Array ( [0] => 15480477 [id] => 15480477 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Andorra [uri] => Andorra [3] => Location Andorra Europe.png [img] => Location Andorra Europe.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Andorry [3] => | úřední název česky = Andorrské knížectví [4] => | úřední název = Principat d'Andorra [5] => | vlajka = Flag of Andorra.svg [6] => | článek o vlajce = Andorrská vlajka [7] => | znak = Coat of arms of Andorra.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Andorry [9] => | mapa umístění = Location Andorra Europe.png [10] => | rozloha = 468 [11] => | rozlmisto = 178 [12] => | procent vody = 0,26 [13] => | nejvyšší hora = [[Coma Pedrosa]] [14] => | výška nejvyšší hory = 2946 [15] => | počet obyvatel = 81 588 [16] => | obyvmisto = 203 [17] => | obyvatelé aktuální k = 2023 [18] => | hustota = 180 [19] => | hustmisto = 71 [20] => | HDI = 0,858 [21] => | HDIvývoj = růst [22] => | HDIvýše = velmi vysoký [23] => | HDI aktuální k = 2010 [24] => | HDImísto = 40 [25] => | jazyk = [[katalánština]], používá se také [[francouzština]] a [[španělština]] [26] => | národnosti = [[Obyvatelstvo Andorry|Andořané]] 48 %, [[Španělé]] 25 %, [[Portugalci]] 11 %, [[Francouzi]] 5%, Argentinci 1%, ostatní 10 % [27] => | náboženství = [[Římskokatolická církev v Andoře|katolické]] 86 %, další křesťané 5 %, bez vyznání 7 % [28] => | hlavní město = [[Andorra la Vella]] [29] => | datum vzniku = [[1278]] [30] => | způsob vzniku = vytvořeno jako [[kondominium (mezinárodní právo)|kondominium]]; moderní ústava [[1993]] [31] => | státní zřízení = [[Spolukníže Andorry|polovolená]] [[parlamentarismus|parlamentní]] [[diarchie]] [32] => | funkce1 = Hlava státu [33] => | vládce1 = • [[Prezident Francie|francouzský prezident]] [[Emmanuel Macron]], zastupován [[Patrick Strzoda|Patrickem Strzodou]]
• [[Urgellská diecéze|urgellský]] biskup [[Joan Enric Vives Sicília]], zastupován [[Josep Maria Mauri|Josepem Mariou Maurim]] [34] => | funkce2 = Předseda Výkonné rady [35] => | vládce2 = [[Xavier Espot Zamora]] [36] => | článek o hymně = Andorrská hymna [37] => | hymna = El Gran Carlemany, Mon Pare [38] => | měna = [[euro]] [39] => | kód měny = EUR [40] => | HDP/ob. = 68 232{{cite web |url=https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2023/October/weo-report?c=171,&s=NGDPD,PPPGDP,NGDPDPC,PPPPC,&sy=2020&ey=2028&ssm=0&scsm=1&scc=0&ssd=1&ssc=0&sic=0&sort=country&ds=.&br=1 |title=World Economic Outlook Database, October 2023 Edition. (Andorra) |publisher=[[International Monetary Fund]] |website=IMF.org |date=10 October 2023 |access-date=18 October 2023}} [41] => | HDP/ob.misto = 17 [42] => | HDP aktuální k = 2023 [43] => | Gini = 27 [44] => | Gini aktuální k = 2003 [45] => | čas = +1 [46] => | ison = 020 [47] => | iso3 = AND [48] => | iso2 = AD [49] => | mpz = AND [50] => | doména = ad [51] => | předvolba = +376 [52] => | commonscat = Andorra [53] => | soubor hymny = El Gran Carlemany.ogg [54] => | motto = Virtus Unita Fortior [55] => | motto překlad = V jednotě je síla [56] => }} [57] => '''Andorra,''' plným názvem '''Andorrské knížectví''' ({{Vjazyce2|ca|''Principat d'Andorra''}}), je suverénní [[vnitrozemský stát]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]], v [[Jižní Evropa|jižní Evropě]] a podle některých definic i v [[Západní Evropa|západní Evropě]]. Hraničí na severu s [[Francie|Francií]] a na jihu se [[Španělsko|Španělskem]], leží ve východních [[Pyreneje|Pyrenejích]], které jsou tvořeny především vysokými horami. S rozlohou 468 km2 je [[Seznam evropských států|šestým nejmenším]] [[Suverénní stát|suverénním státem]] v Evropě, má přibližně 85 000 obyvatel.{{Citace elektronické monografie [58] => | titul = MONTHLY POPULATION ESTIMATED TOTAL [59] => | url = https://www.estadistica.ad/portal/apps/sites/#/estadistica-en/pages/estadistiques-i-dades-detall?Idioma=en&N2=605&N3=606&DV=1143 [60] => | vydavatel = Edifici Administratiu de Govern [61] => | datum vydání = 2023-12-14 [62] => | datum přístupu = 2024-01-05 [63] => | jazyk = en [64] => }} Její hlavní a největší město [[Andorra la Vella]] je nejvýše položeným hlavním městem Evropy, leží 1023 metrů nad mořem. Andořané jsou [[Románi|románská]] etnická skupina [[Katalánci|katalánského]] původu. Úředním jazykem je [[katalánština]] a oficiální měnou je [[euro]]. [65] => [66] => [[Knížectví]], jehož počátky sahají až do roku 788{{Citace elektronického periodika [67] => | příjmení = andorramania [68] => | titul = Histoire d'Andorre, Histoire de la Principauté d'Andorre {{!}} Andorramania [69] => | periodikum = www.andorramania.com [70] => | url = http://www.andorramania.com/histoire-de-l-andorre.php [71] => | datum přístupu = 2024-01-05 [72] => }} za vlády [[Karel Veliký|Karla Velikého]], se řídí unikátním systémem, [[Paréagská smlouva|paréagskou smlouvou]] z let 1278 a 1288.{{Citace kvalifikační práce [73] => | titul = Les micro-États européens: étude historique, juridique et fiscale, Andorre, Liechtenstein, Monaco, Saint-Marin, Vatican [74] => | instituce = l'Harmattan [75] => | rok vydání = 2016 [76] => | datum přístupu = 2024-01-05 [77] => | místo = Paris [78] => | jméno = Pierre-Alexis [79] => | příjmení = Blevin [80] => | strany = 89 [81] => }} Tato feudální právní smlouva přiznávala andorrský trůn [[Diarchie|dvěma spoluvládcům]], [[Seznam urgelských biskupů|katalánskému biskupovi z Urgellu]] a hraběti z Foix, jehož práva a povinnosti postupně přešly na [[Seznam navarrských králů|krále Dolní Navarry]], poté od [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] na [[Seznam francouzských panovníků|francouzského krále]] a nakonec na [[Prezident Francie|francouzského prezidenta]] (viz [[seznam spoluknížat Andorry]]). Z izolace se Andorra dostala ve 20. století, kdy využila své přírodní polohy a příznivého daňového systému a stala se významnou turistickou destinací, kterou každoročně navštíví přes devět milionů návštěvníků.{{Citace elektronické monografie [82] => | titul = A123. Enquesta de moviments turístics a les fronteres. Novembre 2023 [83] => | url = https://sig.govern.ad/SIGDDE.Public/Files/Documents/Notes_premsa_noticies/A123_20231218_A.pdf [84] => | vydavatel = Govern d'Andorra [85] => | datum vydání = 2023-12-18 [86] => | datum přístupu = 2024-01-05 [87] => }} I když je dnes knížectví proslulé především svými lyžařskými areály a nízkými daněmi, často je také považováno za [[daňový ráj]]. [88] => [89] => Andorra je [[Vyspělá země|rozvinutá země]] s vyspělou ekonomiku, podle [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|hrubého domácího produktu na obyvatele]] šestnáctá na světě; v [[Index lidského rozvoje|indexu lidského rozvoje]] se umístila na 40. místě.{{Cite book|url=https://hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|title=Human Development Report 2021-22: Uncertain Times, Unsettled Lives: Shaping our Future in a Transforming World|date=8 September 2022|publisher=United Nations Development Programme|isbn=978-9-211-26451-7|pages=272–276|access-date=8 September 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20220908114232/hdr.undp.org/system/files/documents/global-report-document/hdr2021-22pdf_1.pdf|archive-date=8 September 2022|url-status=live}} Od roku 1993 je členem [[Organizace spojených národů]], [[Rada Evropy|Rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]], [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]], ale není členem [[Evropská unie|Evropské unie]] ani [[Eurozóna|eurozóny]], ačkoliv od vzniku měny euro používá a dokonce razí i vlastní [[euromince]]. [90] => [91] => == Historie == [92] => [[Soubor:Gravats del Roc de les Bruixes.JPG|vlevo|náhled|200x200pixelů|Skalní rytiny v Roc de les Bruixes]] [93] => Na jihu země, ve farnosti [[Sant Julià de Lòria]], byly nalezeny stopy po lidském osídlení zhruba z roku 9500 př. n. l. Skupiny [[Lovci a sběrači|lovců a sběračů]] z obou stran [[Pyreneje|Pyrenejí]] zde měli tábor využívaný zejména k rybolovu v řekách [[Ariège (řeka)|Ariège]] a [[Segre]]. Během [[neolit]]u, okolo roku 6640 př. n. l., se skupina lidí přestěhovala do údolí [[Madriu-Claror-Perafita]]. Nálezy hrobů v obci [[Segudet]], datované do období 4900–4300 př. n. l., jsou důkazem [[kultury popelnicových polí]] na andorrském území. Tato kultura je jinak typická pro střední Evropu, ale učinila i zvláštní výboj do Pyrenejí a přes ně, v úzkém pásu po katalánském pobřeží. Z [[Doba bronzová|doby bronzové]] se dochovala řada svatyní, z nichž nejznámější je [[Roc de les Bruixes]] (v překladu Skála čarodějnic) ve farnosti [[Canillo]]. V ní byly nalezeny záhadné skalní rytiny s různými symboly, patrně užívanými při rituálech.{{Citace monografie [94] => | příjmení = Anton [95] => | jméno = Jordi Guillamet [96] => | titul = Andorra: nova aproximació a la història d'Andorra [97] => | url = https://books.google.cz/books?id=mc8wPwAACAAJ&dq=isbn:9788493622046&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [98] => | vydavatel = Revista Altaïr [99] => | počet stran = 355 [100] => | isbn = 978-84-936220-4-6 [101] => | poznámka = Google-Books-ID: mc8wPwAACAAJ [102] => | jazyk = ca [103] => }}{{Citace monografie [104] => | příjmení = Aleix [105] => | jméno = Ester Armengol [106] => | titul = Andorra: un profund i llarg viatge [107] => | url = https://books.google.cz/books?id=4tjlZwEACAAJ&dq=isbn:9789992005491&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [108] => | vydavatel = Govern d'Andorra [109] => | počet stran = 701 [110] => | isbn = 978-99920-0-549-1 [111] => | poznámka = Google-Books-ID: 4tjlZwEACAAJ [112] => | jazyk = ca [113] => }} [114] => [[Soubor:Anníbal, andosins.png|vlevo|náhled|204x204pixelů|[[Hannibal]]ův postup přes Pyreneje a útoky místních kmenů]] [115] => První písemný záznam o území Andorry učinil [[Polybios]], nejvýznamnější [[historik]] období [[Helénismus|helénismu]], ve svém díle ''Historiai'', v pasáži věnované [[Punské války|Punským válkám]]. Zde uvádí kmen Andosini (Ἀνδοσίνους), který se v Pyrenejích měl postavit postupujícímu [[Kartágo|kartaginskému]] vojsku.{{Citace elektronického periodika [116] => | titul = Andosini - Dictionary of Greek and Roman Geography (1854) [117] => | periodikum = www.perseus.tufts.edu [118] => | url = http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0064:entry=andosini-geo [119] => | datum přístupu = 2021-05-30 [120] => }} Je velmi pravděpodobné, že jméno tohoto kmene dalo název celé oblasti. Šlo patrně o iberský kmen. ([[Iberové]] byli předindoevropskými obyvateli [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejského poloostrova]], snad zvláště v oblasti Pyrenejí smíšení s [[Keltové|Kelty]]). Studium [[Toponymum|toponym]] ukazuje, že tito obyvatelé mluvili jazykem blízkým [[Baskičtina|baskičtině]] či [[Akvitánština|akvitánštině]]. Uvažuje se, že v oblasti dominovali mezi 7. a 2. stoletím př. n. l. Další etnický vývoj je nejasný, ale od 2. století př. n. l. do 5. století je zjevný [[Římská říše|římský]] vliv na oblast. Patrně proto, že obyvatelstvo obchodovalo s Římem ovládanou oblastí Urgellet (dnes na území Katalánska). [121] => [122] => Po pádu Římské říše se Andorra dostala pod vliv [[Vizigóti|Vizigótů]]. Ti zůstali v údolích 200 let, během nichž se do Andorry rozšířilo [[křesťanství]], zejména z [[Diecéze urgelská|urgelské diecéze]]. Poté vytlačili Vizigóty z Pyrenejského poloostrova [[Maurové]], ale Andorra byla před islamizací ochráněna [[Frankové|Franky]]. V roce 803 osvobodil [[Karel Veliký]] s podporou místních obyvatel území zpod nadvlády muslimů. Traduje se, že pět tisíc Andořanů pod vedením Marca Almugàvera pomohlo bojovat proti Arabům. Za to měli získat tzv. list svobody.{{Citace elektronického periodika [123] => | titul = El pas de Carlemany {{!}} Turisme Andorra la Vella [124] => | periodikum = web.archive.org [125] => | url = http://turisme.andorralavella.ad/llegendes-tradicionals/pas-carlemany [126] => | datum vydání = 2017-08-03 [127] => | datum přístupu = 2021-05-30 [128] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170803170725/http://turisme.andorralavella.ad/llegendes-tradicionals/pas-carlemany [129] => | datum archivace = 2017-08-03 [130] => }} Historikové v otázce role Karla Velikého v andorrských dějinách váhají, nicméně karolinská legenda je v Andoře velmi silná, Karel je zde považován za zakladatele země a zpívá se o něm dokonce v prvních verších [[Andorrská hymna|státní hymny]] (''"El gran Carlemany, mon Pare, dels alarbs em deslliurà"'', neboli v překladu ''"''Velký [[Karel Veliký]], můj otec, osvobodil mě od [[Saracén]]ů...''"'', a o kus dále se zpívá dokonce ''"Sols resto l'única filla de l'imperi Carlemany"'', tedy ''"''Jsem poslední zbývající dcera karolínské říše''"'').{{Citace elektronického periodika [131] => | příjmení = Hawkey [132] => | jméno = James [133] => | titul = Charlemagne in the Andorran public space: Cultural heritage, commodification and the maintenance of social order [134] => | periodikum = www.academia.edu [135] => | url = https://www.academia.edu/35639613/Charlemagne_in_the_Andorran_public_space_Cultural_heritage_commodification_and_the_maintenance_of_social_order_under_review_ [136] => | datum přístupu = 2023-04-07 [137] => }} Každopádně Andorra se v době Karla Velikého stala součástí kraje ''[[Marca Hispanica]]'', jakéhosi nárazníkového pásma mezi Franskou říši a [[Umajjovci|umajjovským]] královstvím [[Al-Andalus]], vytvořeného Karlem Velikým, aby zabránil [[Islám|islámským]] [[Maurové|Maurům]] v postupu do [[Křesťanství|křestanské]] [[Francie]]. Karel nebo jeho syn [[Ludvík I. Pobožný|Ludvík Pobožný]] měli roku 805 dát Andoře i jakousi zakládací listinu.{{Citace elektronického periodika [138] => | příjmení = Vidal [139] => | jméno = Jaume [140] => | titul = Andorra mira els arxius - 16 gen 2016 [141] => | periodikum = El Punt Avui [142] => | url = http://www.elpuntavui.cat/article/19-cultura/933027-andorra-mira-els-arxius.html [143] => | jazyk = ca [144] => | datum přístupu = 2021-05-30 [145] => }} [146] => [147] => Vnuk Karla Velikého, [[Karel II. Holý]], daroval v roce 843 území španělskému hraběti ze [[Seu d'Urgell|Seu d'Urgell]]u. Potomci hraběte ho následně roku 1133 darovali [[Seznam urgelských biskupů|biskupovi ze Seu d'Urgell]]. Biskup se kvůli zajištění míru v oblasti v roce 1159 domluvil s [[Caboetové|rodem Caboetů]] na smlouvě, která svěřila Andorru jako [[léno]] Caboetům, přičemž svrchovaná moc náležela církvi. Později, když caboetský nárok zanikl, přešlo sňatkem v roce [[1208]] dědictví na [[Seznam hrabat z Foix|hrabata z Foix]]. Mezi nimi a biskupem došlo kvůli [[Albigenská křížová výprava|albigenské křížové výpravě]] rozporům, a tak se roku 1278 Andorra díky [[Paréagská smlouva|Paréagské smlouvě]] potvrzené [[papež]]em stala [[kondominium (mezinárodní právo)|kondominiem]] pod vládou dvou [[Seznam spoluknížat Andorry|spoluknížat]] (dnes prezidenta Francie a španělského biskupa ze Seu d'Urgell). Práva těchto knížat tedy přešla nejprve na rod hrabat z Foix, a poté v důsledku vymření linie pánů z Foix a postupným dědictvím (Foix → Foix-Béarn → Foix-Grailly → d'Albret → [[Bourboni]]) na [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] a s ním na francouzskou korunu.{{Citace elektronického periodika [148] => | příjmení = Hasbún [149] => | jméno = Yudex [150] => | titul = Why is the President of France Co-Prince of Andorra? [151] => | periodikum = Royalcentral.co.uk [152] => | url = https://royalcentral.co.uk/features/why-is-the-president-of-france-co-prince-of-andorra-130690/?cn-reloaded=1 [153] => | datum vydání = 2020-12-23 [154] => | datum přístupu = 2023-04-07 [155] => }} Paréagská smlouva dala území i jeho politickou podobu a hranice Andorry se od roku 1278 nezměnily. [156] => [[Soubor:Església de Sant Esteve (Andorra la Vella) - 25.JPG|vlevo|náhled|[[Església de Sant Esteve]]]] [157] => V roce 1288 byla podepsána druhá paréagská smlouva, poté, co hrabě z Foix nařídil stavbu hradu v Roc d'Enclar a dostal se znovu do sporu s biskupem. Smlouva pak zakázala stavbu jakýchkoli vojenských struktur v zemi. V roce 1364 vznikla funkce syndika, který měl zprostředkovávat komunikaci mezi poddanými a dvěma vládci země (Andořané ho považují za prvního na seznamu předsedů parlamentu). Roku 1419 bylo jak ze strany Francie, tak Aragonu vyhověno požadavkům na samosprávu, a tak došlo k vytvoření tzv. Zemské rady (''Consell de la Terra'')'','' předchůdkyni současné Generální rady, tedy parlamentu. Andorrský parlament je tak někdy označován za druhý nejstarší v Evropě. 9.–14. století je také dobou rozkvětu [[Románská architektura|románské architektury]], k nejvýznamnějším památkám patří chrámy [[Església de Sant Esteve]] a [[Sant Joan de Caselles]] nebo most [[Pont de la Margineda]].{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = La Margineda {{!}} El Camí [159] => | periodikum = web.archive.org [160] => | url = http://elcami.cat/principat-andorra/andorra/andorra-vella/margineda [161] => | datum vydání = 2014-10-15 [162] => | datum přístupu = 2021-05-30 [163] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20141015125705/http://elcami.cat/principat-andorra/andorra/andorra-vella/margineda [164] => | datum archivace = 2014-10-15 [165] => }} V Pyrenejích hledají lingvisté zárodky [[Katalánština|katalánštiny]], měla se začít rozvíjet a ustavovat v 11. století.{{Citace elektronického periodika [166] => | titul = HISTÒRIA DE LA LLENGUA CATALANA [167] => | periodikum = web.archive.org [168] => | url = http://webs.racocatala.cat/cat1714/d/histcat.pdf [169] => | datum vydání = 2016-03-04 [170] => | datum přístupu = 2021-05-30 [171] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304035808/http://webs.racocatala.cat/cat1714/d/histcat.pdf [172] => | datum archivace = 2016-03-04 [173] => }} [174] => [175] => Za [[Velká francouzská revoluce|francouzské revoluce]] byl protektorát zrušen, jelikož byly paréagské dohody považovány za feudální přežitek. Překvapivě sama andorrská samospráva požádala [[Napoleon Bonaparte|Napoleona Bonaparta]] o obnovení francouzské suverenity. Reformní hnutí v letech 1866–1868, vedené syndikem [[Guillem d'Areny-Plandolit]]em, omezilo biskupskou a aristokratickou moc (tzv. Nová reforma, kterou potvrdil jak biskup z Urgell, tak [[Napoleon III.]]) Nová reforma přinesla mimo jiné i zavedení modro-žluto-červené trikolóry jako vlajky. [176] => [[Soubor:Revolució de 1881 d'Andorra.jpg|náhled|272x272pixelů|Revoluce roku 1881]] [177] => Roku 1880 oba vládci země zakázali [[Kasino|kasina]]. To vedlo k nečekaně velkému konfliktu, který je zván též revoluce z roku 1881. Vzbouřenci 8. prosince 1880 zaútočili na dům syndika a založili Prozatímní revoluční radu vedenou Joan Pla i Calvaem a Pere Baró i Masem. Prozatímní revoluční rada vzápětí umožnila výstavbu kasin a lázní zahraničními společnostmi. Boje mezi probiskupskými, profrancouzskými a nacionalistickými silami pokračovaly i v letech 1882 a 1885.{{Citace monografie [178] => | příjmení = Gerrero [179] => | jméno = Joan Peruga [180] => | titul = La crisi de la societat tradicional: el sigle XIX [181] => | url = https://books.google.cz/books?id=EjFNAAAACAAJ&dq=isbn:9789992001868&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [182] => | vydavatel = Segona Ensenyança [183] => | počet stran = 95 [184] => | isbn = 978-99920-0-186-8 [185] => | poznámka = Google-Books-ID: EjFNAAAACAAJ [186] => | jazyk = ca [187] => }} Probuzený andorrský nacionalismus souvisel s tím katalánským – Andorra se zapojila do kulturního katalánského obrozeneckého hnutí ''renaixença''. Podporovali ho i katalánští aktivisté, například [[Jacint Verdaguer]] se načas usadil v [[Ordino|Ordinu]]. [188] => [189] => Během [[První světová válka|první světové války]] vyhlásila Andorra symbolicky válku Německu. V roce 1933 vypukly sociální nepokoje vedené odborářem [[Joves Andorrans|Jovesem Andorransem]], jemuž se jednalo o ochranu práv místních i zahraničních pracovníků během výstavby vodní elektrárny FHASA v Encampu a ovšem posléze přišel i s obecnějšími politickými požadavky. 5. dubna 1933 se Andorrans se svými vzbouřenci zmocnil andorrského parlamentu.{{Citace periodika [190] => | příjmení = TIMES [191] => | jméno = Wireless to THE NEW YORK [192] => | titul = ANDORRA BREWING A COUNTER-REVOLT; Notables Who Rule the Tiny State in Pyrenees Plan to Deny Suffrage. YOUTHS THREATEN TO ACT Group In Spain Plans to Kidnap Those in Power if They Break Promise. [193] => | periodikum = The New York Times [194] => | datum vydání = 1933-04-17 [195] => | issn = 0362-4331 [196] => | jazyk = en-US [197] => | url = https://www.nytimes.com/1933/04/17/archives/andorra-brewing-a-counterrevolt-notables-who-rule-the-tiny-state-in.html [198] => | datum přístupu = 2023-04-07 [199] => }} Následovala invaze francouzské armády a Andorra tak byla krátce okupována. [200] => [201] => V roce 1934 se v Urgellu [[Bělogvardějci|bělogvardějec]] a dobrodruh [[Boris Skosyrev]] prohlásil suverénním knížetem Andorry jako Boris I. a [[regent]]em za Jeho Veličenstvo francouzského krále'','' přičemž vyhlásil válku biskupovi ze Seo de Urgell. Slíbil učinit z Andorry [[daňový ráj]], takže získal nakonec podporu i parlamentu. O několik dní později byl však španělskými úřady zatčen a vyhoštěn ze Španělska.{{Citace elektronického periodika [202] => | titul = The incredible story of Boris I, King of Andorra... for a week... [203] => | periodikum = www.grandsudinsolite.fr [204] => | url = https://www.grandsudinsolite.fr/1539-principality-of-andorra-.html [205] => | datum přístupu = 2023-04-07 [206] => }}{{Citace elektronického periodika [207] => | příjmení = Stejskalová [208] => | jméno = Helena [209] => | titul = Andorrský trůn obsadil na devět dní ruský podvodník! [210] => | periodikum = epochaplus.cz [211] => | url = https://epochaplus.cz/andorrsky-trun-obsadil-na-devet-dni-rusky-podvodnik/ [212] => | jazyk = cs [213] => | datum přístupu = 2023-04-07 [214] => }}{{Citace elektronického periodika [215] => | příjmení = Kessler [216] => | jméno = P. L. [217] => | titul = Boris Skossyreff [218] => | periodikum = The History Files [219] => | url = https://www.historyfiles.co.uk/FeaturesEurope/EasternRussia_Skossyreff01.htm [220] => | datum přístupu = 2023-04-07 [221] => }} Některé ruské zdroje ale uvádějí, že vládl Andoře do roku 1940/1941. V tomto roce bylo zavedeno volební právo pro hlavy místních rodin. [222] => [223] => Od vypuknutí [[Španělská občanská válka|španělské občanské války]] v roce 1936 sídlila v zemi znovu větší francouzská vojenská posádka. Krom ochrany území proti přelití bojů z jihu měla rovněž krotit republikánské tendence, jež byly cítit od revoluce z roku 1933. Během španělské občanské války obyvatelé Andorry přivítali uprchlíky z obou znepřátelených stran a mnozí z nich se trvale usadili, což přispělo k ekonomickému rozmachu země. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zůstala Andorra neutrální a vedla přes ní důležitá pašerácká cesta mezi [[Vichistická Francie|Vichistickou Francií]] a [[Frankistické Španělsko|frankistickým Španělskem]], dvěma [[Fašismus|fašistickými]] státy. Pomáhali ji organizovat i agenti britské [[Secret Intelligence Service|MI6]]. Jinak ovšem vláda země podléhala víceméně španělským frankistům, což vyvolávalo v obyvatelích odpor, byla to však jediná strategie jak ve fašistickém sevření uhájit aspoň částečnou nezávislost. [224] => [225] => V roce [[1943]] provedla Andorra svou první popravu od 19. století: [[Antoni Arenis]] byl popraven za dvojnásobnou bratrovraždu popravčí četou, protože nebyl k dispozici vyškolený kat. [226] => [227] => Po druhé světové válce Andorra vsadila na [[Cestovní ruch|turismus]] a nízké daně. Tento vývoj, podporovaný zlepšením dopravy a komunikací, měl za cíl prolomit izolaci Andorry. Ekonomický úspěch jí umožnil v roce 1968 zavést důchodový systém. Veřejné požadavky na demokratické reformy vedly v 70. letech k rozšíření volebního práva na ženy a na počátku 80. let k vytvoření nových vládních orgánů. V roce 1982 byla se souhlasem knížat zřízena vláda (''Consell Executiu''), v čele s předsedou. Historicky prvním andorrským premiérem se stal [[Òscar Ribas Reig]].{{Citace elektronického periodika [228] => | příjmení = [229] => | titul = Mor Òscar Ribas Reig, l’home que va portar el català a l’ONU [230] => | periodikum = Ara.cat [231] => | url = https://www.ara.cat/internacional/mor-oscar-ribas-reig-home-onu-catala-cap-govern-andorra_1_1010663.html [232] => | datum vydání = 2020-12-19 [233] => | jazyk = ca [234] => | datum přístupu = 2023-04-07 [235] => }} V roce 1989 knížectví podepsalo dohodu s [[Evropské hospodářské společenství|Evropským hospodářským společenstvím]] o regulaci obchodních vztahů a v roce [[1991]] s ním vstoupilo do celní unie. [236] => [237] => Andorra se stala parlamentní demokracií v květnu [[1993]] po schválení nové [[Ústava|ústavy]], jíž se Andorra stala suverénním [[konstituční monarchie|konstitučním]] [[knížectví]]m. Ústava nahradila smlouvu z roku 1278, podle níž se španělský biskup že Seu d'Urgell a hrabě z Foix (od roku 1871 francouzský prezident) dělili o moc. V referendu ji schválilo 74,2 % voličů. Nová ústava si zachovala francouzské a španělské spoluvládce, i když s omezenými a úzce vymezenými pravomocemi. Občanská práva byla značně rozšířena, včetně legalizace politických stran. [238] => [239] => Do [[Organizace spojených národů]] Andorra byla přijata 28. července 1993, členem [[Rada Evropy|rady Evropy]] se stala v roce [[1994]]. [240] => [241] => == Státní symboly == [242] => === Vlajka === [243] => [244] => {{Podrobně|Andorrská vlajka}} [245] => [246] => Andorrská vlajka je list o poměru stran 7:10 se třemi svislými pruhy – modrým, žlutým a červeným, s poměrem šířek 8:9:8. Na vlajce jsou spojeny barvy [[Francouzská vlajka|francouzské]] se [[Španělská vlajka|španělskými]]. Uprostřed vlajky je umístěn státní znak. [247] => [248] => === Znak === [249] => [250] => {{Podrobně|Státní znak Andorry}} [251] => [252] => Andorrský státní znak je tvořen čtvrceným štítem. Čtyři pole symbolizují [[Diecéze urgelská|biskupství Urgel]], [[hrabství]] [[Foix]], [[Katalánsko]] a oblast [[Béarn]]. Štít je orámován béžovou, zdobenou [[Kartuš|kartuší]] s hnědou kresbou (v tomto případě označován jako [[svatozář]]) a v dolní části s hnědým latinským heslem „VIRTUS UNITA FORTIOR” ({{Vjazyce2|cs|''Spojená síla je větší''}} nebo ''Jednota v odvaze činí silnějšími''). [253] => [254] => === Hymna === [255] => [256] => {{Podrobně|Andorrská hymna}} [257] => [258] => Andorrská hymna je píseň ''El Gran Carlemany'' ({{Vjazyce2|cs|''Karel Veliký''}}). Text napsal Enric Marfany Bons a hudbu složil Joan Benlloch i Vivo. Píseň je jakýsi [[monolog]] personifikované země, odkazuje na legendu, podle níž dal Andoře nezávislost sám [[Karel Veliký]]. [259] => [260] => == Geografie == [261] => [[Soubor:Pas de la case.jpg|náhled|Pas de la Casa]] [262] => Andorra leží ve východní části Pyrenejí mezi Španělskem a Francií. S rozlohou 468 km² je 6. nejmenším státem Evropy, velkým téměř jako Praha. [263] => [264] => Je obklopena horami dosahujícími 3000 m n. m. Téměř polovina země leží v polohách nad hranicí lesa, jen na jihu je několik málo oblastí položených níže než 1000 m n. m. Na zalesněných svazích převažuje [[borovice černá]]. [265] => [266] => Klima je podobné jako v okolních zemích, jenom je díky velkým nadmořským výškám v zimě víc sněhu a léta jsou chladnější. Nejvyšší hora [[Coma Pedrosa]] je vysoká 2946 metrů.{{Citace periodika [267] => | příjmení = Peattie [268] => | jméno = Roderick [269] => | titul = Andorra: A Study in Mountain Geography [270] => | periodikum = Geographical Review [271] => | datum vydání = 1929 [272] => | ročník = 19 [273] => | číslo = 2 [274] => | strany = 218–233 [275] => | issn = 0016-7428 [276] => | doi = 10.2307/208532 [277] => | url = https://www.jstor.org/stable/208532 [278] => | datum přístupu = 2023-04-07 [279] => }} Nejnižší bod je Riu Runer ve výšce 840 metrů. [280] => [281] => == Státní zřízení == [282] => {{Podrobně|Politický systém Andorry}} [283] => [[Soubor:AD-mapa.png|vlevo|náhled|Mapa Andorry]] [284] => [285] => Andorrské snahy o vlastní reformy vyústily v tzv. „reformní zákon“, který ustanovoval Výkonnou radu, a tím odděloval výkonnou moc od legislativní. Starý feudální systém byl modifikován v roce 1993, když Andořané 14. března v referendu schválili první psanou ústavu, a tím byly dokončeny reformní snahy obyvatelstva. Od 4. května 1993 je Andorra parlamentní demokracií, ve které titulárními hlavami státu zůstávají francouzskými občany volený francouzský prezident a [[papež]]em jmenovaný [[Urgellská diecéze|biskup ze Séo de Urgell]], kteří jsou v Andoře zastupováni místními zástupci. Ti se nazývají ''osobní reprezentanti,'' dříve ''vikáři.'' [[Seznam spoluknížat Andorry|Spoluknížata]] se poprvé oficiálně setkala 25. srpna 1973. [286] => [287] => Zvláštní dohoda mezi Španělskem a Andorrou z roku 1993 stanovuje pozici biskupa ze Séo de Urgell, který je jak ve Španělsku působícím biskupem, tak i hlavou andorrského knížectví jako mezinárodně chráněnou osobu se silnou imunitou. [288] => [289] => Spoluknížatům podle ústavy zůstávají reprezentativní a symbolické funkce. Jejich legislativní a exekutivní pravomoci byly přeneseny na Generální radu. Přesto jsou ale stále spoluknížata zodpovědná např. za vyhlášení voleb, jmenování premiéra a dalších oblastí, kde jednají víceméně nezávisle na andorrských politicích. ''Generální rada'' je andorrským parlamentem. Je jednokomorová a má mezi 28 a 42 členy, z nichž je polovina volena celostátně a polovina je zastupiteli zvolenými v každé farnosti. [290] => [291] => Vládu (výkonnou radu) představuje premiér (volený generální radou a jmenován spoluknížaty) a ministři, které jmenuje sám premiér. Současným premiérem je [[Antoni Martí]]. Ženy v Andoře získaly [[volební právo]] až v roce 1970. Státní svátek je [[8. září]] ([[Narození Panny Marie|Svátek Narození]] [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]). [292] => [293] => Andorra je neutrální stát a nemá armádu, pouze vojenského náčelníka, kterým je francouzský prezident. O obranu proti nepřátelské intervenci se starají Francie a Španělsko na žádost andorrské vlády ''(Smlouva o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci).'' Francie a Španělsko se spolu s tím zavázaly neovlivňovat zahraniční vztahy Andorry. Jedinou povinností mužů od 16 do 60 let je naučit se zacházet se zbraněmi.[http://is.muni.cz/th/178922/fss_b/Evropske_mikrostaty_-_clenove_Evropske_Unie.pdf Evropske mikrostaty - clenove Evropske Unie, bakalářská práce Lenka Procházková] [294] => [295] => Andorra sdílí s Francií a Španělskem zastoupení v zemích, kde nemá Andorra vlastní konzulát. [296] => [297] => == Administrativní rozdělení == [298] => [[Soubor:Andorramap.png|náhled|300px|Mapa Andorry s označenými [[Administrativní dělení Andorry|farnostmi]] a [[Sídelní útvar|sídly]]]] [299] => {{Podrobně|Administrativní dělení Andorry}} [300] => [301] => Andorra sestává ze 7 farností (''parròquies,'' jednotné číslo ''parròquia''): [302] => [303] => * [[Andorra la Vella]] [304] => * [[Canillo]] [305] => * [[Encamp]] [306] => * [[Escaldes-Engordany]] [307] => * [[La Massana]] [308] => * [[Ordino]] [309] => * [[Sant Julià de Lòria]] [310] => [311] => == Ekonomika == [312] => {{Podrobně|Ekonomika Andorry}} [313] => Ačkoliv Andorra není oficiálně členem [[Evropská unie|Evropské unie]], je součástí celní unie EU. Pro obchod s průmyslovými výrobky je považována za člena EU, pro obchod se zemědělskými výrobky pak za nečlena. V zemědělství je zaměstnáno jen 1 % obyvatel a hlavním odvětvím je chov ovcí. [314] => [315] => Hlavním zdrojem příjmů je [[cestovní ruch]]. Ročně navštíví Andorru až tři miliony turistů, kteří přijíždějí za lyžováním a především za nákupy. Obyvatelé Španělska a Francie využívají možnosti nákupu zboží bez daní. Andorra patřila k tzv. [[Daňový ráj|daňovým rájům]]. Nicméně v rámci reformy, která započala v roce 2012, byla např. zavedena daň z příjmu právnických a fyzických osob ve výši 10 % a země dnes už za daňový ráj považována není. Evropská unie o tom rozhodla v roce 2018 a Andorru ze seznamu vyřadila. [316] => [317] => Dříve se v Andoře platilo jak [[Španělská peseta|španělskými pesetami]], tak [[Francouzský frank|francouzskými franky]]. Od roku 2002 se zde platí [[euro|eury]]. Andorra od roku 2014 razí [[Andorrské euromince|vlastní euromince]]. [318] => [319] => == Obyvatelstvo == [320] => [[Soubor:Andorra la Vella and Escaldes-Engordany.JPG|náhled|Hlavní město Andorra la Vella]] [321] => {{Podrobně|Obyvatelstvo Andorry}} [322] => [323] => Počet obyvatel se odhaduje na 77 281 (k 2016), přičemž ještě v roce 1900 Andorru obývalo pouze 5 000 lidí. Andořané tvoří 33 % obyvatel a etnickým původem jsou [[Katalánci]]. Dále v zemi žijí Španělé (43 %), Portugalci (11 %) a Francouzi (7,5 %). Jediným úředním jazykem je [[katalánština]], nicméně španělština a [[francouzština]] jsou také běžně užívány. Lze se také setkat s používáním [[angličtina|angličtiny]] a [[portugalština|portugalštiny]]. Andorrská vláda nicméně silně prosazuje používání katalánštiny. Financuje komisi pro katalánskou toponymii ''(la Comissió de Toponímia d'Andorra)'' a poskytuje bezplatné kurzy katalánštiny přistěhovalcům. Andorrské televizní a rozhlasové stanice používají výhradně katalánštinu. Andorra je jednou ze čtyř evropských zemí (spolu s Francií, Monakem a Tureckem), které nikdy nepodepsaly Rámcovou úmluvu Rady Evropy o národnostních menšinách. [324] => [325] => Dvě třetiny obyvatelstva nemají andorrskou státní příslušnost a nemají tudíž právo volit ve volbách. Kromě toho nesmějí být zvoleni předsedou vlády, nebo vlastnit více než 33 % základního kapitálu soukromé obchodní společnosti.{{Citace periodika [326] => | příjmení = Busquets [327] => | jméno = Jordi [328] => | titul = El Parlamento andorrano facilita a los hijos de los residentes la adquisición de la nacionalidad [329] => | periodikum = El País [330] => | datum vydání = 1985-08-01 [331] => | ročník = [332] => | číslo = [333] => | strany = [334] => | issn = 1134-6582 [335] => | jazyk = es [336] => | url = https://elpais.com/diario/1985/08/01/internacional/491695223_850215.html [337] => | datum přístupu = 2018-11-20 [338] => }} [339] => {{Demography 6col|510px|1950|1960|1970|1980|1990|2000 [340] => |6.197|13.377|24.364|37.332|52.778|66.458}} [341] => [342] => == Náboženství == [343] => Většina obyvatel knížectví (88,2 %) se hlásí k [[Římskokatolická církev v Andoře|římskokatolické církvi]].{{Citace periodika [344] => | titul = Table: Christian Population as Percentages of Total Population by Country [345] => | periodikum = Pew Research Center's Religion & Public Life Project [346] => | datum vydání = 2011-12-19 [347] => | jazyk = en-US [348] => | url = http://www.pewforum.org/2011/12/19/table-christian-population-as-percentages-of-total-population-by-country/ [349] => | datum přístupu = 2018-11-20 [350] => }} {{Wayback|url=http://www.pewforum.org/2011/12/19/table-christian-population-as-percentages-of-total-population-by-country/ |date=20170511124911 }} [351] => [352] => == Kultura == [353] => [[Soubor:Església de Sant Joan de Caselles - 29.jpg|náhled|Sant Joan de Caselles]] [354] => {{Podrobně|Kultura Andorry}} [355] => [356] => Nejznámějším andorrským spisovatelem byl [[Albert Salvadó]], autor knih pro děti, historických románů i detektivek. Psal v [[Katalánština|katalánštině]] i španělštině. Organizátorem andorrského literárního života byl dlouhá léta novinář a spisovatel [[Rossend Marsol Clua]], který emigroval ze Španělska pro své proti-[[Francisco Franco|francovské]] postoje a katalánské vlastenectví.{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = Rossend Marsol, Sícoris, poeta popular [358] => | periodikum = El Periòdic d'Andorra [359] => | url = https://www.elperiodic.ad/noticia/6924/rossend-marsol-sicoris-poeta-popular [360] => | jazyk = ca [361] => | datum přístupu = 2023-04-07 [362] => }} Nejznámější andorrskou hudební skupinou je metalová [[Persefone]]. Udržován je i [[folklór]], například lidové tance ''contrapàs'' a ''marratxa,'' zvláště v oblasti [[Sant Julià de Lòria]]. Spolu s Katalánci Andořané udržují tradici tance zvaného ''[[sardana]]''. Patronkou Andorry je [[Panna Maria Meritxellská]] a její svátek 8. září je také největším svátkem v zemi. [363] => [364] => Andorra disponuje řadou velmi starých památek, často [[Románská architektura|románských]]. K nejvýznamnějším patří kostel Sant Joan de Caselles nedaleko [[Canillo|Canilla]], kostel Sant Martí v [[La Cortinada]] nebo kostel v [[Santa Coloma d'Andorra|Santa Coloma]].{{Citace periodika [365] => | titul = 13 Top-Rated Tourist Attractions in Andorra [366] => | jazyk = en [367] => | url = https://www.planetware.com/tourist-attractions/andorra-and.htm [368] => | datum přístupu = 2018-11-20 [369] => }} [370] => [371] => V roce 1997 byla založena státní Andorrská univerzita ''(Universitat d'Andorra).'' [372] => [373] => == Sport == [374] => Ve sportu dosahují Andořané největších úspěchů ve [[Skialpinismus|skialpinismu]]; [[Ariadna Tudel Cuberesová]] a [[Sophie Dusautoir Bertrandová]] mají v tomto sportu bronzové medaile z mistrovství Evropy. Sjezdový lyžař [[Marc Oliveras]] získal stříbrnou medaili na [[Zimní univerziáda 2015|zimní univerziádě roku 2015]], [[Carmina Pallasová]] na stejné akci získala stříbro a bronz. Běžec [[Antoni Bernadó]] je prvním a dosud jediným člověkem, který běžel pět olympijských závodů v [[Maratonský běh|maratónu]]. [[Basketbal]]ový klub [[BC Andorra]] hraje [[Liga ACB|nejvyšší španělskou soutěž]]. Rugbyový klub [[VPC Andorra XV]] zase hraje francouzskou první ligu. Specifickou sportovní disciplínou, hojně provozovanou i v Katalánsku, je [[castell]] – stavění věží z lidských těl. Andorra se řadí k fotbalově malým národům. Přesto v [[Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 2018 (UEFA) – skupina B|kvalifikaci na Mistrovství světa 2018]] porazila [[Maďarská fotbalová reprezentace|Maďarsko]].{{Citace elektronického periodika [375] => | titul = Stačilo 44 přihrávek. Jak Andorra změnila historii a zesměšnila Maďarsko [376] => | periodikum = iDNES.cz [377] => | url = https://www.idnes.cz/fotbal/reprezentace/andorra-porazila-madarsko.A170611_210728_fot_reprez_ald [378] => | datum vydání = 2017-06-12 [379] => | jazyk = cs [380] => | datum přístupu = 2023-04-07 [381] => }} Nejúspěšnější fotbalový klub je [[FC Santa Coloma]]. [382] => [383] => == Zajímavosti == [384] => [385] => * Andorra je [[Stát|samostatný stát]], ale nikdy neměla svou vlastní [[Měna|měnu]]. Od 30. června 2011 je zde úřední měnou euro a Andorra má právo emitovat vlastní euromince.{{Citace elektronické monografie [386] => | titul = Evropská centrální banka: Eurosystém/Andorra [387] => | url = https://www.ecb.europa.eu/euro/coins/html/ad.cs.html [388] => | datum_přístupu = 2021-05-08 [389] => }} [390] => * Andorra nemá vlastní poštovní služby. Poštovní služby zde provozují [[Francie]] a [[Španělsko]], Andorra proto není členem [[Světová poštovní unie|Světové poštovní unie]].{{Citace elektronické monografie [391] => | titul = Member Countries [392] => | url = https://www.upu.int/en/Universal-Postal-Union/About-UPU/Member-Countries [393] => | vydavatel = Universal Postal Union [394] => | datum_přístupu = 2021-05-08 [395] => }} Má však vlastní systém [[Poštovní směrovací číslo|poštovních směrovacích čísel]].{{Citace elektronické monografie [396] => | titul = Andorra Postal Code [397] => | url = https://worldpostalcode.com/andorra/ [398] => | vydavatel = World Postal Code [399] => | datum_přístupu = 2021-05-08 [400] => }} [401] => * Andorra nemá [[letiště]] ani [[železnice]]. [402] => [403] => == Odkazy == [404] => === Reference === [405] => {{Překlad|fr|Andorre|211020027|en|History of Andorra|1055565804}} [406] => [407] => === Literatura === [408] => * {{Citace elektronické monografie [409] => | titul = Andorra (2011) [410] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7983 [411] => | datum přístupu = 2011-08-21 [412] => | vydavatel = [[Freedom House]] [413] => | jazyk = anglicky [414] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823102021/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=7983 [415] => | datum archivace = 2011-08-23 [416] => | nedostupné = ano [417] => }} [418] => * {{Citace elektronické monografie [419] => | korporace = Bureau of European and Eurasian Affairs [420] => | titul = Background Note: Andorra [421] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/3164.htm [422] => | datum vydání = 2011-02-08 [423] => | datum přístupu = 2011-08-21 [424] => | vydavatel = U.S. Department of State [425] => | jazyk = anglicky [426] => }} [427] => * {{Citace elektronické monografie [428] => | korporace = CIA [429] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [430] => | titul = The World Factbook - Andorra [431] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/an.html [432] => | datum aktualizace = 2011-08-16 [433] => | datum přístupu = 2011-08-21 [434] => | jazyk = anglicky [435] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100710215526/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/an.html [436] => | datum archivace = 2010-07-10 [437] => | nedostupné = ano [438] => }} [439] => * {{Citace elektronické monografie [440] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Madridu [441] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Andorra [442] => | url = https://dandorra.com/informacion-territorial-de-andorra-hasta-2011/ [443] => | datum vydání = 2010-12-15 [444] => | datum přístupu = 2011-08-21 [445] => | vydavatel = Dandorra.com [446] => | jazyk = česky [447] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20231021103308/https://www.dandorra.com/informacion-territorial-de-andorra-hasta-2011/ [448] => | datum archivace = 2023-10-21 [449] => | nedostupné = ano [450] => }} [451] => * {{Citace elektronické monografie [452] => | příjmení = Rodriguez [453] => | jméno = Vicente [454] => | spoluautoři = a kol. [455] => | titul = Andorra [456] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/23810/Andorra [457] => | datum přístupu = 2011-08-21 [458] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [459] => | jazyk = anglicky [460] => }} [461] => [462] => === Související články === [463] => * [[Seznam obcí v Andoře]] [464] => * [[Seznam spoluknížat Andorry]] [465] => [466] => === Externí odkazy === [467] => * {{Commons}} [468] => * {{Commonscat}} [469] => * {{Wikislovník|heslo=Andorra}} [470] => * {{Oficiální web}} [471] => * {{Osmrelace|9407}} [472] => [473] => {{Evropa}} [474] => {{Monarchie}} [475] => {{Autoritní data}} [476] => {{Portály|Geografie}} [477] => [478] => [[Kategorie:Andorra| ]] [479] => [[Kategorie:Státy Evropy]] [480] => [[Kategorie:Katalánské země]] [481] => [[Kategorie:Diarchie]] [482] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [483] => [[Kategorie:Knížectví]] [484] => [[Kategorie:Evropské mikrostáty]] [485] => [[Kategorie:Státy Mezinárodní organizace frankofonie]] [486] => [[Kategorie:Evropské monarchie]] [487] => [[Kategorie:Pyreneje]] [] => )
good wiki

Andorra

Andorra, plným názvem Andorrské knížectví , je suverénní vnitrozemský stát na Pyrenejském poloostrově, v jižní Evropě a podle některých definic i v západní Evropě. Hraničí na severu s Francií a na jihu se Španělskem, leží ve východních Pyrenejích, které jsou tvořeny především vysokými horami.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Karel Veliký','Andorra la Vella','euro','Seznam spoluknížat Andorry','katalánština','Francie','Canillo','Sant Julià de Lòria','Katalánština','Římskokatolická církev v Andoře','Urgellská diecéze','Maurové'

Canillo

Euro

Francie

Katalánština

Maurové