Array ( [0] => 15480476 [id] => 15480476 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Albánie [uri] => Albánie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=evropském státě Albánie|druhý=kavkazské Albánii|stránka=Albánie (kavkazská)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Albánie [3] => | úřední název česky = Albánská republika [4] => | úřední název = Republika e Shqipërisë [5] => | vlajka = Flag of Albania.svg [6] => | článek o vlajce = Albánská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Albania.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Albánie [9] => | mapa umístění = Europe-Albania.svg [10] => | rozloha = 28 748 [11] => | rozlmisto = 140 [12] => | procent vody = 4,7 [13] => | počet obyvatel = 2 793 592 [14] => | obyvmisto = 137 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2022]] [16] => | hustota = 97 [17] => | hustmisto = 82 [18] => | HDI = 0,796 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = vysoký [21] => | HDI aktuální k = 2021 [22] => | HDImísto = 67 [23] => | jazyk = [[albánština]] (dialekty [[gegština|gegský]] na severu, [[toskičtina|toskický]] na jihu), [[italština]], [[řečtina]], [[arumunština]], [[makedonština]] [24] => | náboženství = [[islám]] 59 %, [[Křesťanství v Albánii|křesťané]] 17 %, ateisté 9 %, neuvedeno 15 % [25] => | nejvyšší hora = [[Velký Korab]] [26] => | výška nejvyšší hory = 2764 Europe Ultra-Prominences [27] => http://peaklist.org/WWlists/ultras/EuroCoreP1500m.html [28] => | státní zřízení = [[parlamentní republika]] [29] => | hlavní město = [[Soubor:Stema e Bashkisë Tiranë.svg|15px|alt=Znak Tirany]] [[Tirana]] [30] => | funkce1 = Prezident [31] => | vládce1 = [[Bajram Begaj]] [32] => | funkce2 = Předseda vlády [33] => | vládce2 = [[Edi Rama]] [34] => | článek o hymně = Albánská hymna [35] => | hymna = Hymni i Flamurit [36] => | datum vzniku = [[28. listopad]]u [[1912]] [37] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]] [38] => | měna = [[albánský lek]] (=100 qindarka) [39] => | kód měny = ALL [40] => | HDP/ob. = 19 566{{Citace elektronické monografie | korporace = Mezinárodní měnový fond | titul=Download World Economic Outlook database: October 2023 (Albania) | url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=914,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1| datum přístupu=2023-11-24}} [41] => | HDP/ob.misto = 83 [42] => | HDP aktuální k = 2023 [43] => | Gini = 34,3 [44] => | Gini aktuální k = 2019 [45] => | ison = 008 [46] => | iso3 = ALB [47] => | iso2 = AL [48] => | mpz = AL [49] => | doména = al [50] => | předvolba = +355 [51] => | čas = +1 [52] => | commonscat = Albania [53] => | soubor hymny = Hymni i Flamurit instrumental.ogg [54] => | motto = Ti Shqipëri, më jep nder, më jep emrin shqiptar [55] => | motto překlad = Ty Albánie, dáváš mi čest, ty mi dáváš jméno Albánec [56] => }}'''Albánie''' ({{Vjazyce2|sq|''Shqipëri''}} nebo {{Cizojazyčně|sq|''Shqipëria''}}), plným názvem '''Albánská republika''' (albánsky {{Cizojazyčně|sq|''Republika e Shqipërisë''}}) je stát v jihovýchodní Evropě. Země se nachází na Balkáně na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Jónské moře|Jónského]] moře a sousedí na pevnině s [[Černá Hora|Černou Horou]] na severozápadě, s [[Kosovo|Kosovem]] na severovýchodě, se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] na východě a [[Řecko|Řeckem]] na jihu. Krajina země sahá od členitých hor [[Prokletije]] a pohořích [[Korab]], Skanderbeg, [[Pindos]] a [[Kanali]] až po úrodné nížinné roviny táhnoucí se od pobřeží Jaderského a Jónského moře. Albánie má rozlohu 28 748 km2 a žije zde 2,8 milionů obyvatel, hlavním a [[Seznam měst v Albánii|největším městem]] země je [[Tirana]], následují [[Drač]] (Durrës), [[Vlora]], [[Elbasan]] a [[Skadar]]. [57] => [58] => Ve starověku osídlili [[Ilyrové]] severní a centrální oblasti Albánie, zatímco [[Epiroté]] žili na jihu. Na pobřeží bylo založeno několik významných [[Řecká kolonizace|řeckých kolonií]]. Ve 2. století př. n. l. byl region připojen k [[Římská republika|Římské republice]] a po rozdělení [[Římská říše|Římské říše]] se stal součástí [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. První známé [[Albánci|albánské]] autonomní knížectví - [[Arbešské knížectví]] - vzniklo ve 12. století. [[Albánské království (1272–1368)|Albánské království]], [[Albánské knížectví (středověk)|Albánské knížectví]] a [[Benátská Albánie]] vznikly mezi 13. a 15. stoletím v různých částech země spolu s dalšími albánskými knížectvími a politickými celky. Koncem 15. století se Albánie stala součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]], a to až do roku 1912, kdy vyhlásil nezávislost moderní albánský stát. V roce 1939 bylo [[Albánské království]] napadeno [[Italské království|Itálií]] a stalo se [[Italský protektorát v Albánii (1939–1943)|Velkou Albánií]], která se během druhé světové války [[Albánské království (1943–1944)|stala protektorátem]] [[Nacistické Německo|nacistického Německa]].{{Cite book|url=https://books.google.com/books?id=t7KNgpZRnM8C&q=Albania+nazi+protectorate&pg=PA181|title=Invoking Humanity: War, Law and Global Order|last=Zolo|first=D.|publisher=Continuum International Publishing Group|page=180|date=27 August 2002|isbn=9780826456564}} Po válce vznikla [[Albánská socialistická lidová republika]], která trvala až do [[Pád komunismu v Evropě|revolucí v roce 1991]], které skončily pádem komunismu v Albánii a nakonec vznikem současné Albánské republiky. [59] => [60] => Albánie je [[Unitární stát|unitární]] [[parlamentní republika]]. Patří mezi [[Rozvojová země|rozvojové země]], v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] je na 67. místě na světě, její [[Ekonomika Albánie|ekonomice s vyšším středním příjmem]] dominuje [[Terciární sektor|sektor služeb]], následovaný zpracovatelským průmyslem.{{cite web|url=http://data.worldbank.org/country/albania/|title=Albania|publisher=The World Bank|access-date=13 September 2014|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20140921063450/http://data.worldbank.org/country/albania|archive-date=21 September 2014}} Po pádu komunismu v roce 1990 prošla Albánie procesem přechodu od centralizovaného plánování k [[Tržní ekonomika|tržnímu hospodářství]].Reports: Poverty Decreases in Albania After Years of Growth. Dow Jones Newswires, 201-938-5500 201-938-5500 201-938-5500.[http://www.nasdaq.com/aspx/stock-market-news-story.aspx?storyid=200904231403dowjonesdjonline000935&title=reports-poverty-decreases-in-albania-after-years-of-growth Nasdaq.com]"Albania plans to build three hydropower plants". ''People's Daily''"Strong GDP growth reduces poverty in Albania-study". [[Reuters]].[https://www.forbes.com/feeds/afx/2009/04/23/afx6330798.html Forbes.com] {{Wayback|url=https://www.forbes.com/feeds/afx/2009/04/23/afx6330798.html |date=20120117000000 }} Svým občanům poskytuje [[Sociální péče|sociální zabezpečení]], všeobecný systém zdravotní péče a bezplatné základní a střední vzdělání.{{cite web|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-date=2022-10-09|url-status=live|title=Human Development Report 2021/2022|language=en|publisher=[[United Nations Development Programme]]|date=8 September 2022|access-date=8 September 2022}} Albánie je členem [[Organizace spojených národů]], [[Světová banka|Světové banky]], [[Severoatlantická aliance|Severoatlantické aliance]], [[Světová obchodní organizace|Světové obchodní organizace]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Organizace islámské spolupráce]] a [[UNESCO]]. Od roku 2014 je oficiálním kandidátem na členství v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Je jedním ze zakládajících členů [[Energetické společenství pro jihovýchodní Evropu|Energetického společenství pro jihovýchodní Evropu]], [[Organizace černomořské ekonomické spolupráce|Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci]] a [[Unie pro Středomoří]]. [61] => [62] => == Název == [63] => Historický původ názvu „Albánie“ lze vysledovat až do [[Latina#Různé typy latinského jazyka|středověké latiny]], přičemž se předpokládá, že jeho základ je spojen s ilyrským kmenem Albánců. Tato souvislost získává další podporu v díle starořeckého geografa [[Klaudios Ptolemaios|Klaudia Ptolemaia]] z 2. století n. l., kde zahrnul sídllo Albanopolis ležící severovýchodně od [[Drač|Drače]].Madrugearu A, Gordon M. The wars of the Balkan Peninsula. Rowman & Littlefield, 2007. p. 146.{{Citace monografie [64] => | příjmení = Talbert [65] => | jméno = Richard J. A. [66] => | titul = Barrington atlas of the Greek and Roman world [67] => | vydavatel = Princeton university press [68] => | místo = Princeton (N.J.) Woodstock [69] => | strany = [70] => | isbn = 978-0-691-03169-9 [71] => | poznámka = Mapa 49 a poznámky [72] => }} Přítomnost středověkého osídlení s názvem [[Arbešské knížectví|Albanon]] nebo Arbanon naznačuje možnost historické kontinuity. Přesný vztah mezi těmito historickými zmínkami a otázka, zda Albanopolis bylo synonymem pro Albanon, však zůstává předmětem vědeckých debat.The Illyrians by J. J. Wilkes, 1992, {{ISBN|978-0-631-19807-9}}, page 279,"We cannot be certain that the Arbanon of Anna Comnena is the same as Albanopolis of the Albani, a place located on the map of Ptolemy (3.12)" [73] => [74] => Byzantský historik [[Michaél Attaleiates|Michael Attaleiates]] ve svém historickém popisu z 11. století uvádí nejstarší nezpochybnitelnou zmínku o Albáncích, když se zmiňuje o tom, že se v roce 1079 zúčastnili povstání proti [[Konstantinopol|Konstantinopoli]].{{Citace monografie [75] => | příjmení = Madgearu [76] => | jméno = Alexandru [77] => | titul = The wars of the Balkan Peninsula: their medieval origins [78] => | url = https://archive.org/details/warsofbalkanpeni0000madg [79] => | vydání = Rev. ed. [80] => | vydavatel = Scarecrow Press [81] => | místo = Lanham (Md.) [82] => | strany = 25 [83] => | isbn = 978-0-8108-5846-6 [84] => | poznámka = Učenci se stále přou o to, zda Albánci z roku 1042 byli Normané ze Sicílie [jižní Itálie], nebo zda jsou to skutečně Albánci [velký rod, který patřil k mnoha albánským rodům], kteří se v tomto období vyskytovali na albánském území. [85] => }} Kromě toho označil Arbanity za poddané pod vládou vévody z [[Drač|Dyrrachia]].Robert Elsei. ''The Albanian lexicon of Dion Von Kirkman. Earliest reference to the existence of the Albanian language'', pp. 113–122. Ve středověku se Albánie označovala jako ''Arbëri'' nebo ''Arbëni'', její obyvatelé se označovali jako ''Arbëreshë'' nebo ''Arbëneshë''.{{Cite web|url=http://www.pinocacozza.it/|title=pinocacozza.it|website=pinocacozza.it|access-date=23 November 2007|archive-date=30 December 2019|archive-url=https://web.archive.org/web/20191230223257/http://www.pinocacozza.it/|url-status=dead}} Albánci používají při označování svého národa výrazy ''Shqipëri'' nebo ''Shqipëria'', což jsou označení, jejichž historický původ sahá až do 14. století,{{cite book|last=Matasović|first=Ranko|year=2019|title=A Grammatical Sketch of Albanian for Students of Indo European|url=http://mudrac.ffzg.unizg.hr/~rmatasov/Albanian.pdf|archive-url=https://ghostarchive.org/archive/20221009/http://mudrac.ffzg.unizg.hr/~rmatasov/Albanian.pdf|archive-date=2022-10-09|url-status=live|place=Zagreb|page=39}} avšak teprve na přelomu 17. a 18. století tyto výrazy postupně mezi Albánci vytlačily ''Arbëria'' a ''Arbëreshë'',{{cite book|last=Lloshi|first=Xhevat|chapter=Albanian|editor1-last=Hinrichs|editor1-first=Uwe|editor2-last=Büttner|editor2-first=Uwe|title=Handbuch der Südosteuropa-Linguistik|year=1999|location=Wiesbaden|publisher=Otto Harrassowitz Verlag|isbn=9783447039390|chapter-url=https://books.google.com/books?id=Phyvk2tPaYQC|page=277}} tyto dva výrazy jsou obecně vykládány jako symboly „Dětí orlů“ a „Země orlů“.Kristo Frasheri. ''History of Albania (A Brief Overview)''. Tirana, 1964.{{cite web|url=http://mirror.undp.org/albania/download/pdf/albanian.pdf|title=The Albanian Language|last=Lloshi|first=Xhevat|publisher=United Nations Development Programme|access-date=9 November 2010|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20110709114947/http://mirror.undp.org/albania/download/pdf/albanian.pdf|archive-date=9 July 2011}} [86] => [87] => == Dějiny == [88] => {{Podrobně|Dějiny Albánie}} [89] => [[Soubor:Kamenicë Tumulus, Albania 2018 02.jpg|vlevo|náhled|Mohylové pohřebiště v Kamenici (dnes součást města [[Korçë]])]] [90] => Důkazy o [[paleolit]]ické populaci [[Neandertálec|neandrtálců]] na území Albánie byly objeveny na jihu země v [[Xarrë]] (v kraji [[Vlora (kraj)|Vlora]]) a v jejím středu, nedaleko [[Tirana|Tirany]], v pohoří [[Dajti]].{{Citace monografie [91] => | příjmení = Cook [92] => | jméno = Stanley Arthur [93] => | příjmení2 = Charlesworth [94] => | jméno2 = Martin Percival [95] => | příjmení3 = Bury [96] => | jméno3 = John Bagnell [97] => | titul = The Cambridge Ancient History [98] => | url = https://books.google.cz/books?id=vXljf8JqmkoC&pg=PA187&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [99] => | vydavatel = Cambridge University Press [100] => | počet stran = 1086 [101] => | isbn = 978-0-521-22496-3 [102] => | poznámka = Google-Books-ID: vXljf8JqmkoC [103] => | jazyk = en [104] => }} Mezi objevené předměty v jeskyni poblíž Xarrë patří nástroje z [[Pazourek|pazourku]] a [[jaspis]]u, zatímco v Dajti šlo o kostěné a kamenné nástroje podobné těm z [[Aurignacien|aurignacienské kultury]]. Ve střední a jižní Albánii bylo nalezeno také mnoho artefaktů z [[Doba železná|doby železné]] a [[Doba bronzová|bronzové]], poblíž [[Mohyla|mohylových]] pohřebišť. [105] => [[Soubor:Thesauròs di Phoinike.jpg|vlevo|náhled|Ruiny [[Foiniké]]]] [106] => Archeologové došli k závěru, že tyto oblasti byly osídleny od poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem [[Indoevropané|indoevropskými]] lidmi, kteří mluvili [[Protořečtina|protořeckým]] jazykem. Část této historické populace se později kolem roku 1600 př. n. l. přestěhovala do [[Mykény|Mykén]], kde založila [[Mykénská civilizace|mykénskou civilizaci]].{{Citace monografie [107] => | příjmení = Crossland [108] => | jméno = R. A. [109] => | příjmení2 = Birchall [110] => | jméno2 = Ann [111] => | titul = Bronze Age Migrations in the Aegean; Archaeological and Linguistic Problems in Greek Prehistory: Proceedings of the First International Colloquium on Aegean Prehistory, Sheffield [112] => | url = https://books.google.cz/books?id=MUkbAAAAYAAJ&redir_esc=y [113] => | vydavatel = Duckworth [114] => | počet stran = 430 [115] => | isbn = 978-0-7156-0580-6 [116] => | poznámka = Google-Books-ID: MUkbAAAAYAAJ [117] => | jazyk = en [118] => }} Dalším starořecky mluvícím kmenem byli [[Chaoniané]] na jihu dnešní Albánie, ti vybudovali město [[Foiniké]] (dnešní [[Finiq]]). Jejich území se později stalo součástí [[Epirus|Epiru]], důležitého antického království, jež ovlivňovalo i [[Starověké Řecko|starořecké]] dějiny.{{Citace periodika [119] => | příjmení = Piccinini [120] => | jméno = Jessica [121] => | titul = Past and Present Scholarship on The Politeia of the Epirotes and a New Book on the History of Molossia [122] => | periodikum = L'Antiquité Classique [123] => | datum vydání = 2015 [124] => | ročník = 84 [125] => | strany = 227–235 [126] => | issn = 0770-2817 [127] => | url = https://www.jstor.org/stable/90005013 [128] => | datum přístupu = 2022-05-12 [129] => }} [130] => [[Soubor:Ballaios Epirus.jpg|vlevo|náhled|Mince s vyobrazením [[Ballaios|Ballaiose]], vládce kmene [[Ardiaei]] v letech 260-230 př. n. l.]] [131] => Dalším z příchozích kmenů byli [[Thrákové]], kteří se usadili zejména na západě země. Důležitou skupinou kmenů pro albánskou etnogenezi pak byli [[Ilyrové]], kteří se na albánském území začali objevovat kolem roku 2000 př. n. l.. Byli to lidé mluvící [[Indoevropské jazyky|indoevropským jazykem]]. Ilyrský kmen ''Albanoi'' dal zemi její dnešní název.{{Citace periodika [132] => | příjmení = Georgiev [133] => | jméno = Vladimir [134] => | titul = The Genesis of the Balkan Peoples [135] => | periodikum = The Slavonic and East European Review [136] => | datum vydání = 1966 [137] => | ročník = 44 [138] => | číslo = 103 [139] => | strany = 285–297 [140] => | issn = 0037-6795 [141] => | url = https://www.jstor.org/stable/4205776 [142] => | datum přístupu = 2021-05-26 [143] => }} Ovšem jen pro svět, v Albánii samotné převládá označení ''Shqipëria'', které bylo odvozeno od slovesa mluvit či "mluvit jasně, srozumitelně".{{Citace monografie [144] => | příjmení = Elsie [145] => | jméno = Robert [146] => | titul = A Dictionary of Albanian Religion, Mythology and Folk Culture [147] => | url = https://books.google.cz/books?id=N_IXHrXIsYkC&pg=PA79&lpg=PA79&dq=Shqip%C3%ABria+speak+clearly&source=bl&ots=JWIimQuK5K&sig=ACfU3U2v-cXEcPGcYGo2PMbJLRo8uIFnfg&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi0gqax2ebwAhVHNOwKHTC_CPoQ6AEwGXoECBoQAw#v=onepage&q=Shqip%C3%ABria%20speak%20clearly&f=false [148] => | vydavatel = C. Hurst [149] => | počet stran = 384 [150] => | isbn = 978-1-85065-570-1 [151] => | poznámka = Google-Books-ID: N_IXHrXIsYkC [152] => | jazyk = en [153] => }} Nejdůležitější ilyrský kmen, který ovládal většinu dnešní Albánie, se však nazýval [[Ardiaei]].{{Citace periodika [154] => | příjmení = Pajakowski [155] => | jméno = Włodzimierz [156] => | titul = Die Ardiäer—Ihre Wohnsitze und Ihre Historische Rolle [157] => | periodikum = Godišnjak Centra za balkanološka ispitivanja [158] => | datum vydání = 1975 [159] => | číslo = 14 [160] => | strany = 109–121 [161] => | issn = 0350-0020 [162] => | jazyk = German [163] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=748458 [164] => | datum přístupu = 2022-05-12 [165] => }} K nejvýznamnějším ilyrským památkám v Albánii patří ruiny města [[Byllis]]. [166] => [167] => === Antika === [168] => [[Soubor:Apollonia, Albania (by Pudelek) - Monument of Agonothetes.JPG|vlevo|náhled|Pozůstatky Apollonie]] [169] => Starověké antické zdroje často hovoří o oblasti dnešní Albánie jako o [[Ilýrie|Ilýrii]].{{Citace elektronického periodika [170] => | titul = Illyria {{!}} historical region, Europe {{!}} Britannica [171] => | periodikum = www.britannica.com [172] => | url = https://www.britannica.com/place/Illyria [173] => | jazyk = en [174] => | datum přístupu = 2022-05-12 [175] => }} Je ovšem sporné, zda šlo skutečně o státní útvar, ilyrské kmeny se patrně nikdy zcela nesjednotily. Ilyrské území nakonec začali kolonizovat zhruba v [[7. století př. n. l.]] [[Řekové]]. Z této doby například pochází [[Butrint]], město na jihu země.{{Citace elektronického periodika [176] => | titul = Butrint [177] => | periodikum = World History Encyclopedia [178] => | url = https://www.worldhistory.org/Butrint/ [179] => | jazyk = en [180] => | datum přístupu = 2021-05-26 [181] => }} Dnes je památkou [[UNESCO]].{{Citace elektronického periodika [182] => | příjmení = [183] => | jméno = [184] => | titul = Butrint [185] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [186] => | url = https://whc.unesco.org/en/list/570/ [187] => | jazyk = en [188] => | datum přístupu = 2021-05-26 [189] => }} Další významnou řeckou osadou na území dnešní Albánie byla [[Apollonia (Ilýrie)|Apollonia]], na jejíž akademii studoval i císař [[Augustus]].{{Citace elektronického periodika [190] => | titul = Apollonia - Where Roman emperor Augustus studied Philosophy [191] => | periodikum = Albania.al [192] => | url = https://albania.al/destinations/apollonia/ [193] => | datum přístupu = 2022-05-12 [194] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220702194629/https://www.albania.al/destinations/apollonia/ [195] => | datum archivace = 2022-07-02 [196] => }} Řekové v takových osadách vytvářely uzavřenou [[Oligarchie|oligarchii]] (jak si povšiml i [[Aristotelés]] ve své ''[[Politika (Aristotelés)|Politice]]''), která ovládala většinové a původní ilyrské obyvatelstvo (v případě Apollonie to byl ilyrské kmen [[Taulantové|Taulantů]]). Další z řeckých kolonií byl [[Epidamnos]] (Římany nazývaný Dyrrachium, dnes [[Drač]]). [[Thúkydidés]] vnitřní spory v Epidamnu označil za příčinu [[Peloponéská válka|peloponéské války]].{{Citace periodika [197] => | příjmení = Lang [198] => | jméno = Mabel L. [199] => | titul = Thucydides and the Epidamnian Affair [200] => | periodikum = The Classical World [201] => | datum vydání = 1968 [202] => | ročník = 61 [203] => | číslo = 5 [204] => | strany = 173–176 [205] => | issn = 0009-8418 [206] => | doi = 10.2307/4346440 [207] => | url = https://www.jstor.org/stable/4346440 [208] => | datum přístupu = 2022-05-12 [209] => }} [210] => [[Soubor:Queen Teuta orders the murder of Roman ambassadors.jpg|náhled|Královna [[Teuta]] nařizuje popravu římských vyslanců]] [211] => Řekové Ilyry silně ovlivnili, nikdy je však zcela neovládli. Zejména Ardiaeiové, s hlavním městem ve [[Skadar]]u, si udržovali nezávislost a jejich král [[Agron]] a jeho manželka [[Teuta]], jež vládla po jeho smrti, vytvořili silný stát, který se nadechoval k mohutné expanzi. Ta však narazila na moc [[Starověký Řím|Říma]], který vyhlásil království Ardiaeiů roku 229 př. n. l. válku, pod záminkou, že podporuje [[pirát]]ství.{{Citace periodika [212] => | příjmení = Badian [213] => | jméno = E. [214] => | titul = Notes on Roman Policy in Illyria (230-201 B.C.) [215] => | periodikum = Papers of the British School at Rome [216] => | datum vydání = 1952 [217] => | ročník = 20 [218] => | strany = 72–93 [219] => | issn = 0068-2462 [220] => | url = https://www.jstor.org/stable/40310498 [221] => | datum přístupu = 2022-05-10 [222] => }}{{Citace periodika [223] => | příjmení = Dell [224] => | jméno = Harry J. [225] => | titul = The Origin and Nature of Illyrian Piracy [226] => | periodikum = Historia: Zeitschrift für Alte Geschichte [227] => | datum vydání = 1967 [228] => | ročník = 16 [229] => | číslo = 3 [230] => | strany = 344–358 [231] => | issn = 0018-2311 [232] => | url = https://www.jstor.org/stable/4434993 [233] => | datum přístupu = 2022-05-10 [234] => }} Tím začaly tzv. [[ilyrské války]]. Skončily roku 167 př. n. l., kdy Římané porazili a uvěznili posledního nezávislého ardiaeiského krále [[Gentius|Gentia]].{{Citace monografie [235] => | příjmení = Cabanes [236] => | jméno = Pierre [237] => | titul = Les Illyriens de Bardylis à Genthios: IVe-IIe siècles avant J.-C. [238] => | url = https://books.google.cz/books?id=vuxqQgAACAAJ&dq=Les+Illyriens+de+Bardylis+%C3%A0+Genthios&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [239] => | vydavatel = SEDES [240] => | počet stran = 342 [241] => | isbn = 978-2-7181-3841-1 [242] => | poznámka = Google-Books-ID: vuxqQgAACAAJ [243] => | jazyk = fr [244] => }} Tím byl dokončen římský zábor ilyrského, tedy dnešního albánského území. [245] => [[Soubor:Amfiteatr rzymski w Durrës 1.jpg|vlevo|náhled|Římský [[amfiteátr v Drači]]]] [246] => [[Starověký Řím|Římská říše]] umožnila na území dnešní Albánie rozvoj a potlačila meziklanové spory. Vznikly [[přístav]]y, mnohé [[Pevnost (stavba)|pevnosti]], [[akvadukt]]y a [[silnice]] [[Via Egnatia]].{{Citace periodika [247] => | příjmení = Hammond [248] => | jméno = N. G. L. [249] => | titul = The Western Part of the via Egnatia [250] => | periodikum = The Journal of Roman Studies [251] => | datum vydání = 1974 [252] => | ročník = 64 [253] => | strany = 185–194 [254] => | issn = 0075-4358 [255] => | doi = 10.2307/299268 [256] => | url = https://www.jstor.org/stable/299268 [257] => | datum přístupu = 2021-05-26 [258] => }} Římané dnešní albánské území zahrnuli do několika provincií: [[Ilýrie (provincie)|Ilyrica]], [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]], [[Makedonie (provincie)|Makedonie]], [[Moesie]] i [[Epirus (provincie)|Epiru]]. V pozdějších dobách to pak byly [[Horní Moesie]] a v roce 284 pak provincie [[Praevalitana]], jejímž hlavním městem byla Scodra (dnešní [[Skadar]]). [259] => [260] => Na konci [[4. století]] se do země rozšířilo [[křesťanství]]. Po rozdělení Římské říše Albánie spadala pod [[Byzantská říše|Východořímskou]], neboli Byzantskou říši. Její součástí zůstala až do roku [[1204]]. Vymizení ilyrské etnické identity zůstává nevyjasněnou otázkou, patrně souvisí se [[Slované|slovanskými]] invazemi do oblasti v 6. a 7. století. Právě ze 7. století pochází poslední písemná zmínka o Ilyrech.{{Citace monografie [261] => | příjmení = Schaefer [262] => | jméno = Richard T. [263] => | titul = Encyclopedia of Race, Ethnicity, and Society [264] => | url = https://books.google.cz/books?id=jscZAQAAIAAJ&redir_esc=y [265] => | vydavatel = SAGE Publications [266] => | počet stran = 584 [267] => | isbn = 978-1-4129-2694-2 [268] => | poznámka = Google-Books-ID: jscZAQAAIAAJ [269] => | jazyk = en [270] => }} [271] => [272] => === Středověká knížectví === [273] => [[Soubor:Venice1400.png|náhled|vlevo|Albánská knížectví ve 14. století|215x215pixelů]] [274] => Byzantinský vliv ohrožovalo [[Druhá bulharská říše|Bulharsko]], a později další státy, hlavně ze [[sever]]u [[Raška (region)|Raška]], [[Knížectví Zeta|Zeta]] a [[Benátská republika]]. Z roku 1079 pochází první písemná zmínka o Albáncích, v díle byzantského kronikáře [[Michael Attaleiates|Michaela Attaleiatese]].{{Citace periodika [275] => | příjmení = Quanrud [276] => | jméno = John [277] => | titul = The Albanoi in Michael Attaleiates’ History: revisiting the Vranoussi-Ducellier debate [278] => | periodikum = Byzantine and Modern Greek Studies [279] => | datum vydání = 2021-10 [280] => | ročník = 45 [281] => | číslo = 2 [282] => | strany = 149–165 [283] => | issn = 0307-0131 [284] => | doi = 10.1017/byz.2021.11 [285] => | jazyk = en [286] => | url = https://www.cambridge.org/core/journals/byzantine-and-modern-greek-studies/article/abs/albanoi-in-michael-attaleiates-history-revisiting-the-vranoussiducellier-debate/E134AA6C7CB77580151F6CFB6BB1C5E7 [287] => | datum přístupu = 2022-05-10 [288] => }} [[Velké schizma|Velké křesťanské schizma]] rozštěpilo v 11. století i Albánii, sever se stal katolickým, jih [[Pravoslaví|pravoslavným]]. [289] => [[Soubor:Principality of Arbanon banner of arms blue.svg|náhled|Prapor [[Arbešské knížectví|Arbešského knížectví]]]] [290] => Na přelomu 12. a 13. století vznikl první albánský státní útvar, bylo jím [[Arbešské knížectví]]. Jeho prvním vládcem byl [[Archón|archont]] [[Progon]], střediskem město [[Krujë|Kruja]]. Stát existoval 65 let, než se musel podrobit [[Epirský despotát|Epirskému despotátu]]. [291] => [[Soubor:Ruins of the Church of Shirgj 3.jpg|vlevo|náhled|215x215pixelů|Ruiny kláštera Shirgj, který nechala postavit Helena z Anjou]] [292] => Několik let po rozpadu Arbašského knížectví uzavřel francouzský a sicilský král [[Karel I. z Anjou|Karel z Anjou]], v součinnosti s [[papež]]em, dohodu s albánskými vládci a slíbil, že bude chránit jejich starověké svobody. V roce 1272 tak založil [[Albánské království (1272–1368)|Albánské království]] a dobyl pro něj území na úkor Epirského despotátu. Následně bylo v zemi velmi šířeno [[Katolicismus|katolictví]], zejména díky Karlově sestřenici [[Helena z Anjou|Heleně z Anjou]], za jejíž vlády bylo postaveno kolem 30 katolických kostelů a klášterů především v severní Albánii. [293] => [294] => Ve 14. až 15. století držela pás albánského pobřeží [[Benátská republika]] (tzv. [[Benátská Albánie]]).{{Citace monografie [295] => | příjmení = Schmitt [296] => | jméno = Oliver Jens [297] => | titul = Das venezianische Albanien (1392-1479) [298] => | url = https://books.google.cz/books?id=tTdpAAAAMAAJ&redir_esc=y [299] => | vydavatel = Oldenbourg [300] => | počet stran = 716 [301] => | isbn = 978-3-486-56569-0 [302] => | poznámka = Google-Books-ID: tTdpAAAAMAAJ [303] => | jazyk = de [304] => }} [305] => [306] => Do své [[Srbská říše|Srbské říše]] území nakrátko začlenil [[Štěpán Dušan]]. Albáncům se pak podařilo založit řadu dalších, menších států, jako byl [[Artský despotát]] (1359–1416), [[Albánské knížectví (středověk)|Albánské knížectví]] (1328–1415), [[Kastriotské knížectví]] (1389–1444), Knížectví Muzaka (1280–1417, 1444-1450) nebo [[Dukagjinské knížectví]] (1387–1444). [307] => [308] => Neustálé válčení způsobilo rozsáhlé migrace obyvatelstva, které utíkalo buď na jih země, nebo na [[Apeninský poloostrov]]. [309] => [310] => === Osmánská nadvláda === [311] => [[Soubor:Skanderbeg engraving.jpg|vlevo|náhled|[[Skanderbeg]]]] [312] => Ve 20. až 30. letech 15. století začali postupně zemi ovládat [[Osmanská říše|Osmané]], v roce 1431 obsadili většinu Albánie. Tisíce Albánců následně uprchly do západní Evropy, zejména do [[Kalábrie]], [[Neapol]]e, [[Ragusa|Ragusy]] a na [[Sicílie|Sicílii]], jiní hledali ochranu v nepřístupných albánských horách. Proti Osmanům se postavila [[Lezhská liga]] vedená [[Skanderbeg|Gjergjem Kastrioti Skanderbegem]], který dokázal úspěšně na 20 let jejich vliv dočasně odstranit. Stal se tak legendou a klíčovou figurou, k níž se vztahuje moderní albánský nacionalismus.{{Citace periodika [313] => | příjmení = Nixon [314] => | jméno = Nicola [315] => | titul = Always already European: The figure of Skënderbeg in contemporary Albanian nationalism [316] => | periodikum = National Identities [317] => | datum vydání = 2010-03-01 [318] => | ročník = 12 [319] => | číslo = 1 [320] => | strany = 1–20 [321] => | issn = 1460-8944 [322] => | doi = 10.1080/14608940903542540 [323] => | url = https://doi.org/10.1080/14608940903542540 [324] => | datum přístupu = 2021-05-26 [325] => }} [326] => [327] => Osmané v Albánii ale nakonec vládli dalších pět století. Vytlačili [[křesťanství]] do hor a zavedli [[islám]] i vlastní kulturu.{{Citace periodika [328] => | příjmení = KOPAŃSKI [329] => | jméno = Ataullah Bogdan [330] => | titul = Islamization of Albanians in the Middle Ages: The Primary Sources and the Predicament of the Modern Historiography [331] => | periodikum = Islamic Studies [332] => | datum vydání = 1997 [333] => | ročník = 36 [334] => | číslo = 2/3 [335] => | strany = 191–208 [336] => | issn = 0578-8072 [337] => | url = https://www.jstor.org/stable/23076194 [338] => | datum přístupu = 2021-05-26 [339] => }} Katolíci konvertovali ve většině v 17. století, pravoslavní v osmnáctém. Obchod pomohli rozhýbat [[Židé]] vyhnaní ze [[Španělsko|Španělska]], jimž Osmané dovolili se v Albánii usadit - zejména město [[Vlora]] se stalo prosperujícím obchodním centrem.{{Citace periodika [340] => | příjmení = Duka [341] => | jméno = Ferit [342] => | titul = HEBRENJTË NË SHQIPËRI. BASHKËSITË E VLORËS DHE TË BERATIT (SHEK. XVI-XVIII) [343] => | periodikum = Studime Historike [344] => | datum vydání = 2002 [345] => | číslo = 03–04 [346] => | strany = 7–28 [347] => | issn = 0563-5799 [348] => | jazyk = Albanian [349] => | url = https://www.ceeol.com/search/article-detail?id=154365 [350] => | datum přístupu = 2022-05-12 [351] => }} Dlouhodobě však osmanský systém znamenal úpadek - zatímco v 19. století docházelo v okolní [[Evropa|Evropě]] k rozvoji, Albánie se stala zaostalou zemí s vysokým podílem [[Analfabetismus|negramotnosti]] (téměř všechny ženy byly nevzdělané) a skoro žádným průmyslem.[[Soubor:Abdyl Frashëri.jpg|náhled|219x219bod|[[Abdyl Frashëri]]]] [352] => [[Soubor:Istanbul Koprulu Complex Türbe 2015 6438.jpg|vlevo|náhled|180x180pixelů|Hrobka [[Rodina Köprülü|rodu Köprülü]]]] [353] => Někteří Albánci v osmanském režimu dosáhli na mocenské pozice. To se týkalo například vlivné [[Rodina Köprülü|rodiny Köprülü]], z níž pocházelo šest [[Velký vezír|velkovezírů]], včetně [[Köprülüzade Fazıl Ahmed Paša|Köprülüzade Fazıla Ahmeda]] nebo [[Kara Mustafa|Kary Mustafy Pašy]].{{Citace periodika [354] => | příjmení = Börekçi [355] => | jméno = Günhan [356] => | titul = Köprülü Family [357] => | periodikum = Encyclopedia of the Ottoman Empire [358] => | url = https://www.academia.edu/2193443/K%C3%B6pr%C3%BCl%C3%BC_Family [359] => | datum přístupu = 2022-05-11 [360] => }}{{Citace elektronického periodika [361] => | příjmení = Bekar [362] => | jméno = C. [363] => | titul = The rise of the Köprülü family: the reconfiguration of vizierial power in the seventeenth century [364] => | periodikum = Leiden University Scholarly Publications [365] => | url = https://scholarlypublications.universiteitleiden.nl/handle/1887/69483 [366] => | datum přístupu = 2022-05-11 [367] => }} Albánský původ měl pravděpodobně i místokrál Egypta [[Muhammad Alí Paša]]. Dva osmanští [[sultán]]i, [[Bájezíd II.]] a [[Mehmed III.]], měli albánské matky.{{Citace monografie [368] => | příjmení = Peirce [369] => | jméno = Leslie P. [370] => | příjmení2 = [371] => | jméno2 = [372] => | titul = The Imperial Harem: Women and Sovereignty in the Ottoman Empire [373] => | url = https://books.google.cz/books?id=SgmoQgAACAAJ&dq=isbn:0195076737&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [374] => | vydavatel = Oxford University Press [375] => | počet stran = 374 [376] => | isbn = 978-0-19-507673-8 [377] => | poznámka = Google-Books-ID: SgmoQgAACAAJ [378] => | jazyk = en [379] => }} [380] => [381] => Proti Osmanské nadvládě propukala různá povstání; mezi lety [[1756]] a [[1831]] získal na severu země moc rod [[Bušatliové|Bušatliů]].{{Citace elektronického periodika [382] => | titul = Between rebellion and obedience: The rise and fall of Bushatli Mahmud Pasha of Shkodra (1752-1796) - Tez Arşivi [383] => | periodikum = tezarsivi.com [384] => | url = https://tezarsivi.com/between-rebellion-and-obedience-the-rise-and-fall-of-bushatli-mahmud-pasha-of-shkodra-1752-1796 [385] => | datum přístupu = 2021-05-26 [386] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210526074334/https://tezarsivi.com/between-rebellion-and-obedience-the-rise-and-fall-of-bushatli-mahmud-pasha-of-shkodra-1752-1796 [387] => | datum archivace = 2021-05-26 [388] => }} Mezi lety [[1787]] a [[1822]] pak jih země ovládl [[Ali paša janinský]].{{Citace elektronického periodika [389] => | titul = Z bandity vládnoucím pašou [390] => | periodikum = Epochální svět [391] => | url = https://epochalnisvet.cz/z-bandity-vladnoucim-pasou/ [392] => | datum vydání = 16.2.2016 [393] => | datum přístupu = 2021-05-26 [394] => }}{{Citace periodika [395] => | příjmení = Skiotis [396] => | jméno = Dennis N. [397] => | titul = From Bandit to Pasha: First Steps in the Rise to Power of Ali of Tepelen, 1750-1784 [398] => | periodikum = International Journal of Middle East Studies [399] => | datum vydání = 1971 [400] => | ročník = 2 [401] => | číslo = 3 [402] => | strany = 219–244 [403] => | issn = 0020-7438 [404] => | url = https://www.jstor.org/stable/162196 [405] => | datum přístupu = 2021-05-26 [406] => }} Od 2. poloviny 19. století existovalo albánské národní obrozovací hnutí, někdy zvané ''Rilindja'' nebo ''Rilindja Kombëtare''.{{Citace monografie [407] => | příjmení = Skendi [408] => | jméno = Stavro [409] => | titul = The Albanian National Awakening [410] => | url = https://books.google.cz/books?id=8QPWCgAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Albanian+national+awakening&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Albanian%20national%20awakening&f=false [411] => | vydavatel = Princeton University Press [412] => | počet stran = 515 [413] => | isbn = 978-1-4008-4776-1 [414] => | poznámka = Google-Books-ID: 8QPWCgAAQBAJ [415] => | jazyk = en [416] => }} [417] => [418] => Na přelomu 70. a 80. let téhož století vznikla první moderní nacionalistická organizace [[Prizrenská liga]], která pod vedením [[Abdyl Frashëri|Abdyla Frashëriho]] začala požadovat autonomii země.{{Citace periodika [419] => | příjmení = Skendi [420] => | jméno = Stavro [421] => | titul = Beginnings of Albanian Nationalist and Autonomous Trends: The Albanian League, 1878-1881 [422] => | periodikum = American Slavic and East European Review [423] => | datum vydání = 1953 [424] => | ročník = 12 [425] => | číslo = 2 [426] => | strany = 219–232 [427] => | issn = 1049-7544 [428] => | doi = 10.2307/2491677 [429] => | url = https://www.jstor.org/stable/2491677 [430] => | datum přístupu = 2021-05-26 [431] => }} Liga vyhlásila v roce 1881 povstání, které Osmani však potlačili a Frashëriho uvěznili. [432] => [433] => === Nezávislost === [434] => [[Soubor:Ismail Kemal bey Vlora speaking in Vlora 1912.jpg|náhled|[[Ismail Kemali]] ve [[Vlora|Vloře]] roku 1912]] [435] => V roce 1911 začalo albánské povstání s Gerčským memorandem jako programem. Albánie vyhlásila [[28. listopad]]u [[1912]] [[nezávislost]], po [[První balkánská válka|první balkánské válce]].{{Citace elektronického periodika [436] => | příjmení = [437] => | jméno = [438] => | titul = Albánie, drsná země plná kontrastů, slaví sté výročí samostatnosti [439] => | periodikum = ČT24 [440] => | vydavatel = Česká televize [441] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1131921-albanie-drsna-zeme-plna-kontrastu-slavi-ste-vyroci-samostatnosti [442] => | datum vydání = 28. 11. 2012 [443] => | jazyk = cs [444] => | datum přístupu = 2021-05-26 [445] => }} Vznikla tak tzv. [[Nezávislá Albánie]], její deklaraci nezávislosti sepsal a vyhlásil [[Ismail Kemali]]. V [[Londýn]]ě byla 29. července 1913 podepsána [[Londýnská smlouva (1913)|mírová smlouva]], která Albánii stanovila definitivně jako [[Albánské knížectví|autonomní, suverénní a dědičné knížectví]], jehož existence a neutralita byla garantována šesti velmocemi ([[Rakousko-Uhersko]], [[Německé císařství|Německo]], [[Francie]], [[Itálie]], [[Spojené království]] a [[Ruské impérium|Rusko]]) a do zvolení knížete měla nejvyšší moc vykonávat Mezinárodní kontrolní komise. Mnoho etnických Albánců ovšem zůstalo za hranicemi nového státu, čímž bylo zaděláno na řadu problémů do budoucna.[[Soubor:Prince_Wilhelm_of_Albania.jpg|vlevo|náhled|Kníže Vilém a jeho žena Sofie přijíždí roku [[1914]] do Albánie]]Jako zájemci o albánský knížecí trůn se přihlásili např. italský markýz Giovanni Kastriota Skanderbeg d'Auletta, maďarský aristokrat baron [[Franz Nopcsa]] nebo španělský šlechtic Don Juan de Alandro Kastrioti y Perez de Velasco, kteří odvozovali svůj původ od hrdinného Skanderbega, neměli však podporu velmocí a tak nepřicházeli v úvahu. Stejně dopadli i kandidáti z Albánie nebo [[Černohorské království|černohorský král]] [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikola]], neuspěli však ani kandidáti velmocí, většinou katolíci. Volba nakonec padla na [[Wilhelm Wied|Wilhelma Wieda]] z [[Neuwied]]u v Porýní, jehož matkou byla nizozemská princezna a jeho vzdáleným příbuzným byl císař [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] Rozhodujícím faktorem bylo, že byl [[Protestantismus|protestant]] a tedy přijatelný pro všechny. Wied dorazil do Albánie [[7. březen|7. března]] [[1914]] a za své sídelní město si vybral přístav Durrës ([[Drač]]). [446] => [[Soubor:Vlora zur Zeit der italienischen Besatzung 1916-1920.jpg|náhled|Italští vojáci ve [[Vlora|Vloře]] ]] [447] => Největším problémem první etapy nového státu se stali muslimští proosmanští monarchisté, zejména z venkovských oblastí, kteří zahájili povstání, jež bylo dosti úspěšné. Vzápětí vypukla [[první světová válka]] a členové Mezinárodní kontrolní komise jeden po druhém začali i s vojenskými jednotkami opouštět Albánii. Po definitivním odchodu těchto jednotek, nenacházeje jiné východisko, opustil i kníže Vilém Albánii s tím, že neabdikuje a že během jeho dočasné nepřítomnosti „se bude moci lid v klidu rozmyslet a najít pro sebe správnou cestu“. Nastal chaos a vzpoura místních Řeků na jihu země, na niž reagovala invazí Itálie.{{Citace periodika [448] => | příjmení = Guy [449] => | jméno = Nicola [450] => | titul = The Albanian Question in British Policy and the Italian Intervention, August 1914–April 1915 [451] => | periodikum = Diplomacy & Statecraft [452] => | datum vydání = 2007-02-22 [453] => | ročník = 18 [454] => | číslo = 1 [455] => | strany = 109–131 [456] => | issn = 0959-2296 [457] => | doi = 10.1080/09592290601163035 [458] => | url = https://doi.org/10.1080/09592290601163035 [459] => | datum přístupu = 2021-05-26 [460] => }} Vznikl tak [[Italský protektorát v Albánii (1917–1920)|italský protektorát]]. Od roku [[1916]] se Albánie stala rovněž jedním z bojišť války (v rámci [[Soluňská fronta|soluňské fronty]]), území držela po většinu času [[rakousko-uherská armáda]]. [461] => [462] => === Republika a monarchie === [463] => [[Soubor:Edith22.jpg|náhled|170x170pixelů|[[Edith Durham|Edith Durhamová]]]] [464] => Politický zmatek pokračoval i po skončení první světové války. V zemi chyběla jednotná vláda a Albánci měli důvodné obavy, že Itálie, [[Jugoslávie]] a [[Řecko]] usilují o zničení nezávislosti Albánie. [465] => [466] => Italské síly nadále kontrolovaly oblasti na severu, které okupovaly od roku 1914. Kontrolu nad severní Albánií se snažili převzít i Jugoslávci (viz též [[Mirditská republika]]), Řekové zase chtěli ovládnout jižní Albánii (tzv. [[Severní Epirus]]). V roce 1918 zdevastovala srbská armáda 150 vesnic v údolí [[Drina|Driny]]. Zasáhl americký prezident [[Woodrow Wilson]], který zdůraznil svou podporu nezávislosti Albánie uznáním oficiálního albánského zástupce ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] a prosadil, aby 17. prosince 1920 [[Společnost národů]] přijala Albánii za řádného člena.{{Citace monografie [467] => | příjmení = Guy [468] => | jméno = Nicola [469] => | titul = The Birth of Albania: Ethnic Nationalism, the Great Powers of World War I and the Emergence of Albanian Independence [470] => | url = https://books.google.cz/books/about/The_Birth_of_Albania.html?id=w4h3tAEACAAJ&redir_esc=y [471] => | vydavatel = Bloomsbury Academic [472] => | počet stran = 352 [473] => | isbn = 978-1-78831-113-7 [474] => | poznámka = Google-Books-ID: w4h3tAEACAAJ [475] => | jazyk = en [476] => }} V Británii [[Lobbování|lobbovala]] ve prospěch Albánců známá "královna horalů" [[Edith Durham]]ová. Mezitím byla italská armáda vyhnána albánskými dobrovolnickými jednotkami. [477] => [478] => V roce [[1920]] došlo i k významné změně; [[hlavní město]] bylo přesunuto z [[Drač]]e do [[Tirana|Tirany]], tehdy malého dvacetitisícového města.[[Soubor:Skeda-Ahmet-Zogu.jpg|náhled|[[Ahmet Zogu]] neboli Zog I. roku 1938]] [479] => [[Soubor:Fan Noli 1939.jpg|vlevo|náhled|154x154pixelů|[[Fan Stilian Noli]]]] [480] => V roce [[1924]] vypukla revoluce, která vyústila ve zrušení [[monarchie]] a vytvoření [[Albánská republika (1925–1928)|republiky]]. Klíčovými postavami nového státu byli [[Fan Stilian Noli]] a [[Ahmet Zogu]].{{Citace monografie [481] => | příjmení = AUSTIN [482] => | jméno = ROBERT C. [483] => | titul = Founding a Balkan State: Albania's Experiment with Democracy, 1920-1925 [484] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.3138/j.ctt2tv0q6 [485] => | vydavatel = University of Toronto Press [486] => | isbn = 978-1-4426-4435-9 [487] => | doi = 10.3138/j.ctt2tv0q6 [488] => }} Ten byl nejen premiérem v letech [[1922]]–[[1924]] a později prvním prezidentem Albánie ([[1925]]–[[1928]]), ale nakonec, po vzniku [[Albánské království|království]] v roce 1928, se stal i králem a v letech [[1928]]–[[1939]] vládl jako Zog I. [489] => [490] => K jeho dosazení na trůn napomohly [[Jugoslávie|jugoslávské]] síly. Zog se však krátce po začátku své vlády obrátil k [[Bělehrad]]u zády a začal spolupracovat s [[Benito Mussolini|Mussolinim]]. Toto spojenectví (do nějž patřilo též [[Maďarsko]] a [[Bulharsko]]), které bylo zaměřené právě proti Jugoslávii, mu nakonec překazil vliv evropských mocností. [491] => [492] => === Druhá světová válka === [493] => [[Soubor:Map of Albania during WWII-CS.png|náhled|upright|Italský protektorát Albánie]] [494] => Pouze pět měsíců před začátkem [[Druhá světová válka|druhé světové války]], [[7. duben|7. dubna]] [[1939]], Albánii [[Italská invaze do Albánie|obsadila]] [[Italský fašismus|fašistická]] [[Italské království|Itálie]] ([[Italský protektorát v Albánii (1939–1943)|druhý italský protektorát]]) a titul albánského krále obdržel od italské vlády král [[Viktor Emanuel III.]] V říjnu 1940 sloužila Albánie jako základna pro neúspěšnou [[Italsko-řecká válka|italskou invazi do Řecka]]. Regiony Kosovo a Kamerie byly připojené k Albánii, proto Albánci podporovali Mussoliniho a tolerovali zapojení do loutkového království Viktora Emanuela. Odmítli však podílet se na [[holokaust]]u [[Židé|Židů]]. V Albánii nebyl během války zabit ani jediný Žid a Albánie se stala jedinou evropskou zemí, kde žilo po válce více Židů než před ní.{{Citace periodika [495] => | příjmení = Luku [496] => | jméno = Esilda [497] => | titul = Why Did Albanians and their Collaborationist Governments Rescue Jews during the Holocaust? [498] => | periodikum = Hiperboreea [499] => | datum vydání = 2019 [500] => | ročník = 6 [501] => | číslo = 2 [502] => | strany = 33–49 [503] => | issn = 2688-8211 [504] => | doi = 10.5325/hiperboreea.6.2.0033 [505] => | url = https://www.jstor.org/stable/10.5325/hiperboreea.6.2.0033 [506] => | datum přístupu = 2021-05-26 [507] => }}{{Citace elektronického periodika [508] => | příjmení = Semini [509] => | jméno = Llazar [510] => | titul = Albania, only country with more Jews after the Holocaust, inaugurates memorial [511] => | periodikum = www.timesofisrael.com [512] => | url = https://www.timesofisrael.com/albania-inaugurates-holocaust-memorial-honoring-locals-who-protected-jews/ [513] => | jazyk = en-US [514] => | datum přístupu = 2022-05-11 [515] => }} Na pronásledování Židů v Makedonii se nicméně podílela albánská [[21. horská divize SS „Skanderbeg“ (1. albánská)|21. horská divize SS „Skanderbeg“]]. Spáchala též řadu válečných zločinů na Srbech. [516] => [[Soubor:Albanian Partisans.JPG|vlevo|náhled|Albánští partyzáni]] [517] => V září 1943 zemi okupovalo [[nacistické Německo]]. K moci se tak dostalo extrémně nacionalistické hnutí [[Balli Kombëtar]], za italské vlády nelegální. Jeho programem bylo uchování [[Velká Albánie|Velké Albánie]], tedy Albánie v hranicích po připojení Kosova a dalších území. Tím vznikl program novodobého albánského nacionalismu, který není zcela deaktualizován ani dnes a ovlivňuje dosud balkánské dění.{{Citace periodika [518] => | příjmení = Rogel [519] => | jméno = Carole [520] => | titul = Kosovo: Where It All Began [521] => | periodikum = International Journal of Politics, Culture, and Society [522] => | datum vydání = 2003 [523] => | ročník = 17 [524] => | číslo = 1 [525] => | strany = 167–182 [526] => | issn = 0891-4486 [527] => | url = https://www.jstor.org/stable/20020202 [528] => | datum přístupu = 2022-05-11 [529] => }} Balli Kombëtar nakonec ale nejvíc bojovala s vnitřním nepřítelem, stále sílícími komunistickými [[partyzán]]y. [530] => [531] => Komunistické protifašistické partyzánské hnutí porazilo nacionalisty v průběhu roku 1944. 29. listopadu 1944 pak osvobodilo zemi i od Němců, za cenu zhruba 28 000 padlých. V jeho čele stál [[Enver Hodža]], ten mezi lidmi získal ohromnou oblibu a stal se velkou autoritou.{{Citace periodika [532] => | titul = Jediný pravý komunista: Enver Hodža vládl Albánii železnou rukou po 40 let, udělal z ní nejizolovanější stát světa – G.cz [533] => | periodikum = G.cz [534] => | datum vydání = 2020-10-18 [535] => | jazyk = cs [536] => | url = https://g.cz/jediny-pravy-komunista-enver-hodza-vladl-albanii-zeleznou-rukou-po-40-let-udelal-z-ni-nejizolovanejsi-stat-sveta/ [537] => | datum přístupu = 2021-05-26 [538] => }} Okamžitě po skončení bojů získala jeho [[Partia e Punës e Shqipërisë|Albánská strana práce]] (PPSH) moc a začala provádět komunistické reformy a represe - jen v letech 1944 až 1948 bylo popraveno deset tisíc lidí a sto tisíc dalších uvězněno (při počtu obyvatel 1,1 milionu).{{Citace elektronického periodika [539] => | příjmení = Šajtar [540] => | jméno = Jaroslav [541] => | titul = Tyran Enver Hoxha [542] => | periodikum = Reflex.cz [543] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/causy/73662/tyran-enver-hoxha.html [544] => | jazyk = cs [545] => | datum přístupu = 2021-05-26 [546] => }} [547] => [548] => === Komunistický režim === [549] => {{Podrobně|Albánská socialistická lidová republika}} [550] => [[Soubor:HMS Volage mined 1946 IWM A 31208.jpg|vlevo|náhled|Poškozený torpédoborec ''Volage'' po výbuchu albánské miny]] [551] => Mezi lety [[1945]] a [[1990]] měla Albánie jeden z nejtvrdších [[Komunistický režim|komunistických režimů]] v [[Evropa|Evropě]] a ocitla se v mezinárodní izolaci. Nejprve přerušila kontakty se západem, zejména po [[Incident v Korfském průlivu|incidentu v Korfském průlivu]] v roce 1946, který byl jedním z vůbec prvních incidentů [[Studená válka|studené války]].{{Citace elektronického periodika [552] => | příjmení = Lalaj [553] => | jméno = Ana [554] => | titul = Burning Secrets of the Corfu Channel Incident [555] => | periodikum = Wilson Center [556] => | url = https://www.wilsoncenter.org/publication/burning-secrets-the-corfu-channel-incident [557] => | jazyk = en [558] => | datum přístupu = 2022-05-12 [559] => }} [[Soubor:Mao Zedong and Enver Hoxha.jpg|náhled|[[Mao Ce-tung]] a [[Enver Hodža]]|200x200pixelů]] [560] => Poté se rozkmotřila s Jugoslávií (mj. kvůli sporům o [[Kosovo]]) a roku 1961 i se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a dalšími zeměmi [[východní blok|východního bloku]].{{Citace periodika [561] => | příjmení = Vucinich [562] => | jméno = Wayne S. [563] => | titul = The Albanian-Soviet Rift [564] => | periodikum = Current History [565] => | datum vydání = 1963 [566] => | ročník = 44 [567] => | číslo = 261 [568] => | strany = 299–310 [569] => | issn = 0011-3530 [570] => | url = https://www.jstor.org/stable/45310923 [571] => | datum přístupu = 2021-05-26 [572] => }}{{Citace periodika [573] => | příjmení = Marku [574] => | jméno = Ylber [575] => | titul = Communist Relations in Crisis: The End of Soviet-Albanian Relations, and the Sino-Soviet Split, 1960–1961 [576] => | periodikum = The International History Review [577] => | datum vydání = 2020-07-03 [578] => | ročník = 42 [579] => | číslo = 4 [580] => | strany = 813–832 [581] => | issn = 0707-5332 [582] => | doi = 10.1080/07075332.2019.1620825 [583] => | url = https://doi.org/10.1080/07075332.2019.1620825 [584] => | datum přístupu = 2021-05-26 [585] => }} Orientovala se pak zejména na [[Čína|Čínu]], ale i s ní se v 70. letech Hodža rozešel ve zlém.{{Citace monografie [586] => | příjmení = Biberaj [587] => | jméno = Elez [588] => | titul = Albania and China, 1962-1978: A Case Study of a Bilateral Unequal Alliance [589] => | url = https://books.google.cz/books?id=dzWxtgAACAAJ&dq=Albania+and+China:+A+Study+of+an+Unequal+Alliance&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [590] => | vydavatel = Columbia University [591] => | počet stran = 550 [592] => | poznámka = Google-Books-ID: dzWxtgAACAAJ [593] => | jazyk = en [594] => }} Roku [[1968]] vystoupila Albánie na protest proti [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|okupaci Československa]] z [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]].{{Citace elektronického periodika [595] => | příjmení = Mizerová [596] => | jméno = Eva [597] => | titul = Proč nás v roce 1968 obsadilo pouze pět ze sedmi zemí Varšavské Smlouvy? [598] => | periodikum = Magazín.cz [599] => | url = https://magazin.cz/spolecnost/11707-proc-nas-v-roce-1968-obsadilo-pouze-pet-ze-sedmi-zemi-varsavske-smlouvy [600] => | jazyk = cs [601] => | datum přístupu = 2021-05-26 [602] => }} [603] => [[Soubor:Koçi Xoxe.jpg|vlevo|náhled|191x191pixelů|[[Koči Dzodze]], "albánský [[Rudolf Slánský|Slánský]]"]] [604] => Paranoidní diktátor Hodža rozesel po krajině betonové bunkry, jejich počet se odhaduje na půl až tři čtvrtě milionu.{{Citace elektronického periodika |titul=Krajina posetá bunkry |url=http://www.lideazeme.cz/clanek/krajina-poseta-bunkry |datum přístupu=2014-12-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141226012016/http://www.lideazeme.cz/clanek/krajina-poseta-bunkry |datum archivace=2014-12-26 }} Ke známým obětem komunistického režimu v Albánii patří [[Koči Dzodze]], [[Beqir Balluku]] nebo vědkyně [[Sabiha Kasimatiová]]. Přesný počet obětí komunistického režimu v Albánii není znám, tisíce lidí se ztratily beze stopy, pojmenováno bylo 5 577 zavražděných. Asi 48 tisíc lidí bylo uvězněno z politických důvodů v koncentračních táborech, včetně asi 10 tisíc žen a dětí.{{Citace elektronického periodika [605] => | titul = Albania [606] => | periodikum = Communist Crimes [607] => | url = https://communistcrimes.org/en/countries/albania [608] => | jazyk = en [609] => | datum přístupu = 2022-05-12 [610] => }} Odhaduje se, že komunistický režim nese vinu za smrt asi 25 tisíc Albánců.{{Citace elektronického periodika [611] => | příjmení = Taylor [612] => | jméno = Alice [613] => | titul = Despite calls, Albania remains reluctant to find its 6,000 missing communism victims [614] => | periodikum = www.euractiv.com [615] => | url = https://www.euractiv.com/section/global-europe/news/despite-calls-albania-remains-reluctant-to-find-its-6000-missing-communism-victims/ [616] => | datum vydání = 2021-10-25 [617] => | jazyk = en-GB [618] => | datum přístupu = 2022-05-12 [619] => }} Všudypřítomnosti tajné policie [[Sigurimi]] se připisuje to, že v Albánii nikdy nevzniklo silné [[disident]]ské hnutí. [620] => [621] => Praktikování jakéhokoli náboženství bylo přísně zakázáno, za šíření náboženství hrozilo tři až deset let vězení. Došlo k uzavření všech 2169 kostelů a mešit, zákazu obřadů i náboženských symbolů. Mnoho památek bylo zničeno. Albánie se tak stala první (a jedinou) oficiálně ateistickou zemí na světě.{{Citace elektronického periodika [622] => | příjmení = Bezati [623] => | jméno = Valbona [624] => | titul = How Albania Became the World’s First Atheist Country [625] => | periodikum = Balkan Insight [626] => | url = https://balkaninsight.com/2019/08/28/how-albania-became-the-worlds-first-atheist-country/ [627] => | datum vydání = 28. 8. 2019 [628] => | datum přístupu = 2021-05-26 [629] => }} Hodža ji takovou vyhlásil slavnostně roku 1967 a v roce 1976 bylo i do ústavy zapsáno, že „stát neuznává žádné náboženství a provádí ateistickou propagandu, aby do lidu vložil vědecký materialistický pohled na svět". [630] => [631] => K nečetným úspěchům Hodžova režimu patřilo odstranění negramotnosti, [[Krevní msta|krevní msty]] a průlom v postavení žen. [632] => [633] => === Postkomunistická Albánie === [634] => [635] => V letech [[1990]]–[[1992]] byla ukončena [[komunismus|komunistická]] vláda a zřízena pluralitní demokracie.{{Citace monografie [636] => | příjmení = Abrahams [637] => | jméno = Fred C. [638] => | titul = Modern Albania: From Dictatorship to Democracy in Europe [639] => | url = https://www.jstor.org/stable/j.ctt15r3zx3 [640] => | vydavatel = NYU Press [641] => | isbn = 978-0-8147-0511-7 [642] => }}{{Citace monografie [643] => | příjmení = Rama [644] => | jméno = Shinasi A. [645] => | titul = The End of Communist Rule in Albania: Political Change and The Role of The Student Movement [646] => | url = https://books.google.cz/books?id=UF2yDwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=the+end+of+communist+rule+in+albania&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=the%20end%20of%20communist%20rule%20in%20albania&f=false [647] => | vydavatel = Routledge [648] => | počet stran = 404 [649] => | isbn = 978-0-429-51614-6 [650] => | poznámka = Google-Books-ID: UF2yDwAAQBAJ [651] => | jazyk = en [652] => }} Opět bylo povoleno náboženství, tak dlouhou dobu krutě potlačované. [[Parlamentní volby v Albánii 1991|První svobodné volby]] se uskutečnily v březnu 1991. V nich ještě uspěli komunisté, avšak v [[Parlamentní volby v Albánii 1992|dalších volbách roku 1992]] již triumfovala [[Demokratická strana Albánie]]. [[Soubor:97-9.jpg|náhled|Policisté při nepokojích v roce 1997|vlevo]]Ta se však při transformaci země dopustila některých chyb, které nemají v celém postkomunistickém světě obdoby - především šlo o oficiální státní podporu tzv. [[Pyramidové schéma|pyramidových schémat]], tedy podvodných investičních nástrojů. Přestože před nimi [[Mezinárodní měnový fond]] prezidenta [[Sali Beriša|Sali Berišu]] varoval, ten pyramidové investiční firmy vytrvale obhajoval a vyzýval Albánce k investicím do nich. Mnozí prodali i své domy a dobytek, aby získali prostředky pro investice. Pyramidové hry se začaly hroutit na konci roku 1996. Mnoho ožebračených investorů se připojilo k původně pokojným protestům proti vládě a žádali své peníze zpět. V únoru 1997 propuklo nepřehledné násilí, když vládní síly (policie a republikánská garda) nejprve střílely do demonstrantů, načež v březnu z pouličních bojů prchly a nechaly své zbrojnice otevřené. Ty byly okamžitě vyrabovány protestujícími, různými spontánně vzniklými milicemi a také zločineckými gangy. Následný chaos a rozvrat, někdy zvaný [[albánská občanská válka]], stál život dva tisíce lidí.{{Citace elektronického periodika [653] => | příjmení = [654] => | jméno = [655] => | titul = Krach pyramidových her uvrhl před 25 lety Albánii do chaosu. Dva tisíce lidí zemřely, stát se zhroutil [656] => | periodikum = ČT24 [657] => | vydavatel = Česká televize [658] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3433758-krach-pyramidovych-her-uvrhl-pred-25-lety-albanii-do-chaosu-dva-tisice-lidi-zemrely [659] => | jazyk = 2022-01-26 [660] => | datum přístupu = 2022-05-11 [661] => }} Přiměl [[Organizace spojených národů|OSN]] v dubnu 1997 zahájit tzv. [[Operace Alba|operaci Alba]], v rámci níž do Albánie vstoupily mírové síly OSN vedené Itálií.{{Citace periodika [662] => | příjmení = Perlmutter [663] => | jméno = Ted [664] => | titul = The Politics of Proximity: The Italian Response to the Albanian Crisis [665] => | periodikum = The International Migration Review [666] => | datum vydání = 1998 [667] => | ročník = 32 [668] => | číslo = 1 [669] => | strany = 203–222 [670] => | issn = 0197-9183 [671] => | doi = 10.2307/2547566 [672] => | url = https://www.jstor.org/stable/2547566 [673] => | datum přístupu = 2022-05-12 [674] => }} Záminkou byla ochrana cizinců, kteří se neúspěšně snažili uprchnout ze země, hlavním cílem byla ale obnova základního řádu: restrukturalizace soudního systému a albánské policie. [675] => [[Soubor:Secretary Blinken Meets with Albanian Prime Minister Rama (51884293949).jpg|náhled|[[Edi Rama]]]] [676] => Albánie tak musela s transformací začít znovu, přičemž oproti svým sousedům ztratila desetiletí a navíc vycházela z horšího základu. Korupce, špatná infrastruktura a organizovaný zločin tak zůstaly trvalými problémy. Navíc se zhoršily vztahy se [[Srbsko|Srbskem]] (Jugoslávií), zejména proto, že Albánie přímo podporovala organizaci [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]], jež úspěšně dosáhla odtržení [[Kosovo|Kosova]] od Jugoslávie. Na druhou stranu albánští politici dosáhli v mezinárodněpolitické oblasti jistých úspěchů, když se Albánie 1. dubna 2009 stala plnoprávným členem [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Dne 28. dubna 2009 rovněž požádala o vstup do [[Evropská unie|Evropské unie]] a 24. června 2014 získala status kandidátské země. Klíčovou silou v zemi se od vyhraných voleb v roce 2013 stala [[Socialistická strana Albánie|Socialistická strana]] vedená [[Edi Rama|Edi Ramou]].{{Citace periodika [677] => | příjmení = [678] => | jméno = [679] => | titul = Albánská opozice zřejmě s velkým náskokem vyhrála volby [680] => | periodikum = Deník.cz [681] => | datum vydání = 2013-06-23 [682] => | jazyk = cs [683] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/volby-v-albanii-dle-prvnich-odhadu-vyhrala-socialisticka-opozice-20130623.html [684] => | datum přístupu = 2022-05-11 [685] => }} V roce 2021 vyhrála volby již potřetí za sebou.{{Citace elektronického periodika [686] => | příjmení = [687] => | titul = Edi Rama podle předběžných výsledků voleb obhájil třetí mandát premiéra Albánie [688] => | periodikum = Eurozpravy.cz [689] => | url = https://eurozpravy.cz/zahranicni/evropa/edi-rama-podle-predbeznych-vysledku-voleb-obhajil-treti-mandat-premiera-albanie.dae637da/ [690] => | jazyk = cs [691] => | datum přístupu = 2022-05-11 [692] => }} Rama zahájil celou řadu demokratizačních a modernizačních reforem. Jeho velkým snem je také připojení Kosova k Albánii.{{Citace elektronického periodika [693] => | titul = Velká Albánie rozpíná křídla, chce k sobě připoutat Kosovo [694] => | periodikum = iDNES.cz [695] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/albanie-kosovo-srbsko-uzemi-valka-sjednoceni.A190117_145151_zahranicni_dtt [696] => | datum vydání = 2019-01-20 [697] => | jazyk = cs [698] => | datum přístupu = 2022-05-11 [699] => }} [700] => [701] => == Státní symboly == [702] => === Vlajka === [703] => [704] => {{Podrobně|Albánská vlajka}} [705] => [706] => Albánská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 5:7, na kterém je umístěn [[Orel (heraldika)|dvouhlavý orel]] černé barvy. [707] => [708] => === Znak === [709] => [710] => {{Podrobně|Státní znak Albánie}} [711] => [712] => Albánský státní znak je tvořen černým [[Orel (heraldika)|dvouhlavým orlem]] na červeném, zlatě orámovaném štítu. Nad orlem je [[Skanderbeg|Skanderbegova]] přilba ve zlaté barvě. [713] => [714] => === Hymna === [715] => [716] => {{Podrobně|Albánská hymna}} [717] => [718] => Albánská hymna je píseň ''Himni i Flamurit'' ({{Vjazyce2|cs|''Hymna o vlajce''}}), v albánské ústavě uvedená jako ''Rreth Flamurit të Përbashkuar'' ({{Vjazyce2|cs|doslova ''Spojeni kolem vlajky''}}), podle prvního verše. Text hymny napsal básník [[Aleksander Stavre Drenova]], hudbu složil [[Rumunsko|rumunský]] skladatel [[Ciprian Porumbescu]]. [719] => [720] => == Geografie == [721] => {{viz též|Geografie Albánie|Národní parky v Albánii}} [722] => [[Soubor:Tamara 01.JPG|náhled|Pohoří [[Prokletije]]]] [723] => Albánie leží v západní části [[Balkán]]ského poloostrova na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Jónské moře|Jónského]] moře. Albánské pobřeží je dlouhé 362 km. Nachází se na něm i [[Albánská riviéra]], stále oblíbenější destinace evropských turistů. Od [[Itálie|italského]] poloostrova [[Salento]] ji na západě odděluje 73 km široký [[Otrantský průliv]]. Pozemní albánská hranice je dlouhá 720 km, z čehož 173 km tvoří na severu hranice s [[Černá Hora|Černou Horou]], 114 km s [[Kosovo|Kosovem]], 151 km na východě se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]] a 282 km na jihovýchodě s [[Řecko|Řeckem]]. S rozlohou 28 748 km² je 12. nejmenším státem v Evropě a 2,7× menším než Česká republika. [724] => [725] => Povrch Albánie je především hornatý. Hory tvoří 75 % území země. Horská pásma s nadmořskou výškou nad 1000 m n. m. zaujímají 28,5 % plochy Albánie. Průměrná nadmořská výška v zemi činí 708 metrů, což je dvojnásobek průměru [[Evropa|Evropy]]. Značnou část vnitrozemí prostupují horstva albánsko-řecké soustavy jakou je pohoří [[Korab]], kde také leží nejvyšší hora [[Velký Korab]] (je nejvyšší horou i [[Severní Makedonie]]). Na severu zasahují horstva [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Pohoří [[Prokletije]] je známo také jako Albánské Alpy. Na severních svazích Prokletije se nachází nejméně pět [[Ledovec|ledovců]], které vznikly pravděpodobně v době [[holocén]]u.[[Soubor:Lake komani 2016 Albania.jpg|náhled|Přehradní nádrž [[Koman (vodní nádrž)|Koman]]|350x350pixelů]]Nejdelší řekou je [[Drin]]. K dalším významným řekám patří [[Devolli]], [[Vjosa]], [[Shkumbin]] nebo [[Osum]]. Téměř bez výjimky tečou albánské řeky z východu na západ. Řeky mají největší průtok vody v zimních měsících, kdy spadne na území Albánie nejvíce deště. V létě mají naopak velmi nízký průtok a mnohé vysychají. Na severu a východě leží hraniční jezera [[Skadarské jezero|Skadarské]], [[Ohridské jezero|Ohridské]] a [[Prespanské jezero|Prespanské]]. Skadarské jezero je největší v jižní Evropě.{{Citace elektronického periodika [726] => | příjmení = Bolevich [727] => | jméno = Maria [728] => | titul = Largest lake in southern Europe under threat from “eco-resort” [729] => | periodikum = New Scientist [730] => | url = https://www.newscientist.com/article/2116873-largest-lake-in-southern-europe-under-threat-from-eco-resort/ [731] => | jazyk = en-US [732] => | datum přístupu = 2022-05-11 [733] => }} Původně sladkovodní [[Butrintské jezero]] bylo v [[Starověk|antice]] spojeno s [[Jónské moře|Jónským mořem]] průplavem, a je tudíž slané. K největším umělým nádržím patří přehradní nádrž [[Koman (vodní nádrž)|Koman]]. [734] => [735] => Albánie má ve srovnání s dalšími zeměmi regionu (např. s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] nebo [[Řecko|Řeckem]]) velmi málo ostrovů. Většina z nich je malá a nepřesahuje rozlohu 1 km2. Jedinými většími ostrovy jsou [[Sazan (ostrov)|Sazan]] a [[Kunë]]. Žádný z ostrovů však není obydlený. [736] => [737] => V Albánii se nachází 15 [[Národní park|národních parků]], 5 [[Chráněná krajinná oblast|chráněných krajinných oblastí]], 4 [[přírodní rezervace]] a další chráněné oblasti.{{Citace elektronického periodika [738] => | titul = The National Parks Of Albania [739] => | periodikum = WorldAtlas [740] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/the-national-parks-of-albania-protecting-the-natural-treasures-of-the-country.html [741] => | datum vydání = 2019-09-11 [742] => | jazyk = en-US [743] => | datum přístupu = 2022-05-11 [744] => }} 36 % území Albánie je zalesněno, 20 % lesů jsou [[Dub|lesy dubové]].[[Soubor:CIty of Saranda Albania 2016.jpg|náhled|[[Albánská riviéra|Albánská Riviéra]]|vlevo]]Pobřeží má typické [[Středomoří|středomořské]] klima s mírnými zimami a vlhkými léty. Průměrné teploty se zde pohybují od 7 °C v zimě po 24 °C v létě. V jižní části nížin se průměrné teploty pohybují mezi 5 °C až 30 °C. Část hor má také středomořské podnebí, neboť do nich pronikají vzdušné masy od obou moří. Ve vzdálenějších horách převládá vzdušné proudění z [[Balkán|balkánského poloostrova]] a větry severního, případně severovýchodního směru. Mořské i kontinentální proudění vzduchu má za příčinu také vysoké [[Úhrn srážek|srážkové úhrny]] nad výše položenou částí území Albánie. Nejvíce deště spadne ve středních polohách, 95 % všech srážek potom během zimních měsíců. V létě jsou srážky časté velmi málo. Roční úhrn srážek na pobřeží činí 1000-1500 mm a v horách se pohybuje okolo 2000 mm. Ve východní části země, při hranici se Severní Makedonií, to bývá i 760 mm.[[Soubor:Кудрявый пеликан перед взлетом.jpg|náhled|[[Pelikán kadeřavý]]]]Albánie, vzhledem k rozmanitosti krajiny, disponuje značnou [[Biodiverzita|biologickou diverzitou]]. Hory poskytují útočiště dvěma nejohroženějším druhům v zemi, [[Rys balkánský|rysovi balkánskému]] a [[Medvěd hnědý|medvědu hnědému]]. K dalším významným savcům patří [[kočka divoká]], [[vlk obecný]], [[Liška obecná (šelma)|liška obecná]] a [[šakal obecný]]. Z velkých ptačích dravců je to [[sup mrchožravý]] a [[orel skalní]], který je i národním symbolem. Ústí řek, mokřady a jezera jsou domovinou [[Plameňák růžový|plameňáka růžového]], [[Kormorán malý|kormorána malého]] a extrémně vzácného [[Pelikán kadeřavý|pelikána kadeřavého]]. V pobřežních vodách jsou ke spatření [[tuleň středomořský]], [[kareta obecná]] nebo [[kareta obrovská]]. Častým návštěvníkem pobřežních vod bývá i [[delfín skákavý]]. [745] => [746] => V Albánii lze nalézt přibližně 3 500 různých druhů rostlin, především středomořského a eurasijského charakteru. Minimálně 300 místních rostlin se používá k přípravě léčiv. [747] => [748] => == Politický systém == [749] => {{viz též|Politický systém Albánie}} [750] => [[Soubor:Tirana, consiglio dei ministri, 03.JPG|náhled|Sídlo vlády v Tiraně]] [751] => Albánie je [[unitární stát]] a [[parlamentní republika]]. Její politický systém určuje ústava přijatá v roce 1998. Exekutivní moc má vláda a její předseda (''Kryeministri''). Předseda vlády je nejsilnější a nejvlivnější osobou v albánské politice. Formální hlavou státu je prezident. Je volený [[Albánský parlament|parlamentem]] (''Kuvendi'' neboli Shromážděním Albánské republiky)'','' a to tajným hlasováním a bez rozpravy, většinou tří pětin všech členů parlamentu. Jeho funkční období trvá 5 let. Jeden kandidát může být zvolen maximálně na dvě po sobě jdoucí funkční období. Formálně je prezident též vrchním velitelem armády. Jmenuje předsedu vlády. Legislativní pravomoc má parlament, jehož 140 poslanců je voleno každé čtyři roky. Parlament je [[Unikameralismus|jednokomorový]]. Parlamentarismus má v Albánii silnou tradici, první parlament byl svolán již 2. března 1444, a to v [[Lezhë]], národním hrdinou [[Skanderbeg]]em. Od roku 1991 je politický systém [[Demokracie|demokratický]], pluralitní a vícestranický. Limit pro vstup do parlamentu pro stranu jsou 3 procenta hlasů, pro koalici 5 procent. Právo volit má každý občan Albánie, který dosáhl věku 18 let. Soudní systém je nezávislý na výkonné a zákonodárné moci. Od roku 2022 je prezidentem [[Bajram Begaj]]. Od roku 2015 je premiérem [[Edi Rama]]. Od roku 1991 vedly všechny vlády dvě strany, buď středolevá, proevropská, [[Sociální demokracie|sociálnědemokratická]] strana [[Socialistická strana Albánie]] (''Partia Socialiste e Shqipërisë''), nebo středopravá, liberálně-konzervativní a proevropská [[Demokratická strana Albánie]] (''Partia Demokratike e Shqipërisë''). [752] => {{Pahýl část}} [753] => [754] => === Administrativní dělení === [755] => {{Podrobně|Administrativní dělení Albánie}} [756] => {| align="right" [757] => | [[Soubor:AlbaniaDistretti&PrefettureNumerati.png|184px|Albánské kraje a okresy]] [758] => |} [759] => Albánie se administrativně dělí do 12 krajů (albánsky: ''qark''/''qarku'', někdy též ''prefekturë''/''prefektura''), 36 okresů (''rrethe'') a 351 obcí. [760] => [761] => {| class="wikitable" border="1" [762] => |- [763] => ! !! kraj [764] => ! hlavní město [765] => ! !! okres [766] => ! obce [767] => ! [[Seznam měst v Albánii|města]] [768] => ! vesnice [769] => |- [770] => | 1 || [[Berat (kraj)|Berat]] [771] => | [[Berat]] [772] => | 1
16
32 || [[Okres Berat|Berat]]
[[Okres Kuçovë|Kuçovë]]
[[Okres Skrapar|Skrapar]] [773] => | 12
2
10 [774] => | 2
1
2 [775] => | 122
17
103 [776] => |- [777] => | 2 || [[Dibrë (kraj)|Dibrë]] [778] => | [[Peshkopi]] [779] => | 2
5
24 || [[Okres Bulqizë|Bulqizë]]
[[Okres Dibrë|Dibrë]]
[[Okres Mat|Mat]] [780] => | 8
15
12 [781] => | 2
1
3 [782] => | 103
141
76 [783] => |- [784] => | 3 || [[Drač (kraj)|Drač]] (''Durrës'') [785] => | [[Drač]] (''Durrës'') [786] => | 6
15||[[Okres Drač|Drač]] (''Durrës'')
[[Okres Krujë|Krujë]] [787] => | 10
7 [788] => | 4
2 [789] => | 61
43 [790] => |- [791] => | 4 || [[Elbasan (kraj)|Elbasan]] [792] => | [[Elbasan]] [793] => | 7
10
20
26||[[Okres Elbasan|Elbasan]]
[[Okres Gramsh|Gramsh]]
[[Okres Librazhd|Librazhd]]
[[Okres Peqin|Peqin]] [794] => | 24
10
10
6 [795] => | 2
1
2
1 [796] => | 176
95
75
49 [797] => |- [798] => | 5 || [[Fier (kraj)|Fier]] [799] => | [[Fier]] [800] => | 8
21
23||[[Okres Fier|Fier]]
[[Okres Lushnjë|Lushnjë]]
[[Okres Mallakastër|Mallakastër]] [801] => | 17
16
9 [802] => | 3
2
1 [803] => | 117
121
40 [804] => |- [805] => | 6 || [[Gjirokastër (kraj)|Gjirokastër]] [806] => | [[Gjirokastër]] [807] => | 9
27
33||[[Okres Gjirokastër|Gjirokastër]]
[[Okres Përmet|Përmet]]
[[Okres Tepelenë|Tepelenë]] [808] => | 13
9
10 [809] => | 2
2
2 [810] => | 95
97
77 [811] => |- [812] => | 7 || [[Korçë (kraj)|Korçë]] [813] => | [[Korçë]] [814] => | 4
13
14
28||[[Okres Devoll|Devoll]]
[[Okres Kolonjë|Kolonjë]]
[[Okres Korçë|Korçë]]
[[Okres Pogradec|Pogradec]] [815] => | 5
8
17
8 [816] => | 1
2
2
1 [817] => | 44
76
155
72 [818] => |- [819] => | 8 || [[Kukës (kraj)|Kukës]] [820] => | [[Kukës]] [821] => | 11
17
35||[[Okres Has|Has]]
[[Okres Kukës|Kukës]]
[[Okres Tropojë|Tropojë]] [822] => | 4
15
8 [823] => | 1
1
3 [824] => | 30
90
68 [825] => |- [826] => | 9 || [[Lezhë (kraj)|Lezhë]] [827] => | [[Lezhë]] [828] => | 18
19
25||[[Okres Kurbin|Kurbin]]
[[Okres Lezhë|Lezhë]]
[[Okres Mirditë|Mirditë]] [829] => | 4
10
7 [830] => | 3
2
4 [831] => | 28
63
70 [832] => |- [833] => | 10 || [[Skadar (kraj)|Skadar]] (''Shkodër'') [834] => | [[Skadar]] (''Shkodër'') [835] => | 22
29
31||[[Okres Malësi e Madhe|Malësi e Madhe]]
[[Okres Pukë|Pukë]]
[[Okres Skadar|Skadar]] (''Shkodër'') [836] => | 6
10
18 [837] => | 2
2
2 [838] => | 56
75
139 [839] => |- [840] => | 11 || [[Tirana (kraj)|Tirana]] (''Tiranë'') [841] => | [[Tirana]] (''Tiranë'') [842] => | 12
34||[[Okres Kavajë|Kavajë]]
[[Okres Tirana|Tirana]] (''Tiranë'') [843] => | 10
18 [844] => | 2
3 [845] => | 65
155 [846] => |- [847] => | 12 || [[Vlora (kraj)|Vlora]] (''Vlorë'') [848] => | [[Vlora]] (''Vlorë'') [849] => | 3
30
36|| [[Okres Delvinë|Delvinë]]
[[Okres Sarandë|Sarandë]]
[[Okres Vlora|Vlora]] (''Vlorë'') [850] => | 4
9
13 [851] => | 1
2
4 [852] => | 38
62
99 [853] => |} [854] => [855] => == Ekonomika == [856] => {{podrobně|Ekonomika Albánie}} [857] => [[Soubor:GPD per capita development of Albanien.jpg|náhled|Vývoj růstu HDP na obyvatele]] [858] => Albánie patřila k nejméně rozvinutým socialistickým zemím a ani v prvním svobodném desetiletí, v 90. letech 20. století, se ekonomice příliš nedařilo, teprve na jejich konci se HDP na obyvatele dostal na úroveň konce komunismu. Avšak od začátku 21. století Albánie prožívá zdaleka nejlepší ekonomickou éru své moderní historie. Růst je setrvalý a rychlejší než na západě Evropy. Albánie byla dokonce jednou ze tří zemí Evropy, jejíž ekonomika rostla i během [[Velká recese|celosvětové recese]], jež vypukla roku 2008. Albánská ekonomika rostla dokonce i během prvního covidového roku (2020), a to o 3,9 %. To bylo dokonce ještě více než rok předtím (3,7 %). Druhý covidový rok růst činil dokonce 8,6 %.{{Citace elektronického periodika [859] => | titul = Albánie [860] => | periodikum = BusinessInfo.cz [861] => | vydavatel = CzechTrade [862] => | url = https://www.businessinfo.cz/navody/albanie-souhrnna-teritorialni-informace/2/ [863] => | datum přístupu = 2022-05-12 [864] => }} [[Hrubý domácí produkt]] (HDP) v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] na hlavu k roku 2022 činil 17 408 mezinárodních dolarů, tedy byl zhruba na úrovni [[Brazílie]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] či [[Ázerbájdžán]]u. Průměr [[Evropská unie|Evropské unie]] byl ovšem 53 201 mezinárodních dolarů, což značí že výkonnost albánské ekonomiky je na 32,7 procenta průměru EU. Z hlediska celkového HDP v paritě kupní síly je albánská ekonomika 120 největší na světě (k roku 2022).{{Citace elektronického periodika [865] => | titul = World Economic Outlook Database, April 2022 [866] => | periodikum = IMF [867] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2022/April [868] => | jazyk = en [869] => | datum přístupu = 2022-05-12 [870] => }} [871] => [872] => Albánská ekonomika je silně provázána s italskou. Do [[Itálie]] míří 45 procent veškerého albánského vývozu. S velkým odstupem je na druhém místě [[Španělsko]] (8,1 %). Zásadním vývozním artiklem jsou textilní a obuvnické výrobky. Na vývozu se také podílí nerostné bohatství, k němuž patří [[ropa]], [[měď]] a další [[Neželezné kovy|barevné kovy]]. Itálie je rovněž největším dovozcem do Albánie, 28,2 % dovezeného zboží pochází z [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]], 11,9 % pak ze sousedního [[Řecko|Řecka]]. Dovoz zboží je čtyřikrát vyšší než vývoz. [873] => [874] => Albánská ekonomika je již [[Postindustriální společnost|postindustriální]], [[Terciární sektor|služby]] vytváří 54,1 % HDP. [[Průmysl]] 24,2 %, [[zemědělství]] 21,7 %. Zemědělství ovšem stále zaměstnává 41% obyvatel. Albánie patří k malému množství Evropských zemí, kde výraznou složkou hospodářství jsou remitence, peníze posílané domů Albánci pracujícími v zahraničí, ty tvoří až 15 % HDP. Velkým problémem zůstává [[šedá ekonomika]], která podle odhadů může činit až 40 procent ekonomického výkonu země. [875] => [876] => Měnou je [[albánský lek]] (100 leků = 0,71 EUR = 19,20 Kč, srpen 2016). [877] => [878] => === Doprava === [879] => [[Soubor:Terminal jashte.jpg|náhled|[[Letiště Tirana]]]] [880] => Jediným mezinárodním letištěm v Albánii je [[Letiště Tirana]], které bylo v roce [[2001]] bylo pojmenováno po [[Matka Tereza|Matce Tereze]] (''Aeroporti Ndërkombëtar i Tiranës Nënë Tereza''). Leží 11 kilometrů od Tirany. Je domovem albánského národního leteckého dopravce Air Albania. Letiště přepravilo v roce 2019 více než 3,3 milionu cestujících. Před [[Covid-19|covidovou]] krizí se hovořilo o stavbě dalších letišť, například ve [[Vlora|Vloře]].{{Citace elektronického periodika [881] => | titul = Turkish consortium bids to build Vlora airport as Albania prepares to launch national carrier [882] => | periodikum = Tirana Times [883] => | url = https://www.tiranatimes.com/?p=135404 [884] => | datum vydání = 2018-01-17 [885] => | datum přístupu = 2022-05-12 [886] => }} [887] => [888] => Autostrada 1 (A1) je nejdelší dálnicí v zemi. V budoucnu propojí Drač u Jaderského moře přes [[Priština|Prištinu]] v [[Kosovo|Kosovu]] s Panevropským koridorem X v [[Srbsko|Srbsku]].{{Citace elektronického periodika [889] => | titul = Serbia and Kosovo Only Beginning to Form Infrastructural Links: Peace Highway to Connect the Region [890] => | periodikum = KosSev.info [891] => | url = https://kossev.info/serbia-and-kosovo-only-beginning-to-form-infrastructural-links-peace-highway-to-connect-the-region/ [892] => | datum vydání = 2018-04-15 [893] => | datum přístupu = 2022-05-12 [894] => }} Autostrada 2 (A2) je součástí Jadransko-jónského koridoru a také Panevropského koridoru VIII a spojuje [[Fier]] s [[Vlora|Vlorou]]. [[Dálnice A3 (Albánie)|Autostrada 3]] (A3) je v současné době ve výstavbě a po svém dokončení spojí Tiranu a [[Elbasan]] s Panevropským koridorem VIII. Po dokončení všech tří koridorů bude mít Albánie 759 kilometrů dálnic spojujících ji se všemi sousedními zeměmi. [895] => [896] => Drač je nejrušnějším a největším mořským přístavem v zemi, se značným objemem osobní dopravy, který činí přibližně 1,5 milionu přepravených osob ročně. [897] => [898] => Železniční síť spravuje železniční společnost [[Hekurudha Shqiptare]], která byla značně podporována diktátorem Enverem Hodžou. Původně byla státní, v roce 2005 byla privatizována. Po pádu komunismu význam železnice v Albánii poklesl, v roce 2021 ale začala stavba důležité nové trati, která spojí Drač s Tiranou.{{Citace elektronického periodika [899] => | příjmení = Halili [900] => | jméno = Eduart [901] => | titul = Work Starts for New Tirana-Durres Railway [902] => | periodikum = Albania Daily News [903] => | url = https://albaniandailynews.com/news/work-starts-for-new-tirana-durres-railway [904] => | datum vydání = 2021-11-09 [905] => | jazyk = en [906] => | datum přístupu = 2022-05-12 [907] => }} [908] => [909] => === Cestovní ruch === [910] => [[Soubor:Kruja Castle.JPG|vlevo|náhled|Hrad v Kruji]] [911] => [[Soubor:Albania bunkers.jpg|náhled|Bunkry z dob socialistické Albánie]] [912] => Turistický potenciál Albánie je perspektivní a bezesporu vysoký. [[Podnebí|Klima]] je příjemné, albánské pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského]] a [[Jónské moře|Jónského moře]] má délku asi 420 km. Mezi nejvýznamnější turistická střediska patří okolí [[Drač]]e (Jadran) a riviéra mezi [[Vlora|Vlorou]] a [[Saranda|Sarandou]] ([[Jónské moře]]). Velký potenciál vykazují také horské oblasti Albánie, které nabízejí ohromné množství přírodních i kulturních památek a velkolepé scenérie horských masivů, jejichž výška běžně dosahuje 2000 m n. m. i více. Stejně jako ve zbytku země zde však je turistická infrastruktura stále nedostatečná a postupně je rozvíjena a doplňována. V roce 2015 byla v [[Prokletije|Albánských Alpách]] na severu země českým dobrovolnickým projektem [[Albanian Challenge]] podle českého modelu značení vytvořena v té době nejrozsáhlejší síť turistických stezek v Albánii, která čítá více než 100 km tras{{Citace elektronické monografie|titul = Turistické stezky – Albanian Challenge|url = http://albanianchallenge.org/marking-of-trails/|vydavatel = albanianchallenge.org|datum přístupu = 2016-01-07|url archivu = https://web.archive.org/web/20160207160909/http://albanianchallenge.org/marking-of-trails/|datum archivace = 2016-02-07|nedostupné = ano}}. Propojuje tak známé turistické lokality [[Theth]] a [[Valbona (obec)|Valbonu]] s obcí [[Curraj i Epërm]] a [[Koman (vodní nádrž)|přehradou Koman]]. V letech 2017–2019 pak jiný český spolek Všechny tváře Albánie vytvořil síť značení turistických stezek v jihoalbánské oblasti Kurvelesh, která spojuje jihoalbánské pobřeží a hory ve vnitrozemí (Projekt Nivica).{{Citace elektronického periodika |titul=Webové stránky iniciativy Všechny tváře Albánie |url=http://tvare-albanie.cz/stezky/ |datum přístupu=2020-05-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200814002848/http://tvare-albanie.cz/stezky/ |datum archivace=2020-08-14 }} [913] => [914] => V rámci rozvoje turistické infrastruktury obecně se staví nové ubytovací kapacity s požadovanou vybaveností (hotely, [[restaurace (pohostinství)|restaurace]], pizzerie, kavárny a samoobsluhy). Albánie v posledních letech usiluje i o zlepšení kvality pláží, které jsou na některých místech stále v neudržovaném stavu, a také o vytvoření podmínek pro využívání volného časů turistů ve večerních hodinách. [915] => [916] => Podle statistiky albánského Ministerstva turistiky v roce [[2004]] navštívilo zemi 375 000 zahraničních turistů. [917] => [918] => == Demografie == [919] => {{viz též|Obyvatelstvo Albánie}} [920] => [[Soubor:Albania demography.svg|náhled|Vývoj počtu obyvatel]] [921] => Podle albánského Statistického ústavu (INSTAT) žilo v roce 2020 v Albánii 2 845 955 lidí.{{Citace elektronického periodika [922] => | titul = Popullsia e Shqipërisë [923] => | periodikum = Wayback Machine [924] => | vydavatel = Instituti i Statistikës (INSTAT) [925] => | url = http://www.instat.gov.al/media/6849/popullsia_me-_1_janar_2020.pdf [926] => | datum vydání = 2020-07-30 [927] => | datum přístupu = 2022-05-12 [928] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200730205919/http://www.instat.gov.al/media/6849/popullsia_me-_1_janar_2020.pdf [929] => | datum archivace = 2020-07-30 [930] => }} Což značí, že se Albánii podařilo zastavit populační pokles, který byl znatelný od pádu komunismu a zapříčiněný migrací ze země. V 90. letech opustilo zemi nejméně 900 000 lidí, přičemž asi 600 000 z nich se usadilo v [[Řecko|Řecku]].{{Citace periodika [931] => | příjmení = Çaro [932] => | jméno = Erka [933] => | příjmení2 = van Wissen [934] => | jméno2 = L.J.G. [935] => | titul = Migration in the Albania of the post-1990s: triggered by post-communist transformations and facilitator of socio-demographic changes [936] => | periodikum = SEER: Journal for Labour and Social Affairs in Eastern Europe [937] => | datum vydání = 2007 [938] => | ročník = 10 [939] => | číslo = 3 [940] => | strany = 87–105 [941] => | issn = 1435-2869 [942] => | url = https://www.jstor.org/stable/43293226 [943] => | datum přístupu = 2022-05-12 [944] => }} K poklesu přispívala i nízká [[porodnost]], 1,51 narozeného dítěte na ženu. Ta je jednou z nejnižších na světě a značně kontrastuje s porodností v jiných islámských zemích. Hustota zalidnění je 259 obyvatel na kilometr čtvereční. Průměrný věk dožití je 78,5 let (75,8 let u mužů a 81,4 let u žen). Populace země neustále rostla z 2,5 milionu v roce 1979 až do roku 1989, kdy dosáhla vrcholu na 3,3 milionu. Asi 53,4 % obyvatel země žije ve městech. Tři největší kraje podle počtu obyvatel tvoří polovinu celkového počtu obyvatel. Téměř 30 % celkové populace se nachází v [[Okres Tiranë|okrese Tirana]], následuje [[okres Fier]] s 11 % a [[Okres Drač|okres Drač]] s 10 %. Tirana je jedním z největších měst na Balkánském poloostrově s počtem obyvatel asi 400 000 a 1 milion v metropolitní oblasti. Druhým největším městem v zemi podle počtu obyvatel je Drač s 113 000 obyvateli, následovaný Vlorou se 104 513 obyvateli. [945] => [946] => === Etnické složení === [947] => [[Soubor:AlbaniaTraditionalCommunitiesByLanguageAndReligion.png|náhled|Etnografická mapa Albánie]] [948] => Většinu obyvatelstva Albánie, asi 98,5% tvoří [[Albánci]].{{Citace elektronické monografie| příjmení =| jméno =| titul =Insta| url =http://www.instat.gov.al/media/177354/main_results__population_and_housing_census_2011.pdf| vydavatel =| místo =| datum vydání =| datum přístupu =8.5.2017| url archivu =https://web.archive.org/web/20141114073838/http://www.instat.gov.al/media/177354/main_results__population_and_housing_census_2011.pdf| datum archivace =14-11-2014| nedostupné =ano}} Přesný počet národnostních menšin v Albánii není zcela objasněn, protože albánská politika podle různých organizací nepřiznává pravdivá čísla, ale přikrášluje je ve prospěch Albánců, žádná menšina však proti výsledkům neprotestovala. Nejsilnější menšinu tvoří [[Řekové]] s asi 14 000 obyvateli, následují [[Arumuni]], a zbytek tvoří [[Černohorci]], [[Romové]], Balkánští Romové a slovanští [[Makedonci]]. [949] => [950] => Mnoho etnických Albánců žije také v přilehlém [[Kosovo|Kosovu]] (asi 1,8 milionu), [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] (okolo 800 000), [[Černá Hora|Černé Hoře]] (okolo 30 000), [[Srbsko|Srbsku]] (okolo 62 000) a [[Řecko|Řecku]], kde Albánci tvoří jednu z největších menšin (až 600 000 lidí). [951] => [952] => Řekové žijí v jižní části Albánie už od [[starověk]]u a soustřeďují se v městech [[Gjirokastër]], [[Himara]], [[Saranda]], [[Vlora]], [[Delvina]]. Řekové obývají i albánský ostrov [[Ksamil]], který se nachází u řeckého ostrova [[Korfu]]. [953] => [954] => [[Arumuni]] obývají jižní a střední Albánii. Největším střediskem Arumunů je však město [[Korçë]], které bylo známé svými podnikatelskými aktivitami již v osmanské době. Známým arumunským centrem je i město [[Voskopojë]], kde žili i řečtí podnikatelé. Dále žijí Arumuni ve městě [[Divjaka]]. [955] => [956] => [[Slované|Slovanské]] obyvatelstvo žije hlavně na hranici se Severní Makedonií u [[Prespanské jezero|Prespanského jezera]]. Mnoho etnických Řeků se po pádu komunismu vystěhovalo do Řecka a emigrace pokračuje i dnes, kvůli ekonomickým důvodům. Kromě Řeků z Albánie emigrují do Řecka i mnozí Albánci. [957] => [958] => === Jazyk === [959] => Mezi skupiny žijící v Albánii patří Ghegové – žijí na severu země, do 20. století u nich přetrvávalo rodové zřízení a zvykové právo. [[Gegština|Ghegské nářečí]] bylo dříve literárním jazykem. Dále Toskové – žijí jižně od řeky [[Shkumbini|Skhumbin]], [[Toskičtina|toskický dialekt]] byl v roce 1972 převzat jako základ spisovného jazyka.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.cepsr.com/dwnld/albanie052.pdf |datum přístupu=2014-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140413123228/http://www.cepsr.com/dwnld/albanie052.pdf |datum archivace=2014-04-13 }} [[Albánština]] je [[Izolovaný jazyk|izolovaným]] [[Indoevropské jazyky|indoevropským jazykem]], který není blízce příbuzným s žádným živým evropským jazykem. Je i [[Úřední jazyk|úředním jazykem]] země, ale na hranicích s [[Řecko|Řeckem]] se lze domluvit i [[řečtina|řecky]]. Albánci rozumí zpravidla velice dobře [[italština|italsky]], nejenom díky rozvětveným rodinným vazbám, nýbrž i díky činnosti místních médií (např. televize, rádio). [960] => [961] => S albánskou komunitou se lze setkat v (jižní) [[Itálie|Itálii]] a na [[Sicílie|Sicílii]], např. v městě [[Piana degli Albanesi]]. Jazyk této komunity obsahuje ale ještě [[Archaismus|archaické]] formy albánského jazyka.{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Albánci v jižní Itálii|periodikum=www.hks.re (Hospodářská a kulturní studia)|vydavatel=Provozní ekonomická fakulta ČZU v Praze|url=http://www.hks.re/wiki/cervenka_kubatova_janos_-_albanci_v_jizni_italii|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-10}} [962] => [963] => === Náboženství === [964] => [[Soubor:2013-10-03 Lead Mosque, Shkodër 0214.jpg|náhled|[[Olověná mešita (Skadar)|Olověná mešita]] ve [[Skadar]]u]] [965] => Od nadvlády [[Osmanská říše|Osmanské říše]] je hlavním náboženstvím Albánie [[Sunnitský islám|sunnitská]] odnož [[islám]]u (56,70%, 2011). Do islámských dějin se výrazně zapsal islámský mystický řád tzv. ''Bektashizmi ''(česky [[Bektašíja]], Bektaš(i)ové, Bektašismus){{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Řád Bektaši aneb Poněkud jiní muslimové|periodikum=www.navychod.cz|vydavatel=časopis Navýchod|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=755f2294-ac55-11df-aa30-00304830bcc4|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20160807114837/http://www.navychod.cz/articles.php?id=755f2294-ac55-11df-aa30-00304830bcc4|datum archivace=2016-08-07|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=Šiška|jméno=Jakub|titul=Náboženská tolerance v Albánii|url=http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/938839|vydavatel=rozhlas.cz|místo=|datum vydání=2011-08-27|datum přístupu=2016-07-10|poznámka=Rozhovor s Přemyslem Vinšem}}, kteří dnes zaujímají 2,09% z celkové populace. Dalšími hlavními náboženstvími jsou albánské ortodoxní [[křesťanství]] (6,75%, 2011), římskokatolické křesťanství (10,03%, 2011), [[Protestantismus|protestanti]] (0,14 %, 2011), jiné (22%, 2011), [[Ateismus|ateisté]] (2,5%, 2011).{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.instat.gov.al/media/178070/rezultatet_kryesore_t__censusit_t__popullsis__dhe_banesave_2011_n__shqip_ri.pdf |datum přístupu=13-04-2014 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130425152907/http://www.instat.gov.al/media/178070/rezultatet_kryesore_t__censusit_t__popullsis__dhe_banesave_2011_n__shqip_ri.pdf |datum archivace=25-04-2013 |nedostupné=ano }} Ortodoxní Albánci žijí převážně na jihu, Albánci římskokatolického vyznání pak hlavně na severozápadě země. [[Židé v Albánii|Židovská komunita]] již téměř vymizela, její zbytky odešly v roce 1991 do [[Izrael]]e. Albánský původ měla i jedna z nejznámějších náboženských osobností 20. století známá jako [[Matka Tereza]] (rodným jménem Agnesë Gonxhe Bojaxhiu). Po její smrti albánský premiér [[Sali Beriša]] žádal Indii o vydání jejích ostatků k uložení v Albánii, Indové to však odmítli.{{Citace elektronického periodika [966] => | titul = Indie nevydá ostatky Matky Terezy Albánii [967] => | periodikum = Český rozhlas [968] => | url = https://temata.rozhlas.cz/indie-nevyda-ostatky-matky-terezy-albanii-8002342 [969] => | datum vydání = 2009-10-31 [970] => | jazyk = cs [971] => | datum přístupu = 2022-05-12 [972] => }}{{Citace periodika [973] => | příjmení = [974] => | jméno = [975] => | titul = Indie odmítla žádost Albánie o ostatky Matky Terezy [976] => | periodikum = Deník.cz [977] => | datum vydání = 2009-10-15 [978] => | jazyk = cs [979] => | url = https://www.denik.cz/ze_sveta/indie-odmitla-zadost-albanie-o-ostatky-matky-terez.html [980] => | datum přístupu = 2022-05-12 [981] => }} [982] => [983] => Komunistickým režimem byly náboženské projevy pronásledovány a většina [[kostel]]ů a [[Mešita|mešit]] přestavěna. Jakýkoliv náboženský projev byl trestán.{{doplňte zdroj}} [984] => [985] => Islám je zde rozšířen, kromě některých horských oblastí, všude. Albánie je spolu s [[Kosovo|Kosovem]] a Bosnou a Hercegovinou jednou ze tří evropských zemí s muslimskou většinou. I přesto v Albánii nepanují žádné výrazné náboženské střety.{{doplňte zdroj}} [986] => [987] => == Kultura == [988] => [[Albánci]] jsou známí svou bohatou [[Mytologie|mytologií]], která má ještě pohanské, předkřesťanské kořeny a vykazuje jistou podobnost s [[Řecká mytologie|řeckou mytologií]]. Kulturní rozdíly existují mezi severními a jižními Albánci. Severní Albánci mají kulturu podobnou ostatnímu [[Balkán]]u, zatímco ti jižní byli vystaveni silnému řeckému kulturnímu vlivu, což je vidět i na tradiční kultuře. Obě části však odrážejí i silný osmanský kulturní odkaz. Nejznámější albánské [[legenda|legendy]] jsou ''Gjergj Elez Alia'' či ''Rozafa''. [989] => [990] => === Hudba === [991] => [[Soubor:A traditional male folk group from Skrapar.JPG|náhled|Jeden z tradičních krojů jižní Albánie.]] [992] => Tradiční lidovou hudbu lze rozdělit na severoalbánský a jihooalbánský styl. Hudba na severu Albánie je v typickém balkánském stylu, podobá se srbské národní hudbě. Lidová hudba z jižní Albánie se více podobá [[Řecká hudba|řecké lidové hudbě]], zejména té z kraje [[Epirus]]. Hlavními nástroji jsou [[klarinet]] a [[housle]]. Zpívají se polyfonní melodie, které mají původ ve starověkém Řecku. Albánský iso-polyfonní zpěv byl v roce 2008 zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.{{Citace elektronického periodika [993] => | titul = UNESCO - Albanian folk iso-polyphony [994] => | periodikum = ich.unesco.org [995] => | url = https://ich.unesco.org/en/lists [996] => | jazyk = en [997] => | datum přístupu = 2021-02-04 [998] => }} V albánské hudbě je patrný i italský vliv, zejména v té ze severu země. V tradičních tancích je také patrný silný řecký vliv. K tradičnímu albánskému mužskému [[kroj]]i patří suknice ''fustanella'', kterou nosí i pevninští [[Řekové]] a jižní Albánci. Tradiční albánský kroj je podobný řeckému a jeho původ je také řecký. [999] => [1000] => Prvním albánským hudebním skladatelem byl [[Jan Kukuzeli]], který měl velký vliv na vývoj byzantské hudby, jako dirigent se prosadil [[Simon Gjoni]], absolvent [[Akademie múzických umění v Praze|Akademie múzických umění]] v Praze. Mezi interprety vážné hudby vynikly [[Soprán|sopranistky]] [[Inva Mula]], [[Tefta Tashko-Koçová]], [[Marie Kraja]] a [[Ermonela Jaho]]. V [[pop music]] se prosadily [[Vaçe Zela]], [[Nexhmije Pagarusha]], [[Era Istrefi]] nebo [[Bleona|Bleona Qereti]]. [1001] => [1002] => === Literatura === [1003] => {{Podrobně|Albánská literatura}}[[Soubor:Ismail Kadare v0.jpg|náhled|[[Ismail Kadare]]]] [1004] => Nejslavnějším albánským spisovatelem je [[Ismail Kadare]], který získal světovou proslulost románem ''Generál mrtvé armády'' (''Gjenerali i ushtrisë së vdekur'') z roku 1963 (později zfilmovaným s [[Marcello Mastroianni|Marcellem Mastroiannim]] v hlavní roli).{{Citace elektronického periodika [1005] => | příjmení = [1006] => | jméno = [1007] => | titul = Cenu Neustadt získal spisovatel Kadare. Je pokračovatelem Kafky, uvedla porota [1008] => | periodikum = Aktuálně.cz [1009] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1010] => | vydavatel = Economia [1011] => | odkaz na vydavatele = Economia [1012] => | url = https://magazin.aktualne.cz/kultura/literatura/cenu-neustadt-ziskal-spisovatel-ismail-kadare/r~06815d8e089211eb9d74ac1f6b220ee8/ [1013] => | datum vydání = 2020-10-07 [1014] => | jazyk = cs [1015] => | url archivu = [1016] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1017] => }} V roce 2005 vyhrál [[Mezinárodní Man Bookerova cena|Mezinárodní Man Bookerovu cenu]]{{Citace periodika [1018] => | příjmení = Scott [1019] => | jméno = Jon Henley Kirsty [1020] => | titul = Albanian beats literary titans to first international Booker prize [1021] => | periodikum = The Guardian [1022] => | datum vydání = 2005-06-03 [1023] => | issn = 0261-3077 [1024] => | jazyk = en-GB [1025] => | url = https://www.theguardian.com/uk/2005/jun/03/world.books [1026] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1027] => }}, v roce 2009 získal [[Cena kněžny asturské|Cenu prince ašturského]]{{Citace periodika [1028] => | titul = Ismail Kadaré, Premio Príncipe de Asturias de las Letras [1029] => | periodikum = El País [1030] => | datum vydání = 2009-06-24 [1031] => | issn = 1134-6582 [1032] => | jazyk = es [1033] => | url = https://elpais.com/cultura/2009/06/24/actualidad/1245794401_850215.html [1034] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1035] => }}, roku 2015 [[Cena Jeruzaléma|Cenu Jeruzaléma]].{{Citace elektronického periodika [1036] => | příjmení = Lozano [1037] => | jméno = Laurent [1038] => | titul = Albanian author wins Israeli award, unruffled by Nobel [1039] => | periodikum = www.timesofisrael.com [1040] => | url = http://www.timesofisrael.com/albanian-creator-wins-israeli-award-unruffled-by-nobel/ [1041] => | jazyk = en-US [1042] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1043] => }} Vzácný iluminovaný rukopis ze 6. století ''Codex Beratinus'', schraňovaný Albánským národním archivem, byl v roce 2005 zařazen do programu [[UNESCO]] [[Paměť světa]].{{Citace elektronického periodika [1044] => | titul = Codex Purpureus Beratinus {{!}} United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization [1045] => | periodikum = www.unesco.org [1046] => | url = http://www.unesco.org/new/en/codex-purpureus-beratinus [1047] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1048] => }} Albánskou kulturu silně ovlivnil latinsky píšící historik [[Marin Barleti]], jehož ''Historia de vita et gestis Scanderbegi'' (''Příběh života a činů Skanderbegových'') byla v 16. a 17. století základním zdrojem informací o dějinách Albánie pro celou Evropu a především měla zásadní dopad na albánské národní vědomí a ze [[Skanderbeg]]a učinila národního hrdinu a symbol. Další souboj o Skanderbega pak svedl v 17. století [[Frang Bardhi]], který mj. musel hájit jeho albánský původ proti teoriím o tom, že byl Skanderbeg [[Slované|Slovan]]. Kněz [[Gjon Buzuku]] napsal první knihu v albánštině. Za prvního albánského spisovatele bývá označován [[Pjetër Bogdani]].{{Citace elektronické monografie [1049] => | příjmení = [1050] => | jméno = [1051] => | titul = Pjeter Bogdani, the priest who built the first Albanian library in 1638 [1052] => | url = https://www.ocnal.com/2017/09/pjeter-bogdani-priest-who-built-first.html [1053] => | vydavatel = Oculus News [1054] => | místo = [1055] => | datum vydání = [1056] => | datum přístupu = 2021-02-04 [1057] => }} Za první albánskou spisovatelku [[Musine Kokalariová]], již umlčel komunistický režim.{{Citace elektronického periodika [1058] => | příjmení = Fijalkowski [1059] => | jméno = Agata [1060] => | titul = Musine Kokalari: a lost story of defiance in the face of political oppression [1061] => | periodikum = The Conversation [1062] => | url = http://theconversation.com/musine-kokalari-a-lost-story-of-defiance-in-the-face-of-political-oppression-83541 [1063] => | jazyk = en [1064] => | datum přístupu = 2022-05-11 [1065] => }} Klíčovou postavou albánského národního obrození 19. století byl spisovatel [[Naim Frashëri]], stejně jako jeho bratr [[Sami Frašeri]].{{Citace periodika [1066] => | příjmení = Sugarman [1067] => | jméno = Jane C. [1068] => | titul = Imagining the Homeland: Poetry, Songs, and the Discourses of Albanian Nationalism [1069] => | periodikum = Ethnomusicology [1070] => | datum vydání = 1999 [1071] => | ročník = 43 [1072] => | číslo = 3 [1073] => | strany = 419–458 [1074] => | issn = 0014-1836 [1075] => | doi = 10.2307/852556 [1076] => | url = https://www.jstor.org/stable/852556 [1077] => | datum přístupu = 2022-05-11 [1078] => }} Slavný epos ''Horská loutna'' sepsal [[Gjergj Fishta]]. [[Kostandin Kristoforidhi]] přeložil [[Nový zákon]] do albánštiny. Báseň [[Aleksander Stavre Drenova|Aleksandëra Stavre Drenovy]] se stala textem [[Albánská hymna|albánské hymny]]. Představitelem socialistické poezie byl [[Dritëro Agolli]]. K nejúspěšnějším současným autorům patří [[Fatos Kongoli]]. [1079] => [1080] => === Vizuální umění === [1081] => [[Soubor:Amphitheatre of Butrint 2009.jpg|náhled|Amfiteátr v Butrintu]] [1082] => Mezi významné albánské kulturní osobnosti patří také malíř [[Ibrahim Kodra]], albánský původ měl patrně i renesanční malíř [[Marco Basaiti]]. [[Realismus (výtvarné umění)|Realistickou]] malbu do Albánie uváděl [[Kolë Idromeno]], rovněž významný architekt. [1083] => [1084] => Hereckou legendou Albánie je [[Tinka Kurti]]. V zahraničních produkcích se prosadila v posledních letech herečka [[Masiela Lusha]]. [1085] => [1086] => Na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]] byly zapsány zbytky antického města [[Butrint]] (1992), historická centra měst [[Berat]] a [[Gjirokastër]] (2005) a kulturní památky kolem [[Ochridské jezero|Ochridského jezera]] (2019), což je položka, kterou Albánie sdílí se [[Severní Makedonie|Severní Makedonií]], a na území Albánie k ní náleží například raně křesťanské památky v obci Lin (dnes součást města [[Pogradec]]).{{Citace elektronického periodika [1087] => | příjmení = [1088] => | jméno = [1089] => | titul = Albania - UNESCO World Heritage Convention [1090] => | periodikum = UNESCO World Heritage Centre [1091] => | url = https://whc.unesco.org/en/statesparties/al [1092] => | jazyk = en [1093] => | datum přístupu = 2022-05-12 [1094] => }} O zápis usilují i další památky, například antický [[amfiteátr v Drači]], ruiny antické [[Apollonia (Ilýrie)|Apollonie]] nebo [[pevnost Bashtovë]]. K dalším památkám patří [[hrad Krujë]], [[Rozafa|pevnost Rozafa]], [[klášter Ardenica]], [[Olověná mešita (Skadar)|Olověná mešita]] ve [[Skadar]]u nebo [[Edhem Beyova mešita]] v Tiraně. [1095] => [1096] => === Tradice a zvyky === [1097] => [[Soubor:Kulla e Patriotit Mic Sokoli 02.jpg|náhled|Opevněný věžovitý dům (tzv. kula, alb. ''kullë''), do kterého se uchylovali muži ohrožení krevní mstou]]V Albánii se užívá jiná gestikulace hlavou pro souhlas – místo v českých podmínkách tradičních jednoduchých vertikálních pohybů je zvykem hlavou opisovat tvar podobající se ležatému číslu 8. Dodnes se zde uplatňuje ústně předávané zvykové právo, tzv. [[Kanun|Kanun di Lekë Dukagjini]] http://is.muni.cz/th/333126/fss_b/Bakalarska_prace_Ales_Pacner.pdf příznačný pro tzv. [[tribalismus]]. Kanun má čtyři základní pilíře: loajalitu k rodině, čest osobní i rodinnou, pohostinnost a morálně správné chování.VOLNÝ, Vít. ''Burnesha: žena v životní roli muže'' [online]. Přírodovědci.cz. 2. 7. 2015 [cit. 14. 2. 2016]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/geograf/clanky/burnesha-zena-v-zivotni-roli-muze Mezi nejznámější pravidla kodexu patří nechvalně známá [[krevní msta]], ale rovněž institut ''burneshi'' nebo také ''virgjineshi''. Burnesha v českém překladu znamená přibližně „[[panna z přísahy]]“, tedy žena, která z vůle své či častěji z vůle rodiny přijímá doživotně mužskou roli. Složí přísahu, že prožije život v [[celibát]]u a v mužské roli (oblečení, povinnosti, práva) – že se vzdá všeho ženského.{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Ťažký život albánskych žien: museli sa stať mužmi, aby boli slobodné -|url=http://www.wantee.sk/tazky-zivot-albanskych-zien-museli-sa-stat-muzmi-aby-boli-slobodne/|vydavatel=wantee.sk|místo=|datum vydání=2013-08-31|datum přístupu=2016-07-10|jazyk=en-US|url archivu=https://web.archive.org/web/20160223010053/http://www.wantee.sk/tazky-zivot-albanskych-zien-museli-sa-stat-muzmi-aby-boli-slobodne/|datum archivace=2016-02-23|nedostupné=ano}}{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=10 fotek albánských žen, které prožily svůj život jako muži|url=http://www.jenpromuze.cz/mixer/15746-10-fotek-albanskych-zen-ktere-prozily-svuj-zivot-jako-muzi|vydavatel=jenpromuze.cz|místo=|datum vydání=|datum přístupu=2016-07-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20160222110918/http://www.jenpromuze.cz/mixer/15746-10-fotek-albanskych-zen-ktere-prozily-svuj-zivot-jako-muzi|datum archivace=2016-02-22|nedostupné=ano}} Krevní msta, která se nazývá ''gjakmarrja'', se v některých oblastech Albánie stále vyskytuje.[http://www.lideazeme.cz/clanek/kolotoc-s-prichuti-krve Kolotoč s příchutí krve] {{Wayback|url=http://www.lideazeme.cz/clanek/kolotoc-s-prichuti-krve |date=20160617172424 }}. ''[[Lidé a země|Lidé a Země]]''. 27. září 2010. Odhaduje se, že v roce 2014 se ''gjakmarrja'' týkala přibližně 3000 albánských rodin.[http://www.bbc.com/travel/story/20141126-blood-feuds-in-albanias-accursed-mountains Blood feuds in Albania’s Accursed Mountains]. [[BBC]]. 9. ledna 2015. [1098] => [1099] => === Kuchyně === [1100] => {{Podrobně|Albánská kuchyně}} [1101] => [[Soubor:Bukë kollomoqe, bukë misri.JPG|náhled|''Bukë misri'' (kukuřičný chléb) je základem albánského stolování.]] [1102] => Albánská kuchyně má středomořský charakter. Vyznačuje se používáním středomořských bylin, jakými je [[Dobromysl obecná|oregano]], [[máta]], [[Bazalka pravá|bazalka]], [[Rozmarýn lékařský|rozmarýn]] a další, ale také chilli papriček a česneku, to vše při vaření a úpravě masa i ryb. Zelenina se používá v téměř každém jídle. [1103] => [1104] => Zásadním jídlem [[Albánci|Albánců]] je [[oběd]], který se obvykle skládá z ''gjellë'' (guláš), [[hlavní chod]] z masa, pomalu vařeného s různými druhy zeleniny. K tomu [[Salát (pokrm)|salát]] z čerstvé [[Zelenina|zeleniny]], jako jsou [[Rajče jedlé|rajčata]], [[Okurka setá|okurky]], zelené [[Kapie|papriky]] a [[Olivovník evropský|olivy]]. Salát je ochucen [[Chlorid sodný|solí]], [[Olivový olej|olivovým olejem]], [[Ocet|octem]] nebo citronovou šťávou. [1105] => [1106] => Ve vysokohorských oblastech je častým pokrmem uzené maso s nakládanou zeleninou. Zvířecí orgány jsou také v kuchyni používány; střeva a hlavy, kromě jiného, jsou považovány za lahůdku. Mléčné výrobky jsou nedílnou součástí kuchyně, obvykle doprovázeny všudypřítomným chlebem a alkoholickými nápoji, jako je např. Raki. Mořské plody jsou běžné v pobřežních městech, jako [[Drač]], [[Vlora]], [[Skadar]] a [[Saranda]]. [1107] => [1108] => == Sport == [1109] => [[Soubor:2019-09-01 ISTAF 2019 2000 m steeplechase (Martin Rulsch) 34 (cropped).jpg|náhled|[[Luiza Gega]]|vlevo]] [1110] => Jedním z nejpopulárnějších sportů v Albánii je [[vzpírání]]. Albánští vzpěrači získali na evropském šampionátu celkem 18 medailí, z nichž dvě byly zlaté, 7 stříbrných a 9 bronzových. Zlato získal v roce 2014 [[Erkand Qerimaj]] a roku 2018 [[Briken Calja]].{{Citace elektronického periodika [1111] => | titul = Briken Calja becomes European champion, bringing back glory to Albanian weightlifting {{!}} UK (British) Albanians Network [1112] => | periodikum = www.ukalbanians.net [1113] => | url = https://www.ukalbanians.net/briken-calja-becomes-european-champion-bringing-back-glory-to-albanian-weightlifting/ [1114] => | jazyk = en-GB [1115] => | datum přístupu = 2018-11-17 [1116] => }} [1117] => [1118] => Nejúspěšnějším albánským atletem všech dob je běžkyně na 3000 metrů [[Luiza Gega]], která v [[Mistrovství Evropy v atletice 2022|Mnichově roku 2022]] získala titul evropského šampióna, vůbec první pro Albánii.{{Citace elektronického periodika [1119] => | titul = Luiza Gega Wins Gold Medal and Is the New European Champion [1120] => | periodikum = Albania Daily News [1121] => | url = https://albaniandailynews.com/news/luiza-gega-wins-gold-medal-and-is-the-new-european-champion [1122] => | datum vydání = 2022-08-21 [1123] => | jazyk = en [1124] => | datum přístupu = 2023-04-30 [1125] => }} Má též stříbro z [[Mistrovství Evropy v atletice 2016|mistrovství Evropy 2016]].{{Citace periodika [1126] => | příjmení = [1127] => | jméno = [1128] => | titul = Luiza Gega claims Albania’s first European medal ahead of Olympics debut [1129] => | periodikum = Tirana Times [1130] => | ročník = [1131] => | číslo = [1132] => | strany = [1133] => | jazyk = en-US [1134] => | url = http://www.tiranatimes.com/?p=128444 [1135] => | datum přístupu = 2018-11-17 [1136] => | datum = 2016-07-11 [1137] => }} Již na dvou olympijských hrách byla vlajkonoškou albánské výpravy, roku 2016 i v roce 2021. [[Izmir Smajlaj]] je halovým mistrem Evropy ve skoku dalekém z roku 2017.{{Citace periodika [1138] => | příjmení = admin [1139] => | titul = Izmir Smajlaj - Albania's first ever European indoor gold medalist! [1140] => | periodikum = Ecotour Albania [1141] => | datum = 2017-03-05 [1142] => | jazyk = en [1143] => | url = http://www.ecotouralbania.com/en/blog/izmir-smajlaj-albanias-first-ever-european-indoor-gold-medalist [1144] => | datum přístupu = 2018-11-17 [1145] => }} [1146] => [[Soubor:2015 European Artistic Gymnastics Championships - Pommel horse - Matvei Petrov 04.jpg|náhled|[[Matvei Petrov]]]] [1147] => Střelkyně [[Elizabeta Karabolliová]], [[Ermira Dinguová]] a [[Lindita Kodraová]] jsou mistryněmi Evropy. [[Matvei Petrov]], Rus reprezentující od roku 2018 Albánii, pro ni v roce 2020 získal titul mistra Evropy v disciplíně kůň našíř.{{Citace elektronického periodika [1148] => | titul = Matvei Petrov wins gold for Albania in Pommel Horse in Turkey [1149] => | periodikum = Oculus News [1150] => | url = https://www.ocnal.com/2020/12/matvei-petrov-wins-gold-for-albania-in.html [1151] => | datum vydání = 2020-12-13 [1152] => | datum přístupu = 2023-04-30 [1153] => }} Zajímavostí je, že Petrov žije a trénuje v [[Praha|Praze]], jako člen klubu SK Hradčany.{{Citace elektronického periodika [1154] => | titul = Matvei Petrov - mistr Evropy 2020 [1155] => | periodikum = Skhradcany.cz [1156] => | url = https://www.skhradcany.cz/matvei-petrov-mistr-evropy-2020/ [1157] => | datum přístupu = 2023-04-30 [1158] => }} [1159] => [1160] => [[Albánská fotbalová reprezentace]] se v roce 2016 poprvé ve své historii probojovala na [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2016|mistrovství Evropy]].{{Citace elektronického periodika [1161] => | příjmení = [1162] => | jméno = [1163] => | titul = Albánský fotbal a reprezentace [1164] => | periodikum = Aktuálně.cz [1165] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1166] => | vydavatel = Economia [1167] => | odkaz na vydavatele = Economia [1168] => | url = https://sport.aktualne.cz/albansky-fotbal-a-reprezentace/l~c0f866d2821711e5b22d002590604f2e/ [1169] => | datum vydání = [1170] => | jazyk = cs [1171] => | url archivu = [1172] => | datum přístupu = 2018-11-17 [1173] => }} Dosáhla zde i svého prvního vítězství (nad [[Rumunská fotbalová reprezentace|Rumunskem]] 1-0). Podruhé se na evropský šampionát podívá v roce 2024.{{Citace periodika [1174] => | příjmení = [1175] => | jméno = [1176] => | titul = Fotbalisté Albánie remizovali v Moldavsku, podruhé v historii postoupili na ME [1177] => | periodikum = Deník.cz [1178] => | datum vydání = 2023-11-17 [1179] => | jazyk = cs [1180] => | url = https://www.denik.cz/fotbal/fotbaliste-albanie-postoupili-na-me-cesko-kvalifikace.html [1181] => | datum přístupu = 2023-11-18 [1182] => }} [1183] => [1184] => Ženský volejbalový oddíl Dinama Tirana dvakrát vybojoval třetí příčku v [[Liga mistryň CEV|Lize mistryň CEV]] (1979/80, 1989/90), nejprestižnější klubové soutěži Evropy. Ženská volejbalová reprezentace vyhrála v roce 1987 volejbalový turnaj [[Středomořské hry|Středomořských her]]. Na stejných hrál braly zlato i albánské basketbalistky. [1185] => [1186] => == Československo – albánské vztahy == [1187] => Albánie a [[Československo|Československá republika]] navázaly diplomatické styky v červenci 1922.{{Citace elektronického periodika [1188] => | titul = Vztahy s Albánií {{!}} Velvyslanectví České republiky v Tiraně [1189] => | periodikum = www.mzv.cz [1190] => | url = https://www.mzv.cz/tirana/cz/vzajemne_vztahy/vztahy_s_albanii/index.html [1191] => | datum přístupu = 2023-04-01 [1192] => }} Některá další významná data: [1193] => * březen 1925 – v Tiraně byl zřízen Československý konzulát, [1194] => * červen 1927 – československý konzulát byl povýšen na generální konzulát a diplomatickou agencii, [1195] => * červen 1929 – vzniklo československé vyslanectví v Tiraně, [1196] => * 1937 – obrat vzájemných dodávek činil 13 mil. Kč, z toho vývoz do Albánie 9,5 mil. Kč, dovoz z Albánie 3,5 mil. Kč, [1197] => * 1939 – byla zastavena činnost Československého vyslanectví, [1198] => * listopad 1947 – výměna vyslanců Československa a Albánie, [1199] => * červen 1949 – bylo zřízeno Československé vyslanectví v Tiraně, [1200] => * květen 1949 – čs. vyslanectví bylo povýšeno na velvyslanectví, [1201] => * 1956–1961 – Československo dodalo zařízení a poskytlo technickou pomoc při výstavbě kapacit pro těžbu železnonikelnatých rud, [1202] => * listopad 1961 – došlo k odvolání československého velvyslance, [1203] => * 1968 – Albánie vystoupila na protest proti okupaci ČSSR z Varšavské smlouvy, [1204] => * 1975 – Československo se podílelo 12 % na celkovém obratu albánského zahraničního obchodu jako její druhý největší obchodní partner, celkový obrat činil 262,1 mil. Kčs, z toho vývoz z Albánie 121,1 mil. Kčs, dovoz z Albánie pak 141 mil. Kčs.Košťák Vítězslav, Albánie, Praha 1979 [1205] => [1206] => == Odkazy == [1207] => [1208] => === Reference === [1209] => {{Překlad|en|Albania|1185765622}} [1210] => [1211] => [1212] => === Literatura === [1213] => * {{Citace monografie [1214] => | příjmení = Hladký [1215] => | jméno = Ladislav [1216] => | příjmení2 = Hradečný [1217] => | jméno2 = Pavel [1218] => | rok = 2008 [1219] => | titul = Dějiny Albánie [1220] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [1221] => | místo = Praha [1222] => | stránky = [1223] => | poznámka = [1224] => | isbn = 978-80-7106-939-3 [1225] => }} [1226] => [1227] => === Související články === [1228] => * [[Albánská armáda]] [1229] => * [[Skanderbeg]] [1230] => [1231] => === Externí odkazy === [1232] => * {{Commons}} [1233] => * {{Wikislovník|heslo=Albánie}} [1234] => * {{Otto|heslo=Albanie}} [1235] => * {{Wikizprávy|kategorie=Albánie}} [1236] => * {{Commonscat|Albania}} [1237] => * {{Osmrelace|53292}} [1238] => * [http://sites.google.com/site/vsudedobretakcodoma/Home/expedice-skadarsko-07 Cestopis z roku 2007] [1239] => * {{Citace elektronické monografie [1240] => | titul = Albania – Amnesty International Report 2011 [1241] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/albania/report-2011 [1242] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1243] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [1244] => | jazyk = anglicky [1245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110809133046/http://www.amnesty.org/en/region/albania/report-2011 [1246] => | datum archivace = 2011-08-09 [1247] => | nedostupné = ano [1248] => }} [1249] => * {{Citace elektronické monografie [1250] => | titul = Albania (2011) [1251] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7981 [1252] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1253] => | vydavatel = [[Freedom House]] [1254] => | jazyk = anglicky [1255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102001/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7981 [1256] => | datum archivace = 2011-08-23 [1257] => | nedostupné = ano [1258] => }} [1259] => * {{citace elektronické monografie [1260] => | url = http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/albania/report-03-11.pdf?view=Binary [1261] => | titul = Country of Origin Information Report – Albania [1262] => | vydavatel = UK Border Agency [1263] => | datum vydání = 2011-03-25 [1264] => | datum přístupu = 2011-12-10 [1265] => | jazyk = anglicky [1266] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20111208141634/http://www.ukba.homeoffice.gov.uk/sitecontent/documents/policyandlaw/coi/albania/report-03-11.pdf?view=Binary [1267] => | datum archivace = 2011-12-08 [1268] => | nedostupné = ano [1269] => }} [1270] => * {{Citace elektronické monografie [1271] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [1272] => | titul = BTI 2010 — Albania Country Report [1273] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Albania.pdf [1274] => | datum vydání = 2009 [1275] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1276] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftun [1277] => | místo = Gütersloh [1278] => | jazyk = anglicky [1279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521002613/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/ECSE/Albania.pdf [1280] => | datum archivace = 2011-05-21 [1281] => | nedostupné = ano [1282] => }} [1283] => * {{Citace elektronické monografie [1284] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [1285] => | titul = Background Note: Albania [1286] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3235.htm [1287] => | datum vydání = 2011-01-04 [1288] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1289] => | vydavatel = U.S. Department of State [1290] => | jazyk = anglicky [1291] => }} [1292] => * {{Citace elektronické monografie [1293] => | korporace = CIA [1294] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [1295] => | titul = The World Factbook – Albania [1296] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [1297] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [1298] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1299] => | jazyk = anglicky [1300] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181224211117/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html [1301] => | datum archivace = 2018-12-24 [1302] => | nedostupné = ano [1303] => }} [1304] => * {{Citace elektronické monografie [1305] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Tiraně [1306] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Albánie [1307] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/albanie-2011-04-01.pdf [1308] => | datum vydání = 2011-04-01 [1309] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1310] => | vydavatel = Businessinfo.cz [1311] => | jazyk = česky [1312] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111075947/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/albanie-2011-04-01.pdf [1313] => | datum archivace = 2012-01-11 [1314] => | nedostupné = ano [1315] => }} [1316] => * {{Citace elektronické monografie [1317] => | příjmení = Biberaj [1318] => | jméno = Elez [1319] => | příjmení2 = Prifti [1320] => | jméno2 = Peter R [1321] => | spoluautoři = a kol. [1322] => | titul = Albania [1323] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/12472/Albania [1324] => | datum přístupu = 2011-08-21 [1325] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [1326] => | jazyk = anglicky [1327] => }} [1328] => [1329] => {{Albánie}} [1330] => {{Navboxes [1331] => |title=[[Soubor:Gnome-globe.svg|22px|alt=Svět]] Geografická lokalizace [1332] => |list1={{Evropa}} [1333] => {{Státy ležící na břehu Středozemního moře}} [1334] => }} [1335] => {{Navboxes [1336] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [1337] => | list = {{Organizace islámské spolupráce}} [1338] => {{NATO}} [1339] => }} [1340] => {{Prezidenti Albánie}} [1341] => {{Autoritní data}} [1342] => {{Portály|Albánie}} [1343] => [1344] => [[Kategorie:Albánie| ]] [1345] => [[Kategorie:Jihovýchodoevropské státy]] [1346] => [[Kategorie:Balkánské státy]] [1347] => [[Kategorie:Státy NATO]] [1348] => [[Kategorie:Státy Unie pro Středomoří]] [1349] => [[Kategorie:Republiky]] [1350] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1912]] [1351] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [1352] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [] => )
good wiki

Albánie

Albánie ( nebo ), plným názvem Albánská republika (albánsky ) je stát v jihovýchodní Evropě. Země se nachází na Balkáně na pobřeží Jaderského a Jónského moře a sousedí na pevnině s Černou Horou na severozápadě, s Kosovem na severovýchodě, se Severní Makedonií na východě a Řeckem na jihu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Drač','Vlora','Řecko','Kosovo','Skadar','Severní Makedonie','Tirana','Jónské moře','Skanderbeg','Osmanská říše','UNESCO','Albánci'

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Drač

Kosovo

Řecko

Skadar

Skanderbeg

Skanderbeg je jednou z nejvýznamnějších postav historie Albánie.

Tirana

UNESCO

Vlora