Array ( [0] => 14828612 [id] => 14828612 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alfa-helix [uri] => Alfa-helix [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Hélice Alpha.svg|náhled|upright=1.5|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]] [1] => '''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[Bílkovina|bílkovin]] (konkrétně jejich [[sekundární struktura proteinů|sekundární struktury]]).{{Citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}} Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[Aminokyselina|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají [[vodíková vazba|vodíkové můstky]] (konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dále). Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[Kyselina glutamová|glutamát]], [[leucin]], [[lysin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice. [2] => [3] => Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, alfa-helix by tedy ve vakuu byl relativně silný [[elektrický dipól]]. Ve vodném rozpouštědle je ovšem většina náboje odstíněna a dipólový moment alfa-helixů zřejmě nepřispívá ke stabilizaci proteinové struktury. Výjimkou mohou být některé alfa-helixy, jejichž aspoň jeden konec je uvnitř proteinové struktury, například řada [[DNA-vazebný protein|DNA vazebných proteinů]].{{Citace periodika | příjmení = Sengupta | jméno = Durba | titul = The α Helix Dipole: Screened Out? | periodikum = Structure | ročník = 13 | číslo = 6 | datum = 2005 | strany = 849–855 | doi = 10.1016/j.str.2005.03.010 | spoluautoři=Behera, Raghu Nath; Smith, Jeremy C.; Ullmann, G. Matthias [4] => }} [5] => [6] => == Parametry == [7] => Pro alfa-helix platí tyto parametry:Murray Robert K. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání) [8] => * počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6 [9] => * výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[nanometr]]u. [10] => * vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru. [11] => [12] => == Reference == [13] => [14] => [15] => == Externí odkazy == [16] => * {{Commonscat|Alpha helix}} [17] => [18] => == Související články == [19] => * [[Skládání proteinů]] [20] => * [[Sekundární struktura proteinů]] [21] => [22] => {{Pahýl}} [23] => {{Autoritní data}} [24] => [25] => {{Portály|Biologie|Chemie}} [26] => [27] => [[Kategorie:Struktura bílkovin]] [28] => [[Kategorie:Bílkoviny]] [] => )
good wiki

Alfa-helix

Schéma alfa-helixu (francouzsky) Alfa-helix („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání bílkovin (konkrétně jejich sekundární struktury). Druhým je beta-skládaný list.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Hélice Alpha.svg','Bílkovina','Kategorie:Struktura bílkovin','Skládání proteinů','sekundární struktura proteinů','beta-skládaný list','šroubovice','Aminokyselina','vodíková vazba','alanin','Kyselina glutamová','leucin'