Array ( [0] => 15503331 [id] => 15503331 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vlora [uri] => Vlora [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Vlora [2] => | originální jméno = Vlorë [3] => | vlajka = [4] => | znak = Stema e Bashkisë Vlorë.svg [5] => | obrázek = Vlora, pohled na město II.jpg [6] => | popisek = Pohled na město [7] => | zeměpisná šířka = 40.471 [8] => | zeměpisná délka = 19.49046 [9] => | kontinent = Evropa [10] => | stát = Albánie [11] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Albánii|Kraj]] [12] => | název vyššího celku = [[Vlora (kraj)|Vlora]] [13] => | pojem nižšího celku = Okres [14] => | název nižšího celku = [[Okres Vlora|Vlora]] [15] => | nadmořská výška = 25 [16] => | mapa = [17] => | loc-map = {{LocMap |Albánie |label=Vlora |position=right |width=240 |lat=40.47 |long=19.49 |float=center |caption=}} [18] => | rozloha = 12 [19] => | počet obyvatel = 79513 [20] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [21] => | etnické složení = [22] => | starosta = Shpëtim Gjika (Socialistická strana Albánie) [23] => | web = http://www.bashkiavlore.org/ [24] => | telefonní předvolba = (+355) 033 [25] => | psč = 9401–9404 [26] => | označení vozidel = VL [27] => }} [28] => '''Vlora''', '''Vlára''' nebo též '''Valona''' ({{Vjazyce2|sq|'''Vlora'''}} nebo {{Cizojazyčně|sq|'''Vlorë'''}}, {{Vjazyce|it}} '''Valona''', {{Vjazyce|el}} '''Αυλώνας''') je [[Albánie|albánské]] město a druhý největší přístav v zemi po [[Drač]]i na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. V roce 2011 zde žilo přes 79 513 obyvatel. [29] => [30] => == Poloha == [31] => Vlora se nachází v jižní části země, je správním centrem [[Okres Vlora|stejnojmenného okresu]] a přirozeným regionálním centrem, jedno z největších měst v zemi. Nachází se na severním okraji [[Vlorský záliv|Vlorského zálivu]]. Město se nachází 100 km jižně od [[Tirana|Tirany]], 130 km východně od [[Brindisi]], 100 km severně od [[Korfu]], 130 km jihozápadně od [[Ochrid]]u a 150 km západně od [[Kastoria|Kastorie]]. [32] => [33] => Jádro Vlory se rozvinulo na severním okraji [[Vlorský záliv|Vlorského zálivu]], je obklopené ze západu a jihu mořem, ze severu [[laguna Nartes|lagunou Nartes]] a z východu horami. [34] => [35] => == Klimatické poměry == [36] => Vlora má [[středozemní podnebí]] s chladnými a mokrými zimami (s průměrnou teplotou cca 2 °C) a suchými léty s teplotami překračujícími 30 °C od června až do srpna. Vyšší úhrn srážek je typický především pro jarní měsíce a konec jara. V létě zde téměř neprší (úhrn srážek dosahuje jen 15 mm). Rozdíl v úhrnu srážek mezi nejsušším a nejvlhčím měsícem dosahuje až 184 mm. Vlora má velmi vysoký počet slunných dní. [37] => [38] => == Název == [39] => Současný název města v [[albánština|albánském jazyce]] zní ''Vlorë'' (neurčitý tvar), resp. ''Vlora'' (určitý tvar), s výslovností [{{IPA|ˈvlɔɾə}}]/{{IPA2|ˈvlɔra}}. V [[Gegština|gegštině]] je znám jako ''Vlonë''/''Vlona''. Nejstarší doložený název města pochází z doby během řecké kolonizace a zněl ''Aulón'' ([[řečtina|řecky]] ''Αυλών''{{Citace monografie [40] => | příjmení = Bartl [41] => | jméno = Peter [42] => | odkaz na autora = [43] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [44] => | vydavatel = Clio [45] => | místo = Bělehrad [46] => | rok = 2001 [47] => | počet stran = 324 [48] => | isbn = [49] => | kapitola = [50] => | strany = 147 [51] => | jazyk = srbština [52] => }}), středověké a moderní řecké jméno je ''Avlonas'' (''Αυλώνας''). Odtud bylo přejato do [[latina|latiny]] jako ''Aulona''. V moderní [[italština|italštině]] se pod vlivem [[Metateze (lingvistika)|metatézy]] změnilo na Valona. Ještě ve starší angličtině se lze setkat také s názvem Avlona, do [[turečtina|turečtiny]] bylo převzato jako ''Avlonya''. [53] => [54] => == Obyvatelstvo == [55] => V roce 1989 měla Vlora 71 662 obyvatel, v roce 2001 zde žilo 77 691 lidí. Vzhledem k probíhající urbanizaci Albánie i na přelomu 20. a 21. století se tento počet zvýšil do roku 2007 na 91 711. Odhad pro počet obyvatel se samotným městem Vlorou i jeho okolím se pohybuje okolo 110 000 lidí. Příliv obyvatel je způsoben nově příchozími z východu Albánie a venkovských oblastech, stejně tak i atraktivitou Vlory jako místa s turistickým ruchem, který nabízí pracovní příležitosti. [56] => [57] => Většina obyvatel je [[islám|muslimského]] vyznání, následují stoupenci [[pravoslaví]]. Zastoupeni jsou menším počtem i [[Římskokatolická církev v Albánii|římští katolíci]]. Od 16. století existovala v přístavním městě početná židovská komunita, většina židů však v 90. letech emigrovala do [[Izrael]]e nebo [[Spojené státy americké|Spojených států]]. [58] => [59] => == Historie == [60] => [[Soubor:Valona Pinargenti 1573.jpg|vlevo|náhled|Vlora v roce 1573]] [61] => [[Soubor:Vlora zur Zeit der italienischen Besatzung 1916-1920.jpg|vlevo|náhled|Vlora během první italské okupace v závěru první světové války]] [62] => [[Soubor:28nentor.jpg|vlevo|náhled|Vyhlášení nezávislé Albánie ve Vloře v roce 1912]] [63] => Město bylo založeno v 6. století př. n. l. jako řecká kolonie ''Aulon'' a patří tak mezi nejstarší města v Albánii. Poprvé je zmíněna v [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaiově]] ''Geografii'', jako jedno z několika málo měst, které se dochovaly do současné doby na albánském pobřeží. Město vzniklo ve strategické lokalitě a během období [[antika|antiky]] si získalo díky obchodu na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]] svůj význam. V samotné Albánii je považováno za jedno z nejstarších měst.{{chybí zdroj}} Existenci Vlory v tomto období dokládají další řecké dokumenty, mezi které patřily např. [[Peutingerova mapa]] nebo [[Synecdemus]]. [64] => [65] => Vlora existovala rovněž i během období rozmachu [[Římská říše|Římské říše]]. Byla administrativně součástí provincie [[Epirus Nova]]. [66] => [67] => V 5. století se stala sídlem biskupství, dva biskupové, kteří zde sídlili byli v r. [[458]] Nazarius a v roce [[553]] Soter. Biskupství spadalo přímo pod Řím, od roku [[773]] však bylo administrativně příslušné k patriarchátu v Konstantinopoli. Během vlády císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]] přijala Vlora značný počet lidí z Apolonie. Byly také opraveny a zesíleny tehdejší městské hradby. [68] => [69] => Na konci 6. století město zničili [[Slované]] a mnoho obyvatel uprchlo na [[Sazan (ostrov)|ostrov Sazan]]. V 11. a 12. století hrálo významnou úlohu v konfliktu mezi [[Sicilské království|Sicilským královstvím]] a [[Byzantská říše|Byzantskou říší]]. Sicilané zde opětovně ustavili římskokatolické biskupství. V roce 1081 byla Vlora dobyta Normany{{Citace monografie [70] => | příjmení = Vickers [71] => | jméno = Miranda [72] => | odkaz na autora = [73] => | titul = The Albanians: A modern history [74] => | vydavatel = I. B. Tauris [75] => | místo = [76] => | rok = 2001 [77] => | počet stran = 652 [78] => | isbn = [79] => | kapitola = [80] => | strany = 3 [81] => | jazyk = angličtina [82] => }}, znovu potom v roce [[1107]]{{Citace monografie [83] => | příjmení = Frasheri [84] => | jméno = Kristo [85] => | odkaz na autora = [86] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [87] => | vydavatel = [88] => | místo = Tirana [89] => | rok = 1964 [90] => | počet stran = [91] => | isbn = [92] => | kapitola = [93] => | strany = 41 [94] => | jazyk = angličtina [95] => }}, v roce 1205 potom Benátskou republikou. Od roku 1272 byla součástí [[Albánské království (1272–1368)|albánského království]], kterému vládl [[Karel I. z Anjou]].{{Citace monografie [96] => | příjmení = Bartl [97] => | jméno = Peter [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [100] => | vydavatel = Clio [101] => | místo = Bělehrad [102] => | rok = 2001 [103] => | počet stran = 324 [104] => | isbn = [105] => | kapitola = [106] => | strany = 23 [107] => | jazyk = srbština [108] => }} [109] => [110] => V roce 1345 se Vlory zmocnilo [[Srbská říše|Srbské carství]].{{Citace monografie [111] => | příjmení = Vickers [112] => | jméno = Miranda [113] => | odkaz na autora = [114] => | titul = The Albanians: A modern history [115] => | vydavatel = I. B. Tauris [116] => | místo = [117] => | rok = 2001 [118] => | počet stran = 652 [119] => | isbn = [120] => | kapitola = [121] => | strany = 4 [122] => | jazyk = angličtina [123] => }} V roce 1375 se správcem Vlory a [[Berat]]u stal [[Balsha II.]] Jeho syn se následně oženil s dědičkou rodu Muzakiů a těm po nějakou dobu připadla Vlora.{{Citace monografie [124] => | příjmení = Bartl [125] => | jméno = Peter [126] => | odkaz na autora = [127] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [128] => | vydavatel = Clio [129] => | místo = Bělehrad [130] => | rok = 2001 [131] => | počet stran = 324 [132] => | isbn = [133] => | kapitola = [134] => | strany = 32 [135] => | jazyk = srbština [136] => }} [137] => [138] => Roku 1417 obsadily město vojska [[Osmanská říše|Osmanské říše]].{{Citace monografie [139] => | příjmení = Vickers [140] => | jméno = Miranda [141] => | odkaz na autora = [142] => | titul = The Albanians: A modern history [143] => | vydavatel = I. B. Tauris [144] => | místo = [145] => | rok = 2001 [146] => | počet stran = 652 [147] => | isbn = [148] => | kapitola = [149] => | strany = 5 [150] => | jazyk = angličtina [151] => }} Turci z Vlory vytvořili centrum správní jednotky ([[sandžak]]u), známé pod názvem ''Avlonya Sancağı''. Ten existoval až do roku 1912. V roce 1472 na krátkou dobu dobyl město a nedalekou pevnost v obci [[Kaninë]] [[Skanderbeg]] (Gjerg Kastrioti).{{Citace monografie [152] => | příjmení = Bartl [153] => | jméno = Peter [154] => | odkaz na autora = [155] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [156] => | vydavatel = Clio [157] => | místo = Bělehrad [158] => | rok = 2001 [159] => | počet stran = 324 [160] => | isbn = [161] => | kapitola = [162] => | strany = 46 [163] => | jazyk = srbština [164] => }} Po příchodu Turků, především pak na počátku 16. století, přišlo do Vlory (stejně jako na celý [[Balkán|Balkánský poloostrov]]) židovské obyvatelstvo, které bylo vyhnané z [[Pyrenejský poloostrov|poloostrova pyrenejského]]. [[Sefardští Židé]] vytvořili ve Vloře specifickou komunitu. V roce 1520 osmanská správa evidovala 531 židovských rodin. Židé pomohli rozvoji obchodu a růstu města. Díky tomu se Vlora stala centrem vývozu koření, kůže, bavlny, hedvábí a dalších materiálů v regionu. V blízkosti města se také těžila sůl.{{Citace monografie [165] => | příjmení = Bartl [166] => | jméno = Peter [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [169] => | vydavatel = Clio [170] => | místo = Bělehrad [171] => | rok = 2001 [172] => | počet stran = 324 [173] => | isbn = [174] => | kapitola = [175] => | strany = 35 [176] => | jazyk = srbština [177] => }} [178] => [179] => V roce 1531 zde místní správce Kara Sinan Pasha Sanxhakbey nechal zbudovat u mořského pobřeží pevnost. Turecký cestopisec [[Evlija Čelebi]] ji později označil za jeden z divů [[osmanská architektura|osmanské architektury]], a přirovnával ji k pevnosti v [[Soluň|Soluni]]. Pevnost se dochovala až do roku 1906. Značná část obyvatel tehdejšího města byla však i přes nástup Osmanské říše i nadále [[Římskokatolická církev|katolického]] vyznání, a město spadalo pod biskupství v [[Drač]]i. Čelebi rovněž zaznamenal asi 300 domů v opevněném středu města a tržiště. Mimo pevnost stálo v okolní krajině okolo tisícovky dalších kamenných domů – některé z nich měly více podlaží. Uvedl, že místní obyvatelstvo se tehdy věnovalo pěstování ovoce a oliv. [180] => [181] => V letech 1690–1691 byla Vlora krátce pod správou [[Benátská republika|Benátské republiky]]. Poté, co ji znovu získala Osmanská říše, byla připojena k Beratskému sandžaku. Město mělo v této době zhruba deset tisíc obyvatel a bylo jedním z center námořního obchodu mezi Osmanskou říší a západní Evropou. [182] => [183] => Roku 1810 město obsadil [[Ali Paša Janinský]].{{Citace monografie [184] => | příjmení = Vickers [185] => | jméno = Miranda [186] => | odkaz na autora = [187] => | titul = The Albanians: A modern history [188] => | vydavatel = I. B. Tauris [189] => | místo = [190] => | rok = 2001 [191] => | počet stran = 652 [192] => | isbn = [193] => | kapitola = [194] => | strany = 22 [195] => | jazyk = angličtina [196] => }} V roce 1851 jej poničilo silné zemětřesení. [197] => [198] => V souvislosti s [[Mladoturecká revoluce|Mladotureckou revolucí]] došlo k destabilizaci celého území Osmanské říše. Na území dnešní Albánie vypukly násilnosti a povstání proti osmanským správcům, mnohdy i samotným Albáncům, kteří působili např. ve státní správě nebo policii.{{Citace monografie [199] => | příjmení = Bartl [200] => | jméno = Peter [201] => | odkaz na autora = [202] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [203] => | vydavatel = Clio [204] => | místo = Bělehrad [205] => | rok = 2001 [206] => | počet stran = 324 [207] => | isbn = [208] => | kapitola = [209] => | strany = 114 [210] => | jazyk = srbština [211] => }} [212] => [213] => 28. listopadu 1912, během [[První balkánská válka|První balkánské války]], zde [[Ismail Kemali]] vyhlásil nezávislost země{{Citace monografie [214] => | příjmení = Vickers [215] => | jméno = Miranda [216] => | odkaz na autora = [217] => | titul = The Albanians: A modern history [218] => | vydavatel = I. B. Tauris [219] => | místo = [220] => | rok = 2001 [221] => | počet stran = 652 [222] => | isbn = [223] => | kapitola = [224] => | strany = 68 [225] => | jazyk = angličtina [226] => }} a krátce byla Vlora i hlavním městem, byť dočasným. V prosinci 1912, město napadlo řecké námořnictvo. Řecko si nárokovalo tzv. region [[Severní Epirus|Severního Epiru]], který se táhl jižně od Vlory až k současné albánsko-řecké hranici. [227] => [228] => Na začátku 20. století měla pouhých 4 000 obyvatel. Během [[první světová válka|první světové války]] ji obsadila italská armáda (přesněji na podzim [[1916]]{{Citace monografie [229] => | příjmení = Frasheri [230] => | jméno = Kristo [231] => | odkaz na autora = [232] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [233] => | vydavatel = [234] => | místo = Tirana [235] => | rok = 1964 [236] => | počet stran = [237] => | isbn = [238] => | kapitola = [239] => | strany = 199 [240] => | jazyk = angličtina [241] => }}). Přes Vloru procházely rovněž i [[Stažení srbské armády na Korfu|stahující se oddíly srbských vojsk]], a to v počtu od jednotek až po několik desítek tisíc. [242] => [243] => Až do roku 1920 zde trvala italská okupace. Italové měli eminentní zájem na držení Vlory, především pro kontrolu [[Otrantský průliv|Otrantského průlivu]], na jehož východní straně se město nachází. Již v roce 1915 byla v [[Londýnská dohoda (1915)|Londýnské dohodě]] Vlora přislíbena Itálii jako odměna za vstup do války na straně [[Státy Dohody|Dohody]].{{Citace monografie [244] => | příjmení = Vickers [245] => | jméno = Miranda [246] => | odkaz na autora = [247] => | titul = The Albanians: A modern history [248] => | vydavatel = I. B. Tauris [249] => | místo = [250] => | rok = 2001 [251] => | počet stran = 652 [252] => | isbn = [253] => | kapitola = [254] => | strany = 87 [255] => | jazyk = angličtina [256] => }} Střety mezi místním obyvatelstvem a albánskou vládou v létě 1920{{Citace monografie [257] => | příjmení = Frasheri [258] => | jméno = Kristo [259] => | odkaz na autora = [260] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [261] => | vydavatel = [262] => | místo = Tirana [263] => | rok = 1964 [264] => | počet stran = [265] => | isbn = [266] => | kapitola = [267] => | strany = 210 [268] => | jazyk = angličtina [269] => }}, které místní připravovali již od dubna,{{Citace monografie [270] => | příjmení = Bartl [271] => | jméno = Peter [272] => | odkaz na autora = [273] => | titul = Albanci – od srednjeg veka do danas [274] => | vydavatel = Clio [275] => | místo = Bělehrad [276] => | rok = 2001 [277] => | počet stran = 324 [278] => | isbn = [279] => | kapitola = [280] => | strany = 183 [281] => | jazyk = srbština [282] => }} donutily Italy se stáhnout; ještě předtím však albánská vláda v červnu 1920 požádala oficiální cestou italskou vládu o vydání Vlory a několika dalších přístavních měst.{{Citace monografie [283] => | příjmení = Vickers [284] => | jméno = Miranda [285] => | odkaz na autora = [286] => | titul = The Albanians: A modern history [287] => | vydavatel = I. B. Tauris [288] => | místo = [289] => | rok = 2001 [290] => | počet stran = 652 [291] => | isbn = [292] => | kapitola = [293] => | strany = 95 [294] => | jazyk = angličtina [295] => }} Itálie se vzdala veškerých územních nároků na přístav i na albánské území. [296] => [297] => Roku 1922 bylo do Vlory zavedeno vnitrostátní letecké spojení prostřednictvím [[Německo|německé]] společnosti [[Adria Aero Lloyd]].{{Citace monografie [298] => | příjmení = Vickers [299] => | jméno = Miranda [300] => | odkaz na autora = [301] => | titul = The Albanians: A modern history [302] => | vydavatel = I. B. Tauris [303] => | místo = [304] => | rok = 2001 [305] => | počet stran = 652 [306] => | isbn = [307] => | kapitola = [308] => | strany = 119 [309] => | jazyk = angličtina [310] => }} [311] => [312] => V roce 1939 byla Vlora opět obsazena italskou armádou na začátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Město posloužilo jako brána invazním silám do Albánie; vylodilo se zde čtyřicet tisíc Italů.{{Citace monografie [313] => | příjmení = Vickers [314] => | jméno = Miranda [315] => | odkaz na autora = [316] => | titul = The Albanians: A modern history [317] => | vydavatel = I. B. Tauris [318] => | místo = [319] => | rok = 2001 [320] => | počet stran = 652 [321] => | isbn = [322] => | kapitola = [323] => | strany = 138 [324] => | jazyk = angličtina [325] => }} V září 1943 nahradily kapitulovanou Itálii německá vojska. Během války byla na nedalekém ostrově [[Sazan (ostrov)|Sazan]] zřízena námořní základna, kde byly umístěny ponorky, jak italského, tak i německého námořnictva. Tuto základnu bombardovalo několikrát [[Royal Air Force|britské letectvo]]. Ve městě působili partyzáni, kteří zde např. vyhodili do povětří italské vojenské sklady.{{Citace monografie [326] => | příjmení = Frasheri [327] => | jméno = Kristo [328] => | odkaz na autora = [329] => | titul = The History of Albania (a brief survey) [330] => | vydavatel = [331] => | místo = Tirana [332] => | rok = 1964 [333] => | počet stran = [334] => | isbn = [335] => | kapitola = [336] => | strany = 284 [337] => | jazyk = angličtina [338] => }} V roce 1944 byla osvobozena [[Albánští partyzáni|partyzánskými]] jednotkami [[Enver Hodža|Envera Hodži]]. [339] => [340] => Po druhé světové válce byla zahájena rychlá industrializace a modernizace Albánie. Tento fakt se nevyhnul ani městu Vlora. Válka do značné míry ale situaci ulehčila – po jejím skončení téměř neexistovaly žádné budovy z osmanského období. Kromě průmyslu (v rámci [[První pětiletka (Albánie)|prvního pětiletého plánu]] vznikla ve Vloře např. [[cementárna]]{{Citace monografie [341] => | příjmení = Vickers [342] => | jméno = Miranda [343] => | odkaz na autora = [344] => | titul = The Albanians: A modern history [345] => | vydavatel = I. B. Tauris [346] => | místo = [347] => | rok = 2001 [348] => | počet stran = 652 [349] => | isbn = [350] => | kapitola = [351] => | strany = 176 [352] => | jazyk = angličtina [353] => }}) a dalších moderních staveb vznikaly i kulturní objekty. Při příležitosti 50. výročí od nezávislosti Albánie bylo v roce 1962 otevřeno nové divadlo. Městská knihovna byla dána do užívání veřejnosti v roce 1946. [354] => [355] => [[Soubor:Vlora train station.JPG|vpravo|náhled|Nádraží ve Vloře]] [356] => [[Partia e Punës e Shqipërisë|Albánská strana práce]] (komunistická strana), která získala v Albánii neomezenou moc, navázala spolupráci nejprve s [[Jugoslávie|Jugoslávií]], po roce 1948 se však orientovala na [[Sovětský svaz]]. V té době byla z jejího rozhodnutí u nedalekého města [[Orikumi]], na konci [[Vlorský záliv|Vlorského zálivu]] otevřena námořní základna pro [[sovětské námořnictvo]]. Sověti vznik této základny financovali, v letech 1960–1961 ji však ztratili v souvislosti se zhoršením [[Albánsko-sovětské vztahy|vzájemných vztahů]]. Vojenské vybavení deponované na základně bylo jedním z předmětů sporu. Technika byla rozdělena mezi obě země podle národnosti posádek jednotlivých kotvících lodí{{Citace periodika [357] => | příjmení = Třešňák [358] => | jméno = Jakub [359] => | titul = Vlora, Vlora [360] => | periodikum = Země světa [361] => | datum vydání = 8.7.2023 [362] => | ročník = 22 [363] => | číslo = 7 [364] => | strany = 38–43 [365] => | url = https://zemesveta.cz/vlora-albanie/ [366] => }}. Samotná Vlora během období komunistického režimu byla oblíbeným místem pro nábory nových členů tajné policie [[Sigurimi]]. V roce [[1962]] tu byla také zřízena škola pro albánské vzdušné síly. [367] => [368] => Od roku 1983 má město i [[Železniční trať Fier–Vlora|železniční spojení]]. V souvislosti s industrializací byla otevřena také továrna na výrobu [[Polyvinylchlorid|PVC]] a alkalických chloridů. Továrna způsobila městu i jeho okolí rozsáhlé škody na životním prostředí; koncentrace rtuti v půdě dosahuje extrémně vysokých limitů. Roku 1989 žilo ve Vloře 72 000 obyvatel. [369] => [370] => V 90. letech byla Vlora nejprve místem rozsáhlé migrace albánského obyvatelstva pryč ze země.{{Citace elektronického periodika [371] => | titul = The Albanian tourist town that welcomed Afghan refugees [372] => | periodikum = Al Jazeera [373] => | url = https://www.aljazeera.com/features/2021/12/21/the-albanian-tourist-town-that-welcomed-afghan-refugees [374] => | jazyk = en [375] => | datum přístupu = 2022-02-09 [376] => }} Ekonomický kolaps donutil přes Vloru vycestovat na dvacet tisíc Albánců.{{Citace monografie [377] => | příjmení = Vickers [378] => | jméno = Miranda [379] => | odkaz na autora = [380] => | titul = The Albanians: A modern history [381] => | vydavatel = I. B. Tauris [382] => | místo = [383] => | rok = 2001 [384] => | počet stran = 652 [385] => | isbn = [386] => | kapitola = [387] => | strany = 220 [388] => | jazyk = angličtina [389] => }} Poté se město stalo centrem aktivit pašeráků, kteří se pomocí rychlých lodí snažili přepravovat drogy, resp. zbraně na území nedaleké [[Itálie]]. Pašováni byly i ženy pro účely prostituce. Situaci zastavila až rozsáhlá kooperace albánských orgánů s podporou [[Itálie]], [[Německo|Německa]] a [[Spojené státy americké|USA]] v boji proti [[organizovaný zločin|organizovanému zločinu]]. [390] => [391] => V roce 1994 byla ve Vloře založena univerzita. Roku 1997 byla Vlora centrem{{Citace monografie [392] => | příjmení = Vickers [393] => | jméno = Miranda [394] => | odkaz na autora = [395] => | titul = The Albanians: A modern history [396] => | vydavatel = I. B. Tauris [397] => | místo = [398] => | rok = 2001 [399] => | počet stran = 652 [400] => | isbn = [401] => | kapitola = [402] => | strany = 245 [403] => | jazyk = angličtina [404] => }} protestů proti [[pyramidové schéma|pyramidovým hrám]], prostřednictvím nichž získali různé společnosti nemalé peníze z rukou albánských střadatelů. Tyto protesty znamenaly také konec vlády tehdejšího premiéra [[Sali Beriša|Sali Beriši]]. [405] => [406] => Na přelomu 20. a 21. století se Vlora začala rozvíjet jako jedno z center albánského turistického průmyslu. Pás hotelů a dalších ubytovacích zařízení začal vznikat od vlorského přístavu směrem na jih v ose pohoří [[Shkembin karbonatike]] až po město [[Orikumi]], po celé délce Vlorského zálivu. V roce 2007 byla po Tiraně Vlora druhým nejnavštěvovanějším městem v Albánii. [407] => [408] => Město se rovněž rozhodlo modernizovat průmyslovou zónu na západním okraji Vlory. Vznikla zde elektrárna, která spaluje ropu, její vznik financovala [[Světová banka]] a některé další evropské banky, které přislíbily půjčku ve výši 110 milionů euro. Kritici se obávali dopadu projektu na životní prostředí i cestovní ruch. Elektrárna byla dokončena v roce 2011. Do budoucna měl vzniknout také terminál na přepravu ropy a zemního plynu, severním směrem od něj by poté měl být veden ropovod, který by pokračoval na území [[Severní Makedonie]] a měl délku až 900 km. [409] => [410] => == Administrativní dělení a samospráva == [411] => V roce 2015 byla provedena správní reforma, v rámci níž bylo město rozděleno do pěti celků: [[Kaninë]], [[Novoselë (Vlora)|Novoselë]], [[Orikumi]], Qendër (střed města) a [[Shushicë (Vlorë)|Shushicë]]. S těmito obcemi má Vlora celkem 104 827 obyvatel. [412] => [413] => V komunálních volbách byl v letech 2019 a 2015 starostou zvolen [[Dritan Leli]]. V letech 2003–2015 zastával úřad starosty [[Shpetim Gjika]]. [414] => [415] => == Ekonomika == [416] => [[Soubor:Vlore - panoramio (4).jpg|vpravo|náhled|Pohled na město]] [417] => Pro Albánii představuje Vlora (spolu s [[Drač]]í) jeden z hlavních přístavů, významné obchodní centrum, průmyslové centrum a centrum pro rybářství. V okolí města se těží ropa, zemní plyn, [[bitumen]] a sůl. V blízkosti Vlory se nachází rovněž námořní základna [[Albánské námořnictvo|albánského námořnictva]]. V zemědělství je kromě intenzivního využívání okolní krajiny typické také pěstování [[oliva|oliv]] a [[ovoce]]. [418] => [419] => Vlorský přístav se nachází přímo ve středu města. Přístav paradoxně není (na rozdíl od dračského) napojen na [[Železniční doprava v Albánii|albánskou železniční síť]]. [420] => [421] => V současné době je významným odvětvím průmyslu pro Vloru a okolí také turistika. Od tohoto města na jih se táhne tzv. [[Albánská riviéra]]. [422] => [423] => == Doprava == [424] => Město Vlora je napojeno na [[Albánie|albánskou]] silniční, dálniční a železniční síť. Má vlastní přístav. Nejbližší letiště se nachází v blízkosti hlavního města [[Tirana|Tirany]] ([[Letiště Tirana]]) a je vzdáleno 107 km severním směrem. [425] => [426] => [[Dálnice A2 (Albánie)|Dálnice A2]] zajišťuje spojení z města Vlora směrem na sever do [[Fier]]u, [[Lushnjë]] a [[Drač]]e, její první úsek v blízkosti města Vlory byl zprovozněn v roce 2012. Rovněž tudy vede hlavní tah do údolí řeky [[Vjosa]], kudy jsou vedeny hlavní silniční tahy směrem na jih země (do měst [[Gjirokastër]] a [[Tepelenë]]). Jižně od Vlory vede silnice SH8, která směřuje k [[Albánská riviéra|albánské riviéře]] přes město [[Orikumi]] a [[Llogarský průsmyk]]. V druhé polovině druhé dekády 21. století byl rovněž zbudován obchvat Vlory v délce 29 km, který vede v hornaté krajině podhůří pohoří [[Shkembin karbonatike]]. [427] => [428] => Město je napojeno na albánskou železniční síť prostřednictvím [[Železniční trať Fier–Vlora|jednokolejné trati]] vedoucí do města [[Fier]]. Její využití je však značně omezené. Pro veřejnou meziměstskou dopravu slouží především autobusy. Ty také zajišťují i městskou hromadnou dopravu; ve Vloře se nenachází ani tramvajová ani trolejbusová síť. [429] => [430] => Albánské ministerstvo dopravy oznámilo záměr zbudovat v blízkosti Vlory nové mezinárodní letiště.{{chybí zdroj}} Komplex letiště by měl zahrnovat rovněž i [[Marina (jachting)|marinu]] a další zařízení pro vybavenost v oblasti turistiky. Po letišti v Tiraně a v [[Kukës]]u by se jednalo o třetí mezinárodní letiště na území Albánie. V blízkosti Vlory se nachází letiště vojenské. [431] => [432] => Vlorský přístav je druhý největší v zemi (po Drači). Přístav zahrnuje nákladní část, část pro vývoz/dovoz ropy a část pro rybářské lodě. V polovině druhé dekády 21. století probíhala revitalizace přístavu, která zahrnovala vznik nového terminálu pro osobní dopravu. Přístav je z hlediska osobní dopravy důležitý pro námořní spojení s [[Itálie|Itálií]]. Vzhledem k značnému fenoménu práce albánského obyvatelstva v zahraničí slouží pro řadu místních pro pravidelnou dopravu na italské území a zpět. V letní sezóně je zajištěno také turistické spojení do měst [[Himara]], [[Saranda]] a na řecký ostrov [[Korfu]]. [433] => [434] => == Kultura a památky == [435] => [[Soubor:Murachi Mosque, Vlora, Albania.jpg|vpravo|náhled|Mešita Muradi z 16. století]] [436] => Ve Vloře se nacházejí celkem tři muzea: Muzeum nezávislosti, historické muzeum a Etnografické muzeum Vlory. Každé z nich se věnuje jinému období dějin svého města a regionu. Město má vlastní divadlo s názvem ''Petro Marko'' a knihovnu ''Shevqeta Musaraje''. [437] => [438] => Architektura města odpovídá jednotlivým obdobím [[Dějiny Albánie|albánských dějin]]; lze se setkat s architekturou ovlivněnou [[Římská říše|Římskou říší]], [[Osmanská říše|Osmanskou říší]], [[Itálie|Itálií]] a moderními architektonickými styly. V současné době je Vlora dynamicky se rozvíjejícím přístavním městem, kde vznikají početné výškové budovy a nové zelené prostory. Mezi aktuálně realizované projekty patří např. Lungomare Vlora Waterfront. [439] => [440] => Oblíbené zajímavosti města a jeho okolí tvoří následující [441] => [442] => * [[Zvërnec (ostrov)|Ostrov Zvërnec]] [443] => * Památník nezávislosti [444] => * Dům Ismaila Bey Vlory [445] => * [[Kaninská pevnost]] [446] => * Kostel Marmiroi [447] => * Mešita Muradi [448] => * [[Sazan (ostrov)|Ostrov Sazan]] [449] => * [[Karaburun (poloostrov, Albánie)|Karaburunský poloostrov]] [450] => * Laguna Nartë [451] => * Tekija na vrcholu Kusbaba [452] => [453] =>
[454] => [455] => File:Monumenti Pavarësia 3.jpg|Památník nezávislosti Albánie ve Vloře [456] => File:VlorëAnsicht2.JPG|Pohled na Vloru v 21. století [457] => File:Vlorë - panoramio.jpg|Nové budovy ve Vloře [458] => File:Vlora 093.jpg|Radnice [459] => File:Vlora katholische Kirche.jpg|Katolický chrám [460] => File:Vlora, zbytky městských hradeb.jpg|Pozůstatky středověkých hradeb [461] => Muzeu Historik Vlorë.jpg|Historické muzeum [462] => Arkitektura Vlore.jpg|Moderní architektura ve Vloře [463] => [464] =>
[465] => [466] => == Školství == [467] => Ve Vloře se nachází druhá největší univerzita v Albánii, Univerzita Ismaila Qemailho, založená roku 1994 jako Technologická univerzita. V současné době má zhruba okolo 15 000 posluchačů. Vyučuje především technické obory, stejně tak i ekonomické, pedagogické, právní a další. Ve městě sídlí také dvě soukromé univerzity: Universiteti Pavarësia Vlorë (''Nezávislá univerzita ve Vloře'', založena 2009) a Akademia e Studimeve të Aplikuara "Reald" – soukromá škola, která kromě jiného provozuje také vlastní univerzitu. [468] => [469] => Město má své vlastní konferenční centrum (Vlora Conference Centre). [470] => [471] => == Sport == [472] => * [[KS Flamurtari Vlora]] – fotbalový klub{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.worldstadiums.com/europe/countries/albania.shtml |datum přístupu=2014-07-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20170725151705/http://www.worldstadiums.com/europe/countries/albania.shtml |datum archivace=2017-07-25 |nedostupné=ano }} Prvoligový fotbalový klub. [473] => * [[Vlora City FC]] – fotbalový klub v albánské první divizi. [474] => [475] => == Partnerská města == [476] => * {{Flagicon|Itálie}} [[Monopoli]] [477] => * {{Flagicon|Kosovo}}/{{Flagicon|Srbsko}} [[Prizren]] [478] => * {{Flagicon|Spojené státy americké}} [[Hollywood (Florida)]] [479] => * {{Flagicon|Turecko}} [[Smyrna]] [480] => [481] => == Odkazy == [482] => === Reference === [483] => {{Překlad|en|Vlorë|942150189|it|Valona|110935188|sq|Vlora|2068630|de|Vlora|196863421}} [484] => [485] => === Externí odkazy === [486] => * {{Commonscat}} [487] => * {{Wikislovník|heslo=Vlára}} [488] => [489] => {{Kraj Vlora}} [490] => {{Města v Albánii}} [491] => {{Albánie}} [492] => {{Autoritní data}} [493] => {{Portály|Albánie|Geografie}} [494] => [495] => [[Kategorie:Vlora| ]] [496] => [[Kategorie:Vlora (kraj)]] [497] => [[Kategorie:Přístavní města v Albánii]] [498] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [499] => [[Kategorie:Přímořská letoviska v Albánii]] [] => )
good wiki

Vlora

Vlora, Vlára nebo též Valona ( nebo , Valona, Αυλώνας) je albánské město a druhý největší přístav v zemi po Drači na pobřeží Jaderského moře. V roce 2011 zde žilo přes 79 513 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Drač','Itálie','Orikumi','Vlorský záliv','Sazan (ostrov)','Německo','Okres Vlora','Tirana','Jaderské moře','Římská říše','Albánie','Železniční trať Fier-Vlora'
Copyright © 2025 Dobrý spolek