Array ( [0] => 14668537 [id] => 14668537 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Albánci [uri] => Albánci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy. Na české Wikipedii existuje samostatný článek věnovaný Albáncům, který pojednává o jejich historii, kultuře, jazyku, náboženství a demografii. Albánci jsou slovanského původu a mají bohatou historii, která sahá až do antických dob. Jejich národní identita se utvářela pod vlivem různých etnických, kulturních a politických vlivů. Albánština je jedním z oficialních jazyků v Albánii a v Kosovu a patří mezi indoevropské jazyky. Většina Albánců je muslimského vyznání, ale existují také albánští katolíci a pravoslavní. Celkový počet Albánců se odhaduje na více než 10 milionů, přičemž největší koncentrace žije v Albánii a Kosovu. Tento článek na české Wikipedii nabízí ucelený přehled a informace o Albáncích, které jsou relevantní pro české čtenáře. [oai] => Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy. Na české Wikipedii existuje samostatný článek věnovaný Albáncům, který pojednává o jejich historii, kultuře, jazyku, náboženství a demografii. Albánci jsou slovanského původu a mají bohatou historii, která sahá až do antických dob. Jejich národní identita se utvářela pod vlivem různých etnických, kulturních a politických vlivů. Albánština je jedním z oficialních jazyků v Albánii a v Kosovu a patří mezi indoevropské jazyky. Většina Albánců je muslimského vyznání, ale existují také albánští katolíci a pravoslavní. Celkový počet Albánců se odhaduje na více než 10 milionů, přičemž největší koncentrace žije v Albánii a Kosovu. Tento článek na české Wikipedii nabízí ucelený přehled a informace o Albáncích, které jsou relevantní pro české čtenáře. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Albánci
''Shqiptarët'' [2] => | popisek = [3] => | populace = okolo 7-10 miliónůCarl Skutsch, Encyclopedia of the World's Minorities, [[Routledge]], 2013 [4] => {{ISBN|1135193886}}, p. 65.Steven L. Danver, Native Peoples of the World: An Encyclopedia of Groups, Cultures and Contemporary Issues:, Routledge, 2015, {{ISBN|1317463994}}, p. 260.{{Cite book |author=Mary Rose Bonk |title=Worldmark Yearbook, Band 1 |publisher=Gale Group, 2000 |page=37 }}{{Cite book |publisher=National Geographic Society, 2000 |title=National Geographic, Band 197 |url=https://books.google.com/books?id=3ICBAAAAMAAJ&q=albanians+worldwide+8+million |page=59 |edition=[[University of Michigan]] |year=2000 |access-date=27 September 2020}}{{Cite book |publisher=Jeffrey Frank Jones |title=Over 20 Peace Corps Language Training Publications–Country Pre-departure Materials |url=https://books.google.com/books?id=G9NEDwAAQBAJ&pg=PA4 |access-date=27 September 2020}} [5] => | regiony = {{vlajka a název|Albánie}} 2 551 006 (2021){{Cite CIA World Factbook|country=Albania|access-date=27 September 2020|year=2020}}
{{vlajka a název|Kosovo}} 1 797 856 (2021){{Cite CIA World Factbook|country=Kosovo|access-date=27 September 2020|year=2020}} [6] => | region1 = '''Zbytek Balkánu:''' [7] => | pop1 = '''1 400 000''' [8] => | region2 = {{flagicon|North Macedonia}} [[Severní Makedonie]] [9] => | pop2 = 446 245 [10] => | ref2 = {{Cite web |website=stat.gov.mk |publisher=State Statistical Office of the Republic of North Macedonia |title=Census of Population, Households and Dwellings in the Republic of Macedonia, 2021 |url=https://www.stat.gov.mk/PrikaziSoopstenie.aspx?rbrtxt=146 |page= |language=en, mk }} [11] => | region3 = {{flagicon|Greece}} [[Řecko]] [12] => | pop3 = 500 000–600 000 [13] => | ref3 = {{Cite journal |last1=Gemi |first1=Eda |title=Albanian Migration in Greece: Understanding Irregularity in a Time of Crisis |journal=European Journal of Migration and Law |date=February 2017 |volume=19 |issue=1 |page=18 |doi=10.1163/15718166-12342113 |url=https://www.researchgate.net/publication/313593101}}{{Cite book |last1=Cela |display-authors=etal |title=ALBANIA AND GREECE: UNDERSTANDING AND EXPLAINING |date=January 2018 |publisher=Friedrich-Ebert-Stiftung |location=Tirana |pages=20–36 |url=https://library.fes.de/pdf-files/bueros/albanien/14698.pdf}}{{Cite journal |last1=Adamczyk |first1=Artur |title=Albanian Immigrants in Greece From Unwanted to Tolerated? |journal=Journal of Liberty and International Affairs |date=June 15, 2016 |volume=2 |issue=1 |page=53 |url=https://www.ssoar.info/ssoar/bitstream/handle/document/47088/ssoar-jlibertyintaff-2016-1-adamczyk-Albanian_immigrants_in_Greece_from.pdf?sequence=1&isAllowed=y&lnkname=ssoar-jlibertyintaff-2016-1-adamczyk-Albanian_immigrants_in_Greece_from.pdf}}Vathi, Zana. Migrating and settling in a mobile world: Albanian migrants and their children in Europe. Springer Nature, 2015.Managing Migration: The Promise of Cooperation. By Philip L. Martin, Susan Forbes Martin, Patrick Weil{{Cite web|url=http://www.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE/BUCKET/General/nws_SAM01_EN.PDF |title=Announcement of the demographic and social characteristics of the Resident Population of Greece according to the 2011 Population – Housing Census. |trans-title=Graph 7 Resident population with foreign citizenship |publisher=[[Hellenic Statistical Authority|Greek National Statistics Agency]] |date=23 August 2013 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20131225192921/http://www.statistics.gr/portal/page/portal/ESYE/BUCKET/General/nws_SAM01_EN.PDF |archive-date=25 December 2013 }}{{Cite book |author1=Julie Vullnetari |title=Albania on the Move: Links Between Internal and International Migration |publisher=Amsterdam University Press, 2012 |isbn=9789089643551 |page=73 |url=https://library.oapen.org/viewer/web/viewer.html?file=/bitstream/handle/20.500.12657/34526/419372.pdf?sequence=1&isAllowed=y |language=en|year=2012 |quote=To this, weneed to add an estimate of irregular migrants; some Greek researchers haveargued that Albanians have a rate of 30 per cent irregularity in Greece, butthis is contested as rather high by others (see Maroukis 2009: 62). If we accept a more conservative share than that–e.g. 20 per cent–we come toa total of around 670,000 for all Albanian migrants in Greece in 2010, which is rather lower than that supplied by NID (Table 3.2). In a countrywith a total population of around eleven million, this is nevertheless a con-siderable presence: around 6 per cent of the total population}} [14] => | region4 = {{flagicon|Montenegro}} [[Černá Hora]] [15] => | pop4 = 30 439 [16] => | ref4 = [http://www.monstat.org/userfiles/file/popis2011/saopstenje/saopstenje(1).pdf Official Results of Monenegrin Census 2011] [17] => | region5 = {{flagicon|Croatia}} [[Chorvatsko]] [18] => | pop5 = 15 082 [19] => | ref5 = {{cite web|publisher=Croatian Bureau of Statistics|url=http://www.dzs.hr/Hrv/censuses/Census2001/Popis/H01_02_02/H01_02_02.html|title=Stanovništvo prema narodnosti, po gradovima/općinama, popis 2001|trans_title=Population by Nationality, by City/Municipality, 2001 Census|language=Croatian|accessdate=10 November 2011|year=2001}} [20] => | region6 = {{flagicon|Romania}} [[Rumunsko]] [21] => | pop6 = 10 000 [22] => | ref6 = {{cite web|url=http://www.divers.ro/albanezi_date_demografice_ro|title=Date demografice|accessdate=18 August 2010|language=Romanian|archiveurl=https://web.archive.org/web/20100811212110/http://www.divers.ro/albanezi_date_demografice_ro|archivedate=11-08-2010|deadurl=ano|dead-url=yes|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=30-01-2013|url archivu=https://web.archive.org/web/20100811212110/http://www.divers.ro/albanezi_date_demografice_ro|datum archivace=11-08-2010}} [23] => | region8 = {{flagicon|Serbia}} [[Srbsko]] [24] => | pop8 = 61 687 [25] => | ref8 = {{cite web | title=Final results - Ethnicity | website=Почетна | date=2023-07-14 | url=https://popis2022.stat.gov.rs/en-US/5-vestisaopstenja/news-events/20230428-konacnirezpopisa | ref={{sfnref | Почетна | 2023}} | access-date=2023-12-07}} [26] => | region11 = '''Zbytek Evropy:''' [27] => | pop11 = '''3 000 000 až 6 000 000''' [28] => | ref11 = [29] => | region12 = {{flagicon|Italy}} [[Itálie]] [30] => | pop12 = 970 000 [31] => | ref12 ={{Cite web|url=https://www.ethnologue.com/language/aae/%2A%2A%2AEDITION%2A%2A%2A|title=Arbëreshiski language of Italy – Ethnic population: 260,000 (Stephens 1976)|website=Ethnologue}}{{Cite web|url=http://www.istat.it/it/archivio/129854 |title=Cittadini non-comunitari regolarmente presenti |publisher=istat.it |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20141113203531/http://www.istat.it/it/archivio/129854 |archive-date=13 November 2014 |date=4 August 2014 }} [32] => | region13 = {{flagicon|Germany}} [[Německo]] [33] => | pop13 = 200 000–300 000 [34] => | ref13 = [[Hans-Peter Bartels]]: [http://www.hans-peter-bartels.de/pdf/267.pdf?title=BT-Plenarprotokoll_05.06.2008_-_Ausschnitt_Bartels_-_Kosovo Deutscher Bundestag – 16. Wahlperiode – 166. Sitzung. Berlin, Donnerstag, den 5. Juni 2008] {{webarchive |url=https://web.archive.org/web/20130103000048/http://www.hans-peter-bartels.de/pdf/267.pdf?title=BT-Plenarprotokoll_05.06.2008_-_Ausschnitt_Bartels_-_Kosovo |date=3 January 2013 }} [35] => | region14 = {{flagicon|Switzerland}} [[Švýcarsko]] [36] => | pop14 = 200 000 [37] => | ref14 = {{Cite web|url=http://www.schweiz-albanien.ch/fileadmin/Dokumente/Informationen/090808_albsuissealbanerch.pdf |title=Die Albaner in der Schweiz: Geschichtliches – Albaner in der Schweiz seit 1431 |access-date=22 September 2010 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20110707002637/http://www.schweiz-albanien.ch/fileadmin/Dokumente/Informationen/090808_albsuissealbanerch.pdf |archive-date=7 July 2011 }}{{Cite web |url=http://www.infowilplus.ch/_iu_write/artikel/2007/KW_21/Region/Artikel_8116/ |archive-url=https://web.archive.org/web/20110706234401/http://www.infowilplus.ch/_iu_write/artikel/2007/KW_21/Region/Artikel_8116/ |url-status=dead |archive-date=6 July 2011 |title=Im Namen aller Albaner eine Moschee? |publisher=Infowilplus.ch |date=25 May 2007 }} [38] => | region15 = '''Blízký východ:''' [39] => | pop15 = [40] => | ref15 = [41] => | region16 = {{flagicon|Turkey}} [[Turecko]] [42] => | pop16 = 500 000–6 000 000 [43] => | ref16 = {{Cite news|url=http://www.todayszaman.com/national_albanians-in-turkey-celebrate-their-cultural-heritage_254383.html |title=Albanians in Turkey celebrate their cultural heritage |work=Today's Zaman |date=21 August 2011 |access-date=4 November 2015 |url-status=dead |archive-url=https://web.archive.org/web/20151031102644/https://www.todayszaman.com/national_albanians-in-turkey-celebrate-their-cultural-heritage_254383.html |archive-date=31 October 2015 }}{{Cite journal|last=Yenigun|first=Cuneyt|title=GCC Model: Conflict Management for the "Greater Albania"|url=https://sablon.sdu.edu.tr/dergi/sosbilder/dosyalar/27/OS_16.pdf|archive-url=https://web.archive.org/web/20150927134953/https://sablon.sdu.edu.tr/dergi/sosbilder/dosyalar/27/OS_16.pdf|url-status=dead|archive-date=27 September 2015|journal=SDU Faculty of Arts and Sciences Journal of Social Sciences|volume=2|year=2009|pages=175–185}}. Page 184: "Turkey contains 5–6 million Albanians (more [44] => than in the Balkan area)" [45] => | region17 = '''Zbytek světa:''' [46] => | pop17 = [47] => | ref17 = [48] => | region18 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]] [49] => | pop18 = 194 028 [50] => | ref18 = {{Cite web |website=factfinder.census.gov |publisher=[[United States Census Bureau]] (USCB) |title=TOTAL ANCESTRY REPORTED Universe: Total ancestry categories tallied for people with one or more ancestry categories reported 2013 American Community Survey 1-Year Estimates |url=https://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_13_1YR_B04003&prodType=table |format=Table |access-date=9 November 2018 |archive-url=https://archive.today/20200212212204/https://factfinder.census.gov/faces/tableservices/jsf/pages/productview.xhtml?pid=ACS_13_1YR_B04003&prodType=table |archive-date=12 February 2020 |url-status=dead }} [51] => | jazyky = [[albánština]] [52] => | náboženství = [[sunnitský islám]], jinak [[Římskokatolická církev]] nebo [[Pravoslaví]] [53] => | příbuzní = [54] => | poznámky = [55] => | koláž = {{Koláž [56] => | photo1a = Gjergj Kastrioti.jpg [57] => | photo1b = Agim Ceku 2006.jpg [58] => | photo1c = Hashim Thaçi, 2012.jpg [59] => | size = 255 [60] => }} [61] => [[Skanderbeg]] • [[Agim Çeku]] • [[Hashim Thaçi]] [62] => }} [63] => '''Albánci''' (zastarale též ''Škipetaři''[http://www.rmv.cz/ Albánie – historie] {{Wayback|url=http://www.rmv.cz/ |date=20100728082637 }} Informační středisko pro spolupráci se Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Hercegovinou[http://encyklopedie.vseved.cz/Alb%C3%A1nci Albánci] Vševěd.cz nebo ojediněle ''Arnauti'') jsou [[Etnikum|etnická skupina]] z [[Balkán|Balkánského poloostrova]], která sdílí společné [[Kulturní dědictví|albánské předky]], kulturu, [[Dějiny Albánie|historii]] a [[albánština|jazyk]].{{Cite web |author=Gëzim Krasniqi |publisher=[[University of Edinburgh]] |title=Citizenship in an emigrant nation-state: the case of Albania |url=http://www.law.ed.ac.uk/file_download/series/277_citizenshipinanemigrantnationstatethecaseofalbania.pdf |access-date=7 August 2012 |pages=9–14 |archive-url=https://web.archive.org/web/20130602201035/http://www.law.ed.ac.uk/file_download/series/277_citizenshipinanemigrantnationstatethecaseofalbania.pdf |archive-date=2 June 2013 |url-status=dead}} Žijí především v [[Albánie|Albánii]], [[Kosovo|Kosovu]], [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Černá Hora|Černé Hoře]], [[Srbsko|Srbsku]] a také v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], [[Řecko|Řecku]], [[Itálie|Itálii]] a [[Turecko|Turecku]]. Tvoří také velkou diasporu s několika komunitami založenými po celé [[Evropa|Evropě]], [[Amerika|Americe]] a [[Oceánie|Oceánii]]. [64] => [65] => Albánci mají paleobalkánský původ, který je připisován [[Ilyrové|Ilyrům]], [[Thrákové|Thrákům]] nebo jiným paleobalkánským národům a mezi historiky a etnology je stále předmětem debat. Původ Albánců je přitom dodnes ožehavé téma, neboť během územních sporů (například o status Kosova) se jednotlivé národy často prohlašují za původní národ na daném území. V 5. a 6. století našeho letopočtu přešli stejným územím [[Vizigóti]], [[Hunové]] a [[Ostrogóti]], v raném středověku o něj soupeřily [[Byzantská říše|Byzanc]], [[Turecko]], [[Bulhaři]] a [[Srbové]]. [66] => [67] => První zmínka o etnonymu Albanoi (Albani) se objevila ve [[2. století]] našeho letopočtu od [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaia]] popisujícího ilyrský kmen, který žil v dnešní centrální Albánii.{{Cite book |last=Law |first=Gwillim |title=Administrative Subdivisions of Countries |year=1999 |isbn=9781476604473 |pages=20 |publisher=McFarland |language=En}}{{harvnb|Plasari|2020|pp=10–11}} První jistá zmínka o Albáncích jako o etnické skupině pochází od kronikáře z [[11. století]] [[Michaél Attaleiates|Michaela Attaleiatese]], který je popisuje jako žijící v [[thema]]tu [[Drač|Dyrrhachion]]. [68] => [69] => Řeka [[Shkumbini]] zhruba vymezuje albánský jazyk mezi dialekty [[Gegština|gegštinu]] a [[Toskičtina|toskičtinu]]. Křesťanství v Albánii bylo pod jurisdikcí [[Papež|římského biskupa]] až do [[8. století]] našeho letopočtu. Poté byly diecéze v Albánii převedeny pod [[Konstantinopolský patriarchát]]. V roce [[1054]], po [[Velké schizma|velkém schizmatu]], se sever postupně ztotožňoval s [[Římskokatolická církev|římským katolicismem]] a jih s východním [[pravoslaví]]m. V roce [[1190]] Albánci založili ve střední Albánii s hlavním městem [[Krujë]] [[Arbešské knížectví]]. [70] => [71] => Kořeny albánské diaspory sahají až do [[středověk]]ých migrací. Zpočátku přes [[Jižní Evropa|jižní Evropu]] a nakonec přes širší Evropu a [[Nový svět]]. Mezi 13. a [[18. století]]m se značné množství přesouvalo, aby uniklo různým sociálním, ekonomickým nebo politickým potížím. Jedna z populací, [[Arvanité]], se usadila v jižním [[Řecko|Řecku]] mezi 13. a 16. stoletím. Další populace, [[Arberešové]], se usadila na [[Sicílie|Sicílii]] a v [[Itálie|jižní Itálii]] mezi 11. a 16. stoletím. Menší populace nazývané ''Arbanasi'' se v 18. století usadily v jižním [[Chorvatsko|Chorvatsku]] a v oblastech jižní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. [72] => [73] => V [[15. století]] [[Expanze Osmanské říše na Balkán|expandující Osmanská říše přemohla Balkánský poloostrov]], ale čelila úspěšnému povstání a odporu [[Lezhská liga|Lezhské ligy]] - spojených albánských knížectví vedených [[Skanderbeg]]em. V 17. a 18. století konvertovalo značné množství Albánců k [[islám]]u, což jim nabídlo rovné příležitosti a postup v rámci [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Poté Albánci dosáhli významných pozic a kulturně přispěli k širšímu [[Islámský svět|muslimskému světu]]. Nesčetní úředníci a vojáci Osmanského státu byli albánského původu, včetně více než [[Seznam osmanských velkovezírů|40 velkovezírů]]{{Cite book|last=Malcolm|first=Noel|title=Rebels, Believers, Survivors: Studies in the History of the Albanians|publisher=Oxford University Press|year=2020|isbn=978-0-19-259923-0|url=https://books.google.com/books?id=ti7wDwAAQBAJ|page=320}} a zejména za vlády [[Rodina Köprülü|rodiny Köprülü]] dosáhla Osmanská říše největšího územního rozšíření.{{Cite book|first1=Suraiya|last1=Faroqhi|first2=Bruce|last2=McGowan|first3=Sevket|last3=Pamuk|editor1=Halil İnalcık|editor2=Donald Quataert|title=An Economic and Social History of the Ottoman Empire|volume=2|publisher=Cambridge University Press|year=1997|isbn=978-0-521-57455-6|url=https://books.google.com/books?id=c00jmTrjzAoC|page=420}} Mezi druhou polovinou [[18. století]] a první polovinou [[19. století]] založili Kara Mahmud paša ze Scutari, [[Ali Paša Janinský]] a Ahmet Kurt paša z Beratu albánské pašalíky, zatímco albánský [[Wali (administrativní titul)|wālī]] [[Muhammad Alí Paša]] založil dynastii, která vládla nad [[Egypt]]em a [[Súdán]]em až do poloviny [[20. století]]. V tomto období Albánci tvořili v Egyptě významnou komunitu. [74] => [75] => Během [[19. století]] kulturní vývoj, široce připisovaný Albáncům, kteří shromáždili duchovní i intelektuální sílu, přesvědčivě vedl k albánské renesanci. V roce 1881 turecká armáda potlačila první snahy o nezávislost země. V roce 1912 během [[Balkánské války|balkánských válek]] vyhlásili Albánci [[Nezávislá Albánie|nezávislost své země]]. Vymezení nového albánského státu vzniklo po Bukurešťské smlouvě a asi polovina albánské populace zůstala mimo jeho hranice, rozdělená mezi Řecko, Černou Horu a Srbsko.{{Cite book|last1=Bell|first1=Imogen |title=Central and South-Eastern Europe 2003|date=2002|publisher=Psychology Press|isbn=978-1-85743-136-0|page=66|url=https://books.google.com/books?id=4CrpzRJCbckC&pg=PA66|language=en}} Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] až do revolucí v roce 1991 byla Albánie řízena komunistickou vládou [[Enver Hodža|Envera Hodži]] a Albánie se do značné míry od zbytku Evropy izolovala. V sousední [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] procházeli Albánci obdobími diskriminace a systematického útlaku, které skončily [[válka v Kosovu|válkou v Kosovu]] a nakonec nezávislostí [[Kosovo|Kosova]]. [76] => [77] => == Osobnosti == [78] => Nejznámějším Albáncem je [[Matka Tereza]]. [79] => [80] => Albánský původ měl nositel Nobelovy ceny za fyziologii [[Ferid Murad]]. Prvním albánským historikem byl [[Marin Barleti]]. [81] => [82] => Nejslavnějším albánským spisovatelem je [[Ismail Kadare]]. Kněz [[Gjon Buzuku]] napsal první knihu v albánštině. Za prvního albánského spisovatele bývá označován [[Pjetër Bogdani]]. Rozvoj středověké albánštiny ovlivnil [[Frang Bardhi]]. Klíčovou postavou albánského národního obrození byl spisovatel [[Naim Frashëri]], stejně jako jeho bratr [[Sami Frašeri]]. Slavný epos ''Horská loutna'' sepsal [[Gjergj Fishta]]. Báseň [[Aleksander Stavre Drenova|Aleksandëra Stavre Drenovy]] se stala textem albánské hymny. Představitelem socialistické poezie byl [[Dritëro Agolli]]. Mezi významné albánské osobnosti patří také malíř [[Ibrahim Kodra]] a skladatel [[Simon Gjoni]]. Mezi interprety vážné hudby vynikla sopranistka [[Inva Mula]]. V zahraničních produkcích se prosadila v posledních letech herečka [[Masiela Lusha]]. I američtí herci [[John Belushi]] a jeho bratr [[Jim Belushi]] měli albánský původ. Herečka [[Eliza Dushku]] je dcerou albánského otce. [83] => [84] => Za národního hrdinu je považován zakladatel albánské státnosti [[Skanderbeg|Gjergj Kastrioti Skanderbeg]]. S ním byl spřízněn papež [[Klement XI.]], který nechal sepsat dějiny Balkánu ''Illyricum Sacrum'', kterážto kniha je dnes nejcennějším zdrojem informací o nejstarších albánských dějinách. Vlivnými ministerskými předsedy (velkovezíry) Osmanské říše se stali například [[Kara Mustafa]] či [[Muhammad Alí Paša]], místokrál Egypta. Zakladatelem moderního albánského státu byl [[Ismail Kemali]]. Albánskou pravoslavnou církev založil [[Fan Stilian Noli]], který sehrál klíčovou roli též v revoluci z roku 1924. Dlouholetým vůdcem socialistické Albánie byl [[Enver Hodža]]. [85] => [86] => == Další známí Albánci == [87] => [88] => === Literatura === [89] => [[Pjetër Budi]], [[Jeronim de Rada]], [[Kostandin Kristoforidhi]], [[Millosh Gjergj Nikolla]], [[Lasgush Poradeci]], [[Etëhem Haxhiademi]], [[Kasëm Trebeshina]], [[Petro Marko]], [[Dhimitër Xhuvani]], [[Xhevahir Spahiu]], [[Bashkim Shehu]], [[Rexhep Qosja]]. [90] => [91] => === Hudba === [92] => [[Era Istrefi]], [[Claydee]], [[Rita Ora]], [[Bebe Rexha]], [[Dua Lipa]] , [[Ava Max|'''Amanda Ava Koci''' (AVA MAX)]], Gjon´s Tears [93] => [94] => == Odkazy == [95] => [96] => === Reference === [97] => [98] => [99] => === Literatura === [100] => * {{Citace monografie [101] => | příjmení1 = Surovčák [102] => | jméno1 = Martin [103] => | titul = Základy albanistiky [104] => | url = https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/128881 [105] => | vydavatel = Masarykova univerzita [106] => | místo = Brno [107] => | rok = 2013 [108] => | isbn = 978-80-210-6587-1 [109] => }} [110] => [111] => === Související články === [112] => * [[Velká Albánie]] [113] => * [[Kosovská osvobozenecká armáda]] [114] => * [[Kosovští Albánci]] [115] => * [[Albánci v Severní Makedonii]] [116] => * [[Albánci v Srbsku]] [117] => * [[Arvanité]] [118] => * [[Arberešové]] [119] => [120] => === Externí odkazy === [121] => * {{Commonscat|Albanians}} [122] => * {{Wikislovník|heslo=Albánec}} [123] => [124] => {{Pahýl}} [125] => {{Autoritní data}} [126] => {{Portály|Albánie|Lidé}} [127] => [128] => [[Kategorie:Albánci| ]] [129] => [[Kategorie:Národy Evropy]] [130] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Srbsku]] [] => )
good wiki

Albánci

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Skanderbeg','Řecko','Turecko','Chorvatsko','Itálie','Černá Hora','Arvanité','albánština','Arberešové','Muhammad Alí Paša','University of Edinburgh','19. století'

Albánština

Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci.

Arberešové

Arvanité

Chorvatsko

Itálie

Řecko

Skanderbeg

Skanderbeg je jednou z nejvýznamnějších postav historie Albánie.

Turecko