Array ( [0] => 14866530 [id] => 14866530 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Akrylamid [uri] => Akrylamid [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemická sloučenina [1] => | obrázek = Acrylamide-2D-skeletal.png [2] => | popisek = Strukturní vzorec [3] => | obrázek2 = Acrylamide-MW-2000-3D-vdW.png [4] => | popisek2 = Model molekuly [5] => | systematický název = prop-2-enamid [6] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS06}}{{GHS07}}{{GHS08}}{{Citace elektronického periodika | titul = Acrylamide | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/6579 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-23 }}
{{Nebezpečí}} [7] => }} [8] => '''Akrylamid''' ([[systematický název]] ''prop-2-enamid'') je [[organická sloučenina|organický]] [[amidy|amid]], za běžných podmínek bílá [[krystal]]ická látka bez [[vůně]]. Akrylamid je dobře [[rozpustnost|rozpustný]] ve [[voda|vodě]], v [[ethanol]]u a v dalších polárních rozpouštědlech, je [[Amidy karboxylových kyselin|amidem]] [[kyselina akrylová|kyseliny akrylové]]. [9] => [10] => Obsah akrylamidu v potravinách se sleduje od roku 2002, kdy švédští vědci zjistili vysoký obsah akrylamidu u některých smažených a pečených škrobnatých potravin. Ve stejném roce Centrum pro vědu prokázalo vysoký obsah akrylamidu ve smažených hranolcích, bramborových lupíncích a ve snídaňových cereáliích. V roce 2013 [[Úřad pro kontrolu potravin a léčiv]] (FDA) vydal varování pro spotřebitele o akrylamidu v běžně se vyskytujících potravinách a dále vydal tipy doporučující se vyhýbat určitým druhům kuchyňské přípravy, při kterých ve velkém množství vzniká akrylamid.{{Citace periodika|příjmení=Spira|jméno=Richard|titul=Acrylamides (carcinogen)|periodikum=Salem Press Encyclopedia of Health|datum=|ročník=2017|číslo=|strany=|url=}} [11] => [12] => Vzhledem ke svým neurotoxickým a potenciálně karcinogenním účinkům představuje zdravotní riziko pro člověka. Akrylamid vzniká už při teplotách nad 100 °C a to hlavně během pečení, smažení a grilování, ale i přípravy jídla v mikrovlnné troubě. Je snaha o snížení obsahu akrylamidu v potravinách během produkce, například pomocí vakuového smažení při nižších teplotách. Mezi rizikové potraviny patří smažené bramborové lupínky, hranolky, sušenky a krekry.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Akrylamid a jeho zdravotní rizika|url=https://www.khsova.cz/01_aktuality/hvpbu_akrylamid.php?datum=2006-05-31|vydavatel=Krajská hygienická stanice|místo=|datum vydání=2006|datum přístupu=19.2.2017|url archivu=https://web.archive.org/web/20170221010747/https://www.khsova.cz/01_aktuality/hvpbu_akrylamid.php?datum=2006-05-31|datum archivace=2017-02-21|nedostupné=ano}} [13] => [14] => == Historie akrylamidu == [15] => Akrylamid je průmyslový [[monomer]], který je komerčně využívaný od roku 1950. Patří mezi substituované nenasycené [[uhlovodíky]], které byly testovány z důvodu [[Karcinogenita|karcinogenity]] na pokusných zvířatech na počátku 1970. Na počátku 90. let minulého století byl akrylamid vyráběn ve velkém množství každoročně v [[Japonsko|Japonsku]], v [[Spojené státy americké|USA]] a v [[Evropa|Evropě]]. Polyakrylamid vyrobený z akrylamidu se především využívá jako flokulant během čištění odpadních vod. V roce 1994 byl akrylamid klasifikován Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny ([[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|IARC]] – International Agency for Research on Cancer) jako pravděpodobný lidský [[karcinogen]] a zařazen do skupiny 2A. V roce 2002 švédský Národní výbor pro potraviny a vědci ze [[Stockholmská univerzita|Stockholmské univerzity]] zveřejnili výsledky o obsahu akrylamidu v tepelně zpracovaných [[Potravina|potravinách]].{{Citace periodika [16] => | příjmení = Rice [17] => | jméno = Jerry M. [18] => | titul = The carcinogenicity of acrylamide [19] => | periodikum = Mutation Research/Genetic Toxicology and Environmental Mutagenesis [20] => | ročník = 580 [21] => | číslo = 1–2 [22] => | strany = 3–20 [23] => | doi = 10.1016/j.mrgentox.2004.09.008 [24] => | url = http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1383571804003031 [25] => | datum přístupu = 2018-01-09 [26] => }}{{Citace elektronického periodika [27] => | titul = IARC Monographs on the Evaluation of Carcinogenic Risks to Humans [28] => | periodikum = monographs.iarc.fr [29] => | url = http://monographs.iarc.fr/ [30] => | datum přístupu = 2018-01-09 [31] => }} [32] => [33] => == Využití a rizika == [34] => Akrylamid je používán v [[papírenství|papírenském]], [[stavebnictví|stavebním]], [[metalurgie|metalurgickém]] nebo [[textilní průmysl|textilním průmyslu]], které také mohou být zdrojem znečištění [[životního prostředí]]. Je běžnou [[seznam složek cigaretového kouře|součástí cigaretového kouře]] a vzniká také jako nežádoucí produkt při tepelné úpravě potravin. Je základem [[SDS-PAGE|polyakrylamidového]] gelu využívaného pro dělení proteinů v [[molekulární biologie|molekulární biologii]]. Monomer akrylamidu je využívaný jako tmel při výstavbě tunelů a přehrad. Polyakrylamid vyrobený z akrylamidu se především využívá jako flokulant během čištění odpadních vod. [35] => [36] => Akrylamid působí negativně na [[nervová soustava|nervový systém]], může způsobit malátnost, [[halucinace]] nebo necitlivost periferních částí těla a [[ataxie]]. Je klasifikován [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|IARC]] jako pravděpodobný [[karcinogen]] pro člověka (kategorie 2A). Je také prokázaný [[mutagen]], a pro tyto nebezpečné vlastnosti byl v [[březen|březnu]] [[2010]] zařazen [[Evropská agentura pro chemické látky|Evropskou agenturou pro chemické látky]] na seznam [[Látky vzbuzující mimořádné obavy|látek vzbuzujících mimořádné obavy]].{{Citace elektronického periodika |titul=Candidate List of Substances of Very High Concern for authorisation |url=http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp |datum přístupu=2010-05-05 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110814042534/http://echa.europa.eu/chem_data/authorisation_process/candidate_list_table_en.asp |datum archivace=2011-08-14 }} Zbytkový monomer akrylamidu je sledován kvůli svým nežádoucím účinkům v pitné vodě s limitem 0,1 μg/l (platí i v EU). [37] => [38] => == Cesty vstupu do lidského organismu == [39] => Cesty vstupu: experimentálně rakovinu navozující cesty expozice u potkanů a myší zahrnují podávání akrylamidu v pitné vodě, intraperitoneální injekce a lokální aplikace. U lidí se dostává během každodenní činnosti a práce přes kůži, sliznice, plícemi a trávicím traktem. Primární profesní expozice zahrnuje kontakt s kůží a vstup prostřednictvím inhalovaného prachu a par. [40] => [41] => == Výskyt akrylamidu v potravinách a jiných výrobcích == [42] => Akrylamid vzniká při tepelném zpracování (smažení, pečení, pražení) potravin bohatých na škrob, jako jsou například brambůrky, hranolky, cereálie, kůrky pečiva, nebo pražená káva. Dále můžeme akrylamid najít například i v pitné vodě a cigaretách. [43] => [44] => Akrylamid vzniká [[Maillardova reakce|Maillardovou reakcí]], což je reakce aminokyselin s [[redukující sacharidy|redukujícími sacharidy]]. Konkrétně se jedná o reakci aminokyseliny [[asparagin]]u s [[glukóza|glukózou]]. Ke vzniku dochází při teplotě vyšší než 120 °C. Při této reakci dále vznikají důležité senzoricky žádoucí sloučeniny, které dodávají produktům charakteristické zbarvení, chuť a vůni.{{Citace periodika|příjmení=Cwiková|jméno=Olga|titul=Toxické účinky akrylamidu a jeho výskyt v potravinách|periodikum=Chemické listy|datum=|ročník=2014|číslo=108|strany=205–210|url=http://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2014_03_205-210.pdf}} [45] => [46] => Tvorba akrylamidu a jeho množství v potravině však závisí na mnoha faktorech, především na složení potraviny, teplotě a době úpravy, způsobu skladování či pH. [47] => [48] => Doporučuje se při tepelném zpracování potravin používat nižší teplota úpravy po delší dobu, tak, aby finální výrobky měly světlou, zlatavou barvu.{{Citace periodika|příjmení=Kurkurová|jméno=K.|titul=NÁSTROJE ZNIŽOVANIA AKRYLAMIDU V CEREÁLNYCH VÝROBKOCH|periodikum=Potravinárstvo|datum=2010|ročník=4|číslo=|strany=317–321|url=http://www.potravinarstvo.com/dokumenty/mc_februar_2010/pdf/3/Kukurova.pdf}} [49] => [50] => Na celkové riziko negativního účinku akrylamidu na lidský organismus pak má vliv jak technologie přípravy pokrmů, tak zkonzumované množství a samozřejmě další složky stravy, například zelenina a ovoce. [51] => [52] => Pro člověka je zdraví ohrožující dávka 16 µg/kg tělesné hmotnosti/den. Bramborové lupínky obsahují 980 µg AA/kg, hranolky 410 µg AA/kg a pečený chléb 160 µg AA/kg potraviny. Nejvíce se na denním příjmu podílejí smažené hranolky (16–30 %), bramborové lupínky (6–46 %), káva (13–39 %) a chléb (10–30 %).  [53] => [54] => Obsah akrylamidu v potravinách lze během přípravy snížit. Mezi doporučení patří snížení teploty během přípravy. Při pečení v troubě s cirkulací vzduchu by měly dosahovat maxima 180 °C, bez cirkulace 200 °C a ve fritéze by teplota neměla překročit 175 °C. Dále by se při opékání měla sledovat barva na povrchu potravin, aby nebyla příliš tmavá, naopak by měla dosahovat zlatohnědého odstínu. [55] => [56] => Potraviny nejsou jediným zdrojem expozice akrylamidu. Je totiž obsažen v tabákovém kouři, jedna cigareta obsahuje 679,3 ng akrylamidu.{{Citace periodika [57] => | příjmení = Mojska [58] => | jméno = Hanna [59] => | příjmení2 = Gielecińska [60] => | jméno2 = Iwona [61] => | příjmení3 = Cendrowski [62] => | jméno3 = Andrzej [63] => | titul = Acrylamide content in cigarette mainstream smoke and estimation of exposure to acrylamide from tobacco smoke in Poland [64] => | periodikum = Annals of Agricultural and Environmental Medicine [65] => | datum vydání = 2016-07-15 [66] => | ročník = 23 [67] => | číslo = 3 [68] => | strany = 456–461 [69] => | issn = 1232-1966 [70] => | doi = 10.5604/12321966.1219187 [71] => | jazyk = english [72] => | url = http://www.aaem.pl/Acrylamide-content-in-cigarette-mainstream-smoke-and-estimation-of-exposure-to-acrylamide-from-tobacco-smoke-in-Poland,72449,0,2.html [73] => | datum přístupu = 2020-12-12 [74] => }} U kuřáků je kouř z cigaret významnějším zdrojem než potraviny, riziko představuje ale i pro nekuřáky prostřednictvím pasivního kouření.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Akrylamid v potravinách|url=http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/EFSA/Akrylamid.pdf|vydavatel=Bezpečnost potravin|místo=|datum vydání=|datum přístupu=19.2.2017}} [75] => [76] => == Rady pro snižování akrylamidu v potravinách == [77] => Hlavní mechanismus vzniku akrylamidu v potravinách je [[Maillardova reakce]] mezi redukujícími [[sacharidy]] a [[asparagin]]em. Ve skutečnosti nejen redukující sacharidy, ale také [[karbonylové sloučeniny]] mohou hrát roli v tvorbě akrylamidu. Existují i jiné cesty nevyžadující asparagin jako je [[akrolein]] a [[kyselina akrylová]].{{Citace periodika [78] => | příjmení = Visvanathan R [79] => | jméno = Krishnakumar T [80] => | titul = Acrylamide in Food Products: A Review [81] => | periodikum = Journal of Food Processing & Technology [82] => | datum = 2014-07-23 [83] => | ročník = 05 [84] => | číslo = 07 [85] => | issn = 2157-7110 [86] => | doi = 10.4172/2157-7110.1000344 [87] => | jazyk = En [88] => | url = https://www.omicsonline.org/open-access/acrylamide-in-food-products-a-review-2157-7110.1000344.php?aid=30227 [89] => | datum přístupu = 2018-01-09 [90] => }} Maillardova reakce je v mnoha procesech [[Tepelná úprava potravin|tepelné úpravy potravin]] převládající [[chemický proces]] určující [[Barva|barvu]], [[chuť]] a [[Textura|texturu]] tepelně upravovaných potravin. Samotný proces [[vaření]], [[pečení]], [[smažení]] a ohřívání v [[Mikrovlnná trouba|mikrovlnné troubě]] stejně jako teplota úpravy mají omezený vliv na konečný obsah akrylamidu. Klíčovou roli při vzniku akrylamidu zde hraje kombinace [[Teplota|teploty]] a doba ohřevu, na kterou je [[výrobek]] vystaven. Dále při vzniku akrylamidu v potravině hraje roli aktivita vody (0,3–0,7), pH (9–10) a způsob skladování dané potraviny. U některých typů produktů bylo zjištěno, že akrylamid se během [[skladování]] snižuje. Tento jev byl pozorován u balené pražené [[Káva|kávy]]. [91] => [92] => Proces snižování tvorby akrylamidu může mít vliv na výživovou kvalitu (např. snížená [[biologická dostupnost]] živin, změna chuti a struktury) a [[bezpečnost potravin]] (např. nedostatečné snížení mikrobiální zátěže, rozklad přírodních [[toxin]]ů nebo neúmyslné tvorby jiných nežádoucích látek). Proces snižování akrylamidu může také vést ke ztrátě užitečných [[Chemická sloučenina|sloučenin]], o kterých je známo, že mají ochranné zdravotní účinky, např. [[antioxidant]]y. Smažení [[brambor]] při nižších teplotách po delší dobu přispívá ke snižování obsahu akrylamidu, smažení však vyžaduje delší dobu, což přispívá ke zvýšení obsahu [[Tuky|tuku]] v konečném výrobku. Nadměrné [[blanšírování]] má za následek ztrátu [[Minerální látka|minerálních látek]] a [[Vitamín|vitaminů]]. Obsah akrylamidu v potravinách lze snížit také použitím bílé [[Mouka|mouky]] místo mouky celozrnné. Dále výměna kypřícího prášku [[hydrogenuhličitanu amonného]] za [[hydrogenuhličitan sodný]] pomáhá snižovat obsah akrylamidu, ale zvyšuje se tímto obsah [[sodík]]u ve výsledném produktu. Zvýšený příjem sodíku zvyšuje potenciální riziko [[Kardiovaskulární onemocnění|kardiovaskulárního onemocnění]], které převyšuje riziko [[Expozice (toxikologie)|expozice]] akrylamidu.{{Citace elektronického periodika [93] => | titul = SODÍK A JEHO VLIV NA ZDRAVÍ [94] => | periodikum = webcache.googleusercontent.com [95] => | url = http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:THBvCzx5fBcJ:apps.szu.cz/svi/hygiena/archiv/h2015-4-05-full.pdf+&cd=1&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b [96] => | datum přístupu = 2018-01-09 [97] => }} Je tedy nutné při uvažování o snižování akrylamidu v potravinách porovnat výhody i nevýhody. [98] => [99] => Při snižování akrylamidu ve vybraných produktech je potřeba se zaměřit na [[Surovina|suroviny]], přidávané složky, zpracování potravin a jejich tepelnou úpravu. V následujících odstavcích budou uvedené rady pro snižování akrylamidu v potravinách zaměřené hlavně na [[spotřebitel]]e. [100] => [101] => === Bramborové výrobky === [102] => Výrobky z brambor při smažení připravujte při maximální teplotě 175 °C a smažte je jen do zlatavé barvy. Při přípravě malého množství zkraťte dobu smažení. Ke smažení bramborových výrobků vybírejte pouze brambory obsahující nízký obsah [[cukr]]u, tzn. skladujte je v [[prostředí]] s teplotou nad 6 °C. Snažte se zabránit [[Klíčení semene|klíčení]] uskladněných brambor pomocí přípravku [[chlorpropham]] (CIPC) nebo pomocí podobných [[Látka|látek]]. Připravujte hruběji nakrájené [[hranolky]], které obsahují nižší množství akrylamidu než tence nakrájené plátky hranolků. K omezení množství redukujících cukrů před smažením je nejdůležitější způsob blanšírovat bramborové hranolky ve [[Voda|vodě]]. Přímo po blanšírování je velmi efektivní pro snížení množství akrylamidu v hotovém výrobku přidat [[difosforečnan sodný]] (E450), který v tomto případě pomáhá regulovat kyselost. [103] => [104] => Použití [[koření]] může nejen zlepšit chuť konečného výrobku, ale také vynahradit světlejší barvu. Snížení akrylamidu v konečném produktu můžete také promýváním bramborových lupínků v teplé až horké vodě k odstranění přebytečných cukrů. Vhodné je brambory řádně oškrábat, protože redukující cukry se často nacházejí těsně pod slupkou brambor. Při [[fritování]] je důležité dosáhnout u konečného výrobku žlutozlaté barvy. Důležité je také vytřídění ztmavlých kousků. [105] => [106] => === Cereální výrobky === [107] => V bílém [[Chléb|chlebu]] je většinou naměřený nízký obsah akrylamidu, je proto důležité péct chléb jen do světle zlatavé barvy. Při používání kypřících látek během pečení sladkých [[Sušenka|sušenek]] pomáhá nahrazení hydrogenuhličitanu amonného (jeho alternativy jsou [[uhličitan draselný]] s [[Vinan draselný|vinanem draselným]], [[difosforečnan sodný]] s [[Hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanem sodným]]). Bylo prokázané, že tvorbu akrylamidu snižuje přídavek vápenatých solí. Ve výrobcích jako je [[perník]] by [[fruktóza]] měla být nahrazena [[Glukóza|glukózou]]. Používané by tedy měly být glukózové [[sirup]]y s nízkým obsahem fruktózy. Čím menší množství celozrnné mouky použijeme, tím méně se tvoří akrylamid. Je doporučeno pečení při nižší teplotě po delší dobu. Teplotu a dobu během pečení nastavujte tak, aby se zabránilo nadměrnému zhnědnutí kůrky. Dané doporučení pro snižování akrylamidu může mít dopad na výsledné vlastnosti hotového výrobku, jako je menší množství [[Těsto|těsta]], struktura nebo chuť. Pokud použijete jako alternativu sodné soli, je potřeba si dát pozor na vysoký obsah sodíku v hotovém výrobku. Výsledný produkt může mít také světlejší barvu. Důležité je, aby výsledný výrobek nebyl nedopečený, aby při skladování nezpůsoboval mikrobiologické problémy. [108] => [109] => === Káva === [110] => Při přípravě kávy typickým [[kávovar]]em se akrylamid přesouvá do [[nápoj]]e téměř kompletně. Koncentrace akrylamidu v [[Šálek|šálku]] pražené a rozpustné kávy je podobný. Při přípravě [[Espresso|espressa]] se akrylamid přenáší do nápoje pomaleji z důvodu určitých podmínek [[extrakce]]. Barva je důležitým ukazatelem stupně pražení a souvisí s organoleptickými vlastnostmi produktu. Tmavší pražené kávy mají méně akrylamidu než lehce pražené kávy.{{Citace elektronického periodika [111] => | příjmení = Agency [112] => | jméno = Spade [113] => | titul = FoodDrinkEurope [114] => | periodikum = www.fooddrinkeurope.eu [115] => | url = http://www.fooddrinkeurope.eu/publication/fooddrinkeurope-updates-industry-wide-acrylamide-toolbox/ [116] => | jazyk = en [117] => | datum přístupu = 2018-01-09 [118] => }}{{Citace elektronického periodika [119] => | příjmení = Morini [120] => | jméno = Simone [121] => | titul = CODE OF PRACTICE FOR THE REDUCTION OF ACRYLAMIDE IN FOODS [122] => | periodikum = webcache.googleusercontent.com [123] => | url = http://www.fao.org/input/download/standards/11258/CXP_067e.pdf [124] => | datum přístupu = 2018-01-09 [125] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171121074803/http://www.fao.org/input/download/standards/11258/CXP_067e.pdf [126] => | datum archivace = 2017-11-21 [127] => }} [128] => [129] => == Nádorové onemocnění a neurotoxicita == [130] => [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny]] (IARC) klasifikuje akrylamid jako látku pravděpodobně [[karcinogen]]ní pro člověka (kategorie 2A).[http://www.rozhlas.cz/plzen/zdravi/_zprava/vypecene-nebezpeci-v-hranolkach-a-chipsech-vite-o-akrylamidu--1707623 Vypečené nebezpečí v hranolkách a chipsech. Víte o akrylamidu?] U potkanů a myší byl v laboratorních podmínkách akrylamid spojen s výskytem nádoru [[Nadledvina|nadledvin]], [[mezoteliom]]u ve [[varle|varlatech]], adenomu v [[Hypofýza|hypofýze]] a prsní žláze, [[adenokarcinom]]ů [[klitoris]]u, dělohy a štítné žlázy, karcinomu kůže a [[adenom]]u plic. [131] => [132] => I když výzkumy nepotvrzují přímou spojitost akrylamidu s rakovinou u člověka, tak akrylamid je prokázaným [[neurotoxin]]em. V závislosti na dávce a expozici může poškodit samčí pohlavní žlázy, kůži i oči. Dále může díky nadměrnému příjmu akrylamidu dochází k inkontinenci moči, necitlivosti a oslabení v nohou, rukou a podráždění sliznic. Běžné symptomy při nadměrné expozici akrylamidu v pracovním prostředí jsou podle Národní ústavu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (NIOSH) podráždění oči a kůže, ataxie, necitlivost končetin, parestézie, svalová slabost, pocení rukou, malátnost, ospalost a účinky na reprodukci. Akrylamid je dle Institutu potenciální profesní karcinogen. [133] => [134] => == Reference == [135] => [136] => [137] => == Externí odkazy == [138] => * {{Commonscat}} [139] => * {{en}} The New York Times:'' [http://www.nytimes.com/2005/09/21/business/21chips.html California Wants to Serve a Warning With Fries]'' [140] => * {{en}} [[Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny|IARC]] Monograph: ''[http://monographs.iarc.fr/ENG/Monographs/vol60/volume60.pdf Acrylamide]'' [141] => * {{en}} WHO: ''[https://web.archive.org/web/20140822174738/http://www.who.int/foodsafety/chem/chemicals/acrylamide/en/ Acrylamde]'' [142] => [143] => {{Autoritní data}} [144] => {{Portály|Chemie}} [145] => [146] => [[Kategorie:Amidy karboxylových kyselin]] [147] => [[Kategorie:Karcinogeny IARC skupiny 2A]] [148] => [[Kategorie:Mutageny]] [149] => [[Kategorie:Polutanty]] [] => )
good wiki

Akrylamid

Akrylamid (systematický název prop-2-enamid) je organický amid, za běžných podmínek bílá krystalická látka bez vůně. Akrylamid je dobře rozpustný ve vodě, v ethanolu a v dalších polárních rozpouštědlech, je amidem kyseliny akrylové.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny','karcinogen','kyselina akrylová','difosforečnan sodný','asparagin','Maillardova reakce','životního prostředí','Látky vzbuzující mimořádné obavy','krystal','sacharidy','Úřad pro kontrolu potravin a léčiv','systematický název'

Asparagin

Karcinogen

Krystal

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.