Array ( [0] => 14693605 [id] => 14693605 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Aldehydy [uri] => Aldehydy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Aldehydy jsou organické sloučeniny, jež obsahují funkční skupinu aldehydového atomu uhlíku. Jsou charakteristické svým zápachem a hořkou chutí. Aldehydy mají význam v chemii i v biologii, a to jako meziprodukty různých reakcí. Významné aldehydy zahrnují formaldehyd, acetaldehyd a benzaldehyd. Tyto sloučeniny nalezneme jak v přírodních látkách, například v ovoci či alkoholu, tak i ve výrobcích chemického průmyslu, jejichž výroba je postavena právě na aldehydech. Aldehydy se také používají jako dezinfekční prostředky, antiseptika nebo jako látky pro fixaci tkání v laboratorních analýzách. [oai] => Aldehydy jsou organické sloučeniny, jež obsahují funkční skupinu aldehydového atomu uhlíku. Jsou charakteristické svým zápachem a hořkou chutí. Aldehydy mají význam v chemii i v biologii, a to jako meziprodukty různých reakcí. Významné aldehydy zahrnují formaldehyd, acetaldehyd a benzaldehyd. Tyto sloučeniny nalezneme jak v přírodních látkách, například v ovoci či alkoholu, tak i ve výrobcích chemického průmyslu, jejichž výroba je postavena právě na aldehydech. Aldehydy se také používají jako dezinfekční prostředky, antiseptika nebo jako látky pro fixaci tkání v laboratorních analýzách. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Aldehyde2.png|náhled|Obecný strukturní vzorec aldehydů]] [1] => '''Aldehydy''' jsou [[organická sloučenina|organické sloučeniny]], které obsahují aldehydickou [[Funkční skupina|funkční skupinu]] (-CHO) (pozor na záměnu s alkoholy -OH) na konci [[uhlovodíky|uhlovodíkového]] řetězce. Řadí se mezi [[karbonylové sloučeniny]] (spolu s [[ketony]], které obsahují [[karbonylové sloučeniny|karbonylovou]] skupinu C=O uvnitř řetězce). Jak aldehydy tak ketony jsou v přírodě velmi běžné. Jde o vonné součásti rostlinných [[silice|silic]] a také [[intermediát]]y biochemických reakcí například [[glykolýza|glykolýzy]]. Využívají se v průmyslovém měřítku pro organické syntézy [[uhlík]]atých skeletů. [2] => [3] => == Názvosloví == [4] => Systematické názvy aldehydů se tvoří z kmene názvu [[Uhlovodíky|uhlovodíku]], od něhož jsou odvozeny přidáním koncovky -''al''. Pokud karbonylová skupina není součástí hlavního řetězce, označuje se koncovkou -''karbaldehyd''. V případě, že se v molekule popisované látky vyskytne funkční skupina s vyšší prioritou (např. skupina karboxylová), přítomnost aldehydické skupiny se označí předponou ''[[formyl]]-'' (pokud karbonylová skupina není součástí hlavního řetězce) nebo ''oxo-'' (jestli karbonylová skupina je součástí hlavního řetězce). [5] => [6] => == Vlastnosti == [7] => [8] => === Fyzikální vlastnosti === [9] => [[Fyzika|Fyzikální]] vlastnosti aldehydů závisí především na počtu [[atom]]ů [[uhlík]]u, jinak též řečeno na jejich [[molární hmotnost]]i. Nejnižší aldehydy jsou kapaliny s výjimkou plynného [[formaldehyd]]u, ty vyšší a nejvyšší pak pevné látky. Mají vyšší body varu než příslušné [[alkany]] a [[cykloalkany]], avšak nižší než teploty varu příslušných [[alkoholy|alkoholů]]. V molekule aldehydů totiž existují, díky polární vazbě mezi uhlíkem a [[kyslík]]em v [[Karbonylové sloučeniny|karbonylové skupině]], přitažlivé síly mezi [[Elektrický dipól|dipóly]]. Rozpustnost ve [[Voda|vodě]] závisí na počtu atomů [[uhlík]]u obsažených v molekule aldehydu. S rostoucím počtem těchto atomů rozpustnost značně klesá. Tyto sloučeniny se také dobře rozpouštějí v [[ethanol]]u a [[diethylether]]u. [10] => [11] => === Chemické vlastnosti === [12] => Reaktivita aldehydů je značně vysoká. Způsobuje ji přítomnost karbonylové skupiny, v níž jsou π elektrony posunuty k [[atom]]u [[kyslík]]u, který má oproti [[uhlík]]u vyšší [[elektronegativita|elektronegativitu]], díky tomu na atomu uhlíku dochází k tvorbě kladného parciálního náboje. Reaktivita aldehydů postupně klesá s rostoucím počtem atomů uhlíku, tj. nejreaktivnější je [[formaldehyd]]. [13] => [14] => Většina aldehydů je zdraví škodlivá. [15] => [16] => == Příprava a výroba == [17] => Aldehydy můžeme získat několika způsoby, základním procesem je [[redoxní reakce|oxidace]] nebo [[dehydrogenace]] primárních [[alkoholy|alkoholů]], přičemž dehydrogenace se stala základem [[průmysl]]ové výroby těchto sloučenin: [18] => [19] => :CH3CH2CH2OH → CH3CH2CHO [20] => [21] => Aby vůbec k takovéto reakci došlo musí se používat [[katalyzátor]]y, většinou se používá jemně rozptýlené [[stříbro]] či [[měď]]. Takto se vyrábí [[formaldehyd]] a [[acetaldehyd]], který lze připravit také [[adice|adiční reakcí]] [[Ethyn|acetylenu]] s [[voda|vodou]] v kyselém prostředí ([[kyselina sírová]]) a za použití rtuťných solí jako [[katalyzátor]]ů, přičemž meziproduktem reakce je [[vinylalkohol]], který se tautomeruje na konečný produkt reakce, tedy [[acetaldehyd]]. [22] => [23] => Některé velice významné aldehydy lze také připravit adicí alkenu [[vodík]]em a [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]], tato reakce se označuje jako ''hydroformylace alkenů''. Další možností je příprava aldehydů [[hydrolýza|hydrolýzou]] monotopických dihalogenderivátů, tj. takových [[Halogenderiváty|halogenderivátů]], u nichž se oba atomy jakéhokoliv [[Halogeny|halogenu]] vážou na stejný atom [[uhlík]]u. [24] => [25] => Aldehydy, u nichž se [[Karbonylové sloučeniny|karbonylová skupina]] váže přímo na aromatické jádro lze získat [[Redoxní reakce|oxidací]] [[areny|arenů]], které mají na své aromatické jádro přímo vázán alkyl. [26] => [27] => == Reakce == [28] => [29] => === Rozlišení od ketonů === [30] => Aldehydy se od ketonů odlišují [[Fehlingovo činidlo|Fehlingovým činidlem]] (roztok [[síran měďnatý|síranu měďnatého]] CuSO4 v prostředí [[Vinan sodno-draselný|vinanu sodno-draselného]] a [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] NaOH) nebo [[Tollensovo činidlo|Tollensovým činidlem]] ([[dusičnan stříbrný]] AgNO3 v prostředí [[amoniak]]u): [31] => [32] => Dále se dají odlišit pomocí reakce s [[dimedon]]em (5,5-dihydrodimethylresorcinem), s nímž ketony nereagují. [33] => [34] => === Adice === [35] => '''[[Adice]]''' u aldehydů probíhá nukleofilním mechanizmem, lze ji rozdělit do dvou fází. Nejdříve se nukleofilní částice připojí na uhlík vázáný s kyslíkem v karbonylové skupině, čímž dojde k zániku dvojné vazby, výsledkem je [[anion]]. Ten následně reaguje s elektrofilní částicí v kyselém prostředí, protože touto částicí je nejčastěji [[proton]]. [36] => [37] => === Oxidace === [38] => '''[[Redoxní reakce|oxidace]]''', tj. reakce s [[kyslík]]em, probíhá u aldehydů velmi lehce, produktem je pak příslušná karboxylová kyselina. Obecně (R=[[alkyl]]): [39] => [40] => RCHO → RCOOH [41] => [42] => === Reakce s alkoholy === [43] => Reakci aldehydu s [[Alkoholy|alkoholem]] je nutné katalyzovat malým množstvím [[chlorovodík]]u. V průběhu reakce dochází ke vzniku [[poloacetal]]u. Poloacetal je sloučenina, která obsahuje jednu [[Hydroxyl|hydroxylovou skupinu]], která může reagovat s [[proton]]em za vzniku [[acetal]]u. [44] => [45] => === Reakce s amoniakem a aminy === [46] => S karbonylovou skupinou aldehydů (ale i ketonů) reaguje též amoniak a primární i sekundární [[aminy]]. Primárními produkty adice jsou nestálé aminohydroxysloučeniny, které se stabilizují podle druhu použité zásady. [47] => [48] => R-CHO + NH3 → R-CH(OH)NH2 [49] => [50] => Z aromatických aledehydů a alifatických nebo aromatických primárních aminů vznikají tzv. Schiffovy zásady. [51] => [52] => R1-NH2 + R2-CHO → R1-N=CH-R2 + H2O [53] => [54] => == Nejvýznamnější aldehydy == [55] => * [[acetaldehyd]] (ethanal) [56] => * [[benzaldehyd]] (benzenkarbaldehyd) [57] => * [[formaldehyd]] (methanal) [58] => [59] => == Externí odkazy == [60] => * {{commonscat}} [61] => * {{Wikislovník|heslo=aldehyd}} [62] => [63] => {{Funkční skupiny}} [64] => {{Autoritní data}} [65] => {{Portály|Chemie}} [66] => [67] => [[Kategorie:Aldehydy| ]] [] => )
good wiki

Aldehydy

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'uhlík','formaldehyd','kyslík','acetaldehyd','Redoxní reakce','Karbonylové sloučeniny','proton','katalyzátor','karbonylové sloučeniny','atom','alkoholy','vodík'

Acetaldehyd

Alkoholy

Atom

Formaldehyd

Formaldehyd je organická sloučenina se vzorcem CH2O.

Katalyzátor

Kyslík

Proton

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.