Array ( [0] => 15491536 [id] => 15491536 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Adamov [uri] => Adamov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Adamov [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Jihomoravský kraj|Jihomoravský]] [5] => | NUTS3 = CZ064 [6] => | okres = Blansko [7] => | obec s rozšířenou působností = [[Blansko]] [8] => | pověřená obec = Adamov [9] => | země = [[Morava]] [10] => | katastrální území = Adamov [11] => | PSČ = 679 04 [12] => | počet částí obce = 1 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | počet ZSJ = 5 [15] => | adresa = Pod Horkou 101/2
679 04 Adamov 1 [16] => | web = http://www.adamov.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = mesto@adamov.cz [19] => | starosta = Bc. Roman Pilát, MBA [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => }} [22] => '''Adamov''' ({{vjazyce2|de|''Adamsthal''}}) je město v [[okres Blansko|okrese Blansko]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]], 12 km severně od [[Brno|Brna]], na soutoku [[Svitava|Svitavy]] a [[Křtinský potok|Křtinského potoka]] v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů. Východně od města se rozkládá chráněná krajinná oblast [[Moravský kras]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Rozlohou 3,78 km² je druhým nejmenším městem v České republice. [23] => [24] => Oblast je známa především v historii těženou železnou rudou a jejím zpracováním v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]] a později i na místě dnešního Adamova. Zdejší železářský podnik, který dodával značnou část moravské produkce železa na přelomu 19. a 20. století prošel transformací na strojírenský podnik. Vznikl zde první automobil se spalovacím motorem v Rakousku-Uhersku. Po druhé světové válce, kdy nesl podnik název [[Adamovské strojírny]], převažovala v podniku tajná zbrojní výroba, ale také výroba [[polygrafie|polygrafických]] strojů a čerpací a měrné techniky. [25] => [26] => Po roce 1989 byla zrušena zbrojní výroba a výroba čerpací a měrné techniky přesunut do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, která vyrábí dodnes. Mateřská společnost zanikla v roce 2009. [27] => [28] => Mezi nejznámější památky ve městě patří [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel svaté Barbory]] se [[Světelský oltář|Světelským oltářem]], který společně s [[Fara v Adamově|farou]], budovou školy a hřbitovem pocházejí z poloviny 19. století. Dále se v katastru Adamova nachází tzv. [[Stará huť u Adamova|Stará huť]]. [29] => [30] => == Název == [31] => Původně byla osada nalézající se u místních hamrů nazvána Staré Hamry (německy Althammer), okolo roku [[1732]] byla pojmenována podle tehdejšího knížete [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Josefa Jana Adama z Lichtenštejna]] Adamovem (německy Adamsthal).{{Citace monografie | příjmení = Slavík | jméno = František A. | spoluautoři = | titul = Vlastivěda moravská - Brněnský kraj - Brněnský okres | místo = Brno | rok = 1897 | vydavatel = Musejní spolek| strany = 47}} [32] => [33] => == Historie == [34] => [[Soubor:Bronze statue of a bull (Byci skala).JPG|vlevo|náhled|Kopie bronzového býčka v Přírodovědném muzeu ve Vídni]] [35] => Počátek osídlování Adamovska spadá do období [[Mladý paleolit|mladého paleolitu]] (17–11 tisíc let př. n. l.), kdy na toto území přišli lovci mamutů. Ti se usídlovali v jeskyních, mezi něž patří například [[Býčí skála]], která se nachází cca 5 km východně od Adamova v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. Roku 1869 tu byl nalezen bronzový býček a o tři roky později pak při větších archeologických průzkumech vedených [[Jindřich Wankel|Jindřichem Wankelem]] soubor archeologických předmětů.{{Citace monografie | příjmení = Přichystal | jméno = Antonín | příjmení2 = Náplava | jméno2 = Miroslav | titul = Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků | místo = Třebíč | rok = 1995 | strany = 7}} Nálezy z Býčí skály jsou vystaveny v [[Přírodovědné muzeum Vídeň|Přírodovědném muzeu ve Vídni]]. [36] => [37] => Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku [[1360]]. Tehdy tuto oblast vlastnil majitel hradu [[Ronov (hrad, okres Brno-venkov)|Ronova]] [[Čeněk Krušina z Lichtenburka]], který však zemřel bezdětný, a panství poté připadlo moravskému markraběti [[Jošt Moravský|Joštovi]]. Ten jako centrum panství zde postavil [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]]. Původní osada se jmenovala Hamry či Staré Hamry podle [[hamr]]ů, jež zde stály. První zmínky o nich pocházejí z roku 1506{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov | místo = Brno | vydavatel = Město Adamov | rok = 2014 | počet stran = 200 | strany = 19 | isbn = 978-80-260-6209-7}}. Po smrti markraběte Jošta přešlo zdejší území do vlastnictví českých králů, kteří ho pronajímali šlechtickým rodům, z nichž k nejvýznamnějším patřili [[Boskovicové]] a [[Páni z Kunštátu a Poděbrad|páni z Kunštátu]]. Když v roce [[1597]] zemřel poslední mužský potomek Černohorských z Boskovic [[Jan Šembera z Boskovic]], panství vyženil s jeho dcerou Kateřinou [[Maxmilián z Lichtenštejna]]. Ten roku [[1643]] zemřel bezdětný a jeho majetek zdědil synovec [[Karel Eusebius z Lichtenštejna]]. [38] => [39] => Za [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Patrně od roku [[1732]] nese osada jméno Adamov, a to podle [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna|Adama Josefa z Lichtenštejna]], majitele zdejších železáren{{Citace periodika | příjmení = Páral | jméno = Karel | titul = Hamry – Adamov a Žleb - Josefov | periodikum = Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí | rok = 1961 | ročník = V | číslo = 4 | strany = 8}}. Roku 1832 se pak Adamov stal samostatnou obcí.{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov | místo = Adamov | rok = 2014 | strany = 57}} K jeho rozvoji a spolu s ním i rozkvětu místních průmyslových podniků došlo po roce [[1849]], kdy byla dobudována [[železniční trať Brno – Česká Třebová]], součást [[První železniční koridor|1. železničního koridoru]]. Dne [[15. prosinec|15. prosince]] [[1850]] byl zřízen v obci poštovní úřad, který disponoval od roku 1880 telegrafním a 1905 telefonním spojením. [[Alois II. z Lichtenštejna]] nechal zbudovat v centru obce čtyři pro Adamov významné stavby, a sice [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel svaté Barbory]], postavený v letech [[1855]] až [[1857]],{{Citace monografie | příjmení = Rozmahel | jméno = Jakub | titul = Kostel sv. Barbory v Adamově osmdesát let jeho života | místo = Brno | rok = 1937 | strany = 4}} jemuž věnoval tzv. [[Světelský oltář]]. Dalšími stavbami jsou hřbitov, [[Fara v Adamově|fara]] a budova pro potřeby školy. Tyto objekty byly postaveny ve shodném [[Novogotika|novogotickém slohu]]. [40] => [41] => [[Soubor:MW2 05 02 24 klein.jpg|náhled|vlevo|Marcusův automobil]] [42] => Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz.{{Citace monografie | příjmení = Pilnáček | jméno = Josef | odkaz na autora = Josef Pilnáček| titul = Adamovské železárny 1350 – 1928 | místo = Brno | rok = 1928 | strany = 94}} Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr.{{Citace monografie | příjmení = Valášek | jméno = Hubert | příjmení2 = Mariánková | jméno2 = Julie | titul = Dějiny adamovských železáren a strojíren v letech 1905–1945 | místo = Brno | rok = 1987 | strany = 11}} V roce [[1889]] byl v Adamově vyroben [[Marcusův automobil]], který byl prvním [[automobil]]em s benzínovým [[Čtyřdobý spalovací motor|čtyřtaktním motorem]] na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (kopřivnický [[NW Präsident|Präsident]] vznikl o osm let později).{{Citace monografie | příjmení = Kreps | jméno = Miloš | titul = Dějiny adamovských železáren a strojíren do roku 1905 | místo = Brno | rok = 1976 | strany = 208}}{{Citace monografie | příjmení = Budiš | jméno = Jaroslav | titul = Adamov ze starých pohlednic | místo = Adamov | rok = 2004 | strany = 6}} V [[19. století]] byla v Adamově vybudována řada letních sídel, především zámožnějších obyvatel Brna. [43] => [44] => [[Soubor:Adamov 1916.jpg|náhled|Adamov rok 1916]] [45] => Poté, co vznikla první [[Československo|Československá republika]], převzaly adamovské průmyslové podniky [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] v Plzni. Ve třicátých letech 20. století a za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu. Tehdy docházelo k rozbíjení všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů vyletělo do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun.BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 105. [46] => [47] => V roce [[1945]] došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce [[1952]] byly přejmenovány na [[Adamovské strojírny]] (Adast).BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 49. V poválečném období se s růstem strojíren postupně zvyšoval i počet obyvatel Adamova. V roce [[1947]] se započalo s budováním nové adamovské čtvrti tzv. Na kolonii, která se nacházela jižně od centra obce.{{Citace monografie | příjmení = Kalinová | jméno = Bohdana | titul = Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století | místo = Adamov | rok = 2011 | strany = 14}} Nad touto čtvrtí se roku 1951 zahájilo s výstavbou čtvrti další, tzv. Ptačiny, jež se skládala ze třiceti dřevěných domků typu Hartl a čtyřiadvaceti cihlových bytovek.KALINOVÁ, B.: '' Obytná zástavba a občanské služby Adamova ve 20. století '', s. 17. V těchto letech byla také v Adamově zavedena výroba polygrafických strojů a čerpací a měrné techniky. V roce [[1960]] byl Adamov začleněn do [[Okres Blansko|okresu Blansko]], v roce [[1964]] byl pak povýšen na město.{{Citace elektronické monografie | titul = Město Adamov | url = http://www.adamov.cz/mesto-adamov | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov}} V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. [48] => [49] => V 70. a 80. letech začala výstavba dalších obytných panelových bloků. Na počátku 90. let [[20. století]] byla proto [[ekonomika]] města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu. [50] => [51] => == Přírodní poměry == [52] => Adamov se nachází na jižním okraji [[Okres Blansko|okresu Blansku]], přibližně ve střední části [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]], přibližně 15 km severně od krajského města [[Brno|Brna]] a 10 km jižně od okresního [[Blansko|Blanska]]. Výměra katastrálního území Adamov, ve kterém se město nachází činí 3,77 km². [53] => [54] => === Geologická stavba, reliéf a půdy === [55] => [[Drahanská vrchovina]], která tvoří geologický profil širokého okolí Adamova, je geomorfologickým celkem spadajícím pod [[Brněnská vrchovina|Brněnskou vrchovinu]]. Je rozdělena na tři části – [[Moravský kras]], [[Konická vrchovina|Konickou vrchovinu]] a [[Adamovská vrchovina|Adamovskou vrchovinu]]. Východní okraj Adamovské vrchoviny prořezává průlomové údolí řeky [[Svitava|Svitavy]]. [56] => [57] => V tomto údolí se Adamov nachází. Centrum města pak u soutoku řeky Svitavy a [[Křtinský potok|Křtinského potoka]]. Nadmořská výška dna údolí se pohybuje okolo 230 metrů nad mořem. Území se vyznačuje lesnatým a velmi hornatým charakterem, díky kterému se obydlená zástavba zvedá až do výše nad 300 metrů, blízká [[Alexandrova rozhledna]] (televizní převaděč pro Adamov) se pak tyčí ve výši 527 metrů nad mořem. [58] => [[Soubor:Panorama Adamov.jpg|náhled|střed|1000px|Svitavské údolí s adamovskými čtvrtěmi – vlevo Adamov III., vpravo Adamov I.; část II. je zahalena mlhou společně s většinou údolí (foceno z Alexandrovy rozhledny)]] [59] => [60] => == Obyvatelstvo == [61] => [[Soubor:Adamov panorama.jpeg|náhled|500px|Pohled na Adamov z jihovýchodu]] [62] => Přestože byl Adamov ustanoven jako samostatná [[obec]] již v roce [[1732]] (tehdy ještě jako Hamry), první sčítání, které se v pramenech objevuje, je z roku [[1754]]. Tehdy se zde nacházelo 21 obytných domů zaměstnanců hamrů. Celkem zde bydlelo 150 obyvatel. [63] => [64] => S postupným rozvojem zdejších železáren resp. strojíren, které zaměstnávaly většinu místních, se zvyšoval i počet obyvatel. Proto se například již v roce [[1771]] uvádí 221 obyvatel, roku [[1857]] 634 obyvatel, roku [[1880]] 953 obyvatel, roku [[1900]] 792 obyvatel. [65] => [66] => V 20. letech 20. století překročil počet obyvatel hranici jednoho tisíce. Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] je uváděno již 2 512 obyvatel. V poválečné době docházelo k výstavbě nových sídlišť pro stovky nových zaměstnanců strojíren. Díky tomu počet obyvatel v 50. letech přehoupl třítisícovou hranici, v 70. letech pak hranici čtyř i pětitisícovou. [67] => [68] => V 90. letech pak byla dosažena horní hranice počtu obyvatel – v roce [[1997]] to tvořilo 5 146 obyvatel. V těchto letech zaznamenávají [[Adamovské strojírny]] finanční problémy, které mají za následek propouštění, a to v nepravidelných vlnách až do roku [[2009]], kdy firma (mezitím přejmenovaná na Adast) vstoupila do likvidace. V této době Adamov zaznamenává pozvolné snižování populace. [69] => [70] => V roce [[2013]] byl počet obyvatel v Adamově celkem 4 591. V následujícím roce byl úbytek i přírůstek obyvatel zhruba na stejné úrovni. [71] => [72] => === Struktura === [73] => Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.{{Citace elektronické monografie [74] => | titul = Adamov [75] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/iii-pocet-obyvatel-a-domu-podle-kraju-okresu-obci-a-casti-obci-v-letech-1869-2011_2015 [76] => | datum vydání = 2015-12-21 [77] => | datum přístupu = 2017-02-19 [78] => | vydavatel = Český statistický úřad [79] => | místo = Praha [80] => }}{{Citace elektronické monografie | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Blansko, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&skupId=4690&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&katalog=33475&pvo=SLD21043-CO&pvo=SLD21043-CO&pvokc=65&pvoch=6201 | datum vydání = 2023-04-03 | datum přístupu = 2023-04-23 | vydavatel = Český statistický úřad}} [81] => {| class="wikitable" style="text-align: center; [82] => ! style="text-align: center;" colspan="2" | Místní části || 1869 || 1880 || 1890 || 1900 || 1910 || 1921 || 1930 || 1950 || 1961 || 1970 || 1980 || 1991 || 2001 || 2011 || 2021 [83] => |- [84] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet obyvatel [85] => | style="text-align: left;" | část Adamov || 902 || 953 || 728 || 792 || 816 || 998 || 1 148 || 2 090 || 3 139 || 3 787 || 5 088 || 5 089 || 4 970 || 4 591 || 4 446 [86] => |- [87] => ! style="text-align: left; font-style: normal;" rowspan="1" | Počet domů [88] => | style="text-align: left;" | část Adamov || 80 || 80 || 78 || 82 || 100 || 113 || 157 || 236 || 268 || 262 || 281 || 301 || 295 || 318 || 328 [89] => |- [90] => |} [91] => {{Graf počtu obyvatel}} [92] => [93] => == Správa a členění města == [94] => Adamov začal vznikat u průmyslového areálu železáren při soutoku Svitavy a Křtinského potoka. Tato část Adamova se dnes nazývá jako Starý Adamov.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Encyklopedický slovníček města Adamova a okolí | url = http://adamovaokoli.cz/zajimavosti/slovnicek.html | datum přístupu = 2018-05-22 | vydavatel = Adamov a okolí}} Při postupném rozšiřování obce se ve 20. letech 20. století stavebně zastavovaly parcely cca 1 km jihovýchodním směrem na druhé straně železniční tratě. Tento prostor získal název Kolonie či Kolonka. [95] => [96] => V 50. letech začala vyrůstat bytová zástavba na kopci nad zmíněnou Kolonií. Tato část Adamova získala svůj název podle nedaleké studánky Ptačí svatyně, z čehož se vyvinul současný název Ptačina. V době socializmu byl používán název Čtvrť Klementa Gottwalda. [97] => [98] => Neoficiálně je Adamov rozdělen na Adamov I (Starý Adamov), Adamov II (Kolonie) a Adamov III (Ptačina). [99] => [100] => === Zastupitelstvo a starosta === [101] => Prvním známým starostou byl v letech 1864–1867 Karel Rumler,{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Seznam představitelů Adamova | url = http://www.adamovaokoli.cz/seznamy/predstavitele.html | datum vydání = 2016-16-16 | datum přístupu = 2016-05-16 | vydavatel = Adamov a okolí}} který zemřel [[31. červenec|31. července]] [[1876]] při výbuchu prachového mlýna ve [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. V roce [[1919]] byl poprvé zvolen dlouholetý starosta Jen Bechleba. V letech 1998–2006 byl starostou [[Jaroslav Bernášek]]. [102] => [103] => Ve volebním období 2010 až 2014 stál v čele města starosta Roman Pilát, místostarostou pak byl Jiří Němec (ODS), který město vedl coby starosta ve volebním období 2006–2010. Stejné vedení je již v současně čtvrtým volebním období po sobě; zvoleni byli v roce 2014,{{Citace elektronického periodika [104] => | příjmení = Charvát [105] => | jméno = Jan [106] => | autor = [107] => | odkaz na autora = [108] => | spoluautoři = [109] => | titul = Blansko vede opět Polák. Starostou Adamova zůstává Pilát [110] => | periodikum = Blanenský deník [111] => | odkaz na periodikum = [112] => | datum vydání = 2014-11-04 [113] => | datum aktualizace = [114] => | datum přístupu = 2014-11-05 [115] => | ročník = [116] => | číslo = [117] => | strany = [118] => | url = http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/blansko-vede-opet-polak-starostou-adamova-zustava-pilat-20141104.html [119] => | issn = [120] => }} 2018{{Citace elektronického periodika [121] => | příjmení = Pilát [122] => | jméno = Roman [123] => | autor = [124] => | odkaz na autora = [125] => | spoluautoři = [126] => | titul = Z jednání Zastupitelstva obce [127] => | periodikum = Adamovský zpravodaj [128] => | odkaz na periodikum = [129] => | datum vydání = 2019-01-01 [130] => | datum aktualizace = [131] => | datum přístupu = 2021-04-14 [132] => | ročník = XVII [133] => | číslo = 1 [134] => | strany = [135] => | url = https://adamov.realhost.cz/img/upload/zpravodaj/2019/zpravodaj201901.pdf [136] => | issn = [137] => }} a 2022.{{Citace elektronického periodika [138] => | příjmení = Charvát [139] => | jméno = Jan [140] => | autor = [141] => | odkaz na autora = [142] => | spoluautoři = [143] => | titul = V Olešnici končí po osmadvaceti letech starosta Peša. V Blansku dál vyjednávají [144] => | periodikum = Blanenský deník [145] => | odkaz na periodikum = [146] => | datum vydání = 2022-09-26 [147] => | datum aktualizace = [148] => | datum přístupu = 2022-02-04 [149] => | ročník = [150] => | číslo = [151] => | strany = [152] => | url = https://blanensky.denik.cz/volby-2022-komunalni/v-olesnici-konci-po-28-letech-starosta-pesa-v-blansku-dal-vyjednavaji-20220926.html [153] => | issn = [154] => }} [155] => [156] => === Znak města === [157] => [[Soubor:Adamov znak rok 1749.jpg|náhled|vlevo|Adamovský znak užívaný od roku 1749 do 20. století]] [158] => [[Soubor:Adamov Blansko CoA.svg|náhled|Současný adamovský znak přijatý v roce 1972]] [159] => Na počátku [[18. století]] měl Adamov společnou pečeť s osadou Jezerky.{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | titul = Znaky a pečetě jihomoravských měst a městeček | místo = Praha | rok = 1979 | strany = 56}} V jejím pečetním poli se nacházel [[Josef Jan Adam z Lichtenštejna]] s pozdviženou pravicí. Nápis na pečeti byl Peczet obczy Jezerka. V roce [[1749]] Adamov použil svou vlastní pečeť. Tato pečeť měla tvar oválu o rozměrech 28 mm na výšku a 25 mm na šířku. Pečeť se skládala z oválného barokního štítu zdobeného na bocích palmovými listy, jejichž stopky se stýkají pod štítem. V polovině štítu bylo umístěno břevno, které jej dělilo na dvě poloviny. Nad břevnem bylo umístěno kladivo zkřížené s kosou, v místě zkřížení byly kolmo umístěné hrábě. V dolní půlce štítu se nacházela kovadlina, na niž byly umístěny kleště a hamerské kladivo. Nad štítem se nacházel znak převzatý od Josefa Adama – koruna s pěti lístky. Tato pečeť se používala až do [[20. století]]. [160] => [161] => V roce [[1971]] byla vypsána městem Adamov soutěž na návrh městského znaku. Vítězný návrh byl od J. Kosteleckého, který byl přijat [[17. duben|17. dubna]] [[1972]]. Znak je v podobě stříbrného gotického štítu, ve kterém je vyobrazena železářská pec naznačující železářskou tradici, nad kterou se rozbíhají do stran plameny symbolizují dělnou tradici minulosti. Nad pecí se dále nachází kolo s polovinou ozubení stříbrné barvy vyznačující novodobý strojírenský rozvoj. Pod pecí se nachází hnědá ostrev se třemi suky, představující přírodní bohatství okolních lesů.{{Citace elektronické monografie | titul = Znak města | url = http://adamov.cz/mesto-adamov/znak | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov}} V roce 1994 proběhla revize znaku, kterou následně schválila heraldická komise Poslanecké sněmovny. Byly mírně upravovány plameny a ozubené kolo. [162] => [163] => === Vlajka města === [164] => [[Soubor:Flag of Adamov (okres Blansko).svg|náhled|vpravo|alt=Vlajka města Adamova|Vlajka města Adamova]] [165] => V průběhu roku [[2020]] bylo rozhodnuto Kulturně informační komisí zabývat se možností pořízení vlajky.{{Citace elektronického periodika [166] => | autor = Kulturně informační komise [167] => | titul = Adamov má nově také vlajku [168] => | periodikum = Adamovský zpravodaj [169] => | odkaz na periodikum = [170] => | datum vydání = 2021-03-15 [171] => | datum aktualizace = [172] => | datum přístupu = 2022-01-10 [173] => | ročník = XIX [174] => | číslo = 3 [175] => | strany = 6 [176] => | url = https://adamov.realhost.cz/img/upload/zpravodaj/2021/zpravodaj%202021%2003.pdf [177] => }} Vítězný návrh vlajky, který dne 16. září 2020 schválilo Zastupitelstvo města Adamova, zaslala společnost Velebný a Fam, s. r. o., z [[Ústí nad Orlicí]] Dne 6. ledna [[2021 v hudbě|2021]] bylo rozhodnutím č. 89 předsedy Poslanecké sněmovny udělena městu vlajka. [178] => [179] => Blason vlajku popisuje následovně: [180] => [181] => {{Citát|Červeno-bílo-červený svisle dělený list v poměru 1:3:1. Uprostřed černá kvádrovaná vysoká pec s prázdným topeništěm, z níž šlehají červené plameny. Nad nimi černé kolo s horní ozubenou polovinou. Pod pecí postavená hnědá ostrev o třech sucích. Poměr šířky k délce listu je 2:3.}} [182] => [183] => Vlajka byla dne 17. listopadu slavnostně požehnána farářem P. Pavlem Lazárkem v Městském kulturním středisku.{{Citace elektronického periodika [184] => | příjmení = Malý [185] => | jméno = Lukáš [186] => | titul = Ohlédnutí za slavnostním žehnáním vlajky města Adamova [187] => | periodikum = Adamovský zpravodaj [188] => | odkaz na periodikum = [189] => | datum vydání = 2021-11-26 [190] => | datum aktualizace = [191] => | datum přístupu = 2022-01-10 [192] => | ročník = XIX [193] => | číslo = 12 [194] => | strany = 6–7 [195] => | url = https://adamov.realhost.cz/img/upload/zpravodaj/2021/zpravodaj202112.pdf [196] => }} [197] => [198] => == Hospodářství == [199] => [200] => === Zemědělství a ostatní prvovýroba === [201] => Protože terén v Adamově a okolí neumožňoval obhospodařování velkých polí, hrálo zde zemědělství vždy malou úlohu. Na počátku 50. let přesto bylo rozhodnuto o založení Jednotného zemědělského družstva{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Jednotné zemědělské družstvo | url = http://www.adamovaokoli.cz/spolky/jzd.html | datum vydání = 2012-04-09 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}}. To obhospodařovalo na Horce ovocné stromy, které zde byly vysázeny. Kvůli rozvoji bytových kapacit však ovocný sad musel ustoupit výstavbě a proto již v roce 1967 družstvo zaniklo. [202] => [203] => === Průmysl === [204] => [205] => ==== Adamovské strojírny ==== [206] => Historie Adamova byla od prvopočátku spojena se železářskou výrobou, jejíž kořeny zde sahají až do roku [[1360]]. V té době se zde nacházely hamry, které také daly název původní osadě – Hamry nebo Staré Hamry. [207] => [208] => V roce [[1643]] se panství dostává do rukou [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]], za kterých začalo docházet k postupnému rozvoji průmyslu. Od 1. ledna 1880 byly adamovské železárny pronajaty na 25 let firmě Märky, Bromovský a Schulz. Po uplynutí této doby, tedy v roce 1905, bylo rozhodnuto o jejich prodeji. Celý podnik, čítající takřka třicet výrobních a pomocných objektů, koupila za 480 000 rakouských korun tatáž firma, jež jej doposavad měla v nájmu. Společnost se ovšem mezitím přejmenovala na Bromovský, Schulz a Sohr. [209] => [210] => [[Soubor:MW2 05 02 24 klein.jpg|náhled|Marcusův automobil]] [211] => V roce [[1889]] byl v Adamově vyroben [[Marcusův automobil]], který byl prvním [[automobil]]em s benzínovým [[Čtyřdobý spalovací motor|čtyřtaktním motorem]] na území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] (kopřivnický [[NW Präsident|Präsident]] vznikl o osm let později). [212] => [213] => Místní průmyslový podnik po vzniku [[Československá republika|Československé republiky]] vystřídal několikrát majitele, až jej nakonec v roce [[1933]] převzaly [[Škoda (podnik)|Škodovy závody]] v Plzni{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Adamovské strojírny | url = http://www.adamovaokoli.cz/firmy_organizace/adamovske_strojirny.html | datum vydání = 2015-12-01 | datum přístupu = | vydavatel = Adamov a okolí}}. Ve třicátých letech 20. století a za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zde probíhala mohutná zbrojní výroba, v níž jednu dobu pracovalo na 8000 zaměstnanců, i když Adamov samotný měl něco kolem jednoho tisíce obyvatel. Na konci války, kdy německé vojsko ustupovalo, bylo rozhodnuto o zničení adamovského závodu{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Konec druhé světové války v Adamově a okolí | url = http://adamovaokoli.cz/udalosti/konec_valky_1945.html | datum vydání = 2015-12-01 | datum přístupu = | vydavatel = Adamov a okolí}}. Němečtí vojáci rozbíjeli všeho, co nešlo evakuovat. Za oběť tomu tak padla většina strojů, budov a několik objektů bylo vyhozeno do povětří. Navíc byla vypálena i administrativní budova. Celková škoda překročila částku 164 milionů korun. [214] => [215] => V roce [[1945]] došlo ke znárodnění zdejších Škodových závodů a v roce [[1952]] byly přejmenovány na [[Adamovské strojírny]] (Adast). O rok později byla do místního závodu přesunuta výroba polygrafických strojů. V dalších letech se zvyšoval export polygrafických strojů, ale jeho další rozvoj brzdila intenzivní tajná vojenská výroba, určená především pro vývoz. Na počátku 90. let [[20. století]] byla proto [[ekonomika]] města výrazně postižena konverzí zbrojního průmyslu.BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 14. [216] => [217] => Adamovské strojírny vyhlásily v roce 2002 bankrot. V následujícím roce byly celé strojírny odkoupeny za 85 milionů slovenskou firmou Penta. Roku 2008 byly opět prodány, tentokrát pražské společnosti J 23. O rok později byl na strojírny podán [[insolventní návrh]]. V květnu vstoupil podnik do likvidace. [218] => [219] => ==== Adast Systems ==== [220] => [[Soubor:Adast systems in Adamov (2015).jpg|náhled|Sídlo společnosti Adast Systems]] [221] => Ze zdejší výroby byla zachována výroba měrné a čerpací techniky, která se v roce [[1993]] ze závodu vyčlenila do dceřiné společnosti ADAST SYSTEMS, a. s.{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Adast Systems | url = http://www.adamovaokoli.cz/firmy_organizace/adast_systems.html | datum vydání = 2014-09-27 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}} Roku [[2003]] se změnil vlastník společnosti a ta od této chvíle nesla název ADAMOV - SYSTEMS, a. s. Tímto taktéž společnost vypustila ze svého loga znak Adamovských strojíren, které používala. O pět let později se společnost vrátila k názvu Adast Systems, a. s. [222] => [223] => ==== Ostatní podniky ==== [224] => Mezi dalšími podniky, které v Adamově sídlí v bývalém areálu Adamovských strojíren, patří společnosti Eden Europe, s.r.o., která se zabývá výrobou regálových systémů, EXPONO Steelforce, a.s., jenž dodává hutních materiálů či TENZA cast, a.s. vyrábějící zinkové odlitky. [225] => [226] => === Služby === [227] => Ve městě byly do roku 2023 zřízeny dvě pobočky [[Česká pošta|České pošty]] (jedna v A-centru na Nádražní ulici a druhá v domě služeb na Družstevní ulici){{Citace elektronické monografie [228] => | titul = Adamov [229] => | url = https://www.postaonline.cz/vyhledani-psc/-/vyhledat/postu/dotaz?p_auth=DV19on5A&p_p_lifecycle=1&_psc_WAR_pcpvpp_templateDir=template&_psc_WAR_pcpvpp_theme=simple&_psc_WAR_pcpvpp_template=form-close&_psc_WAR_pcpvpp_dynamicAttributes=%7B%7D&_psc_WAR_pcpvpp_themeExpansionToken=%7E%7E%7E&_psc_WAR_pcpvpp_expandTheme=%7E%7E%7Esimple&_psc_WAR_pcpvpp_cssClass=uniform&_psc_WAR_pcpvpp_id=searchPostForm&_psc_WAR_pcpvpp_struts.portlet.mode=view [230] => | datum přístupu = 2015-12-02 [231] => | vydavatel = Česká pošta [232] => | místo = Praha [233] => }} V roce byla pobočka pošty na ulici Družstevní uzavřena z důvodu velkého rušení poboček České pošty v celé republice{{Citace elektronické monografie [234] => | příjmení = ako [235] => | titul = Od Adamova po Žďár nad Sázavou. Česká pošta chce zrušit 300 svých poboček, zveřejnila jejich seznam [236] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/seznam-rusenych-post-ceska-posta-pobocky-ruseni-pobocek_2303310929_ako [237] => | vydavatel = irozhlas [238] => | datum vydání = 2023-03-31 [239] => | datum přístupu = 2024-04-24 [240] => }}. Na bezpečnost dohlíží městská policie zřízená v roce 1992{{Citace elektronické monografie | titul = Město Adamov | url = http://www.adamov.cz/mestsky-urad/mestska-policie-adamov | datum vydání = | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Město Adamov}}. V domě číslo popisné 436 v Fibichově ulici má svou zbrojnici místní jednotka dobrovolných hasičů{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Dům číslo popisné 436 - Požární zbrojnice dobrovolných hasičů | url = http://www.adamovaokoli.cz/stavby/cp436.html | datum vydání = 2016-04-13 | datum přístupu = 2016-12-02 | vydavatel = Adamov a okolí}}. V A-centru se také nachází supermarket [[Albert]]{{Citace elektronické monografie [241] => | titul = Supermarket Adamov [242] => | url = http://www.albert.cz/nase-prodejny/supermarket-adamov [243] => | datum přístupu = 2015-12-02 [244] => | vydavatel = Albert [245] => | místo = Praha [246] => }}. [247] => [248] => == Doprava == [249] => [[Soubor:Train stations in Adamov.JPG|náhled|[[Adamov (nádraží)|Železniční nádraží]] v Adamově]] [250] => V roce 1849 došlo k otevření [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční tratě]] spojující [[Brno]] s [[Česká Třebová|Českou Třebovou]] s [[Adamov (nádraží)|nádražím]] jižně od centra Adamova a [[1869]] pak k jejímu zdvoukolejnění. Roku 1998 byly dokončeny práce na její elektrifikaci a od roku 1999 je trať součástí [[První železniční koridor|Prvního železničního koridoru]]. Železnice hrála v rozvoji místních železáren velkou roli. Díky jejímu dobudování nastal rozkvět místních průmyslu.Pilnáček, J.: Adamovské železárny 1350 – 1928, s. 81. [251] => [252] => Kvalitního spojení s okolím v podobě asfaltové silnice se Adamov dočkal v roce [[1937]], kdy byla vybudovaná po několikaleté urgenci adamovských zastupitelů na různých odpovědných místech silnice z Brna kolem řeky Svitavy přes [[Bílovice nad Svitavou]] do Adamova. [253] => [254] => Od roku [[1968]] je v Adamově zřízena městská autobusová doprava, kterou provozuje [[ČAD Blansko]]. MHD je zahrnuta v [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje]]. [255] => [256] => == Společnost == [257] => [258] => === Školství === [259] => [[Soubor:Town halls in Adamov 2018.jpg|vlevo|náhled|Vlevo budova postavená v roce 1857 pro potřeby školy. Dnes v budově sídlí městský úřad a městská policie. Vpravo druhá budova městského úřadu postavená na přelomu 80. a 90. let]] [260] => [[Soubor:2020-08-24 Elementary school in Adamov (Ronovska).jpg|náhled|Budova Základní školy postavená v roce 1956]] [261] => [[Soubor:SOU Adamov.JPG|vlevo|náhled|Učňovské dílny v Josefově Adamovských strojíren Adamov]] [262] => [[Soubor:Elementary school in Adamov (Horka) 2.JPG|náhled|Budova Základní školy postavená v roce 1966]] [263] => Počátky školství v Adamově spadají do 2. poloviny [[18. století]]. V roce [[1780]] se začalo vyučovat čtení, psaní a počítání v domě číslo 7. Prvním známým učitelem byl Jan Procházka, který vyučoval v letech [[1814]]–[[1850]].BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 74. [264] => [265] => Dne [[1. listopad]]u [[1857]] byla otevřena nová budova školy, kterou nechal společně s [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostelem svaté Barbory]], farou a hřbitovem postavit majitel místních železáren [[Alois II. z Lichtenštejna|Alois II. z Liechtenštejna]].BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 92. V 70. letech 19. století zaznamenalo místní školství vlnu germanizačních snah. V novém školním roce 1872/1873 bylo započato s výukou německého jazyka. Tato tu vydržela do roku 1882, kdy byla zrušena.{{Citace periodika | příjmení = Grolich | jméno = Vratislav | titul = Germanisační snahy v adamovském školství v letech 1872 – 1884 | periodikum = Vlastivědné zprávy z Adamova a okolí | rok = 1969 | ročník = XIII | číslo = 4 | strany = 9}} [266] => [267] => Od roku [[1920]] se vyučovalo taktéž v budově bývalé vily brněnského advokáta německého původu Friedricha Kloba. Dne [[3. říjen|3. října]] [[1926]] došlo k slavnostnímu otevření nově postavené budovy měšťanské školy, která se tak stala ozdobou obce. [268] => [269] => Konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]] přinesl přerušení školní výuky a značné poškození školy a jejího vybavení od německých vojáků a sovětského bombardování. [270] => [271] => Dne [[17. prosinec|17. prosince]] [[1956]] se započalo vyučovat v nové škole ve čtvrti Klementa Gottwalda.BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 75. O deset let později byla dne [[2. říjen|2. října]] otevřena další budova školy, tentokrát na Horce. V roce [[1976]] byla tato budova rozšířena o přístavbu. Postupně se vyučování omezilo pouze na tyto dvě budovy, v nichž se vyučuje dodnes. [272] => [273] => Kromě základních škol byly v Adamově zřízeny učňovské obory pod záštitou [[Adamovské strojírny|Adamovských strojíren]] (později SOU strojírenské), které zanikly, dále Soukromá střední škola obchodu, služeb a provozu hotelů, taktéž zaniklá, a [[Základní umělecká škola]]. Základní škola a mateřská škola od roku 2005 působí jako jedna příspěvková organizace.{{Citace periodika | periodikum = Adamovský zpravodaj | odkaz na periodikum = http://www.adamov.cz/informace/zpravodaj-mesta | rok = 2005 | měsíc = květen | číslo = 5 | strany = 1 | url = http://adamov.realhost.cz/img/upload/zpravodaj/2005/zpravodaj-0505.pdf | jazyk = {{cs}}}} [274] => [275] => === Kultura === [276] => [[Soubor:Mestske kulturni stredisko - Adamov (2014).JPG|náhled|Budova Městského kulturního střediska v Adamově po rekonstrukci]] [277] => Za doložitelný počátek rozvoje kultury v Adamově lze označit rok [[1863]], ve kterém vznikl Čtenářský spolek. Tento spolek pěstoval mezi svými členy především čtení české literatury a novin, a tím šířil české uvědomění. Mezi další spolky patřil například [[Sokol (spolek)|Sokol]], který vznikl v roce [[1890]], či [[Dělnická tělocvičná jednota]] založená roku [[1905]].BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 128–129. Tyto spolky započaly rozvíjet kromě sportů také amatérské divadlo. [278] => [279] => Roku [[1931]] bylo v Adamově založeno Pěvecké sdružení [[Hlahol adamovský|Hlahol]], které navázalo na volné sdružení Pěvecký kroužek Moravan.{{Citace periodika | příjmení = Zelík | jméno = Jaroslav | titul = Vývoj kulturního života v Adamově; 30 let ZK ROH – 30 let vlastivědy | periodikum = Vlastivědný věstník Moravský | rok = 1986 | ročník = 38 | číslo = II | strany = 210}} [280] => [281] => Masivní rozvoj kultury nastal po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], v roce [[1952]], kdy byl v Adamovských strojírnách založen Závodní klub. Pod jeho patronací začaly vznikat různé kroužky, které se podílely na rozvoji kulturního života v Adamově. Mezi nejaktivnější patřil historicko-vlastivědný kroužek, který vydával v letech 1957–1972 vlastní časopis, dále filmový, estrádní apod. K utlumení kulturní činnosti došlo po zániku Závodního klubu v 90. letech. [282] => [283] => Od roku 1993 v Adamově působí příspěvková organizace Městské kulturní středisko, pod kterým se koná převážná část kulturních akcí v Adamově. S tím jí pomáhá několik dalších organizacích jako například Městský klub mládeže či různé městské výbory, spolky a kroužky. [284] => [285] => == Sport == [286] => [[Soubor:TJ Spartak Adamov vs. TJ Sokol Černá Hora (2014).JPG|vlevo|náhled|TJ Spartak Adamov v domácím zápase okresního přeboru s týmem TJ Sokol Černá Hora na zimním stadionu v Blansku]] [287] => [[Soubor:Football stadium in Adamov.jpg|náhled|Fotbalový stadion Jindřicha Svobody v Adamově]] [288] => Historie organizované tělovýchovy a sportu se v Adamově začala psát po založení [[Sokol (spolek)|Sokola]] v roce [[1890]] a [[Dělnická tělocvičná jednota|Dělnické tělocvičné jednoty]] v roce [[1905]]. Tyto dva spolky především pěstovaly cvičení, výlety do okolí a různé sporty jako běh na lyžích, volejbal apod. [289] => [290] => V roce [[1930]] byl založen fotbalový klub [[FK Adamov|SK Adamov]].BUDIŠ, J.: ''Adamov'', s. 140. Tento klub existuje se střídavými výsledky až dodnes. Na adamovském fotbalovém hřišti s fotbalem začínal také na konci 60. let český fotbalový reprezentant [[Jindřich Svoboda (fotbalista)|Jindřich Svoboda]], střelec zlatého gólu na [[Letní olympijské hry 1980|Olympijských hrách 1980]]. Místní stadion po něm nese název a v roce [[2014]] mu bylo uděleno čestné občanství Adamova.{{Citace elektronické monografie | titul = Zprávy z radnice | url = http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/zpravodaj/zpravodaj_1407.pdf | datum vydání = | datum přístupu = | vydavatel = Město Adamov | url archivu = https://web.archive.org/web/20140827124042/http://adamov.cz/export/sites/adamov/download/zpravodaj/zpravodaj_1407.pdf | datum archivace = 2014-08-27 | nedostupné = ano }} [291] => [292] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se sport sdružoval pod hlavičkou Tělovýchovné jednoty (TJ). Zde působily kluby ledního hokeje, který vznikl snad na přelomu 40. a 50. let{{Citace monografie | příjmení = Skřípský | jméno = Zdeněk | spoluautoři = et al. | titul = Historie hokeje v blanenském a boskovickém regionu | místo = Blansko | rok = 2008 | vydavatel = Okresní svaz ledního hokeje | strany = 12}}, házené působící od roku [[1957]], lyžařský od 50. let a vytrvalostního běhu vzniklého v 70. letech. Zmíněné kluby postupem času zanikly. Ty, které dodnes působí, jsou kluby fotbalový (TJ Spartak Adamov), orientačního běhu (založen [[1977]]), stolního tenisu (počátky v 50. letech), šachů (založen [[1978]]) a tenisový (založen [[1972]]). Mezi nově vzniklé kluby se řadí florbalový, cyklisticko-všestranný, oddíl juda, šipkový klub a oddíl petanque. [293] => [294] => == Pamětihodnosti == [295] => [[Soubor:Bustara P. Jilemnickeho.jpg|náhled|vlevo|Busta Petera Jilemnického]] [296] => [297] => === Z města === [298] => [[Soubor: Church of Saint Barbara in Adamov6.JPG|náhled|Kostel svaté Barbory]] [299] => Mezi nejstarší stavby ve městě patří [[Adamov (zámek)|zámek]], dokončený roku [[1809]]. Ten si zde nechal zbudovat lichtenštejnský kníže [[Jan I. z Lichtenštejna]] knížecím stavitelem [[Josef Hardtmuth|Josefem Hardtmuthem]]. Zámek od druhé poloviny 20. století, kdy došlo k masivní výstavbě průmyslových objektů, obklopují výrobní haly bývalé adamovské strojírny a samotná stavba je využívána jako průmyslový objekt. [300] => [301] => [[Alois II. z Lichtenštejna]], syn zmíněného Johanna, v Adamově roku [[1857]] nechal zbudovat [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostel]], který byl zasvěcen [[Barbora z Nikomédie|svaté Barboře]], patronce horníků. Kostelu taktéž věnoval zakoupený [[Světelský oltář|oltář]], pocházející ze [[Zwettl]]u ([[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]]). Jde o unikátní pozdně gotický soubor figurálních plastik z počátku [[16. století]]. Kromě kostela byla také zbudována [[Fara v Adamově|fara]], hřbitov (tyto společně s kostelem vyhlášeny jako kulturní památky) a budova školy. [302] => [303] => Z počátku století taktéž pochází tzv. [[Skalní sklep]], lidově Skalák (německy Felsenkeller). Budova vyrostla na původním místě bývalé hospody stejného názvu. V období první republiky fungoval jako restaurace a hotel, kterého hojně využívali úředníci ze strojíren k ubytování. Nájemci byli bratři Ducháčkové. Od roku 2012 probíhá jeho rekonstrukce{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Dům číslo popisné 57 - Skalní sklep | url = http://www.adamovaokoli.cz/stavby/cp57.html | datum vydání = 2015-10-25 | datum přístupu = | vydavatel = Adamov a okolí}}. [304] => [305] => Ve městě se také nachází tři busty významných osobností. Tou nejstarší je busta [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]] od akademického sochaře [[Jan Tříska (sochař)|Jana Třísky]] na Smetanově náměstí. Tato byla slavnostně odhalena [[23. květen|23. května]] [[1937]]{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Busta Bedřicha Smetany | url = http://www.adamovaokoli.cz/pamatniky/smetana.html | datum vydání = 2016-06-19 | datum přístupu = 2016-07-24 | vydavatel = Adamov a okolí}}. O dva roky později byla odhalena bez slavnostního aktu busta [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáše Garrigua Masaryka]]. Ta je nyní umístěna před základní školou na ulici Komenského. Busta [[Peter Jilemnický|Petera Jilemnického]] před základní školou na ulici Ronovská byla slavnostně odhalena [[10. listopad]]u [[1963]]{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Busta Petera Jilemnického | url = https://www.adamovaokoli.cz/pamatniky/jilemnicky.html | datum přístupu = 2020-09-04 | vydavatel = Adamov a okolí}}. [306] => [307] => V zátiší nedaleko [[Kostel svaté Barbory (Adamov)|kostela svaté Barbory]] se nachází [[Socha Rudoarmějce (Adamov)|socha Rudoarmějce]], který byl v Adamově slavnostně odhalen [[10. červen|10. června]] [[1951]]. Zátiší dotváří památník padlých adamovských občanů ve světové válce a zaměstnanců strojírny popravených v období nacistické okupace. [308] => [[Soubor:Museum a Stara hut u Adamova.JPG|náhled|vlevo|[[Stará huť u Adamova|Huť Františka]] s muzeem]] [309] => [310] => === Z okolí === [311] => [[Soubor:Novy hrad (Olomucany)1.jpg|náhled|Vstupní brána Nového hradu]] [312] => Adamov leží na západní hranici [[Chráněná krajinná oblast Moravský kras|CHKO Moravský kras]], přičemž tedy může působit jako výchozí bod střední části této oblasti. Díky krasovému charakteru Moravského krasu se může okolí města pochlubit s celou řadou jeskyní, mezi nejznámější pak patří například [[Býčí skála]], v níž v roce [[1872]] archeolog [[Jindřich Wankel]] nalezl známou plastiku bronzového býčka, dále [[Jáchymka]], [[Sobolova jeskyně]], [[Kostelík (jeskyně)|Kostelík]], [[Výpustek]], [[Jestřábka]], [[Drátenická jeskyně]], jeskyně [[Vokounka (jeskyně)|Vokounka]] a [[Nad Švýcárnou (jeskyně)|Nad Švýcárnou]]. Na celém území [[Moravský kras|Moravského krasu]] se celkem nachází přes 1 600 jeskyní. [313] => [314] => Hrady, které se nacházejí v hustých adamovských lesích, jsou [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]], společně se zbytky původní fortifikace nazývané [[Nový hrad (okres Blansko)#Starý hrad|Starý hrad]], [[Ronov (hrad, okres Brno-venkov)|Ronov]] zaniklý na počátku [[15. století]] a [[Hrádek u Babic]] v [[Křtinské údolí|Křtinském údolí]]. [315] => [[Soubor:Alexandrovka (20.5.2009).JPG|náhled|vlevo|Alexandrova rozhledna]] [316] => Mezi pozůstatky po těžbě železné rudy v okolních lesích patří, kromě několika pozůstatků po důlních mírách, také tzv. [[Stará huť u Adamova|Stará huť]] z poloviny [[18. století]], která byla roku [[1971]] vyhlášena [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památkou]]. [317] => [318] => V nedalekém [[Vranov (okres Brno-venkov)|Vranově]] se nachází poutní [[Kostel Narození Panny Marie (Vranov)|kostel Narození Panny Marie]] s hrobkou rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] a ve [[Křtiny (okres Blansko)|Křtinách]] [[Kostel Jména Panny Marie (Křtiny)|kostel Jména Panny Marie]]. [319] => [320] => Na konci 19. století postavená kamenná [[Alexandrova rozhledna]] tyčící se nad svitavským údolím je dominantou města, přestože se nachází v lesích na okraji katastru sousední obce [[Babice nad Svitavou]]. [321] => [322] => V adamovských lesích tvoří unikátní řada pamětních desek i větších pomníků (např. [[Máchův památník]]) a kamenných portálů studánek tzv. [[Lesnický Slavín]]. Tento již vzniká od roku [[1929]], kdy došlo k jeho založení{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malý | jméno = Lukáš | titul = Lesnický Slavín | url = http://www.adamovaokoli.cz/zajimavosti/lesnicky_slavin.html | datum vydání = 2012-04-18 | datum přístupu = 2016-07-24 | vydavatel = Adamov a okolí}}. [323] => [324] => V okolních lesích je také vyhlášeno několik přírodních rezervací – [[Dřínová]], [[Jelení skok]], [[Coufavá]] – a národní přírodní rezervace [[Býčí skála (národní přírodní rezervace)|Býčí skála]]. [325] => [326] => == Osobnosti == [327] => * [[Jaroslav Bernášek]] ([[1951]]) – politik, bývalý poslanec a adamovský starosta, [328] => * [[Alois Buchta]] ([[1885]]–[[1944]]) – starosta Sokola Soběšice v letech [[1917]]–[[1918]], člen obecní samosprávy v Soběšicích, nacistická oběť, [329] => * [[Jan Fibich]] ([[1819]]–[[1882]]) – otec hudebního skladatele [[Zdeněk Fibich|Zdeňka Fibicha]], v Adamově žil na odpočinku, je zde taktéž pohřben, [330] => * [[Anna Hübnerová]] ([[1860]]–[[1891]]) – populární herečka prvního českého divadla v Brně. Je pochována v Adamově, [331] => * [[Vatroslav Jagić]] ([[1838]]–[[1923]]) – chorvatský slavista, nějakou dobu strávil v Adamově a roku 1897 zde započal psát svoje paměti, [332] => * [[Peter Jilemnický]] ([[1901]]–[[1949]]) – spisovatel, který v Adamově pobýval v letech 1928 – 1929 společně se svojí manželkou [[Růžena Jilemnická|Růženou]]. V Adamově byla vystavěna jeho busta a pojmenovaná ulice v nové výstavbě, [333] => * [[Johann Victor Krämer]] ([[1861]]–[[1949]]) – malíř, [334] => * [[Zdeněk Kroupa]] ([[1922]]–[[1999]]) – operní zpěvák, působil v Brně, později žil v Rakousku. Čestný občan Adamova, [335] => * [[Josef Štěpán Maleček]] ([[1890]]–[[1983]]) – akademický malíř, svou tvorbou se vracel do Adamova, [[Moravský kras|Moravského krasu]] a [[Brno|Brna]], [336] => * [[Karel Marek]] ([[1949]]) – právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména občanským a obchodním právem. [337] => * [[František Xaver Naske]] ([[1884]]–[[1959]]) – akademický malíř a grafik, manžel herečky [[Růžena Nasková|Růženy Naskové]], svá školní léta prožil v Adamově, [338] => * [[Sára Nová]] (* 1984), zpěvačka, kytaristka a autorka optimistických písní, [339] => * [[Jan Novotný (politik KSČ 1913)|Jan Novotný]] (1913–?) – politik, poslanec Národního shromáždění ČSR a předseda MěNV v Adamově, [340] => * [[František Pokorný (výtvarník)|František Pokorný]] ([[1902]]–[[1972]]) – výtvarník, [341] => * [[Leonid Pribytkov]] ([[1895]]–[[1971]]) – operní pěvec ruského původu, v letech 1925–1952 člen opery [[Národní divadlo Brno|Národního divadla Brno]]. Je zde též pohřben, [342] => * [[Tomáš Prnka]] ([[1926]]–[[2013]]) – duchovní na adamovské faře v letech 1966 – 1973, [343] => * [[Jakub Rozmahel]] ([[1885]]–[[1962]]), kněz a spisovatel, působil v Adamově, [344] => * [[Robert Schoeller]] ([[1873]]–[[1950]]) – obchodník v cukrárenském průmyslu, [345] => * [[Antonín Schumann]] ([[1868]]–[[1936]]) – malíř samouk, zachytil na svých obrazech Adamov takový, jaký tehdy byl. V Adamově působil od roku 1910 až do roku 1936, [346] => * [[Theodor Slouka]] ([[1884]]–[[1944]]) – učitel, za druhé světové války pracoval v odboji, byl umučen v káznici, [347] => * [[Jindřich Svoboda (fotbalista)|Jindřich Svoboda]] ([[1952]]) – fotbalista, olympijský vítěz [[1980]] a mistr republiky [[1978]]. [348] => * [[Emanuel Zahradníček]] ([[1908]]–[[1933]]) – student a jedna z prvních obětí nacismu v Československu. [349] => [350] => == Odkazy == [351] => [352] => === Reference === [353] => [354] => [355] => === Související články === [356] => * [[Římskokatolická farnost Adamov]] [357] => * [[Městská autobusová doprava v Adamově]] [358] => * [[Adamovské strojírny]] [359] => * [[FK Adamov]] [360] => [361] => === Externí odkazy === [362] => * {{Wikislovník|heslo=Adamov}} [363] => * {{RÚIAN}} [364] => * {{Otto|heslo=Adamov}}, [365] => * {{Commonscat}}, [366] => * [http://www.adamov.cz Město Adamov] – oficiální stránky, [367] => * [http://www.adamovaokoli.cz Adamov a okolí.cz] – stránky věnující se městu Adamovu a jeho okolí, [368] => * [http://www.blanensko.cz/adamov/ Adamov na blanensko.cz], [369] => * [http://www.adaprime.cz Adaprime – informace o Adamově a okolí]. [370] => [371] => {{okres Blansko}} [372] => {{Autoritní data}} [373] => {{Portály|Geografie|Morava}} [374] => [375] => [[Kategorie:Adamov| ]] [376] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [377] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [378] => [[Kategorie:Města v okrese Blansko]] [379] => [[Kategorie:Obce v okrese Blansko]] [380] => [[Kategorie:Sídla nazvaná po osobách]] [381] => [[Kategorie:Sídla v Drahanské vrchovině]] [382] => [[Kategorie:Sídla v CHKO Moravský kras]] [] => )
good wiki

Adamov

Adamov je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 12 km severně od Brna, na soutoku Svitavy a Křtinského potoka v lesnatém údolí. Nadmořská výška dna údolí je v těchto místech kolem 230 metrů, městská obytná zástavba se však nachází i ve výškách nad 300 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Druhá světová válka','Adamovské strojírny','Kostel svaté Barbory (Adamov)','1857','Křtinské údolí','Moravský kras','Brno','1952','1949','Jihomoravský kraj','1732','Světelský oltář'

1732

1857

1949

1952

Brno