Array ( [0] => 14676907 [id] => 14676907 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Mozeček [uri] => Mozeček [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=části mozku|druhý=pokrmu|rozlišovač=pokrm}} [1] => [[Soubor:Cerebellum NIH.png|náhled|Lidský mozek s červeně zvýrazněným mozečkem]] [2] => '''Mozeček''' (''malý mozek'', ''Cerebellum'') je část [[mozek|mozku]]. Nachází se částečně mezi a částečně pod [[týlní lalok|týlními laloky]] mozkových hemisfér. Vpředu přiléhá k [[střední mozek|střednímu mozku]], [[Varolův most|Varolově mostu]] a [[prodloužená mícha|prodloužené míše]]. S kmenovými strukturami CNS je na každé straně propojen třemi pedunkuly (horním, středním a dolním). Mozeček má stejně jako [[přední mozek]] vrstevnatou strukturu – na jeho povrchu je šedá hmota tvořená těly [[neuron]]ů, uvnitř je bílá hmota tvořená nervovými vlákny. Povrchová šedá vrstva – mozečková kůra – je silně zvrásněná jemnými záhyby, které jsou do určité míry pravidelně a souběžně orientované. V řezu mozečkem toto uspořádání vytváří strukturu označovanou jako strom života (''Arbor vitae''). Hmotnost mozečku odpovídá asi 1/10 hmotnosti [[přední mozek|předního mozku]], jeho povrch je však velký asi jako 3/4 povrchu předního mozku. [3] => [4] => Mozeček zajišťuje koordinaci pohybů (jemných, přesných, rychlých) a udržování rovnováhy. Jeho činnost je podvědomá. Na rozdíl od hemisfér předního mozku kontrolují hemisféry mozečku stejnolehlou část těla (levá levou a pravá pravou). Svou modulační činností navíc ovlivňuje i poznávací funkce (např. zpracování vizuálních (zrakových) informací, myšlení) a řeč. [5] => [6] => Mozeček není pokládán za životně důležitou součást mozku – lidé jsou schopni uspokojivě žít i při jeho vrozeném nevyvinutí (agenezi). Avšak jeho poškození v dospělosti může mít závažné trvalé následky v podobě [[neurologie|neurologické]] poruchy zvané mozečková [[ataxie]]. Obdobnou poruchu způsobuje vliv nadměrného množství [[Ethanol|alkoholu]] na tuto část mozku v průběhu [[opilost]]i, jde např. o známé poruchy rovnováhy ("motání se") u opilců. [7] => [8] => == Anatomie == [9] => [[Soubor:Human cerebellum anterior view description.JPG|vpravo|náhled|Anatomie přední plochy mozečku.]][[Soubor:Human cerebellum posterior view description.JPG|vpravo|náhled|Anatomie zadní plochy mozečku.]]Mozeček tvoří střední nepárová '''červovitá část''' (''vermis'') a '''dvě hemisféry'''. [10] => [11] => Podle původu se mozeček člení na tři oddíly: [12] => # '''Archicerebellum''' (''vestibulární mozeček'') – [[fylogeneze|fylogeneticky]] nejstarší oddíl, k němuž patří ''lobulus floculonodularis'' a ''lingula'', výlučně s vestibulární aferentací (dostředivými vlákny). [13] => # '''Paleocerebellum''' (''spinální mozeček'') – vpředu je tvořen ''lobulus centralis'' a jeho křídly, ''culmen'' a ''lobulus quadrangularis'' (''pars anterior'') a vzadu ''pyramis'', ''lobulus biventer'', ''uvula'' a ''tonsila''. Vlákna sem přicházejí z [[mícha|míchy]]. [14] => # '''Neocerebellum''' (''korový mozeček'') – vývojově nejmladší část je tvořena oddíly: ''declive'' a ''lobulus quadrangularis'' (''pars posterior''), ''folium'' a ''lobulus semilunaris superior'', ''tuber'' a ''lobulus semilunaris inferior''. Ve fylogenezi se vyvíjí souběžně s mozkovou kůrou, z níž k němu přichází většina dostředivých vláken. [15] => [16] => === Mozečková jádra (''nuclei cerebelli'') === [17] => jsou lokalizována v hloubce, tvoří čtyři skupiny a vznikají ze společného základu ''nucleus cerebelli''. [18] => [19] => Rozlišujeme: [20] => # '''Nucleus fastigii''' – fylogeneticky nejstarší, přijímá vlákna z [[Purkyňova buňka|Purkyňových buněk]] spinálního mozečku a promítá se (své odstředivá vlákna směřuje) do [[retikulární formace]] ''[[prodloužená mícha|prodloužené míchy]]'' – ovlivňuje [[posturální reflexy]]. [21] => # '''Nucleus dentatus''' – vlákna přijímá z Purkyňových buněk korového mozečku, axony vysílá do ventrolaterálního jádra [[thalamus|thalamu]], odkud pokračují do 4. a 6. oblasti (''[[Mozková kůra#Mikroskopická anatomie|Brodmannova area 4 a 6]]'') frontální motorické kůry. Tato jádra jsou přítomná i u nejnižších [[savci|savců]]. [22] => # '''Nucleus emboliformis''' – aferentní axony přicházejí z Purkyňových buněk spinálního i korového mozečku, eferentní vlákna se promítají do retikulární formace ''středního mozku'' a do ''nucleus ruber''. [23] => # '''Nucleus globosus''' – aferentace přichází z Purkyňových buněk spinálního mozečku a eferentace se projikuje do stejných oblastí jako u nc. emboliformis. [24] => [25] => === Kůra mozečku (''cortex cerebelli'') === [26] => [[Soubor:Cerebellum_PurkinjeCells.jpg|vpravo|náhled|Velké Purkyňovy buňky (zeleně) u myši.]][[Soubor:CEREBELLUM HE.jpg|vpravo|náhled|Histologie kůry mozečku (barvení hematoxylin-eozín).]]je na rozdíl od mozkové kůry [[Histologie|histologicky]] homogenní. Je členěna do tří vrstev: [27] => [28] => '''I. Stratum moleculare''' zevní vrstva, obsahuje košíčkové buňky, jejichž axony propojují několik dalších Purkyňových buněk.
[29] => '''II. Stratum gangliosum''' (''vrstva Purkyňových buněk'') – obsahuje velké buňky lahvovitého tvaru s axony, které jsou jedinými eferentními vlákny mozečkové kůry a vedou k mozečkovým jádrům. Dendrity těchto buněk se mohutně větví v molekulární vrstvě.
[30] => '''III. Stratum granulosum''' – je tvořeno zrnitými buňkami, jejichž axony míří do molekulární vrstvy, kde se větví. [31] => [32] => Mozečková kůra je spojena s aferentními vlákny přicházejícími z bílé hmoty a projektuje se do [[mozkový kmen|kmene]], thalamu a mozkové kůry. [[Neurotransmitery]] jsou u šplhavých vláken excitační kyseliny – glutamová a aspargová. Inervace z ''locus coeruleus'' je noradrenergní, z nc. ruber serotonergní. Vlastní buňky mozečkové kůry používají pro přenos vzruchu hlavně GABA (γ-aminomáselná kyselina). [33] => [34] => === Spoje mozečku === [35] => '''A. Dostředivé (aferentní) spoje''': [36] => [37] => ''a) Dráhy spinálního původu'' – tractus spinocerebellaris dorsalis a tractus spinocerebellaris ventralis vedou vzruchy z [[proprioreceptory|proprioreceptorů]] a exteroreceptorů. [38] => [39] => ''b) Dráhy bulbopontomezencefalického původu:'' [40] => * z nc. cuneiformis [41] => * z jader nervus trigemini (V. hlavového nervu) [42] => * z vestibulárních jader [43] => * z retikulárních jader [44] => * z olivárních jader (promítají se na protilehlou mozečkovou kůru) [45] => * z tekta (vedou zrakovou a sluchovou aferentaci cestou colliculus superior et inferior) [46] => * spoje rubroceleberální [47] => [48] => ''c) Dráhy kortikopontocerebelární'' – propojují mozkovou kůru s postranními neocerebelárními oddílymozečku. Většina eferentních spojů se přepojuje v mozečkových jádrech. [49] => [50] => ''d) Krátké kortikofugální dráhy'' – nc. fastigii přijímá spoje od střední části vermis, nc. emboliformis a globosus z oblasti paravermis, nc. dentatus je zásoben z laterálních oblastí. [51] => [52] => ''e) Dlouhé kortikofugální dráhy'' – směřují k vestibulárním jádrům a k retikulární formaci prodloužené míchy, a to bez přerušení. Tvoří v porovnání s ostatními drahami menšinu. [53] => [54] => ''f) Dráhy z cerebelárních jader:'' [55] => * ''z nc. fastigii'' jdou dvě skupiny fastigiobulbárních vláken k vestibulárním jádrům (jedna přímo, druhá zkříženě), k retikulární formaci prodloužené míchy a mostu a k jádrům V., VI., VII., X., a XII. [[hlavové nervy|hlavového nervu]]. [56] => * ''z jader ncc. emoliformis, globosus a dentatus'' vedou spoje do oblasti nc. ruber a odtud pak k nc. ventrolateralis thalami a dále až do mozkové kůry. [57] => [58] => === Mozečkové projekce === [59] => Mozečková kůra má '''dva systémy somatických projekcí''' s obrácenou somatotopií. ''První'' je ipsilaterální (tj. na stejné straně), umístěná na lobulus quadrangularis (pars anterior a zčásti i na p. posterior). ''Druhá'' projekce je bilaterální (na obou stranách), umístěná v lobulus semilunaris superior et inferior. [60] => [61] => ''Zraková a sluchová projekce'' se vzájemně překrývají, takže se mluví o audiovizuální oblasti. Je lokalizována v částech folium, tuber a lobuli semilunares, tedy v neocerebelu. [62] => [63] => ''Čich'' je umístěn v laterální oblasti paleocerebela. [64] => [65] => ''Projekce X. hlavového nervu (n. vagus)'' a ''splanchniku'' je v oblasti somestetické projekce. [66] => [67] => == Funkce == [68] => # '''Archicerebellum''' zpracovává informace z [[vestibulární aparát|vestibulárního aparátu]] ([[sacculus]], [[utriculus]] a [[semilunární kanálky]]). Je nadřazeno vestibulospinální dráze a kontroluje stoj a rovnováhu. Jeho vyřazení znemožňuje udržet vzpřímený postoj, ale zároveň s tím odstraňuje i projevy [[kinetóza|kinetózy]] (mořská, letadlová nemoc). Dysfunkce může způsobit poruchy chůze, která je vrávoravá a na široké základně. [69] => # '''Paleocerebellum''' zpracovává taktilní (hmatové), propriorecepční, sluchové a zrakové aferentace (přicházející signály). Reguluje svalové napětí (tonus) a extenzorové reflexy. Je spojovacím článkem α- a γ-systému, nezbytným pro udržení svalového tonu. Zhoršená aktivita či [[ablace]] (odstranění) lobulus quadrangularis (pars anterior) potlačí γ-výboje k intrafuzálním vláknům svalových vřetének a nadměrná aktivita α-motoneuronů, které již nejsou reflexně ovládány γ-vlivy, způsobí zvýšení svalového tonu.
Aktivuje inhibiční sestupný systém retikulární formace. [70] => # '''Neocerebellum''' je propojeno s motorickými oblastmi mozkové kůry (Brodmannovy arey 4 a 6). Odtud a ze spánkové kůry směřují dráhy přes jádra mostu do protilehlé mozečkové hemisféry. Z nc. dentatus vystupuje pedunculus cerebelli a po přepojení v thalamu vlákna směřují do precentrální kůry (před sulcus Rolandi). Těmito ''cerebro-cerebelo-cerebrálními okruhy'' je vzájemně ovlivňována aktivita předního mozku a mozečku. Každá mozečková polokoule působí na protilehlou polokouli mozku. Motorická kůra mozku řídí pyramidovou dráhou pohyby protilehlé poloviny těla. Tím vzniká dvojí křížení (v pyramidové dráze a v horním mozečkovém pedunkulu), a tak každá ''mozečková hemisféra kontroluje volní pohyby na stejné polovině těla''. Kromě toho přijímá neocerebelum i míšní aferentaci z proprioreceptorů a exteroreceptorů. [71] => [72] => Mozeček tedy koordinuje pohyby, dostává informace ze svalů o kortikospinální aktivitě a téměř současně také zprávy z proprioreceptorů o výsledných svalových pohybech. Tyto údaje pak srovnává s informacemi přicházejícími z oka, ucha a hmatových receptorů. [73] => [74] => '''Mozeček''' se podílí na řízení: [75] => * '''udržování stoje a rovnováhy''' (''archicerebellum'') [76] => * '''svalového napětí kosterního svalstva''' (''paleocerebellum'') [77] => * '''koordinace pohybů''' (''neocerebellum'') [78] => [79] => Všechny tři oddíly pracují jako jeden funkční celek. [80] => [81] => == Poškození mozečku == [82] => '''Mozečková ataxie''' je postižení hybného aparátu. Hlavními příznaky jsou: [83] => [84] => '''a) Poruchy stoje''' – zvláště významné jsou při stoji na úzké základně (nohy u sebe), kdy pacient s mozečkovým poškozením kolísá (titubuje). Často padá, většinou dozadu. Při zavření očí se poruchy nezhoršují. [85] => [86] => '''b) Poruchy volních pohybů:''' [87] => * ''pohybová slabost'' (astenie) – v jejím důsledku jsou pohyby velmi pomalé [88] => * ''pohybová nekoordinovanost'' – u složitějších pohybů (adiadochokineze) [89] => * ''pohyby jsou špatně směrovány'' (dysmetrie) [90] => * ''pohyb se rozpadá'' – na několik fází (dekompozice) [91] => * ''intenční třes'' – tj. třes při cíleném pohybu, zřetelný zvláště na začátku volního pohybu [92] => * ''klikatá chůze'' – postižený stále uhýbá na poškozenou stranu [93] => * ''nezřetelná řeč'' – pomalá [94] => * ''nystagmus'' – kmitavé pohyby očních bulbů [95] => [96] => == Odkazy == [97] => [98] => === Literatura === [99] => * Mysliveček, Jaromír; Myslivečková-Hassmanová, Jarmila: Nervová soustava – Funkce, struktura a poruchy činnosti, vydalo Avicenum, Praha 1989. [100] => * {{Citace monografie [101] => | příjmení = Sinělnikov [102] => | jméno = R. D. a kolektiv [103] => | titul = Atlas anatomie člověka [104] => | svazek = III [105] => | vydavatel = Státní zdravotnické nakladatelství [106] => | místo = Praha [107] => | rok = 1965 [108] => | kapitola = [109] => | počet stran = 400 [110] => }} [111] => [112] => === Související články === [113] => * [[John Carew Eccles]] – australský vědec, který se zabýval zejména funkcí mozečku. [114] => [115] => === Externí odkazy === [116] => * {{commonscat|Cerebellum}} [117] => * {{Wikislovník|heslo =mozeček}} [118] => [119] => {{Mozek}} [120] => [121] => {{Autoritní data}} [122] => {{Portály|Medicína}} [123] => [124] => [[Kategorie:Mozek]] [125] => [[Kategorie:Centrální nervová soustava]] [] => )
good wiki

Mozeček

Lidský mozek s červeně zvýrazněným mozečkem Mozeček (malý mozek, Cerebellum) je část mozku. Nachází se částečně mezi a částečně pod týlními laloky mozkových hemisfér.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'přední mozek','prodloužená mícha','opilost','Soubor:Human cerebellum anterior view description.JPG','Soubor:Human cerebellum posterior view description.JPG','fylogeneze','mícha','neurologie','Ethanol','Soubor:Cerebellum_PurkinjeCells.jpg','Mozková kůra#Mikroskopická anatomie','Histologie'

Ethanol

Fylogeneze

Histologie

Mícha

Neurologie

Opilost