazyk = cs [213] => }} [214] => * {{Citace monografie [215] => | příjmení = Koláček [216] => | jméno = Luboš Y. [217] => | titul = Osudy hradu Špilberku, jeho pánů a vězňů [218] => | vydavatel = Akcent [219] => | místo = Třebíč [220] => | rok = 2005 [221] => | isbn = 80-7268-319-5 [222] => | jazyk = cs [223] => }} [224] => [225] => == Související články == [226] => * [[Lanová dráha na Špilberk]] [227] => * [[Seznam národních kulturních památek České republiky]] [228] => [229] => == Externí odkazy == [230] => * {{Commonscat}} [231] => * [http://www.spilberk.cz/ Oficiální stránky] [232] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Hrad Špilberk – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/206411000320402/obsah/120633-hrad-spilberk | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2006-04-02 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [233] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Špilberk – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/213562221500018/obsah/288745-spilberk | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2013-11-03 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [234] => * {{Citace elektronické monografie | titul = Barokní lékárna ve Špilberku – Toulavá kamera | url = https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1126666764-toulava-kamera/210411000320502/obsah/112980-barokni-lekarna-ve-spilberku | vydavatel = Česká televize | datum_vydání = 2010-05-02 | datum_přístupu = 2019-05-09}} [235] => * [https://www.stream.cz/tajemne-podzemi/nejhlubsi-hradni-studny-v-cesku-vydaly-co-se-do-nich-snazili-lide-v-minulosti-pohrbit-64053456 Tajemství hradních studní] na Stream.cz, 22. 4. 2020 [236] => [237] => {{Autoritní data}} [238] => {{Portály|Brno|Architektura a stavebnictví}} [239] => [240] => [[Kategorie:Brno-město]] [241] => [[Kategorie:Hrady v Brně]] [242] => [[Kategorie:Pevnosti v Jihomoravském kraji]] [243] => [[Kategorie:Národní kulturní památky v Brně]] [244] => [[Kategorie:Muzea v Brně]] [245] => [[Kategorie:Hrady v Bobravské vrchovině]] [246] => [[Kategorie:Hrady založené ve 13. století]] [247] => [[Kategorie:Historické věznice v Česku]] [248] => [[Kategorie:Citadely]] [] => )
good wiki

Špilberk

Špilberk (německy Spielberg, v hantecu Špilas) je hrad a pevnost tvořící dominantu města Brna. Nachází se na vrcholu stejnojmenného kopce, který leží v městské části Brno-střed, na západě katastrálního území Město Brno.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'18. století','Přemysl Otakar II.','Brno','1855','1375','1784','13. století','Karel IV.','Pierre Philippe Bechade de Rochepin','kasematy','hantec','Obléhání Brna (1645)'