Array ( [0] => 15483243 [id] => 15483243 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anarchismus [uri] => Anarchismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Anarchismus}} [1] => '''Anarchismus''' je [[politická ideologie]] usilující o nastolení [[anarchie]], tedy bezvládí. Anarchisté často odmítají [[socialismus|sociální]], [[ekonomika|ekonomické]] a [[politika|politické]] [[hierarchie]] a jiné formy nadvlády člověka nad člověkem (např. náboženská, ideologická, rasová, [[gender]]ová nebo věková). Klasický anarchismus je směsicí různých [[Libertarianismus|libertariánských]] myšlenek v otázkách osobní svobody a [[socialismus|socialistických]] myšlenek v otázkách společenské a komunitní zodpovědnosti.{{Citace monografie [2] => | příjmení = McLaughlin [3] => | jméno = Paul [4] => | titul = Anarchism and authority: A Philosophical Introduction to Classical Anarchism [5] => | vydavatel = Ashgate [6] => | místo = Aldershot [7] => | rok = 2007 [8] => | isbn = 0754661962 [9] => | strany = 53 [10] => | jazyk = angličtina [11] => }}{{Citace elektronické monografie | autor = The Anarchist FAQ Editorial Collective | titul = An Anarchist FAQ | url = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq | datum vydání = 2009-06-18 | datum přístupu = 2017-05-22 | kapitola = Section A: What is Anarchism? | url kapitoly = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq-02-17 | jazyk = anglicky}} Spolu s [[Libertariánský marxismus|libertariánským marxismem]] tak představuje jeden ze dvou hlavních proudů [[Libertariánský socialismus|libertariánského socialismu]].{{Citace elektronické monografie [12] => | příjmení = Chomsky [13] => | jméno = Noam [14] => | titul = Government in the Future [15] => | url = https://chomsky.info/government-in-the-future/ [16] => | vydavatel = [17] => | místo = New York [18] => | datum vydání = 1970 [19] => | datum přístupu = [20] => }}{{Citace elektronické monografie [21] => | titul = A libertarian Marxist tendency map [22] => | url = http://libcom.org/library/libertarian-marxist-tendency-map [23] => | vydavatel = libcom [24] => | datum vydání = 2005-10-27 [25] => | datum přístupu = [26] => }} [27] => [28] => Anarchisté odmítají [[politická moc|politickou moc]] a [[Centralismus|centralizaci]], usilují tedy o omezování a nahrazení vnucené [[stát]]ní moci a institucí dobrovolnými organizačními strukturami. Donucování z pozice [[moc]]i je vnímáno jako překážka lidské [[svoboda|svobody]].{{Citace elektronické monografie | autor = The Anarchist FAQ Editorial Collective | titul = An Anarchist FAQ | url = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq | datum vydání = 2009-06-18 | datum přístupu = 2017-05-22 | kapitola = A.1 What is anarchism? | url kapitoly = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq-02-17 | jazyk = anglicky}} Všechny [[anarchistické směry]] s výjimkou [[Anarchokapitalismus|anarchokapitalismu]] usilují o překonání [[kapitalismus|kapitalismu]]. Ten, jakožto systém založený na [[Soukromé vlastnictví|soukromém vlastnictví]] [[Výrobní prostředek|výrobních prostředků]], z podstaty vytváří [[Hierarchie|hierarchii]] mezi vlastníkem výrobních prostředků a jeho podřízenými (zaměstnanci), kvůli čemuž není kompatibilní s anarchismem a jeho vizí společnosti bez hierarchie, nadvlády a nerovnosti{{Citace periodika [29] => | příjmení = Funnell [30] => | jméno = Warwick [31] => | titul = Accounting and the Virtues of Anarchy [32] => | periodikum = Australasian Accounting, Business and Finance Journal [33] => | datum vydání = 2007-01-01 [34] => | ročník = 1 [35] => | číslo = 1 [36] => | strany = 18–27 [37] => | issn = 1834-2019 [38] => | doi = 10.14453/aabfj.v1i1.2 [39] => | url = https://ro.uow.edu.au/aabfj/vol1/iss1/2 [40] => | datum přístupu = 2020-10-19 [41] => }}{{Citace elektronického periodika [42] => | titul = Anarchist economic practices in a ‘capitalist’ society: Some implications for organisation and the future of work {{!}} ephemera [43] => | periodikum = www.ephemerajournal.org [44] => | url = http://www.ephemerajournal.org/contribution/anarchist-economic-practices-%E2%80%98capitalist%E2%80%99-society-some-implications-organisation-and [45] => | datum přístupu = 2020-10-19 [46] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211115205823/http://www.ephemerajournal.org/contribution/anarchist-economic-practices-%E2%80%98capitalist%E2%80%99-society-some-implications-organisation-and [47] => | datum archivace = 2021-11-15 [48] => }} – tj. [[anarchie]].Ladislav Ulbricht: [http://is.muni.cz/th/90475/pedf_m/diplomka.doc Anarchismus] , Diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Pedagogická fakulta, Brno 2009 Tato společnost není chaotická, ale organizovaná na principu [[federalismus|federalismu]] v [[decentralizace|decentralizovaných]] [[samospráva|samosprávně]] organizovaných jednotkách vzniklých na základě dobrovolně přijímaného [[přirozené právo|přirozeného]] a [[zvykové právo|zvykového práva]]. Výrobní prostředky by v této společnosti byly [[Společné vlastnictví|vlastněny společně]] a řízeny decentralizovaně skrze [[odbory]], [[Samospráva pracujících|samosprávy pracujících]], [[Družstvo|družstva]], [[Obec|obce]] a [[Komuna|komuny]], což oponuje jak myšlence ekonomiky řízené státem (''[[státní socialismus]]''), tak trhem.{{Citace periodika [49] => | příjmení = Long [50] => | jméno = Roderick T. [51] => | titul = Toward a Libertarian Theory of Class [52] => | periodikum = Social Philosophy and Policy [53] => | datum vydání = 1998 [54] => | ročník = 15 [55] => | číslo = 2 [56] => | strany = 305 [57] => | doi = 10.1017/S0265052500002028 [58] => | url = http://praxeology.net/libclass-theory-part-1.pdf [59] => }} Anarchisté tvrdí, že lidská pospolitost je schopna sebeřízení, seberegulace a správy bez vnuceného [[právní řád|právního řádu]] ve formě [[zákon]]ů. [60] => [61] => == Etymologie == [62] => Výraz anarchismus je odvozený z [[Řečtina|řeckého]] slova ἀναρχος, ''anarchos'', znamenající bez vládců,{{Citace elektronické monografie [63] => | příjmení = [64] => | jméno = [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary [67] => | url = http://www.merriam-webster.com/dictionary/anarchy [68] => | datum vydání = [69] => | datum aktualizace = [70] => | datum přístupu = 2009-02-17 [71] => | vydavatel = [72] => | místo = [73] => | jazyk = anglicky [74] => }}{{Citace elektronické monografie [75] => | příjmení = Liddell [76] => | jméno = Henry [77] => | odkaz na autora = Henry Liddell [78] => | příjmení2 = Scott [79] => | jméno2 = Robert [80] => | odkaz na autora2 = Robert Scott [81] => | titul = A Greek-English Lexicon [82] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3D%237439 [83] => | datum vydání = [84] => | datum aktualizace = [85] => | datum přístupu = 2009-02-17 [86] => | vydavatel = [87] => | místo = [88] => | jazyk = anglicky [89] => }} složeného z předpony ἀν-, ''an-'', znamenající bez a ἄρχή, ''archos'', znamenající [[Panovník|vládce]] či vůdce.{{Citace elektronické monografie [90] => | příjmení = Liddell [91] => | jméno = Henry [92] => | odkaz na autora = Henry Liddell [93] => | příjmení2 = Scott [94] => | jméno2 = Robert [95] => | odkaz na autora2 = Robert Scott [96] => | titul = A Greek-English Lexicon anarchy - Definition from the Merriam-Webster Online Dictionary [97] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/cgi-bin/ptext?doc=Perseus%3Atext%3A1999.04.0057%3Aentry%3D%2315894 [98] => | datum vydání = [99] => | datum aktualizace = [100] => | datum přístupu = 2009-02-17 [101] => | vydavatel = [102] => | místo = [103] => | jazyk = anglicky [104] => }} Výraz „anarchia“ pak znamená stav bez ([[útlak|utlačovatelské]]) autority. Kořeny tohoto pojmu se nalézají u buddhistického myšlení, antického Řecka nebo z časů anglické občanské války.{{Citace monografie|příjmení = Heywood|jméno = Andrew|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Politické ideologie|vydání = |vydavatel = Eurolex Bohemia|místo = Praha|rok = 2005|počet stran = 339|strany = |isbn = 80-86861-71-6}} [105] => [106] => == Dějiny == [107] => [108] => === Předchůdci === [109] => Nejranější anarchistické myšlenky lze nalézt v díle [[taoismus|taoistického]] filosofa [[Lao-c']]. Za předchůdce anarchismu je také považován [[Petr Chelčický]], jeho učení má blízko ke [[křesťanský anarchismus|křesťanskému anarchismu]], jenž rozvinul především [[Lev Nikolajevič Tolstoj]]. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] měli blízko anarchismu tzv. [[zběsilí]] (enragés). Podle [[Petr Kropotkin|Petra Kropotkina]] byl [[William Godwin]] prvním myslitelem, který zformuloval politickou a ekonomickou koncepci anarchismu.{{Citace elektronické monografie [110] => | příjmení = Kropotkin [111] => | jméno = Petr [112] => | odkaz na autora = Petr Kropotkin [113] => | titul = „Anarchism“ [114] => | url = http://dwardmac.pitzer.edu/Anarchist_Archives/kropotkin/britanniaanarchy.html [115] => | datum vydání = 1910 [116] => | datum přístupu = 2012-08-23 [117] => | vydavatel = [[The Encyclopædia Britannica]] [118] => | jazyk = angličtina [119] => }} Dalšími mysliteli anarchismu jsou [[Pierre-Joseph Proudhon|Proudhon]], [[Michail Alexandrovič Bakunin|Bakunin]], [[Petr Kropotkin|Kropotkin]] a další. Ti dali anarchismu základní principy a to: sebeorganizaci, vzájemnou pomoc a dobrovolné sdružování.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Graeber [121] => | jméno = David [122] => | příjmení2 = [123] => | jméno2 = [124] => | titul = Fragmenty anarchistické antropologie [125] => | vydání = [126] => | vydavatel = Tranzit [127] => | místo = Praha [128] => | rok = 2012 [129] => | počet stran = 100 [130] => | strany = [131] => | isbn = 978-80-87259-19-1 [132] => }} Byli názoru, že člověk může být sobecký a zkažený, ale dokáže spolupracovat s ostatními. Anarchisté považují násilí za nepřijatelné a snaží se jej vyvarovat, i když se najdou skupiny anarchistů, kteří se hlásí k různým teroristickým činům. [133] => [134] => Hlavní příčinou je odmítání státu, což znamená odmítnout vnucenou vládu a zákony. Anarchismus dává přednost zřízení bez státní společnosti, kde si je každý roven a smlouvy vznikají na základě dobrovolných dohod. [135] => [136] => Anarchisté často hlásali hesla, která sepsal [[Jean-Jacques Rousseau|J. J. Rousseau]] ve svém prvním pojednání O společenské smlouvě: „Člověk se narodil jako svobodný, ale všude je v okovech.“{{Citace monografie|příjmení = Rousseau|jméno = Jean-Jacques|příjmení2 = |jméno2 = |titul = O společenské smlouvě, neboli, O zásadách státního práva|vydání = Reprint původního vydání z roku 1949|vydavatel = Dobrá Voda: Alex Čeněk|místo = |rok = 2002|počet stran = 157|strany = | isbn = 80-86473-10-4}} Díky tomu chápali společenský řád jako něco, co vzniká spontánně a k tomu nejsou potřeba práva a pořádek. [137] => [138] => === Politické a sociální hnutí === [139] => Anarchismus jako svébytné sociální hnutí a [[Světový názor|světonázor]] se formoval až od 40. let 19. století zejména ve [[Francie|Francii]], [[Itálie|Itálii]] či [[Španělsko|Španělsku]] v souvislosti s kapitalistickou průmyslovou revolucí a sebeorganizováním pracující třídy za účelem zlepšení životních podmínek a finálně společenské změny. Prvním člověkem, kterým se nazval anarchistou, byl Francouz [[Pierre-Joseph Proudhon]].{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Mikolášová | jméno = Darina | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | titul = Anarchismus a kultura | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120064865 | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Martin Matějů | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 124 | strany = 9 | datum přístupu = 2017-11-26}} Anarchisté, zejména [[Michail Alexandrovič Bakunin]] a [[marxismus|marxisté]] v čele s [[Karl Marx]]em tvořili [[První internacionála|První internacionálu]]. Anarchistickou sekcí byla [[Jurská federace]]. Marxisté požadovali centralizaci, anarchisté decentralizaci a odmítali [[Autoritarismus|autoritářství]]. Anarchisté byli posléze vyloučení a 1. internacionála zanikla. [140] => [141] => Roku [[1886]] se během stávky chicagských dělníků za [[osmihodinový pracovní den]] udál [[Haymarketský masakr]] a následná poprava anarchistů odsouzených za [[konspirace|konspiraci]]. Další popravy anarchistů ve Spojených státech amerických se uskutečnily ve [[1920–1929|20. letech 20. století]] v rámci soudního procesu známému jako [[aféra Sacco-Vanzetti]]. [142] => [143] => Na konci [[19. století]] a začátku [[20. století]] se taktikou anarchismu stala mimo jiné [[propaganda činem]], [[terorismus|teroristické]] akce proti státním reprezentantům za účelem vybuzení mas k povstání. Anarchisté v rámci propagandy činem provedli úspěšné atentáty na italského krále [[Umberto I.|Umberta I.]], rakouskou císařovnu [[Alžběta Bavorská|Alžbětu Bavorskou]], amerického prezidenta [[William McKinley|Williama McKinleyho]], řeckého krále [[Jiří I. Řecký|Jiřího I.]] a československého ministra financí [[Alois Rašín|Aloise Rašína]].{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mareš | jméno = Miroslav | titul = Extremismus v ČR: Anarchismus a autonomové | url = https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/19115/EXTREMISMUS-V-CR-ANARCHISMUS-A-AUTONOMOVE.html/ | vydavatel = Národní ústav pro vzdělávání | datum vydání = 2014-09-10 | datum přístupu = 2017-11-25}}{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Mikolášová | jméno = Darina | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy | titul = Anarchismus a kultura | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120064865 | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Martin Matějů | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 124 | strany = 51 | datum přístupu = 2017-11-26}} [144] => [145] => Po první světové válce se anarchisté vyhranili vůči rostoucímu vlivu [[fašismus|fašismu]] a značná část anarchistů odmítla [[bolševismus]], zatímco jiní se se sovětskou skutečností smířili ([[panarchismus]]){{doplňte zdroj}}. Během [[Španělská občanská válka|občanské války ve Španělsku]] se na území s převládajícím anarchistickým společenským vlivem ([[Katalánsko]], [[Aragonie]] a část [[Valencie]]) proběhla [[sociální revoluce]], do které se zapojilo mnoho set tisíc lidí. Po kolapsu republikánské vlády, neschopné postavit se na odpor puči skupiny generálů v čele s F. Frankem, anarchisté, anarchosyndikalisté a jejich spojenci postavili několik dobrovolnických miličních jednotek v síle tří divizí, které spolu s jednotkami levicových sil řadu měsíců držely frontový úsek mezi francouzskou hranicí a oblastí Teruelu. V zázemí pak proběhla sociální transformace, kdy většina ekonomiky včetně infrastruktury byla kolektivizována pracujícími na základě již existujících odborových struktur – především anarchosyndikalistické [[Confederación Nacional del Trabajo|Národní konfederace práce (CNT)]], mající v roce [[1936]] přibližně 1 500 000 členů. [146] => [[Soubor:Uroligheder3.jpg|vlevo|náhled|[[Legitimita]] užívání [[násilí]] v politickém boji proti státu i proti kapitalismu je jedním z diskutovaných bodů anarchistické filosofie.]] [147] => [148] => Anarchistická Ukrajina, známá jako [[Machnovščyna]], [[Nestor Machno|Nestora Machna]], která existovala cca mezi léty [[1917]]–[[1921]] na východě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], kolem městečka [[Huljajpole]]. Anarchistická Ukrajina svobodných rolníků byla brutálně rozdrcená [[Rusko|ruskými]] [[Bolševici|bolševiky]], se kterými předtím potřela armády [[Bělogvardějci|Bílých]]. [149] => [150] => Levicoví anarchisté odmítají „státní socialismus“ [[Východní blok|Východního bloku]] a dalších zemí, považují ho za [[státní kapitalismus]], který chápou jako posun od soukromého kapitalisty ke státu, který je jediným zaměstnavatelem a kapitalistou.{{Citace elektronické monografie [151] => | titul = H.3 What are the myths of state socialism? [152] => | url = http://theanarchistlibrary.org/HTML/The_Anarchist_FAQ_Editorial_Collective__An_Anarchist_FAQ__09_17_.html#toc25 [153] => | datum vydání = [154] => | datum aktualizace = [155] => | datum přístupu = 2009-11-16 [156] => | vydavatel = [[An Anarchist FAQ]] [157] => | jazyk = anglicky [158] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110709140629/http://theanarchistlibrary.org/HTML/The_Anarchist_FAQ_Editorial_Collective__An_Anarchist_FAQ__09_17_.html#toc25 [159] => | datum archivace = 2011-07-09 [160] => | nedostupné = ano [161] => }} [162] => [163] => === Anarchismus v Česku === [164] => {{Podrobně|Anarchismus v Česku}} [165] => Významný vliv měl v českých zemích anarchokomunismus, který reprezentovali např. [[Bohuslav Vrbenský]] nebo [[Stanislav Kostka Neumann]]. [166] => [167] => ==== Manifest českých anarchistů ==== [168] => Myšlenka formulace manifestu vznikla na sjezdu osmnácti anarchistických organizací, které existovaly na území Čech. Konference se konala v roce 1896 a dala za cíl vznik manifestu jako společného anarchistického stanoviska. Tento manifest měl být nečekanou proklamací a měl sloužit jako shrnutí již existujících postojů.{{Citace monografie|příjmení = Václav|jméno = Tomek|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Český Anarchismus a jeho publicistika 1880 – 1925|vydání = |vydavatel = Filosofia, nakladatelství Filosofického ústavu|místo = Praha|rok = 2002|počet stran = 573|strany = |isbn = 80-7007-165-6}} Toto dílo mělo ucelovat myšlenky formulující se od poloviny 19. století, avšak narazilo na cenzurní zákony, které text zkrátily na polovinu.  [169] => [170] => Manifest hlásal vyčlenění se od české sociální demokracie a nástup vlastního proudu. Anarchisté v manifestu odmítají politickou organizaci proletariátu, která stála proti dosažení svobody jedince. Manifest klade důraz na rozvoj osobní svobody individua a na zachování jeho svébytnosti. Základní myšlenkou manifestu je: „Svobodu vidíme jen, kde není autorit – v anarchii.“ Tímto manifestem se český anarchismus potvrdil jako samostatný proud a položil základy pro další vývoj a tvorbu.  [171] => [172] => ==== Anarchismus v české literatuře ve 20. století ==== [173] => Anarchismus se v české literatuře objevuje na přelomu 19. a 20. století. Autoři se sdružují okolo časopisu [[Nový kult]], jehož šéfredaktorem je S. K. Neumann. Tito autoři se vyčleňují vůči jinému českému směru a to proti české dekadenci. Společnými znaky anarchistických autorů jsou pohrdání soudobou společností, odmítání politického systému a odpor k autoritám. Autoři též vedou tulácký či bohémský život, při kterém kladou především důraz na svobodu jedince, spravedlivou společnost a antimilitarismus. Na začátku století jde o velice radikální směr, avšak okolo roku 1910 se autoři usazují a vydávají se na cestu „klidnější poezie“. [174] => [175] => ===== Karel Toman ===== [176] => {{Podrobně|Karel Toman}} [177] => [178] => Procestoval celou Evropu jako tulák, usadil se v Praze, kde se věnoval tvorbě. Mezi nejvýznamnější básnickou sbírku patří „Torzo života“ – zde popisuje zážitky ze svých tuláckých let.{{Citace monografie|příjmení = Mukařovský|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Dějiny české literatury. IV. Literatura od konce 19. století do roku 1945|vydání = |vydavatel = Victoria Publishing|místo = Praha|rok = 1995|počet stran = 714|strany = |isbn = 80-85865-48-3}} [179] => [180] => ===== Fráňa Šrámek ===== [181] => {{Podrobně|Fráňa Šrámek}} [182] => [183] => Studoval v Písku, poté práva v Praze. Byl vězněn za účast na demonstracích, byl až radikálně antimilitaristický, avšak byl povolán na bojiště 1. světové války. Básnická sbírka „[[Modrý a Rudý]]“ symbolizuje v modré barvě barvu uniformy a oproti tomu rudý je odpor a anarchistický vzdor. [184] => [185] => == Současný anarchismus == [186] => Současný anarchismus se zapojuje do [[antifa]]šistického hnutí, [[ekologické hnutí|ekologických hnutí]] a do anarchosyndikalistických a radikálních [[odborové hnutí|odborových hnutí]]. [187] => [188] => Anarchismus sehrál důležitou úlohu v myšlenkovém světě umění a některých subkultur, jako byl například [[punk]]/[[hardcore]], [[hippies]], literárních hnutí, jako byli například [[beat generation]], [[anarchističtí buřiči|generace českých buřičů]] a [[kyberpunk]]. Svými anarchistickými názory je známý také americký lingvista [[Noam Chomsky]].{{Citace monografie [189] => | příjmení = Chomsky [190] => | jméno = Noam [191] => | titul = Chomsky on Anarchism [192] => | url = https://archive.org/details/chomskyonanarchi00chom [193] => | vydavatel = [[AK Press]] [194] => | místo = [195] => | rok = 2005 [196] => | isbn = [197] => | kapitola = [198] => | strany = [https://archive.org/details/chomskyonanarchi00chom/page/n5 5] [199] => | jazyk = anglicky [200] => }} [201] => [202] => Moderní anarchisté vycházejí často z náboženství [[Taoismus|taoismu]] nebo [[Zenový buddhismus|zenového buddhismu]], které nabízí hodnoty tolerance a přirozené harmonie. I díky velkým příznivcům anarchismu se tomuto směru nedostalo k transformaci k významnému politickému hnutí. Anarchismus ovlivňuje stále častěji aktuální politickou pravici a levici svými myšlenkami. Levice se snaží o naplnění lidské svobody a to díky akcím nebo protestům. Pravice taktéž zdůrazňuje svobodu jednotlivce a lze ji získat jen díky tržní konkurenci. Anarchismus se zaměřuje na témata jako jsou znečištění, ničení životního prostředí, globální nerovnost nebo genderovou nerovnost. Těmito tématy se zajímají i antikapitalistická nebo antiglobalizační hnutí. [203] => [204] => V polovině 20. století [[Murray Rothbard]] definoval pojem [[anarchokapitalismus]], který vychází z [[Rakouská škola|rakouské ekonomické školy]], [[Klasický liberalismus|klasického liberalismu]] a amerického individualistického anarchismu 19. století. [205] => [206] => Na začátku 90. let 20. století popsal [[Timothy C. May]] svou vizi [[Kryptoanarchismus|kryptoanarchismu]], který prostřednictvím moderních technologií kryptografie a počítačových sítí, umožní lidem přímou komunikaci a [[Směna|směnu]] bez zásahu státu. [207] => [208] => == Anarchistické směry == [209] => [[Soubor:Anarchy-symbol.svg|náhled|[[Symbolika anarchismu|Symbol anarchismu]] – A v kruhu]] [210] => [211] => === Anarchoindividualismus === [212] => {{Podrobně|Anarchoindividualismus}} [213] => [[Anarchoindividualismus]], kterému položili základy Angličan [[William Godwin]] a Němec [[Max Stirner]], propagující vyhraněný [[egoismus]] proti respektu z [[Morálka|morálky]], státu či [[Bůh|Boha]], resp. celkové společenské struktury. V [[Spojené státy americké|USA]] byl anarchoindividualismus rozvíjen [[Lysander Spooner]]em, [[Benjamin Tucker|Benjaminem Tuckerem]] a [[Josiah Warren]]em. Tento směr se k důležitosti osvícenského rozumu. Jejím základem je suverenita jednotlivce. Jeho stoupenci vycházejí z krajního klasického liberalismu, kde platí, že jedinec je lidská bytost, která má absolutní a neomezenou moc. [214] => [215] => I tak ale dochází k určitým rozporům mezi krajním liberalismem a anarchoindividualismem. Například anarchisté věří, že jednotlivci dokážou žít v harmonii a dostatku všeho, aniž by museli mít společnost, která by dohlížela a zároveň chránila před jinými jednotlivci. Dále věří, že anarchisté dokážou společně žít a pracovat a konflikty by neřešili násilím, ale smírem. Zatím co liberálové jsou toho názoru, že moc vlády mohou udržet jen díky vytvářením dalších institucí, že konané volby nutí vládu k odpovědnosti, atd. Tyto myšlenky anarchisté odmítají. Jsou toho názoru, že všechny zákony ať už demokratické, diktátorské nebo jiné, omezuji svobodu jedince. [216] => [217] => === Anarchomutualismus === [218] => [[Soubor:Proudhon-children.jpg|vpravo|náhled|Proudhon a jeho děti
obraz [[Gustave Courbet|Gustava Courbeta]]]] [219] => {{Podrobně|Mutualismus (ekonomie)}} [220] => Dalším anarchistickým směrem je [[Mutualismus (ekonomie)|mutualismus]], stojící mezi anarchoindividualismem a anarchokolektivismem, vychází z názorů Francouze [[Pierre-Joseph Proudhon|P. J. Proudhona]] (známý citátem „[[vlastnictví je krádež]]“). Společenský řád by měl být dle mutualistů řešen na ekonomické bázi spravedlivé směny. Umožňuje tedy spravedlivou směnu, díky které skupiny a osoby mohou smlouvat. Ty pak dále mohou obchodovat se zbožím, aniž by usilovali o zisk a vykořisťovali by. Ideolog Pierre-Joseph Proudhon se často řídil americkými individualisty, zejména Josiahem Warrenem, a dál základy tomuto směru. Dalším z čeho vycházel, byly malé obce rolníků nebo švýcarští hodináři, kteří tradičně spravovali své potřeby vzájemnou spoluprací. [221] => [222] => === Anarchokolektivismus === [223] => {{Podrobně|Anarchokolektivismus}} [224] => Vedle anarchoindividualismu se prosadil [[anarchokolektivismus]], propagující vytváření svobodných kolektivů se společnými výrobními prostředky (dělnické komuny). Představitelem kolektivistického anarchismu byl především [[Michail Alexandrovič Bakunin|Michail Bakunin]]. V otázce centrálního řízení se dostal do rozporu s [[Karl Marx|Karlem Marxem]], Bakuninovy a Marxovy tábory pak zápasily o rozhodující vliv v rámci [[První internacionála|První internacionály]], což vyústilo v její rozpad. [225] => [226] => Anarchokolektivisté vycházejí z toho, že člověk musí se společnosti spolupracovat. Kořeny najdeme v socialismu. Snaží se pracovat pro společné dobro, než aby každý pracoval na individuálním sobectví. Snaží se dospět k tomu, čemu říkal Kropotkin „vzájemná pomoc“. Tento směr zásadně odmítá kapitalismus, který považují za vykořisťování a hierarchickou nespravedlnost. [227] => [228] => === Anarchokomunismus === [229] => [[Soubor:Kropotkin PA.jpg|náhled|vpravo|Petr Kropotkin, jeden z výrazných teoretiků anarchokomunismu.]] [230] => {{Podrobně|Anarchokomunismus}} [231] => Tento směr zaujímá svou nejradikálnější podobu. Hlásá, že lidé by měli žit pospolu a v komunách. Lidé by měli pracovat pro blaho všech a bohatství komun patří každému stejně. [[Petr Kropotkin]] byl nejviditelnějším teoretikem a představitelem [[Anarchokomunismus|anarchokomunismu]], de facto prvního uceleného anarchistického světonázoru. Ve svých dílech jako ''Dobývání chleba'', ''Pole, továrny a dílny'' nebo ''Pospolitost – vzájemná pomoc'', jako první zřetelně a srozumitelně načrtl podobu budoucí anarchistické společnosti. Dále tvrdil, že v městských státech jako bylo antické Řecko se vzájemné pomoci dařilo, avšak v nynějších kapitalistických státech založených na konkurenci se nedaří a současně ohrožují další vývoj lidského druhu. Hnutí tudíž obdivuje obce typu středověkých městských států nebo rolnické obce. Byli toho názoru, že každá komuna bude soběstačná a bude mít svůj společný majetek. [232] => [233] => Úlohy komun si můžeme rozdělit do třech části. První je, že společný majetek zamezí budoucímu sobectví a vykořisťování. Za druhé do komun se přijímá na základě přímé demokracie. Ta může proběhnou jen díky vysoké účasti lidí a politické rovnosti. Za třetí, komuny jsou menší obce, které díky tomu lépe zvládají vzájemné interakce mezi spoluobčany. [234] => [235] => === Anarchosyndikalismus === [236] => {{Podrobně|Anarchosyndikalismus}} [237] => Teorie syndikalismu vychází z myšlenek socialismu a zjednodušovala pojetí třídního boje. Jejich teorie byla taková, že lidé, kteří jsou vykořisťování, a to dělníci a rolníci, se musí spojit a bránit  tzv. syndikátem neboli sdružením, které se bude snažit o lepší pracovní podmínky, zvýšení mzdy a kratší pracovní dobu. Tato teorie byla občas velice zmatená, ale i tak lákala ostatní anarchisty, kteří chtěli šířit myšlenky masám lidí. Díky tomu vznikly dva směry syndikalismu. První směr byl ten, že odmítali politiku. Tu pokládali za obsahově korumpující a dělníci by měli svou moc uplatňovat pomocí různých bojkotů, stávek nebo sabotáží. Za druhé anarchisté spatřovali v syndikátech budoucí decentralizovanou společnost bez jakékoli hierarchie. Někteří kolektivističtí anarchisté obhajovali roli odborových svazů, ve kterých by mohla organizovaná pracující třída přistoupit k revoluci, které by předcházela generální stávka, paralyzující chod kapitalistické společnosti. Tito anarchisté se nazývají [[Anarchosyndikalismus|anarchosyndikalisté]]. V roce 1922 se na berlínském kongresu spojili do [[Mezinárodní asociace pracujících]] (MAP), navazující na Bakuninskou sekci I. Internacionály. MAP existuje dodnes a má členské sekce ve více než 15. zemích.{{Citace elektronické monografie [238] => | titul = IWA Sections [239] => | url = http://www.iwa-ait.org/?q=sections [240] => | datum vydání = [241] => | datum aktualizace = [242] => | datum přístupu = 2009-10-6 [243] => | vydavatel = [[Mezinárodní asociace pracujících]] [244] => | jazyk = [245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100103120450/http://www.iwa-ait.org/?q=sections [246] => | datum archivace = 2010-01-03 [247] => | nedostupné = ano [248] => }} [249] => [250] => === Anarchoprimitivismus === [251] => {{Podrobně|Anarchoprimitivismus}} [252] => Anarchoprimitivismus je anarchistická kritika původu a vývoje civilizace. Primitivisté tvrdí, že změna z lovecko-sběračské k zemědělské formě obživy přinesla s sebou společenskou stratifikaci, násilné ovládání lidí a vzájemné odcizení. Řešením je podle primitivistů návrat k předmoderním prvkům způsobu života skrze de-industrializaci, zrušení specializace a dělby práce, opuštění od technologie i zrušení povinného státem oktrojovaného systému vzdělání. [253] => [254] => === Anarchokapitalismus === [255] => [[Soubor:MurrayBW.jpg|náhled|vpravo|[[Murray Rothbard]], zakladatel anarchokapitalismu.]] [256] => {{Podrobně|Anarchokapitalismus}} [257] => Anarchokapitalismus je syntézou anarchismu a [[laissez faire]], to znamená volného trhu bez jakýchkoliv státních zásahů. Anarchokapitalisté prosazují právo na soukromé vlastnictví a právo svůj majetek a svou práci dobrovolně směňovat s jinými lidmi. Na rozdíl od jiných směrů anarchismu vidí [[kapitalismus]] jako nejsvobodnější ekonomické uspořádání, ve kterém nedochází k donucení. [258] => [259] => Díky tržnímu hospodářství ve 2. polovině 20. století přišly i radikálnější názory ze všech politických stran. Anarchisté tohoto směru jsou názoru, že lidské potřeby uspokojí samotný trh. Byli toho názoru, že ziskové bezpečnostní agentury budou poskytovat lepší služby, než například dnešní policie. Za nejdůležitější však považují to, že smlouvy se soukromými agenturami se budou uzavírat zcela dobrovolně. A jediné, co je bude regulovat, budou neosobní tržní síly. Tento směr se stal základní tvorbou pro několik států, zejména pro USA. Tam už funguje několik soukromých věznic nebo ve Spojeném království se hojně využívají soukromé bezpečnostní služby, které jsou známé jako “sousedské hlídky”. [260] => [261] => === Anarchopacifismus === [262] => {{Podrobně|Anarchopacifismus}} [263] => Mnoho anarchistů podporuje tzv. propagandu činem a násilné revoluce za účelem dosažení svých cílů. Pro ostatní naopak násilí odporuje jejich přesvědčení a považují ho za chybné. Z morálního hlediska shledávají jakoukoli formu agrese za nepřijatelnou. Na této bázi je založen anarchopacifismus.{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.ppu.org.uk/e_publications/dd-trad8.html#anarch%20and%20violence}} [264] => [265] => Anarchopacifismus stojí zásadně proti militarismu a násilí. Dokonce i v boji proti státu odsuzuje používání zbraní. Hlavní uskupení, zastávající tuto myšlenku, jsou protiválečné hnutí a anti-nukleární hnutí.{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://monthlyreview.org/2001/09/01/anarchism-and-the-anti-globalization-movement/}} [266] => [267] => === Náboženské směry === [268] => Anarchismus je [[Antiklerikalismus|antiklerikální]] hnutí. Zřetelně se však vytvořily náboženské anarchistické směry, [[buddhistický anarchismus]], [[křesťanský anarchismus]] nebo [[anarchopaganismus]]. [269] => [270] => == Příklady anarchistických společností == [271] => Piarrové, kteří žijí u přítoku Orinoka, si zakládají na mimořádné individuální svobodě a autonomii. Snaží se, aby žádný z jejich členů nikdy nepodléhal druhému. Dbají na to, ať nikdo z nich nezíská přístup ke kontrole ekonomických zdrojů, čím by mohl začít ovládat ostatní. [272] => [273] => Tivové, kteří žijí kolem řeky Benue ve střední Nigérii, žijí hierarchickým uspořádáním, např. si muži propůjčují právo na plodnost u tamních dívek. Ani zde neuvidíme žádné větší politické uskupení. Jakákoli snaha založit směr, který by měl ovládat ostatní, ihned Tivové zakázali. [274] => [275] => === Revoluční jednání podle anarchistů === [276] => Je to jakékoli kolektivní jednání, které odmítá nadvládu nebo nashromážděnou moc. Nicméně nejde o jednorázovou revoluci, která musí nadvládu strhnout a nastolit svá vlastní pravidla.{{Citace elektronické monografie | autor = The Anarchist FAQ Editorial Collective | titul = An Anarchist FAQ | url = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq | datum vydání = 2009-06-18 | datum přístupu = 2017-08-27 | kapitola = A.2.7 Why do anarchists argue for self-liberation? | url kapitoly = https://theanarchistlibrary.org/library/the-anarchist-faq-editorial-collective-an-anarchist-faq-02-17#toc15 | jazyk = anglicky}} Jde o komunitu, která se vyvaruje těmto nezbytným zásadám. [277] => [278] => === Antiglobalizační hnutí === [279] => Nejedná se o čistě anarchistické hnutí, avšak stále častěji si zakládá na převzatých prvcích z anarchismu. K otázce globalizace si stojí za tím, že je potřeba odstranit národní státy a to znamená odstranění národních hranic. [280] => [281] => == Citát == [282] => ''„Především pokud se týče slova anarchism ''(sic)'', buď vzpomenuto, že to znamená bezvládí; soustava, která neuznává vlády, především vlády státní, ale pak ani náboženské, hospodářské, zkrátka žádné vlády, autority. (Francouz Proudhon slovo anarchism rozšířil.)“'' (T. G. Masaryk: Ideály humanitní)MASARYK, Tomáš Garrigue a NAVRÁTIL, Josef, ed. Ideály humanitní; Problém malého národa; Demokratism v politice. 2. vyd. v Melantrichu. Praha: Melantrich, 1990. 127 s. Vybrané spisy / Tomáš Garrigue Masaryk; sv. 1. ISBN 80-7023-036-3. S. 27. [283] => [284] => == Odkazy == [285] => [286] => === Reference === [287] => [288] => [289] => === Literatura === [290] => * KŘIVSKÝ, Petr. Jedinec versus stát. Historické a sociální kořeny anarchismu. ''Historický obzor'', 1995, 6 (2), s. 31–36. [291] => * {{Citace monografie [292] => | příjmení = Tomek [293] => | jméno = Václav [294] => | odkaz na autora = Václav Tomek [295] => | příjmení2 = Slačálek [296] => | jméno2 = Ondřej [297] => | odkaz na autora2 = Ondřej Slačálek [298] => | rok = 2006 [299] => | titul = Anarchismus : svoboda proti moci [300] => | vydavatel = Vyšehrad [301] => | místo = Praha [302] => | počet stran = 669 [303] => | isbn = 80-7021-781-2 [304] => }} [305] => * {{Citace monografie [306] => | příjmení = Orwell [307] => | jméno = George [308] => | odkaz na autora = George Orwell [309] => | rok = 1991 [310] => | titul = Hold Katalánsku a Ohlédnutí za Španělskou válkou [311] => | vydavatel = Odeon [312] => | místo = Praha [313] => | isbn = 80-207-0311-X [314] => }} [315] => [316] => === Související články === [317] => * [[Symbolika anarchismu]] [318] => * [[Československá anarchistická federace]] [319] => [320] => === Externí odkazy === [321] => * {{Commonscat|Anarchism}} [322] => * {{NK ČR|ph118417|věc=ano}} [323] => * {{Wikislovník|heslo=anarchismus}} [324] => * {{Otto|heslo=Anarchismus}} [325] => * {{cs}} [http://www.afed.cz/ Anarchistická federace] [326] => * {{en}} [http://anarchism.pageabode.com/afaq/index.html An Anarchist FAQ Webpage] – [[An Anarchist FAQ]] [327] => * {{en}} [http://www.gmu.edu/departments/economics/bcaplan/anarfaq.htm Anarchist Theory FAQ] – [[Bryan Caplan]] [328] => * {{en}} [http://dwardmac.pitzer.edu/Anarchist_Archives/ Anarchy Archives] – [[Anarchy Archives]] [329] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20161207170902/http://www.infoshop.org/ Infoshop.org, online collection of news and information about anarchism] [330] => * {{en}} [http://theanarchistlibrary.org/ The Anarchist Library] [331] => [332] => {{ideologie}} [333] => {{Autoritní data}} [334] => {{Portály|Politika}} [335] => [336] => [[Kategorie:Anarchismus| ]] [337] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [338] => [[Kategorie:Sociální filozofie]] [] => )
good wiki

Anarchismus

Anarchismus je politická ideologie usilující o nastolení anarchie, tedy bezvládí. Anarchisté často odmítají sociální, ekonomické a politické hierarchie a jiné formy nadvlády člověka nad člověkem (např.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Petr Kropotkin','Pierre-Joseph Proudhon','Michail Alexandrovič Bakunin','První internacionála','socialismus','William Godwin','kapitalismus','křesťanský anarchismus','anarchie','Karl Marx','Španělsko','decentralizace'

Anarchie

Anarchie is the Czech Wikipedia page dedicated to providing information about the concept of Anarchy in the Czech language.

Decentralizace

Kapitalismus

Socialismus

Španělsko