Array ( [0] => 15532165 [id] => 15532165 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Štěstí [uri] => Štěstí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => '''Štěstí''' a '''šťastný''' se používá ve dvou odlišných významech či souvislostech: [2] => # jako ''vnější'' příznivá událost, často nahodilá a nezasloužená: „mít štěstí“, „udělat štěstí“; nikoliv vlastnost [3] => # jako [[blaženost]], ''vnitřní'' pocit [[radost]]ného a více méně trvalého vyplnění: „být šťastný“, „mít šťastnou povahu“. [4] => [5] => == Původ slova == [6] => Obdobná slova se vyskytují ve všech slovanských jazycích. Podle [[Václav Machek (jazykovědec)|V. Machka]] se skládají z indoevropské předpony ''su''-, dobrý, nejlepší, a slovanského ''časť'', díl, úděl.V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého''. Praha 1970, heslo „štěstí“. Výše naznačené rozlišení dvojího významu štěstí a blaženosti se vyskytuje i v mnoha jiných jazycích: v řečtině ''eutychia'' a ''eudaimonia'', v latině ''fortuna'' a ''beatitudo'', ve francouzštině ''bonne chance'' a ''bonheur'', v angličtině ''luck'' a ''happiness''. [7] => [8] => == Štěstí ve filosofii == [9] => V [[Platón]]ově dialogu [[Gorgias (Platón)|''Gorgias'']] polemizuje [[Sókratés]] s [[Kalliklés|Kalliklem]], pro něhož štěstí je blahobyt a nezkrocená [[svoboda]].''Gorgias'' 492c. [[Aristotelés]] v [[Etika Nikomachova|''Etice Nikomachově'']] vysvětluje, že člověk nemůže dosáhnout skutečného štěstí (''eudaimonia'') ani sám, ani pouze v rodině, ale jen v obci svobodných. Štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. Po rozpadu řecké polis však i filosofové hledají individuální štěstí, a to buď jako rozumové ovládání vášní a odolnost proti vnějším dojmům a vlivům ([[kynismus]], [[stoicismus]] – ''ataraxia''), anebo jako vyhledávání a užívání příjemností života ([[epikureismus]]). [10] => [11] => [[Kautilja]] vyvozuje, že štěstí (sukham) je výsledkem sebeovládání (džitátmá, doslova vítězství nad sebou, tj. touhami po hmotném požitku).Nítisútra 1-11 Totéž popisuje [[Bhagavadgíta|Bhagavadgítá]] 5.16-24. [12] => [13] => Štěstí jako soustavné vyhýbání se utrpení a potlačování žádosti je jednou z vůdčích myšlenek [[buddhismus|buddhismu]]. [14] => [15] => V [[křesťanství]] se sice objevuje i stoické dědictví ukázněného života, ale cílem života je spása, takže štěstí zde nehraje velkou roli. V této tradici je nejisté a nespolehlivé štěstí spíše iluzí také pro [[Immanuel Kant|Kanta]] nebo [[Arthur Schopenhauer|Schopenhauera]]. Naproti tomu angličtí autoři ([[Jeremy Bentham]], [[John Stuart Mill]], [[utilitarismus]]) začínají uvažovat o objektivním a měřitelném „štěstí“ v podobě blahobytu. [16] => {{citát|Nejlepší jednání je to, které obstará největší štěstí pro největší počet.|[[Francis Hutcheson]]''Inquiry concerning moral good and evil'', 3. 1725 }} [17] => [18] => V moderních masových společnostech přibývá lidí, kteří po štěstí touží, zároveň však ztratili naději, že by ho mohli dosáhnout. Protože si štěstí zároveň představují jako něco, co by měli dostat zvenčí, propadají často hráčské vášni a snaží se štěstí nějak vynutit.Srv. F. M. Dostojevskij, ''Hráč''. Toho rovněž masově využívají různé sázky, loterie a hazardní hry, které zdánlivě nabízejí „štěstí“ v podobě velké výhry. [19] => [20] => Novější myšlení sice uznává nečekanou a nezaslouženou povahu štěstí, varuje však před představou, že by se dalo vynutit: [21] => {{citát|Štěstí je odměna těch, kdo žádnou nehledali.|[[Alain]]Émile Chartier (Alain), '' Propos sur le bonheur.'' 87. Victoires, 18. 3. 1911.}} [22] => {{citát|Skutečné štěstí je vždycky tam, kde je nehledáme. Přichází vždy jako dar a nedá se na životě vybojovat ani vyvzdorovat.|[[Nicolai Hartmann]]N. Hartmann, ''Ethik'', 1926. S. 87.}} [23] => Francouzský spisovatel [[André Gide]] si v „Deníku“A. Gide, ''Journal,'' 8. 2. 1932. poznamenal, že: [24] => {{citát|Štěstí člověka neplyne ze svobody, ale z přijetí úkolu.}} [25] => [26] => == Štěstí jako předmět vědeckého zkoumání == [27] => Vědecký výzkum štěstí se vede zejména ve dvou liniích: [28] => # Srovnávací [[psychologie|psychologické]] výzkumy pocitu štěstí a hledání [[korelace|korelací]] s jinými veličinami. [29] => # [[Neurobiologie|Neurobiologický]] výzkum fyziologických příčin a podmínek štěstí. [30] => [31] => Jakkoli výsledky nejsou zatím zdaleka jednoznačné, aspoň některé z nich ukazují vysokou korelaci štěstí s náboženskou vírou (zejména v USA),{{doplňte zdroj}} kdežto podle neurobiologických zkoumání je šance na štěstí z poloviny vrozená, asi z 15 % vysvětlitelná vnějšími okolnostmi (zdraví, blahobyt atd.){{doplňte zdroj}} a zbytek je silně individuální. [32] => [33] => Pocit štěstí roste s výší příjmu, ale pro vysoké příjmy už jen málo.{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení1 = Berger [35] => | jméno1 = Michele W. [36] => | titul = Does more money correlate with greater happiness? [37] => | periodikum = phys.org [38] => | datum_vydání = 2023-03-06 [39] => | url = https://phys.org/news/2023-03-money-greater-happiness.html [40] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [41] => | jazyk = anglicky [42] => }} [43] => [44] => [[Magnetická rezonance]] ukazuje na souvislost pocitu štěstí s oblastí mozku zvané precuneus (v temenním laloku).{{Citace elektronického periodika [45] => | autor1 = Kyoto University [46] => | titul = The search for happiness: Using MRI to find where happiness happens [47] => | periodikum = medicalxpress.com [48] => | datum_vydání = 2015-11-20 [49] => | url = https://medicalxpress.com/news/2015-11-happiness-mri.html [50] => | datum_přístupu = 2023-04-25 [51] => | jazyk = anglicky [52] => }} [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => [59] => === Literatura === [60] => * E. Fink, ''Oáza štěstí''. Praha: Mladá fronta 1992 [61] => * R. Spaemann, ''Štěstí a vůle k dobru''. Praha: Oikúmené 1998, {{ISBN|978-80-86005-01-0}}. [62] => [63] => === Související články === [64] => * [[Talisman]] [65] => * [[Flow]] [66] => [67] => === Externí odkazy === [68] => * {{Commonscat}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=štěstí}} [70] => * {{Wikicitáty|téma=Štěstí}} [71] => [72] => * {{en}} [73] => * [https://web.archive.org/web/20090204001916/http://pursuit-of-happiness.org/projects.aspx History of Happiness] – přehled významných teorií štěstí [74] => * [http://worlddatabaseofhappiness.eur.nl/ The World Database of Happiness] – přehled výzkumů o subjektivním pocitu štěstí [75] => * [http://plato.stanford.edu/entries/pleasure/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Pleasure] [76] => * [http://www.coachingtohappiness.com/happiness_-test.html Coaching to happiness, Happiness inventory] {{Wayback|url=http://www.coachingtohappiness.com/happiness_-test.html |date=20090302222740 }} [77] => [78] => {{Autoritní data}} [79] => {{Portály|Filozofie}} [80] => [81] => [[Kategorie:Štěstí| ]] [82] => [[Kategorie:Etika]] [] => )
good wiki

Štěstí

Štěstí a šťastný se používá ve dvou odlišných významech či souvislostech: # jako vnější příznivá událost, často nahodilá a nezasloužená: „mít štěstí“, „udělat štěstí“; nikoliv vlastnost # jako blaženost, vnitřní pocit radostného a více méně trvalého vyplnění: „být šťastný“, „mít šťastnou povahu“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'blaženost','Aristotelés','Kategorie:Štěstí','Talisman','Neurobiologie','psychologie','utilitarismus','Jeremy Bentham','Immanuel Kant','buddhismus','Bhagavadgíta','Kautilja'

Aristotelés

Bhagavadgíta

Buddhismus

Kategorie:Štěstí

Psychologie

Talisman

Utilitarismus

Utilitarismus je etická teorie, která vychází z předpokladu, že správnost či nesprávnost konkrétního jednání se posuzuje na základě toho, jaké důsledky toto jednání přinese pro většinu lidí.