Array ( [0] => 14820033 [id] => 14820033 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Amoniti [uri] => Amoniti [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | výskyt = [[Silur]] - nejspodnější [[paleogén]] (dan), asi před 425 až 66 miliony let [2] => | jméno = Amoniti [3] => | obrázek = Ammonite_Asteroceras.jpg [4] => | popisek = Amonit rodu ''[[Asteroceras]]'' [5] => | velikost obrázku = 258px [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[měkkýši]] (Mollusca) [8] => | třída = [[hlavonožci]] (Cephalopoda) [9] => | podtřída = '''Ammonoidea''' [10] => | podtřídu popsal = [[Karl Alfred von Zittel|Zittel]], [[1884]] [11] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]] [12] => | podřazené taxony = * Řád Ammonitida [13] => ** [[Ammonitina]] [14] => ** [[Ancyloceratina]] [15] => ** [[Phylloceratina]] [16] => ** [[Lytoceratina]] [17] => * Řád Ceratitida [18] => ** [[Ceratitina]] [19] => ** [[Prolecanitina]] [20] => * Řád Clymeniida [21] => ** [[Cyrtoclymeniina]] [22] => ** [[Clymeniina]] [23] => ** [[Gonioclymeniina]] [24] => * Řád Goniatitida [25] => ** [[Goniatitina]] [26] => ** [[Anarcestina]] [27] => }} [28] => '''Amoniti''' jsou skupinou vyhynulých měkkýšů s vnější schránkou, představujících podtřídu '''Ammonoidea''' třídy [[Hlavonožci|hlavonožců]] (Cephalopoda). Evolučně mají blíž k recentním hlavonožcům podtřídy Coleoidea (tj. [[Chobotnice|chobotnicím]], [[Sépie (řád)|sépiím]] a [[Olihňovití|olihním]]), než k evolučně starší, dosud však žijící podtřídě Nautiloidea ([[Loděnkovití|loděnky]]).{{Citace monografie [29] => | příjmení = Klug [30] => | jméno = Christian [31] => | příjmení2 = Kröger [32] => | jméno2 = Björn [33] => | příjmení3 = Vinther [34] => | jméno3 = Jakob [35] => | příjmení4 = Fuchs [36] => | jméno4 = Dirk [37] => | titul = Ammonoid Paleobiology: From macroevolution to paleogeography. [38] => | isbn = 978-94-017-9632-3 [39] => | doi = 10.1007/978-94-017-9633-0_1 [40] => | datum přístupu = 2020 [41] => }} První amoniti jsou doloženi ze spodního [[Devon (geologie)|devonu]] (zlíchovské vrstvy, přibl. před 409 mil. let) a poslední druhy zanikly při [[vymírání na konci křídy]] (přibl. před 66 miliony let). [42] => [43] => Amoniti slouží jako výborné [[vůdčí fosilie]], umožňující spolehlivé geologické datování horninových vrstev podle rodů a druhů, které se v nich nacházejí. Jejich schránky z [[Aragonit|aragonitu]] ([[Krystalografická soustava|kosočtverečná]] forma [[Uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]]){{Citace periodika [44] => | příjmení = Buchardt [45] => | jméno = Bjørn [46] => | příjmení2 = Weiner [47] => | jméno2 = Stephen [48] => | titul = Diagenesis of aragonite from Upper Cretaceous ammonites: a geochemical case-study [49] => | periodikum = Sedimentology [50] => | datum vydání = 1981 [51] => | ročník = 28 [52] => | číslo = 3 [53] => | strany = 423–438 [54] => | issn = 1365-3091 [55] => | doi = 10.1111/j.1365-3091.1981.tb01691.x [56] => | jazyk = en [57] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1365-3091.1981.tb01691.x [58] => | datum přístupu = 2021-02-22 [59] => }} mají zpravidla planispirální tvar, některé však byly šroubovitě vinuté nebo nevinuté (tzv. heteromorfy). [60] => [61] => == Jméno == [62] => Jméno amonit inspirovala spirální podoba fosilizovaných schránek, jež do jisté míry připomíná hustě vinuté beraní rohy. [[Plinius starší]] (†79 n.l.) nazval tyto zkameněliny ''ammonis cornua'' (rohy Ammónovy), neboť tento egyptský bůh byl zpravidla zpodobován s beraními rohy. Vědecká jména rodů amonitů často končí na ''-ceras'' (κέρας je řecky ''roh''). [63] => [64] => == Poznávací znaky == [65] => Amonity lze rozlišovat podle přepážek (sept), které oddělují jednotlivé komůrky fragmokonu (všechny komůrky kromě poslední), podle švů na spoji přepážek a vnitřní strany schránky a podle sifonové trubice. [66] => [67] => === Septa === [68] => Septa amonoidů jsou charakteristicky zprohýbaná a v různé míře při pohledu zpředu konvexní (vypouklá), což je odlišuje od sept nautiloidních hlavonožců, která mají jednoduchou konkávní miskovitou stavbu. Topologie přepážek, zejména při okraji, vytváří různé tvary švů.{{Citace elektronického periodika [69] => | titul = The Cephalopoda [70] => | periodikum = ucmp.berkeley.edu [71] => | url = https://ucmp.berkeley.edu/taxa/inverts/mollusca/cephalopoda.php [72] => | datum přístupu = 2020-11-30 [73] => }} [74] => [75] => === Tvar švů === [76] => Zatímco téměř všichni nautiloidi vykazují jednoduše zakřivené švy, amonoidní šev (tj. průsečnice septa s vnitřní stěnou schránky) je různě zprohýbaný, tvořený sedly (ohyby směrem k obývací komůrce) a laloky (ohyby směrem k počáteční komůrce). U amonoidů se rozlišují tři základní typy tvaru švů: [77] => [78] => * '''Goniatitový,''' charakteristický pro [[Paleozoikum|prvohorní]], vývojově nejstarší amonoidy (anarcestidy a goniatity): laloky a sedla nejsou dále děleny. [79] => [80] => * '''Ceratitový,''' pojmenovaný podle [[Trias|triasového]] rodu Ceratites, připomínající ozubení pily, s členěnými laloky a hladkými sedly. Charakterizuje triasové amonoidy, znovu se však objevuje u [[Křída|křídových]] "pseudoceratitů". [81] => [82] => * '''Amonitový''' (u amonitů v užším smyslu): laloky i sedla jsou složitě dále členěny. Tento typ je charakteristický pro [[Jura|jurské]] a křídové amonoidy, vyskytuje se však už od [[Perm|permu]].{{Citace monografie [83] => | příjmení = Habětín [84] => | jméno = Vladimír [85] => | příjmení2 = Knobloch [86] => | jméno2 = Ervín [87] => | titul = Kapesní atlas zkamenělin [88] => | vydání = 1 [89] => | vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství [90] => | místo = Praha [91] => | rok vydání = 1981 [92] => | počet stran = 288 [93] => | strany = 156, 216 [94] => | isbn = [95] => }} [96] => [97] => === Sifo === [98] => U většiny amonoidů je sifo úzká trubice, procházející podél vnějšího (břišního) okraje schránky a spojující komůrky fragmokonu s obývací komorou. tím se liší od všech recentních a většiny fosilních nautiloidů, u nichž sifonová trubice prochází středem komůrek. Nejstarší nautiloidi ze svrchního [[Kambrium|kambria]] a [[Ordovik|ordoviku]] však měli ventrální sifony stejně jako amoniti, často však mnohem větší a vnitřně složitější. [99] => [100] => == Velikost a tvar schránky == [101] => Až do střední [[Jura|jury]] jen málo amonitů dorůstalo větší velikosti schránky než 23 cm. Mnohem větší formy se objevují ve svrchní juře a spodní [[Křída|křídě]], např. ''Titanites'' z portlandského souvrství [[Tithon|tithonského]] stáří v jižní Anglii, často o průměru přes 50 cm, a ''[[Parapuzosia seppenradensis]]'' z německé křídy, jeden z největších známých amonitů o průměru schránky až 2 m.{{Citace monografie [102] => | příjmení = Paturi [103] => | jméno = F. R. [104] => | titul = Kronika Zeme [105] => | vydavatel = Fortuna Print [106] => | místo = Bratislava [107] => | počet stran = [108] => | kapitola = [109] => | strany = 275 [110] => | isbn = 80-7153-088-3 [111] => | jazyk = sk [112] => | rok = 1995 [113] => }} Největším doloženým druhem v Severní Americe je ''Parapuzosia bradyi'' křídového stáří o průměru až 1,7 m.Ifrim, C.; ''et al.'' (2021). [https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0258510 Ontogeny, evolution and palaeogeographic distribution of the world’s largest ammonite ''Parapuzosia (P.) seppenradensis'' (Landois, 1895)]. ''PLoS ONE''. '''16''' (11): e0258510. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0258510 [114] => [115] => Většina druhů amonitů má planispirální, tj. ploše vinuté schránky. Jiné druhy však mají schránky téměř přímé (např. ''Baculites''). Ještě jiné druhy mají schránky vinuté šroubovitě podobně jako někteří plži (např. ''Turrilites'' a ''Bostrychoceras''). Schránky některých druhů jsou dokonce nejprve nevinuté, poté částečně vinuté a posléze v dospělosti přímé (např. ''Australiceras).'' Tyto částečně nebo zcela nevinuté tvary se začaly rozrůzňovat v období rané křídy a jsou známy jako heteromorfy. [116] => [[Soubor:Amonit, Indie.jpg|alt=Amonit z Indie|vlevo|náhled|Amonit z Indie]] [117] => Snad nejkrajnějším a nejbizarnějším příkladem heteromorfu je ''Nipponites'', který se jeví jako změť nepravidelných zkrutů bez jakéhokoli zjevného symetrického vinutí. Bližší ohledání však odhalí, že schránka tvoří trojrozměrnou síť spojených tvarů písmene U. ''Nipponites'' se nachází ve svrchní křídě Japonska a USA. [118] => [119] => Amoniti se značně liší ornamentací (reliéfem povrchu) svých schránek. Některé jsou hladké a kromě přírůstkových čar téměř beze znaků, takže připomínají recentní loděnky. Jiné mají různé tvary spirálních hřebenů a žeber, nebo i trnů. Tento typ ornamentace schránek je zvlášť patrný u pozdějších křídových amonitů. [120] => [121] => == Život == [122] => Mnozí amoniti zřejmě žili volně ve vodním sloupci pravěkých moří a nikoli při jejich dně, neboť jejich fosilie se často nacházejí v horninách, usazených za podmínek, v nichž se nevyskytují stopy [[Bentos|bentického]] života. Mnoho druhů (např. ''Oxynoticeras'') je považováno za dobré plavce se zploštělými kotoučovitými schránkami proudnicového tvaru; někteří amonoidi však byli méně přizpůsobeni plování a spíše se pohybovali pomalu u dna. Analýza s použitím [[synchrotron]]u odhalila v ústní dutině jednoho amonita pozůstatky larev měkkýšů a korýšů z řádu [[Stejnonožci|stejnonožců]], což naznačuje, že přinejmenším tento druh se živil planktonem.{{Citace periodika [123] => | příjmení = Kruta [124] => | jméno = Isabelle [125] => | příjmení2 = Landman [126] => | jméno2 = Neil [127] => | příjmení3 = Rouget [128] => | jméno3 = Isabelle [129] => | titul = The Role of Ammonites in the Mesozoic Marine Food Web Revealed by Jaw Preservation [130] => | periodikum = Science [131] => | datum vydání = 2011-01-07 [132] => | ročník = 331 [133] => | číslo = 6013 [134] => | strany = 70–72 [135] => | issn = 0036-8075 [136] => | pmid = 21212354 [137] => | doi = 10.1126/science.1198793 [138] => | poznámka = {{PMID|21212354}} [139] => | jazyk = en [140] => | url = https://science.sciencemag.org/content/331/6013/70 [141] => | datum přístupu = 2021-02-21 [142] => }} Stejně jako recentní hlavonožci vypouštěli i amoniti možná tmavé barvivo k úniku před predátory: barvivo se ve fosiliích občas nachází.{{Citace monografie [143] => | příjmení = Landman [144] => | jméno = Neil H. [145] => | příjmení2 = Davis [146] => | jméno2 = Richard Arnold [147] => | příjmení3 = Mapes [148] => | jméno3 = Royal H. [149] => | titul = Cephalopods Present and Past: New Insights and Fresh Perspectives [electronic resource] [150] => | url = http://archive.org/details/cephalopodsprese00land [151] => | vydavatel = Dordrecht : Springer [152] => | počet stran = 495 [153] => | isbn = 978-1-4020-6461-6 [154] => | isbn2 = 978-1-4020-6806-5 [155] => }} [156] => [157] => Tělo živočicha zaujímalo největší komoru na vnějším konci spirály. Jeho ústa obklopoval věnec ramen. Již opuštěné menší komory byly odděleny přepážkami a živočich si udržoval schopnost vznášet se ve vodě tím, že je napouštěl plynem. Tyto menší články se tedy vznášely nad obytnou komorou.{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Ammonites [159] => | periodikum = web.archive.org [160] => | url = http://www.bbm.me.uk/portsdown/PH_232_Ammonites.htm [161] => | datum vydání = 2007-05-02 [162] => | datum přístupu = 2021-02-21 [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070502202153/http://www.bbm.me.uk/portsdown/PH_232_Ammonites.htm [164] => | datum archivace = 2007-05-02 [165] => }} [166] => [167] => Četné schránky amonitů se nacházejí proděravělé. Trojúhelníkový obrys a velikost otvorů, jakož i jejich přítomnost po obou stranách schránky naznačují, že jde o stopy zubů křídových mořských plazů [[Mosasaurus|mosasaurů]], kteří se amonity živili{{Citace periodika [168] => | příjmení = Mazuch [169] => | jméno = Martin [170] => | příjmení2 = Košťák [171] => | jméno2 = Martin [172] => | příjmení3 = Mikuláš [173] => | jméno3 = Radek [174] => | titul = Bite traces of a large, mosasaur-type(?) vertebrate predator in the lower Turonian ammonite Mammites nodosoides (Schlüter, 1871) from the Czech Republic [175] => | periodikum = Cretaceous Research [176] => | datum vydání = 2024-01-01 [177] => | ročník = 153 [178] => | strany = 105714 [179] => | issn = 0195-6671 [180] => | doi = 10.1016/j.cretres.2023.105714 [181] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0195667123002422 [182] => | datum přístupu = 2023-10-16 [183] => }}. [184] => [185] => == Evoluce amonitů == [186] => [[Soubor:Asteroceras BW.jpg|náhled|vlevo|Rekonstrukce stavby těla jurského amonita ''Asteroceras'']] [187] => Amoniti se poprvé objevili v mořích spodního devonu a navzdory vnější schránce jsou blíže příbuzní recentním chobotnicím, olihním a sépiím, než rovněž dosud žijícím loděnkám. Od středního devonu byli nesmírně hojní, zejména během druhohor. Již v karbonu převládli nad nautiloidními hlavonožci. Četné rody vznikly a přežily se během několika málo milionů let. Díky rychlé evoluci a velkému rozšíření slouží amoniti geologům v [[Biostratigrafie|biostratigrafii]] jako výborné [[vůdčí fosilie]]. Během téměř 400 milionů let trvající existence prodělali několik větších vymírání (např. na konci [[Permské vymírání|permu]]), kdy často přežilo jen několik druhů. Pokaždé se však znovu diverzifikovali do mnoha podob. Fosilií amonitů ubývá ve svrchní křídě a v [[Třetihory|třetihorách]] se již nevyskytují. [188] => [189] => == Zánik == [190] => Zánik amonitů a mnoha dalších mořských živočichů, jakož i dinosaurů kromě ptáků, je spojován s vymíráním na konci křídy zhruba před 66 miliony let, kterým skončily druhohory. Kolem osmi druhů z pouhých dvou čeledí přežilo téměř do konce křídy po víceméně setrvalém úbytku druhů v celém řádu během druhé poloviny periody. Šest dalších čeledí přežilo do svrchního [[Maastricht (geologie)|maastrichtu]] (poslední stupeň křídy), vyhynuly však dlouho před jeho koncem. Celkem do maastrichtu vstoupilo 11 čeledí z 19, známých z [[cenoman]]u v polovině křídy. [191] => [192] => Jako možná příčina jejich vyhynutí se uvádí, že křídoví amoniti jako blízcí příbuzní dvoužábrých hlavonožců (''Coleoidea'': chobotnice, oliheň, sépie) měli podobnou reprodukční strategii kladení obrovského počtu vajíček v jediné dávce na konci životního cyklu. Ta, spolu s juvenilními amonity, byla zřejmě součástí planktonu při hladině, kde je vyhubily účinky nárazu. Naproti tomu čtyřžábří hlavonožci (recentní loděnka) měli zřejmě reprodukční strategii kladení vajíček v menších dávkách mnohokrát během životního cyklu na mořské dno, daleko od přímých účinků např. pádu [[bolid]]u, díky čemuž přežili.{{Citace monografie [193] => | příjmení = Ward [194] => | jméno = Peter [195] => | titul = Ammonoid Extinction [196] => | url = https://doi.org/10.1007/978-1-4757-9153-2_20 [197] => | editoři = Neil H. Landman, Kazushige Tanabe, Richard Arnold Davis [198] => | vydavatel = Springer US [199] => | místo = Boston, MA [200] => | edice = Topics in Geobiology [201] => | strany = 815–824 [202] => | isbn = 978-1-4757-9153-2 [203] => | doi = 10.1007/978-1-4757-9153-2_20 [204] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-1-4757-9153-2_20 [205] => | jazyk = en [206] => }} [207] => [208] => Amoniti tedy zřejmě vymřeli spolu s [[dinosauři|dinosaury]] na samém konci druhohor, některé nálezy však naznačují, že mohli přežít ještě do starších třetihor (tzv. [[Dead Clade Walking]]).{{Citace elektronického periodika [209] => | příjmení = Socha [210] => | jméno = Vladimír [211] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [212] => | titul = Vymírali dinosauři již dlouho před koncem křídy? [213] => | periodikum = OSEL.cz [214] => | rok vydání = 2017 [215] => | měsíc vydání = dubna [216] => | den vydání = 13 [217] => | url = http://www.osel.cz/9344-vymirali-dinosauri-jiz-dlouho-pred-koncem-kridy.html [218] => }} Byly publikovány spolehlivé zprávy o fosiliích amonitů z raného [[paleocén]]u (stupeň [[dan]]). Hlavním nálezem tohoto stáří je heteromorfní jedinec z čeledi Scaphitidae z Turkenistánu.{{ujasnit}}{{Citace elektronického periodika [219] => | titul = Figure 6 from: Dunlop J, Penney D (2012) Summary statistics for fossil spider species taxonomy. ZooKeys 192: 1-13. https://doi.org/10.3897/zookeys.192.3093 [220] => | periodikum = dx.doi.org [221] => | url = http://dx.doi.org/10.3897/zookeys.192.3093.figure6 [222] => | datum přístupu = 2021-02-22 [223] => }}{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = UPNE - Squid Empire: Danna Staaf [225] => | periodikum = www.upne.com [226] => | url = http://www.upne.com/1611689235.html [227] => | datum přístupu = 2021-02-22 [228] => }} Poslední známé fosilie amonitů mají stáří přibližně 65,5 milionu let, jsou tedy zhruba o 500 000 let mladší než poslední fosilie (neptačích) dinosaurů. Byly objeveny na území Dánska, Holandska, USA a Tádžikistánu.{{Citace elektronického periodika [229] => | příjmení = Socha [230] => | jméno = Vladimír [231] => | odkaz na autora = Vladimír Socha [232] => | titul = Proč vyhynuli amoniti? [233] => | periodikum = OSEL.cz [234] => | rok vydání = 2022 [235] => | měsíc vydání = října [236] => | den vydání = 14 [237] => | url = https://www.osel.cz/12538-proc-vyhynuli-amoniti.html [238] => }} {{Cs}} [239] => [240] => == Fosilie v kultuře == [241] => [[Soubor:Amonit Lewesiceras.jpg|náhled|vlevo|Amonit rodu ''[[Lewesiceras]]'', objevený na území České republiky. Národní muzeum, 2007.]] [242] => Fosilie amonitů znali již starověcí učenci nejpozději v 1. století n. l. Sehrály také jistou úlohu v [[mytologie|mytologii]] a folklóru: ve středověké Evropě byly považovány za zkamenělé svinuté hady a proto byly označovány jako ''hadí kameny''. Byly považovány za doklady skutků světců, např. sv. Hildy z Whitby{{Citace periodika [243] => | příjmení = Lovett [244] => | jméno = Edward [245] => | titul = The Whitby Snake-Ammonite Myth. [246] => | periodikum = Folklore [247] => | datum vydání = 1905-09-29 [248] => | ročník = 16 [249] => | číslo = 3 [250] => | strany = 333–334 [251] => | issn = 0015-587X [252] => | doi = 10.1080/0015587X.1905.9719966 [253] => | url = https://doi.org/10.1080/0015587X.1905.9719966 [254] => | datum přístupu = 2021-02-22 [255] => }} a sv. Patrika, a údajně měly léčivou moc nebo sloužily jako orákula. Také prý pomáhaly odvracet od stavení blesky a chránily před uhranutím.https://www.nhm.ac.uk/discover/snakestones-ammonites-myth-magic-science.html Obchodníci někdy na vnějším konci fosilií vyřezávali hadí hlavu a prodávali je jako zkamenělé hady. Jindy na ně hadí hlavu prostě namalovali.{{Citace monografie [256] => | příjmení = Folklore Society (Great Britain) [257] => | titul = Folklore [258] => | url = http://archive.org/details/folklore16folkuoft [259] => | vydavatel = London, Folk-lore Society [260] => | počet stran = 618 [261] => }} Amonity od řeky [[Gandak]]u v Nepálu považují hinduisté za netělesná zjevení boha [[Višnu]]. [262] => [263] => Jejich zkameněliny zdobí četné sbírky po celém světě. Mohou být preparované pro zvýraznění vnějšího tvaru schránky, vybroušené pro odhalení vnitřní struktury, nejčastěji však bývají rozříznuté vpůli a na řezu vyleštěné. Jsou také hojným obchodním artiklem. K největším nalezištím patří [[Maroko]] nebo [[Madagaskar]], poměrně běžné jsou však také v [[Česko|České republice]].Muzejníci vyzvedli z Ohře obří ulity z druhohor, dolovali je hodiny, 18. září 2015, dostupné online: http://usti.idnes.cz/amoniti-z-ohre-v-muzeu-usti-nad-labem-dv5-/usti-zpravy.aspx?c=A150918_115912_usti-zpravy_alh [264] => [265] => Kuriózní je nález malého, asi centimetrového jedince rodu ''Puzosia'' ze střední křídy, uzavřeného v [[jantar]]u po vyplavení na souš.{{Citace elektronického periodika [266] => | titul = Extrémně vzácný nález: Vědci objevili vyhynulého hlavonožce v jantaru [267] => | periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost [268] => | url = https://www.stoplusjednicka.cz/extremne-vzacny-nalez-vedci-objevili-vyhynuleho-hlavonozce-v-jantaru [269] => | datum vydání = 2019-05-16 [270] => | datum přístupu = 2020-11-29 [271] => }} [272] => [273] => == Odkazy == [274] => [275] => === Reference === [276] => {{Překlad|en|Ammonoidea|991142480}} [277] => [278] => === Literatura === [279] => * Robert Lemanis (2020). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2020.1919 The ammonite septum is not an adaptation to deep water: re-evaluating a centuries-old idea.] ''Proceedings of the Royal Society B'', '''287'''(1936): 20201919. doi: http://dx.doi.org/10.1098/rspb.2020.19 [280] => * Christian Klug, Günter Schweigert, Helmut Tischlinger & Helmut Pochmann (2021). [https://sjpp.springeropen.com/articles/10.1186/s13358-020-00215-7 Failed prey or peculiar necrolysis? Isolated ammonite soft body from the Late Jurassic of Eichstätt (Germany) with complete digestive tract and male reproductive organs]. ''Swiss Journal of Palaeontology''. '''140''', Article number: 3. doi: https://doi.org/10.1186/s13358-020-00215-7 [281] => * C. P. A. Smith, N. H. Landman, J. Bardin & I. Kruta (2021). [https://www.nature.com/articles/s41598-021-89998-4 New evidence from exceptionally "well-preserved" specimens sheds light on the structure of the ammonite brachial crown]. ''Scientific Reports''. '''11'''. Article number: 11862. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-89998-4 [282] => [283] => === Externí odkazy === [284] => * {{Commonscat}} [285] => * {{Wikidruhy|taxon=Ammonoidea}} [286] => * [http://www.fossilmuseum.net/Fossil_Galleries/Ammonites.htm Popisy a obrázky amonitů] [287] => * [https://www.sciencefriday.com/articles/the-mysterious-swimming-habits-of-the-ancient-ammonites/ Článek o pravděpodobném způsobu plavání amonitů - web ''Science Friday''] {{en}} [288] => * [https://www.stoplusjednicka.cz/extremne-vzacny-nalez-vedci-objevili-vyhynuleho-hlavonozce-v-jantaru Článek o zachycení amonita v jantaru - web stoplusjednicka.cz] [289] => * [https://www.hakaimagazine.com/news/where-have-all-the-ammonites-gone/ Článek o vyhynutí amonitů na webu ''Hakai Magazine''] {{en}} [290] => [291] => {{Taxonbar|from=Q228002}} [292] => {{Autoritní data}} [293] => [294] => [[Kategorie:Amoniti| ]] [295] => [[Kategorie:Vyhynulí měkkýši]] [296] => [[Kategorie:Organismy žijící v triasu]] [297] => [[Kategorie:Organismy žijící v juře]] [298] => [[Kategorie:Organismy žijící v křídě]] [] => )
good wiki

Amoniti

Amoniti jsou skupinou vyhynulých měkkýšů s vnější schránkou, představujících podtřídu Ammonoidea třídy hlavonožců (Cephalopoda). Evolučně mají blíž k recentním hlavonožcům podtřídy Coleoidea (tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jura','vůdčí fosilie','Křída','bolid','dan','synchrotron','Mosasaurus','Permské vymírání','Maastricht (geologie)','Kambrium','Soubor:Amonit, Indie.jpg','Krystalografická soustava'

Bolid

Bolid je v automobilovém průmyslu označení pro vůz konstruovaný především pro závody formule 1.

Daň

Daň je povinný peněžitý příspěvek, který musí občané a podniky platit státu a dalším veřejnoprávním institucím na základě zákona.

Jura

Kambrium

Kambrium je jednotka času geologického členění, která představuje první období prvohor (paleozoiku).

Křída

Mosasaurus

Synchrotron