Array ( [0] => 15486183 [id] => 15486183 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Americium [uri] => Americium [3] => Berkeley 60-inch cyclotron.jpg [img] => Berkeley 60-inch cyclotron.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Americium** Americium je chemický prvek s atomovým číslem 95, který byl poprvé syntetizován v roce 1944 vědci Albertem Ghiorso, Glennem T. Seaborgem a Edwinem McMillanem. Tento prvek patří do skupiny aktinidů a je vysoce zajímavý jak pro své fyzikální, tak chemické vlastnosti. Americium má široké využití, zejména v oblasti vědeckého výzkumu, průmyslu a medicíny. Jednou z nejvýznamnějších aplikací americia je v konstrukci gama zdrojů, které se používají v různých průmyslových měřeních a detekci. Tyto zdroje pomáhají zvýšit efektivitu pracovních procesů a zajišťují přesnost měření, což má pozitivní vliv na kvalitu výrobků a služeb. V oblasti medicíny se americium využívá v diagnostické a terapeutické radiologii, což přispívá k lepšímu pochopení mnoha zdravotních problémů a zlepšení péče o pacienty. Dále americium nachází uplatnění v jaderné chemii a jako součást některých typů radioizotopových baterií, které nabízejí dlouhou životnost a spolehlivý výkon. Tyto baterie se využívají v oblastech jako jsou astronautika, medicínské přístroje a další technologie, které požadují stabilní a dlouhotrvající zdroje energie. I když radioaktivita americia vyžaduje opatrnost a řízené zacházení, pokroky v technologiích a bezpečnostních opatřeních umožňují jeho efektivní a bezpečné využití. Při správném nakládání a využívání má americium potenciál pozitivně ovlivnit náš každodenní život a přispět k pokroku v mnoha oblastech vědeckého a průmyslového výzkumu. [oai_cs_optimisticky] => **Americium** Americium je chemický prvek s atomovým číslem 95, který byl poprvé syntetizován v roce 1944 vědci Albertem Ghiorso, Glennem T. Seaborgem a Edwinem McMillanem. Tento prvek patří do skupiny aktinidů a je vysoce zajímavý jak pro své fyzikální, tak chemické vlastnosti. Americium má široké využití, zejména v oblasti vědeckého výzkumu, průmyslu a medicíny. Jednou z nejvýznamnějších aplikací americia je v konstrukci gama zdrojů, které se používají v různých průmyslových měřeních a detekci. Tyto zdroje pomáhají zvýšit efektivitu pracovních procesů a zajišťují přesnost měření, což má pozitivní vliv na kvalitu výrobků a služeb. V oblasti medicíny se americium využívá v diagnostické a terapeutické radiologii, což přispívá k lepšímu pochopení mnoha zdravotních problémů a zlepšení péče o pacienty. Dále americium nachází uplatnění v jaderné chemii a jako součást některých typů radioizotopových baterií, které nabízejí dlouhou životnost a spolehlivý výkon. Tyto baterie se využívají v oblastech jako jsou astronautika, medicínské přístroje a další technologie, které požadují stabilní a dlouhotrvající zdroje energie. I když radioaktivita americia vyžaduje opatrnost a řízené zacházení, pokroky v technologiích a bezpečnostních opatřeních umožňují jeho efektivní a bezpečné využití. Při správném nakládání a využívání má americium potenciál pozitivně ovlivnit náš každodenní život a přispět k pokroku v mnoha oblastech vědeckého a průmyslového výzkumu. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Am [3] => | protonové číslo = 95 [4] => | nukleonové číslo = 243 [5] => | název = Americium [6] => | latinsky = Americium [7] => | nad = [[Europium|Eu]] [8] => | pod = [9] => | vlevo = [[Plutonium]] [10] => | vpravo = [[Curium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Aktinoidy [14] => | číslo CAS = 7440-35-9 [15] => | skupina = [16] => | perioda = 7 [17] => | blok = f [18] => | koncentrace v zemské kůře = 7×10−13 ppm [19] => | obrázek = Americium microscope.jpg [20] => | popisek = Americium pod mikroskopem [21] => | emisní spektrum = Americium spectrum visible.png [22] => | vzhled = stříbřitě bílé [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = (241,056 7)
(243,061 4) [25] => | atomový poloměr = 173 pm [26] => | kovalentní poloměr = 184 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 228,5 pm [28] => | elektronová konfigurace = [[[radon|Rn]] 5f7 7s2 [29] => | oxidační čísla = II, '''III''', IV, V, VI [30] => [31] => | skupenství = pevné [32] => | krystalografická soustava = '''''α-modifikace'''''
hexagonální
a= 346,81 pm
c= 1 124,1 pm
'''''β-modifikace'''''
kubická (''stálá nad 600 °C'')
a= 489,4 pm [33] => | hustota = 13,78 g/cm3 (''α - mod.'')
13,67 g/cm3 (''β - mod.'') [34] => | magnetické chování = paramagnetický [35] => | měrná magnetická susceptibilita = 4×10−6 cm3/g (''27 °C'') [36] => | teplota tání = 994 ± 4 [37] => | teplota varu = 2 460 [38] => | molární objem = 17,78×10−6 m3/mol [39] => | tlak syté páry = 1 Pa (''966 °C'')
10 Pa (''1 083 °C'') [40] => | měrný elektrický odpor = 0,69 µΩ m [41] => | tepelná vodivost = 10 W⋅m−1⋅K−1 [42] => [43] => | specifické teplo tání = 41 J/K [44] => | specifické teplo varu = 890 J/K [45] => | molární atomizační entalpie = 252 kJ/mol [46] => | standardní molární entropie = 54 J K−1 mol−1 [47] => | měrná tepelná kapacita = 62,7 J mol−1 K−1 [48] => [49] => | standardní elektrodový potenciál = (Am3+ + 3 e → Am) −2,070 V [50] => | elektronegativita = 1,3 [51] => | ionizační energie = 5,5 [[elektronvolt|eV]] [52] => | ionizační energie2 = 10,9 eV [53] => | ionizační energie3 = 23,9 eV [54] => | ionizační energie4 = 41,0 eV [55] => | iontový poloměr = (Am3+) 107 pm
(Am4+) 92 pm
(Am6+) 71 pm [56] => [57] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [58] => }} [59] => '''Americium''' (chemická značka '''Am''') je sedmým členem z řady [[Aktinoidy|aktinoidů]], třetím [[transurany|transuranem]], silně [[Radioaktivita|radioaktivní]] [[Kovy|kovový]] prvek, připravovaný uměle v [[jaderný reaktor|jaderných reaktorech]] především z [[plutonium|plutonia]]. [60] => [61] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [62] => Americium je radioaktivní kovový prvek stříbřitě bílé barvy, která se působením vzdušného [[kyslík]]u mění na šedavou. Po mechanické stránce je tvárnější než příbuzný [[uran (prvek)|uran]] nebo [[neptunium]]. Vyzařuje ''α a γ záření'' a je proto nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s [[radioaktivita|radioaktivními]] materiály. [63] => [64] => Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenství od Am2+ po Am6+, přičemž nejstálejší jsou sloučeniny v [[Oxidační číslo|oxidačním čísle]] +3. [65] => [66] => == Výskyt, výroba, vlastnosti == [67] => Americium se v přírodě přirozeně nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek, tzv. [[transuran]]. Avšak množství americia bylo uvolněno do prostředí v důsledku [[Černobylská havárie|černobylské havárie]], kde se vyskytuje především v oblasti [[Uzavřená zóna Černobylské jaderné elektrárny|Uzavřené zóny Černobylské jaderné elektrárny]] (Ukrajina) a [[Poleská státní radiačně-ekologická rezervace|Poleské státní radiačně-ekologické rezervace]] (Bělorusko). [[Izotop]] 241Am s poločasem rozpadu 432,6 let vzniká rozpadem 241Pu s poločasem rozpadu 14,4 let. 241Am je tak jediný radioizotop, jehož koncentrace v půdě se s časem zvyšuje, navíc je jako [[alfa zářič]] vzhledem k 241Pu ([[beta zářič]]) mnohem toxičtější. Očekává se, že jeho koncentrace v Poleské státní radiačně-ekologické rezervaci se bude zvyšovat přibližně až do roku 2060.{{Citace elektronického periodika |titul=О заповеднике |url=http://www.zapovednik.by/about/ |datum přístupu=2014-12-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141230043903/http://www.zapovednik.by/about/ |datum archivace=2014-12-30 |nedostupné=ano }} [68] => [69] => Americium bylo poprvé připraveno roku [[1944]] bombardováním 239Pu [[neutron]]y v jaderné laboratoři [[Chicago|chicagské]] university. Za jeho objevitele jsou označováni [[Glenn Seaborg|Glenn T. Seaborg]], [[Leon O. Morgan]], [[Ralph A. James]] a [[Albert Ghiorso]]. Prvek byl poté pojmenován podle světadílu, na kterém byl vyroben. [70] => [71] => [[Kovy|Kovové]] americium se připravuje [[Redoxní reakce|redukcí]] [[Fluorid americitý|fluoridu americitého]] AmF3 parami [[baryum|barya]]. [72] => [73] => Je charakterizováno 20 [[Izotopy americia|izotopů americia]] z nichž jsou nejstabilnější 243Am s [[Poločas přeměny|poločasem rozpadu]] 7364 let a 241Am s poločasem 432,6 let. Všechny zbývající radioaktivní izotopy mají poločas rozpadu méně než 51 hodin a většina z nich dokonce méně než 100 minut{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum přístupu=2013-03-06 |url archivu=https://www.webcitation.org/618bSplPt?url=http://www.nndc.bnl.gov/chart/ |datum archivace=2011-08-22 |nedostupné=ano }}: [74] => [75] => {| class="wikitable" [76] => |- [77] => ! Izotop !! [[Poločas přeměny]] !! Druh přeměny !! Produkt přeměny [78] => |- [79] => | [[Nukleonové číslo|230]]Am || ≈17 s || [[Záchyt elektronu|ε]] || 230[[Plutonium|Pu]] [80] => |- [81] => | 231Am || ? || ε (? %) / [[alfa rozpad|α]] (? %) || 231Pu / 227[[Neptunium|Np]] [82] => |- [83] => | 232Am || 79 s || ε (97 %) / α (3 %) || 232Pu (ε )/ 228Np (α) [84] => |- [85] => | 233Am || 3,2 m || ε (<97 %) / α (>3 %) || 233Pu (ε) / 229Np (α) [86] => |- [87] => | 234Am || 2,32 m || ε (100 %) / α (? %) || 234Pu / 230Np [88] => |- [89] => | 235Am || 10,3 m || ε (99,6 %) / α (0,4 %) || 235Pu / 231Np [90] => |- [91] => | 236Am || 3,6 m || ε (? %) / α (? %) || 236Pu / 232Np [92] => |- [93] => | 237Am || 73,6 m || ε (99,97 %) / α (0,03 %) || 237Pu / 233Np [94] => |- [95] => | 238Am || 98 m || ε (100,00 %)/ α (10−4 %) || 238Pu / 234Np [96] => |- [97] => | 239Am || 11,9 h || ε (99,99 %)/ α (0,01 %) || 239Pu / 235Np [98] => |- [99] => | 240Am || 50,8 h || ε (100,00 %)/ α (1,9×10−4 %) || 240Pu / 236Np [100] => |- [101] => | 241Am || 432,6 r || α (100,00 %)/[[Spontánní štěpení|SF]] (4×10−10 %) || 237Np / různé [102] => |- [103] => | 242Am || 16,02 h || [[přeměna beta minus|β]] (82,7 %)/ ε (17,3 %)|| 242[[curium|Cm]] / 242Pu [104] => |- [105] => | 243Am || 7364 r || α (100,00 %) / SF (3,7×10−9 %) || 239Np / různé [106] => |- [107] => | 244Am || 10,1 h || β || 244Cm [108] => |- [109] => | 245Am || 2,05 h || β || 245Cm [110] => |- [111] => | 246Am || 39 m || β || 246Cm [112] => |- [113] => | 247Am || 23,0 m || β || 247Cm [114] => |- [115] => | 248Am || ≈10 m || β || 248Cm [116] => |- [117] => | 249Am || ? || β || 249Cm [118] => |} [119] => [120] => Všechny izotopy americia jsou radioaktivní. [121] => [122] => == Využití, sloučeniny == [123] => Americium se používá v přesných měřících přístrojích a v detektorech kouře jako zdroj α-částic nebo γ-záření. V [[lékařství]] se používá při léčbě nádorů [[štítná žláza|štítné žlázy]]. [124] => [125] => Nejdůležitější sloučeninou americia je [[oxid americičitý]] AmO2, který je výchozí surovinou pro přípravu ostatních sloučenin tohoto prvku. Další v praxi významnou sloučeninou je fluorid americitý AmF3. [126] => [127] => Dalším využitím jsou externí neutronové zdroje pro startování jaderných reaktorů, například reaktoru LR-0{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://cvrez.cz/vyzkumna-infrastruktura/vyzkumny-reaktor-lr-0/ |datum přístupu=2016-04-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160424171519/http://cvrez.cz/vyzkumna-infrastruktura/vyzkumny-reaktor-lr-0/ |datum archivace=2016-04-24 |nedostupné=ano }} v CV Řež. [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => [134] => === Literatura === [135] => * Cotton F. A., Wilkinson J.: Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [136] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků II.'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [137] => [138] => === Externí odkazy === [139] => * {{Commons}} [140] => * {{Commonscat|Americium}} [141] => * {{Wikislovník|heslo=americium}} [142] => * {{Citace monografie | příjmení = VOHLÍDAL | jméno = Jiří | příjmení2 = ŠTULÍK | jméno2 = Karel | příjmení3 = JULÁK | jméno3 = Alois | rok = 1999 | titul = Chemické a analytické tabulky | vydavatel = Grada Publishing | místo = Praha | isbn = 80-7169-855-5 | vydání = 1}} [143] => [144] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [145] => [146] => {{Autoritní data}} [147] => {{Portály|Chemie}} [148] => [149] => [[Kategorie:Americium| ]] [150] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [151] => [[Kategorie:Kovy]] [152] => [[Kategorie:Aktinoidy]] [153] => [[Kategorie:Transurany]] [154] => [[Kategorie:Objeveno 1944]] [] => )
good wiki

Americium

Americium (chemická značka Am) je sedmým členem z řady aktinoidů, třetím transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle v jaderných reaktorech především z plutonia.

More about us

About

Seaborgem a Edwinem McMillanem. Tento prvek patří do skupiny aktinidů a je vysoce zajímavý jak pro své fyzikální, tak chemické vlastnosti. Americium má široké využití, zejména v oblasti vědeckého výzkumu, průmyslu a medicíny. Jednou z nejvýznamnějších aplikací americia je v konstrukci gama zdrojů, které se používají v různých průmyslových měřeních a detekci. Tyto zdroje pomáhají zvýšit efektivitu pracovních procesů a zajišťují přesnost měření, což má pozitivní vliv na kvalitu výrobků a služeb. V oblasti medicíny se americium využívá v diagnostické a terapeutické radiologii, což přispívá k lepšímu pochopení mnoha zdravotních problémů a zlepšení péče o pacienty. Dále americium nachází uplatnění v jaderné chemii a jako součást některých typů radioizotopových baterií, které nabízejí dlouhou životnost a spolehlivý výkon. Tyto baterie se využívají v oblastech jako jsou astronautika, medicínské přístroje a další technologie, které požadují stabilní a dlouhotrvající zdroje energie. I když radioaktivita americia vyžaduje opatrnost a řízené zacházení, pokroky v technologiích a bezpečnostních opatřeních umožňují jeho efektivní a bezpečné využití. Při správném nakládání a využívání má americium potenciál pozitivně ovlivnit náš každodenní život a přispět k pokroku v mnoha oblastech vědeckého a průmyslového výzkumu.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kovy','Plutonium','Poločas přeměny','Kategorie:Americium','Redoxní reakce','transurany','Leon O. Morgan','1944','Chicago','Radioaktivita','jaderný reaktor','neptunium'