Array ( [0] => 15496211 [id] => 15496211 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žlutice [uri] => Žlutice [3] => Luditz.JPG [img] => Luditz.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Žlutice je malé město v okrese Karlovy Vary, nacházející se v Západočeském kraji v České republice. Město leží v kotlině mezi Krušnými horami a Doupovskými horami. Žlutice jsou historicky významným sídlem, založeným již ve 13. století. V minulosti bylo centrem hornického a sklářského průmyslu. Město se také pyšní dlouhou historií a bohatým kulturním dědictvím, které zahrnuje množství historických památek, kostelů a zámků. Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel svatého Mikuláše, Šlikův zámek a historické městské jádro. Žlutice mají také příjemnou atmosféru a nabízejí různé turistické aktivity pro návštěvníky, včetně procházek po okolní přírodě, cyklistických výletů a návštěv místních lázní. Celkově je Žlutice zajímavým místem s bohatou historií a mnoha kulturními a přírodními památkami, které stojí za návštěvu. [oai] => Žlutice je malé město v okrese Karlovy Vary, nacházející se v Západočeském kraji v České republice. Město leží v kotlině mezi Krušnými horami a Doupovskými horami. Žlutice jsou historicky významným sídlem, založeným již ve 13. století. V minulosti bylo centrem hornického a sklářského průmyslu. Město se také pyšní dlouhou historií a bohatým kulturním dědictvím, které zahrnuje množství historických památek, kostelů a zámků. Mezi nejvýznamnější památky města patří kostel svatého Mikuláše, Šlikův zámek a historické městské jádro. Žlutice mají také příjemnou atmosféru a nabízejí různé turistické aktivity pro návštěvníky, včetně procházek po okolní přírodě, cyklistických výletů a návštěv místních lázní. Celkově je Žlutice zajímavým místem s bohatou historií a mnoha kulturními a přírodními památkami, které stojí za návštěvu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Žlutice jsou malebné město v Karlovarském kraji, které se nachází na soutoku řeky Žlutice a říčky Ježatky. Toto město je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které sahá až do středověku. Jednou z nejvýznamnějších historických památek je barokní kostel svatého Václava, jenž dominuje městskému náměstí. Tento kostel, postavený v 18. století, je mistrovským dílem architektury a každoročně přitahuje návštěvníky a zájemce o historii a umění. Žlutice skýtají také příležitosti k aktivnímu odpočinku v okolní přírodě. Malebné lesy a kopce poskytují úžasné možnosti pro pěší turistiku a cyklistiku. Město se pyšní přátelskou atmosférou a společenským životem, který ožívá během různých kulturních akcí, jako jsou trhy, festivaly a řemeslné jarmarky. Kromě své historické a kulturní hodnoty se Žlutice mohou pochlubit i rozvinutým zázemím pro obyvatele a návštěvníky. Místní občané a organizace se aktivně podílejí na rozvoji města a posilování komunity, což přispívá k celkové pozitivní náladě a životnímu stylu. Žlutice tedy představují místo, kde se harmonicky snoubí historie, příroda a společenství, což z nich činí atraktivní cíl pro návštěvníky i místo pro život. [oai_cs_optimisticky] => Žlutice jsou malebné město v Karlovarském kraji, které se nachází na soutoku řeky Žlutice a říčky Ježatky. Toto město je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které sahá až do středověku. Jednou z nejvýznamnějších historických památek je barokní kostel svatého Václava, jenž dominuje městskému náměstí. Tento kostel, postavený v 18. století, je mistrovským dílem architektury a každoročně přitahuje návštěvníky a zájemce o historii a umění. Žlutice skýtají také příležitosti k aktivnímu odpočinku v okolní přírodě. Malebné lesy a kopce poskytují úžasné možnosti pro pěší turistiku a cyklistiku. Město se pyšní přátelskou atmosférou a společenským životem, který ožívá během různých kulturních akcí, jako jsou trhy, festivaly a řemeslné jarmarky. Kromě své historické a kulturní hodnoty se Žlutice mohou pochlubit i rozvinutým zázemím pro obyvatele a návštěvníky. Místní občané a organizace se aktivně podílejí na rozvoji města a posilování komunity, což přispívá k celkové pozitivní náladě a životnímu stylu. Žlutice tedy představují místo, kde se harmonicky snoubí historie, příroda a společenství, což z nich činí atraktivní cíl pro návštěvníky i místo pro život. ) Array ( [0] => {{Upravit|wikifikovat, doplnit řádkové reference}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Žlutice [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ041 [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Karlovy Vary]] [6] => | pověřená obec = Žlutice [7] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [8] => | okres = Karlovy Vary [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 364 52 [11] => | počet částí obce = 9 [12] => | počet katastrálních území = 10 [13] => | počet ZSJ = 11 [14] => | adresa = Velké náměstí 144
364 52 Žlutice [15] => | web = http://www.zlutice.cz [16] => | úřední web = [17] => | e-mail = podatelna@zlutice.cz [18] => | starosta = Mgr. Helena Plitzová [19] => | starosta aktuální k = 2022 [20] => | mapa = Zlutice KV CZ.png [21] => }} [22] => '''Žlutice''' ({{Vjazyce2|de|''Luditz''}}) jsou [[město]] v jihovýchodní části [[okres Karlovy Vary|okresu Karlovy Vary]], ve kterém žije {{Počet obyvatel}} obyvatel. Leží ve svahu nad údolím řeky [[Střela (řeka)|Střely]] v krajině pod [[Vladař (Tepelská vrchovina)|Vladařem]]. [23] => [24] => == Historie == [25] => [[První písemná zmínka]] o Žluticích pochází z roku 1140. Společně s druhou zmínkou z roku 1186 se nachází v mladších [[Falzum (diplomatika)|falzech]] listin, které měly doložit majetková práva [[Kladrubský klášter|kladrubského kláštera]]. Podle jednoho z nich daroval roku 1140 velmož Zdimír klášteru Žlutice spolu s vesnicemi [[Bukovina (Kralovice)|Bukovinou]] a [[Hradec (okres Plzeň-jih)|Hradcem]]. Ve druhé polovině třináctého století vesnici získali [[Páni z Rýzmburka|páni z Rýzmburka]], kterým potom Žlutice patřily až do roku 1415. Za nich byly povýšeny na městečko, získaly [[Městská heraldika|městský znak]] a po roce 1280 také právo vybudovat opevnění. [26] => [27] => {{Neověřeno část}} [28] => [29] => Roku 1375 vedlo město městskou knihu (dnes nedochovanou) a téhož roku vydalo svou první listinu opatřenou městskou pečetí. Někteří z jeho obyvatel nalezli uplatnění i v královských službách, na vysokých církevních postech a na pražské univerzitě. Negativní vliv na další vývoj města měl odklon hlavní dopravy vybraného zboží z Prahy do Chebu (nově přes Slaný, Louny, Žatec, Kadaň a Ostrov) provedený králem Karlem IV. v zájmu posílení královských měst (roku 1352 a opět 1367), čímž prastará obchodní cesta Praha–Cheb vedoucí přes Žlutice, spojující české země se západními středisky řemesel a obchodu, ztratila na významu. [30] => [31] => === 15. století === [32] => Od roku 1403 bylo žlutické panství rozdělené na dvě části, ale majetkové vztahy jsou nejasné. Roku 1415 prodal Jan Boreš z Rýzmburka svou polovinu Jindřichovi z Elsterberka na Plané. Jindřich pravděpodobně získal také druhou polovinu, kterou do té doby snad měli v zástavě [[Benedové z Nečtin|páni z Nečtin]]. Nový majitel pro město roku 1416 získal právo pořádat výroční trh. Jindřich nepřesídlil na [[Žlutice (zámek)|žlutický hrad]]. Jako katolík žil až do konce života v neustálých bojích s [[Husitství|husity]]. Roku 1421 byly Žlutice obsazeny [[Křížové výpravy do Čech|křižáckým vojskem]]. [[Pražský svaz|Pražané]] město o Velikonocích roku 1422 dobyli, avšak neponechali v něm svou posádku, takže kostel zůstal katolickým. Po smrti Jindřichově se města zmocnil husitský hejtman [[Jakoubek z Vřesovic]] a byl odtud vytlačen novou výpravou (1427), ale vdova po Jindřichovi Markéta nebyla schopna čelit opětovnému Jakoubkovu tlaku a roku 1428 žlutické panství Jakoubkovi z Vřesovic prodala. [33] => [34] => Po osmi bouřlivých letech, kdy město bylo napadáno útočníky z obou stran, dostalo město na více než jedno století nového pána, přišlého z [[Chřiby|Chřibů]] od [[Kyjov]]a na Moravě, malého sice vzrůstem, ale neohroženého bojovníka, jemuž předcházela pověst [[Bitva u Ústí nad Labem|vítěze u Ústí]] a který i pak dále válčil se Sasy (1432), vypálil [[Klášter Valdsasy|valdsaský klášter]] (1433), dobyl hrad [[Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)|Kostomlaty]] (1434), bojoval u Želenic (1438). Své sídelní město Žlutice ochránil postavením dvou vojenských hrádků [[Nevděk]], který kryl přístupové cesty od jihu, a [[Mazanec (hrad)|Mazance]], který stál na severním okraji města. Zdá se, že se mu v té době zdařilo uchránit město od vojenských útoků. Jakoubek se ale ukázal jako schopný politik, když přijal a hostil ve Žluticích roku 1433 poselstvo [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|Basilejského koncilu]], jehož jednání vedla k vyhlášení kompaktát (1436), která legalizovala v českých zemích, jako jediných v Evropě, dvojí víru: [[Katolická církev|katolickou]] a [[Husitství|kališnickou]]. Jako politik sloužil králům [[Zikmund Lucemburský|Zikmundovi]], [[Albrecht II. Habsburský|Albrechtovi]], [[Ladislav Pohrobek|Ladislavu Pohrobkovi]] a [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. [35] => [36] => Z Jakoubkovy doby vychází celkový rozkvět města. Roku 1447 založil tři předměstí – Kralovice, Chudobice a Nad městem, později zvané Horní, k nimž před rokem 1484 byla přidána dvě další: Hladov a Lomnice. Tvář města se změnila i rozšířením žlutického hradu, bývalé rýzmburské tvrze, a postavením hradů Nevděk a Mazanec. Dobrá hospodářská situace samotného města, k níž přispěl i svobodný obchod se solí (1445), se zračí v postavení městského špitálu svaté Alžběty (1441) a špitální kaple (1448) a městského pivovaru (1459). V jeho době si město také začalo budovat vlastní pozemkový majetek sestávající z celých vesnic (svobodný statek [[Semtěš]] (1441) a roku 1446 ves [[Štoutov]]), takže se stalo pozemkovou vrchností pro poddané koupených vsí.{{Fakt/dne|20181228191440|}} V první polovině šedesátých let patnáctého století si Žlutice za své hlavní sídlo zvolil Jakoubkův syn [[Jan z Vřesovic]]. Za dalších [[Páni z Vřesovic|Vřesoviců]] byl městský majetek rozmnožován, takže deskový statek čítal nakonec 12 vsí. Rostly příjmy z městského pivovaru, který byl zásobován chmelem z vlastních chmelnic, a prosperitu začali pociťovat soukeníci, jichž od 15. století stále přibývalo. Tak se stalo, že Žlutice byly jediným městem v západních Čechách, které zachytilo impozantní nástup soukenictví do světového trhu. Vyrábělo sukno nejen pro vnitřní trh, v němž žlutičtí soukeníci měli takřka monopol na dodávky pro armádu, ale podílelo se prostřednictvím pražských překupníků na vývozu směřujícím hlavně do východní a jihovýchodní Evropy. [37] => [38] => === 16. století === [39] => V 16. století prožívalo město dobu rozkvětu po všech stránkách. Výrazem toho jsou i změny týkající se správy města. V roce 1536 koupilo město od měšťana Paráska největší dům ve městě pro účel radnice, v níž městský úřad sídlí dodnes. Funkci radního písaře zastával absolvent univerzity a i další členové městské rady měli univerzitní vzdělání. To mělo blahodárný vliv na zvýšení úrovně úřadování. Zápisy v městských knihách dostávají pevnou a jasnou stylizaci, jsou po předchozí latině psány krásným českým jazykem a neméně vytříbeným rukopisem. Městská latinská škola vysílala stále větší počet svých žáků na [[Univerzita Karlova|pražskou univerzitu]], např. v letech 1560-1581 to bylo 59 žáků. Touha měšťanů po vzdělání a kulturním povznesení prokazuje i pořízení známého [[Žlutický kancionál|''Žlutického kancionálu'']] roku 1558, jímž se Žlutice přibližovaly kulturní úrovni královských měst. [40] => [41] => V 16. století změnily Žlutice čtyřikrát majitele, když po Vřesovicích nastoupili v letech 1537–1568 páni z Plavna, 1568–1572 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, prezident apelačního soudu a jediný katolík od husitských dob, a konečně Kokořovci z Kokořova (1575–1878), kteří drželi žlutické panství více než 300 let. [42] => [43] => === 17. století === [44] => Od Jakoubkových dob zvítězil ve Žluticích [[utrakvismus]], farní knihovna obsahovala spisy [[Jan Hus|Jana Husa]] a předních husitských teologů Jakoubka ze Stříbra a Jana ze Příbrami (1448), mezi světci katolické církve byl až do roku 1620 připomínán [[Den upálení mistra Jana Husa|„den sv. Mistra Jana Husi“]], „den Svaté paměti mistra Jana Husi“, „festum Joannis Hus“, jak znějí datovací formule v městských knihách. Také do kancionálu si dalo město vymalovat dvě vyobrazení upálení Mistra Jana Husa a [[Jeroným Pražský|Jeronýma Pražského]], obě pak byla za rekatolizace znehodnocena začerněním a pořezáním. Dědictví diplomatického ducha Jakoubka z Vřesovic, který pomáhal převést kališníky do státem uznané církve, bylo však ve městě patrné a [[rekatolizace]] tu proběhla poměrně rychle. [45] => [46] => V roce 1633 bylo město postiženo morem, na nějž zemřelo během šesti měsíců 321 osob. V důsledku epidemie a [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] poklesl počet obyvatel a domů o 40 %. V roce 1680 se staly Žlutice dějištěm [[Nevolnictví|nevolnického]] povstání, které bylo rozehnáno teprve císařským vojskem. Pět selských vůdců, kteří se zúčastnili obléhání Žlutic z Dlouhého vrchu bylo popraveno. Mezi oběťmi byli i dva poddaní žlutického panství. [47] => [48] => Od poloviny 17. století se dosud české město germanizovalo a od jeho sklonku se na radnici začalo úřadovat německy, čemuž předcházelo poněmčování dosud české vládnoucí šlechty [[Kokořovcové z Kokořova|Kokořovců]]. [49] => [50] => Žlutický hrad přestavěl Ferdinand Hroznata Kokořovec, povýšený do hraběcího stavu, roku 1680 na zámek s pozoruhodnou zámeckou zahradou a naproti postavil Kokořovský dvůr (dnes čp. 160 v Karlovarské ulici). Na náměstí byl vztyčen roku 1704 sloup Nejsvětější Trojice, dílo místního sochaře Osvalda Wendy, tvůrce sousoší a soch v [[Pístov (Chodová Planá)|Pístově]], [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] (Nejsvětější Trojice 1716), [[Vidžín]]ě, [[Teplá|Teplé]], atd. [51] => [52] => === 18.–20. století === [53] => Jeho vnuk Ferdinand Jakub hrabě z Kokořova však roku 1731 přenesl své sídlo do zámku ve Štědré, a když roku 1761 žlutický zámek v důsledku blesku vyhořel, nebyl více obnoven a kamenů jeho prý bylo použito na obnovu rovněž shořelé fary. Druhý požár postihl město roku 1769 tak hrozně, že všechny domy byly zasaženy a jen farní kostel zůstal neporušen. [54] => [55] => Význam města vzrostl roku 1765, kdy po provedení restrikce byly v Loketsku ponechány pouze dva hrdelní soudy: v Lokti a ve Žluticích. Hrdelní soudnictví mělo město pravděpodobně již od svých zakladatelů Rýzmburků. Hrdelní soud existoval ve Žluticích v letech 1765–1783, pak byl přenesen do Žatce. [56] => [57] => Význam Žlutic stoupl poté, co se staly sídlem soudního a politického [[okres]]u (1850–1948). Obyvatelstvo města se v té době živilo především zemědělstvím. Další podniky vznikly až po vybudování železnice [[Železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou|Rakovník – Bečov nad Teplou]] v roce 1897. [58] => [59] => V letech 1938–1945 v důsledku [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] připadlo pohraničí i se Žluticemi [[Německo|Německu]]. V únoru 1945 se město stalo terčem náletu britského letectva, který však nezpůsobil větší škody. Rozvoj města stagnoval až do šedesátých let dvacátého století. V roce 1968 byla ukončena výstavba vodní nádrže. Panelová sídliště se stavěla v sedmdesátých a osmdesátých letech dvacátého století. [60] => [61] => [[Soubor:Měšťanský dům č.1, Žlutice.jpg|thumb|Památkově chráněná budova muzea (čp. 1)]] [62] => [63] => Původní řemeslnicko-zemědělský ráz města se usídlením správních orgánů po roce 1848 začal měnit, vzrostl počet úřednictva a inteligence. Založen byl Okrašlovací spolek, který provedl výsadbu stromů na [[Velké náměstí (Žlutice)|Velkém náměstí]] (1880), vytyčil a upravil turistickou cestu na hrad Nevděk lemovanou lavičkami a altány, na bývalé zámecké zahradě založil sad (1906) a při řece Střele zřídil koupaliště (1914). Díky Okrašlovacímu spolku bylo založeno i [[Muzeum Žlutice|městské muzeum]] (1900), jehož základem byl městský archiv, obrazy Žlutic, votivní obrazy Kokořovců i okolních šlechticů a ze sbírek prováděných dům od domu po celém okolí byly vybudovány soubory exponátů. V roce 1973 byla ve žlutickém muzeu otevřena nová expozice zaměřená výhradně na husitskou dobu a z městského muzea se stalo Muzeum husitského revolučního hnutí na Karlovarsku, jehož zlatým hřebem se stal [[Žlutický kancionál]]. V podzemí u pošty bylo pak otevřeno lapidárium a ve sklepení muzea expozice vězeňství a hrdelního práva. V letech 1973–2018 byla žlutická expozice pobočkou [[Muzeum Karlovy Vary|muzea v Karlových Varech]], od roku 2019 muzeum spravuje a provozuje město Žlutice. Expozice je od roku 2019 postupně modernizována a upravována podle návrhu [[Veronika Psotková|Veroniky Kudláčkové Psotkové]]. [64] => [65] => == Obyvatelstvo == [66] => Žlutice byly až do roku 1848 střediskem panství a většinou i sídlem vrchnosti. Ač zůstaly městem poddanským, staly se již ve 14. století nižší soudní stolicí pro některá jiná západočeská města v oblasti vrchní soudní stolice Cheb a v letech 1765–1783 sídlem hrdelního soudu pro polovinu Loketského kraje.{{Fakt/dne|20200830080857|}} Po roce 1848 byly na sto let sídlem soudního a politického okresu. Po vzniku ČSR tvořilo politický okres Žlutice (roku 1921) 96 obcí s 27 721 obyvateli, většinou německé národnosti (26 846), českou národnost mělo 656 osob a židovskou 17 (avšak 351 osob bylo izraelského náboženství). Většími sídly v okresu byl kromě Žlutic jen Bochov (2 014 obyvatel), Chyše (1 126 obyvatel), Lubenec (939 obyv.) a Valeč (806 obyv.). Za [[První republika|první republiky]] ve městě vzrostl počet Čechů, byla založena česká obecná škola a rolnická škola (1926). Správa města však zůstala v německých rukou. V letech 1938–1945 patřilo celé Žluticko k [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říši]]. [67] => [68] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 2 008 obyvatel (z toho 944 mužů), z nichž bylo padesát Čechoslováků, 1 916 Němců, dva Židé, jeden příslušník jiné národnosti a 39 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, 31 lidí k církvím evangelickým, 49 k církvi izraelské a tři lidé byli bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 2 019 obyvatel: 139 Čechoslováků, 1 853 Němců, patnáct Židů a dvanáct cizinců. Stále výrazně převládala římskokatolická většina, ale žilo zde také 34 evangelíků, dvacet členů [[Církev československá husitská|církve československé]], 37 židů, jeden člen nezjišťovaných církví a devatenáct lidí bez vyznání. [69] => [70] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [71] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů části Žlutice [72] => |- [73] => ! [74] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [75] => |- style="white-space:nowrap" [76] => ! align="left" | Obyvatelé [77] => | 1 885 || 1 906 || 1 895 || 1 847 || 1 851 || 2 008 || 2 019 || 1 227 || 1 582 || 1 806 || 2 188 || 2 570 || 2 660 || 2 292 || 1 973 [78] => |- style="white-space:nowrap" [79] => ! align="left" | Domy [80] => | 297 || 304 || 303 || 303 || 314 || 324 || 346 || 288 || 273 || 261 || 264 || 314 || 336 || 339 || 340 [81] => | [82] => |- style="white-space:nowrap" [83] => |} [84] => [85] => == Městská správa a politika == [86] => === Části města === [87] => * [[Knínice (Žlutice)|Knínice]] (k. ú. Knínice u Žlutic) [88] => * [[Protivec (Žlutice)|Protivec]] (k. ú. Protivec u Žlutic) [89] => * [[Ratiboř (Žlutice)|Ratiboř]] (k. ú. Ratiboř u Žlutic) [90] => * [[Skoky (Žlutice)|Skoky]] (k. ú. Skoky u Žlutic) [91] => * [[Verušice]] (k. ú. Verušice) [92] => * [[Veselov]] (k. ú. Veselov) [93] => * [[Vladořice]] (k. ú. Vladořice) [94] => * [[Záhořice]] (k. ú. Záhořice) [95] => * Žlutice (k. ú. Žlutice a [[Mlyňany]]) [96] => [97] => Od 1. července 1975 do 28. února 1990 k městu patřily i [[Čichalov]], [[Kovářov (Čichalov)|Kovářov]], [[Mokrá (Čichalov)|Mokrá]] a [[Štoutov]]. [98] => [99] => === Členství ve sdruženích === [100] => Žlutice jsou členem [[Společenství měst s husitskou minulostí a tradicí]] a [[Svazek obcí Doupovské hory|Svazku obcí Doupovské hory]], který ve městě sídlí. [101] => [102] => === Partnerské obce === [103] => [104] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Hurbanovo]], [[Slovensko]] [105] => * {{Flagicon|Německo}} [[Warmensteinach]], [[Německo]] [106] => [107] => === Městské symboly === [108] => Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] dne 25. března 2005. [109] => [110] => === Zastupitelstvo === [111] => Ve volebních obdobích v letech 1990–2018 mělo městské zastupitelstvo patnáct členů. Od roku 2018 se počet členů zastupitelstva snížil na devět. [112] => [113] => === Starostové === [114] => [115] => * 1945: Václav Šlajer (předseda revolučního národního výboru) [116] => * 1945: Jaroslav Hodek (předseda místního národního výboru) [117] => * 1945: Václav Šlajer (předseda místního národního výboru) [118] => * 1945: Václav Šlajer (předseda místní správní komise) [119] => * 1945: Jaroslav Pivinský (předseda místní správní komise) [120] => * 1945: Václav Kučera (předseda místní správní komise) [121] => * 1946–1947: Václav Kučera (předseda místního národního výboru) [122] => * 1947–1950: Josef Hanzlík (předseda místního národního výboru) [123] => * 1950–1952: Václav Šlajer (předseda místního národního výboru) [124] => * 1952–1957: Jaroslav Dvořák (předseda místního národního výboru) [125] => * 1957–1960: Miloslav Šír (předseda místního národního výboru) [126] => * 1960–1964: Miloslav Šír (předseda městského národního výboru) [127] => * 1964–1976: Stanislav Šmídl (předseda městského národního výboru) [128] => * 1976–1981: Miloslav Šír (předseda městského národního výboru) [129] => * 1981–1990: Vojtěch Svoboda (předseda městského národního výboru) [130] => * 1990–1999: Herbert Gut [131] => * 1999–2010: Jaroslav Vojta [132] => * 2010–2022: [[Václav Slavík (1973)|Václav Slavík]] [133] => * od roku 2022: Helena Plitzová [134] => [135] => == Doprava == [136] => Přes město vede [[železniční trať Rakovník – Bečov nad Teplou]], na které se ve správním území města nachází stanice a zastávky: [137] => [138] => * [[Žlutice (nádraží)|stanice Žlutice]] asi jeden kilometr od centra [139] => * [[Záhořice]] – [[železniční zastávka]], asi jeden kilometr od centra Záhořic a asi čtyři kilometry od centra Žlutic [140] => * [[Protivec (Žlutice)|Protivec]] – železniční zastávka (odbočka na trať č. 163), asi 1 km od centra Protivce a asi 6 km od centra Žlutic [141] => [142] => Žlutice stojí na křižovatce silnic: [143] => * [[silnice II/193]] – Žlutice–[[Stříbro]]–[[Horšovský Týn]]–[[Domažlice]] [144] => * [[silnice II/205]] – [[Vahaneč]]–Žlutice–[[Manětín]]–[[Město Touškov]] [145] => * [[silnice II/226]] – [[Záhořice]]–Chýše–[[Lubenec]]–[[Vroutek]]–[[Podbořany]]–[[Pšov (Podbořany)|Pšov]] [146] => [147] => Do města vedou autobusové linky z [[Karlovy Vary|Karlových Varů]], [[Toužim]]i, [[Plzeň|Plzně]], [[Chyše]], [[Valeč (okres Karlovy Vary)|Valče]] a [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázní]]. [148] => [149] => == Společnost == [150] => Kromě mateřské a základní školy tu sídlí též zvláštní škola, střední lesnická škola a základní umělecká škola. Každoročně se zde koná Žlutická pouť a [[Žlutické divadelní léto]]. [151] => [152] => == Pamětihodnosti == [153] => {{viz též|Seznam kulturních památek ve Žluticích}} [154] => [155] => Půdorys města představuje vrcholnou úroveň českého [[Urbanismus|urbanismu]] doby krále Přemysla Otakara II. a Žlutice se řadí mezi pět měst s nejzdařilejším urbanistickým řešením (Vysoké Mýto, Litovel, Žlutice, Moravská Třebová a České Budějovice).{{Fakt/dne|20200830075115|}} Záhy bylo město opevněno hradbami (písemně doloženy roku 1375), které spojovaly tři vstupní městské brány: Paví (Pavová) zvaná též Horní, Chyšská a Vodní, neboli Toužimská. Polohu Chyšské a Horní brány dodnes připomínají kamenné desky na domech čp. 42 v Hradební ulici a čp. 299 v Karlovarské ulici. Stavební dominantou města je farní kostel svatého Petra a Pavla postavený na místě románského vesnického kostela s funkcí kostela farního, jak dosvědčuje při něm ležící pohřebiště, odkud pocházejí nálezy bronzových esovitých záušnic datovaných za rok 1150. V sousedství kostela založili [[Páni z Rýzmburka|Rýzmburkové]] kolem roku 1300 klášter dominikánek přenesený pak do [[Duchcov]]a. Snad již tehdy mělo město kamenné domy, jak naznačuje síť místy dvoupatrových sklepů lámaných hornickým způsobem ve skále. [156] => [157] => Centrum města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. Jejím středem je čtvercové Velké náměstí, na kterém se nachází [[radnice]] a [[muzeum]]. Uprostřed náměstí se nachází [[kašna]] a vedle ní [[Trojiční sloup|sloup Nejsvětější Trojice]] z let 1701–1704. v severozápadní části náměstí se nachází zámecká brána do zbořeného zámku. Poblíž města se nachází i smírčí kříž. [158] => [159] => ; Radnice : [[Soubor:Radnice Žlutice.jpg|náhled|Radnice Žlutice před opravou]] Než byla postavena [[radnice]], lidé se scházeli v soukromých domech. Po zřízení radnice zakoupilo město tzv. Velký dům, dnešní muzeum. V roce 1779 při velkém požáru radnice vyhořela a v roce 1781 byla znovu postavena. V roce 1870 byly na radnici nainstalovány hodiny. V roce 1905 byla budova opravena. V roce 1923 byla odkryt znak Kokořovců a Švamberků. Radnice je postavena v renesančním slohu. Fasáda a okna radnice byly v roce 2016 navráceny do historické podoby. [160] => ; Kokořovský dvůr : Stavební hmota hospodářského dvora má základy asi už v době Rýzmburků. V roce 1680 byl dvůr s panstvím majetkem Ferdinanda Hroznaty z Kokořova, který v témže roce začal s přestavbou dvora do dnešního stavu. Po první pozemkové reformě byl součástí zbytkového statku F. Diviše (124 ha). Po druhé světové válce byl využíván státním statkem a po roce 1990 byl restituován. Budovy mají propadlé střechy a patří mezi ohrožené kulturní památky. [161] => ; Muzeum : [[Muzeum Žlutice|Žlutické muzeum]] se nachází na Velkém náměstí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic, zvaném Velký [[dům]]. Nejstarší historii dokumentují archeologické nálezy a vzácné listiny, mezi nimi též [[Žlutický kancionál]]. Mladší historii dokumentují plastiky a obrazy Kokořovců. Nachází se zde i městská [[Věznice|šatlava]]. Muzeum je věnováno převážně husitství a historii města a regionu. [162] => ; Kostel svatého Petra a Pavla : [[Soubor:Žlutice kostel sv. Petra a Pavla (1).jpg|náhled|Kostel svatého Petra a Pavla]] [[Kostel svatého Petra a Pavla (Žlutice)|Kostel svatého Petra a Pavla]] se začal stavět v polovině 14. století. Jeho [[Loď (architektura)|loď]] je zaklenutá gotickými klenbami. V jižní lodi jsou zbytky nástěnných maleb z roku 1435. V kostele se také nachází [[varhany]] z let 1774–1775. [163] => ; Kostel svatého Mikuláše : Filiální [[Kostel svatého Mikuláše (Žlutice)|kostel svatého Mikuláše]] z 13. století stojí uprostřed hřbitova v místech zaniklé farní vsi Středka asi kilometr severozápadně od centra města. [164] => ; Podzemí : Sklepy a chodby pod Žluticemi se stavěly od středověku až do devatenáctého století a většinou jsou dvoupodlažní. Sklepení sloužilo pro uchovávání potravin a surovin. V dnešní době je část podzemí zpřístupněna, je zde umístěno malé [[divadlo]] a [[lapidárium]]. [165] => ; Kaple svatého Jana Nepomuckého : Na jihozápadním okraji města stojí [[Kaple svatého Jana Nepomuckého (Žlutice)|kaple svatého Jana Nepomuckého]]. [166] => ; Fara : Fara, dříve děkanství (Dukelských hrdinů čp. 97) je jednopatrová nárožní budova postavená v dnešní podobě roku 1769 a obnovená po požáru roku 1779. Na nároží jsou patrny sluneční hodiny z doby vzniku stavby. Farář P. Miroslav Janák je v roce 1972 opatřil nápisem: „Život je sen. Čas plyne. Svůj doušek života pij.“, dnes již neznatelným. Budova má gotické sklepy s kamennými valenými klenbami. Při ohradní zdi farní zahrady jsou dvě kašny – při ulice 28. října bez ozdob, při ulici Dukelských hrdinů s barokní plastikou koně. [167] => ; Zámek : [[Soubor:Zámecká brána Žlutice.jpg|thumb|Brána do bývalého zámeckého areálu]] [[Žlutice (zámek)|Žlutický zámek]] vznikl přestavbou a rozšířením hradu, založeného Rýzmburky vně hradeb v severozápadní části města. Sídlili v něm [[páni z Vřesovic]] a pak Kokořovci, kteří jej přebudovali v raně barokním stylu v roce 1680 na obdélnou dvoupatrovou budovu se dvěma krátkými křídly. Při něm byla založena zámecká zahrada. V roce 1761 zámek vyhořel a nebyl obnoven. Zbyly z něj jen fragmenty: pozdně gotický portál z doby Vřesoviců, některé architektonické prvky v bývalé zámecké zahradě a zámecká brána v severozápadním rohu Velkého náměstí. Brána vznikla při přestavbě zámku v roce 1680. [168] => ; Mazanec : Hrad [[Mazanec (hrad)|Mazanec]] založil okolo roku 1446 Jakoubek z Vřesovic spolu s Nevděkem, ležícím na protějším svahu, k ochraně města. Již roku 1568 uváděn jako pustý, stál ještě 1578, ale roku 1651 zanikl. Mezi Mazancem a níže položeným Žlutickým zámkem se nacházely louky a zahrady žlutických měšťanů, které v letech 1718 a 1724 skoupila vrchnost pro rozšíření zámecké zahrady. Jméno Mazanec se odvozuje od okrouhlé podoby návrší a původně se vztahovalo k místu, později i hrádku. Německý název „Wosanzen“ vzniklý později je zkomoleninou českého názvu. [169] => ; Sloup Nejsvětější Trojice : [[Soubor:Sloup nejsvětější trojice.jpg|náhled|upright|Sloup Nejsvětější Trojice]] [[Sloup Nejsvětější Trojice (Žlutice)|Trojiční sloup]] z roku 1704 na Velkém náměstí je dílem žlutického sochaře Osvalda Wendy. Třináct metrů vysoký sloup se sochami sv. Václava, Vojtěcha a Ludmily, asi 45 andělíčky na sloupu a 15 na soklu, byl obehnán roku 1854 balustrádou se šiškami. Na soklu sloupu jsou tři nápisové desky: ze severní strany dedikace Ferdinanda Hroznaty z Kokořova a města Žlutic a chronogramem 1704, ze západní strany modlitba ke sv. Trojici a z jižní strany ohlášení čtyřicetidenních odpustků pro toho, kde se pomodlí třikrát Sláva Otci, Otčenáš a Andělské pozdravení, datované 1764. [170] => [171] => == Osobnosti == [172] => * [[Ambrož z Ottersdorfu]] († 1559) – šlechtic a právník [173] => * [[František Perger]] (1700–1772) – jezuita [174] => * [[Adolf Bohaty]] (1845–1929) – stavební podnikatel a politik [175] => * [[Johann Gerstner]] (1851–1939) – houslista a hudební pedagog [176] => * [[German Joseph Krieglsteiner]] (1937–2001) – mykolog [177] => * [[Hugo Liehm]] (1879–1958), podnikatel, politik (DNP, SdP, NSDAP), starosta města v letech 1926–1935 [178] => * [[Dalibor Nesnídal]] (* [[1954]]) – český výtvarný umělec, sklář a ilustrátor [179] => * [[Jan Sobek]] (1831–1914) – hudební skladatel a klarinetista [180] => * [[Jana Sýkorová]] (* 1973) – operní pěvkyně [181] => * [[Emanuel Wirth]] (1842–1923) – houslista [182] => [183] => == Odkazy == [184] => === Reference === [185] => [186] => {{Citace monografie [187] => | editoři = Miloslav Bělohlávek [188] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy [189] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [190] => | místo = Praha [191] => | rok = 1985 [192] => | počet stran = 528 [193] => | svazek = IV [194] => | kapitola = Žlutice – zámek [195] => | strany = 417 [196] => }} [197] => {{Citace monografie [198] => | příjmení = Sedláček [199] => | jméno = August [200] => | odkaz na autora = August Sedláček [201] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Plzeňsko a Loketsko [202] => | vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency [203] => | místo = Praha [204] => | rok = 2000 [205] => | svazek = XIII [206] => | počet stran = 250 [207] => | kapitola = Žlutické hrady [208] => | strany = 206–207 [209] => }} [210] => {{Citace elektronického periodika [211] => | titul = Žlutické kalendárium - Žlutice [212] => | periodikum = www.zlutice.cz [213] => | url = http://www.zlutice.cz/obcan/zluticke-kalendarium.htm [214] => | datum přístupu = 2017-08-29 [215] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170830054034/http://www.zlutice.cz/obcan/zluticke-kalendarium.htm [216] => | datum archivace = 2017-08-30 [217] => }} [218] => {{Citace elektronického periodika [219] => | příjmení = [220] => | jméno = [221] => | titul = Žlutice - kaple sv. Jana Nepomuckého [222] => | periodikum = Památky a příroda Karlovarska [223] => | datum vydání = [224] => | datum přístupu = [225] => | url = http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/zlutice-kaple-sv-jana-nepomuckeho [226] => | issn = [227] => }} [228] => {{Citace elektronického periodika [229] => | titul = Náš venkov: Paralelní svět Dalibora Nesnídala [230] => | periodikum = www.ceskatelevize.cz [231] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097944695-nas-venkov/217562243400002-paralelni-svet-dalibora-nesnidala/titulky [232] => | jazyk = cs [233] => | datum přístupu = 2017-05-03 [234] => }} [235] => {{Citace monografie [236] => | příjmení = Toušlová [237] => | jméno = Iveta [238] => | odkaz na autora = Iveta Toušlová [239] => | příjmení2 = Podhorský [240] => | jméno2 = Marek [241] => | příjmení3 = Maršál [242] => | jméno3 = Josef [243] => | titul = Toulavá kamera [244] => | vydání = 1 [245] => | vydavatel = [246] => | místo = Praha [247] => | rok = 2005 [248] => | počet stran = 230 [249] => | strany = 41 [250] => | svazek = 18 [251] => | isbn = 80-7316-228-8 [252] => }} [253] => {{Citace monografie [254] => | příjmení = Träger [255] => | jméno = Gertrud [256] => | titul = Denkmäler im Egerland Kreis Luditz [257] => | vydavatel = Bönner & Daentler KG [258] => | místo = Eichstätt [259] => | rok = 1993 [260] => | isbn = [261] => | jazyk = německy [262] => }} [263] => {{Citace periodika [264] => | příjmení = Boukal [265] => | jméno = Jan [266] => | titul = Jan z Vřesovic († 1478) – ve stínu slavného otce [267] => | periodikum = Památky, příroda, život [268] => | rok = 2015 [269] => | ročník = 47 [270] => | číslo = 3 [271] => | strany = 13 [272] => | issn = 0231-5076 [273] => }} [274] => {{Citace monografie [275] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [276] => | svazek = I. Čechy [277] => | vydavatel = Státní úřad statistický [278] => | místo = Praha [279] => | rok = 1924 [280] => | počet stran = 596 [281] => | vydání = 2 [282] => | strany = 262 [283] => }} [284] => {{Citace monografie [285] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [286] => | svazek = I. Země česká [287] => | vydavatel = Státní úřad statistický [288] => | místo = Praha [289] => | rok = 1934 [290] => | počet stran = 614 [291] => | strany = 407 [292] => }} [293] => {{Citace elektronické monografie [294] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [295] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [296] => | datum vydání = 2015-12-21 [297] => | datum přístupu = 2020-03-08 [298] => | vydavatel = Český statistický úřad [299] => | kapitola = Okres Karlovy Vary [300] => | url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150412.pdf [301] => }} [302] => {{Citace elektronické monografie [303] => | titul = Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [304] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [305] => | datum přístupu = 2022-04-18 [306] => }} [307] => {{Citace monografie [308] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [309] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [310] => | typ svazku = díl [311] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [312] => | datum vydání = 2015-12-21 [313] => | datum přístupu = 2019-12-27 [314] => | vydavatel = Český statistický úřad [315] => | místo = Praha [316] => | strany = 72, 250, 343, 568 [317] => | formát = PDF online [318] => }} [319] => {{Citace elektronické monografie [320] => | titul = Udělené symboly – Žlutice [321] => | url = https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1314 [322] => | datum vydání = 2005-03-25 [323] => | datum přístupu = 2022-06-09 [324] => }} [325] => [326] => [327] => === Externí odkazy === [328] => * {{Commons}} [329] => * {{Commonscat}} [330] => * {{Wikislovník|heslo=Žlutice}} [331] => * {{Oficiální web}} [332] => * {{RÚIAN}} [333] => [334] => {{Části české obce}} [335] => {{Okres Karlovy Vary}} [336] => {{Autoritní data}} [337] => {{Portály|Česko|Geografie}} [338] => [339] => [[Kategorie:Žlutice| ]] [340] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [341] => [[Kategorie:Obce v okrese Karlovy Vary]] [342] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [343] => [[Kategorie:Sídla v Tepelské vrchovině]] [344] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [345] => [[Kategorie:Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis]] [346] => [[Kategorie:Svazek obcí Doupovské hory]] [347] => [[Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech]] [348] => [[Kategorie:Města v okrese Karlovy Vary]] [] => )
good wiki

Žlutice

Žlutice jsou malebné město v Karlovarském kraji, které se nachází na soutoku řeky Žlutice a říčky Ježatky. Toto město je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které sahá až do středověku.

More about us

About

Toto město je známé svou bohatou historií a kulturním dědictvím, které sahá až do středověku. Jednou z nejvýznamnějších historických památek je barokní kostel svatého Václava, jenž dominuje městskému náměstí. Tento kostel, postavený v 18. století, je mistrovským dílem architektury a každoročně přitahuje návštěvníky a zájemce o historii a umění. Žlutice skýtají také příležitosti k aktivnímu odpočinku v okolní přírodě. Malebné lesy a kopce poskytují úžasné možnosti pro pěší turistiku a cyklistiku. Město se pyšní přátelskou atmosférou a společenským životem, který ožívá během různých kulturních akcí, jako jsou trhy, festivaly a řemeslné jarmarky. Kromě své historické a kulturní hodnoty se Žlutice mohou pochlubit i rozvinutým zázemím pro obyvatele a návštěvníky. Místní občané a organizace se aktivně podílejí na rozvoji města a posilování komunity, což přispívá k celkové pozitivní náladě a životnímu stylu. Žlutice tedy představují místo, kde se harmonicky snoubí historie, příroda a společenství, což z nich činí atraktivní cíl pro návštěvníky i místo pro život.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Záhořice','Žlutický kancionál','Karlovy Vary','Štoutov','Husitství','radnice','Mazanec (hrad)','Německo','Páni z Rýzmburka','Žlutice (zámek)','Protivec (Žlutice)','Muzeum Žlutice'

Husitství

Husitství je české náboženské hnutí, které vzniklo v 15.

Německo

Radnice

Štoutov

Štoutov je malá obec nacházející se v okrese Přerov na Moravě v České republice.

Záhořice