Array ( [0] => 15490975 [id] => 15490975 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anaximandros [uri] => Anaximandros [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - osoba}} [1] => '''Anaximandros''' ([[Řečtina|řecky]]: Ἀναξίμανδρος / ''Anaxímandros''), též '''Anaximandros z Mílétu''', (okolo [[610 př. n. l.]] – okolo [[546 př. n. l.]]) byl [[Starověké Řecko|starořecký]] [[filosof]], představitel tzv. [[Milétská škola|mílétské školy]]. Spolu se svým učitelem [[Thalés z Milétu|Thalétem]] patří k zakladatelům [[filosofie]] jako samostatné vědy. [2] => [3] => Je po něm pojmenován [[Měsíc|měsíční]] kráter [[Anaximander (kráter)|Anaximander]].[[Antonín Rükl]]: ''Atlas Měsíce'', Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, {{ISBN|80-85277-10-7}}[http://planetarynames.wr.usgs.gov/Feature/254 Crater Anaximander on Moon] Gazetteer of Planetary Nomenclature, [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]], [[United States Geological Survey|USGS]], [[NASA]] {{en}} [4] => [5] => == Život == [6] => O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města [[Milét]]u v [[Malá Asie|Malé Asii]], stejně jako jeho učitel a příbuzný [[Thalés z Milétu|Thalés]] a žák [[Anaximenés]]. Napsal spis o próze či knihu ''O přírodě'' (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší. [7] => [8] => == Apeiron == [9] => Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální [[pralátka|pralátky]] (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského ''neomezena'' (řec. ''[[apeiron]]''); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři [[živel|živly]] a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě ''apeiron''. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků: [10] => :''Ze kterých jest jsoucím věcem vznik, [11] => :''do těchto nastává i zánik, [12] => :''podle nutnosti. [13] => :''Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví, [14] => :''podle pořadí času.''Zlomek B 1 ([[Simplikios]], Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl. [15] => [16] => == Kosmologie a kosmogonie == [17] => [[Soubor:Anaximander.jpg|náhled|Imaginární podobizna Anaximandra na [[vatikán]]ské fresce ''[[Athénská škola]]'' od [[Raffael Santi|Raffaela Santiho]]|upright]] [18] => Anaximandros učil, že [[Země]] je kamenný [[válec]] ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že [[Země]] je samostatné kosmické těleso. Existuje dokonce i zápis, podle kterého pokládal Zemi za kouli.Zlomek A 1 (DL II, 1-2) Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal [[Charles Darwin|Darwinovu]] teorii: [19] => [20] => :''Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.''Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl. [21] => [22] => Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země, neumístil je na nejvzdálenější, ale na nejbližší okruh kolem Země. Vytvořil jednoduchá [[pravidlo|pravidla]] [[gravitace]], [[mapa|mapu]] světa vycházející z babylonských vzorů a [[sluneční hodiny]]. Pochopil sklon [[ekliptika|ekliptiky]] vůči světovému rovníku, rozlišuje gnómón a [[polos]]. [[Mechanika|Mechanicky]] vysvětlil pravidelnost oběhu [[hvězda|hvězd]] a sestavil [[model]] oblohy, kde byla středem [[Země]]. [23] => [24] => == Odkazy == [25] => [26] => === Reference === [27] => [28] => [29] => === Literatura === [30] => * KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. ''Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty.'' Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 663 s. {{ISBN|80-7298-110-2}}. [Kapitola „Anaximandros z Milétu" je na str. 130–183; autor [[Geoffrey Stephen Kirk]].] [31] => * {{Citace monografie [32] => | příjmení = Kočandrle [33] => | jméno = Radim [34] => | rok = 2010 [35] => | titul = Anaximandros z Mílétu [36] => | vydavatel = Pavel Mervart [37] => | místo = Červený Kostelec [38] => | isbn = 978-80-87378-66-3 [39] => | počet stran = 385 [40] => }} [41] => [42] => === Externí odkazy === [43] => * {{Commonscat}} [44] => * {{Wikizdroje|autor=Anaximandros}} [45] => * {{cs}} [http://www.fysis.cz/presokratici/anaximandros.htm Anaximandros] na stránkách [[Zdeněk Kratochvíl|Zdeňka Kratochvíla]] [46] => * {{en}} [http://www.iep.utm.edu/a/anaximan.htm Anaximandros] – heslo v ''Internet Encyclopedia of Philosophy'' [47] => * {{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=1911 Encyclopædia Britannica/Anaximander}} [48] => [49] => {{Předsókratikové}} [50] => {{Autoritní data}} [51] => [52] => [[Kategorie:Řečtí filozofové]] [53] => [[Kategorie:Předsókratici]] [54] => [[Kategorie:Geografové]] [55] => [[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]] [56] => [[Kategorie:Narození v roce 610 př. n. l.]] [57] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 546 př. n. l.]] [58] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Anaximandros

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','Thalés z Milétu','filosof','Starověké Řecko','546 př. n. l.','610 př. n. l.','Soubor:Anaximander.jpg','Řečtina','Milétská škola','sluneční hodiny','gravitace','polos'

Gravitace

Gravitace je jeden ze základních zákonných principů přírody, který popisuje vzájemné přitažlivé působení mezi hmotnými tělesy.

Polos

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Země