Array ( [0] => 15482040 [id] => 15482040 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Angličtina [uri] => Angličtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Angličtina ''(English)'' [2] => | rozšíření = [[Velká Británie]], [[Spojené státy americké|USA]], [[Kanada]], [[Austrálie]] a další... [3] => | mluvčích = [4] => * 520 miliónů ([[seznam jazyků podle počtu mluvčích|3. místo]]) [5] => * druhý jazyk pro 200 miliónů – 1 miliarda [6] => | klasifikace = [7] => * [[Indoevropské jazyky]] [8] => ** [[Germánské jazyky]] [9] => *** [[Západogermánské jazyky]] [10] => **** Anglofríská větev [11] => ***** '''Angličtina''' [12] => | mapa rozšíření = Anglospeak (subnational version).svg [13] => | písmo = [[Latinka]] [14] => | úřední jazyk = ''viz text'' [15] => | regulátor = ''není stanoven'' [16] => | ISO6391 = en [17] => | ISO6392B = eng [18] => | ISO6392T = eng [19] => | SIL = ENG [20] => | Wikikód = en [21] => | wikipedie = Anglická Wikipedie [22] => }} [23] => '''Angličtina''' je [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]], který se začal vyvíjet v pátém století n. l. na území [[Anglie]]. Je [[Seznam jazyků podle počtu mluvčích|třetím nejrozšířenějším]] [[mateřský jazyk|mateřským jazykem]] na světě po [[čínština|čínštině]] a [[španělština|španělštině]]. Bývá považován za světový [[Angličtina jako lingua franca|lingua franca]] – globálním komunikačním prostředkem i mezi osobami, jejichž rodným jazykem není. [24] => [25] => == Rozšíření == [26] => [[Soubor:Knowledge English EU map.png|náhled|Mapa znalosti angličtiny v některých zemích Evropy.]] [27] => [[Soubor:EN English Language Symbol ISO 639-1 IETF Language Tag Icon.svg|náhled|EN ([[ISO 639]]-1)]] [28] => Dnes se anglicky mluví v mnoha zemích světa. Jako mateřština většiny populace figuruje mimo jiné v těchto zemích: [29] => * [[Spojené království]] [30] => * [[Irsko]] [31] => * [[Spojené státy americké]] [32] => * [[Austrálie]] [33] => * [[Nový Zéland]] [34] => * [[Kanada]] [35] => * a jiné [36] => [37] => Je však používána v mnoha zemích jako jeden z úředních jazyků ([[Indie]], [[Kanada]], [[Jihoafrická republika]]). [38] => [39] => Používá se však i mezi lidmi z různých zemí, kteří si navzájem nerozumí, ale používají ji jako mezinárodní [[dorozumívání|dorozumívací prostředek]]. [40] => [41] => Kvůli rozšíření v zemích, kde není mateřským jazykem, se vyvinulo mnoho mutací angličtiny mícháním s jazykem dané země. [42] => * ''Franglais'' pro spojení [[francouzština|francouzštiny]] a francouzského slova ''anglais'' (''angličtina'') [43] => * ''Japlish'' v [[Japonsko|Japonsku]], v Japonsku je angličtina učena ve znacích, tudíž mají tendenci přidávat do slov samohlásky navíc (Japlish – Japulish…) [44] => * ''Manglish'' pro [[malajsie|malajskou]] angličtinu [45] => * ''[[Spanglish]]'' pro latinskoamerické přistěhovalce ze slov ''Spanish English'' (''španělská angličtina'') [46] => * ''Swenglish'' (''Swedish English'') pro angličtinu ovlivněnou [[švédština|švédštinou]] [47] => * ''Singlish'' pro [[singapur]]skou angličtinu [48] => [49] => Neobratná angličtina v podání Čechů, kteří do ní zavlékají českou větnou stavbu a další [[Bohemismus (lingvistika)|bohemismy]], bývá někdy označována jako [[Czenglish]]. [50] => [51] => [[Kreolské jazyky na bázi angličtiny|Na bázi angličtiny]] se též vyvinulo mnoho [[Kreolština|kreolských jazyků]], například [[Tok Pisin|tok pisin]] na [[Papua Nová Guinea|Papui Nové Guineji]], [[Jamajský patois|patois]] na [[Jamajka|Jamajce]] nebo [[Sranan Tongo|sranan tongo]] v [[Surinam]]u. [52] => [53] => Anglicky se dnes '''hovoří''' v následujících zemích: [54] => * [[Americká Samoa]], [[Americké Panenské ostrovy]], [[Anguilla]], [[Antigua a Barbuda]], [[Aruba]], [[Austrálie]], [[Bahamy]], [[Barbados]], [[Belize]], [[Bermudy]], [[Botswana]], [[Britské indickooceánské území|Britské indickooceánské teritorium]], [[Britské Panenské ostrovy]], [[Brunej]], [[Cookovy ostrovy]], [[Čína]], [[Dominika]], [[Dominikánská republika]], [[Eritrea]], [[Etiopie]], [[Falklandy|Falklandské ostrovy]], [[Fidži]], [[Filipíny]], [[Gambie]], [[Ghana]], [[Gibraltar]], [[Grenada]], [[Guadeloupe]], [[Guam]], [[Guyana]], [[Honduras]], [[Indie]], [[Irsko]], [[Izrael]], [[Jamajka]], [[Jihoafrická republika]], [[Kajmanské ostrovy]], [[Kambodža]], [[Kamerun]], [[Kanada]], [[Keňa]], [[Kiribati]], [[Libanon]], [[Lesotho]], [[Libérie]], [[Malawi]], [[Malajsie]], [[Malta]], [[Marshallovy ostrovy]], [[Mauricius]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]], [[Montserrat (ostrov)|Montserrat]], [[Namibie]], [[Nauru]], [[Nizozemské Antily]], [[Nový Zéland]], [[Nigérie]], [[Niue]], [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]], [[Pákistán]], [[Palau]], [[Papua Nová Guinea]], [[Pitcairnovy ostrovy|Pitcairn]], [[Portoriko]], [[Rwanda]], [[Saint Pierre a Miquelon]], [[Samoa]], [[Severní Mariany]], [[Seychely]], [[Sierra Leone]], [[Singapur]], [[Somálsko]], [[Spojené království]], [[Spojené státy americké]], [[Srí Lanka|Šrí Lanka]], [[Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha]], [[Svatá Lucie]], [[Svatý Kryštof a Nevis]], [[Svatý Vincenc a Grenadiny]], [[Svazijsko]], [[Šalomounovy ostrovy]], [[Tanzanie]], [[Tokelau]], [[Tonga]], [[Trinidad a Tobago]], [[Turks a Caicos]], [[Uganda]], [[Vanuatu]], [[Zambie]], [[Zimbabwe]] [55] => '''Úředním jazykem''' je angličtina v těchto zemích: [56] => * primární – [[Spojené království]] (de facto), [[Spojené státy americké|Spojené státy]] ([[de facto]], [[de iure]] na úrovni některých států), [[Austrálie]] ([[de facto]]), [[Nový Zéland]], [[Antigua a Barbuda]], [[Bahamy]], [[Barbados]], [[Bermudy]], [[Dominika]], [[Gibraltar]], [[Grenada]], [[Guyana]], [[Jamajka]], [[Kanada]], [[Svatá Lucie]], [[Svatý Kryštof a Nevis]], [[Svatý Vincenc a Grenadiny]], [[Trinidad a Tobago]], jeden ze 6 jazyků [[Organizace spojených národů|OSN]] [57] => * jeden z hlavních – [[Belize]], [[Hongkong]], [[Indie]], [[Irsko]], [[Jihoafrická republika]], [[Kanada]], [[Singapur]], [[Evropská unie]] [58] => * doplňkový – [[Argentina]], [[Fidži]], [[Filipíny]], [[Ghana]], [[Gambie]], [[Kamerun]], [[Keňa]], [[Kiribati]], [[Kostarika]], [[Lesotho]], [[Libérie]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]], [[Namibie]], [[Nigérie]], [[Nikaragua]], [[Malta]], [[Marshallovy ostrovy]], [[Pákistán]], [[Panama]], [[Papua Nová Guinea]], [[Samoa]], [[Sierra Leone]], [[Svazijsko]], [[Šalomounovy ostrovy]], [[Tanzanie]], [[Zambie]], [[Zimbabwe]] [59] => [60] => == Historie == [61] => [[Soubor:Anglospeak (subnational version).svg|vpravo|náhled|V tmavě modrých zemích je angličtina většinovým jazykem, ve světle modrých pouze úředním]] [62] => Germánsky mluvící kmeny z různých částí severozápadního [[Německo|Německa]] ([[Sasové]], [[Anglové]]) a [[Jutsko|Jutska]] ([[Jutové]]) v pátém století našeho letopočtu vpadly do východní [[Anglie]]. Zde se jejich jazyk, [[Staroangličtina|anglosaština]], rozšířila bud tím, že nově příchozí původní [[Keltové|keltské]] obyvatelstvo vytlačili, nebo došlo k postupné asimilaci a původní obyvatelé postupně jazyk a kulturu nové panující vrstvy přijali. Angličtina je tedy svým původem [[Anglofríské jazyky|anglofríský jazyk]]. [63] => [64] => Ať už byl postup jejího rozšiřování jakýkoliv, jednotlivé germánské dialekty se časem sloučily do jazyka dnes nazývaného „[[staroangličtina]]“, jež připomínal některá dnešní nářečí severozápadního pobřeží [[německo|Německa]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]] (resp. [[Frísko|Fríska]]). Psaná angličtina si dlouho dále udržovala svoji [[syntetický jazyk|syntetickou strukturu]] a víceméně byla tvořena jedním literárním standardem. Oproti ní mluvená staroangličtina tuto strukturu postupem doby ztrácela a stávala se více [[analytický jazyk|analytickou]]. Přišla o komplexnější systém práce s [[podstatné jméno|podstatnými jmény]] a začala se více spoléhat na [[Předložka|předložky]] a pevné pořadí slov. Předpokládá se též, že byla ovlivňována vývojem [[britonské jazyky|britonských jazyků]]. Později byla ovlivněna i příbuznou [[Stará severština|staronorštinou]] patřící mezi [[severogermánské jazyky]], kterou používali [[Vikingové]] usídlení především v severních oblastech a při východním pobřeží až k dnešnímu [[Londýn]]u, v historické oblasti dnes známé jako [[Danelaw]]. [65] => [66] => V roce [[1066]] si Anglii podmaňují [[Normané]]. Dalších tři sta let tak normanští králové a vysoká šlechta používá pouze [[anglonormanština|anglonormanštinu]] blízce příbuznou [[starofrancouzština|starofrancouzštině]]. Do staroangličtiny přechází mnoho normanských slov, později je množství slov převzato i z [[latina|latiny]] a [[řečtina|řečtiny]] a ve slovní zásobě zůstávají až do dnešních dnů. Normanský vliv silně ovlivňuje vývoj jazyka v následujících staletích, čímž ústí do „[[Střední angličtina|Střední angličtiny]]“ (''„Middle English“''). [67] => [68] => Během patnáctého století prošel jazyk velkými změnami výslovnosti [[samohláska|samohlásek]] a londýnský dialekt angličtiny se rozšířil v administrativě a státní správě. Ke standardizaci jazyka přispěl i rozvoj [[knihtisk]]u. Počátky moderní angličtiny tak lze vysledovat v období života [[William Shakespeare|Williama Shakespeara]]. [69] => [70] => V roce [[1755]] [[Samuel Johnson]] vydává první slovník angličtiny – [[Dictionary of the English Language]] – a vytváří jím první jazykový standard. Roku [[1828]] zveřejňuje ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] [[Noah Webster]] vlastní slovník, kterým angličtinu zjednodušuje a modernizuje, ačkoliv se mnohé jeho novotvary neuchytily a v používání zůstaly konzervativnější Johnsonova slova. [71] => [72] => Pro moderní angličtinu je příznačné, že se dělí na jednotlivé národní varianty v rámci světa ([[americká angličtina]], [[australská angličtina]], [[novozélandská angličtina]] atd.) a navíc do ní díky mezinárodnímu obchodu, dnes již bývalé koloniální říši a internacionalizaci opět vstupuje mnoho slov z cizích jazyků. Díky industrializaci a velkým společenským změnám v době průmyslové revoluce a později v průběhu a mezi oběma světovými válkami dochází především ve [[Spojené království|Velké Británii]] ke snižování rozdílů jazyka jednotlivých společenských vrstev. Výrazný vliv má zahájení rádiového vysílání ve dvacátých letech dvacátého století, jež nejenže vytvořilo prostřednictvím [[BBC]] dnešní jazykový standard, ale zároveň přispělo k zahájení uvolňování jazyka a šíření a míchání jeho jednotlivých akcentů tak, jak je tomu v 21. století. [73] => [74] => == Abeceda a pravopis == [75] => {{Viz též|Anglický pravopis}} [76] => Angličtina se píše [[Latinka|latinkou]]. S výjimkou některých cizích slov se obejde bez [[Diakritika|diakritických znamének]]. Díky dominantnímu postavení angličtiny ve světě (a též díky výpočetní technice, která zpočátku podporovala především angličtinu) se anglická abeceda stává ''de facto'' standardem pro „základní latinku“{{Doplňte zdroj}} – přestože ne všechna její písmena byla původně obsažena v [[Latina|latině]]. [[Anglická abeceda]] obsahuje písmena v následujícím pořadí: [77] => [78] => {| class="wikitable" style="text-align: center;" [79] => |- [80] => ! Písmeno [81] => | A a || B b || C c || D d || E e || F f || G g || H h || I i || J j || K k || L l || M m || N n || O o || P p || Q q || R r || S s || T t || U u || V v || W w || X x || Y y || Z z [82] => |- [83] => ! Název{{Doplňte zdroj}} [84] => | a || bee || cee || dee || e || ef || gee || aitch
haitch1 || i || jay || kay || el || em || en || o || pee || cue || ar || es || tee || u || vee || double u || ex || wye || zed
zee2 [85] => |- [86] => ! Název ([[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]) [87] => | {{IPA|ɛɪ}} || {{IPA|biː}} || {{IPA|siː}} || {{IPA|diː}} || {{IPA|iː}} || {{IPA|ɛf}} || {{IPA|dʒiː}} || {{IPA|ɛɪtʃ}}
{{IPA|hɛɪtʃ}} || {{IPA|aɪ}} || {{IPA|dʒɛɪ}} || {{IPA|kɛɪ}} || {{IPA|ɛl}} || {{IPA|ɛm}} || {{IPA|ɛn}} || {{IPA|əʊ}} || {{IPA|piː}} || {{IPA|kjuː}} || {{IPA|ɑː}}
{{IPA|ɑːr}} || {{IPA|ɛs}} || {{IPA|tiː}} || {{IPA|juː}} || {{IPA|viː}} || {{IPA|dʌbl juː}} || {{IPA|ɛks}} || {{IPA|waɪ}} || {{IPA|zɛd}}
{{IPA|ziː}} [88] => |} [89] => [90] => * 1 Irské; obě podoby rozšířené v Austrálii [91] => * 2 Americké [92] => [93] => Angličtina používá historický [[pravopis]], který odráží stav jazyka okolo roku 1400. Vzhledem k tomu, že téměř nereflektuje změny, ke kterým došlo ve vývoji v pozdější době, písemný projev se značně rozchází s výslovností. Pravopisná pravidla mají velké množství výjimek, lze jen zhruba odhadnout, jak se které slovo vyslovuje. Problematická je zejména výslovnost cizích slov, především převzatých z [[francouzština|francouzštiny]]. Výslovnost samohlásek závisí především na tom, zda se (v písmu) nacházejí v otevřených (např. {{Cizojazyčně|en|h'''a'''te}} [{{IPA|h'''ɛɪ'''t}}], nenávidět) nebo zavřených (např. {{Cizojazyčně|en|h'''a'''t}} [{{IPA|h'''æ'''t}}], klobouk) slabikách. [94] => [95] => == Výslovnost == [96] => {{Podrobně|Fonologie angličtiny}} [97] => [98] => Vzhledem k rozsáhlému jazykovému území a velkému počtu mluvčích se výslovnost angličtiny regionálně značně liší. Existují dva všeobecně přijímané standardy anglické výslovnosti, a to britský, označovaný jako ''{{Cizojazyčně|en|Received Pronunciation}}'' (RP), a americký, známý jako ''{{Cizojazyčně|en|General American}}'' (GA). [99] => [100] => {| class="wikitable" [101] => |+ Přehled fonémů (RP) [102] => |- [103] => !Samohlásky krátké [104] => | [[polootevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ʌ}}]] [[téměř otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|æ}}]] [[polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɛ}}]] [[zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɪ}}]] [[otevřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɒ}}]] [[zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ʊ}}]] [[schwa|{{IPA|ə}}]] [105] => |- [106] => !Samohlásky dlouhé [107] => | [[Otevřená zadní nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɑː}}]] [[zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|iː}}]] [[Polootevřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɔː}}]] [[zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|{{IPA|uː}}]] [[polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|{{IPA|ɜː}}]] [108] => |- [109] => !Dvojhlásky [110] => | {{IPA|aɪ aʊ ɛɪ ɛə ɪɘ ɔɪ əʊ ʊɘ}} [111] => |- [112] => !Souhlásky [113] => | [[Znělá bilabiální ploziva|{{IPA|b}}]] [[neznělá bilabiální ploziva|{{IPA|p}}]] [[Znělá dentální frikativa|{{IPA|ð}}]] [[Neznělá dentální frikativa|{{IPA|θ}}]] [[znělá alveolární ploziva|{{IPA|d}}]] [[Neznělá alveolární ploziva|{{IPA|t}}]] [[znělá velární ploziva|{{IPA|g}}]] [[Neznělá velární ploziva|{{IPA|k}}]] [[znělá labiodentální frikativa|{{IPA|v}}]] [[Neznělá labiodentální frikativa|{{IPA|f}}]] [[znělá alveolární frikativa|{{IPA|z}}]] [[Neznělá alveolární frikativa|{{IPA|s}}]] [[znělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʒ}}]] [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|ʃ}}]] [[Neznělá postalveolární afrikáta|{{IPA|dʒ}}]] [[Neznělá postalveolární afrikáta|{{IPA|tʃ}}]] [[Znělá labiovelární aproximanta|{{IPA|w}}]] [[Palatální aproximanta|{{IPA|j}}]] [[Neznělá glotální frikativa|{{IPA|h}}]] [[Bilabiální nazála|{{IPA|m}}]] [[Alveolární nazála|{{IPA|n}}]] [[Velární nazála|{{IPA|ŋ}}]] [[Alveolární laterální aproximanta|{{IPA|l}}]] [[Alveolární aproximanta|{{IPA|ɹ}}]] [114] => |} [115] => [116] => [[Přízvuk]] je v angličtině pohyblivý. Ve slovech germánského původu stojí zpravidla na první slabice (s výjimkou slov s nepřízvučnými [[předpona]]mi). V četných přejatých slovech se však může nacházet na kterékoliv slabice, mnohdy rozlišuje význam stejně psaných slov. Přízvuk výrazně ovlivňuje výslovnost samohlásek. Nepřízvučné samohlásky jsou redukovány ({{IPA|ɘ, ɪ}}). [117] => [118] => == Gramatika == [119] => {{Viz též|Anglická gramatika}} [120] => Anglická [[Gramatika|mluvnice]] vychází z podobných principů jako mluvnice ostatních germánských jazyků. Minimální [[flektivní jazyk|flexe]] dává současné angličtině převažující charakter [[analytický jazyk|analytického]] jazyka. [121] => [122] => === Jmenný rod === [123] => Angličtina nerozlišuje [[jmenný rod|rod]] (mužský, ženský a střední). Výjimkou jsou pouze osobní a přivlastňovací [[zájmeno|zájmena]] ve 3. osobě jednotného čísla ({{Cizojazyčně|en|he}} – on; {{Cizojazyčně|en|she}} – ona; {{Cizojazyčně|en|it}} – ono; {{Cizojazyčně|en|his}} – jeho; {{Cizojazyčně|en|her}} – její; {{Cizojazyčně|en|its}} – jeho), která se používají na základě přirozeného rodu. Toto nemá žádný vliv na mluvnické tvary slov. [124] => [125] => === Člen === [126] => [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] jsou obvykle determinována [[člen (mluvnice)|členem]], který je dvojí: [127] => * '''neurčitý''': ''{{Cizojazyčně|en|a, an}}'' {{IPA|[ɘ, ɘn]}} (původní význam „jeden“), který se používá pouze v jednotném [[číslo (mluvnice)|čísle]]; delší tvar ''an'' se používá před slovem začínajícím ve výslovnosti samohláskou, např. {{Cizojazyčně|no|an orange}}, (nějaký) pomeranč; [128] => * '''určitý''': ''{{Cizojazyčně|en|the}}'' (původní význam „ten“) se používá v jednotném i množném čísle. Vyslovuje se {{IPA|[ðɘ]}}, před samohláskou {{IPA|[ðiː]}}. [129] => [130] => === Podstatná jména === [131] => [[Skloňování]] podstatných jmen je značně zjednodušené. Z původního systému 4 [[mluvnický pád|pádů]] se zachoval [[nominativ]] a [[genitiv]] (zakončení ''-'s'', v množném čísle ''-s'''; např. {{Cizojazyčně|en|Peter's car}}, Petrovo auto), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu. K vyjádření větných vztahů se používají [[předložka|předložky]] a pevný slovosled. [132] => [133] => Množné číslo se tvoří pomocí [[koncovka (mluvnice)|koncovky]] ''-(e)s'' (výslovnost {{IPA|[-s, -z, ɪz]}} dle předcházející hlásky), např. {{Cizojazyčně|en|car'''s'''}}, auta. Malé množství podstatných jmen tvoří množné číslo nepravidelně, např. {{Cizojazyčně|en|man – men}}, muž – muži. [134] => [135] => === Přídavná jména === [136] => [[Přídavné jméno|Přídavná jména]] jsou nesklonná. Mohou se [[odvozování|odvozovat]] od jiných [[slovní druh|slovních druhů]] [[přípona (mluvnice)|příponami]], např. {{Cizojazyčně|en|hunger}}, hlad –> {{Cizojazyčně|en|hungry}}, hladový. Často se však přídavným jménem stává podstatné jméno v [[přívlastek|přívlastkové]] pozici, tj. před jiným podstatným jménem, např. {{Cizojazyčně|en|horse}}, kůň –> {{Cizojazyčně|en|horse mane}}, koňská hříva. [137] => [138] => Přídavná jména se [[stupňování|stupňují]] některá analyticky (složenými tvary s {{Cizojazyčně|en|more}}, více, {{Cizojazyčně|en|most}}, nejvíce), jiná synteticky koncovkami ''-er, -est''. [[Stupňování|Superlativ]] (3. stupeň) se obvykle pojí se členem určitým. [139] => [140] => === Zájmena === [141] => Osobní [[zájmeno|zájmena]] se skloňují, mají zvláštní tvary pro podmět (nominativ) a předmět ([[dativ]]/[[akuzativ]]), např. {{Cizojazyčně|en|she}}, ona –> {{Cizojazyčně|en|her}}, jí/ji. Přivlastňovací zájmena mají odlišné tvary, pokud nestojí bezprostředně před podstatným jménem, např. {{Cizojazyčně|en|'''my''' house}}, můj dům × {{Cizojazyčně|en|this house is '''mine'''}}, tento dům je můj. [142] => [143] => Chybí tvar zvratných osobních a přivlastňovacích zájmen, používaný v ostatních germánských jazycích ve 3. osobě, např. {{Cizojazyčně|en|he saw '''his''' car}} může znamenat „on viděl '''své''' auto“ i „on viděl '''jeho''' auto“. Naopak existují zvláštní tvary osobních zvratných zájmen, např. {{Cizojazyčně|en|I can see '''myself''' in the mirror}}, vidím '''se''' v zrcadle, tyto tvary mohou též sloužit jako zájmena zdůrazňovací (např. Já '''sám''' jsem to udělal, I '''myself''' did it). [144] => [145] => Zástupné zájmeno one slouží k nahrazení již zmíněného počitatelného podstatného jména, které nechceme opakovat. [146] => [147] => === Slovesa === [148] => {{Viz též|Anglická slovesa|Anglická modální slovesa}} [149] => Systém sloves má, stejně jako i v ostatních germánských jazycích, jednoduché tvary v přítomném a [[préteritum|minulém]] [[čas (mluvnice)|čase]]. Ostatní časy se tvoří pomocnými slovesy. Slovesa se neobejdou bez osobních [[zájmeno|zájmen]], protože pozbyla skoro všech odlišujících osobních koncovek. V přítomném čase se zachovala pouze koncovka ''-s'' ve 3. osobě jednotného čísla, např. {{Cizojazyčně|en|he work'''s'''}}, on pracuje. [150] => [151] => [[Infinitiv]] zvláštní zakončení nemá a je často používán s [[Částice (slovní druh)|částicí]] ''to'', např. {{Cizojazyčně|en|I want to be}}, chci být. [152] => [153] => [[Trpný rod]] se tvoří opisně pomocí slovesa ''{{Cizojazyčně|en|be}}'' (být) a [[příčestí]] trpného. [154] => [155] => Jako všechny germánské jazyky rozlišuje i angličtina [[slabá a silná slovesa]]. Silná slovesa (obvykle uváděná jako nepravidelná) mají v minulém čase a příčestí trpném [[přehláska|přehlásku]], např. {{Cizojazyčně|en|s'''i'''ng – s'''a'''ng – s'''u'''ng}}, zpívat. Slabá slovesa (pravidelná) mají v minulém čase a příčestí trpném koncovku -ed, např. {{Cizojazyčně|en|work – work'''ed''' – work'''ed'''}}, pracovat. [156] => [157] => Zvláštností angličtiny oproti ostatním germánským jazykům je rozlišení [[slovesný vid#Angličtina|aspektu průběhovosti]], např. {{Cizojazyčně|en|I am going}}, jdu (právě nyní) × {{Cizojazyčně|en|I go}}, chodím (často, pravidelně). [158] => [159] => === Příslovce === [160] => Tvoří se nejčastěji od přídavných jmen příponou '''-ly''' (beautiful, krásný – beautifully, krásně), existují ale i příslovce tvořená jinými způsoby: ''předponou'' '''a''' ('''a'''board, '''a'''broad), ''složením slov'' (American-'''style''', clock'''wise'''). Některá se tvarem shodují s přídavnými jmény (fast, hard, low, straight a další). Od některých přídavných jmen lze vytvořit dvě odpovídající příslovce, jejichž tvary se ale významově liší: '''hard (tvrdý)''' může mít příslovce '''hard (tvrdě)''' ale i '''hardly (stěží, sotva, skoro ne)''', podobně '''near (blízký)''' může mít příslovce '''near (blízko)''' ale i '''nearly (téměř)'''. Stupňování příslovců se provádí stejně jako u přídavných jmen, mají-li stejný tvar jako přídavná jména, příponou -ly odvozené tvary se pak stupňují analytickým způsobem (angrily, more angrily, most angrily). [161] => [162] => === Syntax === [163] => Angličtina má pevný [[slovosled]] typu ''[[Slovosled|SVO]]'' ([[podmět]] (S) – [[přísudek]] (V) – [[předmět (mluvnice)|předmět]] (O)). Na rozdíl od jiných germánských jazyků neplatí zásada, že sloveso v určitém tvaru stojí zpravidla na druhém místě ve [[věta (lingvistika)|větě]]. I v případě přesunutí [[příslovečné určení|příslovečného určení]] na začátek věty zůstává uvedené pořadí podmětu a přísudku. [164] => [165] => '''Otázka''' se obvykle tvoří pomocným slovesem, v přítomném a minulém čase specificky pomocí slovesa ''{{Cizojazyčně|en|do}}'' (dělat), např. ''{{Cizojazyčně|en|do you know?}}'', víš? Slovesa be, have got a modální slovesa však používají k vytvoření otázky inverzi: I have got – Have I got?; I must -Must I? '''Otázky na podmět''' však nepoužívají ani pomocná slovesa ani inverzi a mají přímý slovosled (What eats the dog? – Co žere psa? na rozdíl od What does the dog eat – Co žere pes?). '''Záporné otázky''' vyjadřují zpravidla citové zbravení (Don't you speak English? – Copak ty nemluvíš anglicky?). [166] => [167] => '''Slovesný zápor''' se tvoří přidáním pomocného slovesa a záporky not, např. ''{{Cizojazyčně|en|I do not know}}'', nevím. U některých sloves ale pouhým přidáním not – I cannot, nemohu. [168] => [169] => V anglické větě zpravidla bývá ve standardní angličtině jediný [[zápor]]ný výraz (např. {{Cizojazyčně|en|I have nothing}}, [ne]mám nic). Zápor sloves se tvoří částicí ''{{Cizojazyčně|en|not}}'' (viz výše), zkráceně n't. [170] => [171] => [[Přívlastek|Přívlastky]] vyjádřené přídavnými jmény, číslovkami, ukazovacími a přivlastňovacími zájmeny a genitivem stojí před podstatným jménem. [172] => [173] => == Slovní zásoba == [174] => [[Slovní zásoba]] angličtiny obsahuje největší podíl slov cizího původu, převážně z [[románské jazyky|románských jazyků]] hlavně z francouzštiny např. ''language – langue'' (jazyk), ''grand – grande'' (veliký), ''parrot – perroquet'' (papoušek). Slova germánského původu („původní“ anglosaská nebo odvozená ze [[skandinávské jazyky|skandinávských jazyků]]) včetně mimo jiné všech [[zájmeno|zájmen]] a [[spojka (slovní druh)|spojek]] bývají kratší než latinská slova a jsou běžnější v každodenní řeči. Delší slova latinská jsou často považována za elegantnější nebo učenější alternativy. Nadměrné používání těchto slov je však obecně považováno za nevhodné.{{Doplňte zdroj}} [175] => [176] => V mnoha případech je možné volit mezi germánskými a latinskými [[synonymum|synonymy]]. V některých případech se pak přidává i varianta francouzská odvozená od stejného latinského základu. Znalost těchto variant umožňuje mluvčímu dobře kontrolovat formální úroveň svého jazyka. Chce-li například v diskusi uvést argument velmi přímo, většinou zvolí germánské slovo. Naopak latinská a francouzská slova budou většinou užívána v psaném projevu nebo mluvené řeči formální.{{Doplňte zdroj}} [177] => [178] => Bohatství jazyka pak spočívá v množství různých variant rozdílných významů a odstínů umožňujících komplexně a přesně vyjádřit odstíny popisovaných myšlenek. Angličtina je typická i svou celkově velkou slovní zásobou v oblasti aktivní slovní zásoby a svou přizpůsobivostí. Do běžného použití snadno přijímá technické termíny, často dokonce celé nové [[Frazém|fráze]]. Nové významy velmi často a také velmi snadno vytváří starým slovům [[slang]]. [179] => [180] => === Počet slov === [181] => Angličtina má bohatou slovní zásobu a schopnost přijímat nová slova. Jelikož však na rozdíl od ostatních velkých jazyků neexistuje žádný regulační úřad, jež by nová slova „přijímal“, je velmi problematické určit jejich počet. [[neologismus|Novotvary]] vznikají především v lékařství, vědě a technologiích, ale i v dalších oblastech. Jednotlivé slangy se neustále vyvíjejí. Často se navíc uplatňují slova přinesená komunitami přistěhovalců. [182] => [183] => Druhá editace ''[[Oxford English Dictionary]],'' zahrnuje 600 000 slov, ale editoři ''Merriam Webster's Third New International Dictionary, Unabridged'' předpokládají, že celkový počet je mnohem vyšší. [[Global Language Monitor]] po zkombinování oxfordského slovníku a dalších slovníkových zdrojů odhadl, že angličtina v současnosti obsahuje přibližně 990 000 slov. [184] => [185] => === Původ slov === [186] => Jedním z důsledků normanskofrancouzského vlivu je, že anglická slovní zásoba je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi slova germánská (většinou staroanglická) a slova latinská (resp. starofrancouzská, resp. anglonormanská). Bylo vytvořeno již mnoho statistických průzkumů zachycující vzájemné poměry, žádný z nich však nebyl všemi lingvisty zcela přijat.{{Doplňte zdroj}} [187] => [188] => Počítačový průzkum 80 000 slov ze staršího ''Shorter Oxford Dictionary'' uveřejněný v ''Ordered Profusion'' [[Thomas Finkenstaedt|Thomasem Finkenstaedtem]] a [[Dieter Wolff|Dieterem Wolffem]] v roce [[1973]] například uvádí původ z oblastí ''[[langues d'oïl]]'' včetně [[francouzština|francouzštiny]] a [[staronormanština|staronormanštiny]] 28,3 %, z [[latina|latiny]] včetně latiny moderní vědecké a technické 28,24 %, z ostatních [[germánské jazyky|germánských jazyků]] (včetně slov přímo převzatých ze [[staroangličtina|staroangličtiny]]) 25 %, z [[řečtina|řečtiny]] 5,32 %, z ostatních jazyků méně než 1 %.{{Doplňte zdroj}} [189] => [190] => Jiný průzkum [[Joseph M. Williams|Josepha M. Williamse]] v ''Origins of the English Language'' mezi deseti tisíci slov převzatých z několika tisíců obchodních dopisů nalézá francouzštinu (langue d'oïl) 41 %, „původní“ angličtinu 33 %, latinu 15 %, [[dánština|dánštinu]] 2 %, [[nizozemština|nizozemštinu]] 1 % a ostatní 10 %.{{Doplňte zdroj}} [191] => [192] => Jisté však je, že 83 % z jednoho tisíce nejčastějších anglických slov má anglosaský původ.{{Doplňte zdroj}} [193] => [194] => == Příklady == [195] => [196] => === Číslovky === [197] => {| cellspacing="7" [198] => |- [199] => | '''Anglicky''' || '''Česky''' [200] => |- [201] => | one || jeden [202] => |- [203] => | two || dva [204] => |- [205] => | three || tři [206] => |- [207] => | four || čtyři [208] => |- [209] => | five || pět [210] => |- [211] => | six || šest [212] => |- [213] => | seven || sedm [214] => |- [215] => | eight || osm [216] => |- [217] => | nine || devět [218] => |- [219] => | ten || deset [220] => |} [221] => [222] => == Vzorový text == [223] => Otčenáš (modlitba Páně): [224] => : Our Father, which art in heaven, [225] => : Hallowed be thy name. [226] => : Thy kingdom come, [227] => : Thy will be done in earth, [228] => : as it is in heaven. [229] => : Give us this day our daily bread. [230] => : And forgive us our debts, [231] => : as we forgive our debtors. [232] => : And lead us not into temptation, [233] => : but deliver us from evil. Amen. [234] => [235] => {{Vzorový text [236] => |VDLP=ano [237] => |Komentář= [238] => |Jazyk 1=anglicky [239] => |Text 1=All human beings are born free and equal in dignity and rights. They are endowed with reason and conscience and should act towards one another in a spirit of brotherhood. [240] => }} [241] => [242] => == Odkazy == [243] => {{InterWiki|code=en|Anglická}} [244] => [245] => === Literatura === [246] => * {{Citace monografie [247] => | příjmení = Berkov [248] => | jméno = Valerij Pavlovič [249] => | překladatelé = Renata Blatná [250] => | vydání = 1. čes [251] => | rok = 2002 [252] => | titul = Současné germánské jazyky = Sovremennyje germanskije jazyki [253] => | vydavatel = Karolinum [254] => | místo = Praha [255] => | isbn = 80-246-0268-7 [256] => }} [257] => * {{Citace monografie [258] => | příjmení = Fronek [259] => | jméno = Josef [260] => | odkaz na autora = Josef Fronek [261] => | titul = Velký anglicko-český slovník = Comprehensive English-Czech dictionary [262] => | vydavatel = Leda [263] => | místo = Voznice [264] => | rok = 2006 [265] => | isbn = 80-7335-071-8 [266] => }} [267] => * {{Citace monografie [268] => | příjmení = Fronek [269] => | jméno = Josef [270] => | odkaz na autora = Josef Fronek [271] => | titul = Velký česko-anglický slovník = Comprehensive Czech-English dictionary [272] => | vydavatel = Leda [273] => | místo = Voznice [274] => | rok = 2000 [275] => | isbn = 80-85927-54-3 [276] => }} [277] => * {{Citace monografie [278] => | příjmení = Kollmannová [279] => | jméno = Ludmila [280] => | titul = Angličtina nejen pro samouky [281] => | vydavatel = Leda [282] => | místo = Voznice [283] => | rok = 2000 [284] => | isbn = 80-85927-54-3 [285] => }} [286] => [287] => === Související články === [288] => * [[Anglická gramatika]] [289] => * [[Seznam jazyků]] [290] => * [[Seznam písem]] [291] => * [[Speciální angličtina]] [292] => [293] => === Externí odkazy === [294] => * {{Commonscat}} [295] => * {{Wikicitáty|téma=Angličtina}} [296] => * {{Wikislovník|heslo=angličtina}} [297] => * {{Wikislovník|kategorie=Angličtina}} [298] => * {{Wikiknihy|kniha=Angličtina}} [299] => [300] => ==== Audiovizuální dokumenty ==== [301] => * [http://topdocumentaryfilms.com/story-of-english/ ''The Story of English''] [302] => * [http://topdocumentaryfilms.com/adventure-of-english/ ''The Adventure of English''] [303] => * [https://cs.englishlib.org/ Anglicko-český slovník online] [304] => [305] => {{Germánské jazyky}} [306] => {{Oficiální jazyky EU}} [307] => {{Autoritní data}} [308] => {{Portály|Jazyk}} [309] => [310] => [[Kategorie:Angličtina| ]] [311] => [[Kategorie:Živé jazyky]] [312] => [[Kategorie:Jazyky Anglie]] [313] => [[Kategorie:Jazyky Spojeného království]] [314] => [[Kategorie:Jazyky Kypru]] [315] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie]] [316] => [[Kategorie:Jazyky Indie]] [317] => [[Kategorie:Jazyky Irska]] [318] => [[Kategorie:Jazyky Kanady]] [319] => [[Kategorie:Jazyky Skotska]] [320] => [[Kategorie:Jazyky USA]] [321] => [[Kategorie:Úřední jazyky Evropské unie]] [322] => [[Kategorie:Jazyky Severní Ameriky]] [323] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Ameriky]] [324] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Afriky]] [325] => [[Kategorie:Jazyky Afriky]] [326] => [[Kategorie:Jazyky Austrálie a Oceánie]] [327] => [[Kategorie:Jazyky Filipín]] [328] => [[Kategorie:Jazyky Namibie]] [329] => [[Kategorie:Jazyky Federativních států Mikronésie]] [330] => [[Kategorie:Jazyky Grenady]] [331] => [[Kategorie:Jazyky Barbadosu]] [332] => [[Kategorie:Jazyky Svatého Vincence a Grenadin]] [333] => [[Kategorie:Jazyky Libérie]] [334] => [[Kategorie:Jazyky Sierry Leone]] [335] => [[Kategorie:Jazyky Bermud]] [336] => [[Kategorie:Jazyky Tokelau]] [337] => [[Kategorie:Jazyky Cookových ostrovů]] [338] => [[Kategorie:Jazyky Kokosových ostrovů]] [339] => [[Kategorie:Jazyky Kajmanských ostrovů]] [340] => [[Kategorie:Jazyky Gibraltaru]] [341] => [[Kategorie:Jazyky Svaté Heleny, Ascensionu a Tristanu da Cunha]] [342] => [[Kategorie:Jazyky Falkland]] [343] => [[Kategorie:Jazyky Vánočního ostrova]] [344] => [[Kategorie:Jazyky Norfolku]] [345] => [[Kategorie:Jazyky Britského indickooceánského území]] [346] => [[Kategorie:Jazyky Jižní Georgie a Jižních Sandwichových ostrovů]] [] => )
good wiki

Angličtina

Angličtina je západogermánský jazyk, který se začal vyvíjet v pátém století n. l.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kanada','Spojené státy americké','Austrálie','zájmeno','Spojené království','francouzština','Irsko','Papua Nová Guinea','Jamajka','Indie','Nový Zéland','Jihoafrická republika'

Austrálie

Francouzština

Francouzština je románský jazyk, který patří mezi větve italské a španělské.

Indie

Irsko

Jamajka

Jamajka je ostrovní stát v Karibiku.

Kanada

Zájmeno