Array ( [0] => 14665985 [id] => 14665985 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Albánština [uri] => Albánština [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci. Je to indoevropský jazyk, který patří do jihoslovanské větve. Albánština se používá jako úřední jazyk v Albánii a Kosovu, a také v dalších částech Balkánu, kde žijí albánské menšiny. Její písmo se nazývá alfabeta a využívá latinskou abecedu s několika doplňky a speciálními znaky. Albánština má bohatou literární tradici a přispěla k vzniku mnoha významných děl a básní. [oai] => Albánština je jazyk, kterým mluví Albánci. Je to indoevropský jazyk, který patří do jihoslovanské větve. Albánština se používá jako úřední jazyk v Albánii a Kosovu, a také v dalších částech Balkánu, kde žijí albánské menšiny. Její písmo se nazývá alfabeta a využívá latinskou abecedu s několika doplňky a speciálními znaky. Albánština má bohatou literární tradici a přispěla k vzniku mnoha významných děl a básní. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Albánština ''(Shqip)'' [2] => | rozšíření = [[Albánie]], [[Černá Hora]], [[Kosovo]], [[Srbsko]] [[Itálie]], [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Turecko]], [[Bulharsko]] [3] => | mapa rozšíření = Distribution map of the Albanian language.jpg [4] => | mluvčích = 11 000 000 [5] => | klasifikace = [6] => * [[Indoevropské jazyky]] [7] => **[[Illyrské jazyky]] [8] => | písmo = [[Latinka]] [9] => | úřední jazyk = [[Albánie]], [[Kosovo]], části [[Severní Makedonie]] [10] => | regulátor = ''není stanoven'' [11] => | ISO6391 = sq [12] => | ISO6392B = alb [13] => | ISO6392T = sqi [14] => | SIL = různé [15] => | Wikikód = sq [16] => | wikipedie = [[:sq:Main Page|sq.wikipedia.org]] [17] => }} [18] => '''Albánština''' (albánsky ''gjuha shqipe'' nebo ''shqip'') je indoevropský [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], kterým mluví přes 6 milionů lidí v [[Albánie|Albánii]] a [[Kosovo|Kosovu]]. Významné albánské menšiny se však nacházejí také v sousedních zemích jako např. v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]], [[Černá Hora|Černé Hoře]] a [[Řecko|Řecku]], ale i v [[Itálie|Itálii]] (na [[Sicílie|Sicílii]]) či v [[Spojené státy americké|USA]]. [19] => [20] => Postupem času se vyvinul severní a jižní [[Nářečí|dialekt]], dodnes nemá žádný z nich status oficiálního standardu albánštiny. Jižní dialekt se nazývá [[toskičtina]] (příslušník Tosk) a hovoří se jím v jižní Albánii zhruba na jih od řeky Shkumbi. Severní dialekt albánštiny je [[gegština]] (příslušník Geg) a mluví se jí převážně v horských oblastech severní Albánie a v Kosovu. [21] => [22] => Jazyk byl ovlivněn [[Latina|latinou]], [[Řečtina|řečtinou]], ale také [[slovanské jazyky|slovanskými jazyky]]. V rámci [[Indoevropské jazyky|indoevropských jazyků]] tvoří samostatnou větev. Jeho historický původ je značně nejasný, uvažuje se o příslušnosti k [[ilyrské jazyky|ilyrským jazykům]]. [23] => [24] => == Pravopis == [25] => Albánština používá [[Latinka|latinku]], ale pravopis je svérázný a kombinuje různé přístupy. Některé jevy jsou převzaty ze slovanského okolí (např. '''c''' a '''j''' se vyslovuje stejně jako v [[Čeština|češtině]]), některé jsou shodné s [[Angličtina|angličtinou]] (sh [š], th [θ]), některé s [[Turečtina|turečtinou]] (ç [č]), některé jsou zcela specifické (x [dz], q [ť], ll [tvrdé ł]). [[Palatalizace|Palatalizované]] souhlásky jsou (kromě ç) zapisovány [[spřežka]]mi s využitím ''h'' (sh, xh, zh) nebo ''j'' (gj, nj). [26] => [27] => Některá albánská osobní jména jsou v češtině tradičně přepisována (Enver Hoxha na [[Enver Hodža]]), někdy přepis i výslovnost kolísá ([[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]] / UCK / UČK). [28] => [29] => {| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto" [30] => |+ Hlásky odlišné od [[čeština|češtiny]] nebo odlišně zapisované [31] => |Albánský zápis [32] => |ç [33] => |dh [34] => |ë [35] => |gj [36] => |ll [37] => |nj [38] => |q [39] => |r [40] => |rr [41] => |sh [42] => |th [43] => |x [44] => |xh [45] => |y [46] => |zh [47] => |- [48] => |Český obvyklý přepis [49] => |č [50] => |dh [51] => |a [52] => |ď [53] => |ll [54] => |ň [55] => |ť [56] => |r [57] => |rr [58] => |š [59] => |th [60] => |dz [61] => |dž [62] => |y [63] => |ž [64] => |- [65] => |Výslovnost IPA [66] => |tʃ [67] => |ð [68] => |ə [69] => |ɟ [70] => |ɫ [71] => |ɲ [72] => |c / tɕ [73] => |ɾ [74] => |r [75] => |ʃ [76] => |θ [77] => |dz [78] => |dʒ [79] => |y [80] => |ʒ [81] => |- [82] => |Poznámka k výslovnosti [83] => |jako české '''č''' [84] => |jako anglické znělé '''th''' [85] => |[[šva]] (neutrální samohláska) [86] => |jako české '''ď''', příp. velmi měkké '''dž''' [87] => |jako ruské '''л''' („tvrdé L“) [88] => |jako české '''ň''' [89] => |jako '''ť''', případně '''ć''' („měkké Č“) [90] => |[[alveolární verberanta]] („měkké R“) [91] => |jako české '''r''', případně delší [92] => |jako české '''š''' [93] => |jako anglické neznělé '''th''' [94] => |jako slovenské '''dz''' [95] => |jako české '''dž''' [96] => |jako německé '''ü''' (zaokrouhlené) [97] => |jako české '''ž''' [98] => |} [99] => Znak '''ç''' se někdy zapisuje i jako ''ch'' nebo výjimečně ''q''. [100] => [101] => Pro albánštinu je charakteristický velmi častý výskyt [[grafém]]u '''ë''', tzv. [[šva]], zejména v koncovkách slov. [102] => [103] => == Písmo == [104] => Dnes se albánština píše upravenou latinkou, jak je vidět ve výše uvedené tabulce. Před rokem [[1908]] byly nicméně užívány hned čtyři hlavní písemné soustavy: [105] => [106] => * [[latinka]] (ve čtyřech variantách) [107] => * [[řecká abeceda|řecké písmo]] (ve dvou variantách) [108] => * turecko-arabské písmo [109] => * [[cyrilice]] [110] => [111] => V roce [[1908]], kdy se konal kongres v Monastiru ([[Bitola]]), byla jako celoalbánské písmo navržena upravená (resp. doplněná) [[latinka]], kterou postupně přijalo celé albánské společenství. [112] => [113] => == Příklady == [114] => [115] => === Číslovky === [116] => {| cellspacing="7" [117] => |- [118] => | '''Albánsky''' || '''Česky''' [119] => |- [120] => | një || jeden [121] => |- [122] => | dy || dva [123] => |- [124] => | tre || tři [125] => |- [126] => | katër || čtyři [127] => |- [128] => | pesë || pět [129] => |- [130] => | gjashtë || šest [131] => |- [132] => | shtatë || sedm [133] => |- [134] => | tetë || osm [135] => |- [136] => | nentë || devět [137] => |- [138] => | dhjetë || deset [139] => |} [140] => [141] => == Užitečné fráze == [142] => [143] => {| class="wikitable" [144] => | '''Albánsky''' [145] => | '''Česky''' [146] => |- [147] => | ''Çkemi! / Tungjatjeta!'' || Ahoj! [148] => |- [149] => | ''Mirëmëngjes!'' || Dobré ráno! [150] => |- [151] => | ''Mirëdita!'' || Dobrý den! [152] => |- [153] => | ''Mirëmbrëma!'' || Dobré odpoledne! [154] => |- [155] => | ''Natën e mirë!'' || Dobrou noc! [156] => |- [157] => | ''Mirupafshim!'' || Na shledanou! [158] => |- [159] => | ''Po / Jo'' || Ano / Ne [160] => |- [161] => | ''Ndoshta'' || Možná [162] => |- [163] => | ''Në rregull!'' || OK! [164] => |- [165] => | ''Faleminderit!'' || Děkuji! [166] => |- [167] => | ''Je i mirëpritur!'' || Prosím! [168] => |- [169] => | ''Më falni'' || Promiňte [170] => |- [171] => | ''Më vjen keq'' || To mě mrzí [172] => |} [173] => [174] => == Slovník == [175] => [176] => {| class="wikitable" [177] => | '''Albánsky''' [178] => | '''Česky''' [179] => |- [180] => | ''e kuqe'' || červená [181] => |- [182] => | ''e gjelbër'' || zelená [183] => |- [184] => | ''e verdhë'' || žlutá [185] => |- [186] => | ''portokalli'' || oranžová [187] => |- [188] => | ''blu'' || tmavě modrá [189] => |- [190] => | ''e kaltër'' || světle modrá [191] => |- [192] => | ''kafe'' || hnědá [193] => |- [194] => | ''e purpurtë'' || fialová [195] => |- [196] => | ''e bardhë'' || bílá [197] => |- [198] => | ''rozë'' || růžová [199] => |- [200] => | ''e zezë'' || černá [201] => |- [202] => | ''e hirtë'' || šedá [203] => |- [204] => | ''telefon'' || telefon [205] => |- [206] => | ''çelësa'' || klíče [207] => |- [208] => | ''krevat'' || postel [209] => |- [210] => | ''shtëpi'' || dům [211] => |- [212] => | ''banjo'' || koupelna [213] => |- [214] => | ''dush'' || sprcha [215] => |- [216] => | ''Ku janë valixhet?'' || Kde jsou kufry? [217] => |- [218] => | ''pasaportë'' || cestovní pas [219] => |- [220] => | ''kartë krediti'' || kreditní karta [221] => |- [222] => | ''sapun'' || mýdlo [223] => |- [224] => | ''brisk'' || břitva [225] => |- [226] => | ''pastë dhëmbësh'' || zubní pasta [227] => |- [228] => | ''furçë dhëmbësh'' || zubní kartáček [229] => |- [230] => | ''krëhër'' || hřeben [231] => |- [232] => | ''furçë flokësh'' || kartáč na vlasy [233] => |- [234] => | ''peshqir'' || ručník [235] => |- [236] => | ''thikë'' || nůž [237] => |- [238] => | ''pirun'' || vidlička [239] => |- [240] => | ''lugë'' || lžíce [241] => |- [242] => | ''pjatë'' || talíř [243] => |- [244] => | ''shkopinj'' || jídelní hůlky [245] => |- [246] => | ''tigan'' || pánev [247] => |- [248] => | ''pije me gaz'' || kola [249] => |- [250] => | ''çaj'' || čaj [251] => |- [252] => | ''ujë'' || voda [253] => |- [254] => | ''birrë'' || pivo [255] => |- [256] => | ''verë'' || víno [257] => |- [258] => | ''qumësht'' || mléko [259] => |- [260] => | ''kafe'' || káva [261] => |- [262] => | ''vezë'' || vejce [263] => |- [264] => | ''bukë e thekur'' || toust [265] => |- [266] => | ''sheqer'' || cukr [267] => |- [268] => | ''gjalpë'' || máslo [269] => |- [270] => | ''djathë'' || sýr [271] => |- [272] => | ''bukë'' || chléb [273] => |- [274] => | ''oriz'' || rýže [275] => |- [276] => | ''peshk'' || ryba [277] => |- [278] => | ''hudhër'' || česnek [279] => |- [280] => | ''patate të skuqura'' || chips [281] => |- [282] => | ''pica'' || pizza [283] => |- [284] => | ''hamburger'' || hamburger [285] => |- [286] => | ''mango'' || mango [287] => |- [288] => | ''banane'' || banán [289] => |- [290] => | ''mollë'' || jablko [291] => |- [292] => | ''dardhë'' || hruška [293] => |- [294] => | ''luleshtrydhe'' || jahoda [295] => |- [296] => | ''portokall-shegë'' || granátové jablko [297] => |- [298] => | ''limon'' || citron [299] => |- [300] => | ''portokall'' || pomeranč [301] => |- [302] => | ''mjedër'' || maliny [303] => |- [304] => | ''rrush'' || hrozny [305] => |- [306] => | ''kumbull'' || švestka [307] => |- [308] => | ''domate'' || rajčata [309] => |- [310] => | ''misër i ëmbël'' || sladká kukuřice [311] => |- [312] => | ''karrotë'' || mrkev [313] => |- [314] => | ''qepë'' || cibule [315] => |- [316] => | ''kastravec / trangull'' || okurka [317] => |- [318] => | ''patate'' || brambory [319] => |- [320] => | ''kërpudhë'' || houby [321] => |- [322] => | ''kokë'' || hlava [323] => |- [324] => | ''faqe'' || tvář [325] => |- [326] => | ''qafë'' || krk [327] => |- [328] => | ''flokë'' || vlasy [329] => |- [330] => | ''vesh'' || ucho [331] => |- [332] => | ''sy'' || oko [333] => |- [334] => | ''hundë'' || nos [335] => |- [336] => | ''gojë'' || ústa [337] => |- [338] => | ''gjuri'' || koleno [339] => |- [340] => | ''bërryl'' || loket [341] => |- [342] => | ''kyç këmbe'' || kotník [343] => |- [344] => | ''këmbe'' || noha [345] => |- [346] => | ''këmbe'' || chodidlo [347] => |- [348] => | ''gisht i madh'' || palec [349] => |- [350] => | ''gisht'' || prst [351] => |- [352] => | ''kyç dore'' || zápěstí [353] => |- [354] => | ''krah'' || paže [355] => |- [356] => | ''dorë'' || ruka [357] => |} [358] => [359] => == Vzorový text == [360] => Otčenáš (modlitba Páně): [361] => : Ati ynë që je në qiell, u shënjtëroftë emri yt. [362] => : arthtë mbretëria jote; u bëftë dëshira jote, [363] => : si në qiell, edhe mbi dhe. [364] => : bukën tonë të përditëshme jepna neve sot; [365] => : edhe falna fajet tona, [366] => : sikundër edhe ne ua falim fajtorëvet tanë; [367] => : edhe mos na shtjerë në ngasje, po shpëtona nga i ligu; [368] => : sepse jotja është mbretëria e fuqia e lavdia në jetët të jetëvet. [369] => : Amin. [370] => [371] => == Dialekty albánštiny == [372] => Řeka [[Shkumbini]], která protéká střední Albánií od východu k západu, od sebe odděluje dvě skupiny albánských mluvčích: na severu žijící [[Gegové|Gegy]] a na jihu žijící [[Toskové|Tosky]]. [373] => [374] => [[Gegové]] tvoří dvě třetiny všech albánských mluvčích a jsou mezi nimi jak katolíci, tak muslimové. Jižní [[Toskové]] jsou buď muslimové nebo pravoslavní. Každý z těchto hlavních dialektů se dále dělí na nářečí. [375] => [376] => Nářečí [[gegština|gegštiny]]: [377] => [378] => * severní [379] => * centrální [380] => * jižní [381] => [382] => V rámci severního nářečí gegštiny se rozlišuje jeho severozápadní a severovýchodní varianta [383] => [384] => Nářečí [[Toskičtina|toskičtiny]]: [385] => [386] => * severní [387] => * jižní [388] => [389] => Jižní varieta se často dělí dále na podskupiny pojmenované [[Çamëria]] a [[Labëria]]. [390] => [391] => Až do 1. světové války existovala tedy dvojí literární tradice, stavějící na obou těchto dialektech. Dlouhodobá politická a společenská nestabilita (tj. hlavně zábor Albánie osmanskou říší) zabránily tomu, aby se jeden z dialektů prosadil jako hlavní. Již v roce 1917 došlo k pokusu uzákonit celostátní úřední jazyk, založený na jihogegském (konkrétně [[elbasan]]ském) nářečí, ovšem tato snaha selhala. Po skončení 2. světové války se tedy do těchto snah vložil (komunistický) stát. Protože hlavní úlohu v komunistické straně a tím i ve státním aparátu v té době hráli politici z jižní Albánie, došlo nakonec v roce 1972 ke sjednocení úřední albánštiny na severotoskském základu s gegskými prvky. Gegština tak byla na ústupu jak v politickém, tak v literárním životě. Po zhroucení komunistického režimu došlo k oživení literární tvorby v gegštině. [392] => [393] => == Tradice české albanistiky == [394] => Základy české albanistiky položil známý český filolog, [[Jan Urban Jarník]]. [395] => [396] => == Literatura == [397] => * Hoxha, M., Gojani-Jakupi, L. ''Česko-albánský slovník a konverzace''. LEDA. 1. vyd. 2004.192 S. {{ISBN|80-7335-035-1}}. [398] => * Tomková, H., Monari, V. ''Albánsko-český a česko-albánský slovník''. LEDA. 1. vyd. 2007. 592 S. {{ISBN|978-80-7335-110-6}}. [399] => * Gramelová, Lucie. ''Mluvnice albánštiny''. Tribun EU. 1. vyd. 2008. 78 S. {{ISBN|978-80-7399-585-0}}. [400] => * Kolektiv autorů. ''Česko-albánská konverzace''. Lingea. 1. vyd. 2010. 320 S. {{ISBN|978-80-87062-97-5}}. [401] => * Surovčák, Martin.'' Základy albanistiky''. Brno, FF MU. 1. vyd. 2013. 183 S. [402] => * ''V zemi Škipetarů''. In: Plav, 6/2010. Měsíčník pro světovou literaturu. 48 S. [403] => [404] => == Externí odkazy == [405] => * {{Wikislovník|heslo=albánština}} [406] => * {{Commonscat}} [407] => [408] => {{InterWiki|code=sq|Albánská}} [409] => {{IPA3}} [410] => {{Pahýl}} [411] => {{Indoevropské jazyky}} [412] => [413] => {{Autoritní data}} [414] => {{Portály|Jazyk|Albánie}} [415] => [416] => [[Kategorie:Albánština| ]] [417] => [[Kategorie:Jazyky Albánie]] [418] => [[Kategorie:Jazyky Kosova]] [419] => [[Kategorie:Jazyky Severní Makedonie]] [420] => [[Kategorie:Jazyky Řecka]] [421] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [422] => [[Kategorie:Klasické indoevropské jazyky]] [] => )
good wiki

Albánština

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Albánie','Severní Makedonie','Kosovo','Itálie','Řecko','Indoevropské jazyky','1908','Latinka','Toskové','gegština','šva','Černá Hora'

1908

Albánie

Gegština

Itálie

Kosovo

Latinka

Řecko

Šva