Array ( [0] => 14681050 [id] => 14681050 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žraloci [uri] => Žraloci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Žraloci jsou skupinou ryb patřících do třídy paryby. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje komplexní informace o žralocích včetně jejich morfologie, fyziologie, chování, ekologie, rozmnožování a výskytu. Stránka začíná popisem žraloků jako predátorů a vysvětlením jejich anatomie, včetně párových ploutví, čtyř oblastí pokožky, které jim umožňují pohyb vodou, a jejich specifických čichových receptorů. Dále jsou zde uvedeny různé druhy žraloků, jak příbřežní, tak hlubokomořské, včetně informací o jejich velikosti, životním prostředí a potravě. Popisuje se také jejich obecné chování a způsob života, včetně migrace, lovu a sociálního chování mezi jednotlivci. Stránka také vysvětluje, jak se žraloci rozmnožují a líhnou, včetně popisu jejich rozmnožovacích orgánů a strategií přežití novorozených mláďat. Další důležitou částí této stránky je popis ekologie žraloků, včetně jejich interakce s dalšími organismy v oceánu, jejich významu v potravním řetězci a jejich vlivu na mořské ekosystémy. Poslední část stránky se věnuje výskytu žraloků, včetně jejich rozšíření v různých oceánech a mořích po celém světě, a také jejich ohrožení způsobené rybolovem a degradací jejich přirozeného prostředí. [oai] => Žraloci jsou skupinou ryb patřících do třídy paryby. Tato stránka na české Wikipedii poskytuje komplexní informace o žralocích včetně jejich morfologie, fyziologie, chování, ekologie, rozmnožování a výskytu. Stránka začíná popisem žraloků jako predátorů a vysvětlením jejich anatomie, včetně párových ploutví, čtyř oblastí pokožky, které jim umožňují pohyb vodou, a jejich specifických čichových receptorů. Dále jsou zde uvedeny různé druhy žraloků, jak příbřežní, tak hlubokomořské, včetně informací o jejich velikosti, životním prostředí a potravě. Popisuje se také jejich obecné chování a způsob života, včetně migrace, lovu a sociálního chování mezi jednotlivci. Stránka také vysvětluje, jak se žraloci rozmnožují a líhnou, včetně popisu jejich rozmnožovacích orgánů a strategií přežití novorozených mláďat. Další důležitou částí této stránky je popis ekologie žraloků, včetně jejich interakce s dalšími organismy v oceánu, jejich významu v potravním řetězci a jejich vlivu na mořské ekosystémy. Poslední část stránky se věnuje výskytu žraloků, včetně jejich rozšíření v různých oceánech a mořích po celém světě, a také jejich ohrožení způsobené rybolovem a degradací jejich přirozeného prostředí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Neověřeno}}{{Možná hledáte|redirect=Žralok|jiné=[[Žralok (seriál)]]}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Žraloci [3] => | obrázek = Great_White_Shark_(14914320281).jpg [4] => | popisek = [[Žralok bílý]] [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [8] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [9] => | třída = [[paryby]] (Chondrichthyes) [10] => | nadřád = '''žraloci''' (Selachimorpha) [11] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|řády]] [12] => | podřazené taxony = * [[různozubci]] (Heterodontiformes) [13] => * [[malotlamci]] (Orectolobiformes) [14] => * [[žralouni]] (Carcharhiniformes) [15] => * [[obrouni]] (Lamniformes) [16] => * [[šedouni]] (Hexanchiformes) [17] => * [[ostrouni]] (Squaliformes) [18] => * [[polorejnoci]] (Squantiniformes) [19] => * [[pilonosi]] (Pristiophoriformes) [20] => * [[Echinorhiniformes]] [21] => }}'''Žraloci''' představují skupinu [[příčnoústí|příčnoústých]] (Elasmobranchii) [[Obratlovci|obratlovců]], pro kterou je charakteristická chrupavčitá kostra, 5−7 [[Žaberní štěrbina|žaberních štěrbin]] po stranách hlavy a prsní ploutve, které nejsou srostlé s hlavou (jako u [[Rejnoci|rejnoků]]). Moderní zástupci žraloků jsou řazeni do nadřádu '''Selachimorpha''', jehož [[Sesterská skupina|sesterskou skupinu]] tvoří [[rejnoci]] (Batoidea). [22] => [23] => == Systematika == [24] => [25] => === Evoluce === [26] => Ze současné fauny patří žraloci k nejstarším skupinám živočichů. První žraloci byli ve [[Fosilie|fosilních záznamech]] nalezeni již ve vrstvách [[ordovik]]u, čili ve vrstvách z doby před 450–420 miliony lety, tedy dříve než se objevili první suchozemští [[obratlovci]] a před kolonizací [[kontinent]]ů rostlinami. Z prvních žraloků byly objeveny jen čelisti a ne všichni paleontologové jsou přesvědčeni, že se jednalo o pravé žraloky. Nejstarší obecně uznávané žraločí čelisti byly objeveny ve vrstvách starých 420 milionů let, tedy ze [[silur]]u. Tehdejší žraloci byli ovšem odlišní od současných žraloků. Většinu současných žraloků lze vysledovat zpět až do doby před 100 miliony lety. [27] => [28] => Většina fosilních nálezů jsou žraločí zuby, často ve velkém množství. Odhady naznačují, že žralokům rostou desetitisíce zubů po celý život, což vysvětluje tak velké množství nálezů zubů. Hromadný nález žraločích zubů v sedimentech ovšem neznamená hromadný úhyn žraloků, ale je důsledkem naplavení vypadlých zubů vodními proudy. [29] => [30] => Mezi nejstarší primitivní žraloky patří ''[[Cladoselache]]'', žralok žijící zhruba před 370 miliony lety v oblasti prvohorního Ohia, Kentucky a Tennessee. V tehdejších dobách se v oněch místech nacházelo rozlehlé mělké moře. ''Cladoselache'' byl jen asi metr dlouhý žralok s tuhými trojúhelníkovitými ploutvemi a úzkými čelistmi. Jeho zuby byly několikrát lomené a opotřebovávaly se používáním. Z relativně malého množství celkem nalezených zubů je zřejmé, že ''cladoselache'' své zuby pravidelně neobměňoval, jako je tomu u moderních žraloků. Jeho ocasní ploutev byla podobného tvaru, jaké má [[žralok bílý]] a [[žralok mako]]. Fosilní nálezy naznačují, že šlo o rychlého a hbitého plavce. [31] => [[Soubor:2016 megalodon.jpg|náhled|Rekonstrukce podoby vyhynulého ''[[megalodon]]a'']] [32] => Většina fosilních žraloků pocházejících ze sedimentů o stáří 300 až 150 milionů let může být zařazeno do jedné ze dvou skupin. [[Xenacanthida]] byli takřka exkluzivně sladkovodní. Než tato skupina žraloků vyhynula (před 220 miliony lety) rozšířila se po celém světě. Druhá skupina, [[hybodontiformes]], se objevila přibližně před 320 miliony lety a většinou se jednalo o mořské žraloky, ačkoliv se mezi nimi nalézaly i sladkovodní druhy. [33] => [34] => Moderní žraloci se začali objevovat přibližně před 100 miliony lety. Fosilie [[Obrouni|obrounů]] se datují do období spodní [[Křída|křídy]]. Jedna z nejmladších skupin žraloků jsou kladivouni ([[čeleď]] [[Kladivounovití]]), kteří se objevili v [[eocén]]u. Nejstarší nalezené zuby žraloka bílého jsou datovány do doby před 60–65 miliony lety, z období [[Vymírání na konci křídy|vymření dinosaurů]]. V samém počátku jejich evoluce se objevily dvě vývojové větve. Jedna větev představuje bílého žraloka s hrubě vroubkovanými zuby a pravděpodobně z těchto se vyvinul moderní velký bílý žralok. Druhá větev představovala žraloky s jemně vroubkovanými zuby. Tito žraloci dosáhli obrovských rozměrů a patří k nim i vyhynulý ''[[Megalodon|Carcharodon megalodon]]'', který žil v oceánech [[neogén]]u ještě před 1,5 milionem let, tedy v době našeho prapředka [[Homo habilis|člověka zručného]]. Stejně jako většina vyhynulých žraloků, je i ''megalodon'' známý především z nálezů zubů a čelistí. Tito obří žraloci dosahovali délky kolem 16 metrů, přičemž mohli pravděpodobně dorůst až do délky kolem 20 metrů.Kenshu Shimada, Harry M. Maisch IV, Victor J. Perez, Martin A. Becker & Michael L. Griffiths (2022). [https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/08912963.2022.2032024 Revisiting body size trends and nursery areas of the Neogene megatooth shark, ''Otodus megalodon'' (Lamniformes: Otodontidae), reveals Bergmann’s rule possibly enhanced its gigantism in cooler waters]. ''Historical Biology''. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2022.2032024 Paleontologické nálezy naznačují, že se jednalo o aktivního predátora tehdejších kytovců.{{Citace periodika [35] => | příjmení = Godfrey [36] => | jméno = S. J. [37] => | příjmení2 = Altman [38] => | jméno2 = J. [39] => | titul = A Miocene Cetacean Vertebra Showing a Partially Healed Compression Factor, the Result of Convulsions or Failed Predation by the Giant White Shark, ''Carcharodon megalodon'' [40] => | periodikum = Jeffersoniana [41] => | datum = 2005 [42] => | číslo = 16 [43] => | strany = 1–12 [44] => | url = http://www.vmnh.net/content/File/Research_and_Collections/Jeffersoniana_Number_16.pdf [45] => | jazyk = anglicky [46] => | datum přístupu = 2021-03-12 [47] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140131163724/http://www.vmnh.net/content/File/Research_and_Collections/Jeffersoniana_Number_16.pdf [48] => | datum archivace = 2014-01-31 [49] => | nedostupné = ano [50] => }} {{Wayback|url=http://www.vmnh.net/content/File/Research_and_Collections/Jeffersoniana_Number_16.pdf |date=20140131163724 }}{{Citace periodika [51] => | příjmení = Morgan [52] => | jméno = Gary S. [53] => | titul = Whither the giant white shark? [54] => | periodikum = Paleontology Topics [55] => | datum = 1994 [56] => | ročník = 2 [57] => | číslo = 3 [58] => | strany = 1–2 [59] => | url = https://web.archive.org/web/20160722045756/https://www.priweb.org/files/pubtext/item_pdf_289.pdf [60] => | jazyk = anglicky [61] => }}{{Citace periodika [62] => | příjmení = Lambert [63] => | jméno = Olivier [64] => | příjmení2 = Bianucci [65] => | jméno2 = Giovanni [66] => | příjmení3 = Post [67] => | jméno3 = Klaas [68] => | titul = The giant bite of a new raptorial sperm whale from the Miocene epoch of Peru [69] => | periodikum = Nature [70] => | datum = 2010/07 [71] => | ročník = 466 [72] => | číslo = 7302 [73] => | strany = 105–108 [74] => | issn = 1476-4687 [75] => | doi = 10.1038/nature09067 [76] => | url = http://www.nature.com/doifinder/10.1038/nature09067 [77] => | jazyk = anglicky [78] => }} [79] => [80] => === Taxonomie === [81] => Žraloci se řadí do podtřídy [[příčnoústí]] (Elasmobranchii), která vedle žraloků zahrnuje ještě [[Rejnoci|rejnoky]] (Batoidea), kteří utváří sesterskou skupinu žraloků. Příčnoústí jsou jednou ze dvou skupin [[paryby|paryb]] (Chondrichthyes); druhou jsou [[chiméry]] (Holocephali). Moderní molekulární data potvrzují [[Monofyletismus|monofyletický]] původ žraloků.{{Citace periodika [82] => | příjmení = Pavan-Kumar [83] => | jméno = A. [84] => | příjmení2 = Gireesh-Babu [85] => | jméno2 = P. [86] => | příjmení3 = Babu [87] => | jméno3 = P. P. Suresh [88] => | titul = Molecular phylogeny of elasmobranchs inferred from mitochondrial and nuclear markers [89] => | periodikum = Molecular Biology Reports [90] => | datum vydání = 2014-01-01 [91] => | ročník = 41 [92] => | číslo = 1 [93] => | strany = 447–457 [94] => | issn = 1573-4978 [95] => | doi = 10.1007/s11033-013-2879-6 [96] => | jazyk = en [97] => | url = https://doi.org/10.1007/s11033-013-2879-6 [98] => | datum přístupu = 2023-09-19 [99] => }}{{Citace periodika [100] => | příjmení = Amaral [101] => | jméno = Cesar R. L. [102] => | příjmení2 = Pereira [103] => | jméno2 = Filipe [104] => | příjmení3 = Silva [105] => | jméno3 = Dayse A. [106] => | titul = The mitogenomic phylogeny of the Elasmobranchii (Chondrichthyes) [107] => | periodikum = Mitochondrial DNA Part A [108] => | datum vydání = 2018-08-18 [109] => | ročník = 29 [110] => | číslo = 6 [111] => | strany = 867–878 [112] => | issn = 2470-1394 [113] => | doi = 10.1080/24701394.2017.1376052 [114] => | jazyk = en [115] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/24701394.2017.1376052 [116] => | datum přístupu = 2023-09-19 [117] => }} [118] => [119] => == Výskyt == [120] => Žraloci jsou především [[Predátor|predátoři]], obývající většinu rozlohy moří a oceánů na [[Země|Zemi]]. Někteří z nich se vyskytují i v [[brakické vody|brakických vodách]] při ústí řek a pronikají do jejich dolních toků, vyskytlo se i několik málo druhů, které se adaptovaly na život ve větších sladkých jezerech. [121] => [122] => == Stavba těla == [123] => Žraloci jsou velmi dobře přizpůsobeni pohybu ve vodě. Mají [[torpédo]]vité, někdy až [[Hadi|hadovitě]] protáhlé tělo. Jejich prsní [[ploutev|ploutve]] nejsou spojeny s [[osní kostra|osní kostrou]], která je [[chrupavka|chrupavčitá]],{{Citace monografie| příjmení = Kindersley| jméno = Dorling| odkaz na autora = Dorling Kindersley | titul = 1001 otázka a odpověď | vydání = 1 | vydavatel = TIMY spol. s.r.o. | místo = Bratislava| rok = 1996| strany = 8 a 56 [124] => | isbn = 80-88799-24-4}} nicméně vyskytují se na ní známky [[kostnatění]]. [125] => [126] => Kůže je kryta [[plakoidní šupina|plakoidními šupinami]] krytými sklovinou, které způsobují velkou drsnost [[kůže]] žraloků. [[Žaberní štěrbiny]] jsou po stranách těla, přičemž proudění vody přes ně zajišťuje pouze žralokův pohyb vpřed (voda při tomto pohybu proniká ústy do ústní dutiny a žaberními štěrbinami zase ven. To vede k tomu, že zamotá-li se žralok do sítě, vcelku rychle se udusí. Po první žaberní štěrbině zůstal menší otvor zvaný spirákulum. U některých rychle plovoucích druhů je redukováno, nebo zcela mizí. Naopak u druhů, které se zdržují u dna, je výrazně větší a okysličuje krev pro oko a mozek. U [[rejnoci|rejnoků]] a polorejnoků (např. [[polorejnok kalifornský]]) přivádí vodu k žábrám, když leží zahrabaní do písku. [127] => [128] => Žraločí čelisti mají ve zvířecím světě zcela výjimečné vlastnosti. Pravěcí žraloci měli horní čelist pevně spojenou s [[lebka|lebkou]] a museli se tedy spokojit s poměrně malou kořistí. Během vývoje se však tlama posunula pod [[hlava|hlavu]], horní čelist se uvolnila z lebečního spojení a stala se pohyblivou. Tím pádem mohou dnešní žraloci pozřít značně objemnou kořist nebo z ní vytrhávat velké kusy masa. Čelisti jsou ovládány nepředstavitelně výkonnými [[sval]]y. Síla stisku čelistí naměřená u žraloka dlouhého tři metry činila 3 tuny na 1 cm² (síla stisku lidské čelisti je u sedmdesátikilového [[člověk]]a asi 220 kilogramů na 1 cm²>). Ostré, zpravidla trojúhelníkové [[zub]]y kožního původu jsou zasazeny v pevné vazivové [[tkáň|tkáni]] a uspořádány v několika řadách, z nichž funkční je ovšem jen ta první. Žraločí zuby mají neomezenou schopnost [[regenerace]]. Po opotřebení nebo poškození se [[zub]]y ohnou dopředu a vypadnou, přičemž na řadu přijde řada druhá. Počet řad není konečný, další stále dorůstají. Rychlost obnovy [[zub]]ů se liší podle druhu, může trvat 8 – 10 dní, ale také několik měsíců. [[Zub]]y ve spodní čelisti slouží k přidržení kořisti, zatímco [[zub]]y v čelisti horní k řezání (to je způsobeno prudkým házením [[hlava|hlavy]] do stran při útoku). [129] => [130] => [[Trávicí soustava]] je poměrně krátká, na ústní dutinu navazuje [[hltan]], po něm následuje krátký [[jícen]], [[žaludek]] a [[tenké střevo]] a nakonec [[tlusté střevo]] s tzv. [[spirální řasa|spirální řasou]] (vytvořena ze sliznice, slouží ke zvětšení plochy na vstřebávání živin) a [[kloaka]]. Na tuto osu jsou napojena velká [[játra]] s vysokým obsahem jaterního tuku a [[vylučovací ústrojí]] s [[prvoledviny|prvoledvinami]]. [131] => [132] => [[Struna hřbetní]] začíná být zaškrcována [[obratel|obratli]] (ale stále je souvislá). Žraloci mají v těle zvláštní látku tzv. [[skvalen]], jež jim slouží k nadlehčování těla a lepšímu pohybu ve vodě. [133] => [134] => [[File:Žralok a jeho části - diagram.svg|střed|náhled|700x700pixelů|Základní vnější určovací znaky žraloka]] [135] => [136] => == Známí zástupci == [137] => Největším žralokem je [[plankton]]ožravý [[žralok obrovský]] (údajně až 20 metrů dlouhý), za nejnebezpečnějšího člověku se pak považují [[žralok bílý]], zvaný také lidožravý, a dále [[žralok bělavý]], [[žralok modrý]] a [[žralok tygří]]. [138] => [139] => Mezi další zástupce patří např.: [[žralok dlouhoploutvý]], [[žralok útesový]], [[kladivoun obecný]], [[žralok bělocípý]], [[žralok citronový|žralok citrónový]], [[žralok veliký]], [[žralok liščí]], [[žralok šotek]]. [140] => [141] => == Smysly == [142] => Žralok má k dispozici [[smyslový orgán|smyslové orgány]], z nichž některé jsou v říši zvířat naprosto ojedinělé ([[Lorenziniho ampule]]). [143] => [144] => === Sluch === [145] => Dosah žraločího [[sluch]]u je několik tisíc metrů. Pokusy prokázaly, že žraloci sluchem zachycují i velice nízké frekvence, které [[člověk]] neslyší, a zdroje těchto nízkých frekvencí je dokonce přitahují. [146] => [147] => === Čich === [148] => V pořadí citlivosti žraločích smyslových orgánů stojí [[čich]] s dosahem několika set metrů hned na druhém místě za sluchem. Žraloci jsou schopni ucítit jeden díl [[krev|krve]] v několika milionech částic [[voda|vody]]. Jedinou kapku krve tak dokážou detekovat na vzdálenost až kolem 1,5 kilometru.https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-na-ma-nos-sestice-zivocichu-s-vyjimecnym-cichem Vedle pachu krve reagují i na pach sekretu vydávaného vyplašenými [[Ryby|rybami]]. [149] => [150] => === Postranní čára === [151] => [[Soubor:Sharks_Lateral_Line.svg|vpravo|300px|náhled|Postranní čára]] [152] => [[Postranní čára]] funguje na způsob detektoru změny polohy tím, že registruje sebemenší záchvěv vodního proudu a tedy i [[vibrace]], které z něho pramení. Kromě toho má navíc rozhodující roli v udržování [[rovnováha|rovnováhy]]. Často je srovnávána se [[sonar]]em. [153] => [154] => Jedná se o kanálek probíhající pod [[kůže|kůží]] téměř po celé délce obou stran trupu, který je s kožním povrchem spojen pomocí dalších menších kanálků. Další podobné kanálky jsou také umístěny na hlavě, kde obkružují [[oko|oči]] a sledují okraj čelistí. Uvnitř kanálků jsou smyslové [[buňka|buňky]] tzv. neuromasty, které registrují tlaky, jež se na ně přenášejí z tekutiny (tzv. [[lymfa|lymfy]]), v níž se vznášejí. Takto získané informace jsou pak předávány do [[mozek|mozku]]. [155] => [156] => === Smyslové dutiny === [157] => Smyslové dutiny jsou rozděleny po celé délce těla od hlavy až ke kořenu ocasu. Častěji je nacházíme u žraloků z hlubokých [[moře|moří]]. Vznikají vzájemným překrytím dvou přilehlých, od ostatních odlišných [[šupina (ryby)|šupin]]. Uvnitř každé takto vzniklé dutinky je bradavka a jedna velká senzitivní buňka (tzv. volný neuromast). Toto uspořádání je naprosto totožné s buňkami, které u člověka a ostatních živočichů vytvářejí na jazyku orgány [[chuť|chuti]]. Pokusy dokázaly, že jsou tyto struktury citlivé na chemické podněty, což podporuje domněnku, že se skutečně o tyto orgány jedná. Detekční vzdálenost smyslových dutin je stejně jako u postranní čáry řádově 100 – 200 metrů. [158] => [159] => === Zrak === [160] => [[Oko]] žraloka se podobá oku obratlovců, ale je velmi dobře přizpůsobeno mořskému prostředí. Sítnice obsahuje velký počet tyčinek (vidění v šeru) a menší počet čípků (ostrost a vnímání barev). Zornička se může otvírat i zavírat velmi rychle podle intenzity světla a kvůli minimálnímu osvětlení v podmořském prostředí má oko i tapetum lucidum (vrstva buněk za sítnicí schopných odrážet nazpět světlo, které už jednou sítnicí prostoupilo) vlastní nočním dravcům. Žraloci vidí na kratší vzdálenost i nad vodní hladinou, zejména [[žralok bílý]] je znám vystrkováním hlavy nad vodu. Některé druhy žraloků mají zvláštní druh víčka tzv. mžurku, což je [[membrána]], která jim zejména při útoku přepadává jako ochrana přes oko. Jiné druhy žraloků mžurku nemají, ale často dřív než zaútočí, stočí oči dozadu, aby si je chránili. [[Soubor:Zraloci_Lorenziniho_ampule.jpg|vpravo|300px|náhled|Lorenziniho ampule a větvení postranní čáry]]Zrakový systém žraloka bílého vykazuje některé odchylky od ostatních druhů. Má výborně adaptované oko pro dobré vidění za dne a dokonalé rozlišování barev, zato je méně specializované na noční vidění, což odpovídá tomu, že je denním dravcem. [161] => [162] => === Lorenziniho ampule === [163] => [[Lorenziniho ampule]], které jsou umístěny pod rypcem žraloka, jsou detektory teplotních a vibračních změn a zaznamenávají také změny [[slanost]]i, kontaktního tlaku i zcela nepatrné změny elektrického pole. Nesčetné pokusy dokázaly, že i ve zcela kalné vodě dokáží žraloci lokalizovat svou kořist, a to i tehdy je-li třeba nehybná nebo dokonce zahrabaná v písku (všichni živočichové včetně člověka vytváří slabé [[elektromagnetické pole]]). Tento orgán také velmi pravděpodobně nahrazuje zrak, když má žralok při útoku zakryto oko mžurkou nebo ho pootočí dozadu. [164] => [165] => == Potrava == [166] => Jsou to vodní [[predátor|dravci]] (s výjimkou několika [[plankton]]ožravých druhů), největší podíl jejich stravy je tvořen tedy [[ryby|rybami]]. Loví však v podstatě všechny mořské živočichy, např. i mořské [[ptáci|ptáky]] a [[ploutvonožci|ploutvonožce]]. [167] => [168] => Je přirozeně známo i mnoho případů útoků na [[člověk]]a, přičemž většina dobrozdání vychází z toho, že se nejednalo o útok na člověka jako takový ale o záměnu s jinými objekty, na které žralok jinak útočí (např. [[tuleň]] atd.). [169] => [170] => == Význam pro člověka == [171] => [[Soubor:Shark caught at Port Chalmers, ca 1900 (3057385270).jpg|náhled|Žralok ulovený u pobřeží Nového Zélandu]] [172] => Vedle systematického hubení založeného převážně na tom, že žraloci jsou nenávidění a člověku nebezpeční predátoři, mohou být loveni pro [[potrava|potravu.]] [[Maso]] mnohých je jedlé, nutričně velmi výživná jsou např. [[játra]]. Žraločí ploutve jsou v některých zemích (např. [[Čína]]) považovány za vyhlášenou pochoutku; poptávka po ní nadále roste, čímž se významně zvyšuje ohrožení žraloků.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/128071-zraloci-ploutve-hitem-hrozi-vymreni/ [173] => [174] => Každoročně je zabito 100 milionů žraloků.[https://zoom.iprima.cz/priroda/kazdy-rok-je-zabito-100-milionu-zraloku-pokud-uplne-vymrou-mame-velky-problem Každý rok je zabito 100 milionů žraloků. Pokud úplně vymřou, máme velký problém] [175] => [176] => == Rozmnožování == [177] => [178] => Žraloci jsou tzv. [[gonochorista|gonochoristé]] s vnitřním [[oplození]]m. Jsou [[vejcorodost|vejcorodí]], [[vejcoživorodost|vejcoživorodí]] nebo živorodí, přičemž u druhé skupiny může docházet k nitroděložnímu [[kanibalismus|kanibalismu]]. Vajíčka jsou hranatá a veliká, u některých druhů přes 20 cm. [179] => [180] => Mláďata žraloků přicházejí na svět dvěma způsoby. Většina z nich se líhne z [[vejce|vajec]] kladených na dno. Tato vejce mívají vlastní ochranné pouzdro, které chrání mládě do [[vylíhnutí]]. Někteří žraloci jsou nicméně [[živorodost|živorodí]] a přivádějí na svět živá mláďata. Jakmile se malý žralok vylíhne, okamžitě odpluje a začíná se starat sám o sebe. Matka mizí v hlubinách a její starost o mládě končí. Samice v takových případech porodí mláďata přímo do moře. K matce jsou mláďata připojena slabým vláknem, které se přetrhne a novorozený žralok je již odkázán sám na sebe. Schránky žraločích vajec jsou velmi pevné a odolné, u jednotlivých druhů i odlišné. Pouzdra [[máčka kočičí|máčky kočičí]] mají jemná vlákna, jimiž se přichycují na [[stonek|stonky]] rostlin. Pouzdra [[různozubec|různozubce]] přežívají ve skalních štěrbinách, pouzdra jiných druhů spočívají na mořském dně. Máčky snášejí až 20 vajec, většinou do [[trs]]u mořských [[chaluhy|chaluh]]. Každé vejce obsahuje [[žloutek]], který zajišťuje výživu [[embryo|zárodku]] po dobu jeho vývoje. K vylíhnutí dochází za devět měsíců. Mládě připomíná dospělého jedince, je však menší. [181] => [182] => == Zajímavosti == [183] => U menších druhů žraloků (asi kolem 1 m) výzkumníci zjistili, že když obrátí žraloka břichem ke hladině, tak se žralok dostane do svalové strnulosti (tzv. [[katalepsie]]). [184] => [185] => Žraloci mají několik řad zubů a neustále jim rostou nové, které nahrazují starší. [186] => [187] => == Útoky žraloků na člověka == [188] => Statistiky a rozbory příčin a způsobů útoků žraloků na lidi jsou rozepsané v článku [[Útoky žraloků]]. [189] => [190] => == Odkazy == [191] => [192] => === Reference === [193] => [194] => [195] => === Literatura === [196] => * J. Hanzák a kol.: ''[[Světem zvířat]] IV. - Ryby, obojživelníci a plazi.'' [[Albatros (nakladatelství)|Albatros]], [[1939]]. [197] => * X. Maniguet: ''Žraloci''. Svoboda, [[1994]] [198] => [199] => === Externí odkazy === [200] => * {{Commonscat|Selachimorpha}} [201] => * {{Wikislovník|heslo=žralok}} [202] => * [http://zraloci.cz zraloci.cz] – Atlas žraloků, články, fotky, videa, databáze potápěčských pozorování jednodtlivých druhů [203] => * [http://zivazeme.cz Stránka věnovaná všem parybám] – Žraloci, rejnoci, mořské ryby [204] => * [https://web.archive.org/web/20071016132102/http://www.ceskenoviny.cz/magazin/zajimavosti/index_view.php?id=155552 Žraloci pronikají i do řek!] – populárně naučný článek o žralocích na serveru ČeskéNoviny.cz. [205] => [206] => {{Taxonbar|from=Q7372}} [207] => {{Autoritní data}} [208] => {{Portály|Živočichové}} [209] => [210] => [[Kategorie:Žraloci| ]] [] => )
good wiki

Žraloci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'zub','žralok bílý','člověk','Lorenziniho ampule','příčnoústí','rejnoci','Rejnoci','paryby','obratlovci','játra','hlava','plankton'

Člověk

Hlava

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Obratlovci

Obratlovci jsou skupinou živočichů, kteří mají v těle páteř.

Paryby

Paryby jsou vodní živočichové, kteří žijí ve sladkých vodách.

Plankton

Příčnoústí

Rejnoci

Rejnosti jsou skupinou drobných savečních živočichů z řádu trubivolníků, kteří žijí v mořském prostředí.

Zub