Array ( [0] => 15480516 [id] => 15480516 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amerika [uri] => Amerika [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Polozamčeno}} [1] => {{Různé významy}} [2] => {{Infobox - kontinent [3] => | název = Amerika [4] => | obrázek = Americas (orthographic projection) blank.svg [5] => | rozloha = 42 549 000 km² [6] => | počet obyvatel = 1 001 500 000 (odhad, 2018) [7] => | státy = 35 [8] => | regiony = [[Jižní Amerika]]
[[Severní Amerika]]
[[Střední Amerika]] [9] => | commonscat = America [10] => }} [11] => '''Amerika''' je souvislá pevnina na [[Země|Zemi]], která se skládá ze tří patrných částí – [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. Severní a Jižní Amerika jsou považovány za dva samostatné [[kontinent]]y,{{doplňte zdroj}} zatímco Střední Amerika je považována za součást kontinentu Severní Ameriky. Z geomorfologického hlediska je Amerika jako celek souvislou pevninskou masou, která se nachází na třech litosférických deskách – [[Severoamerická deska|Severoamerické]], [[Karibská deska|Karibské]] (Středoamerické) a [[Jihoamerická deska|Jihoamerické]]. Celé území Ameriky leží na [[Západní polokoule|západní polokouli]] a zároveň na [[Jižní polokoule|jižní]] i [[Severní polokoule|severní zemské polokouli]]. Tradičním datem objevení Ameriky [[Evropané|Evropany]] je rok 1492, kdy k břehům tohoto světadílu pod španělskými vlajkami přirazila flotila vedená [[Kryštof Kolumbus|Kryštofem Kolumbem]]. Z [[Evropa|Evropy]] však s velkou pravděpodobností vstoupil na americkou půdu jako první [[Vikingové|Viking]] [[Leif Eriksson|Leif Erikson]] kolem roku 1000. [12] => [13] => Z fyzicko-geografického hlediska se rozlišuje Severní, Střední a Jižní Amerika, které od sebe dělí [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepecká]], resp. [[Panamská šíje]]. Západní pobřeží Ameriky omývá [[Tichý oceán]], východní [[Atlantský oceán]], na severu světadíl zasahuje též do [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Amerika pokrývá 8,3 % povrchu Země (28,4 % pevniny, 42,5 milionů km²) a žije v ní okolo 13 % lidské populace (1002 milionů). [14] => [15] => == Název == [16] => Po objevení Ameriky [[Kryštof Kolumbus|Kolumbem]] se nově nalezenému světadílu začalo říkat ''Nový svět''. Dnešní název je odvozen od jména [[Itálie|italského]] obchodníka a mořeplavce [[Amerigo Vespucci|Ameriga Vespucciho]],{{Citace monografie [17] => | příjmení = Opatrný [18] => | jméno = Josef [19] => | titul = Amerika v proměnách staletí [20] => | vydání = 1 [21] => | vydavatel = Libri [22] => | místo = Praha [23] => | rok vydání = 1998 [24] => | počet stran = 841 [25] => | strany = 27 [26] => | isbn = 80-85983-42-7 [27] => }} který mezi lety [[1499]] a [[1502]] podnikl dvě plavby podél východního pobřeží [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]]. [[Německo|Německý]] [[Kartografie|kartograf]] [[Martin Waldseemüller]] vydal roku [[1507]] mapu světa, v níž nově objevený kontinent (Jižní Ameriku) nazval podle [[Amerigo Vespucci|Vespucciho]] křestního jména – ''America'' (Severní Ameriku [[Waldseemüllerova mapa]] označuje jako ''Parias''). Tento akt vyvolal protesty veřejnosti, že se [[Amerigo Vespucci|Vespucci]] snaží uzurpovat [[Kryštof Kolumbus|Kolumbovi]] jeho prvenství. [[Amerigo Vespucci|Vespucci]] však – jak se později ukázalo z dobové korespondence – označení ''Amerika'' nijak neprosazoval. Totéž označení pro Severní Ameriku se vyskytuje prvně až na mapě ([[Gerhard Mercator]]) roku [[1538]].https://collections.lib.uwm.edu/digital/collection/agdm/id/854 - [World map on double cordiform projection] / Joanni Drosio suo Gerardus Rupelmudan deducabat. [28] => [29] => == Dějiny == [30] => {{Podrobně|Dějiny Ameriky}} [31] => [[Soubor:Portrait of a Man, Said to be Christopher Columbus.jpg|náhled|Kryštof Kolumbus na obraze [[Sebastiano del Piombo|Sebastiana del Piomba]] (16. století) ]] [32] => [[Soubor:"America" (Engraving) Nova reperta (Speculum diuersarum imaginum speculatiuarum 1638).tif|náhled|[[Amerigo Vespucci]] probouzí „Ameriku“ na [[Giovanni Stradano|Stradanově]] rytině (cca 1638)]] [33] => Dějiny [[Amerika|Ameriky]] začínají s příchodem prvních obyvatel z [[Asie]], resp. možná i [[Oceánie]], který se odehrál v několika vlnách. Kdy na půdě kontinentu stanuli první lidé, je ovšem předmětem sporů. Prakticky všichni akceptují existenci migrační vlny předků dnešních [[Indiáni|Indiánů]] probíhající okolo 13 500 let př. n. l., avšak někteří vědci se domnívají, že nebyla první. [34] => [35] => Za pravděpodobně prvního evropského objevitele Ameriky se považuje [[Norsko|norský]] [[Vikingové|viking]] [[Leif Eriksson|Leifr Eiríksson]], který tak měl učinit kolem roku 1000.{{Citace elektronické monografie [36] => | příjmení = Pigula [37] => | jméno = Topi [38] => | titul = Výročí 9. října 1000 – Vikingové objevili Ameriku [39] => | url = https://zoom.iprima.cz/vyroci/vyroci-9-rijna-1000-vikingove-objevili-ameriku [40] => | vydavatel = FTV Prima [41] => | datum vydání = 2017-10-09 [42] => | datum přístupu = 2022-08-26 [43] => }} Italové americkou půdu znali patrně již ve 14. století pod názvem [[Markland]] či Marckalada.{{Citace elektronického periodika [44] => | příjmení = Taylor [45] => | příjmení2 = Francis [46] => | titul = Italian sailors knew of America 150 years before Christopher Columbus, new analysis of ancient documents suggests [47] => | periodikum = PHYS.org [48] => | vydavatel = Phys.org [49] => | url = https://phys.org/news/2021-10-italian-sailors-knew-america-years.html [50] => | datum vydání = 2021-10-08 [51] => | jazyk = anglicky [52] => | datum přístupu = 2022-08-26 [53] => }} [54] => [55] => Roku [[1492]] přistál u břehů Ameriky [[Italové|italský]] mořeplavec [[Kryštof Kolumbus]] (Cristóbal Colón). Krátce poté [[Španělé|španělští]] [[conquista]]doři (dobyvatelé) [[Hernán Cortés]] a [[Francisco Pizarro]] vyvrátili [[říše]] Aztéků a Inků, jejichž území pak připadlo [[Španělsko|Španělsku]]. Španělé ustanovili na svých územích 4 [[místokrálovství]], nikdy se jim však nepodařilo dobýt území [[Mapučové|Mapučů]] a dalších [[indiánské kmeny|indiánských kmenů]], jež obývaly část nynějšího středního Chile a oblasti ležící dál na jih. Jižní Amerika byla roku [[1494]] podle [[smlouva z Tordesillas|smlouvy z Tordesillas]] rozdělena na španělskou a portugalskou část. [[Portugalci|Portugalcům]] připadla dnešní [[Brazílie]], tehdy však ve značně menším měřítku. Kolem roku [[1650]] začala [[kolonizace]] východního pobřeží Severní Ameriky. To záhy vedlo k dlouhému konfliktu mezi [[Britové|Brity]] a [[Francouzi]]. [56] => [57] => [[Sedmiletá válka]] ([[1754]]–[[1763]]) zasáhla i území Severní Ameriky, kde se nazývala [[francouzsko-indiánská válka]]. Na americkém kontinentě se v ní střetly [[Francie]] a [[Spojené království]], obě podporované indiánskými spojenci. Jejím výsledkem bylo obsazení [[Nová Francie|Nové Francie]] britskými jednotkami. [58] => [59] => Prvním územím, které získalo nezávislost, byly [[Spojené státy americké]] roku [[1783]]. Počínaje rokem [[1791]] pak vypukala osvobozenecká hnutí i v dalších zemích. [60] => [61] => Země, jež získaly nezávislost do roku [[1826]], byly: [62] => [[Chile]], [[Argentina]], [[Paraguay]], [[Uruguay]], [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Peru]], [[Spojené provincie Nové Granady]] ([[Kolumbie]], [[Venezuela]], [[Ekvádor]], [[Panama]], [[Trinidad a Tobago]]), [[Federativní republika Střední Ameriky|Spojené provincie Střední Ameriky]] ([[Guatemala]], [[Salvador]], [[Honduras]], [[Nikaragua]], [[Kostarika]]) a [[Mexiko]]. [63] => [64] => Expanze USA na [[Divoký západ|západ]] vyvolala sérii [[Indiánské války|konfliktů mezi osadníky a Indiány]]. Indiáni byli nakonec zatlačeni do [[indiánská rezervace|rezervací]]. Roku [[1861]] se rozhořela [[Americká občanská válka]], která byla vyvolána odlišným názorem na [[otrokářství|otroctví]] a především míru vlivu federální vlády. Skončila roku [[1865]] vítězstvím odpůrců otroctví. [65] => [66] => Na počátku [[20. století]] se USA z poměrně zaostalé země velmi rychle transformovaly ve světovou velmoc. Z [[první světová válka|první války]] dokázaly vytěžit velký ekonomický profit a po pádu [[Libra šterlinků|britské libry]] jako světové měny převzal [[americký dolar|dolar]] její místo. Do druhé války tak USA vstupovala jako velmoc, která sehrála jednu z klíčových rolí. [67] => Na konci 20. století po pádu [[Sovětský svaz|Sovětského Svazu]] se pak staly vůdčí [[supervelmoc]]í. Momentálně jsou největší vojenskou silou světa. [68] => [69] => Jižní a [[Střední Amerika]] prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm [[studená válka|studené války]] (viz [[karibská krize|kubánská krize]]). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. Roku [[2002]] vyhlásila Argentina státní [[úpadek|bankrot]]. [70] => [71] => == Geografie == [72] => === Rozsah === [73] => Nejsevernější bod Ameriky je [[Kaffeklubben|Kaffeklubben Island]], který je také nejsevernější bod na pevnině [[Země]]. Nejjižnější body jsou ostrovy [[Southern Thule]], i když jsou někdy považovány za část [[Antarktida|Antarktidy]]. Nejvýchodnější bod je [[Nordostrundingen]] a nejzápadnější bod je ostrov [[Attu]]. [74] => [75] => === Poloha === [76] => Amerika leží na [[Západní polokoule|západní polokouli]], je protažena poledníkovým směrem od severu k jihu přes obě polokoule a na jihu se směrem od severu k jihu zužuje. Její maximální délka činí 14 500 km, šířka 5 950 km. Na severu je Amerika obklopena [[Severní ledový oceán|Severním ledovým oceánem]], na východě [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] a na západě [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. K jiným [[Kontinent|světadílům]] se přibližuje: k [[Asie|Asii]] nejtěsněji (75 km) v [[Beringův průliv|Beringově úžině]], k Evropě má nejblíže přes [[Grónsko]] směrem k [[Island]]u, k [[Antarktida|Antarktidě]] se přibližuje řadou [[souostroví]] mezi [[Ohňová země|Ohňovou zemí]] a [[Antarktický poloostrov|Antarktickým poloostrovem]]. [77] => [78] => === Topografie === [79] => {{Viz též|Nejvyšší hory amerických zemí}} [80] => Nejvyšší hora Jižní Ameriky a celého světadílu je Aconcagua (6961{{Citace elektronické monografie [81] => | titul = Turistická mapa na Mapy.cz [82] => | url = https://mapy.cz/s/fekozakusu [83] => | vydavatel = Seznam.cz [84] => | datum přístupu = 2022-08-25 [85] => }} [[nadmořská výška|m n. m.]]). V Severní Americe je pak nejvyšší hora [[Denali]], dříve Mount McKinley (6190 [[nadmořská výška|m n. m.]]).{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = New Elevation for Nation’s Highest Peak – Revised Denali Elevation Announced [87] => | periodikum = GISuser [88] => | vydavatel = Spatial Media [89] => | url = https://gisuser.com/2015/09/new-elevation-for-nations-highest-peak-revised-denali-elevation-announced/ [90] => | datum vydání = 2015-09-02 [91] => | jazyk = anglicky [92] => | datum přístupu = 2022-08-25 [93] => }} Západní část Ameriky zabírají [[Kordillery]], západní částí [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] se táhnou [[Andy]] a v západní částí [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] se rozléhají [[Skalnaté hory]]. 2300 km dlouhé [[Appalačské pohoří]] se táhne na východním pobřeží Severní Ameriky od [[Alabama|Alabamy]] k [[Newfoundland]]u. Severně od Apalačského pohoří, na východním pobřeží Kanady, leží [[Arktické Kordillery]]. V Kaskádovém pohoří, které se také nachází v Kordillerách je známý stratovulkán [[Mount Saint Helena]] (2549 [[nadmořská výška|m n. m.]]) [94] => [95] => === Hydrologie === [96] => Amerika má mnoho řek s velkým [[povodí]]m. Největší povodí má a zároveň nejdelší řekou v Americe je řeka [[Amazonka]], která má také největší průtok z řek na Zemi. Pramení v Andách. Největší povodí v Severní Americe a druhé největší na světě má řeka [[Mississippi (řeka)|Mississippi]]. Druhé největší povodí v Jižní Americe, okolo 2,5 mil. km², má řeka [[Paraná (řeka)|Paraná]]. V Jižní Americe ve Venezuele se nachází [[Salto Angel|Angelův vodopád]] – druhý nejvyšší vodopád na světě. Nejznámější jezera jsou kanadsko-americká: [[Hořejší jezero|Hořejší]], [[Huronské jezero|Huronské]], [[Michiganské jezero|Michiganské]], [[Erijské jezero|Erijské]] a [[Ontario (jezero)|Ontario]]. Nejvýše položené jezero na světě je [[Titicaca]], leží v nadmořské výšce 3812 m. [97] => [98] => === Podnebí === [99] => Vzhledem k protáhlému tvaru kontinentu od severu k jihu jsou v Americe zastoupena všechna podnebná pásma. Nejsevernější území zasahuje do pásu arktického (polárního). Na něj navazuje subarktický pás. Největší část Severní Ameriky leží v pásu mírném, jih potom v subtropickém. Nejjižnější oblasti zasahují nepatrně do pásma tropického. V tropickém pásmu leží celá Střední Amerika a značná část Ameriky Jižní. Zhruba od obratníku Kozoroha po 40° j.š. se nachází opět pásmo subtropické, na něj navazuje mírné (Patagonie) a nejjižnější části Patagonie a Ohňová země jsou již v pásmu subarktickém, kde je podnebí drsné a studené (proniká sem vliv Antarktidy). [100] => [101] => == Demografie == [102] => === Populace === [103] => Celková populace Ameriky je 1 001 500 000 lidí a je rozdělena následovně{{Citace elektronického periodika |titul=United Nations' Population and Vital Statistics Report |url=http://unstats.un.org/unsd/seriesa/introduction.asp |datum přístupu=28-11-2008 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090710013859/http://unstats.un.org/unsd/seriesa/introduction.asp |datum archivace=10-07-2009 |nedostupné=ano }}: [104] => * [[Severní Amerika]]: V roce [[2001]] 495 milionů obyvatel a v roce [[2018]] 579 milionů obyvatel (zahrnuje [[Střední Amerika|Střední Ameriku]] a [[Havaj]]) [105] => * [[Jižní Amerika]]: V roce [[2001]] 352 milionů obyvatel a v roce [[2018]] 422,5 milionů obyvatel [106] => [107] => === Etnologie === [108] => Populace Ameriky se skládá z potomků osmi velkých [[etnikum|etnik]] a jejich kombinováním. [109] => [110] => * [[Indiáni]], např. [[Inuité]] a [[Aleut]]é. [111] => * Lidé s [[Evropa|evropským]] původem, hlavně [[Španělé]], [[Britové]], [[Irové]], [[Italové]], [[Portugalci]], [[Francouzi]], [[Poláci]], [[Němci]], [[Nizozemci]] a [[Dánové|Dáni]]. [112] => * [[Mestic]]i, kteří mají smíšený evropský a americký původ. [113] => *[[Negroidní rasa|Černoši]], hlavně s původem v [[Západní Afrika|Západní Africe]]. [114] => * [[Mulat]]i, kteří mají smíšený černošský a evropský původ. [115] => * [[Zambo]]vé (španělsky) a [[Cafuzo]]vé (portugalsky), kteří mají smíšený černošský a indiánský původ. [116] => *[[Mongoloidní rasa|Asiaté]], kteří mají původ ve [[Východní Asie|Východní]], [[Jižní Asie|Jižní]] nebo [[Jihovýchodní Asie|Jihovýchodní Asii]]. [117] => * Lidé z [[Blízký východ|Blízkého východu]]. [118] => * [[Američtí Asiaté]], kteří mají smíšený asijský a americký původ. [119] => [120] => === Náboženství === [121] => Převažující náboženství v Americe jsou následující: [122] => * Křesťanství ([[Severní Amerika]]: 85 %; [[Jižní Amerika]]: 93 %) [123] => ** [[Římskokatolická církev|Římské katolictví]] (vyznávané 85 % [[Mexiko|Mexickým]] obyvatelstvem, asi 24 % obyvatel [[Spojené státy americké|USA]] a více než 40 % obyvatel [[Kanada|Kanady]]). [124] => ** [[Protestantismus|Protestantství]] (vyznávané nejvíce v USA, kde protestanti tvoří polovinu obyvatelstva, a v Kanadě, kde tvoří o trochu více než čtvrtinu populace). [125] => ** [[Pravoslaví]] (nejvíce se nachází v USA, kde ho vyznává asi 0,5 %, a Kanadě, kde je to nejrychleji se rozšiřující křesťanská skupina a vyznává ho tam zhruba 3 % populace). [126] => ** Ostatní křesťanství a necírkevní křesťanství (v USA se vyskytuje asi 1000 křesťanských vyznání a sekt). [127] => * [[Ateismus]] (hlavně v Severní Americe — ateisté tvoří 16 % obyvatelstva Kanady, 12 % obyvatelstva USA a méně než 5 % obyvatelstva Mexika; v Jižní Americe jsou asi 4 % obyvatel ateisté) [128] => * [[Judaismus]] (vyznávaný 2 % obyvatelstva Severní Ameriky — asi 2,5 % obyvatel USA a 1,2 % Kanaďanů; v Latinské Americe 0,23 % — nejvíce v [[Argentina|Argentině]], kde 200 000 obyvatel jsou [[Židé]]) [129] => * [[Islám]] (1,9 % (600 000) Kanaďanů, 0,6 % (1 820 000) obyvatel USA a 0,2 % (<250 000) Mexičanů. Dohromady islám vyznává asi 0,5 % populace Severní a 0,3 % populace Latinské Ameriky. Mezi města Severní Ameriky, kde se nachází mnoho [[muslim]]ů, patří [[Toronto]], [[Filadelfie]], [[Detroit]] a [[New York]].) [130] => [131] => Mezi další víry patří [[sikhismus]], [[buddhismus]], [[hinduismus]] a v malých počtech [[bahá'í]] a [[animismus]]. [132] => [133] => === Jazyky === [134] => [[Soubor:Jazyky Ameriky.PNG|náhled|Jazyky v Americe]] [135] => V Americe se mluví mnoha [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]]. Některé mají evropský původ, některými mluví domorodci a některé jsou ovlivněny cizími jazyky. Převažujícím jazykem v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] je [[španělština]], i když v největším státu Latinské Ameriky, [[Brazílie|Brazílii]], se mluví [[portugalština|portugalsky]]. Vyskytují se zde i regiony, které mluví [[francouzština|francouzsky]], [[nizozemština|nizozemsky]] a [[angličtina|anglicky]], jako třeba [[Francouzská Guyana]], [[Surinam]] a [[Belize]], a na [[Haiti]] převažuje [[haitská kreolština]]. [[Indiánské jazyky|Indiánskými jazyky]] se mluví mnohem více v Latinské Americe než v [[Angloamerika|Angloamerice]] a mezi nejčastější patří [[nahuatl]], [[kečuánština]], [[ajmarština]] a [[Guaranština|guaraní]]. Několika dalšími indiánskými jazyky se v menší míře mluví v Latinské Americe i Angloamerice. V Latinské Americe se mluví také dalšími [[kreolština|kreolskými jazyky]]. [136] => [137] => Jak už název napovídá, v Angloamerice převládá [[angličtina]]. V [[Kanada|Kanadě]] se mluví i [[francouzština|francouzsky]], kdy tento jazyk převládá v [[Québec (provincie)|Québecu]]. Je také důležitým jazykem v [[Louisiana|Louisianě]]. [[Španělština|Španělsky]] se hodně mluví na jihozápadě [[Spojené státy americké|USA]], který byl součástí [[Místokrálovství Nové Španělsko]], a to hlavně v [[Kalifornie|Kalifornii]] a v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]]. V současné době se v důsledku imigrace z Latinské Ameriky mluví španělsky po celých Spojený státech. Imigrace všeobecně do Angloameriky přinesla jazykovou diverzitu, jenom v USA existuje asi 300 jazyků, ale většinou z nich se mluví jen mezi malými skupinami imigrantů. [138] => [139] => [[Guyana]], [[Surinam]] a [[Belize]] se většinou nepočítají ani do Angloameriky, ani do Latinské Ameriky, protože jsou jazykově odlišné od Latinské Ameriky, geograficky mimo Angloameriku a kulturně odlišné od obou těchto regionů. V Guayaně a Belize je hlavním jazykem angličtina a v Surinamu [[nizozemština]]. [140] => [141] => * [[Španělština]]: zhruba 310 milionů lidí [142] => * [[Angličtina]]: zhruba 300 milionů lidí [143] => * [[Portugalština]]: zhruba 185 milionů lidí [144] => * [[Francouzština]]: zhruba 12 milionů lidí [145] => * [[Kečuánština]]: 10-13 milionů lidí [146] => *[[Guaraníové|Guaraní]]: zhruba 6 milionů lidí [147] => * [[Čínština]]: zhruba 5 milionů lidí [148] => * [[Italština]]: zhruba 4 miliony lidí [149] => * [[Němčina]]: zhruba 2,2 milionů lidí [150] => * [[Ajmarština]]: zhruba 2,2 milionů lidí [151] => * [[Mayské jazyky]]: zhruba 1,9 milionů lidí [152] => * [[Nahuatl]]: zhruba 1,5 milionů lidí [153] => * [[Tagalog]]: zhruba 1,5 milionů lidí [154] => * [[Vietnamština]]: zhruba 1 milion lidí [155] => [156] => == Základní údaje == [157] => * Rozloha: 42 549 000 km² [158] => * Nejvyšší bod: [[Aconcagua]] (6 961 m) [159] => * Nejdelší řeka: [[Amazonka]] (7025 km) [160] => * Největší jezero: [[Hořejší jezero|Hořejší]](82 100 km²) [161] => * Počet obyvatel: 1 001 500 000 (2018) [162] => * Největší ostrov: [[Grónsko]] (2 166 086 km²) [163] => * Největší stát: [[Kanada]] (9 984 670 km²) [164] => [165] => == Kolokviální užití názvu == [166] => Pojem ''Amerika'' se v češtině (obdobně jako v jiných jazycích) v neformálním projevu obecně používá jako označení pro [[Spojené státy americké]]. Američan je běžné označení jak pro obyvatele kontinentu, tak pro občana [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].{{Fakt/dne|20140216091858}} [167] => [168] => == Nezávislé státy == [169] => ===Severní Amerika=== [170] => * {{Vlajka a název|Kanada}} [171] => * {{Vlajka a název|Mexiko}} [172] => Mexiko bývá geopoliticky často řazeno k Střední Americe, ale geograficky leží většina území v Severní Americe. [173] => [174] => * {{Vlajka a název|Spojené státy americké}} [175] => ===Střední Amerika=== [176] => * {{Vlajka a název|Belize}} [177] => * {{Vlajka a název|Guatemala}} [178] => * {{Vlajka a název|Honduras}} [179] => * {{Vlajka a název|Kostarika}} [180] => * {{Vlajka a název|Nikaragua}} [181] => * {{Vlajka a název|Panama}} [182] => * {{Vlajka a název|Salvador}} [183] => ===Karibik=== [184] => * {{Vlajka a název|Antigua a Barbuda}} [185] => * {{Vlajka a název|Bahamy}} [186] => * {{Vlajka a název|Barbados}} [187] => * {{Vlajka a název|Dominika}} [188] => * {{Vlajka a název|Dominikánská republika}} [189] => * {{Vlajka a název|Grenada}} [190] => * {{Vlajka a název|Haiti}} [191] => * {{Vlajka a název|Jamajka}} [192] => * {{Vlajka a název|Kuba}} [193] => * {{Vlajka a název|Svatá Lucie}} [194] => * {{Vlajka a název|Svatý Kryštof a Nevis}} [195] => * {{Vlajka a název|Svatý Vincenc a Grenadiny}} [196] => * {{Vlajka a název|Trinidad a Tobago}} [197] => ===Jižní Amerika=== [198] => * {{Vlajka a název|Argentina}} [199] => * {{Vlajka a název|Bolívie}} [200] => * {{Vlajka a název|Brazílie}} [201] => * {{Vlajka a název|Ekvádor}} [202] => * {{Vlajka a název|Guyana}} [203] => * {{Vlajka a název|Chile}} [204] => * {{Vlajka a název|Kolumbie}} [205] => * {{Vlajka a název|Paraguay}} [206] => * {{Vlajka a název|Peru}} [207] => * {{Vlajka a název|Surinam}} [208] => * {{Vlajka a název|Uruguay}} [209] => * {{Vlajka a název|Venezuela}} [210] => [211] => == Závislá území == [212] => ===[[Dánské království]]=== [213] => * {{Vlajka a název|Grónsko}} [214] => [215] => ===[[Francie]]=== [216] => * {{Vlajka a název|Francouzská Guyana}} [217] => * {{Vlajka a název|Guadeloupe}} [218] => * {{Vlajka a název|Martinik}} [219] => * {{Vlajka a název|Saint Pierre a Miquelon}} [220] => * {{Flagicon|Svatý Bartoloměj}} [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Svatý Bartoloměj]] [221] => * {{Flagicon|Svatý Martin (FR)}} [[Svatý Martin (francouzská část)|Svatý Martin]] [222] => [223] => ===[[Nizozemské království]]=== [224] => * {{Vlajka a název|Aruba}} [225] => * {{Vlajka a název|Curaçao}} [226] => * {{Vlajka a název|Karibské Nizozemsko}} [227] => ** {{Vlajka a název|Bonaire}} [228] => ** {{Vlajka a název|Saba}} [229] => ** {{Vlajka a název|Svatý Eustach}} [230] => * {{Flagicon|Svatý Martin (NL)}} [[Svatý Martin (nizozemská část)|Svatý Martin]] [231] => [232] => ===[[Spojené království]]=== [233] => * {{Vlajka a název|Anguilla}} [234] => * {{Vlajka a název|Bermudy}} [235] => * {{Vlajka a název|Britské Panenské ostrovy}} [236] => * {{Vlajka a název|Falklandy}} [237] => * {{Vlajka a název|Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy}} [238] => * {{Vlajka a název|Kajmanské ostrovy}} [239] => * {{Vlajka a název|Montserrat}} [240] => * {{Vlajka a název|Turks a Caicos}} [241] => [242] => ===[[Spojené státy americké]]=== [243] => * {{Vlajka a název|Americké Panenské ostrovy}} [244] => * {{Vlajka a název|Portoriko}} [245] => [246] => == Regionální spolupráce == [247] => {{Viz též|Latinskoamerická integrace}} [248] => Na území amerického kontinentu působí hned několik mezistátních organizací, spolků apod. Jednotlivá uskupení států se zaměřují např. na politickou integraci, obchodní záležitosti, odstraňování chudoby, spolupráci v boji s terorismem apod. [249] => [250] => * '''OAS''' - [[Organizace amerických států]] [251] => * '''USMCA''' - [[Dohoda USA–Mexiko–Kanada]] [252] => * '''DR-CAFTA''' - [[DR-CAFTA|Smlouva o volném obchodu mezi Střední Amerikou, Dominikánskou republikou a Spojenými státy americkými]] [253] => * '''SICA''' - [[Středoamerický integrační systém]] [254] => * '''CARICOM''' - [[Karibské společenství]] [255] => * '''OECS''' - [[Organizace východokaribských států]] [256] => * '''MERCOSUR''' - [[Mercosur|Společný trh jihu]] [257] => * '''CAN''' - [[Andské společenství]] [258] => * '''UNASUR''' - [[Unie jihoamerických národů]] [259] => * '''ALBA''' - [[ALBA (Bolívarovský svaz pro lid naší Ameriky)|Bolívarská aliance pro Ameriku]] [260] => [261] => == Poznámky == [262] => [263] => [264] => == Reference == [265] => {{Překlad|en|Americas|254489979}} [266] => [267] => == Související články == [268] => * [[Geografie]] [269] => * [[Kontinent]] [270] => * [[Seznam států světa podle kontinentů]] [271] => * [[Seznam indiánských kmenů]] [272] => [273] => == Externí odkazy == [274] => * {{Commonscat}} [275] => * {{Wikicitáty|téma=Amerika}} [276] => [277] => {{Regiony světa}} [278] => {{Světadíly}} [279] => {{Autoritní data}} [280] => {{Portály|Geografie}} [281] => [282] => [[Kategorie:Amerika| ]] [283] => [[Kategorie:Kontinenty]] [] => )
good wiki

Amerika

Amerika je souvislá pevnina na Zemi, která se skládá ze tří patrných částí - Severní Ameriky, Střední Ameriky a Jižní Ameriky. Severní a Jižní Amerika jsou považovány za dva samostatné kontinenty, zatímco Střední Amerika je považována za součást kontinentu Severní Ameriky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené státy americké','Jižní Amerika','Severní Amerika','Amerigo Vespucci','Kryštof Kolumbus','Střední Amerika','Brazílie','nadmořská výška','Kanada','Asie','2001','Leif Eriksson'

2001

Asie

Brazílie

Kanada