Array ( [0] => 15483766 [id] => 15483766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Skadar [uri] => Skadar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | stát = Albánie [2] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [3] => | název vyššího celku = [[Skadar (kraj)|Skadar]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Albánii|Okres]] [5] => | název nižšího celku = [[Okres Skadar|Skadar]] [6] => }} [7] => '''Skadar''' ({{vjazyce2|sq|''Shkodër'' či ''Shkodra''}}, {{vjazyce2|sr|''Скадар''}}, {{vjazyce2|tr|''İşkodra'' nebo ''Arnavut İskenderiyesi''}}, {{vjazyce2|it|''Scutari''}}, česky též ''Škodra'') je město na severu [[Albánie]], u [[Skadarské jezero|Skadarského jezera]] u [[Albánsko-černohorská hranice|hranice]] s [[Černá Hora|Černou Horou]], cca 20 km od mořského břehu.{{Citace periodika [8] => | titul = Skadarska legenda [9] => | periodikum = Danas [10] => | jazyk = sr [11] => | url = https://www.danas.rs/vesti/drustvo/skadarska-legenda/ [12] => | datum přístupu = 2022-01-01 [13] => }} Žije v něm {{Počet obyvatel}} obyvatel. Je střediskem katolické komunity v Albánii.{{Citace monografie [14] => | příjmení = Mëhilli [15] => | jméno = Elidor [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [18] => | url = [19] => | vydavatel = Cornell University Press [20] => | místo = Londýn [21] => | rok = 2017 [22] => | počet stran = [23] => | isbn = 9781501714153 [24] => | kapitola = [25] => | strany = 69 [26] => | jazyk = angličtina [27] => }} [28] => [29] => == Poloha == [30] => Skadar se rozkládá na soutoku řek [[Kir (řeka)|Kiru]], [[Drin]]u a [[Buna|Bojany]]. Poslední uvedená přivádí svoje vody do [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Na západě ohraničuje město [[Skadarské jezero]], jemuž dalo název, a pohoří [[Tarabosh]], z východu potom postupně vystupující předhůří [[Prokletije]] (Albánských Alp). Na jihu město ohraničují řeky [[Drin]] a [[Bojana]] spolu s pevností [[Rozafa]]; na sever od města je krajina otevřená až k hraničnímu přechodu [[Hani i Hotit]]. Díky této strategické poloze mělo město vždy v albánských dějinách významné postavení. [31] => [32] => == Název == [33] => Původ názvu Skadar/Shkodër je nejasný. Poprvé je zmiňován v římských dokumentech v podobě ''Scodra'', v [[řečtina|řečtině]] jako ''Σκόδρα''. Na antických řeckých mincích z 2. století př. n. l. je doložen nápis ''Σκοδρινῶν'' (skadarský). Není ani známo, je-li místní jméno [[Albánština|albánského]] původu nebo pochází z některého jiného jazyka a do albánštiny bylo převzato. Jeho původ je předmětem debat mezi albánskými lingvisty.{{chybí zdroj}} V dalších jazycích zní jméno města ''Scutari'' (italsky) a ''İşkodra'' (turecky). [34] => [35] => == Historie == [36] => [37] => === Nejstarší dějiny === [38] => [39] => Nejstarší pozůstatky souvislého osídlení na území města Skadaru a v jeho okolí pocházejí z [[doba bronzová|doby bronzové]]. Ke vzniku trvalého osídlení přispěly především příznivé podmínky, jako např. úrodná údolí několika řek, které se zde stékají, stejně tak i obchodní stezky, které místem procházely. Přírodní podmínky nutily všechny karavany procházet víceméně jedním místem, na němž vznikla osada. Nejstarší předměty, dokládající osídlení v dobách rané [[antika|antiky]], byly nalezeny při [[archeologický průzkum|archeologickém]] průzkumu pevnosti [[Rozafa]]. Poprvé je pod současným jménem město připomínáno jako [[Ilyrové|ilyrská]] osada (Scodra). [40] => [41] => V roce [[168 př. n. l.]] dnešní Skadar obsadila [[Římská říše]]. Díky tomu, že se nacházelo na jedné z obchodních stezek a vojenských cest ([[Via Egnatia]]){{Citace monografie [42] => | příjmení = Bartl [43] => | jméno = Peter [44] => | odkaz na autora = [45] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [46] => | vydavatel = Clio [47] => | místo = Bělehrad [48] => | rok = 2001 [49] => | počet stran = 324 [50] => | isbn = [51] => | kapitola = [52] => | strany = 34 [53] => | jazyk = srbština [54] => }}, získalo značně na významu. Římané osadu zcela kolonizovali a přeměnili v antické město. Administrativně byl Skadar součástí provincie [[Illyricum]] a později [[Dalmatia]]. V roce [[395]] byl součástí [[Dácká diecéze|dácké diecéze]]. [55] => [56] => === Středověk === [57] => [58] => Na počátku [[středověk]]u ovlivnil vývoj města, kromě pádu Říma, také příchod [[Slované|Slovanů]]. V [[Byzantská říše|byzantském]] dokumentu [[De Administrando Imperio]] je doložen příchod Slovanů, kterým v této oblasti přidělil císař [[Herakleios]] půdu. Příchod Slovanů se uskutečnil v první polovině 7. století. Oblast Skadaru se později stala součástí knížectví [[Duklja]]. Tento stav netrval dlouho, neboť se po smrti knížete Časlava stát rozpadl. V roce [[997]] bylo území většiny jižní části Balkánu dobyto [[Bulharská říše|bulharským carstvím]]. [59] => [60] => Ve [[12. století]] bylo město součástí provincie Zeta srbského státu pod vládou dynastie [[Nemanjićové|Nemajićů]]. Roku [[1214]] je doloženo jako součást [[Epirský despotát|epirského despotátu]] pod vládou Michaela I. Komnena Doukase. Později bylo opět součástí středověkého Srbska. Skadar byl hlavním městem provincie Zeta. Po zhroucení středověkého Srbska ovládli oblast dnešního severu Albánie [[Balšićové]]. Jejich vláda trvala až do roku [[1396]], kdy se vzdali [[Benátská republika|Benátské republice]]. Za vlády Benátčanů byla v roce [[1479]] ve Skadaru dokončena katedrála sv. Štěpána a rozšířena pevnost Rozafa, která přetrvala v pozměněné podobě nad městem do současné doby. Až do příchodu Turků trvala jistá míra migrace mezi Skadarem a dalšími blízkými městy na jaderském pobřeží. Za Benátčanů vznikalo souvislé město v podhradí pevnosti Rozafa (tj. v lokalitě dnes známé jako [[Pazar (Skadar)|Pazar]]).{{Citace sborníku [61] => | příjmení = Shpuza [62] => | jméno = Ermal [63] => | autor = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [66] => | odkaz na titul = [67] => | příjmení sestavitele = [68] => | jméno sestavitele = [69] => | sestavitel = [70] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [71] => | odkaz na sborník = [72] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [73] => | odkaz na vydavatele = [74] => | místo = Istanbul [75] => | rok vydání = 2021 [76] => | issn = 2757-6329 [77] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [78] => | kapitola = [79] => | strany = 118 [80] => | jazyk = angličtina [81] => }} Zástavba vznikala v prostoru současné čtypřoudé silnice [[Rruga Pazarit]] nejprve a později ve všech směrech okolo pevnosti. [82] => [83] => === Turecká nadvláda === [84] => [85] => Skadar dobyli [[Osmanská říše|Turci]] v roce [[1479]]. Katoličtí kupci z Benátek uprchli přes moře zpět na území dnešní Itálie a křesťanští [[Albánci]] do hor. Osmané učinili ze Skadaru hlavní město [[sandžak]]u Scutari. Důvodem byla strategická poloha města při hlavní obchodní stezce podél pobřeží, přítomnost dobře opevněného místa a obchodně etablovaného sídla.{{Citace sborníku [86] => | příjmení = Shpuza [87] => | jméno = Ermal [88] => | autor = [89] => | odkaz na autora = [90] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [91] => | odkaz na titul = [92] => | příjmení sestavitele = [93] => | jméno sestavitele = [94] => | sestavitel = [95] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [96] => | odkaz na sborník = [97] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [98] => | odkaz na vydavatele = [99] => | místo = Istanbul [100] => | rok vydání = 2021 [101] => | issn = 2757-6329 [102] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [103] => | kapitola = [104] => | strany = 120 [105] => | jazyk = angličtina [106] => }} [107] => [108] => Turci přestavěli kostel na mešitu a vybudovali [[Ura e Mesit|kamenný most]] v blízkosti města. Začala postupná a pozvolná [[islamizace]] tak, jako tomu bylo ve všech ostatních částech Balkánu, které obsadili Turci. Zatímco v roce [[1485]] žilo podle osmanských záznamů ve městě 27 muslimských a 70 křesťanských rodin, o století později bylo muslimských rodin přes dvě stě. Pokles počtu obyvatel se podařilo překonat až v [[16. století]]. Pro ekonomický a společenský život města nepřinesla ani tak velkou pohromu islamizace, jako spíše přerušení tradičních vazeb s přístavy na území dnešní [[Černá Hora|Černé Hory]]. [109] => [110] => Pro Osmanskou říši měl Skadar významnou strategickou polohu. Nacházel se téměř na západních hranicích impéria, byl však chráněn před případným útokem od moře. Město bylo spojeno řadou obchodních tras s dalšími balkánskými městy a centry řemesel a obchodu, k nimž patřil např. [[Prizren]]{{Citace monografie [111] => | příjmení = Vickers [112] => | jméno = Miranda [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = The Albanians: A modern history [115] => | vydavatel = I. B. Tauris [116] => | místo = [117] => | rok = 2001 [118] => | počet stran = 652 [119] => | isbn = [120] => | kapitola = [121] => | strany = 81 [122] => | jazyk = angličtina [123] => }}. [124] => [125] => V roce [[1649]] se obyvatelstvo Skadaru vzbouřilo proti Turkům a město musela znovu obsadit osmanská armáda.{{Citace monografie [126] => | příjmení = Bartl [127] => | jméno = Peter [128] => | odkaz na autora = [129] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [130] => | vydavatel = Clio [131] => | místo = Bělehrad [132] => | rok = 2001 [133] => | počet stran = 324 [134] => | isbn = [135] => | kapitola = [136] => | strany = 51 [137] => | jazyk = srbština [138] => }} [139] => [140] => Roku [[1662]] navštívil město turecký cestovatel [[Evlija Čelebi]].{{Citace sborníku [141] => | příjmení = Shpuza [142] => | jméno = Ermal [143] => | autor = [144] => | odkaz na autora = [145] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [146] => | odkaz na titul = [147] => | příjmení sestavitele = [148] => | jméno sestavitele = [149] => | sestavitel = [150] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [151] => | odkaz na sborník = [152] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [153] => | odkaz na vydavatele = [154] => | místo = Istanbul [155] => | rok vydání = 2021 [156] => | issn = 2757-6329 [157] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [158] => | kapitola = [159] => | strany = 117 [160] => | jazyk = angličtina [161] => }} [162] => [163] => [[File:18iulsah036.jpg|left|thumb|Domy na břehu Skadarského jezera v závěru [[19. století]].]] [164] => V [[18. století]] byl Skadar centrem vlastního [[pašalík]]u, který ovládala rodina [[Bushatli]]jů{{Citace monografie [165] => | příjmení = Vickers [166] => | jméno = Miranda [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = The Albanians: A modern history [169] => | vydavatel = I. B. Tauris [170] => | místo = [171] => | rok = 2001 [172] => | počet stran = 652 [173] => | isbn = [174] => | kapitola = [175] => | strany = 18 [176] => | jazyk = angličtina [177] => }} (od roku [[1757]] do roku [[1831]]). Ti velmi rychle ovládli podhradí pevnosti (samotná pevnost sloužila pouze tureckému vojsku a trhovci směli působit hlavně a především v podhradí). Nepřátelské rody a klany proto začaly osidlovat oblasti dále od pohradí pevnosti, čímž položili základ moderního města na rovině severovýchodně od pevnosti Rozafa.{{Citace sborníku [178] => | příjmení = Shpuza [179] => | jméno = Ermal [180] => | autor = [181] => | odkaz na autora = [182] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [183] => | odkaz na titul = [184] => | příjmení sestavitele = [185] => | jméno sestavitele = [186] => | sestavitel = [187] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [188] => | odkaz na sborník = [189] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [190] => | odkaz na vydavatele = [191] => | místo = Istanbul [192] => | rok vydání = 2021 [193] => | issn = 2757-6329 [194] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [195] => | kapitola = [196] => | strany = 122 [197] => | jazyk = angličtina [198] => }} Do poloviny [[19. století]] se do této oblasti, kde nové ulice vznikly podél původních polních cest, přesunul i přirozený střed města.{{Citace sborníku [199] => | příjmení = Shpuza [200] => | jméno = Ermal [201] => | autor = [202] => | odkaz na autora = [203] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [204] => | odkaz na titul = [205] => | příjmení sestavitele = [206] => | jméno sestavitele = [207] => | sestavitel = [208] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [209] => | odkaz na sborník = [210] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [211] => | odkaz na vydavatele = [212] => | místo = Istanbul [213] => | rok vydání = 2021 [214] => | issn = 2757-6329 [215] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [216] => | kapitola = [217] => | strany = 123 [218] => | jazyk = angličtina [219] => }} Díky tomu tak Skadar nemá přirozené historické centrum ale jeho úlohu hraje v podstatě silniční komunikace spojující pevnost Rozafa s dnešním náměstím [[Sheshi Demokracia]]. [220] => [221] => Rozvoj města kromě obchodu umožňoval také příchod obyvatelstva z venkova. Obchodu se dařilo díky přítomnosti přístavu na břehu Jaderského moře, resp. na řece Bojaně. Větší budovy v této době kromě správních a náboženských objektů představovala také sídla feudálních rodin. Právě Bushatliové se zasloužili o růst sídla.{{Citace sborníku [222] => | příjmení = Shpuza [223] => | jméno = Ermal [224] => | autor = [225] => | odkaz na autora = [226] => | titul = Transformation of urban form in Shkodër during the Ottoman period [227] => | odkaz na titul = [228] => | příjmení sestavitele = [229] => | jméno sestavitele = [230] => | sestavitel = [231] => | sborník = Journal of Design for Resilience in Architecture and Planning [232] => | odkaz na sborník = [233] => | vydavatel = Konya Technical University / Faculty of Arhitecture and Design [234] => | odkaz na vydavatele = [235] => | místo = Istanbul [236] => | rok vydání = 2021 [237] => | issn = 2757-6329 [238] => | url = https://www.researchgate.net/publication/357466532_Transformation_of_urban_form_in_Shkoder_during_the_Ottoman_period [239] => | kapitola = [240] => | strany = 116 [241] => | jazyk = angličtina [242] => }} [243] => [244] => Ve [[19. století|století devatenáctém]] měl Skadar přes 3 500 různých obchodů. Od roku [[1706]]{{Citace monografie [245] => | příjmení = Bartl [246] => | jméno = Peter [247] => | odkaz na autora = [248] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [249] => | vydavatel = Clio [250] => | místo = Bělehrad [251] => | rok = 2001 [252] => | počet stran = 324 [253] => | isbn = [254] => | kapitola = [255] => | strany = 81 [256] => | jazyk = srbština [257] => }} zde otevíraly jednotlivé evropské země konzuláty; město bylo přístupné obchodníkům z [[Itálie]]. Pro potřeby obchodu přes moře sloužily nedaleké přístavy [[Ulcinj]] a [[Obot]], později [[Shëngjin]]{{Citace monografie [258] => | příjmení = Vickers [259] => | jméno = Miranda [260] => | odkaz na autora = [261] => | titul = The Albanians: A modern history [262] => | vydavatel = I. B. Tauris [263] => | místo = [264] => | rok = 2001 [265] => | počet stran = 652 [266] => | isbn = [267] => | kapitola = [268] => | strany = 50 [269] => | jazyk = angličtina [270] => }}{{Citace monografie [271] => | příjmení = Bartl [272] => | jméno = Peter [273] => | odkaz na autora = [274] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [275] => | vydavatel = Clio [276] => | místo = Bělehrad [277] => | rok = 2001 [278] => | počet stran = 324 [279] => | isbn = [280] => | kapitola = [281] => | strany = 8 [282] => | jazyk = srbština [283] => }}. V [[19. století]] zde získali své zastoupení i [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] ([[1860]]{{Citace monografie [284] => | příjmení = Vickers [285] => | jméno = Miranda [286] => | odkaz na autora = [287] => | titul = The Albanians: A modern history [288] => | vydavatel = I. B. Tauris [289] => | místo = [290] => | rok = 2001 [291] => | počet stran = 652 [292] => | isbn = [293] => | kapitola = [294] => | strany = 27 [295] => | jazyk = angličtina [296] => }}) a [[františkáni]]. Cizí mocnosti zde zakládaly vlastní školy, např. tak činili Italové.{{Citace monografie [297] => | příjmení = Vickers [298] => | jméno = Miranda [299] => | odkaz na autora = [300] => | titul = The Albanians: A modern history [301] => | vydavatel = I. B. Tauris [302] => | místo = [303] => | rok = 2001 [304] => | počet stran = 652 [305] => | isbn = [306] => | kapitola = [307] => | strany = 28 [308] => | jazyk = angličtina [309] => }}{{Citace periodika [310] => | titul = Më 17 tetor 1877 hapi dyert Kolegja Saveriane në Shkodër [311] => | periodikum = Vatican News [312] => | jazyk = sq [313] => | url = https://www.vaticannews.va/sq/kisha/news/2021-10/17-tetorpervjetori-i-themelimit-te-kolegjes-saveriane-ne-shkoder.html [314] => | datum přístupu = 2023-01-06 [315] => }} [316] => [317] => [[Soubor:14iulsah039.jpg|vlevo|náhled|Skadar v [[19. století]].]] [318] => [[Soubor:Albanien BV042747889.jpg|left|thumb|Mapa města v roce [[1915]].]] [319] => Bushatliové nechali ve 40. letech [[19. století]] zřídit první knihovnu v Prizrenu. Začaly zde vznikat první literární spolky. První albánsky psané noviny byly rovněž vytištěny ve Skadaru. Obyvatelstvo bylo národnostně smíšené: kromě Albánců zde žili také Turci a příslušníci různých dalších národností, kteří se živili především obchodem. Žila zde také komunita [[Srbové|Srbů]].{{chybí zdroj}} V druhé polovině [[19. století]] význam Skadaru a dalších albánských měst upadl v souvislosti s povstáním místního obyvatelstva.{{Citace monografie [320] => | příjmení = Vickers [321] => | jméno = Miranda [322] => | odkaz na autora = [323] => | titul = The Albanians: A modern history [324] => | vydavatel = I. B. Tauris [325] => | místo = [326] => | rok = 2001 [327] => | počet stran = 652 [328] => | isbn = [329] => | kapitola = [330] => | strany = 10 [331] => | jazyk = angličtina [332] => }} [333] => [334] => V závěru [[19. století]] byly ve Skadaru vystavěny moderní mosty [[Starý most přes řeku Bunu|přes řeku]] [[Buna|Bunu]] a také [[Bahçëllëkský most|přes]] [[Drin]]. [335] => [336] => V roce [[1905]] postihlo Skadar poměrně silné zemětřesení{{Citace monografie [337] => | příjmení = Vinař [338] => | jméno = Josef [339] => | odkaz na autora = [340] => | titul = Albanie - Úvahy o postavení Albanie ve světě, o jejích dějinách a zemi, o albánské politice, národním hospodářství a albánské kultuře [341] => | vydavatel = Československo-albánská společnost [342] => | místo = Praha [343] => | rok = 1938 [344] => | počet stran = 154 [345] => | isbn = [346] => | kapitola = [347] => | strany = 77 [348] => | jazyk = čeština [349] => }}; zničilo řadu domů ve městě a vyžádalo si 120 obětí. [350] => [351] => === Moderní doba === [352] => [353] => Během [[První balkánská válka|první]] a [[druhá balkánská válka|druhé balkánské války]] bylo město obsazováno různými vojsky. Konec turecké nadvlády přineslo [[Obléhání Skadaru (1912–1913)|obležení]] města, z něhož byli Turci vypuzeni srbskou a černohorskou armádou. Černohorští vojáci později odešli a Skadar byl připojen k území nově vzniklého [[Albánie|albánského]] státu. Evropské mocnosti nové hranice stvrdily na mírové konferenci v Londýně, konané na přelomu let [[1912]] a [[1913]]. Krátce po vyhlášení nezávislé Albánie byl Skadar zvažován také jako případné hlavní město.{{Citace monografie [354] => | příjmení = Mëhilli [355] => | jméno = Elidor [356] => | odkaz na autora = [357] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [358] => | url = [359] => | vydavatel = Cornell University Press [360] => | místo = Londýn [361] => | rok = 2017 [362] => | počet stran = [363] => | isbn = 9781501714153 [364] => | kapitola = [365] => | strany = 23 [366] => | jazyk = angličtina [367] => }} Tuto myšlenku představovali především představitelé katolické části země. Rozhodnutí nakonec padlo vybrat Tiranu. [368] => [369] => Během [[první světová válka|první světové války]] byl Skadar obsazen opět vojsky [[Černá Hora|Černé Hory]] ([[27. červenec|27. července]] [[1915]]) a později [[Rakousko-Uhersko|Rakousko–Uherska]] ([[leden 1916|leden]] [[1916]]). To zde zřídilo i sídlo své okupační správy.{{Citace monografie [370] => | příjmení = Bartl [371] => | jméno = Peter [372] => | odkaz na autora = [373] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [374] => | vydavatel = Clio [375] => | místo = Bělehrad [376] => | rok = 2001 [377] => | počet stran = 324 [378] => | isbn = [379] => | kapitola = [380] => | strany = 174 [381] => | jazyk = srbština [382] => }} Rakousko-Uhersko v této době uskutečnilo i [[sčítání lidu]], přičemž se ukázalo, že většina tehdejšího obyvatelstva pracovala v zemědělství a až 40 % tehdejších obyvetel se ve Skadaru nenarodilo, nýbrž se přistěhovalo z okolních vesnic. Migrace do města zasahovala nejen vesnice na území současné Albánie, ale i jižního cípu [[Černá Hora|Černé Hory]] v okolí města [[Ulcinj]]. [383] => [384] => Po zhroucení [[Soluňská fronta|soluňské fronty]] a porážce Rakouska obsadila město [[Francie|francouzská]] vojska. Rakušané drželi Skadar ze všech albánských měst nejdéle: vzdali se až [[5. listopad]]u [[1918]].{{Citace monografie [385] => | příjmení = Bartl [386] => | jméno = Peter [387] => | odkaz na autora = [388] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [389] => | vydavatel = Clio [390] => | místo = Bělehrad [391] => | rok = 2001 [392] => | počet stran = 324 [393] => | isbn = [394] => | kapitola = [395] => | strany = 175 [396] => | jazyk = srbština [397] => }} [398] => [399] => V roce [[1919]] se ve Skadaru odehrál první fotbalový západ na území dnešní Albánie. [400] => [401] => Dočasná vojenská správa Albánie sídlila po skončení konfliktu právě ve Skadaru. Až v roce [[1920]] byl předán pod přímou civilní správu albánského státu s hlavním městem v [[Tirana|Tiraně]].{{Citace monografie [402] => | příjmení = Bartl [403] => | jméno = Peter [404] => | odkaz na autora = [405] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [406] => | vydavatel = Clio [407] => | místo = Bělehrad [408] => | rok = 2001 [409] => | počet stran = 324 [410] => | isbn = [411] => | kapitola = [412] => | strany = 182 [413] => | jazyk = srbština [414] => }} [415] => [416] => V meziválečném období byl rozvoj Skadaru velmi pomalý. Albánie byla velmi zaostalou zemí, která se jen pomalu dokázala modernizovat. Byly zde vybudovány některé menší závody na výrobu potravin, textilu a stavebních hmot. V roce [[1922]] byla do Skadaru zahájena pravidelná letecká doprava z Tirany a dalších větších albánských měst.{{Citace monografie [417] => | příjmení = Vickers [418] => | jméno = Miranda [419] => | odkaz na autora = [420] => | titul = The Albanians: A modern history [421] => | vydavatel = I. B. Tauris [422] => | místo = [423] => | rok = 2001 [424] => | počet stran = 652 [425] => | isbn = [426] => | kapitola = [427] => | strany = 119 [428] => | jazyk = angličtina [429] => }} O rok později se uskutečnilo v Albánii první moderní [[sčítání lidu]], při němž bylo zjištěno 15,8 tisíc obyvatel [[islám|muslimského]] vyznání ve Skadaru a zhruba 8 tisíc [[Křesťané|křesťanů]], většinou [[Římskokatolická církev|římských katolíků]]. Pravoslavného obyvatelstva bylo napočteno méně než 800 osob. Tyto údaje však zahrnovaly i okolní obce. Katolické obyvatelstvo bylo soustředěno většinou do několika okolních obcí a několika málo skadarských čtvrtí. Podle sčítání lidu byl tehdy Skadar druhým největším městem v Albánii po [[Korçë|Korçi]]; Tirana jako hlavní město byla ještě menší. [430] => [431] => Rovněž se zde odehrávala řada politických sporů, které souvisely s tím, že na severu Albánie (jehož byl Skadar centrem) mělo silný vliv katolické vyznání{{Citace monografie [432] => | příjmení = Vickers [433] => | jméno = Miranda [434] => | odkaz na autora = [435] => | titul = The Albanians: A modern history [436] => | vydavatel = I. B. Tauris [437] => | místo = [438] => | rok = 2001 [439] => | počet stran = 652 [440] => | isbn = [441] => | kapitola = [442] => | strany = 13 [443] => | jazyk = angličtina [444] => }}{{Citace monografie [445] => | příjmení = Vickers [446] => | jméno = Miranda [447] => | odkaz na autora = [448] => | titul = The Albanians: A modern history [449] => | vydavatel = I. B. Tauris [450] => | místo = [451] => | rok = 2001 [452] => | počet stran = 652 [453] => | isbn = [454] => | kapitola = [455] => | strany = 102 [456] => | jazyk = angličtina [457] => }}, což jej odlišovalo od naprosto převažujícího [[islám]]u ve zbytku země. Ve Skadaru se nacházelo několik náboženských (katolických) škol. První státní škola zde byla otevřena roku [[1913]] a gymnázium roku [[1922]]. V roce [[1939]] žilo ve Skadaru 29 tisíc obyvatel. Rychlejšímu růstu počtu obyvatel po roce [[1933]] zabránila [[Velká hospodářská krize]], která naopak donutila řadu městského obyvatelstva k emigraci. V roce [[1931]] také postihlo severní Albánii sucho. [458] => [459] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Skadar byl poslední výspou, kde se udrželi němečtí okupanti.{{Citace monografie [460] => | příjmení = Gloyer [461] => | jméno = Gillian [462] => | příjmení2 = [463] => | jméno2 = [464] => | titul = Albania [465] => | url = https://archive.org/details/albaniabradttrav0000gloy_o6v2 [466] => | vydání = 5 [467] => | vydavatel = Bradt [468] => | místo = Chalfont St Peter [469] => | rok vydání = 2015 [470] => | počet stran = 280 [471] => | strany = [https://archive.org/details/albaniabradttrav0000gloy_o6v2/page/16 16] [472] => | isbn = 978-1-84162-855-4 [473] => }} Když město [[29. listopad]]u [[1944]] obsadili [[albánští partyzáni|komunističtí partyzáni]], dovršili tím svoje vítězství{{Citace monografie [474] => | příjmení = Vickers [475] => | jméno = Miranda [476] => | odkaz na autora = [477] => | titul = The Albanians: A modern history [478] => | vydavatel = I. B. Tauris [479] => | místo = [480] => | rok = 2001 [481] => | počet stran = 652 [482] => | isbn = [483] => | kapitola = [484] => | strany = 159 [485] => | jazyk = angličtina [486] => }} [487] => [488] => Po válce bylo město rozsáhle industrializováno v rámci komunistických plánů na zprůmyslnění země. Vyráběly se zde měděné kabely{{Citace monografie [489] => | příjmení = Bartl [490] => | jméno = Peter [491] => | odkaz na autora = [492] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [493] => | vydavatel = Clio [494] => | místo = Bělehrad [495] => | rok = 2001 [496] => | počet stran = 324 [497] => | isbn = [498] => | kapitola = [499] => | strany = 256 [500] => | jazyk = srbština [501] => }}, které Albánie vyvážela, jakož i různé stroje, stavební materiály, cigarety{{Citace monografie [502] => | příjmení = Vickers [503] => | jméno = Miranda [504] => | odkaz na autora = [505] => | titul = The Albanians: A modern history [506] => | vydavatel = I. B. Tauris [507] => | místo = [508] => | rok = 2001 [509] => | počet stran = 652 [510] => | isbn = [511] => | kapitola = [512] => | strany = 176 [513] => | jazyk = angličtina [514] => }} a zastoupen byl rovněž dřevozpracující průmysl a výroba textilu. Založena byla také konzervárna.{{Citace monografie [515] => | příjmení = Vickers [516] => | jméno = Miranda [517] => | odkaz na autora = [518] => | titul = The Albanians: A modern history [519] => | vydavatel = I. B. Tauris [520] => | místo = [521] => | rok = 2001 [522] => | počet stran = 652 [523] => | isbn = [524] => | kapitola = [525] => | strany = 183 [526] => | jazyk = angličtina [527] => }} Ve Skadaru také žil i známý albánský "[[úderník]]" [[Enver Hoti]], který přislíbil vyrábět pětinásobek běžné normy.{{Citace monografie [528] => | příjmení = Mëhilli [529] => | jméno = Elidor [530] => | odkaz na autora = [531] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [532] => | url = [533] => | vydavatel = Cornell University Press [534] => | místo = Londýn [535] => | rok = 2017 [536] => | počet stran = [537] => | isbn = 9781501714153 [538] => | kapitola = [539] => | strany = 110 [540] => | jazyk = angličtina [541] => }} [542] => [543] => V roce [[1957]] začala působit ve Skadaru také vysoká škola. [544] => [545] => Vznikly široké bulváry. Od roku [[1963]] je Skadar napojen na [[Železniční trať Skadar–Vorë|železniční síť]]. Zprůmyslnění přineslo značný růst počtu obyvatel. V roce [[1960]] překročil počet obyvatel Skadaru 43 tisíc a v roce [[1990]] již osmdesát tisíc.{{Citace monografie [546] => | příjmení = Bartl [547] => | jméno = Peter [548] => | odkaz na autora = [549] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [550] => | vydavatel = Clio [551] => | místo = Bělehrad [552] => | rok = 2001 [553] => | počet stran = 324 [554] => | isbn = [555] => | kapitola = [556] => | strany = 10 [557] => | jazyk = srbština [558] => }} V souvislosti s nucenou ateizací celé Albánie byly místní kostely a [[mešita|mešity]] uzavřeny a buď opuštěny, přeměněny na sklady, nebo přestavěny pro jiné využití. Místní katedrála tak např. začala sloužit jako sportovní palác.{{Citace monografie [559] => | příjmení = Vickers [560] => | jméno = Miranda [561] => | odkaz na autora = [562] => | titul = The Albanians: A modern history [563] => | vydavatel = I. B. Tauris [564] => | místo = [565] => | rok = 2001 [566] => | počet stran = 652 [567] => | isbn = [568] => | kapitola = [569] => | strany = 195 [570] => | jazyk = angličtina [571] => }} Pod vlivem spolupráce s [[Čína|Čínskou lidovou republikou]] se ve Skadaru začalo rovněž zpracovávat [[hedvábí]].{{Citace monografie [572] => | příjmení = Vickers [573] => | jméno = Miranda [574] => | odkaz na autora = [575] => | titul = The Albanians: A modern history [576] => | vydavatel = I. B. Tauris [577] => | místo = [578] => | rok = 2001 [579] => | počet stran = 652 [580] => | isbn = [581] => | kapitola = [582] => | strany = 199 [583] => | jazyk = angličtina [584] => }} V roce [[1979]] postihlo Skadar, stejně jako nedalekou [[SR Černá Hora|Černou Horu]], silné [[Zemětřesení v Černé Hoře (1979)|zemětřesení]]. [585] => [586] => Symbolem pádu komunistického režimu pro Skadar byla první mše (náboženství bylo v Albánii tehdy nelegální) na hřbitově ve Skadaru dne [[4. listopad]]u [[1990]].{{Citace periodika [587] => | titul = Me 4 nëntor 1990 kremtimi Meshës në varreza të Shkodrës shënoi fundin e regjimit komunist në Shqipëri [588] => | periodikum = Vatican News [589] => | jazyk = angličtina [590] => | url = https://www.vaticannews.va/sq/bota/news/2022-11/mesha-4-nentori-1990-ne-shkoder.html [591] => | datum přístupu = 2023-07-11 [592] => }} [593] => [594] => Po roce [[1991]], kdy se Albánie otevřela Západu, bylo město modernizováno. Byly předlážděny ulice a vybudována řada nových komerčních budov. V roce 2007 byla znovu otevřena mešita [[Mešita Parrucë|Parrucë]], postavená v roce [[1937]] a zbořená roku [[1967]] [[Komunistický režim|komunistickým režimem]]. Skadar se také stal atraktivním cílem [[turistika|turistiky]], především díky blízkým horám (národní park [[Thethi]]), Skadarskému jezeru a blízkému pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Samotné historické centrum města se však dočkalo obnovy pouze z části; rekonstruovány byly především fasády domů. [[Evropská unie]] poskytla 800 000 [[euro|EUR]] na obnovu některých budov v roce [[2013]]. Na počátku 20. let [[21. století]] však značná část centra stála před zhroucením.{{Citace periodika [595] => | titul = Ruined Heritage: Shkodra’s Historic Core Comes Close to Collapse [596] => | periodikum = Balkan Insight [597] => | jazyk = en [598] => | url = https://balkaninsight.com/2021/09/20/ruined-heritage-shkodras-historic-core-comes-close-to-collapse/ [599] => | datum přístupu = 2021-12-16 [600] => }} Na přelomu 2. a 3. dekády [[20. století]] existovalo v centru Skadaru několik [[pěší zóna|pěších zón]]. [601] => [602] => V roce [[2021]] přes Skadar cestovali někteří blízkovýchodní migranti, kteří se přes [[Albánie|Albánii]] a [[Kosovo]] pokoušeli dostat do západní Evropy. Do Skadaru přicestovali lodí.{{Citace periodika [603] => | titul = Nova migrantska ruta: Od Skadra, preko Kosova, pa prugom ka Raški [604] => | periodikum = N1 [605] => | jazyk = sr [606] => | url = https://rs.n1info.com/vesti/nova-migrantska-ruta-od-skadra-preko-kosova-pa-prugom-ka-raski/ [607] => | datum přístupu = 2022-01-01 [608] => }} [609] => [610] => == Obyvatelstvo == [611] => [[Soubor:Shkoder 117.JPG|náhled|Centrum města.]] [612] => [[Soubor:Shkoder 087.JPG|náhled|Ulice ve středu města.]] [613] => [[Soubor:Shkoder 125.JPG|náhled|Restaurace v centru Skadaru.]] [614] => [[Soubor:Skadar, hlavní náměstí.jpg|náhled|Hlavní náměstí s divadlem.]] [615] => Skadar, sídlo stejnojmenného okresu, je čtvrtým největším městem v Albánii a největším na severu země. Obyvatelstvo je z 91 % [[Albánci|albánské]] národnosti; žijí zde také zanedbatelné menšiny Aškaliů, Romů a Černohorců. Obyvatelstvo je převážně [[Římskokatolická církev|katolického]] vyznání (47 %), na druhém místě je [[islám]] (45 %). Okolo 1,5 % obyvatelstva se nehlásí k žádnému vyznání, ale identifikují se jako křesťané, 0,14 % se považuje za [[ateismus|ateisty]] a 0,31 % za věřící bez jakéhokoliv náboženství. [616] => [617] => == Samospráva == [618] => [619] => Město Skadar má rozlohu 872 km2. Podle správní reformy z roku [[2014]]{{chybí zdroj}} k němu bylo připojeno několik obcí, a to: [[Ana e Malit]], [[Bërdicë]], [[Dajç]], [[Gur i Zi]], [[Postrribë]], [[Pult (Skadar)|Pult]], [[Rethethat]], [[Shale]], [[Shosh]] a [[Velipoja]]. [620] => [621] => == Ekonomika == [622] => [623] => Hlavní průmysl ve městě představuje tabákový, tedy zpracování tabáku a výroba [[cigareta|cigaret]], dále je zastoupen potravinářský průmysl, výroba nápojů, těstovin a rostlinných olejů. V dobách komunistického režimu v Albánii bylo město napojeno na železniční síť a byly zde rozvíjeny různé závody. Vznikaly v blízkosti trati (na východním okraji Skadaru). [624] => [625] => V současné době se radnice snaží některé opuštěné areály revitalizovat a přitáhnout do nich nové investory. [626] => [627] => == Kultura == [628] => [629] => Ve městě se nachází řada [[Římskokatolická církev|římskokatolických]] kostelů a mešit. Většina z nich je novějšího data (za komunistického režimu byly původní svatostánky zbourány). Jednou z mála zachovaných je stranou od dnešního města ležící [[Olověná mešita (Skadar)|olověná mešita]], která má být rekonstruována.{{Citace periodika [630] => | titul = Vazhdojnë përgatitjet për projektin e restaurimit të Xhamisë së Plumbit në Shkodër [631] => | periodikum = Anadolu Agency [632] => | jazyk = sq [633] => | url = https://www.aa.com.tr/sq/ballkani/vazhdojn%C3%AB-p%C3%ABrgatitjet-p%C3%ABr-projektin-e-restaurimit-t%C3%AB-xhamis%C3%AB-s%C3%AB-plumbit-n%C3%AB-shkod%C3%ABr/2566209 [634] => | datum přístupu = 2023-01-06 [635] => }} Dochovány jsou i některé historické domy v centru města. Z doby komunistického režimu pochází socha s názvem [[Pět hrdinů]], která zobrazuje [[Albánští partyzáni|partyzánské bojovníky]]. Původně se nacházela v centru města, později byla vyhozena na skládku a nakonec umístěna na okraji Skadaru. [636] => [637] => Mezi kulturní instituce patří např. diecézní muzeum při místním katolickém chrámu nebo také univerznitní knihovna. Sídlí zde také [[Marubiho národní muzeum fotografie]]. Historické muzeum se nachází v tradičním albánském domě{{Citace periodika [638] => | titul = Muzeu Historik i Shkodrës, atraksioni i veçantë i qytetit [639] => | periodikum = Anadolu Agency [640] => | jazyk = sq [641] => | url = https://www.aa.com.tr/sq/kultur%C3%AB/muzeu-historik-i-shkodr%C3%ABs-atraksioni-i-vecant%C3%AB-i-qytetit/2805132 [642] => | datum přístupu = 2023-07-11 [643] => }} a působí zde od roku [[1947]]. V bývalé věznici bylo rovněž zřízeno muzeum obětí represí komunismu.{{Citace periodika [644] => | titul = Albanian Museum Keeps Memories of Communist Terror Alive [645] => | periodikum = Balkan Insight [646] => | jazyk = en [647] => | url = https://balkaninsight.com/2019/07/31/albanian-museum-keeps-memories-of-communist-terror-alive/ [648] => | datum přístupu = 2023-01-05 [649] => }} [650] => [651] => Divadlo Miloše Migjedniho patří mezi nejznámější v Albánii, pojmenováno je po místním významném básníkovi a prozaikovi. Budova divadla stojí v centru města poblíž náměstí Sheshi Demokracia. Je nápadná díky klasicizující fasádě. [652] => [653] => Jihozápadně od Skadaru se nachází lokalita [[Velipojë]] s rozlehlou pláží. [654] => [655] => == Doprava == [656] => [657] => Skadar se nachází na hlavním silničním tahu z [[Černá Hora|Černohorské]] metropole [[Podgorica|Podgorice]] (přes hraniční přechod [[Hani i Hotit]]; silnice č. SH1) do centrální části Albánie a dále na jih, přes město [[Lezhë]] do [[Tirana|Tirany]]. Další významné silnice směřují ze Skadaru na západ do [[Černá Hora|černohorského]] přístavu [[Ulcinj]] (výhledově ji má nahradit nová s novým mostem přes řeku Bojanu{{Citace periodika [658] => | titul = Ura që do t'i lidhë Malin e Zi dhe Shqipërinë - Pamje [659] => | periodikum = Kallxo [660] => | jazyk = sq [661] => | url = https://kallxo.com/lajm/ura-qe-do-ti-lidhe-malin-e-zi-dhe-shqiperine-pamje/ [662] => | datum přístupu = 2023-01-05 [663] => }}) a na východ do města [[Kukës]] u hranice s [[Kosovo|Kosovem]]. Město není napojeno na dálniční síť země. [664] => [665] => Skadar má silniční obchvat ze západní strany (tj. blíže ke Skadarskému jezeru). Díky němu se snížil objem dopravy přes samotný střed města. [666] => [667] => Město má rovněž železniční spojení v obou výše uvedených tazích; [[Železniční trať Podgorica–Skadar|trať Podgorica–Skadar]] slouží pro nákladní dopravu, [[Železniční trať Skadar–Vorë|trať Skadar–Vorë]] slouží pro osobní i nákladní vnitrostátní dopravu. [668] => [669] => Skadar nemá vlastní přístav, nejbližší se nachází 45 km daleko ve městě [[Shëngjin]]. Letiště, jehož využití je nicméně omezené, leží jižně od města u obce [[Gjadër]]. Frekventované vzdušné přístavy jsou v [[Podgorica|Podgorici]] a v [[Tirana|Tiraně]]. [670] => [671] => Ve městě provozují různí dopravci městskou dopravu. [672] => [673] => == Starostové == [674] => * 2003–2007 – [[Artan Haxhi]] [675] => * 2007–2011 – [[Lorenc Luka]] [676] => * 2011–2014 – [[Lorenc Luka]] [677] => * 2015– [[Voltana Ademi]] [678] => [679] => == Osobnosti == [680] => * [[Zef Coba]], skladatel [681] => * [[Cafo Beg Ulqini]], albánský nacionalista [682] => * [[Simon Gjoni]], skladatel [683] => * [[Karl Gurakuqi]], lingvista [684] => * [[Luigj Gurakuqi]], albánský obrozenec [685] => * [[Elis Guri]], řecko–římský zápasník [686] => * [[Anton Harapi]], františkán [687] => * [[Kolë Idromeno]], albánský malíř a fotograf [688] => * [[Prenkë Jakova]], skladatel první albánské opery [689] => * [[Zef Jubani]], folklorista [690] => * [[Irhan Jubica]], spisovatel a vydavatel [691] => * [[Branko Kadija]], komunista [692] => * [[Palokë Kurti]], fotbalista [693] => * [[Tinka Kurti]], albánská herečka [694] => * [[Vojo Kushi]], albánský bojovník za [[druhá světová válka|druhé světové války]] [695] => * [[Jordan Misja]], komunista [696] => * [[Henrik Lacaj]], překladatel a učenec [697] => * [[Angela Martini]], modelka [698] => * [[Ndre Mjeda]], básnik [699] => * [[Hilë Mosi]], albánský politik a básník [700] => * [[Muhammad Nasiruddin al-Albani]], albánský učenec [701] => * [[Ndoc Nikaj]], kněz a historik [702] => * [[Millosh Gjergj Nikolla]], básník [703] => * [[Bernardin Palaj]], folklorista a básník [704] => * [[Zef Pllumi]], spisovatel a historik [705] => * [[Erkand Qerimaj]], vzpěrač [706] => * [[Gjergj Radovani]], biskup [707] => * [[Perlat Rexhepi]], komunista [708] => * [[Vioresin Sinani]], fotbalista [709] => * [[Filip Shiroka]]{{Citace monografie [710] => | příjmení = Bartl [711] => | jméno = Peter [712] => | odkaz na autora = [713] => | titul = Albanci - od srednjeg veka do danas [714] => | vydavatel = Clio [715] => | místo = Bělehrad [716] => | rok = 2001 [717] => | počet stran = 324 [718] => | isbn = [719] => | kapitola = [720] => | strany = 155 [721] => | jazyk = srbština [722] => }}, básník [723] => * [[Mehmet Shpendi]], bojovník [724] => * [[Hodo Sokoli]], představitel [[Prizrenská liga|Prizrenské ligy]] [725] => * [[Ramadan Sokoli]], etnomuzikolog [726] => * [[Ibrahim Tukiqi]], albánský zpěvák [727] => * [[Pashko Vasa]], spisovatel a účastník [[Albánské národní obrození|albánského národního obrození]] [728] => * [[Lazër Vladanji]], arcibiskup [729] => * [[Gjergj Vladanji]], biskup [730] => * [[Çesk Zadeja]], skladatel [731] => * [[Ramiz Alia]]{{Citace monografie [732] => | příjmení = Vickers [733] => | jméno = Miranda [734] => | odkaz na autora = [735] => | titul = The Albanians: A modern history [736] => | vydavatel = I. B. Tauris [737] => | místo = [738] => | rok = 2001 [739] => | počet stran = 652 [740] => | isbn = [741] => | kapitola = [742] => | strany = 210 [743] => | jazyk = angličtina [744] => }}{{Citace monografie [745] => | příjmení = Mëhilli [746] => | jméno = Elidor [747] => | odkaz na autora = [748] => | titul = From Stalin to Mao: Albania and the socialist world [749] => | url = [750] => | vydavatel = Cornell University Press [751] => | místo = Londýn [752] => | rok = 2017 [753] => | počet stran = [754] => | isbn = 9781501714153 [755] => | kapitola = [756] => | strany = 227 [757] => | jazyk = angličtina [758] => }}, komunistický politik [759] => [760] => == Odkazy == [761] => [762] => === Reference === [763] => {{Překlad|en|Shkodër|827725294}} [764] => [765] => [766] => === Literatura === [767] => * Bresena Kopliku: Roli i Qytetit të Shkodrës si qendër e rajonit në konfigurmin e traditës së migrimit të brendshëm deri në luftën e dtyë botërore {{sq}} (diplomová práce) [768] => [769] => === Související články === [770] => * [[Katedrála svatého Štěpána (Skadar)]] [771] => [772] => === Externí odkazy === [773] => * {{Commonscat}} [774] => * [http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/asie/indonesie/albanie-zeme-zaslibena Hedvabnastezka.cz: Albánie země zaslíbená] [775] => [776] => {{Kraj Skadar}} [777] => {{Města v Albánii}} [778] => {{Albánie}} [779] => {{Autoritní data}} [780] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [781] => [782] => [[Kategorie:Skadar| ]] [783] => [[Kategorie:Města v Albánii]] [784] => [[Kategorie:Skadar (kraj)]] [] => )
good wiki

Skadar

Skadar ( česky též Škodra) je město na severu Albánie, u Skadarského jezera u hranice s Černou Horou, cca 20 km od mořského břehu. Žije v něm obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Černá Hora','Tirana','Římskokatolická církev','Ulcinj','Albánie','Drin','islám','1922','Hani i Hotit','Kosovo','Železniční trať Skadar-Vorë'

1922

Albánie

Drin

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Kosovo

Tirana

Ulcinj