Array ( [0] => 15556937 [id] => 15556937 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Žrec [uri] => Žrec [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Blagoslovenie ratnika by Andrey Shishkin.jpg|náhled|vpravo|Žrec žehná bojovníkovi, Andrej Šiškin, 2018]] [1] => [2] => '''Žrec''' je označení pro kněze [[Slovanské náboženství|slovanského předkřestanského náboženství]]. Existenci kněží máme doloženou pouze pro prostředí [[Polabští Slované|polabských]] a [[Pomořané|pobaltských Slovanů]], kde měli významnou pozici v souvislosti s kulty [[Svarožic]]e v [[Retra|Retře]], [[Svantovít]]a v [[Arkona|Arkoně]], [[Jarovít]]a ve [[Volhošť|Volhošti]] a s dalšími. [3] => [4] => == Etymologie == [5] => Do češtiny bylo slovo převzato během národního obrození z ruského ''Жрец'', které označuje obecně „pohanského“ kněze. Vychází z [[Praslovanština|praslovanského]] ''*žьrьc''ь a to zase ze ''*žerti'' ‘obětovat bohům; slavit“. Původ výrazu leží až v [[Praindoevropský jazyk|praindoevropském]] ''*gwer-'' „pozvednout hlas, chválit“. Slovo je nejspíše příbuzné s výrazem ''hrany'' „vyzvánění za mrtvé“ a ''[[Uhranutí|uhranout]]''.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Rejzek [7] => | jméno = Jiří [8] => | odkaz na autora = Václav Machek (jazykovědec) [9] => | titul = Český etymologický slovník [10] => | vydavatel = Leda [11] => | místo = Praha [12] => | rok = 2001 [13] => | strany = 218, 289, 727, 789, 793 [14] => | isbn = 80-85927-85-3 [15] => }} [16] => [17] => Slovo ''[[kněz]]'', stejně jako ''[[kníže]]'', namísto toho vychází z praslovanského ''*kъnędzь'', které představuje ranou výpůjčku z [[Pragermánština|pragermánského]] ''*kuningaz'' „vládce rodu, král“. K posunu významu ze světského vládce na duchovního došlo pouze v [[Západoslovanské jazyky|západoslovanských jazycích]]. [18] => [19] => == Vývoj a funkce == [20] => [[Soubor:Steinrelief Pfarrkirche Altenkirchen.jpg|náhled|upright=0.7|vlevo|[[Svantovít]]ův žrec s obětním rohem, žulová deska ve zdi kostela v [[Altenkirchen]]u na [[Rujána|Rujáně]]]] [21] => Lze předpokládat že funkci žrece-obětníka ve slovanské společnosti původně vykonávala hlava rodiny, rodu či kmene. To naznačuje například zmínka [[Einhard]]ových análů z [[9. století]] podle kterých [[Veléti|veletský]] kníže [[Dragovit]] vykonával v chrámu obřad, archeologické nálezy naznačují obětnickou funkci i ruských knížat. Ke vzniku zvláštní kněžské vrstvy však došlo jen u Slovanů usazených u Labe a Baltu, snad v reakci na politický tlak sousedních [[Frankové|Franků]] a [[Sasové|Sasů]], kteří již vyznávali [[křesťanství]] a případný přestup Slovanů na novou víru byl spojován s mocenským porobením. Institut slovanských kněží mohl být také inspirován kněžími křesťanskými.{{Citace monografie [22] => | příjmení = Váňa [23] => | jméno = Zdeněk [24] => | odkaz na autora = Zdeněk Váňa (archeolog) [25] => | titul = Svět slovanských bohů a démonů [26] => | vydavatel = Panorama [27] => | místo = Praha [28] => | rok = 1990 [29] => | strany = 196–198 [30] => | isbn = 80-7038-187-6 [31] => }} [32] => [33] => Přestože samotné slovo žrec má ruský původ nemáme mimo prostředí polabských a pobaltských Slovanů doloženo kněžstvo, ale pouze jednotlivci věnující se magii a věštění, někdy označované výrazem [[volchv]]ové. Tito „čarodějové a hadači“ podle archeologa [[Zdeněk Váňa (archeolog)|Zdeňka Váni]] představovali původně jediné slovanské náboženské specialisty. Funkci náboženských specialistů mohli mít také velkomoravští [[igric]]i.{{Citace elektronického periodika [34] => | příjmení = Dynda [35] => | jméno = Jiří [36] => | titul = Kněží, čarodějové a hadači: Prvofunkční specialisté a jejich postavení ve společnosti archaických Slovanů [37] => | periodikum = Sacra [38] => | rok vydání = 2012 [39] => | ročník = 10 [40] => | číslo = 2 [41] => | strany = [42] => | url = http://www.sacra.cz/2012-2/3_Sacra_10-2012-2_5.pdf [43] => | issn = 1214-5351 [44] => | datum přístupu = 2021-12-19 [45] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170313040857/http://www.sacra.cz/2012-2/3_Sacra_10-2012-2_5.pdf [46] => | datum archivace = 2017-03-13 [47] => }} [48] => [49] => Největší mocí ze polabských a pobaltských kněží disponoval nejspíše velekněz (''[[pontifex]]'') sloužící ve [[Svantovít]]ově chrámu v [[Arkona|Arkoně]] na [[Rujána|Rujáně]]. Svantovítovi, jeho chrámu a kněžím plynuly dary prostých lidí i kupců a také každoroční obětní dávky. Veleknězi byli podřízeni nižší kněží, disponoval družinou tří set jezdců a podle [[Helmold z Bosau|Helmolda z Bosau]] byl ctěn více než kníže, který byl na jeho rozhodnutích závislý. Velekněz svolával sněmy, vedl diplomatická jednání a věštil. Ve [[Štětín]]ě měl každý ze čtyř chrámů svého ''sacerdota'', nad kterými stál ''pontifex'', snad sloužící [[Triglav (bůh)|Triglavovi]]. Kněží v [[Arkona|Arkoně]] byli voleni sněmem, věnovali se diplomatickým vyjednáváním a od ostatních se odlišovali svými dlouhými vlasy a vousy.{{Citace monografie [50] => | příjmení = ‎Grammaticus [51] => | jméno = Saxo [52] => | příjmení2 = ‎‎Fisher [53] => | jméno2 = ‎Peter [54] => | titul = Gesta Danorum : The history of the Danes, Volume II. (book XIV) [55] => | vydání = 1 [56] => | vydavatel = Clarendon Press [57] => | místo = Oxford [58] => | rok vydání = 2015 [59] => | strany = 1277 (39.4.) [60] => | isbn = 978-0-19-87057-65 [61] => }} Významné postavení kněží na sněmech je zmiňováno také ve [[Štětín]]ě a [[Wolin|Volyni]]. Kromě toho máme kusé zmínky o dalších kněžích ve [[Volehošť|Volhošti]], [[Korenica|Korenici]], [[Oldenburg in Holstein|Stargardu]] nebo o knězi bohyně [[Živa (mytologie)|Živy]]. [62] => [63] => Kněží se věnovali vedení obřadů, obětí, včetně [[Lidská oběť|oběti lidské]], a věštbám, které mohli rozhodovat o válce a míru. K divinačním metodám náležela například věštba z picího rohu, pomocí velkého koláče, pomocí dřívek, [[augur|ptakopravectví]] či [[Hippomancie|pomocí koně]]. [[Herbord (mnich)|Herbord]] zmiňuje také to, že kněží upadali do [[Extáze (stav)|extáze]] a křečí a mívali vidění. [64] => [65] => == Další použití slova == [66] => Čeští bibličti překladatelé [[Starý zákon|Starého zákona]] v [[Český ekumenický překlad|Českém ekumenickém překladu Bible]] použili slovo ''žrec'' pro nižší kněží v [[Baal|Baalově]] a podobných pohanských kultech, viz např. „Napřáhnu svou ruku na Judu, na všechny obyvatele Jeruzaléma, vyhladím z tohoto místa, co zůstalo z Baala, i jméno žreců a kněží,“ – ([[Kniha Sofonjáš|Sofonjáš]]) 1:4, [[Český ekumenický překlad|Český ekumenický překlad Bible]], [[Česká biblická společnost]] [67] => [68] => == Odkazy == [69] => === Reference === [70] => [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{Commonscat}} [74] => * {{Wikislovník|heslo=žrec}} [75] => [76] => [[Kategorie:Slovanské pohanství]] [77] => [[Kategorie:Kněží]] [] => )
good wiki

Žrec

Žrec žehná bojovníkovi, Andrej Šiškin, 2018 Žrec je označení pro kněze slovanského předkřestanského náboženství. Existenci kněží máme doloženou pouze pro prostředí polabských a pobaltských Slovanů, kde měli významnou pozici v souvislosti s kulty Svarožice v Retře, Svantovíta v Arkoně, Jarovíta ve Volhošti a s dalšími.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Arkona','Svantovít','Štětín','Retra','Einhard','křesťanství','Triglav (bůh)','Helmold z Bosau','pontifex','Slovanské náboženství','Zdeněk Váňa (archeolog)','Pomořané'

Arkona

Einhard

Einhard byl franský učenec a historik, který žil v 9.

Křesťanství

Pomořané

Pomořané jsou skupina slovanského původu, která obývala pobřeží Baltského moře na území dnešního Polska a Německa.

Pontifex

Retra

Retra je český pravidelný časopis, který vychází od roku 1999 a zaměřuje se na horolezectví, horolezeckou historii a outdoorové aktivity.

Štětín

Svantovít