Array ( [0] => 14695448 [id] => 14695448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Akkadština [uri] => Akkadština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Akkadština ''(𒀝𒅗𒁺𒌑, akkadû)'' [2] => | rozšíření = [3] => starověká [[Mezopotámie]] [4] => | mluvčích = ''mrtvý jazyk'' [5] => | klasifikace = [6] => * [[Afroasijské jazyky]] [7] => ** [[Semitské jazyky]] [8] => *** [[Východosemitské jazyky]] [9] => | písmo = [[klínové písmo]] [10] => | úřední jazyk = [11] => ''není úředním'' [12] => | regulátor = [13] => ''není stanoven'' [14] => | ISO6391 = ''není'' [15] => | ISO6392B = akk [16] => | ISO6392T = akk [17] => | ISO6393 = akk [18] => | SIL = [19] => | wikipedie = ''není'' [20] => }} [21] => '''Akkadština''' (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý [[semité|semitský jazyk]] (člen širší [[Afroasijské jazyky|afroasijské jazykové rodiny]]), kterým se hovořilo v oblasti starověké [[Mezopotámie]]. Tento nejstarší doložený semitský jazyk k zápisu používal [[klínové písmo]], převzaté ze starší [[sumerština|sumerštiny]] (nepříbuzný, [[izolovaný jazyk]], rozšířený na stejném území). Termín ''akkadština'' je odvozen od hlavního města [[Akkad]]u, které vybudoval kolem roku [[2340 př. n. l.|2340 př. n. l.]] panovník [[Sargon Akkadský|Sargon]] a které bylo kulturním centrem starověké Mezopotámie. [22] => [23] => První stopy akkadštiny tvoří akkadská vlastní jména v [[sumer]]ských textech (kolem 2800 př. n. l.). Souvislé akkadské texty se postupně objevují až v druhé polovině třetího tisíciletí. Do dnešního dne byly objeveny stovky tisíc textů a textových fragmentů velmi různého zaměření – mýty, oblast sociálně správní, odborné protovědecké práce, korespondence a mnohé další. V druhém tisíciletí př. n. l. se akkadština štěpí do dvou variant – [[Asyrština|asyrštiny]] a [[babylónština|babylónštiny]] (jde o lokální dialekty, kterými se hovořilo v severní části starověké Mezopotámie – [[Asýrie|Asýrii]] – a v její jižní části – [[Babylonie|Babylónii]]). Po mnohá staletí byla akkadština [[lingua franca]] celého [[Blízký východ|blízkého]] východu, v průběhu 8. století př. n. l. však začala být stále citelněji vytlačována [[aramejština|aramejštinou]]. V době helénistické už pak nebyla živým jazykem, znalost akkadštiny se omezovala na písaře a kněze. Nejmladší text psaný klínovým písmem je psán právě akkadsky a vznikl v 1. století n. l. [24] => [25] => == Fonologie == [26] => [27] => === Souhlásky === [28] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [29] => |+ [30] => ! colspan="2" | [31] => ![[Labiální souhláska|Labiála]] [32] => ![[Alveolární souhláska|Alveolára]] [33] => ![[Postalveolární souhláska|Postalveolára]] [34] => ![[Velární souhláska|Velára]] [35] => ![[Glotální souhláska|Glotála]] [36] => |- [37] => ! colspan="2" |[[Nazální souhláska|Nazála]] [38] => |[[Bilabiální nazála|m]] [39] => |[[Alveolární nazála|n]] [40] => | [41] => | [42] => | [43] => |- [44] => ! rowspan="3" |[[Plozivní souhláska|Ploziva]] [45] => !Neznělé [46] => |[[Neznělá bilabiální ploziva|p]] [47] => |[[Neznělá alveolární ploziva|t]] [48] => | [49] => |[[Neznělá velární ploziva|k]] [50] => |[[Ráz (fonetika)|ʔ]] [51] => |- [52] => !Znělé [53] => |[[Znělá bilabiální ploziva|b]] [54] => |[[Znělá alveolární ploziva|d]] [55] => | [56] => |[[Znělá velární ploziva|g]] [57] => | [58] => |- [59] => !Emfatické [60] => | [61] => |[[Ejektivní souhláska|tʼ]] [62] => | [63] => |[[Ejektivní souhláska|kʼ]] [64] => | [65] => |- [66] => ! rowspan="2" |[[Frikativní souhláska|Frikativa]] [67] => !Neznělé [68] => | [69] => | colspan="2" |[[Neznělá alveolární frikativa|s]] ~ [[Neznělá postalveolární frikativa|ʃ]] [70] => |[[Neznělá velární frikativa|x]] [71] => | [72] => |- [73] => !Znělé [74] => | [75] => | [76] => | [77] => |[[Znělá velární frikativa|ɣ]] ~ [[Znělá uvulární frikativa|ʁ]] [78] => | [79] => |- [80] => ! rowspan="3" |'''[[Afrikátní souhláska|Afrikáta]]''' [81] => !Neznělé [82] => | [83] => |[[Neznělá alveolární afrikáta|t͡s]] [84] => | [85] => | [86] => | [87] => |- [88] => !Znělé [89] => | [90] => |[[Znělá alveolární afrikáta|d͡z]] [91] => | [92] => | [93] => | [94] => |- [95] => !Emfatické [96] => | [97] => |[[Ejektivní souhláska|t͡s’]] [98] => | [99] => | [100] => | [101] => |- [102] => ! colspan="2" |[[Aproximantní souhláska|Approximanta]] [103] => | [104] => |[[Alveolární laterální aproximanta|l]] [105] => |[[Palatální aproximanta|j]] [106] => |[[Znělá labiovelární aproximanta|w]] [107] => | [108] => |} [109] => Emfatické souhlásky jsou v semitských jazycích souhlásky, které jsou takovým třetím protikladem ke znělým a neznělým souhláskám, ale v různých semitských jazycích jsou vyjádřeny různě ([[Faryngalizace|faryngalizací]], uvularizací, velarizací, nebo jako [[Ejektivní souhláska|ejektivní]]). Dle rekonstrukcí se emfatické souhlásky v akkadštině vyslovovaly ejektivně. [110] => [111] => == Příklady == [112] => === Číslovky === [113] => {| cellspacing="7" [114] => |- [115] => | '''Akkadsky''' || '''Česky''' [116] => |- [117] => | ištēn, 𒁹 || jeden [118] => |- [119] => | šinā, 𒈫 || dva [120] => |- [121] => | šalāš, 𒐈 || tři [122] => |- [123] => | erbe, 𒐉 || čtyři [124] => |- [125] => | ḫamiš, 𒐊 || pět [126] => |- [127] => | šediš, 𒐋 || šest [128] => |- [129] => | sebe, 𒐌 || sedm [130] => |- [131] => | samāne, 𒐍 || osm [132] => |- [133] => | tiše, 𒑆 || devět [134] => |- [135] => | ešer, 𒌋 || deset [136] => |} [137] => [138] => == Vzorový text == [139] => : 18-28.šumma awīlum šū [140] => : awâtīya ša in-narîya ašṭuru [141] => : lā iqul-ma errētīya imēš-ma errēt [142] => : ilī lā īdur-ma dīn adīnu uptassis [143] => : 53-63.illil bēlum mušīm šīmātim [144] => : ša qibissu lā uttakaru mušarbû [145] => : šarrūtīya tēši lā šubbîm gabarah [146] => : ha lāqīšu iš-šubtīšu lišappihaššum [147] => [148] => {{Vzorový text [149] => |VDLP=ano [150] => |Komentář= [151] => |Jazyk 1=akkadsky [152] => |Text 1=ni-šu-ka-lu-ši-na-e-la-tum-wa-al-da-ma-i-na-a-wi-lu-tim-u-ma-ṣi-a-li-ba-u-mil-ka-am-i-ša-ma-mit-ḫa-ri-iš-i-na-a-ḫu-tim-i-pe-ša [153] => }} [154] => [155] => == Literatura == [156] => * {{Citace monografie [157] => | příjmení = Walker [158] => | jméno = C. B. F. [159] => | titul = Klínopis: Čtení v minulosti [160] => | vydavatel = Volvox Globator [161] => | místo = Praha [162] => | rok = 2007 [163] => | isbn = 978-80-7207-627-7 [164] => | kapitola = [165] => | strany = [166] => }} [167] => * {{Citace monografie|jméno=Jana|příjmení=Mynářová|odkaz na autora=Jana Mynářová|titul=Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I|místo=Praha|rok=2011|vydavatel=ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ|isbn=978-80-7298-442-8|kapitola=''Akkadské písemnictví''|typ kapitoly=II. kapitola:|stránky=77-180}} [168] => [169] => == Související články == [170] => * [[Sumersko-akkadská literatura]] [171] => * [[Sumersko-akkadská mytologie]] [172] => [173] => == Externí odkazy == [174] => * {{commonscat}} [175] => * {{Wikislovník|heslo=akkadština}} [176] => [177] => {{Semitské jazyky}} [178] => {{Autoritní data}} [179] => [180] => [[Kategorie:Mrtvé afroasijské jazyky]] [181] => [[Kategorie:Východosemitské jazyky]] [182] => [[Kategorie:Starověké jazyky]] [] => )
good wiki

Akkadština

Akkadština (akkadsky: 𒀝𒅗𒁺𒌑) je mrtvý semitský jazyk (člen širší afroasijské jazykové rodiny), kterým se hovořilo v oblasti starověké Mezopotámie. Tento nejstarší doložený semitský jazyk k zápisu používal klínové písmo, převzaté ze starší sumerštiny (nepříbuzný, izolovaný jazyk, rozšířený na stejném území).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ejektivní souhláska','Afroasijské jazyky','Aproximantní souhláska','Mezopotámie','klínové písmo','Znělá alveolární ploziva','Sumersko-akkadská literatura','Sargon Akkadský','lingua franca','Babylonie','Ráz (fonetika)','babylónština'

Babylonie

Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast nacházející se ve střední části Mezopotámské nížiny (dnešní Jižní Irák).