Array ( [0] => 15514180 [id] => 15514180 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Achát [uri] => Achát [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Achát [2] => | obrázek = Achat 002.jpg [3] => | popisek = Achát [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = SiO2 [6] => | barva = Červená, oranžová, hnědá až černá, modrá, šedomodrá, bílá, výjimečně i nazelenalá [7] => | vzhled = [8] => | soustava = [9] => | tvrdost = 6–7 [10] => | lesk = skelný, matný, hedvábný [11] => | štěpnost = neštěpný [12] => | index lomu = 1,52–1,53 (o) / 1,54 (e) [13] => | vryp = bílý [14] => | hustota = 2,5–2,7 [15] => | rozpustnost = kyselina fluorovodíková [16] => | ostatní = nerovný nebo lasturnatý lom [17] => }} [18] => '''Achát''' (z řeckého ''achates'') je [[minerál]], jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes [[Dirillo]]) na [[Sicílie|Sicílii]].{{Citace monografie|příjmení = KOLEKTIV AUTORŮ|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = České a moravské acháty a jiné křemité hmoty|vydání = 1.|vydavatel = Granit|místo = Praha|rok = 2010|počet stran = 199|strany = 8| isbn = 978-80-7296-075-0}} Jedná se o koncentricky jemně i hrubě vrstevnatou odrůdu [[chalcedon]]u ([[křemen]]e). Přísně vědecky vzato není achát jeden minerál, ale směs proužků [[křemen]]e, chalcedonu a [[opál]]u. Charakteristickým, okem viditelným znakem achátu je pestrobarevnost; mezi nejběžnější zbarvení patří [[bílá|bílo]]-[[šedá]], bledě [[modrá]], [[oranžová|oranžovo]]-[[červená]] a [[černá]]. Na [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici tvrdosti]] má stupeň tvrdosti 6–7. [19] => [20] => == Odrůdy == [21] => Známe několik odrůd achátu, například pseudoachát, achát mechový (dendritická textura), achát korálový, achát zříceninový, achát bleskový a další. Ve středu achátu se někdy nachází dutiny obvykle vyplněné krystaly [[ametyst]]u, [[Záhněda|záhnědy]], [[kalcit]]u nebo [[zeolit]]ů. Výsledné zbarvení achátu pak závisí na množství takzvaných [[Inkluze (mineralogie)|inkluzí]] jiných minerálů nebo příměsi jiných prvků ve struktuře. Některé acháty se dají barvit i uměle – dařilo se to již ve starém [[Řecko|Řecku]] a [[Řím]]ě. Jednotlivé charakteristické kresby kamenů pak mají i vlastní názvy. [22] => [23] => * Různé textury vybroušených achátů: [24] => [25] => Soubor:Agat żyłowy.JPG|Žilný achát, Polsko [26] => Soubor:Agate Fontasse Perimorphose.jpg|Achát z lokality La Fontasse ve Francii [27] => Soubor:Detail of Agate from Cerny Potok Locality.jpg|Kresba achátu z Černého Potoka v Kr. horách [28] => Soubor:Muzeum Złota w Złotoryi agat z Nowego Kościoła fragment 21.07.2011 p.jpg| Detail achátu z Nowého Kościółu (ze sbírek muzea v Złotoryji) [29] => Soubor:Muzeum Złota w Złotoryi agat z Nowego Kościoła2 fragment 21.07.2011 p.jpg| Muzeum v Złotoryji – achát z Nowého Kościółu [30] => Soubor:Agate - Krusne Hory - Cerny potok Locality.jpg| Achát z lokality Černý Potok v Krušných horách [31] => [32] => [33] => == Vznik == [34] => Acháty vznikají nejčastěji ve formě koncentrických pecek (vyplněných dutin) v bazaltech a melafyrech (paleobazaltech). Dutiny ve vulkanitech jsou postupně vyplňovány horkými roztoky, které přináší velké množství oxidu křemičitého. V závislosti na momentálních podmínkách tak postupně vznikají v dutinách různobarevné proužky, které po řadě opakování tohoto procesu vytvoří typický proužkovaný achát. Acháty však vznikají také z roztoků na achátových žílách, obvykle jako pozdní výplň drcených křemenných žil, často s hematitem a ametystem, někde také s barytem a fluoritem. [35] => [36] => České acháty z Podkrkonoší jsou nejčastěji vázány na melafyry (paleobazalty) permského stáří. Díky tomu jsou velmi husté a bohužel často také popraskané, díky vysoké hustotě je obvykle nelze barvit. Krušnohorská oblast je zase typická výskytem žilných achátů. [37] => [38] => == Využití == [39] => Z achátu se vyrábějí šperky a ozdoby, dále se achát používá pro výrobu dalších dekorativních předmětů jako perořízků, [[kalamář]]ů a [[pečeť|pečetidel]]. Pro svoji mechanickou odolnost a odolnost vůči [[kyseliny|kyselinám]] se z něj vyrábějí [[hmoždíř]]e a [[třecí miska|třecí misky]] pro drcení a míchání [[chemikálie|chemikálií]]. Využívá se i k zahlazení vrstvičky zlata při [[zlacení]]. Hojně byl využíván pro výrobu břitů [[Váhy|vah]]. [40] => [41] => == Výskyt == [42] => [43] => === Výskyt achátů ve světě === [44] => Acháty se nacházejí po celém světě. Jedny z velice pěkně barevných například v [[Čína|Číně]] nebo mongolské části pouště [[Gobi]]. Největší ložiska se nacházejí na území [[Brazílie]] a v [[Uruguay]]i, vynikající acháty pochází také z [[Argentina|Argentiny]], [[Botswana|Botswany]] a [[Nové Mexiko|Nového Mexika]] (USA). Známý výskyt je ale i v celé Africe včetně ostrova [[Madagaskar]], ve většině Evropy a asijské části Ruska, stejně tak v Jižní i Severní Americe. Acháty z různých nalezišť se liší především barvou. [45] => [46] => === Evropské lokality === [47] => [48] => ==== Belgie ==== [49] => * [[La Calamine]] [50] => [51] => ==== Bulharsko ==== [52] => * [[Sredna Arda]], 8 km východně od města [[Kardžali]] (bulh. Кърджали), střediska [[Kardžalijská oblast|Kardžalijské oblasti]] [53] => * [[Momčilgrad]], [[Kardžalijská oblast]] [54] => [55] => ==== Francie ==== [56] => * L'Esterel, obec 8 km sv. od měst [[Fréjus]] a [[Saint Raphaël]] na [[Azurové pobřeží|Azurovém pobřeží]] [57] => * [[Montredon]] – [[Labessonnié]], lokalita ''La Fontasse, ''[[Tarn (departement)|departement Tarn]]. [[Midi-Pyrénées|region Midi-Pyrénées]] [58] => * [[Saintes]], pole u obce v [[Poitou-Charentes|regionu  Poitou-Charentes]] [59] => * [[Châtelperron]], štěrk říčních naplavenin, [[Allier (departement)|departement Allier]], [[Auvergne|region Auvergne]] [60] => * [[Wolfstein]] u Bergheimu, [[Vogézy]], [[Haut-Rhin|departement Haut-Rhin]], [[Alsasko|region Alsasko]] [61] => * [[La Fonderie]], [[Haut du Them]], [[Vogézy]], [[Haute-Saône|departement Haute-Saône]] [62] => [63] => ==== Island ==== [64] => * [[Akranes]], 20 km severně od [[Reykjavík]]u [65] => [66] => ==== Itálie ==== [67] => * Tiso – Teis, 6 km jz. od [[Brixen|Bressanone – Brixenu]], [[autonomní provincie Bolzano]] [68] => [69] => ==== Maďarsko ==== [70] => * [[Gyöngyösoroszi]], pohoří [[Matra]], župa [[Heves]] [71] => * [[Gyöngyöstarján]], pohoří [[Matra]], župa [[Heves]] [72] => [73] => ==== Německo ==== [74] => Příklady známějších lokalit: [75] => * [[Idar-Oberstein]], okres Birkenfeld, [[Porýní-Falc|spolková země Porýní-Falc]] [76] => * povodí řeky [[Nahe]], včetně vojenského výcvikového prostoru [[Baumholder]], zhruba 100 lokalit, [[Porýní-Falc]] [77] => * okres Alzey-Worms, na 20 lokalit mezi městy [[Bad Kreuznach]] a [[Nack (Porýní-Falc)|Nack]], [[Hesensko]] [78] => * [[Mosela]], štěrkové náplavy řeky Mosely [79] => * Calau-Plieskendorf, štěrkovna, spolková země [[Braniborsko]] [80] => * [[Saalhausen]], štěrkovna 1,5 km jz. od obce, [[Braniborsko]] [81] => * [[Sedlitz (Braniborsko)|Sedlitz]], spolková země [[Braniborsko]] [82] => * [[Altenburg]], 6 lokalit v okolí města, [[Durynsko]] [83] => * [[Baumgartental]] a [[Neselhof]], spolková země [[Durynsko]] [84] => * [[Bebertal]], okres Börde, spolková země [[Sasko-Anhaltsko]] [85] => [86] => * [[St. Egidien]], obec mezi městy [[Glauchau]] a [[Hohenstein-Ernsttal]], [[Sasko|spolková země Sasko]] [87] => * francké acháty, povodí [[Mohan]]u mezi městy [[Coburg]] a [[Aschaffenburg]] [88] => * [[Lenau]], jižní okraj pohoří [[Fichtelgebirge]], [[Bavorsko|spolková země Bavorsko]] [89] => Acháty se vyskytují na celém území Německa s výjimkou spolkových zemí [[Šlesvicko-Holštýnsko|Šlesvicka-Holštýnska]] a [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenburska-Předního]] [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Pomořanska]]. Za zmínku stojí, že v některých lokalitách jde o naleziště achátů transportovaných na tato místa vodními toky ze značných vzdáleností. Konkrétním příkladem jsou lokality v Braniborsku, kde se nacházejí acháty původem z Čech. [90] => ==== Nizozemsko ==== [91] => * [[Arcen]], [[Limburg (nizozemská provincie)|provincie Limburg]] [92] => * [[Lathum]], štěrkovna u obce 2 km východně od [[Arnhem]]u [93] => * [[Spijk]], štěrkovna, místní část města [[Wageningen]] západně od Arnhemu, [[Gelderland|provincie Gelderland]] [94] => [95] => ==== Polsko ==== [96] => * [[Płóczki Górne|Plóczki Górne]], obec v [[Okres Lwówek Śląski|okrese Lwówek Śląski]], [[Dolnoslezské vojvodství|vojvodství Dolnoslezské (''Dolnośląskie'')]] [97] => * [[Przeździedza]], obec v okrese [[Lwówek Śląski]], [[Dolnoslezské vojvodství|vojvodství Dolnoslezské (''Dolnośląskie'')]] [98] => * [[Nowy Kościół]], okres [[Złotoryja]], [[Dolnoslezské vojvodství|vojvodství Dolnoslezské (''Dolnośląskie'')]] [99] => * [[Lubiechowa]], okres [[Złotoryja]], [[Dolnoslezské vojvodství|vojvodství Dolnoslezské (''Dolnośląskie'')]] [100] => * [[Sokołowiec]], okres [[Świerzawa]], [[Dolnoslezské vojvodství|vojvodství Dolnoslezské (''Dolnośląskie'')]] [101] => * [[Sandomierz]], [[Svatokřížské vojvodství|Svatokřížské vojvodství (Województwo Świętokrzyskie)]]  [102] => [103] => ==== Rakousko ==== [104] => * [[Langschwarza]], [[Waldviertel]], [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousy (''Niederösterreich'')]] [105] => * [[Karlstetten]] u [[St. Pölten]]u, [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousy (''Niederösterreich'')]] [106] => * [[Weitendorf]], čedičový lom 1 km západně od obce, [[Štýrsko|Štýrsko (''Steiermark)'']] [107] => * [[Erzberg]], [[Korutany|Korutany (''Kärnten)'']] [108] => [109] => ==== Rumunsko ==== [110] => * [[Cluj-Napoca]], [[Kluž (župa)|župa Cluj]] [111] => * [[Techereu]], [[Hunedoara (župa)|župa Hunedoara]] v [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]] [112] => [113] => * [[Meziad]] – Beiuș, [[Bihor (župa)|župa Bihor]] [114] => * [[Cavnic]], [[Maramureš (župa)|župa Maramureš]] [115] => * [[Trestia]], [[Maramureš (župa)|župa Maramureš]] [116] => [117] => ==== Rusko ==== [118] => * [[Golutvin]], místní část města [[Kolomna]], [[Moskevská oblast]] [119] => * Staraja Sitnja, obec u města Stupino, 80 km jv. od [[Moskva|Moskvy]] [120] => * [[Timan]], horský hřeben v [[Něnecký autonomní okruh|Něneckém autonomním okruhu]], [[Archangelská oblast]] [121] => [122] => ==== Řecko ==== [123] => * [[Polichnitos]], [[ostrov Lesbos]] [124] => [125] => ==== Slovensko ==== [126] => * [[Kvetnica]], 2,5 km jižně od [[Poprad]]u, [[Prešovský kraj]] [127] => * [[Malužiná]], [[okres Liptovský Mikuláš]], [[Žilinský kraj]] [128] => * [[Byšta]], [[okres Trebišov]], [[Košický kraj]] [129] => * [[Brezina]], [[okres Trebišov]], [[Košický kraj]] [130] => [131] => ==== Španělsko ==== [132] => * [[Ribadesella]], [[Asturie]] [133] => * [[Cerro Muriano]], 10 km severně od [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]], střediska [[Provincie Córdoba|stejnojmenné provincie]] [134] => [135] => ==== Švýcarsko ==== [136] => * [[Delémont]], [[kanton Jura]] [137] => [138] => ==== Velká Británie ==== [139] => 1. '''Anglie''' [140] => * [[Dulcote]], 7 km sv. od města [[Glastonbury]], Mendip District v [[hrabství Somerset]], [[Jihozápadní Anglie]] (''South West England'') [141] => [142] => 2. '''Skotsko''' [143] => * [[Rùm|Rum]] ([[skotská gaelština|gaelsky]] Rùm), jeden ze ''Small Isles'' (gaelsky ''Na h-Eileanan Tarsainn'') v souostroví [[Vnitřní Hebridy]] [144] => * [[Skye]] ([[skotská gaelština|gaelsky]] ''An t-Eilean Sgitheanach)'', největší ostrov ve [[Vnitřní Hebridy|Vnitřních Hebridách]] [145] => * [[Mull]] ([[Skotská gaelština|gaelsky]] ''An t-Eilean Muileach''), druhý největší ostrov ve [[Vnitřní Hebridy|Vnitřních Hebridách]] [146] => Ve skotských hrabstvích [[Jižní Ayrshire|Ayrshire]], [[Perthshire]], [[Montrose]] a [[Fife]], v okolí [[St. Andrews]] a v dalších lokalitách ve Skotsku a na přilehlých ostrovech jsou celkem nejméně tři desítky míst s doloženými nálezy achátů. [147] => [148] => === Naleziště achátů v Česku === [149] => * Bezesporu nejbohatším místem výskytu je oblast severovýchodních Čech mezi městy [[Turnov]], [[Lomnice nad Popelkou]], [[Nová Paka]] a [[Jičín]]. Nejznámějšími lokalitami zde jsou [[Kozákov]], [[Levín]], [[Frýdštejn]], [[Benešov u Semil]], [[Doubravice (Železnice)|Doubravice]], [[Libuň]], [[Kněžnice (přírodní památka)|Kněžnice]], [[Kyje]], [[Železnice (okres Jičín)|Železnice]], [[Nová Paka]], [[Studenec (okres Semily)|Studenec]], [[Vidochov]], [[Horka u Staré Paky]], [[Cidlina (Železnice)|Cidlina]], [[Staropacká Hora]], Rovně u [[Dolní Kalná|Dolní Kalné]], [[Morcinov]], [[Žďár u Staré Paky]], [[Rváčov]], [[Kumburský Újezd]]. [150] => * V [[Krušné hory|Krušných horách]] je nejznámějším místem výskytu achátů okolí [[Horní Halže]]. Minerály z těchto lokalit bývají podle zbarvení označované jako „''červená Halže“'' a „''černá Halže“'', přičemž pro naleziště „''červená Halže''“ jsou typické tzv. ''bleskové'' ''acháty''. Dalšími krušnohorskými lokalitami jsou např. [[Petlery]], [[Mýtinka (Měděnec)|Mýtinka]], [[Černý Potok]] nebo [[Blahuňov]]. [151] => * Na Náchodsku jsou známé lokality [[Zábrodí]] u [[Červený Kostelec|Červeného Kostelce]] a [[Šonov]] a [[Vernéřovice]] v [[Broumovská vrchovina|Broumovské vrchovině]]. [152] => * Acháty se vyskytují též v [[Barrandien]]u a na Hořovicku, například u [[Zbiroh]]a nebo v [[zaječov]]ském lomu. [153] => * V jižních Čechách byly acháty nalezeny např. na lokalitě Chlum u [[Milevsko|Milevska]] nebo v [[Kojetín (Petrovice)|Kojetíně]] u [[Petrovice (okres Příbram)|Petrovic]] na [[Sedlčansko|Sedlčansku]]. [154] => * Na Moravě je naleziště v [[Brno-Černovice|Brně-Černovicích]], vzácně se acháty vyskytují též na [[Hončova hůrka|Hončově hůrce]] u [[Příbor (okres Nový Jičín)|Příbora]] v [[okres Nový Jičín|okrese Nový Jičín]]. [155] => [156] => == Odkazy == [157] => [158] => === Reference === [159] => [160] => [161] => === Literatura === [162] => * KOUŘIMSKÝ, Jiří. ''Drahé kameny ve sbírce Národního muzea v Praze''. Národní muzeum Praha 1968. [163] => * KOUŘIMSKÝ, Jiří, BAUER,Jaroslav. ''Atlas drahých kamenů''. Praha 1972. [164] => * ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. ''Svět drahých kamenů.'' Vydání třetí. Granit: Praha 2002. {{ISBN|80-7296-018-0}} [165] => * ĎUĎA, Rudolf, REJL, Luboš. ''Drahé kameny''. Granit: Praha 2003. [166] => * KOLEKTIV AUTORŮ. ''České a moravské acháty a jiné křemité hmoty. ''Granit: Praha 2010, 199 s. [167] => [168] => === Cizojazyčná literatura === [169] => * ZENZ, Johann. ''Achate I - III. ''Bode Verlag: Salzhemmendorf 2005 - 2011 (''německy'') [170] => * RUSTEMEYER, Paul. ''Achate - geboren aus Vulkanen''. (extra Lapis No. 39). Christian Weise Verlag: München, 2010, 98 s. (''německy'') [171] => [172] => === Související články === [173] => * [[Křemen]] [174] => * [[Seznam polodrahokamů a ozdobných kamenů]] [175] => * [[Drahokam]] [176] => [177] => === Externí odkazy === [178] => * {{Wikislovník|heslo=achát}} [179] => * {{Commonscat}} [180] => * [http://geopark-ceskyraj.cz/?D=65 Animace vzniku achátu na webu Geoparku Český ráj] [181] => * [http://vseoachatech.cz/ Informace o '''achátech''', galerie, naleziště achátů] [182] => * [http://www.imineraly.cz Fotogalerie minerálů z českých i zahraničních lokalit] [183] => * [http://ceskeachaty.webnode.cz/fotogalerie/ Fotogalerie ceskych achatu, přehled lokalit a presny popis] [184] => * [https://web.archive.org/web/20070929021648/http://galerie.webboss.cz/ Galerie českých achátů] [185] => * [http://rockhound.cz/vyhledat.php?nazev=ach%E1t&trida=vse&odkud=0 Galerie achátů na Rockhound.cz] {{Wayback|url=http://rockhound.cz/vyhledat.php?nazev=ach%E1t&trida=vse&odkud=0 |date=20121108201528 }} [186] => * [http://www.edelsteinmuseum.de/ Muzeum v Idar-Obersteinu] [187] => * [http://www.mindat.org/min-51.html Achát na Mindat.org] (anglicky) [188] => [189] => {{Křemen}} [190] => {{Autoritní data}} [191] => [192] => [[Kategorie:Minerály 4. třídy]] [193] => [[Kategorie:Oxidy (minerály)]] [194] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [195] => [[Kategorie:Šperkařství]] [196] => [[Kategorie:Odrůdy křemene]] [] => )
good wiki

Achát

Achát (z řeckého achates) je minerál, jehož název pochází z historického názvu řeky Achates (dnes Dirillo) na Sicílii. Jedná se o koncentricky jemně i hrubě vrstevnatou odrůdu chalcedonu (křemene).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Dolnoslezské vojvodství','Braniborsko','Vnitřní Hebridy','Vogézy','Porýní-Falc','okres Trebišov','Meklenbursko-Přední Pomořansko','Košický kraj','Heves','Nová Paka','Dolní Rakousy','Złotoryja'

Braniborsko

Heves

Porýní-Falc

Porýní-Falc je německá historická a geografická oblast, která se nachází na západě Německa a přímo sousedí s Francií, Lucemburskem a Belgií.

Vogézy

Złotoryja