Array ( [0] => 15501042 [id] => 15501042 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Anomie [uri] => Anomie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Anomie''' (z [[řečtina|řeckého]] ''a'' = ne, ''nomos'' = zákon) je označení pro takový stav [[společnost]]i, kdy přestávají platit pravidla a [[sociální norma|normy]]. Ve vztahu k jedinci vyjadřuje toto slovo stav oslabení norem a morálních hodnot. V politickém smyslu se slovo objevuje už ve starověku, v Bibli a [[teologie|teologické]] literatuře označuje bezzákonnost v právním, ale i [[morálka|morálním]] smyslu.W. Bauer, ''Wörterbuch zum NT''. Berlin 1937, sl. 119n. [1] => [2] => Anomie patří mezi klíčové pojmy [[sociologie|sociologické]] teorie, kam jej zavedl francouzský sociolog [[Émile Durkheim]]. Durkheim tak označoval sociálně [[sociální patologie|patologický]] stav nedostatečné sociální regulace ([[sociální kontrola|sociální kontroly]]). [3] => [4] => == Teorie anomie v díle Émila Durkheima == [5] => V řadě svých studií analyzoval změnu a sociální integritu. Zajímal se o situaci, kdy je v důsledku sociální změny integrita společnosti ohrožena. V každé společnosti existuje podle Durkheima normativní a hodnotový řád. Pokud se s ním členové společnosti identifikují, funguje společnost normálně. Pokud ale hodnoty nejsou jasně stanoveny, dochází k ohrožení integrity společnosti. Tuto situaci nazývá Durkheima ''stav anomie'', tedy ''stav beznormativnosti a rozkladu norem'' ve skupinách a ve společnostech. [6] => [7] => Tendence k anomie Durkheim nalézá v souvislosti se sociální změnou v moderní společnosti. Třídní konflikty druhé poloviny 19. století například nechápe jako příčiny krize, ale jako její projevy. Vznikly v důsledku příliš rychlého rozvoje ekonomiky, na který nedostatečně rychle zareagovala proměna morálních norem. Anomie jako rozpad řádu může být historicky podmíněna například válkami, revolucemi či společenskými změnami, při nichž přestávají platit staré normy a dochází k celkovému uvolnění sociální kontroly a současně nové normy nejsou ještě utvořeny a všeobecně akceptovány. [8] => [9] => Teorii anomie rozpracoval Durkheim především ve své studii o sebevražednosti jako sociologickém jevu. Durkheim rozlišuje mezi sebevraždou ''egoistickou'', motivovanou přetržením vazeb jedince k druhým, a ''altruistickou sebevraždou'', charakterizovanou zdůrazněním pocitu identity se sociální skupinou, který vede až k odhodlání obětovat za ni svůj život. Hlavní příčinou obou sebevražd je příliš slabá nebo příliš silná sociální integrace. Dále Durkheim rozlišuje mezi sebevraždou ''anomickou'' a sebevraždou ''fatalistickou'', které jsou motivovány příliš slabým nebo příliš silným pocitem regulace. K anomické sebevraždě dochází v okamžiku, kdy přestávají platit závazné normy chování skupiny nebo společnosti. Anomie je stavem vyvolaným rozpadem hodnotových a normativních systémů. O fatalistické sebevraždě se Durkheim ve svém díle zmiňuje jen okrajově. Hlavní motivací je na rozdíl od anomické sebevraždy přílišná společenská regulace. Uchylují se k ní jedinci, jejichž touhy jsou potlačovány společenskými normami. Durkheim jako příklad uvádí otroky, kteří v minulosti nemohli změnit své společenské postavení. [10] => [11] => == Etymologie == [12] => Slovo pochází z [[řečtina|řeckého]] ανομία a je složeninou předložky ''a'' = ne a podstatného jména ''nomos'' = zákon. Řekové rozlišovali mezi slovy ''nomos'' (zákon) a ''arché'' (počáteční stav, axiom, princip). Například i monarcha, jako jediný vládce, byl podřízen platným zákonům (''nomos''). V původním demokratickém uspořádání městských států byla vláda většiny výrazem ''arché'', protože se jednalo o zvykový systém založený na moci, který nemusel, ale mohl vytvářet zákony (''nomos''). Tím pádem původní význam slova anomie označoval cokoliv nebo kohokoliv popírajícího nebo překračujícího zákon, nebo situaci, kdy tyto zákony neplatí, což vyúsťuje v bezpráví.{{Citace monografie|příjmení = Petrusek a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velký sociologický slovník I (A-O)|vydání = |vydavatel = Karolinum|místo = Praha|rok = 1996|počet stran = |strany = |isbn = }} [13] => [14] => == Historie == [15] => [[Émile Durkheim]] zpočátku používal pojem anomie jinak, než ho chápeme dnes. Ve své studii o dělbě práce (fr. ''De la division du travail social'', 1893) jím popisoval porušování lidské tendence k soudržnosti s ostatními. Ve svém dalším spisu Sebevražda (fr. La suicide, 1897), kde se [[Émile Durkheim|Durkheim]] snaží o detailní analýzu sebevraždy, však už tento pojem nabývá jiného významu. A tím je popis nedostatku sociálních regulací, který nastává, pokud nejsou předem přesně stanoveny normy a hodnoty ve společnosti. [16] => [17] => == Anomie jako sociální porucha == [18] => Tímto fenoménem se zabýval [[Émile Durkheim|Durkheim]] zvláště ve svém spisu „Sebevražda“ (1897). Podle něj existují čtyři typy sebevražd. Jedním z nich je i anomická sebevražda, která je podle něj zapříčiněna pocity odcizení a zbytečnosti pramenící z absence či oslabení norem a morálních hodnot.{{Citace monografie|příjmení = Giddens|jméno = Anthony|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Sociologie|vydání = |vydavatel = Argo|místo = Praha|rok = 2013|počet stran = |strany = |isbn = }} Protipříkladem je sebevražda fatalistická, která může nastat, když jsou lidé nadměrně omezováni a tím jsou v průběhu doby potlačeny jejich vášně.{{Citace monografie|příjmení = Jandourek|jméno = Jan|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Úvod do sociologie|vydání = |vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2003|počet stran = |strany = |isbn = }} Anomie se u jedince může objevit, např. pokud jeho okolí prodělalo významné změny v ekonomické rovině (týkající se zejména majetku). Obecněji se však dá říci, že podnětem k anomii může být stav výrazného rozporu mezi celkově uznávaným hodnotovým systémem a realitou všedního dne. Toto tvrzení odporovalo předešlým teoriím o sebevraždě, které za příčinu považovaly negativní události zasahující do života jednotlivce následované depresemi. [19] => [20] => Podle [[Émile Durkheim|Durkheimova]] názoru tradiční náboženství poskytovala základ pro sdílení společných hodnot, který právě anomickému jedinci chybí. Dělba práce, která začala převládat od dob průmyslové revoluce, navíc vedla lidi více k sledování svých osobních zájmů než k navazování dobrých vztahů s komunitou. [21] => [22] => [[Robert K. Merton|Robert King Merton]] na pojmu ''anomie'' postavil svoji teorii sociálního napětí. Anomii definoval jako výrazný nesoulad mezi obecně uznávaným hodnotovým systémem ve společnosti a legitimními prostředky pro jejich dodržování. Jinými slovy jedinec trpící anomií by sledoval legitimní celospolečenské cíle, avšak nebyl by schopen těchto cílů dosáhnout prostředky, které by nebyly v rozporu s obecně uznávanými hodnotami z důvodu strukturálních omezení společnosti. Tato situace tak má nutně za následek deviantní chování.
Ve stejném smyslu používá pojem ''anomie'' i [[Friedrich Hayek]]. [23] => [24] => Anomie hraje svou roli i ve studiích amerického sociologa [[Talcott Parsons|Talcotta Parsonse]]. Ten ji uvažuje jako základ fašizace sociálního života (Parsons: Essays on Sociological Theory, 1964) a zkoumá za tímto účelem situaci v nacistickém a postnacistickém Německu. Jeho závěrem je domněnka, že anomie může být důsledkem jakékoliv situace, která se vymyká předešlým ustáleným definicím situací a symbolů. V západních společnostech bývá tento pojem úzce spjat s pojmem racionalizace, který zavádí již [[Max Weber]]. Ta, jako rychle se rozmáhající trend, může ve společnostech vyvolat krátkodobou a v krajních případech až trvalou anomii. Ve většině zemí tento trend nastartoval pokrok a posunul společnost o krok dál. Ne však v Německu, kde dopomohl k revoluci, která měla za následek potlačení demokracie a humánnosti. [25] => [26] => Anomie, jako sociální porucha, by se neměla zaměňovat s pojmem [[anarchie]]. Ten označuje absenci vládců, hierarchie, nebo jakéhokoliv vedení, zatímco anomie vyjadřuje nepřítomnost norem, struktur a organizací. Mnoho zastánců anarchismu tvrdí, že anarchie nutně nevede společnost do stavu anomie, že právě spíše hierarchické vedení se velkou měrou podílí na bezpráví. [27] => [28] => == Anomická dělba práce == [29] => Anomická neboli nenormální dělba práce je dle Émila Durkheima charakterizována přílišnou rozdrobeností a specializací dělby práce ve společnosti a úpadkem morálních hodnot. Jedinci se snadno stanou izolovanými a ztrácejí kontakt s ostatními lidmi. „Pro to, aby dělba práce produkovala solidaritu, nestačí, aby každý měl svůj úkol. Je třeba, aby každému jeho úkol též vyhovoval.“ (Durkheim: Vzdělání a sociologie, 1922: 368) [30] => [31] => == Anomie v literatuře a ve filmu == [32] => V existenciální novele / románu ''[[Cizinec (román)|Cizinec]]'' [[Albert Camus|Alberta Camuse]] se hlavní hrdina Meursault snaží bránit ztrátě hodnotového systému vytvořením nového. Po většinu času se tak nachází ve stavu anomie, což dokládá i jeho apatie, vyjádřená hned v prvních řádcích knihy: „Dnes zemřela maminka. Nebo možná včera, nevím.“ [33] => [34] => [[Dostojevskij]], jehož práce je často považována za filosofickou předzvěst existencialismu, ve svých románech nezřídka vyjadřuje podobné myšlenky. V knize [[Bratři Karamazovi]] se postava Dimitrije Karamazova ptá svého ateistického přítele Rakitina: ''„ …bez Boha a věčného života? Všechno je pak dovoleno, mohou dělat co se jim zlíbí?''“ Raskolnikov, anti-hrdina Dostojevského románu [[Zločin a trest]], představuje svou filosofii, když zabije starou lichvářku a její sestru tím, že si odůvodňuje svůj čin slovy: ''„ …nebyla to lidská bytost co jsem zabil, byl to princip!“'' [35] => [36] => ''[[Stepní vlk]]'' [[Hermann Hesse|Hermanna Hesseho]] také vykresluje velice zřetelný obraz anomie. Hlavní hrdina zde tvrdí, že lidé v době raného středověku netrpěli víc než lidé žijící v době klasické antiky a naopak. Jsou to spíše lidé, kteří žili v období mezi těmito dvěma periodami, kteří trpěli nejvíce, protože neměli v co věřit. Z tohoto pohledu člověk z raného středověku, který by byl vsazen do antického prostředí, by zažíval nesnesitelné pocity sklíčenosti a pohlcující agónie. [37] => [38] => == Odkazy == [39] => [40] => === Reference === [41] => [42] => [43] => === Literatura === [44] => * Petrusek, M., ''Velký sociologický slovník'' I. Praha: Karolinum 1998. Str. 77n. [45] => * Rabušic, L., Mareš, P. Je česká společnost anomická? ''Sociologický časopis'', 32 (2):175–187, 1996. http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/96-sociologicky-casopis-2-1996/1678 [46] => * Katrňák, Tomáš. Problém vztahu religiozity a anomie. ''Sociologický časopis'', Praha : Sociologický ústav AV ČR, 34, 1s. 87–97. {{ISSN|0038-0288}}. 1998. http://sreview.soc.cas.cz/uploads/96601b68cf7be7bd13d52b5267bc3e5e67c9bc48_246_087KATRNAK.pdf [47] => * Marco Orru, The Ethics of Anomie: Jean Marie Guyau and Emile Durkheim, ''British Journal of Sociology'', Vol. 34, No. 4 (Dec., 1983), pp. 499–518 [48] => * Jordi Riba, ''La morale anomique de Jean-Marie Guyau'', Paris [etc.] : L'Harmattan, 1999 [49] => [50] => === Externí odkazy === [51] => * {{Commonscat}} [52] => * [https://web.archive.org/web/20070929001018/http://www.adiktologie.cz/publications.php?l=cz&cid=28&iid=261&acc=enb Anomie a užívání návykových látek u dospělých] [53] => * [http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Anomie.rtf Kamila Rokůsková FFUK – SOCP Anomie] {{Wayback|url=http://sociologie.unas.cz/2003_2004/Anomie.rtf |date=20180409043049 }} [54] => [55] => {{Autoritní data}} [56] => {{Portály|Sociologie}} [57] => [58] => [[Kategorie:Společnost]] [59] => [[Kategorie:Sociologie]] [] => )
good wiki

Anomie

Anomie (z řeckého a = ne, nomos = zákon) je označení pro takový stav společnosti, kdy přestávají platit pravidla a normy. Ve vztahu k jedinci vyjadřuje toto slovo stav oslabení norem a morálních hodnot.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Émile Durkheim','řečtina','Kategorie:Společnost','Stepní vlk','Bratři Karamazovi','Albert Camus','Cizinec (román)','anarchie','Max Weber','Talcott Parsons','Friedrich Hayek','Robert K. Merton'

Anarchie

Anarchie is the Czech Wikipedia page dedicated to providing information about the concept of Anarchy in the Czech language.

Kategorie:Společnost

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.