Array ( [0] => 14769713 [id] => 14769713 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žovkva [uri] => Žovkva [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Žovkva [2] => | originální jméno = Жовква [3] => | obrázek = Zhovkva vlasenko.jpg [4] => | popisek = Kolegiátní kostel svatého Vavřince [5] => | vlajka = Flag of Zolkva.png [6] => | znak = Zhovkva01.png [7] => | nadmořská výška = 150 [8] => | časové pásmo = [[UTC+2]] [9] => | stát = Ukrajina [10] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti na Ukrajině|Oblast]] [11] => | název vyššího celku = [[Lvovská oblast|Lvovská]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Rajóny na Ukrajině|Rajón]] [13] => | název nižšího celku = [[Lvovský rajón|Lvovský]] [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | mapa = [20] => | loc-map = {{LocMap [21] => |Ukrajina [22] => |label=Žovkva [23] => |lat_deg=49 [24] => |lat_min=52 [25] => |lon_deg=23 [26] => |lon_min=20 [27] => |position=right [28] => |width=300 [29] => |float=center [30] => |caption= [31] => }} [32] => | velikost mapy = 300px [33] => | rozloha = 7,64 [34] => | počet obyvatel = 13629 [35] => | obyvatelé aktuální k = 2014 [36] => | hustota zalidnění = 1793 [37] => | etnické složení = [[Ukrajinci]] 98% [38] => | náboženské složení = [39] => | status = [40] => | starosta = Олег Вольський [41] => | web = http://zhovkva-tour.info/ [42] => | obecní úřad = пл. Вічева 1
80300 м. Жовква [43] => | telefonní předvolba = 3252 [44] => | psč = 80304 [45] => | označení vozidel = [46] => | typ statistického celku = [47] => | název statistického celku = [48] => }} [49] => '''Žovkva''' ({{Vjazyce2|pl|Żółkiew}}; {{Vjazyce2|de|Schowkwa}}; {{Vjazyce2|uk|Жовква}}; {{Vjazyce2|ru|Жолква}}; v letech [[1951]]–[[1991]] ''Nesterov'') je město ve [[Lvovská oblast|Lvovské oblasti]] na západní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Leží ve vrchovině [[Roztocze|Roztoččja]], asi 30 km severozápadně od [[Lvov]]a. Žije zde přibližně 13 600 obyvatel. V centru města se zachovalo mnoho architektonických památek. V [[17. století]] bylo město rezidencí polského krále [[Jan III. Sobieski|Jana III. Sobieského]]. V letech [[1940]]–[[2020]] bylo sídlem [[Žovkevský rajón|Žovkevského rajónu]], po jeho zrušení bylo začleněno pod nový Lvovský rajón. [50] => [51] => == Dějiny == [52] => [53] => === Založení města, jeho rozkvět (1597–1772) === [54] => [[Soubor:Karol Auer Rynek w Żółkwi.jpg|náhled|vlevo|Karel Auer: Centrální náměstí (cca 1858)]] [55] => [[Soubor:Teofila@sons.jpg|náhled|vlevo|Teofilie Sobieská, se syny Markem a Janem, při modlitbě u náhrobku hejtmana Žulkievského]] [56] => [[Soubor:Zhovkva.png|mini|120px|náhled|Erb Žovkvy během habsburské monarchie]] [57] => [[Soubor:Жолква. Василианский монастырь..jpg|náhled|Kostel Srdce Ježíšova]] [58] => [[Soubor:Żółkiew, rynek (HB28).jpg|náhled|vlevo|nám. Vičeva]] [59] => [[Soubor:Dominican monastery in Zhovkva (02).jpg|náhled|Kostel svatého Jozefata Mučedníka]] [60] => [[Soubor:Zhovkivsky Castle 2.jpg|náhled|vlevo|Zámek]] [61] => [[Soubor:Zolkiew Cerkiew Pr Trojce 02.jpg|náhled|Kostel svaté Trojice]] [62] => [[Soubor:Żółkiew - Ratusz.JPG|náhled|vlevo|Radnice]] [63] => [[Soubor:Zhovkva Synagogue RB.jpg|náhled|Synagoga v roce 2008]] [64] => [[Soubor:2. Жовква.Костел Святого Лаврентія (Жовква).JPG|náhled|vlevo|Kostel svatého Vavřince]] [65] => [[Soubor:Zhovkva Synahoha u 21 stolitti.jpg|náhled|Synagoga v roce 2007]] [66] => [[Soubor:Żółkiew, kolegiata św. Wawrzyńca (HB46).jpg|náhled|vlevo|Interiér kostela svatého Vavřince]] [67] => [[Soubor:2009K4760 - Жовква (Львівська).jpg|náhled|Kostel Narození Panny Marie]] [68] => [[Soubor:Ю. Буцманюк. Вітраж в жовківській каплиці.JPG|náhled|vlevo|Archanděl Gabriel – vitráž v kostele svatého Vavřince]] [69] => [[Soubor:Żółkiew (Polish) ,Zhovkva , (Ukrainian, Жовква) - Monument of Polish History - panoramio.jpg|náhled|Zvěřinecká brána se zbytky hradeb]] [70] => [[Soubor:Żółkiew, cerkiew Świętych Apostołów Piotra i Pawła (HB5).jpg|náhled|Kostel svatých apoštolů Petra a Pavle]] [71] => [72] => Žovkva byla založena v roce [[1597]] polním korunním hejtmanem Stanislavem Žulkievským ([[Stanisław Żółkiewski]]) erbu Lubič (herb Lubicz). Město a hrad navrhl architekt Pavel Šťastný (Paweł Szczęśliwy{{Citace monografie [73] => | příjmení = Kępiński [74] => | jméno = Andrzej [75] => | titul = Ukraina – po obu stronach Dniestru [76] => | vydavatel = Zysk i S-ka [77] => | místo = Poznań [78] => | rok vydání = 2013 [79] => | strany = 146 [80] => | isbn = 9788377853467 [81] => }}), který byl jedním z představitelů italské školy [[Architektura|architektury]]. Žulkievský požadoval vybudovat tzv. "ideální město", podobné renesančnímu městu Zámostí ([[Zamość]]), které bylo také soukromým městem. Žovkva získala [[magdeburské právo]] [[22. únor]]a [[1603]] díky [[Privilegium|privilegiu]] krále [[Zikmund III. Vasa|Zikmunda III. Vasy]]. Zakladatel města od samého počátku osobně dohlížel na stavbu nejdůležitějších budov - hradu, katolického kostela a pravoslavného kostela. V jeho nepřítomnosti ho zastupovala jeho manželka Regina, rozená Herburtová{{Citace monografie [82] => | příjmení = Osip-Pokrywka [83] => | jméno = Magda [84] => | příjmení2 = Osip-Pokrywka [85] => | jméno2 = Mirek [86] => | titul = Polskie ślady na Ukrainie . [87] => | vydavatel = Wydawnictwo BOSZ [88] => | místo = Olszanica [89] => | rok vydání = 2013 [90] => | strany = 174 [91] => | isbn = 9788375761931 [92] => }}. [93] => [94] => Město bylo založeno na půdorysu nepravidelného pětiúhelníku s hradem, tržištěm a sousedním [[Kolegiátní kostel|kolegiátním kostelem]] [[Svatý Vavřinec|svatého Vavřince]]. Žovkva byla obehnána hradbami se čtyřmi branami. Zachovala se pouze část hradeb a brána Zvěřiněcká (Zwierzyniecka). Brána Hlynská byla zbořena v [[1960–1969|60. letech]] [[20. století]] (nevyhovovala průjezdu vojenské techniky). Stavbu města dokončila manželka Regina, která se stala, spolu se svým synem Janem, majitelkou Žovkvy po tragické smrti manžela v [[Bitva u Cecory (1620)|bitvě u Cecory]] v roce [[1620]]. Poté město převzala její dcera – Sofie Danilovičová (Zofia Daniłowiczowa) a po ní její dcera Sofie Teofila, provdaná za krakovského [[purkrabí]]ho Jakuba Sobieského, jejichž syn se později stal králem Janem III. Město řídil volený soudce, potvrzovaný vlastníkem města. [95] => [96] => Žovkva byla oblíbeným sídlem krále [[Jan III. Sobieski|Jana III. Sobieského]], který zde trávil většinu svého času. Král posílil město moderním opevněním, vystavěl stavby v [[Baroko|barokním stylu]] a uložil sem své četné válečné [[trofej]]e. V té době byla ve městě zřízena škola kresby [[Ikona|ikon]], [[manufaktura]] na výrobu [[fajáns]]e a [[Hebrejský jazyk|tiskárna hebrejské literatury]]. Král také zrekonstruoval a vybavil kostel svatého Vavřince, spolufinancoval stavbu [[Řád svatého Basila Velikého|baziliánského]] [[klášter]]a s kostelem Srdce Ježíšova a novou [[Synagoga|synagogu]]. Ve stylu baroka přestavěl rovněž hrad Žovkev, který se stal v roce 1678 jeho královským sídlem. Od 2. poloviny [[17. století]] až po počátek [[18. století]] se město podstatně rozvinulo, byla vybudována řada nových kamenných budov s nádhernými zahradami a parkovou úpravou, město dosáhlo svého nejvyššího rozvoje a bohatství. V Žovkvě bylo pět [[Pravoslaví|pravoslavných]] [[kostel]]ů, čtyři [[Římskokatolická církev|římskokatolické]] kostely a synagoga. Sbírka obrazů, [[Grafika|grafiky]], řezbářství, [[Tapiserie|tapisérií]], [[porcelán]]u a zbraní na zámku byla známá svou vysokou uměleckou hodnotou. Město bylo proslaveno malíři ikon a řezbáři. [97] => [98] => V roce [[1676]] byl v Žovkvě francouzským králem [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] oceněn Řádem Ducha svatého král Jan III. Sobieský. V roce [[1684]], u příležitosti oslavy [[Bitva u Vídně|vítězství nad Osmanskou říší u Vídně]], byly Janu III. a královně Marii Kazimíře, zvané Zlatá Růže, předány ocenění od papeže [[Inocenc XI.|Innocenta XI.]] – posvěcený meč a klobouk. [99] => [100] => Po smrti prince Jakuba Ludvíka Sobieského město zdědila jeho dcera Maria Karolina de Bouillon, která později Žovkvu v dědictví předala svému bratranci [[Radziwiłłové|Michalovi Kazimírovi Radziwiłłovi]] (zvaný Rybeňka), tehdejšímu [[vilnius]]kému [[Velkopolské vojvodství|vojvodovi]] a velkému [[Hejtman (vojenství)|hejtmanovi]] [[Litva|Litvy]]. Byl to poslední majitel města, který se o něj staral. Jeho nástupci se o Žovkvu příliš nezajímali, město upadalo a majetek byl posléze vydražen a prodán. [101] => [102] => === Období habsburské monarchie (1772–1918) === [103] => Po [[Dělení Polska|prvním dělení Polska]], v roce [[1772]], se Žovkva stala v [[Haličsko-vladiměřské království|Haličsko-vladiměřském království]] krajským městem, které postupně spadalo pod [[Habsburská monarchie|habsburskou monarchii]], [[Rakouské císařství]] a v letech [[1866]]–[[1918]] pod [[Rakousko-Uhersko]]. [104] => [105] => Během [[První světová válka|první světové války]], v září [[1914]], bylo město dobyto ruskou armádou. Rakousko-Uhersko ho získalo zpět po bitvě v červnu [[1915]]. [106] => [107] => === Období 20. století (1918–1998) === [108] => Od 1. listopadu [[1918]] do 16. května [[1919]] byla Žovkva pod správou [[Západoukrajinská lidová republika|Západoukrajinské lidové republiky]]. Od 16. května 1919 do 14. března [[1923]] pod prozatímní správou [[Polsko|Polska]], schválenou [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížskou mírovou konferencí]] 25. června 1919. Území východní [[Halič]]e, včetně Žovkvy, se dostalo pod svrchovanost Polska, po jeho uznání Radou velvyslanců 15. března 1923{{Citace periodika [109] => | příjmení = [110] => | jméno = [111] => | titul = Tekst deklaracji opublikowany w Dz.U. z 1923 r. nr 49, poz. 333. [112] => | periodikum = [113] => }}. [114] => [115] => V období od 15. března 1923 do 16. srpna [[1945]]{{Citace monografie [116] => | titul = Ustawa z dnia 31 grudnia 1945 r. o ratyfikacji podpisanej w Moskwie 16 sierpnia 1945 r. umowy między Rzecząpospolitą Polską a Związkiem Socjalistycznych Republik Radzieckich o polsko-radzieckiej granicy państwowej (Dz.U. z 1946 r. nr 2, poz. 5). [117] => }} byla Žovkva okresním městem ve [[vojvodství]] [[Lvov]]. V tomto období zde sídlila posádka ''6. jízdního střeleckého pluku hejtmana Stanislava Žulkievského''. [118] => [119] => Po agresi [[Sovětský svaz|SSSR]] proti Polsku, [[17. září]] [[1939]], a okupaci města [[Rudá armáda|Rudou armádou]], zničili okupanti jak sochu krále Jana III. Sobieského, stojící před radnicí, tak i sochu zakladatele města hejtmana Stanislava Žulkievského v parku. [120] => [121] => V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] ztratila Žovkva většinu svých obyvatel. Po německém útoku na SSSR, 22. června [[1941]], zavraždili členové [[NKVD|NKV]]D 29 až 34 vězňů držených ve vazbě na zámku v Žovkvě (většina byla ukrajinské národnosti). Německé jednotky vstoupily do města 29. června 1941{{Citace monografie [122] => | příjmení = Musiał [123] => | jméno = Bogdan [124] => | titul = Rozstrzelać elementy kontrarewolucyjne. Brutalizacja wojny niemiecko-sowieckiej latem 1941 roku [125] => | vydavatel = Stowarzyszenie Kulturalne Fronda [126] => | místo = Warszawa [127] => | rok vydání = 2001 [128] => | strany = 143 [129] => | isbn = 8388747401 [130] => }} a jejich příchod zachránil několik vězňů{{Citace monografie [131] => | titul = Zbrodnicza ewakuacja więzień i aresztów NKWD na Kresach Wschodnich II Rzeczypospolitej w czerwcu – lipcu 1941 roku. Materiały z sesji naukowej w 55. rocznicę ewakuacji więźniów NKWD w głąb ZSRR, Łódź 10 czerwca 1996 r [132] => | vydavatel = GKBZPNP-IPN [133] => | místo = Warszawa [134] => | rok vydání = 1997 [135] => | strany = 130 [136] => | isbn = 8390335662 [137] => }}. Více než 5 000 Židů žijících v Žovkvě Němci zavraždili v letech 1942–1943 v příměstském Boreckém lese a v 22 km vzdáleném vyhlazovacím táboře v [[Bełżec|Belžci]]. Ve městě bylo zřízeno ghetto, do kterého byli přesídleni také Židé z měst Kulików a Mosty Wielkie{{Citace monografie [138] => | titul = Холокост на территории СССР: Энциклопедия [139] => | redaktoři = I.A. Altman [140] => | místo = Moskwa [141] => | rok vydání = 2009 [142] => | strany = 315 [143] => | isbn = 9785824312966 [144] => }}{{Citace monografie [145] => | příjmení = Rąkowsk [146] => | jméno = Grzegorz [147] => | titul = Ziemia Lwowska. Przewodnik po Ukrainie Zachodniej. Część III [148] => | vydavatel = Rewasz [149] => | místo = Pruszków [150] => | rok vydání = 2007 [151] => | strany = 111–130 [152] => | isbn = 9788389188663 [153] => }}. Téměř všichni Poláci opustili Žovkvu v letech [[1944]]–[[1946]] pod tlakem [[Ukrajinská povstalecká armáda|UPA]] a [[Sovětský svaz|Sovětů]]{{Citace monografie [154] => | příjmení = Osip-Pokrywka [155] => | jméno = Magda [156] => | příjmení2 = Osip-Pokrywka [157] => | jméno2 = Mirek [158] => | titul = Polskie ślady na Ukrainie [159] => | vydavatel = Wydawnictwo BOSZ [160] => | místo = Olszanica [161] => | rok vydání = 2013 [162] => | strany = 175 [163] => | isbn = 9788375761931 [164] => }}{{Citace monografie [165] => | příjmení = Hryciuk [166] => | jméno = Grzegorz [167] => | titul = Przemiany narodowościowe i ludnościowe w Galicji Wschodniej i na Wołyniu w latach 1931–1948 [168] => | vydavatel = Wydawnictwo Adam Marszałek [169] => | místo = Toruń [170] => | rok vydání = 2005 [171] => | strany = 254 [172] => | isbn = 837441121X [173] => }}. 24. července 1944 byla Žovkva znovu obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. V poválečných letech bylo město osídleno Ukrajinci z okolních vesnic, Ukrajinci deportovanými z Polska a přistěhovalci ze střední a východní Ukrajiny{{Citace monografie [174] => | příjmení = Wylegała [175] => | jméno = Anna [176] => | titul = The absent ‘Others’: A comparative study of memories of displacement in Poland and Ukraine [177] => | vydavatel = Memory Studies 1-17 [178] => | rok vydání = 2015 [179] => | strany = 2 [180] => }}. [181] => [182] => Od 16. srpna [[1945]], po zabrání východního území Polska Sovětským svazem, se Žovkva stala okresním městem [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]] a v roce [[1951]] byla přejmenována na Nesterov, na počest ruského pilota z první světové války, Petra Něstěrova. [183] => [184] => Po [[vyhlášení nezávislosti Ukrajiny]], v roce [[1992]], byl původní název městu navrácen. [185] => [186] => V roce [[1994]] byl Žovkvě udělen [[status]] Státní historické a architektonické rezervace. Od roku [[1998]] je Žovkva kandidátem na zápis na seznam světového dědictví [[UNESCO]]. [187] => [188] => == Erb města == [189] => * Současný erb: Na zlatém poli štítu se nachází svatý Parthenius, který v pravé ruce drží zlatý pohár a v levé černou zmiji. Má modrý oděv a červený plášť. Štít je orámován dekorativní [[kartuš]]í a zakončen stříbrnou městskou korunou se třemi baštami. [190] => * Erb rakouského období: má podobu štítu rozděleného na poloviny, na pravé straně je polovina erbu rodu Sobieského (erb Janina), na levé je polovina erbu rodu Radziwillů. [191] => [192] => == Architektura == [193] => Žovkva byla postavena v období renesance na principu tzv. „ideálního města“. Tento koncept vycházel z představ [[Leonardo da Vinci|Leonarda da Vinci]] – jednalo se o komplexní plánování lidských sídel, podřízené ekonomickým, sociálním a politickým faktorům, včetně utopických představ a často odvozené od estetických myšlenek. Mezi významné historické a architektonické stavby patří dostavba historického Tržního náměstí (nyní náměstí Vičeva) se zámkem z roku [[1594]], kostel svatého Vavřince ze [[17. století]], klášter baziliánů (17.–20. století) a klášter dominikánů (17.–18. století). Vysokou uměleckou hodnotu mají rovněž ukázky dřevěné architektury zachované na území bývalého předměstí a budova renesanční synagogy. Na malém prostoru historického centra, které má od roku 1994 status Státní historické a architektonické rezervace, je dnes asi 55 architektonických památek světové úrovně. [194] => [195] => V Žovkvě působil významný německý barokní architekt a sochař [[Andreas Schlüter]] ([[1662]](?)–[[1714]]), autor mnohých funerálních děl v [[Berlín]]ě a [[Kaliningrad|Kalinigradu]] (Königsbergu). V kostele svatého Jozefata Kunceviče Biskupa a Mučedníka (klášter dominikánů) se zachovaly dva náhrobky tohoto mistra. [196] => [197] => === Pamětihodnosti === [198] => * kolegiátní kostel svatého Vavřince [199] => * klášter řádu baziliánů s kostelem Srdce Ježíšova [200] => * klášter řádu dominikánů s kostelem svatého Jozefata Mučedníka [201] => * kostel Svaté Trojice [202] => * kostel Narození Panny Marie [203] => * kostel svatého Lazara [204] => * synagoga [205] => * [[Žovkva (zámek)|zámek Žovkva]] [206] => * radnice [207] => * arkádové domy na náměstí Vičeva [208] => * Zvěřiněcká brána [209] => * Hlynská (dříve Krakovská) brána [210] => [211] => == Význačné osobnosti spjaté s městem == [212] => * [[Stanisław Żółkiewski]] – zakladatel města [213] => * [[Jan III. Sobieski]] – polský král [214] => * [[Mychajlo Korol]] – právník a politik [[Ukrajinci|ukrajinské]] ([[Rusíni|rusínské]]) národnosti z [[Halič]]e, na počátku 20. století poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] [215] => * Juliusz Nahlik – starosta [216] => [217] => == Partnerská města == [218] => * [[Zamość]] (PL) [219] => * Węgrów (PL) [220] => * [[Tomaszów Lubelski]] (PL) [221] => * [[Cieszanów]] (PL) [222] => [223] => == Odkazy == [224] => [225] => === Reference === [226] => {{Překlad|pl|Żółkiew|63470566|uk|Жовква|31822686}} [227] => [228] => === Literatura === [229] => * [[Sadok Barącz|BARĄCZ, S]]''.: Pamiątki miasta Żółkwi.'' Lwów, 1852. [230] => * Elzbieta i Andrzej Lisowski: Kieszonkowy przewodnik Lwów - od środka, Warszawa, Wydawnictwo RM, 2007, ISBN 9788372434678. [231] => * Andrzej Kępiński: ''Ukraina – po obu stronach Dniestru''. Poznań: Zysk i S-ka, grudzień 2013, s. 146, seria: Człowiek poznaje świat. ISBN 9788377853467. [232] => * Magda Osip-Pokrywka, Mirek Osip-Pokrywka: ''Polskie ślady na Ukrainie''. Olszanica: Wydawnictwo BOSZ, 2013, s. 173-175. ISBN 9788375761931. [233] => * Bogdan Musiał: ''Rozstrzelać elementy kontrrewolucyjne. Brutalizacja wojny niemiecko-sowieckiej latem 1941 roku''. Warszawa: Stowarzyszenie Kulturalne Fronda, 2001, s. 143. ISBN 8388747401. [234] => * ''Zbrodnicza ewakuacja więzień i aresztów NKWD na Kresach Wschodnich II Rzeczypospolitej w czerwcu – lipcu 1941 roku. Materiały z sesji naukowej w 55. rocznicę ewakuacji więźniów NKWD w głąb ZSRR, Łódź 10 czerwca 1996 r''. Warszawa: GKBZPNP-IPN, 1997, s. 130. ISBN 8390335662. [235] => * Grzegorz Rąkowski, ''Ziemia Lwowska. Przewodnik po Ukrainie Zachodniej. Część III'', Pruszków: Rewasz, 2007, s. 111–130, ISBN 9788389188663. [236] => * Grzegorz Hryciuk, ''Przemiany narodowościowe i ludnościowe w Galicji Wschodniej i na Wołyniu w latach 1931–1948'', Toruń: Wydawnictwo Adam Marszałek, 2005, s. 254, ISBN 83-7441-121-X. [237] => * Anna Wylegała, ''The absent ‘Others’: A comparative study of memories of displacement in Poland and Ukraine.'', Memory Studies 1-17, 2015, s. 2. [238] => * ''Головко В. В.'' [http://www.history.org.ua/?encyclop&termin=Zhovkva Жовква] [239] => * ''Кубай М. В.'' [http://esu.com.ua/search_articles.php?id=18182 Жовква] [240] => * Шубарт Павло. Захоплююче знайомство з Жовквою // Чорноморські новини. — 5 січня 2013. — № 1—2. [241] => [242] => === Externí odkazy === [243] => * [http://www.diaz-zhovkva.org.ua Státní historicko-architektonická rezervace – Žovkva] [244] => * [https://web.archive.org/web/20131126220904/http://nadoloni.com/ua/zhovkva Mapa Žovkvy] [245] => * [http://www.castles.com.ua/index.php?id=zh Zámky a kostely Ukrajiny: Žovkva] [246] => * [http://ua.vlasenko.net/zhovkva/index.html Fotoalbum Žovkva] [247] => * [https://www.youtube.com/watch?v=UD1tAjvKj_g Bývalý dominikánský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žovkvě z dronu (2018)] [248] => * {{Commonscat|Zhovkva}} [249] => * {{Otto|heslo=Źółkiew}} [250] => [251] => == Panoramatické fotografie == [252] => {{Panorama|obrázek=Zhovkva Wikivoyage Banner.jpg|šířka=1473|popisek=Náměstí Vičeva}} [253] => {{Panorama|obrázek=Zhovkva castle panorama front side.jpg|šířka=1473|popisek=Zámek}} [254] => [255] => {{Lvovská oblast}} [256] => {{Autoritní data}} [257] => {{Portály|Geografie|Ukrajina}} [258] => [259] => [[Kategorie:Města ve Lvovské oblasti]] [260] => [[Kategorie:Lvovský rajón]] [261] => [[Kategorie:Sídla založená roku 1597]] [] => )
good wiki

Žovkva

Žovkva (; ; ; v letech 1951-1991 Nesterov) je město ve Lvovské oblasti na západní Ukrajině. Leží ve vrchovině Roztoččja, asi 30 km severozápadně od Lvova.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'17. století','Jan III. Sobieski','Ukrajinci','1951','Lvov','Halič','Sovětský svaz','Rudá armáda','Stanisław Żółkiewski','1945','Zamość','1918'

1918

1945

1951

Halič

Lvov

Ukrajinci

Ukrajinci jsou etnická skupina lidí původem z Ukrajiny.

Zamość