Array ( [0] => 15497820 [id] => 15497820 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Abcházština [uri] => Abcházština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Abcházština
''Аԥсуа бызшәа; Аԥсуа'' [2] => | rozšíření = {{vlajka a název|Abcházie}}
{{vlajka a název|Gruzie}}
{{vlajka a název|Turecko}} [3] => | mluvčích = 200 000 + [4] => | klasifikace = * [[Severokavkazské jazyky]] [5] => ** [[Severozápadokavkazské jazyky]] [6] => | písmo = [[Cyrilice]] [7] => | úřední jazyk = [[Abcházie]] [8] => | regulátor = ''není stanoven'' [9] => | ISO6391 = ab [10] => | ISO6392B = abk [11] => | SIL = abk [12] => | wikipedie = [[:ab:Ихадоу адаҟьа|ab.wikipedia.org]] [13] => }} [14] => '''Abcházština''' je [[Severozápadokavkazské jazyky|severozápadní kavkazský jazyk]] používaný [[Abchazové|Abcházci]] v [[Abcházie|Abcházii]], [[Gruzie|Gruzii]] a [[Turecko|Turecku]]. Používá jej 70 000–100  000 mluvčích v Abcházii a až několik desítek tisíc v Turecku. Abcházština je úředním jazykem v Abcházii (podle ústavy sporné Republiky Abcházie spolu s [[Ruština|ruštinou]], podle Gruzie je spolu s [[Gruzínština|gruzínštinou]] jedním z oficiálních jazyků de facto neexistující gruzínské [[Autonomní republika Abcházie|Autonomní republiky Abcházie]]). Jazyk má velký počet souhlásek (58) a naopak pouze dvě samohlásky.{{Citace monografie| příjmení = Chirikba| jméno = V. A.| příjmení2 =| jméno2 =| titul = Languages of the World/Materials 119| vydání =| vydavatel = Lincom Europa| místo =| rok = 2003| počet stran =| strany =| isbn =}} [15] => [16] => == Rozšíření == [17] => Abcházština je používána především v [[Abcházie|Abcházii]], kde je oficiálním jazykem [[separatismus|separatistické]] [[Abcházie|Abchazské republiky]]. Status [[úřední jazyk|úředního jazyka]] jí spolu s [[Gruzínština|gruzínštinou]] zaručuje i gruzínská ústava z roku [[1995]]. Používána je také velkou abchazskou [[národnostní menšina|menšinou]] v [[Turecko|Turecku]]. Přesný počet tamních mluvčích není znám. [18] => [19] => == Historie == [20] => Nejstarší dochované texty v abcházštině pocházejí ze [[17. století]]. Jsou zapsány [[Arabské písmo|arabským písmem]] tureckým cestovatelem [[Evliya Celebi|Evliyem Celebim]]. Abcházština byla jako literární jazyk používána pouze zhruba posledních sto let a v průběhu stalinské éry byla na čas jako literární jazyk dokonce zakázána. [21] => [22] => === Dialekty === [23] => Abcházština se obecně dělí do těchto tří nářečí: [24] => * '''Abžua (Абжьыуа)''' – je spojen s historickým územím [[Abžua]], dnes zhruba [[okres Očamčyra]]. Tento dialekt je používán jako základ spisovné formy abcházsštiny. [25] => * '''Bzybský dialekt (Бзыԥ)''' – je spojen s územím okolo řeky [[Bzyb]] a s územím [[Okres Gudauta|okresu Gudauta]], hovoří se jím jak v Abcházii, tak v diasporách v Turecku. [26] => * '''Samurzakanský dialekt''' – je spojen s východní částí [[Okres Očamčyra|okresu Očamčyra]], dnes jsou jeho zbytky roztroušeny v několika obcích [[Okres Gali|okresu Gali]]. [27] => [28] => Do konce [[19. století]] existovalo v Abcházii ještě několik dialektů, jimiž se zde již nehovoří a využívá je jen diaspora v zahraničí. [29] => * '''Sadzský dialekt''' – je spojen s územím [[Sadzen]], hovoří jím pouze diaspora v Turecku. [30] => * '''Gumský dialekt''' – je spojen s [[Soutěska Kodori|údolím]] řeky [[Kodori]], [[okres Gulrypš]], hovoří jím pouze diaspora v Turecku a diaspora v Adžárii na jihozápadě Gruzie. [31] => * '''Pschuský dialekt''' – je spojen s horskou oblastí u řeky [[Bzyb]], hovoří jím pouze diaspora ve středním Turecku. [32] => * '''Cebeldsko-Dalský dialekt''' – je spojen s oblastí středního toku řeky [[Kodori]], [[okres Gulrypš]], hovoří jím pouze diaspora v několika vesnicích ve středním Turecku. [33] => [34] => == Písmo == [35] => Abcházština používá od roku [[1862]] přizpůsobenou [[cyrilice|cyrilici]]. První abecedou byla cyrilice se 37 znaky, vyvinutá baronem [[Peter von Uslar|Peterem von Uslar]]. V roce [[1909]] byla používána cyrilice o 55 písmenech, mezi lety [[1926]] a [[1928]] pak [[latinka]] o 72 písmenech [[Latinizace v Sovětském svazu|vyvinutá]] gruzínským lingvistou [[Nikolaj Marr|Nikolajem Marrem]]. [[Gruzínská písma|Gruzínská abeceda]] byla uvedena v roce [[1938]], po [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinově]] smrti však snahy o abchazskou nezávislost vedly v roce [[1954]] ke znovuzavedení současné abecedy, postavené na cyrlici vyvinuté v roce [[1892]] [[Dmitrij Gulja|Dmitrijem Guljou]] a [[Konstantin Machavariani|Konstantinem Machavarianim]], jež byla dále upravena v roce [[1909]] [[Aleksej Čočua|Aleksejem Čočuou]]. [36] => [37] => === Abeceda === [38] => {| class="wikitable" style="font-size:15px; text-align:center" [39] => |- [40] => | [[А]] || [[Б]] || [[В]] || [[Г]] || [[Гь]] || [[Гә]] || [[Ӷ]] || [[Ӷь]] || [[Ӷә]] || [[Д]] || [[Дә]] || [[Е]] || [[Ж]] || [[Жь]] || [[Жә]] || [[З]] || [[Ӡ]] || [[Ӡә]] || [[И]] || [[К]] || [[Кь]] || [[Кә]] || [[Қ]] || [[Қь]] || [[Қә]] || [[Ҟ]] || [[Ҟь]] || [[Ҟә]] || [[Л]] || [[М]] || [[Н]] || [[О]] [41] => |- [42] => | [[П]] || [[Ԥ]] || [[Р]] || [[С]] || [[Т]] || [[Тә]] || [[Ҭ]] || [[Ҭә]] || [[У]] || [[Ф]] || [[Х]] || [[Хь]] || [[Хә]] || [[Ҳ]] || [[Ҳә]] || [[Ц]] || [[Цә]] || [[Ҵ]] || [[Ҵә]] || [[Ч]] || [[Ҷ]] || [[Ҽ]] || [[Ҿ]] || [[Ш]] || [[Шь]] || [[Шә]] || [[Ы]] || [[Ҩ]] || [[Џ]] || [[Џь]] || [[Ь]] || [[Ә]] [43] => |} [44] => [45] => Tabulka s [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] a přibližnou českou výslovností: [46] => [47] => {| class="wikitable IPA" [48] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | А а
[a]
a [49] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Б б
[b]
b [50] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | В в
[v]
v [51] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Г г
[ɡ]
g [52] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Гь гь
[ɡʲ]
gj [53] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Гә гә
[ɡʷ]
gu [54] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӷ ӷ
[ʁ/ɣ]
(ráčkování) [55] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӷь ӷь
[ʁʲ/ɣʲ]
(změkčené ráčkování) [56] => |- [57] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӷә ӷә
[ʁʷ/ɣʷ]
(ráčkování s w) [58] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Д д
[d]
d [59] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Дә дә
[dʷ]
du, dw [60] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Е е
[ɛ]
e [61] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ж ж
[ʐ]
ž [62] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Жь жь
[ʒ]
žj [63] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Жә жә
[ʒʷ]
žu, žw [64] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | З з
[z]
z [65] => |- [66] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӡ ӡ
[d͡z]
dz [67] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ӡә ӡә
[d͡ʑʷ]
dzu, dzw [68] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | И и
[j/jɨ/ɨj/i]
i, j [69] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | К к
[kʼ]
k [70] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Кь кь
[kʼʲ]
kj [71] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Кә кә
[kʼʷ]
ku, kw [72] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Қ қ
[kʰ]
k, kch [73] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Қь қь
[kʲʰ]
kj, kchj [74] => |- [75] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Қә қә
[kʷʰ]
kchu, kchw [76] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҟ ҟ
[qʼ]
q, ku [77] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҟь ҟь
[qʼʲ]
qj [78] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҟә ҟә
[qʼʷ]
qu, qw [79] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Л л
[l]
l [80] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | М м
[m]
m [81] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Н н
[n]
n [82] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | О о
[ɔ]
o [83] => |- [84] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | П п
[pʼ]
p [85] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ԥ ԥ
[pʰ]
p(ch) [86] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Р р
[r]
r [87] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | С с
[s]
s [88] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Т т
[tʼ]
něco mezi „t“ a „ť“ [89] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Тә тә
[tʼʷ]
tu, tw [90] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҭ ҭ
[tʰ]
t [91] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҭә ҭә
[tʷʰ]
tu, tw [92] => |- [93] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | У у
[w/wɨ/ɨw/u]
u, w [94] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ф ф
[f]
f [95] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Х х
[x/χ]
ch (chraptivé) [96] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Хь хь
[xʲ/χʲ]
ch [97] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Хә хә
[xʷ/χʷ]
chu, chw [98] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҳ ҳ
[ħ]
h [99] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҳә ҳә
[ħʷ]
hu, hw [100] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ц ц
[t͡s]
c [101] => |- [102] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Цә цә
[t͡ɕʷʰ]
cu, cw [103] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҵ ҵ
[t͡sʼ]
c, tc (dohromady) [104] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҵә ҵә
[t͡ɕʼʷ]
cu, cw, tcu, tcw [105] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ч ч
[t͡ʃʰ]
č [106] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҷ ҷ
[t͡ʃʼ]
č (silné) [107] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҽ ҽ
[t͡ʂʰ]
čch, tšch [108] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҿ ҿ
[t͡ʂʼ]
tš, tč [109] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ш ш
[ʂʃ]
š [110] => |- [111] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Шь шь
[ʃ]
šj [112] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Шә шә
[ʃʷ]
šu, šw [113] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ы ы
[ɨ]
neznělé y [114] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ҩ ҩ
[ɥ/ɥˤ]
jako francouzské oui [115] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Џ џ
[d͡ʐ]
dž [116] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Џь џь
[d͡ʒ]
dž [117] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ь ь
[ʲ]
j [118] => | style="width:5em; text-align:center; padding: 3px;" | Ә ә
[ʷ]
u, w [119] => |} [120] => [121] => === Starší abecedy === [122] => [123] => Soubor:Abkhaz Uslar alphabet.JPG|První abchazská cyrilská abeceda sestavená P. K. Uslarem (1862) [124] => Soubor:Abhaz alphabet chochua.JPG|Abeceda upracená A. Čočuou (1909) [125] => Soubor:Abkhaz alphabet by Marr.jpg|Latinská abeceda N. J. Marra (1926–1928) [126] => Soubor:Abkhaz alph 28-38.jpg|Latinská abeceda (1928–1938) [127] => Soubor:Abkhaz alphabet (1938-1953).JPG|Abeceda užívající gruzínské písmo (1938–1953) [128] => [129] => [130] => == Mluvnice == [131] => Abcházština je považována za [[aglutinační jazyk]] a podobně, jako je tomu u ostatních severozápadních [[Severokavkazské jazyky|severokavkazských jazyků]], má komplexní [[Polysyntetický jazyk|polysyntetický]] systém tvoření [[Sloveso|sloves]], která je možné upravit do desítek rozličných forem,Jakovlev N. F. Грамматика абхазского литературного языка. Suchum, 2006; Грамматика абхазского языка. Alašara, 1957. který doprovází velmi jednoduchý systém podstatných jmen a ostatních slovních druhů. Abchazský jazykovědec [[Vjačeslav Čirikba]] oznail abcházštinu za „verbocentrický jazyk“, neboť slovesa zaujímají v abchazské morfologii hlavní místo. [132] => [133] => === Podstatná a přídavná jména === [134] => Jelikož je abcházština [[Ergativní jazyk|Ergativno-absolutivní]] jazyk, rozlišuje se u podstatných jmen jen dvě kategorie, resp. pády: [[Nominativ]] a [[Adverbiál]] (příslovečný). [135] => [136] => Abcházština neobsahuje přídavná jména, ta mají obvykle podobu podstatných jmen, avšak někdy je možné narazit na přípony -тә, nebo -тәы (např. аиха = železo; аихатәы = železný). [137] => [138] => === Zájmena a členy === [139] => Abchazská slova, neupravená gramatickými jevy, začínají obvykle předponou А- (např. ''Аҩыза'' = přítel; А- člen neurčitý, -ҩыза = kořen slova přítel). Tento neurčitý člen bývá ve slově nahrazován přivlastňovacím [[Zájmeno|zájmenem]],Čirikba A. V. Morphology // Абхазский язык. Языки мира. Материалы. 119 = Abkhaz. Languages of the World. Materials. 119. Mnichov, Lincom Europa, 2003. str. 94. {{ISBN|3-89586-136-7}} jež má stejný tvar jako prefix [[Osobní zájmeno|osobního zájmena]] (''Сҩыза'' = můj přítel; С- já). Není však přípustné, aby slovo bylo bez členu. [140] => [141] => U sloves, která jsou v infinitivu rovněž psána s předponou А-, dochází k podobnému jevu. (např. ''Ацара'' = jít; А- člen neurčitý, -ца = kořen slovesa jít, -ра = koncovka infinitivu) Při použití slovesa ve větě dojde k nahrazení neurčitého členu zájmenem osobním podobně jako v příkladu výše. (''Сцоит'' = já jdu; С- já, -оит = koncovka oznamovací v přítomném čase). [142] => [143] => U sloves dochází i k hromadění několika zájmen v jediném slovu, které konkretizují obsah sdělení, například jde o předmět. U některých sloves je nutné tento [[Předmět (mluvnice)|předmět]] použít vždy. Ve slově to potom vypadá tak, že prvním v pořadí je předmět a následuje ho osobní zájmeno, jež představuje podmět (např. ''Абара'' = vidět; ''Избоит'' = Já (to) vidím; И- to, -з- = já, -оит koncovka; ''Бызбоит'' = vidím tě (ženě) ''узбоит'' = vidím tě (mužovi)). [144] => [145] => '''Seznam osobních zájmen:''' [146] => [147] => {| class="wikitable" [148] => |- [149] => ! !! Jednotné č. !! Množné č. [150] => |- [151] => ! 1. osoba [152] => || Сара || Ҳара [153] => |- [154] => ! 2. osoba, rod mužský [155] => || Уара || rowspan=2 | Шәара [156] => |- [157] => ! 2. osoba, rod ženský [158] => || Бара [159] => |- [160] => ! 3. osoba, rod mužský [161] => || Иара || rowspan=2 | Дара [162] => |- [163] => ! 3. osoba, rod ženský [164] => || Лара [165] => |} [166] => [167] => === Číslovky === [168] => Abcházština používá pro vyjadřování čísel [[Dvacítková soustava|dvacítkovou soustavu]], ale pouze do sta. Například číslovku [[30 (číslo)|30]] vyjadřují uživatelé tohoto jazyka doslova jako dvacet deset. Číslovka [[52 (číslo)|52]] pak vyzní jako dvakrát dvacet dvanáct. Pro trojmístná a vyšší čísla se už používá jiná slova, avšak na místě jednotek a desítek se i nadále používá dvacítkové soustavy. [169] => [170] => {| class="wikitable" [171] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''0-19''' [172] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''20-39''' [173] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''40-59''' [174] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''60-79''' [175] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''80-99''' [176] => | align="center" style="background:#f0d0f0;" colspan = 3 |'''>100''' [177] => |- [178] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [179] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [180] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [181] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [182] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [183] => | align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Číslo'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Abchazsky'''|| align="center" style="background:#d0d0f0;" |'''Výslovnost''' [184] => |- [185] => |0||'''Аноль'''|| Anolj ||20||'''Ҩажәа'''|| Vjažwa ||40||'''Ҩынҩажәа'''|| Uinvjažwa ||60||'''Хынҩажәа'''|| Ch-nvjažwa ||80||'''Ԥшьынҩажәа''' || Pšj-nvjažwa ||100|| '''Шәкы''' || Šwk- [186] => |- [187] => |1||'''Акы'''|| Ak- ||21||'''Ҩажәи акы'''|| Vjažwi ak- ||41||'''Ҩынҩажәи акы'''|| Uinvjažwi ak- ||61||'''Хынҩажәи акы'''|| Ch-nvjažwi ak- ||81||'''Ԥшьынҩажәи акы''' || Pšj-nvjažwi ak- || 200 || '''Ҩышә''' || Uišu [188] => |- [189] => |2||'''Ҩба'''|| Uiba ||22||'''Ҩажәи ҩба'''|| Vjažwi uiba ||42||'''Ҩынҩажәи ҩба'''|| Uinvjažwi uiba ||62||'''Хынҩажәи ҩба'''|| Ch-nvjažwi uiba ||82||'''Ԥшьынҩажәи ҩба''' || Pšj-nvjažwi uiba || 300 || '''Хышә''' || Ch-šu [190] => |- [191] => |3||'''Хԥа'''|| Chpa ||23||'''Ҩажәи хԥа'''|| Vjažwi chpa ||43||'''Ҩынҩажәи хԥа'''|| Uinvjažwi chpa ||63||'''Хынҩажәи хԥа'''|| Ch-nvjažwi chpa ||83||'''Ԥшьынҩажәи хԥа''' || Pšj-nvjažwi chpa || 400 || '''Ԥшьышә''' || Pšj-šu [192] => |- [193] => |4||'''Ԥшьба'''|| Pšba ||24||'''Ҩажәи ԥшьба'''|| Vjažwi pšba ||44||'''Ҩынҩажәи ԥшьба'''|| Uinvjažwi pšba ||64||'''Хынҩажәи ԥшьба'''|| Ch-nvjažwi pšba ||84||'''Ԥшьынҩажәи ԥшьба''' || Pšj-nvjažwi pšba || 500 || '''Хәшә''' || Chwšu [194] => |- [195] => |5||'''Хәба'''|| Chwba ||25||'''Ҩажәи хәба'''|| Vjažwi chwba ||45||'''Ҩынҩажәи хәба'''|| Uinvjažwi chwba ||65||'''Хынҩажәи хәба'''|| Ch-nvjažwi chwba ||85||'''Ԥшьынҩажәи хәба''' || Pšj-nvjažwi chwba || 600 || '''Фышә''' || F-šu [196] => |- [197] => |6||'''Фба'''|| Fba ||26||'''Ҩажәи фба'''|| Vjažwi fba ||46||'''Ҩынҩажәи фба'''|| Uinvjažwi fba ||66||'''Хынҩажәи фба'''|| Ch-nvjažwi fba ||86||'''Ԥшьынҩажәи фба''' || Pšj-nvjažwi fba || 700 || '''Быжьшәы''' || B-žjšu [198] => |- [199] => |7||'''Быжьба'''|| B-žjba ||27||'''Ҩажәи быжьба'''|| Vjažwi b-žjba ||47||'''Ҩынҩажәи быжьба'''|| Uinvjažwi b-žjba ||67||'''Хынҩажәи быжьба'''|| Ch-nvjažwi b-žjba ||87||'''Ԥшьынҩажәи быжьба''' || Pšj-nvjažwi b-žjba || 800 || '''Аашәы''' || Ášu [200] => |- [201] => |8||'''Ааба'''|| Ába ||28||'''Ҩажәи ааба'''|| Vjažwi ába ||48||'''Ҩынҩажәи ааба'''|| Uinvjažwi ába ||68||'''Хынҩажәи ааба'''|| Ch-nvjažwi ába ||88||'''Ԥшьынҩажәи ааба''' || Pšj-nvjažwi ába || 900 || '''Жәшәы''' || Žwšu [202] => |- [203] => |9||'''Жәба'''|| Žwba ||29||'''Ҩажәи жәба'''|| Vjažwi žwba ||49||'''Ҩынҩажәи жәба'''|| Uinvjažwi žwba ||69||'''Хынҩажәи жәба'''|| Ch-nvjažwi žwba ||89||'''Ԥшьынҩажәи жәба''' || Pšj-nvjažwi žwba || 1000 || '''Зқьы''' || Zkj- [204] => |- [205] => |10||'''Жәаба'''|| Žwaba ||30||'''Ҩажәи жәаба'''|| Vjažwi žwaba ||50||'''Ҩынҩажәи жәаба'''|| Uinvjažwi žwaba ||70||'''Хынҩажәи жәаба'''|| Ch-nvjažwi žwaba ||90||'''Ԥшьынҩажәи жәаба''' || Pšj-nvjažwi žwaba || 2000 || '''Ҩнызқь''' || Uin-zkj [206] => |- [207] => |11||'''Жәеиза'''|| Žweiza ||31||'''Ҩажәи жәеиза'''|| Vjažwi žweiza ||51||'''Ҩынҩажәи жәеиза'''|| Uinvjažwi žweiza ||71||'''Хынҩажәи жәеиза'''|| Ch-nvjažwi žweiza ||91||'''Ԥшьынҩажәи жәеиза''' || Pšj-nvjažwi žweiza || 3000 || '''Хнызқь''' || Chn-zkj [208] => |- [209] => |12||'''Жәаҩа'''|| Žwavja ||32||'''Ҩажәи жәаҩа'''|| Vjažwi žwavja ||52||'''Ҩынҩажәи жәаҩа'''|| Uinvjažwi žwavja ||72||'''Хынҩажәи жәаҩа'''|| Ch-nvjažwi žwavja ||92||'''Ԥшьынҩажәи жәаҩа''' || Pšj-nvjažwi žwavja || 4000 || '''Ԥшьнызқь''' || Pšjn-zkj [210] => |- [211] => |13||'''Жәаха'''|| Žwacha ||33||'''Ҩажәи жәаха'''|| Vjažwi žwacha ||53||'''Ҩынҩажәи жәаха'''|| Uinvjažwi žwacha ||73||'''Хынҩажәи жәаха'''|| Ch-nvjažwi žwacha ||93||'''Ԥшьынҩажәи жәаха''' || Pšj-nvjažwi žwacha || 5000 || '''Хәнызқь''' || Chwn-zkj [212] => |- [213] => |14||'''Жәиԥшь'''|| Žwipšj ||34||'''Ҩажәи жәиԥшь'''|| Vjažwi žwipšj ||54||'''Ҩынҩажәи жәиԥшь'''|| Uinvjažwi žwipšj ||74||'''Хынҩажәи жәиԥшь'''|| Ch-nvjažwi žwipšj ||94||'''Ԥшьынҩажәи жәиԥшь''' || Pšj-nvjažwi žwipšj || 6000 || '''Фнызқь''' || Fn-zkj [214] => |- [215] => |15||'''Жәохә'''|| Žwoxu ||35||'''Ҩажәи жәохә'''|| Vjažwi žwoxu ||55||'''Ҩынҩажәи жәохә'''|| Uinvjažwi žwoxu ||75||'''Хынҩажәи жәохә'''|| Ch-nvjažwi žwoxu ||95||'''Ԥшьынҩажәи жәохә''' || Pšj-nvjažwi žwoxu || 7000 || '''Бжьнызқь''' || Bžjn-zkj [216] => |- [217] => |16||'''Жәаф'''|| Žwaf ||36||'''Ҩажәи жәаф'''|| Vjažwi žwaf ||56||'''Ҩынҩажәи жәаф'''|| Uinvjažwi žwaf ||76||'''Хынҩажәи жәаф'''|| Ch-nvjažwi žwaf ||96||'''Ԥшьынҩажәи жәаф''' || Pšj-nvjažwi žwaf || 8000 || '''Аанызқь''' || Án-zkj [218] => |- [219] => |17||'''Жәибжь'''|| Žwibžj ||37||'''Ҩажәи жәибжь'''|| Vjažwi žwibžj ||57||'''Ҩынҩажәи жәибжь'''|| Uinvjažwi žwibžj ||77||'''Хынҩажәи жәибжь'''|| Ch-nvjažwi žwibžj ||97||'''Ԥшьынҩажәи жәибжь''' || Pšj-nvjažwi žwibžj || 9000 || '''Жәнызқь''' || Žwn-zkj [220] => |- [221] => |18||'''Жәаа'''|| Žwá ||38||'''Ҩажәи жәаа'''|| Vjažwi žwá ||58||'''Ҩынҩажәи жәаа'''|| Uinvjažwi žwá ||78||'''Хынҩажәи жәаа'''|| Ch-nvjažwi žwá ||98||'''Ԥшьынҩажәи жәаа''' || Pšj-nvjažwi žwá || 10000 || '''Жәанызқь''' || Žwan-zkj [222] => |- [223] => |19||'''Зеижә'''|| Zeižu ||39||'''Ҩажәи зеижә'''|| Vjažwi zeižu ||59||'''Ҩынҩажәи зеижә'''|| Uinvjažwi zeižu ||79||'''Хынҩажәи зеижә'''|| Ch-nvjažwi zeižu ||99||'''Ԥшьынҩажәи зеижә''' || Pšj-nvjažwi zeižu || 100000 || '''Шәнызқь''' || Šwn-zkj [224] => |- [225] => |} [226] => [227] => === Příklady užitečných frází === [228] => [229] => {| class="wikitable" [230] => ! '''Abchazsky''' [231] => ! Výslovnost [232] => ! '''Česky''' [233] => |- [234] => | Мшыбзиа / Мшыбзиақәа || ''Mš-bzia / Mš-bziakwa'' || Dobrý den / Dobrý den vám [235] => |- [236] => | Шьыжьбзиа || ''Šj-žbzia'' || Dobré ráno [237] => |- [238] => | Хәлыбзиа! || ''Chwl-bzia'' || Dobrý večer [239] => |- [240] => | Аҵх алԥха уоуааит! || ''Acch alpha uouáit'' || Dobrou noc [241] => |- [242] => | Абзиараз || ''Abziaraz'' || Na shledanou [243] => |- [244] => | Бзиала шәаабеит || ''Bziala šwábeit'' || Vítejte [245] => |- [246] => | Бзиара збаша || ''Bziara zbaša'' || Čau / Nazdar [247] => |- [248] => | Ааи || ''Ái'' || Ano [249] => |- [250] => | Мап || ''Map'' || Ne [251] => |- [252] => | Исыздырӡом || ''Is-zd-rdzom'' || Nevím [253] => |} [254] => [255] => == Vzorový text == [256] => {{Vzorový text [257] => |VDLP = ano [258] => |Jazyk = abchazsky [259] => |Text = Дарбанзаалак ауаҩы дшоуп ихы дақәиҭны. Ауаа зегь зинлеи патулеи еиҟароуп. Урҭ ирымоуп ахшыҩи аламыси, дара дарагь аешьеи аешьеи реиԥш еизыҟазароуп. [260] => }} [261] => [262] => == Odkazy == [263] => {{InterWiki|code=ab|Abchazská}} [264] => === Reference === [265] => [266] => [267] => === Externí odkazy === [268] => * {{Commonscat}} [269] => * {{Wikislovník|heslo=abchazština}} [270] => * [http://www.abyzshwa.narod.ru/ Stránka zabývající se abcházštinou] [271] => * [http://baltoslav.eu/apsua/index.php?mova=en Korpus abchazského jazyka] [272] => [273] => {{Pahýl}} [274] => {{Kavkazské jazyky}} [275] => {{Autoritní data}} [276] => {{Portály|Jazyk}} [277] => [278] => [[Kategorie:Abcházština| ]] [279] => [[Kategorie:Severozápadokavkazské jazyky]] [280] => [[Kategorie:Jazyky Gruzie]] [281] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [282] => [[Kategorie:Jazyky Abcházie]] [283] => [[Kategorie:Ohrožené jazyky]] [] => )
good wiki

Abcházština

Abcházština je severozápadní kavkazský jazyk používaný Abcházci v Abcházii, Gruzii a Turecku. Používá jej 70 000-100 000 mluvčích v Abcházii a až několik desítek tisíc v Turecku.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Abcházie','1909','Bzyb','Turecko','Severokavkazské jazyky','okres Gulrypš','Kodori','Severozápadokavkazské jazyky','Gruzínština','Sadzen','1995','Kategorie:Severozápadokavkazské jazyky'

1909

1995

Abcházie

Gruzínština

Kodori

Sadzen

Sadzen je česká elektronická hudební skupina, která vznikla v roce 2016.

Turecko