Array ( [0] => 14666432 [id] => 14666432 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alkoholismus [uri] => Alkoholismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Alkoholismus je závažný problém spojený s nadměrnou konzumací alkoholu. Tato závislost postihuje jedince jak fyzicky, tak psychicky, a může mít vážné dopady na jejich život a zdraví. Alkoholismus je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu a podporu. Existuje mnoho faktorů, které mohou přispět k rozvoji alkoholismu, včetně genetických predispozic, sociálního prostředí a osobnostních činitelů. Léčba alkoholismu se zaměřuje na detoxikaci, psychoterapii a podporu změny životního stylu. Alkoholismus je vážným veřejným zdravotním problémem v České republice, a vláda se snaží implementovat opatření ke snížení škod způsobených nadměrnou konzumací alkoholu. [oai] => Alkoholismus je závažný problém spojený s nadměrnou konzumací alkoholu. Tato závislost postihuje jedince jak fyzicky, tak psychicky, a může mít vážné dopady na jejich život a zdraví. Alkoholismus je chronické onemocnění, které vyžaduje dlouhodobou léčbu a podporu. Existuje mnoho faktorů, které mohou přispět k rozvoji alkoholismu, včetně genetických predispozic, sociálního prostředí a osobnostních činitelů. Léčba alkoholismu se zaměřuje na detoxikaci, psychoterapii a podporu změny životního stylu. Alkoholismus je vážným veřejným zdravotním problémem v České republice, a vláda se snaží implementovat opatření ke snížení škod způsobených nadměrnou konzumací alkoholu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Opilství|druhý=trestném činu Opilství|stránka=Rauschdelikt}} [1] => {{Infobox - choroba [2] => | název = Alkoholismus [3] => | obrázek = King Alcohol and his Prime Minister.jpg [4] => | popisek = ''Král Alkohol a jeho první ministr'' (rytina, okolo roku 1820) [5] => | MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/F10-F19.html#F10 F10 – Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu] [6] => }} [7] => [[Soubor:William Hogarth - Gin Lane.jpg|náhled|[[William Hogarth]]: ''Gin Lane'' (Ginová ulička, asi 1751)]] [8] => '''Alkoholismus''' nebo též '''závislost na alkoholu''', '''opilství''' je chronické [[recidiva (psychologie)|recidivující]] [[Nemoc|onemocnění]] postihující nejen celou [[osobnost]] postiženého jedince po stránce [[psychika|psychické]] a fyzické, ale i jeho blízké, zvláště pak rodinné příslušníky. Patří mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy [[závislost (psychologie)|závislosti]]. Obecně lze o alkoholismu hovořit tehdy, pokud dosáhne závislost na [[alkoholický nápoj|alkoholu]] takového stupně, že škodí buď jedinci, společnosti nebo oběma. Tuto nemoc je možno [[Léčba alkoholismu|léčit]]. Průběh závislosti na alkoholu je různý. Odlišuje se mimo jiné podle toho, jaký alkohol je zneužíván. [9] => [10] => V [[Česko|České republice]] je alkohol problém, který je často bagatelizován.{{Citace elektronického periodika [11] => | titul = V Česku roste spotřeba alkoholu. Více než Češi pijí jen Litevci [12] => | periodikum = iDnes.cz [13] => | datum_vydání = 21. července 2018 [14] => | url = https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/alkohol-cesi-piji-alkohol-oecd.A180720_150136_ekonomika_kuce [15] => }} Problémy specifické pro ČR popisuje článek [[Alkoholismus v Česku]]. [16] => [17] => Slovo [[Alkoholický nápoj|alkohol]] pochází z arabského al-kahal, což se dá přeložit jako jemná [[substance]]. Vzniká působením [[kvasinky|kvasinek]] při [[kvašení]] [[Sacharidy|cukrů]]. Tento proces je v přirozeném prostředí možný nejvýše do 14 % obsahu [[ethanol]]u, protože poté jsou kvasinky ničeny vlastním produktem. Dalším procesem vzniká [[ocet]]. [18] => [19] => == Působení na mozek == [20] => [[Soubor:Dětský alkoholismus.jpg|náhled|Alkohol škodí zvláště dětem]] [21] => Alkohol působí na [[lidský mozek]] nejrůznějším způsobem. Může působit podobně jako [[amfetamin]], tedy povzbudivě, ale zároveň zklidňuje a otupuje [[úzkost]] (podobně jako např. [[benzodiazepiny]]). Má i lehce [[anestezie|anestetický]] účinek. Po požití tedy dojde k pocitům uvolnění a klidu. Ovlivňuje tělesnou teplotu a působí též na [[motorika člověka|motoriku]]. Tyto účinky alkoholu způsobuje skutečnost, že alkohol působí na různé systémy přenosu impulsů mezi [[Neuron|nervovými buňkami]] (neuropřenašečové systémy): [[dopamin]]ový, [[serotonin]]ový, [[endorfin]]ový. [22] => [23] => Zablokuje-li alkohol glutamátové receptory, může dojít k utlumení několika různých procesů v neuronu, který přijímá podněty, včetně výdeje dalších neuropřenašečů. Zároveň tlumí aktivaci [[enzym]]ů a [[hormon]]ů, které hrají zásadní roli takřka ve všech tělesných procesech. Dochází ke zhoršení schopnosti neuronu zapínat a vypínat [[gen]]y. Zapínání a vypínání genů je jedna ze základních tělesných funkcí. Je to jediný způsob, jak neurony mohou vytvářet receptory, vylučovat neuropřenašeče a udržovat se při životě. Narušení těchto procesů vede k narušení správného fungování mozku. [24] => [25] => == Alkohol a mediátorový systém == [26] => Alkohol zvyšuje účinek [[Kyselina gama-aminomáselná|GABA]] (kyselina gamaaminomáselná) a naopak snižuje účinek [[kyselina glutamová|glutamátu]] na NMDA receptorech v [[Centrální nervová soustava|CNS]]. Dále dochází ke změně v dalších neurotransmiterových systémech zejména [[serotonin]]u, [[noradrenalin]]u a [[acetylcholin]]u. [27] => [28] => == Následky == [29] => [[Soubor:Alcohol by Country.png|náhled|upright=1.3|[[Seznam států světa podle spotřeby alkoholu|Spotřeba alkoholu]] na osobu v litrech čistého alkoholu v roce 2008]] [30] => [[Soubor:Alcohol use disorders world map-DALYs per million persons-WHO2012.svg|náhled|upright=1.3|[[Ztracená léta života v důsledku nemoci|Ztracená léta života]] pro poruchy s užíváním alkoholu na 1 000 000 obyvatel v roce 2012 [31] => {{legend|#ffff20|234–806}} [32] => {{legend|#ffe820|814–1,501}} [33] => {{legend|#ffd820|1,551–2,585}} [34] => {{legend|#ffc020|2,838}} [35] => {{legend|#ffa020|2,898–3,935}} [36] => {{legend|#ff9a20|3,953–5,069}} [37] => {{legend|#f08015|5,168}} [38] => {{legend|#e06815|5,173–5,802}} [39] => {{legend|#d85010|5,861–8,838}} [40] => {{legend|#d02010|9,122–25,165}}]] [41] => Alkohol uklidňuje [[nerv]]y a vytváří pocit uvolnění. Důvodem je, že GABA má tlumivý účinek na další [[neuron]]y, a tak zpomaluje aktivitu určitých částí mozku. Řada GABA receptorů je uložena v [[Mozeček|malém mozku (mozečku)]], části mozku ovládající jemnou motoriku. Po požití alkoholu se zhoršuje jemná motorika, protože se zpomalí aktivita mozečku. [42] => [43] => == Paměť == [44] => Funkce [[Hipokampus|hipokampu]] má zásadní význam pro [[krátkodobá paměť|krátkodobou paměť]] a schopnost úsudku. Naváže-li se alkohol na glutamátové receptory v hippocampu, může znatelně ovlivňovat paměť. Jedinec si ztěžka vzpomíná na to, co se stalo poslední dobou. Dokonce může dojít i k výpadkům paměti. Stejně tak se sníží schopnost sledovat své chování. [45] => [46] => == Genetika == [47] => I když přímá [[genetika|genetická]] souvislost není zcela prokázána, je jisté, že děti z rodin, kde je otec alkoholik, mívají v porovnání s ostatními dětmi dvojnásobný počet [[úraz]]ů, mnohem více trpí onemocněním [[horní cesty dýchací|horních cest dýchacích]] a dokonce pětkrát častěji jsou v evidenci nejrůznějších psychiatrických pracovišť. Nejčastěji je to však způsobené ne tím, že je jeden z rodičů alkoholik, ale proto, že celá funkčnost rodiny je špatná. [48] => Velice ohroženou skupinou jsou mladí muži, jejichž otec je závislý na alkoholu. Rodinná zátěž se udává asi na 64 % mužských potomků. Geneticky dědičná barva očí také koreluje s tendencí k propuknutí závislosti.Barva očí souvisí s alkoholismem. [http://21stoleti.cz/2015/07/09/barva-oci-souvisi-s-alkoholismem/ Dostupné online.] [49] => [50] => == Další následky == [51] => Alkohol ze začátku zvyšuje chuť k jídlu. Nepřímo stimuluje činnost [[Hypothalamus|hypotalamu]], tedy oblasti [[mozek|mozku]], ve které se nachází centrum [[hlad]]u. Alkohol snižuje i rychlost reakcí. Je pravděpodobné, že i mozek pracuje pomaleji, zároveň ale i zornice reagují pomaleji na stimuly z mozku a zhoršuje se [[motorika]]. Díky velkému uvolňování tepla může snadněji nastat smrt zmrznutím nebo [[podchlazení]]m. [52] => [53] => Protože první stadium okysličení alkoholu probíhá postupně, koluje nerozředěný v krvi, která jej zahání do všech [[tkáň|tkání]]. Jestliže se na dočasném uskladnění alkoholu podílejí všechny tělesné tkáně, je tímto procesem nejvíce poškozena [[Nervová soustava|tkáň nervová]], která je na alkohol vůbec nejcitlivější. Tím je i vysvětlena [[opilost]], jež je tedy v pravém smyslu narušení především [[vyšší nervová činnost|vyšší nervové činnosti]], což je práce buněk mozkové tkáně. [54] => Pořadí působení alkoholu na nervový systém je následující: [[mozková kůra]], [[podkoří]] a [[mozeček]], [[prodloužená mícha]]. [55] => [56] => == Vstřebávání alkoholu v lidském těle == [57] => === Absorpce === [58] => V lidském [[organismus|organismu]] může být alkohol [[Absorpce (biologie)|absorbován]] všemi částmi [[Trávicí soustava|trávicí trubice]], [[plíce]]mi, [[močový měchýř|močovým měchýřem]], [[pobřišnice|pobřišnicí]], [[pohrudnice|pohrudnicí]] a [[podkožní vazivo|podkožním vazivem]]. Po požití alkohol rychle proniká [[sliznice|sliznicí]] [[Trávicí soustava člověka|trávicího systému]] do [[Oběhová soustava|krevního oběhu]] celého těla. Jeho koncentrace v [[krev|krvi]] rychle stoupá a dosahuje maxima asi po jedné hodině. Jestliže dojde k požití jídla před pitím, zpomalí se [[Absorpce (biologie)|vstřebávání]] [[ethanol]]u (až 6 hodin). [59] => [60] => === Likvidace === [61] => Likvidace alkoholu v těle probíhá hlavně [[Redoxní reakce|oxidací]] v [[játra|játrech]] (až 98 %), kde alkohol odevzdá značné množství tepla, což vyvolá rozšíření povrchových [[kůže|kožních]] [[céva|cév]], kterými se nehospodárně teplo vydává. Dále se alkohol likviduje vydechováním a částečně se vylučuje [[moč]]í. [62] => [63] => Také pokles [[promile]] alkoholu v krvi není [[konstanta|konstantní]]. Závisí na množství požitého alkoholu, na době, za kterou byl alkohol vypit, ale i na toleranci, na momentální duševní a tělesné kondici. [64] => [65] => === Oxidace === [66] => Aby mohla nastat [[Redoxní reakce|oxidace]], potřebuje [[organismus]] jaterní ferment [[alkoholoxidáza|alkoholoxidázu]], který se vyskytuje u člověka už asi od 5 let věku. Jeho výskyt je u různých [[národnost]]í různý a také trvalé zatěžování [[játra|jater]] alkoholiků vede v prvních obdobích k uvolňování většího množství dalších oxidačních systémů, později už je tomu naopak. Proto v prvním období alkoholismu dochází ke zvyšování ''[[tolerance]]'' (snášenlivosti alkoholu organismem, pro stejný účinek je třeba většího množství látky), která v dalším průběhu klesá. Při oxidaci alkoholu v játrech se uvolní energie o velikosti 7 cal/g. To znamená, že alkohol dovede pokrýt až polovinu energetického přívodu potřebného pro tělesnou aktivitu s mírnou [[sval]]ovou zátěží. [67] => [68] => == Opilost == [69] => {{viz též|Opilost}} [70] => [[Soubor:The wine is a mocker 1663-1664 Jan Steen.jpg|náhled|Obraz opilé ženy (od [[Jan Steen|Jana Steena]], z roku 1663)]] [71] => V počátcích alkoholického opojení vzniká u člověka stav spokojeného a sdílného rozpoložení mysli. Obvykle se to projevuje i navenek veselým výrazem v obličeji, svítivýma očima, živou [[mimika|mimikou]], výřečností a [[smích]]em. Člověk je rozpustilý, snadno a rád uzavírá [[přátelství]], dostavuje se u něho zvýšený pocit [[sebevědomí]], dojem, že by snadno překonal všechny životní těžkosti. Právě tento stav je často nejsilnějším popudem, proč člověk sahá po alkoholu a považuje jej za společníka ve štěstí a útěchu v neštěstí. [72] => [73] => V dalším průběhu opilosti alkohol postihuje i činnost [[podkoří]] a [[mozeček|mozečku]]. Pijící člověk se stává nekritický, netaktní, začíná křičet, zpívat, nedbá na své okolí. Jeho chování a jednání je impulzivní, nepromyšlené. Takoví lidé už postrádají schopnost naslouchat druhým, neumějí kontrolovat svou řeč, jejich obličej rudne, [[Puls (tep)|puls]] stoupá nad 100/min. Pohyby jsou neuspořádané, opilý snadno porazí sklenici, má [[závratě]], při chůzi vrávorá a vidí dvojitě{{Doplňte zdroj}}. Při těžké akutní [[otrava|otravě]] alkoholem se dostavuje již únava, spavost, často [[zvracení]]. [74] => [75] => Obličej ztratí svou červeň a zbledne. Při velkých dávkách alkoholu se opilost podobá [[narkóza|narkóze]]: dochází k úplnému [[bezvědomí]], necitlivosti a mimovolnému močení a pokálení. [[Sval]]stvo je uvolněné, [[Puls (tep)|puls]] mělký, [[dýchání]] pomalé, [[zornice]] normální nebo rozšířené a nereagující na světlo. Někdy je otrávený [[zmatenost|zmatený]], blouzní, zmítá sebou a tropí povyk. V těžkých případech a při nedostatečné pomoci může i zemřít následkem ochrnutí tzv. dýchacího centra v [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. Stupeň opilosti je tedy charakterizován jednak vnějšími projevy, jako je porucha chůze, rovnováhy, a jednak obsahem alkoholu v krvi. [76] => [77] => == Závažné stavy a onemocnění způsobená alkoholismem == [78] => Nadměrné užívání alkoholu narušuje [[nervová soustava|nervovou soustavu]], může vést až ke změnám osobnosti. Způsobuje poruchy [[trávicí trakt|trávicího traktu]], škodí především [[srdce|srdci]] a [[cévy|cévám]], [[játra|játrům]], [[Ledvina|ledvinám]], [[slinivka|slinivce]]. [79] => [80] => === Rakovina === [81] => [[Světová zdravotnická organizace]] v lednu 2023 vydala stanovisko, podle nějž v konzumaci alkoholu neexistuje bezpečné množství, které by nemělo vliv na zdraví. Podle klasifikace Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je alkohol toxická, psychoaktivní a závislost způsobující látka a [[karcinogen]] první třídy.{{Citace elektronické monografie [82] => | příjmení1 = World Health Organization [83] => | titul = No level of alcohol consumption is safe for our health [84] => | url = https://www.who.int/europe/news/item/04-01-2023-no-level-of-alcohol-consumption-is-safe-for-our-health [85] => | datum_vydání = 2023-01-04 [86] => | jazyk = en [87] => }} Je prokazatelně spojen s devíti druhy [[Rakovina|rakoviny]]. Způsobuje nádorová onemocnění všech oddílů trávicího traktu včetně [[Rakovina jater|jater]] a [[Rakovina slinivky břišní|slinivky]], kromě toho i [[Karcinom prsu|rakovinu prsu]]. Může přispívat ke vzniku [[Obezita|obezity]] a [[Diabetes mellitus|cukrovky]].{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení1 = Procházková [89] => | jméno1 = Martina [90] => | titul = Lékařka: Alkohol spouští rakovinu a my si jím připíjíme na zdraví, škrtněte ho [91] => | periodikum = iDNES.cz [92] => | datum_vydání = 2024-02-09 [93] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/lekarka-statni-zdravotni-ustav-marie-nejedla-alkohol-zdravi-doziti.A240131_113222_ona-vztahy_taj [94] => }} V Evropské unii byla lehká až střední konzumace alkoholu (méně než 20 g čistého alkoholu denně) v roce 2017 spojena s téměř 23 000 novými případy rakoviny. To představuje 13,3 % všech případů rakoviny způsobené alkoholem. Téměř polovinu těchto případů rakoviny (asi 11 000) tvořila [[Karcinom prsu|rakovina prsu]] u žen.{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = Health and cancer risks associated with low levels of alcohol consumption [96] => | periodikum = The Lancet [97] => | datum_vydání = 1/2023 [98] => | url = https://www.thelancet.com/journals/lanpub/article/PIIS2468-2667(22)00317-6/fulltext [99] => }} [100] => [101] => === Alkoholová epilepsie === [102] => Výskyt epileptického onemocnění se odhaduje na 0,5–1 %, to znamená, že v České republice trpí epilepsií zhruba 70 000 osob. Další 1–4 % populace prodělají v životě ojedinělý epileptický záchvat (Návrh koncepce, 2005). Česká republika patří k zemím s vysokou spotřebou alkoholu pohybující se dlouhodobě kolem 10 litrů 100% alkoholu na obyvatele za rok. Zneužívání alkoholu a výskyt epileptických záchvatů spolu nezřídka souvisejí. [103] => [104] => Toho si povšiml už Hippokrates a staří Římané (Hillbom a spol., 2003). Alkohol není jediná psychoaktivní látka, která může vyvolat epileptické záchvaty. Epileptické záchvaty se vyskytují i v odvykacím stavu po barbiturátech a po vysokých dávkách benzodiazepinů nebo při intoxikaci amfetaminy (pervitin) či kokainem. Vzhledem k rozšířenosti alkoholu jsou ale epileptické záchvaty související se zneužíváním jiných látek daleko méně časté. [105] => [106] => ==== Alkohol jako příčina epileptických záchvatů ==== [107] => Hillbom a spol. (2003) odhadují výskyt epileptických záchvatů u závislých na alkoholu nejméně trojnásobný ve srovnání s běžnou populací. Zneužívání alkoholu také často předchází výskytu status epilepticus (podle různých studií v 9–25 % případů). Alkohol, podobně jako např. barbituráty nebo benzodiazepiny, může v odvykacím stavu vyvolat epileptický záchvat nebo status epilepticus u osob, u nichž se dříve epileptické záchvaty nevyskytovaly. Epileptický záchvat se typicky objevuje 6–48 hodin poté, co skončilo pití alkoholu. [108] => [109] => Uvažuje se i o tom, že riziko epilepsie mohou zvyšovat i strukturální změny a úbytek mozkové tkáně, k nimž dochází v důsledku pití vysokých dávek alkoholu. Podle dosud nepotvrzené hypotézy riziko epileptických záchvatů zvyšují také opakované odvykací stavy. Velká část epileptických záchvatů u závislých na alkoholu, snad až 50 % (Rathlev a spol., 2002), nesouvisí s odvykacím stavem. Častou komplikací u pacientů zneužívajících alkohol jsou úrazy hlavy nebo cévní mozkové příhody v důsledku prudkého zvýšení krevního tlaku po vysokých dávkách alkoholu. Praxe potvrzuje užitečnost počítačové tomografie mozku (CT) zejména u netypických obrazů a průběhů odvykacích stavů. Určitý význam v etiologii epileptických záchvatů u závislých na alkoholu má patrně i rozvrat vodního a minerálního hospodářství a [[hypoglykemie]]. [110] => [111] => ==== Léčba a prevence epileptických záchvatů alkoholové etiologie ==== [112] => Zásadní význam má léčba odvykacího stavu. K tomu jsou vhodné clomethiazol a dlouhodobě působící [[benzodiazepiny]]. K častým chybám při léčbě odvykacích stavů patří nedostatečné dávkování, které nebere v úvahu vysokou toleranci pacienta. Hillbom a spol. (2003) odhadují, že náležitou léčbou odvykacích stavů lze snížit výskyt epileptických záchvatů při odvykacím stavu z 8 na 3 %. Benzodiazepiny ale mohou zhoršovat respirační insuficienci např. u pacienta s deliriem tremens a pneumonií. Objevily se zprávy o používání carbamazepinu v kombinaci s tiapridem (např. Lucht a spol., 2003). Carbamazepin může zhoršit jaterní funkce a navíc vede k poruchám AV převodu, není tedy bez rizika zejména u těžkých odvykacích stavů. Podobně jsou u těžkých odvykacích stavů a delirií tremens nevhodná [[Antipsychotikum|antipsychotika]], protože zvyšují riziko epileptického záchvatu a mohou působit u těchto vulnerabilních pacientů kardiální komplikace. [113] => [114] => Kombinace carbamazepinu s tiapridem může být užitečná u lehkých odvykacích stavů při ambulantní léčbě, protože s sebou nenese riziko vzniku lékové závislosti jako benzodiazepiny. Při ambulantní léčbě odvykacích stavů existuje ale riziko dále zmíněných interakcí carbamazepinu a alkoholu. Při léčbě odvykacích stavů je důležitá úprava minerálního a vodního hospodářství (draslík, hořčík, tekutiny, glukóza) a to nejen z hlediska prevence epileptických záchvatů. Dlouhodobá léčba pacientů s epilepsií alkoholové etiologie antiepileptiky se nedoporučuje, protože chaotické braní antiepileptik a jejich interakce s alkoholem zvyšují riziko dalších záchvatů. Po zvládnutí akutního stavu je prioritou léčba závislosti na alkoholu. [115] => [116] => === Delirium tremens === [117] => {{Podrobně|Delirium tremens}} [118] => Delirium tremens je život ohrožující stav, který vzniká po přerušení užívání alkoholu typicky např. pokud se pacient v [[opilost]]i zraní a je hospitalizován. Průběh je individuální, předchází mu predelirantní stav charakterizovaný pocením, nevolností, zrychlenou srdeční činností, nespavostí. Pokud se nezasáhne včas, dochází k přechodu do deliria. Během deliria pacient halucinuje – může vidět různá malá zvířata (tzv. mikrozoopsie), často vykonává zažité, zautomatizované pohyby, např. řidiči z povolání řídí auto atp. Dostavuje se hrubý [[tremor]] (třes). [119] => [120] => V čase a prostoru je nepřesně orientován či vůbec neorientován, výrazná je porucha bezprostřední [[Paměť|paměti]] a porucha konsolidace paměťových stop (tj. není schopen si zapamatovat nové údaje a události). Jsou zde přítomné poruchy [[psychomotorika|psychomotoriky]] – pacient je zvýšeně aktivní, neklidný, agresivní či naopak zcela klidný, utlumený. Toto se může celkem rychle měnit Poruchy emocí – může být nadnesená nálada, euforie či naopak úzkost či agrese. Mohou být přítomné [[blud]]y – např. pacient může být přesvědčen, že mu ostatní usilují o život. Může se objevit [[epilepsie|epileptický]] záchvat. Tento stav může trvat několik dní a končí hlubokým [[spánek|spánkem]]. Na proběhlý stav je [[amnézie]]. [121] => [122] => Jedná se o život ohrožující stav, pacienti bývají často [[hospitalizace|hospitalizováni]] na [[jednotka intenzivní péče|jednotkách intenzivní péče]]. Lékem 1. volby tohoto stavu je [[Clomethiazol]] (firemní název Heminevrin) ve vyšších dávkách – až 16 tablet denně. Pokud ten nelze podávat (neboť je v ČR dostupný pouze ve formě tablet) – např. z důvodů odmítání cokoliv spolknout, lze použít další preparáty: [123] => * [[Benzodiazepiny]] – nejčastěji [[diazepam]] ve vysokých dávkách (až 80 mg/den) [124] => * Atypická [[Antipsychotikum|antipsychotika]] – [[tiaprid]], [[risperidon]], [125] => * Klasická antipsychotika – [[haloperidol]], [[melperon]] [126] => * [[Antiepileptika]] – [[karbamazepin]] [127] => [128] => Vzhledem k tomu, že u těchto pacientů je přítomná minerálová dysbalance (zejména nízká hladina draslíku), dále deficit vitamínů skupiny B – zejména Thiamin, je nutné tyto látky dodávat – buď [[perorálně]] a pokud pacient není schopen či ochoten polykat, tak ve formě [[infúze|infúzí]]. V důsledku nižší hladiny záchvatového prahu se k prevenci epileptického záchvatu podává [[magnezium]] (Hořčík). V důsledku vysokého krevního tlaku a pulzu je někdy nutné podávat [[antihypertenziva]], pro poruchy krevního cukru se většinou dávají [[infúze]] s [[glukóza|glukózou]]. [129] => [130] => Hrozí riziko smrtelných komplikací vyplývajících z nasedajících tělesných komplikací typických pro chronickým alkoholizmem poškozený a oslabený organizmus (například [[zápal plic]], selhání [[játra|jater]], ruptura [[jícen|jícnových]] [[Křečové žíly|varixů]] apod.). [131] => [132] => === Alkoholická halucinóza === [133] => Alkoholická halucinóza se projevuje neklidem, úzkostí, [[bolest hlavy|bolestí hlavy]], potom [[sluch]]ovými [[iluze]]mi až [[halucinace]]mi. Na rozdíl od deliria tremens si postižený zpravidla uvědomuje, že jde o iluzi. Alkoholická halucinóza je diagnostikována na základě trvalé přítomnosti halucinací, zpravidla sluchových a vizuálních, objevujících se po náhlém odnětí alkoholu u osoby závislé 10 a více let. Postihuje čtyřikrát [134] => častěji muže než ženy, vzácně přechází do chronické formy připomínající [[schizofrenie|schizofrenii]]. Toto onemocnění je celkem vzácné. [135] => [136] => === Alkoholická paranoidní psychóza === [137] => Bludy pronásledování a žárlivecký blud. Postihuje přednostně paranoidní psychopatické osobnosti. Objevuje se často při zvýšeném přísunu alkoholu. Netřese se, nepotí se, komunikuje. Typická je právě žárlivost. [138] => [139] => === Alkoholová demence (odumírání buněk) === [140] => Projevuje se jako jiné [[demence]] postupným zhoršováním [[Paměť|paměti]], úsudku a duševních schopností sloužících k zajišťování svých životních potřeb. Pro alkoholovou demenci jsou typické tzv. [[Zkreslování vzpomínek|konfabulace]]: fakt, že si pacient něco nepamatuje, „maskuje“ vymyšlenými údaji, přičemž ale na stejnou otázku pokaždé odpoví jinak. Postižený si své poškození neuvědomuje. Alkoholová demence je na rozdíl od ostatních demencí reverzibilní, tj. může dojít k navrácení ztracených, resp. poškozených duševních schopností, a to pokud pacient dlouhodobě abstinuje. [141] => K léčbě bývají používány některé vitamíny. Alkoholismus je obecně hlavním rizikovým faktorem demence.Studie v Medical Express. [https://medicalxpress.com/news/2018-02-largest-kind-alcohol-biggest-factor.html - Largest study of its kind finds alcohol use biggest risk factor for dementia Dostupné online.] [142] => [143] => === Sekundární onemocnění === [144] => * jícnové varixy [145] => * žaludeční vředy [146] => * nadměrné zatížení [[játra|jater]] s [[jaterní cirhóza|jaterní cirhózou]] (vazivová přestavba jater), zvětšením jater, [[rakovina]] jater z trvalé [[Otrava|intoxikace]] [147] => * ztráta schopnosti vidět barvy ([[barvoslepost]]){{Citace elektronické monografie [148] => | jméno1 = Color Vision Defects in Alcoholism [149] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0892036288900256 [150] => }} [151] => * při poškození jater současné selhání [[Ledvina|ledvin]] jako hepatorenální [[syndrom]] [152] => * při poškození jater může vzniknout [[gynekomastie]] (zvětšení [[prs]]ů muže) v důsledku nelikvidace [[Pohlavní hormon|pohlavních hormonů]] [153] => * velmi často postižení [[slinivka břišní|slinivky břišní]] (chronický, akutní [[zánět]] nebo [[rakovina]]) [154] => * vysoký [[krevní tlak]] ([[hypertenze]]) [155] => * impotence [156] => * srdeční choroby ([[dilatační kardiomyopatie]]) [157] => [158] => == Vývoj návykovosti == [159] => === Děti === [160] => Zkušenost dětí při prvním kontaktu s alkoholem bývá rozpačitá. [[Pivo]], [[víno]], [[Destilace|tvrdý alkohol]] jim obvykle nechutná, pouze sladký [[likér]] v nich může vyvolávat nepatrný zájem. Zde se však již jedná o formování postoje dítěte k alkoholu, který může v pozdějším věku vést ke zvýšenému zájmu o alkohol. Obvykle však kontakt dětí s alkoholem nemusí nutně znamenat vážnější vliv na návykovost v dospělosti. [161] => [162] => === Období adolescence === [163] => Významné zkušenosti získává mladý člověk (maturita, taneční, autoškola,…). Jde o spontánní projev [[radost]]i a veselí, kdy už začínají působit dva velmi výrazné prvky – pocit dospělosti a vlastní finanční příjem. Další možnost setkávání s alkoholem u mladého člověka je v prvních ročnících vysokých škol, kdy možnost organizovat si vlastní čas a vlastní peníze (na stravu apod.) může vést až k několika návštěvám hospod týdně. [164] => [165] => === Dospělost === [166] => Kontakt s alkoholem v produktivním věku zpravidla není cílem, ale spíše prostředkem či příležitostí k podbarvení a zpestření dynamického rytmu života. Určující období pro formování postoje člověka k alkoholu bývá převážně mezi jeho třicátým a čtyřicátým rokem života. Tehdy se v podstatě rozhoduje o tom, zda z něj bude pouze příležitostný konzument, nebo zdali se přehoupne do role alkoholika. Asi po čtyřicítce se začínají objevovat životní problémové jevy, které se už nedaří tak hravě zvládnout jako doposud. Také se však může stát motivem k pití alkoholu nečekaný úspěch v zaměstnání, pohoda v rodinném životě nebo jen hledání nějakého vzrušení v rámci existujícího [[stereotyp]]u. [167] => [168] => == Kdo je tedy vlastně alkoholik? == [169] => Zde je čtyřicet nejmarkantnějších znaků. Dle Dr. Jelínka: [170] => * Okénka (výpadky paměti na dobu v opilosti) s postupnou narůstající frekvencí [171] => * Tajné pití [172] => * Trvalé myšlenky na alkohol [173] => * Překotné pití (nekontrolované) [174] => * Pocity viny [175] => * Vyhýbání se narážkám na alkohol [176] => * Změněná kontrola pití (neschopnost přerušit nebo zdržet se pití) [177] => * Vysvětlování důvodů k pití [178] => * Sociální obtíže narůstají [179] => * Velikášské chování jako kompenzace ztráty sebeúcty [180] => * Nápadné agresivní chování [181] => * Trvalý pocit zkroušenosti [182] => * Období abstinence vynucené tlakem okolí [183] => * Změny způsobu pití (k předcházení nepříjemnostem) [184] => * Ztráta dosavadních přátel nebo rozchod s nimi [185] => * Změna (změny) zaměstnání [186] => * Konání se točí kolem alkoholu (podřizování zájmů) [187] => * Ztráta zájmu o vnější svět [188] => * Nápadné sebelitování [189] => * Úvahy nebo realizace úniku z dosavadního prostředí [190] => * Změny v rodinném prostředí – odcizení [191] => * Bezdůvodné námitky alkoholika proti členům rodiny [192] => * Vytváření tajných zásob alkoholu v domově, práci, aj. [193] => * Zanedbání přiměřené výživy [194] => * Hospitalizace pro poruchy na tělesném zdraví [195] => * Pokles sexuálního pudu [196] => * Alkoholická žárlivost [197] => * Pravidelné ranní doušky [198] => * Výskyt prodloužené intoxikace [199] => * Etická [[deteriorace]] [200] => * Postižení mentálních schopností [201] => * Alkoholické [[Psychóza|psychózy]] [202] => * Styky s morálně [[Deprivant|deprivovanými osobami]] [203] => * U nižších společenských vrstev pití technického alkoholu ([[Iron|Okena]]) [204] => * Zvýšení tolerance – lepší snášenlivost, pozdější opití [205] => * Nedefinovatelné úzkosti [206] => * Třesy [207] => * Pití nutkavého rázu [208] => * Zhroucení racionalizačních systémů – tj. debakl [209] => * Lhaní, ev. i kriminální činy, krádeže [210] => [211] => == Abstinenční syndrom == [212] => Abstinenční syndrom se projevuje během odvykacího stavu následujícími příznaky: [213] => * třes jazyka, víček, napřažených rukou [214] => * pocení [215] => * nevolnost [216] => * [[tachykardie]] [217] => * [[hypertenze]] [218] => * bolesti hlavy [219] => * [[Insomnie|nespavost]] [220] => * slabost [221] => * [[epilepsie|epileptický]] záchvat [222] => [223] => === Léčba === [224] => {{Podrobně|Léčba alkoholismu}} [225] => Není důvod k akutní hospitalizaci, pokud se [[Léčba alkoholismu|léčí]] v rámci odvykací léčby, používají se psychofarmaka ([[anxiolytikum|anxiolytika]] – [[benzodiazepiny]], nízké dávky [[neuroleptika|neuroleptik]], [[Hypnotikum|hypnotika]]). [226] => [227] => == Odkazy == [228] => === Reference === [229] => [230] => [231] => === Literatura === [232] => * Arrien, A. Archetypy šamanské tradice. Praha, Portál, 2000. [233] => * Clemmens, M. G. Getting Beyond Sobriety. Clinical Approaches to Long – Term Recovery. San Francisco, Jossey – Bass Publishers, 1997. [234] => * Hajný, M., Klouček, E., Stuchlík, R. Akta „Y“. Drogový problém versus rodina, praktická příručka pro rodiče. Praha, Votobia, 1999. [235] => * Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. Psychiatrie. Praha, Tigis, 2002. [236] => * Kalina, K. a kol. Drogy a drogové závislosti – mezioborový přístup – 1, 2. Praha, Úřad vlády ČR, 2003. [237] => * Kaplan and Sadock's Comprehensive Textbook of Psychiatry, 7th Edition on CD – ROM. [238] => * Nerad, J. M., Neradová, L. Drogy a mýty. Olomouc, Votobia, 1998. [239] => * Nešpor, K., Csémy, L. Léčba a prevence závislostí. Příručka pro praxi. Psychiatrické centrum, Praha, 1996. [240] => * Nešpor, K. Návykové chování a závislost. Praha, Portál, 2000. [241] => * Nešpor, K., Csémy, L. Bažení (craving). Praha, Sportprag, 1999. [242] => * Nešpor, K. Vaše děti a návykové látky. Praha, Portál, 2001. [243] => * Nožina, M. Svět drog v Čechách. Praha, Koniasch Latin Press, 1997. [244] => * Raboch, J., Zvolský P. et al. Psychiatrie. Praha, Galén, 2001. [245] => * Hillbom, M., Pieninkeroinen, I., Leone, M. Seizures in alcohol-dependent patients epidemiology, pathophysiology and management. CNS Drugs, 17, 2003, 14, s. 1013–1030. [246] => * Freyberger, H. J. Alcohol withdrawal treatment in intoxicated vs non-intoxicated patients a controlled open-label study with tiapride/carbamazepine, clomethiazole and diazepam. Alcohol 38, 2003, 2, s. 168–175. [247] => * Návrh koncepce péče o pacienty s epilepsií a statutu epileptologických center. Citováno z: https://web.archive.org/web/20071012082758/http://camelot2.lf2.cuni.cz/tomasekm/epilepsie/koncepceepchir.htm, 2005. [248] => * Nešpor, K. Jak překonat problémy s alkoholem. Sportpropag pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, Praha, 2004a, s. 124. Volně dostupné ke stažení na https://web.archive.org/web/20070121222806/http://www.plbohnice.cz/nespor/. [249] => * Nešpor, K. Návykové nemoci. In: Seifertová, D., Praško, J., Höschl, C. Postupy v léčbě psychických poruch. Academia Medica Pragensis, Praha, 2004b, s. 19–45. [250] => * NIAAA. Alcohol-Medication Interactions. Alcohol Alert, 27, 1995. Citováno podle internetové verze publikace na http://www.nida.nih.gov/. [251] => * Rathlev, N.K., Ulrich, A., Shieh, T.C. et al. Etiology and weekly occurrence of alcohol-related seizures. Acad Emerg Med, 9, 2002, 8, s. 824–828. [252] => [253] => === Související články === [254] => * [[Alkoholismus v Česku]] [255] => * [[Alkoholický nápoj]] [256] => * [[Delirium tremens]] [257] => * [[Kocovina]] [258] => * [[Milan Čurda]] [259] => * [[Opilost]] [260] => * [[Prohibice]] [261] => * [[Suchej únor]] [262] => * [[Záchytka]] [263] => [264] => === Externí odkazy === [265] => * {{commonscat}} [266] => * {{Wikislovník|heslo=alkoholismus}} [267] => * [http://aacesko.sweb.cz/ Stránky svépomocného sdružení Anonymních Alkoholiků] [268] => * Další literatura na webu MUDr. Nešpora [http://drnespor.eu/addictcz.html Abstinenci zdar!] [269] => * [http://www.alkoholik.cz/zavislost/ Slovo alkohol pochází z arabského '''al-kahal'''][http://alkohol-alkoholismus.cz/ Po] [270] => * Dvanáct Kroků jako návod na léčbu alkoholismu a závislosti – [https://naslosereseni.wordpress.com/ Našlo se Řešení] {{Wayback|url=https://naslosereseni.wordpress.com/ |date=20171201031326 }} [271] => * [[Světová zdravotnická organizace|WHO]]: [https://apps.who.int/gho/data/node.main.GISAH?lang=en Global Health Observatory data repository] (alcohol, ''anglicky'') [272] => [273] => {{Autoritní data}} [274] => {{Portály|Medicína}} [275] => [[Kategorie:Alkoholismus| ]] [276] => [[Kategorie:Nemoci| ]] [277] => [[Kategorie:Závislosti]] [278] => [[Kategorie:Duševní poruchy]] [] => )
good wiki

Alkoholismus

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'játra','benzodiazepiny','Paměť','rakovina','Světová zdravotnická organizace','Puls (tep)','Alkoholický nápoj','opilost','Léčba alkoholismu','mozeček','infúze','Redoxní reakce'

Benzodiazepiny

Benzodiazepiny jsou skupinou psychoaktivních léků, které patří mezi tzv.

Infuze

Játra

Játra jsou životně důležitým orgánem lidského těla, který plní mnoho důležitých funkcí.

Mozeček

Opilost

Paměť

Rakovina