Array ( [0] => 14661907 [id] => 14661907 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žahavci [uri] => Žahavci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Žahavci jsou malé druhohorní obratlovce, patřící do řádu plazů. Tyto živočichy se vyznačují svým dočasním svítivým orgánem na těle, který jim slouží k přilákání potravy nebo k odradění predátorů. Žahavci žili v období druhohor před asi 165 až 65 miliony lety. Jsou známy z území dnešních České republiky, Mexika, Německa a také z dalších lokalit po celém světě. Nejznámějšími druhy žahavců jsou arturozaurský čeleď Žahavci, který žil v České republice před asi 125 až 120 miliony lety, a americký druh Žahavec arturozaurský. Tyto fosilie byly objeveny v sedimentech na území Německa. Žahavci byli předchůdci současných žab, ale vyhynuli na konci druhohorní doby. Jejich stopy však stále připomínají dávnou přítomnost těchto svítících tvorů na naší planetě. [oai] => Žahavci jsou malé druhohorní obratlovce, patřící do řádu plazů. Tyto živočichy se vyznačují svým dočasním svítivým orgánem na těle, který jim slouží k přilákání potravy nebo k odradění predátorů. Žahavci žili v období druhohor před asi 165 až 65 miliony lety. Jsou známy z území dnešních České republiky, Mexika, Německa a také z dalších lokalit po celém světě. Nejznámějšími druhy žahavců jsou arturozaurský čeleď Žahavci, který žil v České republice před asi 125 až 120 miliony lety, a americký druh Žahavec arturozaurský. Tyto fosilie byly objeveny v sedimentech na území Německa. Žahavci byli předchůdci současných žab, ale vyhynuli na konci druhohorní doby. Jejich stopy však stále připomínají dávnou přítomnost těchto svítících tvorů na naší planetě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Žahavci [2] => | obrázek = Brown Sea Nettle (14334986438).jpg [3] => | popisek = Medúza [4] => | velikost obrázku = 250px [5] => | říše = [[živočichové]] (Metazoa) [6] => | oddělení = [[Planulozoa]] [7] => | kmen = '''žahavci''' (Cnidaria) [8] => | kmen popsal = [[Berthold Hatschek|Hatschek]], [[1888]] [9] => | druhotné dělení = [[Podkmen]]y [10] => | podřazené taxony = [11] => * [[korálnatci]] (Anthozoa) [12] => * [[Medusozoa]] [13] => * [[výtrusenky]] (Myxozoa) [14] => * † [[konulárie]] (Conulata) [15] => * [[kaviárovky]] (Polypodiozoa) [16] => | nadoddělení = [[Parahoxozoa]] [17] => }} [18] => '''Žahavci''' (Cnidaria) jsou vodní, převážně mořští, [[bezobratlí]]. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů po 2 m. Je tvořeno tkáněmi odvozenými z [[ektoderm]]u (epidermis) a [[entoderm]]u ([[gastrodermis]]). Rosolovitá vrstva ležící mezi nimi je označována jako [[mezoglea]]. V mezoglee se mohou vyskytovat i buňky. Jedním z významných společných znaků jsou žahavé buňky několika typů nazývané [[knidocyt]]y i jako [[nematocyt]]y. Žahavci dokonce mají i jednoduchou nervovou soustavu a mnozí se dovedou pohybovat pomocí buněk, které fungují jako primitivní [[sval]]y. Mají slepou trávicí dutinu ([[láčka (trávení)|láčku]]), která může být i velmi členitá. [19] => [20] => Jsou převážně [[predátor|dravci]]. Potravou žahavců je [[plankton]] a [[nekton]], výjimečně je prokázána i filtrace [[fytoplankton]]u. Velcí [[medúzovci]] a [[korálnatci]] jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i [[ryby]]. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta [[symbióza]] s jednobuněčnými řasami ([[zooxantela]]mi). K lovu využívané [[toxin]]y produkované žahavými buňkami mohou citelně poranit, případně usmrtit i člověka. [21] => [22] => == Stavba == [23] => [[Ektoderm]] tvoří povrch těla a obsahuje několik druhů buněk: [24] => [25] => * buňky svalového [[epitelová tkáň|epitelu]] s [[myofibrila]]mi [26] => * žahavé buňky ([[knidocyt]]y, obsahují organely [[knidotocyst]]y) – vznikají z [[epitelová tkáň|epiteliálních]] buněk [27] => ** [[penetrant]]y – obsahují organelu [[nematocysta]] (tvar harpuny k snazší penetraci) se spirálně stočeným dutým vláknem a [[cytotoxin]]y, které vstříknou do kořisti [28] => ** [[glutinant]]y – obsahují lepkavý [[sekret]] [29] => ** [[volvent]]y – obsahují organelu [[spirocysta]] se spirálně stočeným dutým vláknem, kterým mechanicky omezují pohyb kořisti [30] => ** [[knidoblast]]y – dorůstající knidocyty, které nahrazují staré (všechny žahavé buňky jsou na jen jedno použití) [31] => * smyslové buňky [32] => [33] => [[Entoderm]] vystýlá [[láčka (trávení)|láčku]] a plní trávicí funkci [34] => [35] => * bičíkaté buňky sloužící k příjmu potravy [36] => * sekreční buňky – vylučují [[trávicí enzymy]] [37] => * buňky svalového [[epitelová tkáň|epitelu]] – jsou kolmo ke stejným buňkám [[ektoderm]]u, velmi rozvinutá u [[medúza|medúz]] [38] => * bazální buňky – náhradní [39] => [40] => [[Mezoglea]] – její tloušťka je velmi variabilní, nejtenčí je u [[Hydra (rod)|nezmarů]] a nejsilnější u medúz a vyskytují se v ní [[nervové buňky]], které bývají v těsném kontaktu s buňkami smyslovými. Této nervové soustavě se říká rozptýlená (difuzní), bývá někdy lehce zhuštěná ve věnci u chapadel kolem ústního otvoru a v prstenci na [[klobouk]]u medúzy [41] => [42] => Někteří žahavci si tvoří oporný [[Kostra|skelet]] (kostru), u korálnatců a některých polypovců, je tvořen [[uhličitan vápenatý|uhličitanem vápenatým]]. Schránky těchto živočichů tvoří i mohutné mořské útesy. [43] => [44] => == Rozmnožování == [45] => [[Soubor:Schleiden-meduse-2.jpg|náhled|vývoj žahavců]] [46] => [47] => Nepohlavně se žahavci množí [[pučení]]m či [[strobilace|strobilací]], pohlavně se navíc množí obvykle jen [[medúza]]. Medúzy jsou obvykle [[gonochorismus|odděleného pohlaví]] a [[pohlavní orgán]]y jsou umístěny na spodní straně jejich klobouku.{{citace monografie| autor = Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L.| titul = Rozmnožování organismů| rok=2000| místo=Praha| vydavatel = Ústřední komise biologické olympiády}} Rozmnožování žahavců se u různých skupin trochu liší, ale vždy vychází ze základního rozmnožovacího cyklu: [48] => [49] => Plovoucí stádium je [[medúza]], která má [[pohlavní orgán]]y – pohlavním rozmnožováním vznikne [[larva]] ([[planula]]), která přisedne a vyroste v [[polyp]]a, ten se nepohlavně [[pučení]]m dále množí a vznikají buď další polypy, nebo [[medúzy]] (procesem zvaným [[strobilace]]). Jednotlivá stádia však mohou být u různých skupin i úplně potlačena. Například [[Hydra (rod)|nezmar]] se vyskytuje pouze ve stádiu polypa a množí se v tomto stádiu pohlavně i nepohlavně, stejně jako [[korálnatci]] (také nemají žádné medúzové stádium). Někteří žahavci zase provozují jen stadium medúzy. [50] => [51] => == Rozšíření == [52] => Žahavci jsou převážně mořští živočichové, jen malá část jich pronikla do sladkých vod. Jsou početně zastoupeni od mělkého [[litorál]]u do velkých hloubek, s maximálním rozšířením v mělkých a teplých vodách tropického pásu. V malé míře jsou drobní a většinou solitérně žijící polypovci zastoupeni i v [[brakická voda|brakických]] a sladkých vodách. [[Korálový útes|Útesotvorní]] koráli mají velký význam jako horninotvorná skupina živočichů. [53] => [54] => == Fylogeneze == [55] => Bazální skupinou žahavců jsou pravděpodobně [[korálnatci]] (Anthozoa), přestože se ještě nedávno (před molekulárními studiemi) soudilo, že jsou naopak skupinou nejodvozenější. Většina ostatních žahavců tvoří skupinu [[Medusozoa]]. Problematickým byl parazitický [[nezmar jeseteří]] (''Polypodium hydriforme''), dříve řazený do třídy [[polypovci]] (buď do řádu [[Hydromedúzy|hydromedúz]] nebo k nezmarům ''Hydrina''), později vyčleňovaný mimo žahavce do zvláštní skupiny [[Kaviárovky|kaviárovek]] (Polypodiozoa), která se však ukázala být sesterskou skupinou [[Výtrusenky|výtrusenek]] (Myxozoa) a na základě molekulárních analýz jsou opět obě začleněny do žahavců, zpravidla na úroveň samostatného podkmene (výtrusenky) a samostatné třídy nespadající do žádného podkmene (kaviárovky). [56] => [57] => === Systém === [58] => * [[korálnatci]] (Anthozoa) [59] => * [[Medusozoa]] [60] => ** [[kalichovky]] (Staurozoa) – dříve řazené k medúzovcům [61] => ** [[čtyřhranky]] (Cubozoa) [62] => ** [[medúzovci]] („Scyphozoa“) – [[polyfyletismus|nepřirozený]] taxon, zahrnující [63] => *** korunovky (Coronatae) [64] => *** talířovky (Semaeostomeae) [65] => *** kořenoústky (Rhizostomeae) [66] => ** [[polypovci]] (Hydrozoa) [67] => * [[výtrusenky]] (Myxozoa) [68] => ** Malacosporea [69] => ** Myxosporea [70] => * [[kaviárovky]] (Polypodiozoa) [71] => [72] => === Fylogenetický strom === [73] => Poté, co byly molekulární analýzy [[ribozom]]ální [[RNA]] doplněny analýzou [[mitochondrie|mitochondriálního]] genomu, podkmen Anthozoa ([[korálnatci]]) a již dříve zredukovaná třída Scyphozoa ([[medúzovci]]) se ukazují jako nepřirozené.{{Citace elektronického periodika [74] => | příjmení = Kayal [75] => | jméno = Ehsan [76] => | příjmení2 = Roure [77] => | jméno2 = Béatrice [78] => | příjmení3 = Philippe [79] => | jméno3 = Hervé [80] => | spoluautoři = COLLINS, Allen G.; LAVROV, Dennis V. [81] => | titul = Cnidarian phylogenetic relationships as revealed by mitogenomics [82] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [83] => | rok vydání = 2013 [84] => | měsíc vydání = leden [85] => | den vydání = 9 [86] => | ročník = 13 [87] => | typ ročníku = svazek [88] => | číslo = 5 [89] => | strany = [90] => | url = http://www.biomedcentral.com/1471-2148/13/5 [91] => | dostupnost2 = PDF [92] => | url2 = http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1471-2148-13-5.pdf [93] => | issn = 1471-2148 [94] => | doi = 10.1186/1471-2148-13-5 [95] => | pmid = [96] => | jazyk = anglicky [97] => }} U korálnatců to může být způsobeno nesprávným zahrnutím červnatců (Ceriantharia) – vyčlení-li se jako sesterská skupina zbylých korálnatců, monofylie může být obnovena.{{Citace elektronického periodika [98] => | příjmení = Stampar [99] => | jméno = Sérgio N. [100] => | příjmení2 = Maronna [101] => | jméno2 = Maximiliano M. [102] => | příjmení3 = Kitahara [103] => | jméno3 = Marcelo V. [104] => | spoluautoři = REIMER, James D.; MORANDINI, André C. [105] => | titul = Fast-Evolving Mitochondrial DNA in Ceriantharia: A Reflection of Hexacorallia Paraphyly? [106] => | periodikum = PLoS ONE [107] => | rok vydání = 2014 [108] => | měsíc vydání = leden [109] => | den vydání = 27 [110] => | ročník = 9 [111] => | typ ročníku = svazek [112] => | číslo = 1:e86612 [113] => | strany = [114] => | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0086612 [115] => | dostupnost2 = [116] => | url2 = [117] => | issn = [118] => | doi = 10.1371/journal.pone.0086612 [119] => | pmid = [120] => | jazyk = anglicky [121] => }} Na začátku 21. století se objevily hypotézy, do žahavců by mohly také patřit druhotně jednobuněčné [[výtrusenky]] (Myxozoa), dlouho považované za samostatný kmen s nevyjasněným postavením ve fylogenetickém stromu živočichů. Fylogenetické studie naznačovaly a v r. 2015 prokázaly, že se výtrusenky odvětvují na bázi Medusozoa a jejich sesterskou skupinou jsou kaviárovky (monotypická skupina s jediným zástupcem – [[Nezmar jeseteří|nezmarem jeseteřím]]).{{Citace elektronického periodika [122] => | příjmení = Nesnidal [123] => | jméno = Maximilian P. [124] => | příjmení2 = Helmkampf [125] => | jméno2 = Martin [126] => | příjmení3 = Bruchhaus [127] => | jméno3 = Iris [128] => | spoluautoři = El-MATBOULI, Mansour; HAUSDORF Bernhard. [129] => | titul = Agent of Whirling Disease Meets Orphan Worm: [130] => Phylogenomic Analyses Firmly Place Myxozoa in Cnidaria [131] => | periodikum = PLoS ONE [132] => | rok vydání = 2013 [133] => | měsíc vydání = leden [134] => | den vydání = 30 [135] => | ročník = 8 [136] => | typ ročníku = svazek [137] => | číslo = 1: e54576 [138] => | strany = 1–6 [139] => | url = http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0054576 [140] => | doi = 10.1371/journal.pone.0054576 [141] => | pmid = [142] => | jazyk = anglicky [143] => }}{{Citace elektronického periodika [144] => | příjmení = Chang [145] => | jméno = E. Sally [146] => | příjmení2 = Neuhof [147] => | jméno2 = Moran [148] => | příjmení3 = Rubinstein [149] => | jméno3 = Nimrod D. [150] => | spoluautoři = DIAMANT, Arik; PHILIPPE, Hervé; HUCHON, Dorothée; [151] => CARTWRIGHT, Paulyn. [152] => | titul = Genomic insights into the evolutionary origin of Myxozoa within Cnidaria [153] => | periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences USA (PNAS) [154] => | rok vydání = 2015 [155] => | měsíc vydání = listopad [156] => | den vydání = 16 [157] => | ročník = [158] => | typ ročníku = svazek [159] => | číslo = [160] => | strany = [161] => | poznámky = online před tiskem [162] => | url = http://www.pnas.org/content/early/2015/11/13/1511468112.abstract [163] => | dostupnost2 = PDF [164] => | url2 = http://www.pnas.org/content/early/2015/11/13/1511468112.full.pdf [165] => | issn = 1091-6490 [166] => | doi = 10.1073/pnas.1511468112 [167] => | pmid = [168] => | jazyk = anglicky [169] => }}{{Citace elektronického periodika [170] => | příjmení = John [171] => | jméno = Radek [172] => | odkaz na autora = Radek John [173] => | titul = Záhadní cizopasníci výtrusenky jsou příbuzní medůz [174] => | periodikum = Týden.cz [175] => | rok vydání = 2015 [176] => | měsíc vydání = listopad [177] => | den vydání = 22 [178] => | poznámky = popularizační článek k předchozí referenci [179] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/zahadni-cizopasnici-vytrusenky-jsou-pribuzni-meduz_362910.html [180] => }} Pravděpodobné příbuzenské vztahy [[recentní organismus|recentních]] žahavců lze zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]]: [181] => {{klad [182] => |popisek1='''žahavci''' (Cnidaria) [183] => |1={{klad [184] => |popisek2=[[korálnatci]] (Anthozoa) ([[parafyletismus|paraf.]]?)  [185] => |2={{klad [186] => |1=[[šestičetní]] (Hexacorallia) [187] => |2=[[osmičetní]] (Octocorallia) [188] => |3=[[červnatci]] (Ceriantharia) [189] => }} [190] => |1={{klad [191] => |popisek1=[[Medusozoa]]  [192] => |1={{klad [193] => |1={{klad [194] => |1={{klad [195] => |1=[[kalichovky]] (Staurozoa) [196] => |2=[[čtyřhranky]] (Cubozoa) [197] => }} [198] => |2= [[korunovky]] (Coronatae) [199] => }} [200] => |2={{klad [201] => |popisek1=Discomedusae [202] => |1={{klad [203] => |1=[[talířovky]] (Semaeostomeae) [204] => |2=[[kořenoústky]] (Rhizostomeae) [205] => }} [206] => |popisek2=[[polypovci]] (Hydrozoa) [207] => |2={{klad [208] => |1=Trachylina [209] => |2=Leptolina [210] => }} [211] => }} [212] => }} [213] => |popisek2= [214] => |2={{klad [215] => |1=[[Nezmar jeseteří|kaviárovky]] (Polypodiozoa) [216] => |2=[[výtrusenky]] (Myxozoa) [217] => }} [218] => }} [219] => }} [220] => }} [221] => [222] => == Nebezpečné žahavé druhy == [223] => Žahavci loví [[kořist]] pomocí žahavých buněk. V podstatě mají všichni žahavci žahavé buňky, ale jejich účinky se s každým druhem liší a pouze některé druhy mohou být nebezpečné člověku. Příznaky [[požahání]] mohou být od slabého pálení přes [[vřed|vřídky]] až po rozpad [[kůže]], [[zvracení]], [[dušnost]] a [[zástava srdce|zástavu srdce]] (hlavně u [[čtyřhranky|čtyřhranek]]). Jako terapie se doporučuje na lokální požahání nalít [[ocet]] zamezující aktivaci nematocytů, které ještě nevypustily svůj jed, v žádném případě se nesmí používat alkohol nebo [[sladká voda]], které naopak vyvolávají vypuštění zbylého jedu do rány. Po stabilizaci pacienta je doporučováno odstranit z kůže zbytky chapadla, přičemž před odstraněním i po něm je doporučováno ránu polít octem, pokud není dostupný ocet, používá se aspoň mořská voda.{{Citace periodika | příjmení = Cegolon | jméno = L. | příjmení2 = Heymann | jméno2 = WC. | příjmení3 = Lange | jméno3 = JH. | spoluautoři = et al. | titul = Jellyfish stings and their management: a review. | url = https://archive.org/details/pubmed-PMC3640396 | periodikum = Mar Drugs | ročník = 11 | číslo = 2 | strany = 523–50 | měsíc = | rok = 2013 | doi = 10.3390/md11020523 | pmid = 23434796}} Při celkové otravě pak [[Šok (lékařství)|protišoková]] opatření a urychlený převoz k lékaři. [224] => [225] => === Polypovci === [226] => Většina [[polypovci|polypovců]] není člověku nebezpečná. Jedinou výjimkou je rod [[Millepora]], který ale žije pouze v tropických mořích. Vytváří pevnou [[uhličitan vápenatý|vápenitou]] kostru, která může být až 0,5 m vysoká. [227] => [228] => === Trubýši === [229] => Někteří trubýši (nadřád polypovců) vytváří plynový vak [[pneumatofor]], kterým je pak [[Kolonie (biologie)|kolonie]] unášena na hladině. Další jedinci [[daktylozoidi]] vytvářejí dlouhá žahavá vlákna, která mohou koupajícího člověka omotat a požahat na velké části povrchu těla. Nejhojnější jsou v tropických a teplých evropských mořích. Patří k nim někdy až 120centimetrová [[měchýřovka portugalská]] (''Physalia Physalis'') a metr dlouhé kolonie ''[[Halystema rubra]]''. [[Měchýřovka vznášivá]] dorůstá do velikosti jen 20 cm. Její tělo je načervenalé a vrchol [[měchýř]]e bývá výrazně karmínově červený. Mají malé zvonce, které pulsují a napomáhají tak plavání. [230] => [231] => === Medúzovci === [232] => Nejsou tak nebezpečné jako čtyřhranky, ale přesto dotyk některých druhů není vůbec příjemný. Na západním pobřeží USA je nechvalně známá tzv. [[mořská kopřiva]], způsobující nepříjemné požahání. Pod tímto názvem se skrývá ''[[Chrysaora quinquecirrha]]''. [233] => [234] => === Čtyřhranky === [235] => Čtyřhranky patří mezi nejnebezpečnější žahavce. V oblastech, kde je hlášen výskyt nebezpečných druhů, by se člověk neměl koupat bez obleku. Neměl by sahat bez rukavic ani na nic, co čtyřhranku připomíná. Nejznámějším druhem, který žije při pobřeží [[Austrálie]], je ''[[Chironex fleckeri]]''. [236] => [237] => === Šestičetní === [238] => Šestičetní mají ramena v násobcích 6 (většinou). Mají jich nejméně 12. Sem patří [[sasanky]], sasankám podobné organismy a [[korál]]i. Korály sice také žahají, ale hlavní nebezpečí je u nich spíše v pořezání. Sasanky jsou v podstatě nepříjemné všechny. Ve Středozemním moři je silně žahavá [[Alicia mirabilis]]. Měří až 40 cm. Má žlutavou barvu. Její průsvitné tělo a ramena jsou pokryta [[bradavice]]mi, které nepříjemně žahají. [239] => [240] => == Reference == [241] => [242] => [243] => == Externí odkazy == [244] => * {{Commonscat}} [245] => [246] => {{Živočišné kmeny}} [247] => [248] => {{Taxonbar|from=Q25441}} [249] => {{Autoritní data}} [250] => {{Portály|Živočichové}} [251] => [252] => [[Kategorie:Žahavci| ]] [253] => [[Kategorie:Živočichové]] [] => )
good wiki

Žahavci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'korálnatci','Medusozoa','polypovci','výtrusenky','medúzovci','medúza','epitelová tkáň','čtyřhranky','Nezmar jeseteří','kalichovky','knidocyt','ektoderm'

Čtyřhranky

Ektoderm

Ektoderm je jedna ze tří zárodečných tkání, která se podílí na vývoji mnoha orgánů u živočichů.

Kalichovky

Korálnatci

Medusozoa

Medúza

Medúzovci

Polypovci

Výtrusenky