Array ( [0] => 15536157 [id] => 15536157 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Alkyd [uri] => Alkyd [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Alkydy''' jsou [[polyester]]y modifikované přidáním [[mastná kyselina|mastných kyselin]]. Jsou odvozeny od [[polyol]]ů a [[dikarboxylová kyselina|dikarboxylových kyselin]] nebo [[anhydrid karboxylové kyseliny|anhydridů karboxylových kyselin]]. Termín ''alkyd'' vznikl modifikací spojení ''alcid'' z částí slov „'''al'''cohol“ (alkohol) a „a'''cid'''“ (kyselina). Přidání mastné kyseliny propůjčuje látce tendenci tvořit pružný povlak. Alkydy se používají v nátěrových hmotách a ve hmotách pro [[odlévání]]. Jsou dominantními pryskyřicemi či "pojivy" ve většině komerčních "olejových" nátěrových hmot. Každoročně se ve světě vyrobí cca 200 tisíc tun alkydových pryskyřic.Frank N. Jones "Alkyd Resins" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005. DOI: 10.1002/14356007.a01_409. Published online: 15 January, 2003. [1] => [2] => == Suroviny == [3] => '''Oleje''' [4] => [5] => '''Mastné kyseliny''' [6] => [7] => '''Alkoholy''' [8] => [9] => '''Karboxylové kyseliny''' [10] => [11] => '''Modifikující složky''' [12] => [13] => == Výroba == [14] => Existují dva druhy alkydových pryskyřic, zasychající a nezasychající. Oba druhy se typicky vyrábějí z dikarboxylových kyselin nebo jejich [[anhydrid]]ů, například [[ftalanhydrid]]u nebo [[maleinanhydrid]]u, a z polyolů (vícesytných alkoholů), kupříkladu [[trimethylolpropan]]u, [[glycerol]]u nebo [[pentaerythritol]]u. [15] => [16] => {{Viz též|Zasychající olej}} [17] => Pro zasychající pryskyřice se používají [[Triacylglycerol|triglyceridy]] [[vícenenasycená mastná kyselina|vícenenasycených mastných kyselin]] (často z [[Rostlinný olej|rostlinných olejů]], například [[lněný olej|lněného]]). Tyto zasychající alkydy na [[vzduch]]u tvrdnou. Rychlost zasychání a povaha nátěru závisí na množství a druhu použitého zasychajícího oleje (větší podíl vícenenasyceného oleje znamená rychlejší reakci se vzduchem) a na použití [[Kovy|kovových]] [[soli|solí]], takzvaných [[sušidlo|sušidel]]. Tyto kovové [[Komplexní sloučenina|komplexy]] [[Katalyzátor|katalyzují]] křížení na místech nenasycených vazeb. [18] => [19] => Výroba alkydových pryskyřic se obecně člení na jednostupňovou a dvoustupňovou. [20] => O jednostupňové výrobě hovoříme, je-li možné nasadit všechny suroviny do reaktoru najednou. V tomto případě se vychází z mastných kyselin nebo z ricinového oleje (případně i z jejich kombinací, ke kterým se přidají ostatní složky. [21] => Při dvoustupňovém procesu se nejprve provádí štěpení oleje (triglyceridu)a to buď alkoholýzou (směsí polyolů), nebo acidolýzou (kyselinou isoftalovou). Výsledný produkt pak v dalším stupni reaguje s ostatními složkami. Specifickou výhodu může přinést použití monofunkční karboxylové kyseliny (např. kysliny benzoové) během alkoholýzy. Tímto způsobem lze u alkydů do olejové délky 50 až 55 % provádět reesterifikační alkoholýzu. [22] => Pokud srovnáme oba postupy, pak nám z hlediska formulačního, výrobního (výrobní čas) i vlastností výsledného produktu vychází lépe jednostupňový postup. Zásadní jeho nevýhodou je vyšší cena mastných kyselin ve srovnání s odpovídajícími oleji a dále nutnost skladování mastných kyselin v nádržích z nerezové oceli pod inertním plynem. Nepříjemný je i v řadě případů relativně vysoký bod tuhnutí masntých kyselin, což přináší nutnost temperace jak skladovací nádrže, tak i výdejové trasy z nádrže do reaktoru. Tento ohřev je dále komplikován skutečností, že mastné kyseliny jsou citlivé na přehřátí, při němž dochází k jejich tmavnutí, což má negativní vliv na kvalitu vyráběné pryskyřice. [23] => [24] => V obou případech je výsledným produktem polyesterová pryskyřice, na kterou se navěšují skupiny zasychajícího oleje. Po obou procesech se pryskyřice čistí, ředí rozpouštědlem a nakonec prodává výrobcům [[Barva (materiál)|barev]] a [[lak]]ů."Additives for Coatings" J. H. Bielman, Ed. Wiley-VCH, 2000, Weinheim. {{ISBN|3-527-29785-5}}. [25] => [26] => == Odlévání kovů == [27] => Alkydová a olejovo-[[uretan]]ová pojiva se používají při [[odlévání]] kovů pro přípravu [[Písek (materiál)|pískových]] forem. Alkydová pryskyřice se smísí s [[polymer]]ním [[isokyanát]]em a s kovovým sušidlem, které urychluje reakci. Na rozdíl od jiných studených technologií pro přípravu forem, při tomto procesu nevznikají [[jed|toxické]] plyny, ovšem forma musí delší dobu tvrdnout na vzduchu.C. W. Ammen. ''Metalcasting'' (New York: McGraw-Hill Professional, 1999) p. 36. {{ISBN|978-0-07-134246-9}} [28] => [29] => == Druhy nátěrových hmot == [30] => Alkydové nátěrové hmoty se prodávají typicky ve třech třídách: dlouhé, střední a krátké. Toto označení představuje podíl zasychající olejové složky v pryskyřici. Dlouhé alkydy mají vysoké procento zasychajícího oleje a obecně se prodávají na spotřebitelském trhu jako nátěrové hmoty pro střední zátěž. Střední alkydy mají méně zasychajícího oleje a větší procento vysokomolekulárního polyesterového základu. Schnou pomaleji a využívají se pro vysoce lesklé [[Email (barva)|emaily]] a laky. Poslední jsou krátké alkydy, kde je podíl zasychajícího oleje v poměru k základnímu polyesterovému polymeru velmi nízký. Bez zahřívání na vzduchu nezasychají. Používají se pro [[vypalovací nátěrová hmota|vypalovací]] laky a emaily na kovové výrobky. [31] => [32] => Protože hlavní složky alkydových nátěrových hmot, tj. [[Mastná kyselina|mastné kyseliny]] a [[Triacylglycerol|triglyceridové]] oleje, jsou vyráběny z levných obnovitelných zdrojů, udržuje to cenu alkydových hmot nízko, navzdory rostoucí ceně [[ropa|ropy]], která je hlavním zdrojem surovin většiny jiných nátěrových hmot, například [[vinylová barva|vinylových]], [[Akrylová barva|akrylových]], [[Epoxidová pryskyřice|epoxidových]] nebo [[polyuretan]]ových. Typickým zdrojem zasychajících olejů pro alkydové nátěrové hmoty je [[Slunečnicový olej|slunečnicový]], [[světlicový olej|světlicový]], [[ořechový olej|ořechový]], [[Sojový olej|sojový]] nebo [[kukuřičný olej|kukuřičný]] olej, [[rybí tuk]] nebo pryskyřičný olej vznikající jako vedlejší produkt při výrobě [[papír]]u a [[buničina|buničiny]]. [33] => [34] => == Reference == [35] => {{Překlad|en|Alkyd|383849392}} [36] => [37] => [38] => [39] => == Externí odkazy == [40] => * {{Commonscat}} [41] => {{Autoritní data}} [42] => [43] => [[Kategorie:Polyestery]] [44] => [[Kategorie:Nátěrové hmoty]] [] => )
good wiki

Alkyd

Alkydy jsou polyestery modifikované přidáním mastných kyselin. Jsou odvozeny od polyolů a dikarboxylových kyselin nebo anhydridů karboxylových kyselin.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'odlévání','Triacylglycerol','pentaerythritol','vícenenasycená mastná kyselina','Rostlinný olej','lněný olej','Kovy','sušidlo','glycerol','Katalyzátor','lak','jed'

Glycerol

Jed

Jed je lidový název pro jedovatého hada, pavouka nebo jiného živočicha.

Katalyzátor

Kovy

Lak

Odlévání

Triacylglycerol